5 C 114/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za období datum do datum a dále tento požadovala z jistiny ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba uzavřel s žalovanou anonymizována dvě slova smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl žalované hotovost ve výši částka v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku včetně úroku ve výši částka, odměny za administrativní činnosti ve výši částka a poplatku za komfortní splácení ve výši částka uhradit v pravidelných 45 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však uhradila toliko částka. Dále mezi týmiž smluvními stranami byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě byla poskytnuta žalované hotovost ve výši částka v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku včetně úroku ve výši částka, odměny za administrativní činnosti ve výši částka a poplatku za komfortní splácení ve výši částka uhradit v pravidelných 18 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však uhradila toliko částka. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná dopisem. Žalobou uplatněná částka proto tvoří toliko rozdíl mezi částkou poskytnutou částka a žalovanou skutečně uhrazenou ve výši částka, ve druhém případě jde o rozdíl částky částka a částka a to z titulu bezdůvodného obohacení. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od data následujícího po splatnosti poslední splátky.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem datum, a to dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když u nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jež byl přílohou uvedené smlouvy, v němž figurují obě pohledávky za žalovanou. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávek dopisem ze dne datum, který byl datum dán k poštovní přepravě (doloženo oznámením i podacím lístkem).

4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

5. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě v den podpisu smlouvy byla žalované předána hotovost ve výši částka. Žalovaná se zavázala vedle částka zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnosti ve výši částka a poplatek za komfortní splácení ve výši částka, vše v pravidelných 45 týdenních splátkách po částka. Uvedené bylo prokázáno smlouvou i žádostí o úvěr. Z celkové poskytnuté částky částka žalovaná uhradila toliko částka, jak vyplynulo z žalobních tvrzení. Žalovaná ostatně netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradila žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou částka a žalovanou dosud uhrazenou částka je částkou, kterou má žalovaná povinnost žalobkyni uhradit (vis výrok I. rozsudku).

6. Dále z předložené smlouvy o zápůjčce a žádosti o úvěr bylo prokázáno, že mezi týmiž smluvními stranami jako ve shora uvedeném případě byla uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce. Na základě této smlouvy bylo žalované poskytnuto v den podpisu smlouvy částka. Žalovaná se zavázala vedle částka zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnosti ve výši částka a poplatek za komfortní splácení ve výši částka, to vše v pravidelných 18 měsíčních splátkách po částka. Z celkové poskytnuté částky částka žalovaná uhradila toliko částka, jak vyplynulo z žalobních tvrzení. Žalovaná ostatně netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradila žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou částka a žalovanou dosud uhrazenou částka je částkou, kterou má žalovaná povinnost žalobkyni uhradit (vis. výrok III. rozsudku).

7. Soud se rovněž ztotožnil s právním posouzením žalobkyně, že jde v obou případech o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následující o. z., neboť uvedené a k důkazu předložené smlouvy o zápůjčce jsou neplatnými právními jednáními ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouvy mezi jejími účastníky byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěna, byly napsány předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byly pohledávky za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedených smluv měla žalovaná kromě poskytnuté částky hradit též poplatky, úrok. Uvedené poplatky však v součtu činí v prvém případě 58% a ve druhém 59 % poskytnuté hotovosti. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedených smluv, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže používat právní ochrany.

8. Soud nedovodil okamžik prodlení ode dne následujícího po dni, na který připadla splatnost poslední splátky úvěru. Jak bylo již výše uvedeno, smlouvy byly shledány soudem absolutně neplatnými, proto z nich nelze dovodit závazek žalované poskytnuté peněžité plnění žalobkyni vrátit nejpozději do datum a ve druhém případě do datum, tedy do data, na který připadla splatnost poslední splátky. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Takováto výzva byla učiněna v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo dáno k poštovní přepravě datum. Dle § 573 o. z., se oznámení - výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta dnem datum. Z obsahu této výzvy je zřejmé, že žalovaná měla plnit do 10 dnů ode dne doručení, tzn. do datum. Pokud tak neučinila, dnem datum se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá ji povinnost k úhradě úroku z prodlení. S ohledem na shora prezentovaný závěr soud žalobě vyhověl co do úroku z prodlení jdoucího od datum do zaplacení, vycházel z ustanovení § 1968, 1970 o. z., a z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Z uvedeného vládního nařízení však výše úroku ke zmíněnému datu prodlení činí 8,25 % ročně, žalobkyně požadovala úrok 10 %, soud proto v rozsahu 1,75 % žalobu zamítl, jak z výroků II. a IV. rozsudku je patrno. Z informace o zpracování osobních údajů nebyla pro věc dovozena žádná zjištění.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně měla neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu sporu, soud jí proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. V této souvislosti užil rovněž ustavení § 142 a odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná před podáním žaloby byla vyzvána k úhradě peněžitého plnění jak doloženo předžalobní upomínkou datovanou datum a podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle § 14 b odst. 1 bod. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, třemi režijními paušály po částka dle § 14 b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21% DPH ve výši částka podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí částka. V této souvislosti je třeba zmínit nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne datum, kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu vycházel též z požadovaných úroků z prodlení a tyto kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku.

10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

11. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z žaloby ve výši částka, ale soud k jejímu návrhu nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, tedy částku částka. Soud uložil žalované tento zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku za užití § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalované jako straně ve sporu neúspěšné. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).