4 C 26/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vypořádání zaniklého společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje:1) finanční prostředky na účtu č. , č. účtu, vedeném u , právnická osoba, , v částce 193 056,63 Kč2) finanční prostředky na účtu č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, , v částce 103 086,78 Kč3) finanční prostředky na účtu č. , č. účtu, vedeném u , Anonymizováno, , v částce 22 218,54 KčII. Ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje:1) osobní automobil zn. , Anonymizováno, RZ: , SPZ2) finanční prostředky na účtu č. , č. účtu, vedeném u , právnická osoba, , v částce 4 521,65 Kč3) finanční prostředky na účtu č. , č. účtu, vedeném u , právnická osoba, , v částce 40,18 Kč4) finanční prostředky na účtu č. , č. účtu, vedeném u , Anonymizováno, , v částce 9 780,23 KčIII. Žalobce je povinen zaplatit žalované na konečné a úplné vypořádání společného jmění manželů částku 79 590,34 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo vypořádáno společné jmění manželů (dále pouze SJM) se žalovanou, které zaniklo rozvodem manželství účastníků ke dni , datum, . Uvedl, že ještě před manželstvím účastníci nabyli do podílového spoluvlastnictví nemovité věci, a to pozemek p.č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům , adresa, a dále pozemek p.č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. a obci , adresa, , a to žalovaná v rozsahu ideálních 2/3 ve vztahu k celku a žalobce v rozsahu ideální 1/3 ve vztahu k celku. Kupní cena byla hrazena z převážné části z hypotečního úvěru poskytnutého účastníkům , Anonymizováno, , ve výši 2 500 000 Kč. Úvěr čerpaný ve výši 2 300 000 Kč byl a stále je splácen výlučně žalobcem, ten za období od , datum, do , datum, splatil částku 206 728,40 Kč. Žalobce učinil předmětem řízení dále osobní automobil zn. , Anonymizováno, RZ: , SPZ, movité věci tvořící zařízení bytu výlučně vlastněného žalobkyní a spoluvlastněného domu a rovněž učinil předmětem řízení finanční prostředky na účtech, resp. „hodnotu zůstatků na těchto účtech“ (viz. žalobní petit).

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě popsala, jak konkrétně byla hrazena kupní cena nemovitostí nabytých před manželstvím, poukázala na to, že kupní cenu v rozsahu částky 400 000 Kč financovala ze svých prostředků, částka 2 300 000 Kč byla hrazena z hypotečního úvěru. Pokud žalobce splácel za manželství úvěrové splátky, ona zase plně zajišťovala chod domácnosti a starala se o dvě děti, k tomu platila téměř veškeré náklady spojené s nemovitostí a ze svých výlučných prostředků vybavila domácnost. Rovněž navrhla vypořádat automobil zn. , Anonymizováno, , finanční prostředky na účtech účastníků, závazek z hypotečního úvěru účastníků a dále plnění alimentační povinnosti žalobce k dětem z předchozího manželství z prostředků SJM.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne , datum, bylo pravomocně rozvedeno ke dni , datum, , tohoto dne tedy zaniklo i společné jmění manželů.

4. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění manželů. Dle § 742 o.z. se pro vypořádání použijí tato pravidla: a) podíly obou manželů jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

5. Soud především zdůrazňuje, že žaloba byla podána předposlední den tříleté lhůty od zániku SJM stanovené v § 741 o.z., kdy s ohledem na tuto skutečnost může soud vypořádat pouze takové položky, které byly označeny v žalobě a nikoli jakékoli další (ani ty co označila žalovaná ve svém vyjádření), protože všechny ostatní položky již byly po , datum, vypořádány na základě nevyvratitelné domněnky ve smyslu ustanovení § 741 písm. a) – c) o.z. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1915/2015, 22 Cdo 3227/2017).

6. Pokud jde o hypoteční úvěr účastníků, v žalobě (tj. ve lhůtě 3 let) nebylo navrženo jeho vypořádání jakožto závazku účastníků spadajícího do SJM, jímž ostatně tento není a být nemůže, neboť účastníci jej na sebe vzali před uzavřením manželství dne , datum, (o čemž nebylo sporu a plyne to ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne , datum, ). Účastníci jsou z tohoto závazku zavázáni jako dlužníci společně a nerozdílně a v úvahu nemohou připadat ani jakékoli vnosy. Pokud by manžel skutečně splácel úvěr ze svých výlučných prostředků (což ani nebylo jednoznačně tvrzeno), pak by nešlo o vnos do majetku (závazku) v SJM, a pokud bylo spláceno z prostředků náležejících do SJM, pak tyto nebyly vynaloženy na výlučný závazek jednoho z manželů, nýbrž na závazek společný. Je však třeba připomenout, že žádný konkrétní vnos či investice (odkud a na co) nebyl v tříleté lhůtě řádně uplatněn (viz. 22 Cdo 3227/2017). Soud se proto dále hypotečním úvěrem účastníků nezabýval a tento (stejně jako jakékoli případné vnosy) nevypořádal.

7. Pokud jde o movité věci účastníků, nutno uvést, že rovněž nebyly ve tříleté lhůtě konkrétně specifikovány, nicméně účastníci se následně beztak shodli na tom, že jejich vypořádání nepožadují (viz. protokol čl. 199 p.v.), vypořádány tedy nebyly.

8. Ohledně osobního automobilu tov. zn. , Anonymizováno, RZ: , SPZ, se účastníci shodli na tom, že náleží do SJM a shodli se i na způsobu jeho vypořádání tak, že automobil připadne žalované a ta na jeho vypořádání vyplatí žalovanému částku 50 000 Kč (viz. protokol čl. 199 p.v.).

9. Soud se dále zabýval finančními prostředky (zůstatky) na účtech účastníků, které byly včasně navrženy k vypořádání. V této souvislosti dotázal soud bankovní ústavy na zůstatky na účtech účastníků ke dni rozvodu manželství a zjistil následující skutečnosti:Účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, , je veden na žalobce a ke dni rozvodu manželství , datum, vykazoval zůstatek v částce 193 056,63 Kč (viz. potvrzení banky čl. 24). Tento zůstatek byl přikázán žalobci.Účet č. , č. účtu, vedený u , Anonymizováno, , byl veden do , datum, na žalobce a ke dni rozvodu manželství , datum, vykazoval zůstatek v částce 103 086 Kč (viz. potvrzení banky čl. 33). Tento zůstatek byl přikázán žalobci.Účet č. , č. účtu, vedený u , Anonymizováno, , je veden na žalobce a ke dni rozvodu manželství , datum, vykazoval zůstatek v částce 22 218,54 Kč (viz. potvrzení banky čl. 52). Tento zůstatek byl přikázán žalobci.Účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, , byl veden do , datum, na žalobce a ke dni rozvodu manželství , datum, vykazoval nulový zůstatek (viz. potvrzení banky čl. 24).Účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, je veden na žalovanou a ke dni rozvodu manželství , datum, vykazoval zůstatek v částce 4 521,65 Kč (viz. potvrzení banky čl. 26). Tento zůstatek byl přikázán žalované.Účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, je veden na žalovanou a ke dni rozvodu manželství , datum, vykazoval zůstatek v částce 40,18 Kč (viz. potvrzení banky čl. 26). Tento zůstatek byl přikázán žalované.Účet č. , č. účtu, vedený u , Anonymizováno, , je veden na žalovanou a ke dni rozvodu manželství , datum, vykazoval zůstatek v částce 9 780,23 Kč (viz. výpis z účtu na čl. 139 p.v.). Tento zůstatek byl přikázán žalované.Žádné jiné aktivní účty účastníků k datu rozvodu manželství neexistovaly.

10. Oba účastníci v tomto řízení uplatnili požadavek na vypořádání „odkloněných“ finančních prostředků z účtů, tj. finančních částek vymykajících se obvyklé správě majetku, které měl jeden manžel bez vědomí a souhlasu druhého z účtu odčerpat a spotřebovat pro sebe či způsobem, který nepředstavuje uspokojování potřeb rodiny. Soud je především přesvědčen o tom, že návrh na vypořádání takovýchto finančních prostředků opět není možno pokládat za včasný (podaný ve tříleté lhůtě) ve smyslu § 741 o.z., když žalobce i žalovaná „odklony“ uplatnili a konkretizovali až v průběhu řízení. Dle již shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1915/2015 je nárok na vypořádání (zde finančních prostředků) nutno do tří let od zániku SJM řádně specifikovat, což se v daném případě nestalo. Lze akceptovat, že žalobce v žalobě řádně označil položku „finanční prostředky na účtech účastníků“ ve smyslu zůstatků, které navrhl vypořádat v bodě I. návrhu rozsudečného výroku. Lze akceptovat i to, že soud takové zůstatky v průběhu řízení zjistí (tedy konkretizuje částku). Co však již dle názoru soudu akceptovat nelze, je závěr, že pod položku „finanční prostředky na účtech“ by měly spadat i prostředky, které byly z účtů naopak vybrány (odčerpány) a na těchto účtech se tedy nenacházejí. Jedná se o samostatnou položku k vypořádání a aby žalobce učinil své povinnosti řádně ji specifikovat zadost, musel by v žalobě minimálně navrhnout vypořádání také těch finančních prostředků, které z účtů v průběhu manželství vybral (či jinak odčerpal) druhý účastník a naložil s nimi neznámo jak. To se však nestalo. U žalované pak v zásadě platí, že tato již nemohla úspěšně v tomto řízení uplatnit k vypořádání ničeho (tedy ani jakékoli výběry z účtu žalobcem), neboť žaloba jí byla doručena po uplynutí tříleté lhůty od zániku manželství.

11. Z procesní opatrnosti se soud přesto následujícím způsobem vyjádří pro případ, že by bylo uplatnění „odkloněných“ finančních prostředků z účtů účastníků hodnoceno jako včasné, tedy učiněné ve tříleté lhůtě od zániku SJM (byť soud tento závěr nesdílí). Z historických výpisů z účtů účastníků (čl. 66, 67-71, 75-76, 104-133, 83-101, 79-82 a 139-169) soud zjistil, že každý z účastníků hospodařil s finančními prostředky na svých účtech, žalobci chodila výplata na jeho účty č. , č. účtu, a , č. účtu, (na každý část), žalované chodila výplata na její účet č. , č. účtu, . Jak je patrno z výpisů z těchto i dalších účtů účastníků, každý z manželů víceméně hospodařil se svou výplatou, přičemž žalovaná evidentně dávala přednost placení platební kartou (viz. úhrady potravin, textilu, drogerie a dalších komodit v příslušných obchodech), žalobce oproti tomu dával přednost výběrům hotovosti z bankomatu a hospodaření s ní. Jak bylo dále zjištěno, žalovaná často přesouvala finanční prostředky vyšších částek z účtu č. , č. účtu, na své další dva účty u , právnická osoba, , nicméně za situace, kdy tyto prostředky z účtů nevyváděla, rozhodně nemohou být tyto transakce samy o sobě pokládány za „odklony“, jak mylně dovozuje žalobce. Nebylo tvrzeno, že by žalovaná tyto částky z účtů vybrala či jinak vyvedla neznámo kam a žádná taková skutečnost z historických výpisů z účtů ani nevyplývá. Pro úplnost se uvádí, že v případě částek 90 000 Kč a 50 000 Kč převedených dne , datum, se dokonce jedná o stavební spoření žalované, které jí bylo na účet vyplaceno dne , datum, v částce 164 530,73 Kč, z níž částku 141 551,77 Kč naspořila před uzavřením manželství a v tomto rozsahu šlo tedy o její výlučné prostředky (viz. výpis čl. 74).

12. Pokud jde o žalovanou namítané hotovostní výběry žalobce z jeho účtu č. , č. účtu, (viz. čl. 221-222), pak se povětšinou jedná o částky v řádu jednotek tisíc (max. 10 000 Kč) a tyto výběry v drtivé většině nepřekročily 12 000 Kč měsíčně. Nelze přehlédnout, že žalobce oproti žalované významně méně používal platební kartu a pokud ano, jednalo se většinou o platby v řádech stokorun, není proto nic zvláštního na tom, že si naopak vybíral hotovost a s tou platil. Žalovaná oproti tomu dávala přednost bezhotovostním platbám, ať již platební kartou či přímými platbami z účtu. Pokud žalovaná poukazuje na to, že žalobce vybíral z bankomatů hotovost bez jejího vědomí a souhlasu, soud si dovolí zcela oprávněně pochybovat o tom, že četné platby žalované ve prospěch nejrůznějších obchodníků, e-shopů, restaurací atd., probíhaly vždy s vědomím a souhlasem žalobce. Soud uzavírá, že částky vybírané žalobcem z bankomatu v průběhu manželství svou výší a četností se s ohledem na poměry rodiny nevymykají běžné správě majetku (§ 713 o.z.).

13. Žalovaná v tomto řízení dále požadovala vypořádat částku 98 677,91 Kč odešlou z účtu žalobce č. , č. účtu, dne , datum, a částku 100 112,43 Kč odešlou z téhož účtu dne , datum, . Z výpisu z tohoto účtu bylo zjištěno, že částka 98 677,91 Kč byla splátkou spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč poskytnutého na tento účet dne , datum, (čl. 114) a z posloupnosti transakcí na účtu je zřejmé, že prostředky z tohoto úvěru byly užity pro účely úhrady části kupní ceny automobilu dne , datum, , kdy tento automobil je součástí SJM. Finance vynaložené na splátku tohoto úvěru je tak nutno pokládat za vynaložené ve prospěch SJM. Pokud jde o částku 100 112,43 Kč, tato představuje splátku spotřebitelského úvěru 100 000 Kč poskytnutého dne , datum, (čl. 117). Tento úvěr měl zřejmě poskytnout finance na splátku předcházejícího úvěru ze dne , datum, (na koupi auta), a splacen byl hned záhy v důsledku příchozí platby v částce 124 313,34 Kč dne , datum, , která představovala zisk z prodeje cenných papírů, které nakoupil žalobce před uzavřením manželství (viz. potvrzení , Anonymizováno, na čl. 239). Z uvedeného je možno dovodit, že žalobce splatil úvěr ze dne , datum, z prostředků utržených z prodeje cenných papírů ve svém vlastnictví. Soud se nezabýval charakterem závazku ze spotřebitelského úvěru (zda výlučný či společný závazek) a ani žádnými podrobnostmi ohledně částky 124 313,34 Kč, jíž byl tento závazek umořen (zda skutečně tvořila či netvořila SJM), neboť účastníci neučinili předmětem vypořádání žádný takový případný vnos.

14. Soud stanovil výši vypořádacího podílu následovně:Pokud jde o účty, pak mezi účastníky panovala shoda na tom, že ze zůstatků na účtech ke dni rozvodu si účastníci odečtou částky, které na těchto účtech měli ke dni uzavření manželství (čl. 243 p.v.). Účet žalobce č. , č. účtu, ke dni uzavření manželství vykazoval dle historického výpisu částku 10 114,88 Kč, odečteme-li tuto částku od zůstatku ke dni rozvodu 193 056,63 Kč, částka k vypořádání činí 182 941,75 Kč. Účet žalobce č. , hodnota, (stavební spoření) ke dni uzavření manželství vykazoval dle historického výpisu částku 22 883,33 Kč, odečteme-li tuto částku od zůstatku ke dni rozvodu 103 086,78 Kč, částka k vypořádání činí 80 203,45 Kč. Účet žalobce č. , č. účtu, ke dni uzavření manželství vykazoval dle historického výpisu částku 56 693,62 Kč, která převyšuje zůstatek na účtu ke dni rozvodu 22 218,54 Kč, částka k vypořádání je tedy nulová. Žalobce je tedy povinen na vypořádání prostředků na svých účtech vyplatit žalované 1/2 z částky 263 145,20 Kč (182 941,75 Kč + 80 203,45 Kč), tj. 131 572,60 Kč.Účet žalované č. , č. účtu, ke dni uzavření manželství vykazoval dle historického výpisu částku 4 352 Kč, odečteme-li tuto částku od zůstatku ke dni rozvodu 4 521,65 Kč, částka k vypořádání činí 169,65 Kč. Účet žalované č. , č. účtu, ke dni uzavření manželství vykazoval částku 81 115,91 Kč, která převyšuje zůstatek na účtu ke dni rozvodu 40,18 Kč, částka k vypořádání je tedy nulová. Účet žalované č. , č. účtu, ke dni uzavření manželství vykazoval dle historického výpisu částku 5 985,37 Kč, odečteme-li tuto částku od zůstatku ke dni rozvodu 9 780,23 Kč, částka k vypořádání činí 3 794,86 Kč. Žalovaná je tedy povinna na vypořádání prostředků na svých účtech vyplatit žalobci 1/2 z částky 3 964,51 Kč (169,65 + 3 794,86 Kč), tj. 1 982,26 Kč. K tomu je žalovaná povinna vyplatit žalobci na vypořádání automobilu , Anonymizováno, dohodnutou částku 50 000 Kč, celkem tedy 51 982,26 Kč.Rozdíl vypořádacích podílů obou účastníků (131 572,60 Kč – 51 982,26 Kč) činí 79 590,34 Kč ve prospěch žalované. Soud proto uložil žalobci povinnost tento vypořádací podíl žalované vyplatit, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, která se soudu jeví jako přiměřená povaze a výši uloženého plnění.

15. V tomto řízení nebyla tvrzena ani zjištěna žádná okolnost svědčící pro disparitu podílů.

16. Pro úplnost soud dodává, že nevypořádal žalovanou uplatněný vnos, jímž mělo být plnění výlučné alimentační povinnosti žalobce z prostředků v SJM, neboť tento byl navržen až po uplynutí tříleté lhůty od zániku manželství ve smyslu § 741 o.z..

17. Soud neprovedl k důkazu výslechy účastníků, neboť by byly vzhledem k vypořádávaným položkám nadbytečné, ohledně finančních prostředků na účtech soud vycházel z listin poskytnutých bankovními ústavy. Soud dále neprovedl k důkazu listiny vztahující se k hypotečnímu úvěru, neboť se nejedná o závazek spadající do SJM a nebyl navržen v této souvislosti k vypořádání žádný konkrétní vnos (viz. výše). Soud neprovedl k důkazu ani opatrovnické rozsudky ohledně úpravy poměrů k nezletilým dětem účastníků pro nadbytečnost, tyto rozsudky nemají v daném případě pro vypořádání SJM žádnou relevanci, stejně tak spis zdejšího soudu , Anonymizováno, (řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků). Soud dále neprovedl důkaz zprávou od , Anonymizováno, o tom, co „přibylo“ na účtu žalobce s cennými papíry za období od jejich nákupu , datum, do jejich prodeje , datum, , neboť žalobce nenavrhl k vypořádání jakýkoli vnos, který by se měl vztahovat k výtěžku z cenných papírů. Současně platí, že účet žalobce č. , č. účtu, (který v této souvislosti žalobce označil u jednání dne , datum, ) ke dni rozvodu neexistoval, žádný zůstatek k vypořádání zde tedy není.

18. O nákladech řízení soud rozhodl na podkladě § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že si je nese každý z účastníků sám, neboť jde o řízení povahy tzv. judicium duplicis, v němž nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Současně platí, že v tomto řízení nebyla zjištěna žádná okolnost svědčící o šikanózním, obstrukčním či zneužívajícím výkonu práva (viz. nález Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 404/22).