4 C 42/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení věcného břemene

I. Věcné břemeno užívání pozemku p.č. Anonymizováno v katastrálním území jméno FO, zřízené ve prospěch žalovaného na podkladě smlouvy darovací s věcným břemenem ve prospěch dárce ze dne datum, se zrušuje bez náhrady.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil věcné břemeno ve prospěch žalovaného specifikované ve výroku I. rozsudku. Uvedla, že žalovaný (syn žalobkyně) na podkladě darovací smlouvy o darování nemovitosti s věcným břemenem ve prospěch dárce uzavřené dne datum daroval žalobkyni pozemek p.č. Anonymizováno v k.ú. jméno FO se současným zřízením věcného břemene doživotního užívání pozemku v jeho prospěch. Žalovaný však věcné břemeno nikdy nevyužíval, nehradil náklady na zachování a údržbu pozemku, po dobu cca 25 let je nekontaktní. Žalobkyně má za to, že z důvodu existence hrubého nepoměru mezi zatížením služebné věci ve vlastnictví žalobkyně a výhodou oprávněné osoby - žalovaného jsou splněny podmínky pro zrušení věcného břemene. Žalobkyně navrhla zrušení věcného břemene bez náhrady, neboť toto bylo zřízeno bezplatně a s ohledem na to, že není více než 25 let využíváno, by přiznání náhrady bylo rozporné s dobrými mravy. Žalobkyně dále namítla promlčení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání dne datum se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny fikcí dne 13. 3. 2026. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř.. Z darovací smlouvy, uzavřené dne datum mezi žalovaným jako dárcem a žalobkyní jako obdarovanou bylo zjištěno, že žalovaný daroval pozemek p.č. Anonymizováno v k.ú. jméno FO žalobkyni a současně bylo pro jeho osobu zřízeno věcné břemeno doživotního užívání tohoto pozemku. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že věcné břemeno užívání ve prospěch žalovaného k předmětného pozemku bylo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni datum. Z účastnické výpovědi žalobkyně a ze svědecké výpovědi jméno FO (manžela žalobkyně) má soud za prokázané, že žalovaný od darování předmětného pozemku žalobkyni tento pozemek neužíval, nenavštěvoval, v r. Anonymizováno odcestoval na Anonymizováno, žalobkyně ani svědek o něm nemají po dobu delší 10 let vůbec žádné zprávy, neví, kde se aktuálně zdržuje. Vzhledem k uzavření darovací smlouvy se zřízením věcného břemene dne datum je s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 2 o.z. na věc nutno aplikovat zákon č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník). Dle § 109 z.č. 40/1964 Sb. právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu 10 let vykonáváno. Dle § 151p odst. 3 věty prvé z.č. 40/1964 Sb. vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 346/2006 nastanou-li změny uvedené v § 151p odst. 3 ObčZ, a k takovým změnám patří i promlčení věcného břemene spolu se vznesenou námitkou promlčení, lze žádat soud, aby věcné břemeno zrušil. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že právo žalovaného odpovídající věcnému břemeni doživotního užívání pozemku p.č. Anonymizováno v k.ú. jméno FO je promlčeno, neboť nebylo žalovaným vykonáváno po dobu delší 10 let. S ohledem na shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR dospěl soud dále k závěru, že v daném případě došlo ke změně poměrů v důsledku promlčení práva žalovaného z věcného břemene. Za situace, kdy žalovaný právo odpovídající věcnému břemeni nevykonává dokonce po dobu přesahující 25 let, lze konstatovat vznik hrubého nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou žalovaného, neboť žalovaný pozemek evidentně užívat nechce a nepotřebuje a žalobkyně tento na své náklady udržuje, přičemž jí ani nepřináší žádný užitek a nemůže s ním disponovat jako s pozemkem právně „volným“. S ohledem na promlčení práva z věcného břemene není na místě přiznání náhrady za zrušené věcné břemeno, když samotný institut promlčení zakládá k námitce nemožnost výkonu práva bez dalšího. Současně lze konstatovat, že s ohledem na to, že žalovaný pozemek nikdy neužíval a tedy zrušením věcného břemene nepocítí ani žádnou faktickou újmu, navíc bylo věcné břemeno zřízeno bezplatně, bylo by přiznání náhrady za zrušení věcného břemene také v rozporu s dobrými mravy. Ze všech shora popsaných důvodů soud žalobě vyhověl a věcné břemeno užívání pozemku p.č. Anonymizováno v k.ú. jméno FO ve prospěch žalovaného výrokem I. zrušil. O nákladech řízení soud rozhodl na podkladě § 143 o.s.ř. tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal, neboť žalovaný, který neměl ve věci úspěch, svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení. Žalovaný pouze nevyužíval svého práva, což vedlo k jeho promlčení. Žalobkyně není se žalovaným v žádném kontaktu, tedy jej ani nevyzývala k dohodě o zrušení věcného břemene či k jakékoli další součinnosti. Žalovanému v tomto sporu žádné náklady nevznikly, nemohly mu proto být přiznány. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.