5 C 120/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 24 430 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 134 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 134 Kč od 14. 4. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 11 066 Kč, 1 230 Kč, 2 000 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 23 200 Kč od 21. 9. 2025 do 13. 4. 2026, co do úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 066 Kč od 14. 4. 2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 294 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 23 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 21. 9. 2025 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuty v částce 1 230 Kč. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 500 Kč na účet číslo č. účtu. Žalovaný se zavázal za poskytnuté peněžní prostředky uhradit poplatek ve výši 8 700 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve třech měsíčních splátkách, poslední splátka měla být uhrazena datum. Žalovaný však ničeho neuhradil. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky Anonymizováno. Částka 2 0000 Kč představuje náklady spojené s uplatněním pohledávky v podobě 4 písemných upomínek datovaných 23. 7., 3. 8., 22. 8., 31. 8. 2025. Smluvní pokuta vychází z článku 2.3 smlouvy o zápůjčce činí 0,1 % denně z částky 114 500 Kč, když za období od 21. 9. 2025 do 27. 5. 2026 tato činí 1 230 Kč. Soud ve věci nařídil jednání na den Anonymizováno, z něhož se žalobkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dne datum do datové schránky. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Z listiny předložené žalobkyní, označené jako smlouva o zápůjčce datované datum bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 14 500 Kč, když žalovaný se zavázal vedle této částky uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 8 700 Kč, když zápůjční úroková sazba činila 0 %. Částka v celkové výši 23 200 Kč měla být uhrazena ve třech měsíčních splátkách po 7 733 Kč, poslední činila 7 734 Kč. Dle uvedené smlouvy měla žalobkyně v případě prodlení žalovaného s plněním jeho závazků právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dále za písemnou upomínku žalobkyni vznikl nárok na úhradu částky 500 Kč. Ze zprávy právnická osoba. ze dne datum bylo prokázáno, že majitelem účtu č. č. účtu byl žalovaný, z výpisu z tohoto účtu bylo prokázáno, že na účet byla dne datum poukázána částka 14 500 Kč z účtu žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to upomínkou ze dne 23. 7., 3. 8., 22. 8., 31. 8. 2025. Žalovaný netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by na poskytnuté částce, byť i jen zčásti žalobkyni plnil, ve věci zůstala zcela pasivním. Po právní stránce soud uzavřel, že žalobkyní předložená smlouva o zápůjčce je neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy se jedná o neplatnost absolutní v intencích § 588 o. z. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 14 500 Kč na dobu pouhých třech měsíců se sjednaným poplatkem ve výši 8 700 Kč, to je 60 % poskytnuté jistiny, což je částka v případě tak krátkého časového období, na které byly prostředky poskytnuty, naprosto nepřiměřená. Odměnou za poskytnutí finančních prostředků u úvěrové smlouvy má být úrok, který má být úrokem přiměřeným, nemá se jednat o jednorázový poplatek, jak bylo uvedeno v uvedené smlouvě, za současného vymezení nulového úroku. Poplatky v bankovní praxi mají mít spíše vedlejší charakter a obvykle tvoří zanedbatelnou část jistiny. Zdánlivě se zde jedná o úvěr „bez úroku“, avšak pokud bychom brali jako odměnu namísto úroku právě sjednaný poplatek ve výši 9 000 Kč, pak by se ve výsledku de facto jednalo o úrok ve výši 240 % ročně. Nelze rovněž přehlédnout, že ve smlouvě figurují další shora uvedené sankce vztažmo k prodlení žalovaného. Jedná se nejenom o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, ale též poplatky spojené s upomínkami, například 500 Kč za každou písemnou upomínku, kdy žalobkyně se domáhá celkem úhrady 4 upomínek po 500 Kč, tedy částky 2 000 Kč, což se soudu jeví jako zneužití práva na úhradu účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že smlouva byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská v intencích § 1813 o. z., kdy jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran ve prospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo 90/13/EHS a judikatury Evropského soudního dvora považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení samy dovolávat. V daném případě smlouva byla předem předtištěna, pouze se doplňovaly údaje klienta a poskytnutá částka, tedy je zřejmé, že text smlouvy těžko mohla žalovaná ovlivnit. Očekává se ale od poskytovatele úvěru požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. S ohledem na shora uvedené, kdy soud posuzuje celkovou koncepci a charakter dané smlouvy, dospěl k závěru, že právní jednání takovéhoto obsahu nemůže používat právní ochrany. S ohledem na shora uvedené, kdy soud shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou, nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991, § 2993 o. z. Žalovanému byla poskytnuta částka 14 500 Kč, na této částce ničeho neuhradil, tedy právě o 14 500 Kč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a je proto povinen částku 14 500 Kč žalobkyni vydat. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy k plnění, které se žalovanému dostalo dopisem ze dne 1. 4. 2026, který byl dán k poštovní přepravě dne 2. 4. 2026 a ve světle § 573 o. z. se dostal do dispoziční sféry adresáta – žalovaného 9. 4. 2026. Dle uvedené výzvy měl žalovaný plnit do třech dnů, to znamená do 13. 4. 2026. Pokud do uvedeného data peněžité plnění žalobkyni neposkytl, dnem 14. 4. 2025 se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení ve smyslu § 1968, § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení k uvedenému datu činila 11,50 % ročně. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když co do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. V této souvislosti je nutné zmínit, že součástí žalobou uplatněné částky byla též smluvní pokuta ve výši 1 230 Kč, jež byla rovněž zamítnuta, neboť nebyl shledán platným utvrzený dluh. Ujednání o smluvní pokutě je existenčně závislé na utvrzeném dluhu, jež byl shledán neplatným. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaný měl úspěch v 56 % předmětu sporu, neúspěch ve 44 % předmětu sporu, měl by proto právo na 12 % svých účelně vynaložených nákladů. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem III. je patrno, když měl v této souvislosti na paměti nález Ústavního soudu I ÚS 2717/08, kdy při zjišťování úspěchu ve věci je třeba vycházet rovněž z kapitalizace úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 294 Kč, jako stranu ve sporu převážně neúspěšnou. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 928 Kč, v souladu s položkou dva bod 1 písm. c) Sazebníků poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku, však soudní poplatek by činil 1 222 Kč, zbývá proto doplatit 294 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Při úvaze o lhůtě splatnosti částky vymezené ve výroku I. daného rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).