4 C 264/2018

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro zaplacení částka s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok z prodlení v částce [částka] a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení v částce [částka] na účet zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v částce [částka], vzniklý zákonnou sazbou z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. V žalobě uvedl, že jako advokát zastupoval žalovanou v několika sporech, konkrétně v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s jejím bývalým manželem [jméno] [příjmení] (od [datum rozhodnutí], [název soudu] sp. zn. [spisová značka]), dále v řízení o vrácení daru zahájeném [jméno] [příjmení] (od [datum rozhodnutí], [název soudu] sp. zn. [spisová značka]), dále v řízení o vydání bezdůvodného obohacení zahájeném [jméno] [příjmení] ([anonymizována čtyři slova] zn. [spisová značka]), dále v řízení ve věci péče o nezl. [jméno] [jméno] [příjmení] (od [datum rozhodnutí], [název soudu] sp. zn. [spisová značka]) a v řízení o vypořádání společného jmění manželů (od [datum rozhodnutí], [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná při převzetí zastoupení vždy sdělovala, že je ve svízelné finanční situaci, nemá finanční prostředky a není schopna skládat zálohy na právní zastoupení. Žalobce popsal průběh jednotlivých sporů a postupný vývoj finanční situace žalované. Po ukončení sporů se žalovaná dne [anonymizováno] [číslo] dostavila do kanceláře žalobce a požádala o vyúčtování nedoplatků. Žalobce zpracoval vyúčtování jednotlivých sporů, které v součtu činilo [částka], kde však ani nebyly zaúčtovány veškeré úkony právní služby, s tím, že ještě žalované poskytl slevu ve výši [částka] a měla by proto uhradit pouze [částka]. Žalovaná sdělila žalobci, že po celou dobu měla výhrady k jeho postupům a že nedoplatek je ochotna uhradit pouze co do výše [částka], doplatek odměny za vypořádání podílového spoluvlastnictví (nemovitosti v [anonymizováno]) pokládá za promlčenou. Žalobce následně doúčtoval veškeré úkony právního zastoupení a zaslal žalované faktury, kdy celková částka k doplacení činila [částka] včetně DPH. Žalovaná uhradila žalobci z této částky ve dnech [anonymizováno] - [datum] částku [částka], nadále tedy dluží částku [částka]. Žalobce požadoval doplatek odměny ze dvou vystavených faktur – 1) faktury č. [rok] (odměna za zastoupení ve sporu [příjmení] [obec a číslo] sp. zn. [spisová značka]), kde byla vyfakturována částka [částka], z níž zůstalo neuhrazeno [částka], a dále 2) faktury č. [rok] (odměna za zastoupení ve sporu u [anonymizováno] [obec] sp. zn. [spisová značka]), kde byla vyfakturována částka [částka], z níž žalovaná neuhradila ničeho. Žalobce dále žádá úrok z prodlení v kapitalizované výši [částka], počítaný z částky [částka] za období od [datum] do [datum] jakožto nedoplatku z faktury [číslo] (odměna za zastoupení u [anonymizována tři slova] zn. [spisová značka]) splatné [datum rozhodnutí], s jejíž úhradou se žalovaná dostala do prodlení a uhradila ji až dne [datum].

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Nejprve brojila proti mezinárodní příslušnosti soudu vzhledem ke svému tvrzenému bydlišti v [země], o mezinárodní příslušnosti zdejšího soudu bylo s konečnou platností rozhodnuto usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Co se týče věci samé, žalovaná uvedla, že žalobci po vyúčtování částky [částka] sdělila, že s touto výší nesouhlasí a namítala promlčení minimálně částky [částka]. Žalovaná uhradila po žalobcově vyúčtování v říjnu [rok] celkem částku [částka] se současným určením, na které faktury úhradu činí. Neuhrazena zůstala faktura [číslo] na částku [částka] v rozsahu částky [částka] a dále zcela neuhrazena zůstala faktura [číslo] na částku [částka]. Pokud jde o částku [částka], žalovaná namítla promlčení tohoto nároku, když předmětné řízení u [anonymizováno] [obec] [spisová značka] skončilo pravomocně ke dni [datum], od tohoto dne počala běžet tříletá promlčecí lhůta a skončila dnem [datum], podaná žaloba je proto opožděná. Žalovaná navíc nad rámec námitky promlčení namítla původ některých vyúčtovaných úkonů v nesprávném jednání žalobce. Pokud jde fakturu [číslo] (částka [částka]), specifikovala, že pokládá za promlčenou odměnu za dva vyúčtované úkony právní služby, konkrétně„ převzetí a příprava zastoupení – jednání s [jméno] [příjmení]“ a„ sepis smlouvy o úvěru s [jméno] [příjmení]“, tj. 2 x [částka], 2 režijní paušály a DPH. Tyto úkony žalobce zrealizoval v červenci [rok], poté běžela tříletá promlčecí lhůta, která skončila v červenci [rok]. Dále žalovaná učinila spornou odměnu za poradu v trvání přes 1 hodinu uskutečněnou dne [datum] v částce [částka], režijní paušál a DPH. Uvedla, že si není vědoma, že by vůbec takováto porada proběhla, tím méně, že by trvala více než hodinu.

3. Žalobce nesouhlasil s namítaným promlčením pohledávky [částka] a poukazoval na dohodu účastníků o odkladu splatnosti odměny za poskytnuté právní služby o jeden rok, uzavřenou dne [datum], kdy současně tentýž den provedl vyúčtování právních služeb a zaslal je e-mailem žalované.

4. Soud provedl ve věci následující důkazy a zjistil z nich níže uvedené skutečnosti:

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce poskytoval žalované právní služby a zastupoval ji v právních sporech, které jsou v žalobě specifikované. Žalobce vystavil žalované dne [datum] fakturu [číslo] na odměnu za zastupování ve věci žaloby [jméno] [příjmení] o zaplacení částky [částka], a to na částku [částka], splatnou dne [datum]. Dále žalobce vystavil žalované dne [datum] fakturu č. [rok] na odměnu za zastupování ve věci vypořádání společného jmění manželů v částce [částka], splatnou dne [datum]. Mezi účastníky bylo nesporné, že obě dvě shora uvedené faktury žalovaná zcela uhradila ve dnech [anonymizováno] – [datum], kdy učinila platbu v celkové částce [částka] a současně e-mailem ze dne [datum] sdělila, na jaké faktury tuto platbu činí. Dále žalobce vystavil žalované dne [datum] fakturu č. [rok] na odměnu za zastupování ve věci vydání bezdůvodného obohacení, a to na částku [částka], splatnou dne [datum]. Na tuto fakturu žalovaná uhradila částku [částka] (viz. e-mail z [datum]), neuhrazeno zůstalo [částka]. Dále žalobce vystavil žalované dne [datum] fakturu č. [rok] na odměnu za zastupování ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v částce [částka], splatnou dne [datum], tato faktura zůstala zcela neuhrazena, žalovaná v e-mailové korespondenci žalobci sdělila, že ji pokládá za promlčenou. Součástí všech faktur bylo také vyúčtování jednotlivých úkonů právní služby, režijních paušálů a DPH a již uhrazených záloh. Pro přehlednost soud uvádí, že předmětem sporu je tedy pouze faktura č. [rok] ([částka]) a faktura č. [rok] (nedoplatek [částka]).

6. Soud se nejprve bude zabývat fakturou č. [rok] na částku [částka], vystavenou za zastupování ve sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví u [anonymizováno] [obec] sp. zn. [spisová značka] (námitka promlčení). Z připojeného spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno žalovanou dne [datum] a skončilo zpětvzetím žaloby a zastavením řízení usnesením soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 33 Cdo 1475/2008 či 33 Cdo 4319/2011) závazkový právní vztah založený smlouvou o poskytování právních služeb zaniká splněním, tedy provedením příkazu poskytovatelem právních služeb, přičemž platí, že tento příkaz nemohl být splněn dříve, než nabylo právní moci konečné rozhodnutí o nároku klienta. Tímto okamžikem vznikne poskytovateli právní služby nárok na odměnu a tímto okamžikem také počíná běžet promlčecí doba, z hlediska jejího počátku je tedy zcela nerozhodné, kdy poskytovatel služby klienta k zaplacení odměny vyzve. V předmětném případě se promlčecí doba řídí ust. § 101 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (zákona platného v době, kdy byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, tj. r. 2012) a je tříletá. Tato tříletá promlčecí doba počala v předmětném případě běžet dne [datum] (dnem následujícím po pravomocném skončení sporu) a skončila [datum], žaloba byla podána až dne [datum], tedy po jejím uplynutí. Žalobce v tomto směru argumentoval dohodou o odkladu splatnosti uzavřenou se žalovanou dne [datum] s tím, že žalovaná uhradí odměnu nejpozději do jednoho roku, tj. do [datum]. Ze záznamu ze dne [datum] (příl. obálka [číslo listu]) soud zjistil, že žalovaná se tohoto dne dostavila do kanceláře žalobce a mj. bylo domluveno zpětvzetí žaloby ve sporu [spisová značka]. Součástí záznamu je i ujednání ve znění„ co se týče nákladů řízení a právního zastoupení, bere klientka na vědomí, že advokát provede vyúčtování výše nákladů a složených záloh a zbytek klientka doplatí nejpozději do 1 roku“. Žalobce namítal, že vyúčtování provedl ještě téhož dne [datum] formou e-mailu doručeného žalované ([číslo]). Z tohoto e-mailu bylo zjištěno, že žalobce zde vyčíslil, kolik bylo provedeno úkonů právní služby a jaká částka za ně náleží včetně režijních paušálů, cestovného, hotových výdajů a DPH, po odečtení zálohy vyčíslil své náklady na částku [částka]. Pokud jde o záznam ze dne [datum] o ujednání ročního odkladu splatnosti, dle názoru soudu není tento projev vůle neplatným a je nutno jej vykládat jako závazek žalované uhradit odměnu za právní služby do 1 roku ode dne, kdy bude žalobcem řádně vyúčtována, tj. v podstatě odklad splatnosti v návaznosti na splnění odkládací podmínky, jíž je realizace vyúčtování advokáta (§ 36 odst. 1, 2 z.č. 40/1964 Sb.), pro tento výklad svědčí i vyjádření samotného žalobce, že smyslem dohody bylo plnit do roka od vyúčtování. V daném případě by tedy řádné vyúčtování představovalo splnění odkládací podmínky a odstartovalo by pro žalovanou sjednanou roční lhůtu k plnění, tj.„ zaktivovalo“ by dohodu o odkladu splatnosti. To vše by ale nastalo pouze za situace, že by vyúčtování bylo skutečně žalobcem řádně zrealizováno ve tříleté promlčecí době, počítané od právní moci konečného rozhodnutí soudu o zastavení řízení. Soud však obsah e-mailu ze dne [datum] za řádné vyúčtování právních služeb nepokládá. Je sice pravdou, že zákon o advokacii ani žádný jiný právní předpis nestanoví přesné parametry a náležitosti vyúčtování odměny, nicméně je v advokátní praxi samozřejmostí (a lze to mj. dovodit i z definování kárných provinění advokátů – viz např. kárné rozhodnutí ČAK ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]), že řádné vyúčtování musí mj. obsahovat přezkoumatelný seznam úkonů, které advokát provedl (tj. jejich konkretizaci), datum jejich realizace (aby byla zjistitelná tarifní hodnota), výši odměny za jednotlivé úkony a rovněž přehled a data složení již uhrazených záloh. Vyúčtování, které je obsahem e-mailu ze dne [datum], však takové náležitosti nesplňuje, svým obsahem se jedná pouze o jakýsi orientační nástin či předběžnou kalkulaci, navíc budoucí odměny, na kterou ještě žalobce dne [datum] neměl nárok. Ke zpětvzetí žaloby došlo až dne [datum] a k pravomocnému zastavení řízení dne [datum], až tímto okamžikem tedy žalobci nárok na odměnu vůbec vznikl (viz citovaná judikatura). Žalobce (pravděpodobně) zahrnul do počtu úkonů uvedených v e-mailu i úkon spočívající ve zpětvzetí žaloby, který v té době ještě ani neučinil. Již sama tato skutečnost svědčí pro závěr, že se nemůže jednat o řádné a konečné vyúčtování, pominout nelze ani eventualitu, že by zpětvzetím žaloby řízení neskončilo (např. nesouhlas protistrany a na to navazující úkony soudu i účastníků), v takovém případě by se nárok na odměnu mohl opět oddálit a tato by se ještě navýšila o další případné úkony. Závěr je ten, že ke dni [datum] nebylo ani možné konečné vyúčtování účinně provést, neboť výše odměny nebyla známa a dosud na ni nevznikl nárok. Ostatně ani sám žalobce e-mail z [datum] za vyúčtování evidentně nepokládal. Pro tento závěr svědčí jednak skutečnost, že dne [datum] provedl vyúčtování (i s fakturací), které teprve svým obsahem veškeré požadované náležitosti řádného vyúčtování splňuje, a jednak skutečnost, že platbu žalované ve výši [částka], určenou na daný spor (viz výpis z účtu [číslo listu]) zaúčtoval jako zálohu na právní zastoupení (viz faktura [číslo listu]). V následném vyúčtování ze dne [datum] pak žalobce mj. i tuto platbu započetl jako zálohu. Nelze přehlédnout ani to, že konečné vyúčtování ze dne [datum] zní na jinou částku, než jaká je uvedena v e-mailu ze dne [datum]. Ze všech uvedených důvodů soud uzavírá, že žalobce neprovedl v tříleté promlčecí době počítané od [datum] (ukončení sporu) řádné vyúčtování odměny, nebyla splněna podmínka pro to, aby nastal ujednaný roční odklad splatnosti a promlčecí doba tak marně uplynula dnem [datum], žaloba ze dne [datum] je proto opožděná a vznesená námitka promlčení důvodná. Irelevantní jsou v daném případě důvody, které žalobce vedly k odkládání vyúčtování a fakturace až do [datum]. Soud nemá důvod nevěřit, že žalovaná žalobce přesvědčovala, aby jí s vyúčtováním a fakturací posečkal, argumentovala nedostatkem financí, tyto skutečnosti ostatně z e-mailové korespondence účastníků skutečně vyplývají. Ať již byla motivace žalobce k opožděnému vyúčtování a fakturaci jakákoli, nemůže se to promítnout do závěru soudu o promlčení pohledávky, které je nutno posuzovat ryze objektivně. Z uvedených důvodů proto soud nevyvodil žádné pro řízení podstatné závěry ani ze smluv, jimiž žalovaná zcizovala nemovitosti ([číslo listu]) ani z velmi obsáhlé e-mailové komunikace účastníků ([číslo listu], [číslo listu]) týkající se soudních sporů, majetkových vztahů bývalých manželů [příjmení] a vyvíjející se finanční situace žalované. Pro úplnost soud k argumentaci žalobce, že žalovaná částečným plněním na odměnu ve věci podílového spoluvlastnictví uznala dluh dle § 2054 a násl. o.z., uvádí, že na závazkový vztah účastníků (smlouva o právní pomoci z r. [rok]) i práva a povinnosti z něj vzniklé (tj. případné uznání dluhu apod.) je nutno aplikovat občanský zákoník č. 40/1964 Sb., jak je zřejmé z přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. č. 89/2012 Sb.. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. však žádné ustanovení o fikci uznání celého dluhu částečným plněním neobsahoval a k prodloužení promlčecí doby tak nemohlo dojít. Takové ustanovení obsahoval pouze tehdy platný obchodní zákoník a vztahovalo se na právní vztahy podnikatelů. S ohledem na shora uvedené soud v rozsahu částky [částka] zamítl žalobu z důvodu promlčení (výrok II.).

7. Pro úplnost se dodává, že pakliže soud nepokládá e-mail ze dne [datum] za řádné vyúčtování odměny, které by mohlo odstartovat dohodu o roční lhůtě splatnosti, nebylo zapotřebí zabývat se otázkou prokazování doručení tohoto e-mailu žalované. Žalovaná nejprve uvedla, že e-mail ze dne [datum] obdržela, následně to popřela, oba účastníci předložili k otázce doručení důkazy, které jsou založeny na [číslo listu] a [číslo], soud z nich však vzhledem k výše uvedenému nevyvodil žádné pro řízení podstatné závěry.

8. Pokud jde o fakturu č. [rok] (nedoplatek [částka]), žalovaná z této faktury zpochybnila nárok na odměnu ve výši 2 x [částka] za převzetí a přípravu zastoupení ve věci jednání s [jméno] [příjmení] a sepis úvěrové smlouvy s [jméno] [příjmení] a tomu odpovídající 2 režijní paušály a DPH (v součtu [částka]), ohledně této částky rovněž vznesla námitku promlčení. Mezi účastníky bylo nesporné a vyplývá z provedených důkazů, že žalobce skutečně zrealizoval dva úkony právní služby výše uvedené. V souvislosti s odvoláním žalované ve věci u [anonymizováno] pro [anonymizováno] zn. [spisová značka], které vyvolalo poplatkovou povinnost žalované v rozsahu částky [částka], žalobce vešel v jednání s bývalým manželem žalované [jméno] [příjmení], který žalované poskytl na úhradu soudního poplatku úvěr (viz obsah spisu [spisová značka], e-mailová korespondence žalobce s [jméno] [příjmení], smlouva o úvěru ze dne [datum]). Žalobce k výzvě soudu uvedl, že obdržel pověření žalované k zajištění poskytnutí částky na úhradu SOP od [jméno] [příjmení] v souvislosti se zamítnutou žádostí o osvobození žalobkyně od soudního poplatku ze strany [anonymizováno] pro [anonymizováno] [datum]. Žalobce poté na podkladě tohoto pověření provedl předmětné úkony právní služby, realizací těchto úkonů (tj. nejpozději uzavřením úvěrové smlouvy dne [datum]) došlo ke splnění příkazu a žalobci vznikl nárok na odměnu. Od tohoto okamžiku počala běžet tříletá promlčecí doba ve smyslu § 609, 619 a 629 o.z. č. 89/2012 Sb.. Tato promlčecí doba uplynula nejpozději dne [datum], žaloba podaná dne [datum] je tak opožděná a námitka promlčení důvodná. Pokud jde o argumentaci žalobce, že tyto dva úkony úzce souvisely se zastoupením žalované v řízení [spisová značka], pak tomu lze sice přisvědčit, podstatné však je, kdy byla ohledně těchto dvou úkonů uzavřena příkazní smlouva a s jakým obsahem. Sám žalobce uvádí a z povahy věci vyplývá, že tomu tak bylo v červenci [rok] (tehdy vyvstala potřeba hradit soudní poplatek z odvolání), v této době jej žalovaná pověřila, žalobce ostatně vyúčtoval„ převzetí zastoupení“ s datem [datum], obsahem smlouvy pak byl závazek žalobce obstarat u p. [příjmení] finance na úhradu SOP pro žalovanou. Z uvedeného je zřejmé, že tato činnost žalobce měla samostatný charakter, proběhla na podkladě samostatné příkazní smlouvy a nelze ji tak pokládat za součást služeb právního zastoupení ve sporu [spisová značka]. Na základě shora uvedeného soudu nezbylo, než z důvodu promlčení zamítnout také požadavek žalobce na odměnu 2 x [částka], 2 režijní paušály a odpovídající DPH, tj. celkem [částka] (výrok II.). Jako nadbytečný soud zamítl důkazní návrh žalobce na výslech [jméno] [příjmení], neboť realizace předmětných dvou úkonů právní služby byla prokázána jiným způsobem a nebyla ani mezi účastníky sporná.

9. Žalovaná dále z faktury č. [rok] zpochybnila nárok žalobce na odměnu za 1 úkon právní služby spočívající v poradě žalobce se žalovanou dne [datum] přesahující 1 hodinu, tj. částku [částka], k tomu režijní paušál a DPH. Listiny označené jako„ Informace“ (příl. obálka [číslo listu]) bylo zjištěno, že dne [datum] se k žalobci do kanceláře dostavila žalovaná za účelem jednání ohledně uzavření dohody o narovnání s [jméno] [příjmení]. Obsahem zápisu z jednání jsou jednotlivé odstavce, v nichž jsou poměrně podrobně popisovány představy žalované ohledně definitivního vypořádání s bývalým manželem. Dle obsahu zápisu byly při tomto jednání kalkulovány a probírány jednotlivé plánované transakce s nemovitostmi, vnosy a investice v rámci manželství a z toho plynoucí výše finančního vypořádání, žalovaná sdělovala své návrhy a přání podoby budoucího vypořádání, na což žalobce v jednom zaznamenaném případě reagoval polemikou o platnosti klientkou navrhované dohody. V zápisu není uvedena hodina počátku a konce porady. Jak bylo zjištěno z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (sekretářky žalobce), porady žalobce se žalovanou nikdy nebyly krátké, trvaly vždy hodinu až dvě a byly velmi obsáhlé. Žalovaná byla pro svědkyni velmi zapamatovatelnou osobou, vystupovala specificky, měla střídavé nálady. Svědkyně byla vždy poradám přítomna a vyhotovovala z nich zápis, stejně jako z porady [datum] (na její konkrétní průběh si však nepamatovala). Z kopie stránky diáře žalobce z data [datum] ([číslo listu]) bylo zjištěno, že žalobce měl na poradu se žalovanou vyhrazen časový prostor od [číslo] hod do [údaj o čase] hod.. Po zhodnocení dokazování stran trvání porady dne [datum] dle názoru soudu lze pokládat za prokázané, že porada účastníků dne [datum] trvala déle než jednu hodinu. Pro tento závěr svědčí především obsah zápisu z porady, z něhož je zřejmé, že byly variantně probírány zásadní otázky komplexního vypořádání mnohamilionového majetku žalované a jejího bývalého manžela, přičemž zápis pochopitelně obsahuje vždy jen záznam toho nejpodstatnějšího, nikoli všeho, co zaznělo. Lze dle názoru soudu konstatovat s ohledem na obsah zápisu a závažnost projednávaných otázek, že porada trvala déle než jednu hodinu. Tomuto závěru podpůrně svědčí a je s ním v souladu také výpověď svědkyně [příjmení], která potvrdila dlouhé a obsáhlé porady se žalovanou, jakož i kopie diáře žalobce. Za poradu delší jedné hodiny náleží žalobci odměna za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v částce [částka] (počítáno z tarifní hodnoty [částka]), 1 režijní paušál v částce [částka] dle § 13 odst. 1,3 téže vyhlášky a 21 % DPH v částce [částka], celkem tedy [částka]. Tato částka byla žalované uložena zaplatit výrokem I. rozsudku.

10. Soud dále uložil výrokem I. žalované povinnost k úhradě zbývajícího nedoplatku z faktury č. [rok] ve výši [částka], nárok žalobce na tuto odměnu učinila žalovaná nespornou u jednání dne [datum].

11. Žalobce dále v tomto sporu uplatnil nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] z částky [částka] ve výši [částka]. Jedná se úrok z prodlení s úhradou faktury [číslo] splatné dne [datum], kterou žalovaná v rozsahu částky [částka] uhradila až dne [datum] (nesporné, viz rovněž e-mail žalované o určení jejích plateb ze dne [datum]). Na úrok z prodlení má žalobce nárok na podkladě dle § 1970 obč. zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., za dané období [anonymizováno] dnů prodlení při úrokové sazbě 8,05 % ročně se jedná o částku [částka].

12. Soud shrnuje, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] (odměna za poradu [datum]), částku [částka] (nesporný nesplacený dlužný zůstatek z faktury č. [rok]) a částku [částka] (úrok z prodlení s úhradou faktury [číslo]), celkem tedy částku [částka] (výrok I.). Žalobci dále náleží zákonný úrok z prodlení z částky [částka], na který má nárok dle § 1970 obč. zákoníku, jeho výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Tento úrok běží od [datum] (den následující po splatnosti faktury č. [rok]) do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena 3 dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

13. Pro úplnost soud uvádí, že neprovedl k důkazu spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (vypořádání SJM) a spis [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (o zaplacení částky [částka]), neboť odměna za zastupování žalované žalobcem v těchto sporech nebyla předmětem řízení. Z téhož důvodu soud nevyvodil ani žádné závěry z rozhodnutí v rámci těchto řízení založených v přílohové obálce na [číslo listu].

14. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měl žalobce procesní úspěch v rozsahu 13 %, žalovaná v rozsahu 87 %, žalobce je tedy povinen zaplatit žalované 74 % jejích nákladů.

15. Náklady žalobkyně představují odměnu za 12 úkonů právní služby dle § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. po [částka] (tj. [částka]), 12 x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. [částka]), dále náhradu za promeškaný čas v rozsahu celkem 16 půlhodin po [částka] dle § 14 citované vyhlášky, tj. [částka] (dvě cesty na jednán z [obec] do [obec] a zpět po 8 půlhodinách). Dále vznikly žalobkyni náklady cestovného jejího zástupce na dvě jednání soudu z [obec] do [obec] a zpět, náklady na 1 cestu činí [částka], na obě cesty tedy [částka] (1 cesta [anonymizováno] km, průměrná spotřeba užitého vozu [anonymizováno] 6,5 l nafty / 100 km, průměrná cena nafty 31,8 Kč/km a sazba náhrady 4,20 / km dle vyhl. č. 358/2019 Sb.). Dále žalobkyni náleží 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., celkem tedy činí náklady žalobkyně částku [částka], 74 % představuje částku [částka] Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit na účet zástupkyně žalované v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni odměnu za čtyři následující účtované úkony právní služby: Replika žalované k vyjádření žalobce k odvolání žalované ze dne [datum] je nadbytečným úkonem a není tedy nákladem účelně vynaloženým. Žalovaná prezentovala svou argumentaci v odvolání proti rozhodnutí soudu o zamítnutí námitky mezinárodní nepříslušnosti a nebylo již zapotřebí vyjadřovat se k vyjádření žalobce k jejímu odvolání. Totéž lze říci o replice žalované k vyjádření žalobce ze dne [datum]. Řetězení podání ve stylu„ vyjádření na vyjádření“ je pouze samoúčelné a neopodstatněně navyšuje náklady řízení. Dále soud nepřiznal žalované odměnu za vyjádření ze dne [datum], neboť žádné takové vyjádření se ve spise nenachází. Dále soud nepřiznal žalované odměnu za vyjádření ze dne [datum]. Tomuto vyjádření totiž předcházelo obsáhlé vyjádření žalované ze dne [datum], v němž krom jiného připouští, že obdržela e-mail žalobce ze dne [datum] (sporné„ vyúčtování“) a polemizuje s jeho obsahem a náležitostmi. O deset dnů déle ve vyjádření ze dne [datum] však zase obrací, že tento e-mail nikdy neobdržela. Žalovaná si měla své stanovisko ujasnit včas a vtělit jej do jediného vyjádření ze dne [datum], další vyjádření z [datum] tedy rovněž není nákladem účelně vynaloženým.