4 C 224/2019

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizováno údaje o zástupci pro určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba o určení, že jediným vlastníkem pozemku p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a pozemků p. [číslo] vše v k.ú. [obec], obci [obec], byl ke dni úmrtí [datum] [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], [rodné číslo], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení v částce [částka] na účet [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení, že pozemky specifikované ve výroku I. rozsudku byly ke dni smrti [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] (otce žalobce) v jeho výlučném vlastnictví. Uvedl, že dne [datum] byl na Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], podán návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem pro žalovanou, a to na podkladě smlouvy darovací datované dne [datum] [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] však s ohledem na svou [anonymizováno] (mnohačetný meta proces [anonymizováno]) užíval dlouhodobě tlumící prostředky ve formě [anonymizováno], kdy v období před svou smrtí již nebyl pod jejich vlivem schopen vnímat reálně dění kolem sebe a nebyl již ve stavu, kdy by mohl cokoli podepsat a chápat důsledky jakéhokoli právního jednání. Žalobce je přesvědčen, že podpis [titul]. [celé jméno žalobce] na darovací smlouvě je padělkem a vzhledem k datu smlouvy cca měsíc před jeho smrtí je dále přesvědčen, že [titul]. [celé jméno žalobce] s ohledem na svůj vážný [anonymizováno] stav nebyl schopen chápat smysl právního jednání a darovací smlouvu uzavřít.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobce se se svým otcem posledních [anonymizováno] let nestýkal, neprojevoval o něj žádný zájem, nebyl s ním v jakémkoli kontaktu, nenabídl mu pomoc ve vážné nemoci. Žalovaná žila s [titul] [celé jméno žalobce] od r. [rok] ve společné domácnosti a po celou dobu se o něj starala, jejich vztah byl završen sňatkem dne [datum] [titul] [celé jméno žalobce] trpěl vážným rakovinným onemocněním, v r. [rok] a [rok] podstoupil operaci [anonymizována dvě slova] a v roce [rok] se u něj [anonymizováno] opětovně projevilo v podobě mnohočetného [anonymizováno] [titul] [celé jméno žalobce] docházel pravidelně k lékařům a jeho bolesti byly tlumeny [anonymizována dvě slova], ovšem bez jakéhokoli vlivu na jeho příčetnost, jak z lékařských zpráv plyne. Žalovaná striktně odmítá nařčení, že by podpis [titul] [celé jméno žalobce] na darovací smlouvě byl padělkem, podpis byl úředně ověřen pracovnicí [stát. instituce]. Žalobce staví žalobu na spekulacích a protiprávních obviněních různých osob, která však nedokládá žádným důkazem.

3. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lže žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Soud v daném případě shledal existenci naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení, neboť žalobce jakožto dědic zůstavitele [titul] [celé jméno žalobce] má odůvodněnou potřebu postavit najisto stav zůstavitelova majetku ke dni jeho smrti a tudíž i své eventuelní právní nároky na toto případné dědictví.

5. Z rodného listu žalobce bylo zjištěno, že je synem [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce]. Z úmrtního listu [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že jmenovaný zemřel dne [datum], mezi účastníky bylo nesporné a je zřejmé z lékařské zprávy (č.l. 39), že [titul]. [celé jméno žalobce] trpěl vážným onkologickým onemocněním v podobě mnohočetného [anonymizováno]. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že předmětné nemovitosti jsou vlastnicky evidovány na žalovanou. Ze smlouvy darovací datované dne [datum] (originál č.l. 67) bylo zjištěno, že [titul], [celé jméno žalobce] předmětné nemovitosti daroval žalované, podpis [titul]. [celé jméno žalobce] na této smlouvě je úředně ověřen [stát. instituce] dne [datum], kdy jej [titul]. [celé jméno žalobce] uznal za vlastní. Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (originál č.l. 67) je datován [datum], opatřen podpisem [titul]. [celé jméno žalobce] a dle razítka [anonymizováno] úřadu v [obec] byl podán dne [datum]. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že [titul]. [celé jméno žalobce] darovací smlouvu sám sepsal doma (takto postupoval u všech smluv) a oba ji doma také podepsali, a to právě dne [datum], který je ve smlouvě uveden.

6. Vzhledem ke zpochybnění pravosti podpisu [titul]. [celé jméno žalobce] na darovací smlouvě i návrhu na vklad od katastru nemovitostí nechal soud k návrhu žalobce vypracovat znalecký posudek z oboru [anonymizováno]. Znalkyně [celé jméno znalkyně] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] a jeho dodatku ze dne [datum] dospěla k závěru, že [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] velmi pravděpodobně podepsal darovací smlouvu i návrh na vklad do katastru nemovitostí. Znalkyně uvedla, že měla k dispozici velmi kvalitní srovnávací materiál s dostatečným množstvím srovnávacích podpisů. Svůj závěr učinila s přihlédnutím ke zdravotním komplikacím pisatele, brala v úvahu jeho podpisy vzniklé ve stejném období, z jakého pocházejí i sporné listiny, kdy byl již pisatel ovlivněn medikamenty a projevy své nemoci (třesem). Celá řada srovnávacích podpisů pocházela z roku 2018 a vykazovala stejnou úroveň dovedností i degradace písma a tyto srovnávací podpisy zcela korespondovaly s podpisy na sporných listinách. Žalobce vznesl ke znaleckému posudku Mgr. [celé jméno znalkyně] množství výhrad a soudu předložil odborné vyjádření PhDr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] et [titul za jménem] znalce z oboru kriminalistika – expertiza ručního písma, dle něhož ve znaleckém posudku znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] absentuje tzv. analýza nepatrných elementů, bez níž není znalecké zkoumání úplné a není tak odůvodněn spolehlivý závěr. Soud na podkladě tohoto odborného vyjádření uložil znalkyni [příjmení] [celé jméno znalkyně] vypracovat dodatek ke znaleckému posudku, jímž tento doplní o tzv. analýzu nepatrných elementů. V dodatku ke znaleckému posudku ze dne [datum] znalkyně analýzu mikrostruktury podpisů zpracovala a dospěla k závěru, že tato nemá žádný vliv na dosavadní závěr zkoumání, pouze přehledně potvrdila zjištění, že [titul]. [celé jméno žalobce] velmi pravděpodobně vlastnoručně podepsal sporné listiny. Žalobce dále vyjádřil nespokojenost s absencí tzv. časové osy vývoje podpisu„ [celé jméno žalobce]“, kde by bylo pro laika zcela zřetelné, jak dochází k rozpadu písma a navrhl další doplnění znaleckého posudku o tuto časovou osu, pro srovnání předložil listinu na č.l. 297 (výňatek z jiného znaleckého posudku). Soud hodnotí důkaz znaleckým posudkem včetně jeho dodatků a výslechů znalkyně následovně: Znalkyně přesvědčivě prezentovala a odůvodnila své závěry svědčící pro pravost podpisů, přičemž je nutno zdůraznit, že tyto její závěry nebyly žádným relevantním odborným způsobem zpochybněny. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul za jménem] et [titul za jménem] ve svém odborném vyjádření pouze poukázal na skutečnost, že dle jeho názoru není znalecký posudek úplný, pokud není provedena tzv. analýza nepatrných detailů. Tuto analýzu znalkyně následně doplnila. Ph.Dr. [anonymizováno] žádným způsobem nezpochybnil závěry znalkyně ve smyslu jejich správnosti, přičemž jeho stanovisko k doplněnému znaleckému posudku již nebylo soudu předloženo a nadále s obsahem posudku již polemizoval pouze sám žalobce, jehož kritiku však nelze pokládat za odborně relevantní. Pokud žalobce vytýká znalkyni absenci grafického znázornění tzv. časové osy a pro srovnání nabízí listinu na č.l. 297, pak nelze přehlédnout, že tato listina nenabízí nic jiného, než vzory srovnávacích podpisů pisatele s daty jejich vyhotovení, což je v podstatě totéž, co obsahuje posudek znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] na č.l. 140-152, s výjimkou časového seřazení jednotlivých podpisů od starších k mladším. Soud je přesvědčen o tom, že absence grafického znázornění tzv. časové osy (tedy v podstatě pouze datové seřazení podpisů) nepředstavuje takový nedostatek posudku, aby jej bylo nutno v tomto směru dále doplňovat, popř. aby z něj nebylo možno vycházet. Pokud žalobce pro účely zpochybnění závěrů posudku konkrétně argumentuje absencí tremoru (třesu) v příjmení„ [celé jméno žalobce]“ u podpisu na darovací smlouvě, pak soud pokládá za vhodné poukázat např. na srovnávací podpis pisatele ze dne [datum] v dotazníku k uzavření manželství (tj. vyhotoveného [anonymizováno] dní po sporném podpisu), či srovnávací podpis ze dne [datum] – záznam o šetření (vyhotoven [anonymizováno] dny po sporném podpisu), kde tremor u příjmení rovněž absentuje, což je i pro laika dobře viditelné. Jak logicky vysvětluje znalkyně, pisatel s tremorem má nejprve problém třeba i uchopit psací prostředek, ale postupně se„ rozepíše“ (viz roztřesenější„ [titul].“ a„ [jméno]“), poté se jeho pohyb stává uvolněnější a dynamičtější (viz příjmení„ [celé jméno žalobce]“). Soud konstatuje, že se znalkyně zcela evidentně zabývala vlivem [anonymizováno] komplikací [titul]. [celé jméno žalobce] na jeho podpisy, což jednoznačně vyplynulo z jejích výslechů učiněných při jednáních soudu. Soud pokládá pozornost znalkyně věnovanou degradaci podpisů vlivem [anonymizováno] komplikací pisatele za dostatečnou a závěry za adekvátně odůvodněné. Doplněk posudku o grafické znázornění časové osy proto již nebyl realizován. Soud po zhodnocení dokazování znaleckým posudkem včetně všech jeho dodatků a výslechů znalkyně realizovaných u jednání dospěl k závěru, že bylo dostatečně prokázáno, že podpisy [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce] na darovací smlouvě i na návrhu na vklad do katastru nemovitostí jsou pravými podpisy jmenovaného. Tento závěr pak zásadně podtrhuje skutečnost, že podpis na darovací smlouvě uznal [titul]. [celé jméno žalobce] za vlastní dne [datum] na [anonymizováno] úřadě v [obec], přičemž není jediný logický důvod pro to, aby uznával za vlastní padělek svého podpisu.

7. V závěru jednání dne [datum] žalobce zpochybnil, že darovací smlouva byla [titul] [celé jméno žalobce] podepsána dříve než [datum], což svědčí o nedostatku vůle smluvní strany. Z hlediska včasnosti tohoto tvrzení lze akceptovat, že žalobce nabyl tohoto svého dojmu až ze znaleckého posudku ve znění jeho dodatků a výslechů znalkyně, což svědčí spíše pro včasnost tvrzení stran koncentrační lhůty, nicméně soud se z následujících důvodů tímto tvrzením nadále nezabýval. Soud v daném případě vycházel z účastnické výpovědi žalované (o jejíž pravdivosti nevznikla v tomto řízení důvodná pochybnost), která jediná společně s [titul] [celé jméno žalobce] byla u podpisu přítomna, a která uvedla, že k němu došlo dne [datum]. Darovací smlouva je tímto datem opatřena, stejně tak návrh na vklad do katastru nemovitostí, přičemž podpisy [titul] [celé jméno žalobce] na obou listinách byly znalkyní z oboru písmoznalectví označeny jako pravé. O dva dny později dne [datum] [titul] [celé jméno žalobce] přichází na matriku a nechává svůj podpis na darovací smlouvě prokazatelně úředně ověřit (viz výpis z matriční knihy a ověřovací razítko) a podává na katastrálním úřadě návrh na vklad do katastru nemovitostí. Za této situace soud pokládá okruh důkazů svědčící pro to, že [titul] [celé jméno žalobce] dne [datum] skutečně podepsal darovací smlouvu a návrh na vklad do katastru nemovitostí za uzavřený a ucelený, bez přítomnosti jakéhokoli logického rozporu, přičemž o absenci vůle [titul] [celé jméno žalobce] nemůže být za existence ověření jeho podpisu dne [datum] ani uvažováno (a to ani za situace, kdy by podpis byl učiněn dříve než [datum]). Pro úplnost se uvádí, že odkaz žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1244/2009 není přiléhavý, neboť toto rozhodnutí řeší odlišnou situaci. V citovaném rozhodnutí je samotnou smluvní stranou tvrzeno, že smlouvu nikdy neuzavřela, tj. sama účastnice smlouvy zpochybnila svou vůli smlouvu uzavřít (což je situace vyžadující si další dokazování i ohledně časových okamžiků návrhu, akceptace atd.), oproti tomu v souzené věci zpochybnila časový okamžik uzavření smlouvy bez jakékoli relevance a opodstatnění třetí osoba, která o okolnostech a datu jejího uzavření nemůže mít žádné poznatky a její ryze spekulativní prohlášení je v rozporu s důkazy v tomto řízení provedenými, z nichž soud činí závěr o uzavření smlouvy dne [datum]. Další naprosto zásadní odlišností od citovaného rozhodnutí je následné úřední ověření podpisu převodce, který je dokladem jeho pravé a vážné vůle. Pouze na okraj soud z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu 30 Cdo 1244/2009 upozorňuje na závěry prezentované v předposledním odstavci odůvodnění:„ … je třeba objasnit, zda účastníci jiného dne (dřívějšího data než byl podán návrh na vklad do KN) uzavřeli tuto smlouvu….. Nejvyšší soud dodává, že z hlediska právní perfekce převodní smlouvy není obligatorní zjištění (přesných) časových okamžiků právně významných okolností, ale skutkové zjištění, že k těmto právně významným okolnostem vůbec došlo (tj. návrh smlouvy a jeho akceptace)“. Tedy již jen hypoteticky - i pokud by [titul] [celé jméno žalobce] podepsal darovací smlouvu dříve než [datum], pak z jeho následného jednání, jímž svůj podpis na této smlouvě dne [datum] úředně ověřil, je nepochybná existence jeho pravé vůle k jejímu uzavření, z čehož plyne, že by k platnému uzavření darovací smlouvy i beztak došlo.

8. Soud neprovedl k důkazu žalovanou navržené výslechy svědků [celé jméno svědkyně], [příjmení], [anonymizována tři slova], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [celé jméno žalobce], [příjmení], [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], kteří se měli vyjadřovat k [anonymizováno] stavu [titul] [celé jméno žalobce], neboť žalobce v průběhu řízení ustoupil od svého tvrzení o možné [anonymizováno] poruše [titul] [celé jméno žalobce] a nadále tedy netrval na tom, aby k otázce jeho způsobilosti probíhalo jakékoli dokazování (viz prohlášení žalobce na č.l. 222 p.v.). Soud proto neprovedl ani původně navržený znalecký posudek z oboru [anonymizováno]. Ze stejného důvodu soud nevyvodil žádné podstatné závěry z oznámení PČR (č.l. 12) a usnesení PČR o odložení věci (č.l. 41), neboť tyto listiny se vztahují k [anonymizováno] oznámení žalobce podanému právě v souvislosti s původně tvrzenou [anonymizováno] poruchou [titul] [celé jméno žalobce]. V řízení nebyla z důkazního hlediska využita ani obsáhlá [anonymizováno] dokumentace [titul] [celé jméno žalobce] (v přílohových obálkách), která měla sloužit jako podklady pro znalce z oboru psychiatrie, který nebyl jmenován.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto na podkladě § 142 odst. 1 o.s.ř., nárok na jejich náhradu má procesně úspěšná žalovaná. Náklady tvoří odměnu za [anonymizováno] úkonů právní služby dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 vyhl. č. vyhlášky č. 177/96 Sb. po [částka] (tj. [částka]), [anonymizováno] režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. [částka]), cestovné na [anonymizováno] jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu] [anonymizováno] (vzdálenost 1 zpáteční cesty [anonymizováno] km, průměrná spotřeba vozu [anonymizována dvě slova] nafty /100 km, cena paliva – rok [rok] - [částka] / l a náhrada [částka] / km dle vyhl. č. 333/2018 Sb., rok [rok] – [částka] / l a náhrada [částka] / km dle vyhl. č. 358/2019 Sb. a rok [rok] - [částka] / l a náhrada [částka] / km dle vyhl. č. 5892020 Sb.). Celkem se uskutečnila [anonymizováno] jednání s účastí zástupce žalované - jedno v r. [rok] – cestovné [částka], jedno v r. [rok] – cestovné [částka] a dvě v r. [rok] – cestovné [anonymizováno] Kč, cestovné činí v součtu [částka]. Dále má žalovaná nárok na náhradu za ztrátu času svého zástupce cestou na [anonymizováno] jednání a zpět v celkovém rozsahu [anonymizováno] půlhodin po [částka] (tj. [částka]) dle § 14 téže vyhlášky. Žalované dále náleží [anonymizováno] DPH v částce [částka], celkem činí náklady žalované [částka] a žalobce je povinen zaplatit je žalované na účet jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud nepřiznal žalované odměnu za účtovaný úkon právní služby v podobě první porady s klientem, neboť tato je součástí převzetí a přípravy zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., první poradu lze účtovat jen při přidělení zástupce soudem dle § 11 odst. 1 písm. b) téže vyhlášky, písmena a) a b) nelze kumulovat.

10. Výrokem III. soud rozhodl na podkladě § 148 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti procesně neúspěšného žalobce zaplatit náklady státu spočívající ve znalečném znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] v rozsahu, v jakém byly placeny z rozpočtu. Znalečné [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] celkem činilo [částka], z toho [částka] žalobce již zaplatil na záloze, zbývá mu proto doplatit [částka], které hradil stát. Uloženou povinnost je nutno splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).