5 C 144/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 26 200 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu na zaplacení 27 506 Kč

I. Řízení se zastavuje co do částky částka.

II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

V. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věci žaloby.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve věci vzájemného návrhu ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru, kdy žalovaná při uzavření této smlouvy byla podnikatelem a úvěr uzavírala v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši částka, který měl být splacen do datum. Dle článku 8.1. smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši částka. Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, sankce proto činí částka. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši částka. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinu ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a smluvní pokutou ve výši částka. Žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky Anonymizováno, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. K ověření uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalobkyně následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, zároveň provedla ověření bankovního účtu žalované. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poté jí byl v rámci webového rozhrání zaslán návrh úvěrové smlouvy, žalovaná tento návrh akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo tel. číslo účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Žalobkyně žalované úvěr vyplatila datum na bankovní účet číslo č. účtu. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužných částek z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, domáhala se posouzení dlužné částky jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla částka částka převedena. Žalobkyně obdržela pouze dílčí platby žalované v celkové výši částka. Žalovaná uvedenou částku neuhradila i přes písemnou upomínku datovanou datum před podáním žaloby.

2. Žalovaná uvedla, že na poskytnuté částce částka uhradila k datum částku částka, když se jednalo o její čtvrtý závazek uzavřený během období datum až datum s žalobkyní, když na předchozí úvěry na jistinách již přeplatila. Dne datum uzavřela s žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru číslo hodnota–Anonymizováno, na základě které jí bylo vyplaceno částka. Ve smlouvě se zavázala uhradit 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, doba úvěru byla 14 dní, den konečné splatnosti byl datum. Celkově v případě řádného splácení měla uhradit částka. Na úvěr celkem uhradila částka, tedy úvěr byl na jistině přeplacen o částka. Dne datum uzavřela s žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru číslo hodnota–Anonymizováno, na základě které jí bylo vyplaceno částka. Ve smlouvě se zavázala uhradit 1 % za každý den čerpání úvěru, doba úvěru byla 70 dní. Celkově měla v případě řádného splácení uhradit částka. Na úvěr celkem uhradila částka, na jistině tak přeplatila částka. Dne datum s žalobkyní uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru č. hodnota–Anonymizováno, na základě které jí byla vyplacena částka částka. Ve smlouvě se zavázala uhradit 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, doba úvěru byla 14 dní. Celkově měla uhradit částka. Na úvěr uhradila částka, tedy na jistině přeplatila o částka. Dne datum uzavřela se žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru číslo hodnota–Anonymizováno, na základě které jí byla vyplacena částka částka. Ve smlouvě se zavázala uhradit 1 % za každý den čerpání úvěru, doba úvěru byla 70 dní. Celkově měla v případě řádného splácení uhradit částka. Dosud na úvěru uhradila částka, když daný úvěr je předmětem žaloby. Žalovaná však argumentovala vůči všem čtyřem shora vymezeným smlouvám, označeným jako smlouvy o podnikatelském úvěru shodně. Tvrdila, že je nutné na uvedené smlouvy pohlížet jako na spotřebitelské. Koncept poskytování quazi spotřebitelských smluv žalobkyně vytvořila a používá výhradně s tím cílem, aby žalovanou zbavila ochrany poskytované zákonným ustanovením spotřebitelům. Aby se o spotřebitele nejednalo, musela by osoba jako podnikatel i fakticky jednat, což žalovaná nečinila. Žalovaná vůbec nezamýšlela žádat o podnikatelský úvěr, poptávala úvěr spotřebitelský. Úvěrová smlouva neobsahovala žádnou specifikaci podnikatelského záměru, na který měly údajně být finanční prostředky určeny. Peněžní prostředky žalobkyně poskytla žalované na běžný a nikoliv podnikatelský účet, peněžní prostředky žalovaná použila výhradně k soukromým nepodnikatelským účelům. Úvěry si brala v situaci, kdy s dcerou byla v tíživé životní situaci, kdy dcera je s Anonymizováno. Dále žalovaná argumentovala tím, že všechny čtyři úvěrové smlouvy byly sjednávány online bez zajištění procesu verifikace a nezměnitelnosti smlouvy. Zpochybnila tak uzavření smluv sjednaných prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. S ohledem na způsob kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu žalovaná vůbec uzavřela a v jakém textovém znění, tedy, zda právě s danými texty smluv souhlasila. Žalobkyně tak neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření úvěrových smluv ve znění předkládaném žalobkyní. K elektronické verzi smlouvy není připojen podpis v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze vložen poskytovatelem úvěru toliko elektronický kód, nejedná se o elektronický podpis, to je o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Poukázala na to, že si sjednávala úvěr na webových stránkách Anonymizováno nikoli na Anonymizováno Dále poukázala na RPSN a sankce odporující dobrým mravům, kdy obvyklá sazba RPSN spotřebitelských úvěrů na domácnost byla v době uzavření smlouvy 10,06 % ročně, avšak v dané úvěrové smlouvě, jež je předmětem žaloby RPSN představovala 13 575 %. Rovněž ve smlouvě sjednaný poplatek je v rozporu s dobrými mravy. Vzhledem k tomu, že žalovaná všechny čtyři úvěrové smlouvy hodnotila jako smlouvy spotřebitelské, pak žalobkyně neposuzovala úvěruschopnost žalované, kdy důsledkem neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je neplatnost smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy jde o neplatnost absolutní. Vzhledem k tomu, že nárok, jež žalobkyně žalobou uplatňuje, je nárokem z titulu bezdůvodného obohacení, měl by se počátek běhu promlčecí doby vydání bezdůvodného obohacení datovat ode dne, kdy bylo postaveno najisto, kolik a jak má být hrazeno. V závěru svého vyjádření datovaného datum žalovaná uvedla, že čerpala na základě shora vymezených čtyřech smluv celkově jistinu ve výši částka, celkově bylo uhrazeno na všechny smlouvy částka. Pokud by soud došel k závěru, že účastníci se mají vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, pak žalovaná navrhla, aby soud uložil žalobkyni uhradit jí částka.

3. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, a to v rozsahu částka, neboť z důvodu administrativní chyby nezapočetla platbu částka, kterou žalovaná uhradila před podáním žaloby.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, v rozsahu částka, a to dle § 96 odst. 1 o. s. ř., soud postupoval dle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v daném rozsahu zastavil, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Souhlasu žalované s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (§ 96, odst. 3, 4 o. s. ř.).

5. Jde-li o podání žalované datované datum, soud jej posoudil dle obsahu, jak mu ukládá ustanovení § 41 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná tvrdila, že na základě čtyřech smluv jí žalobkyně vyplatila v součtu částka, na nichž zaplatila již částka. Rozvedla, že dne datum jí bylo vyplaceno částka, když ona zaplatila žalobkyni již částka, tedy má přeplaceno částka. Dne datum jí bylo vyplaceno částka, na nichž zaplatila žalobkyni částka, tudíž má přeplaceno částka. Dne datum jí bylo vyplaceno částka a ona zaplatila částka žalobkyni, tedy má přeplaceno částka. Dne datum obdržela částka a uhradila žalobkyni toliko částka, proto jí zbývá zaplatit žalobkyni částka. Domáhala se, aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované částka. Tedy v rozsahu částky částka se jednalo o obranu žalované proti žalobou uplatněné částce a v rozsahu částky částka, tedy částky, kterou žalovaná požadovala k úhradě po žalobkyni, o vzájemný návrh dle § 97 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná tak v rozsahu částky částka uplatnila své právo proti žalobkyni vzájemným návrhem. Vzájemný návrh podléhá povinnosti k zaplacení soudního poplatku, který žalovaná zaplatila ve výši částka k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne datum č. j. Anonymizováno 6. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastnic, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

7. Z předloženého návrhu smlouvy o úvěru číslo hodnota–Anonymizováno bylo zjištěno, že smluvními stranami označenými v dané smlouvě byly žalobkyně vystupující jako společnost žalovaná jako klient s označením identifikačního čísla IČO a adresou místa podnikání adresa. Smlouva byla datována datum, když podpis klienta byl nahrazen kódem SMS verifikace: Anonymizováno. Dle uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nebankovní podnikatelský úvěr ve výši částka, při době trvání úvěru 14 dní ode dne čerpání. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny. V článku VIII. smlouvy pro případ prodlení klienta s úhradou úvěru po dni konečné splatnosti úvěru byla sjednána povinnost klienta uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 %, z nesplacené jistiny úvěru. V článku 10.4. bylo uvedeno, že smlouva je vyhotovena v elektronické podobě a je smluvními stranami podepsána elektronicky. Smlouva je v elektronické podobě uložena v elektronickém systému společnosti a je klientovi trvale přístupná v jeho uživatelském účtu na internetové adrese Anonymizováno Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Žalovaná potvrdila, že částku částka obdržela a uhradila na ní již částka, což podložila platbou ze dne datum ve výši částka a ze dne datum ve výši částka (prokázáno potvrzeními o provedené platbě pod VS var. symbol). Žalobkyně platby nesporovala.

8. Z předložené smlouvy o podnikatelském úvěru číslo hodnota–Anonymizováno bylo zjištěno, že smluvními stranami byly žalobkyně jako společnost a žalovaná coby klient s uvedením jejího identifikačního čísla IČO a adresy místa podnikání adresa. Smlouva byla datována datum, když podpis klienta byl nahrazen kódem SMS verifikace: Anonymizováno. Dle uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nebankovní podnikatelský úvěr ve výši částka, při době trvání úvěru 70 dní ode dne čerpání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 % za každý den čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Úvěr měl být splacen v 5měsíčních splátkách po částka, při splatnosti první splátky připadající na datum a poslední páté na den datum. Daná smlouva byla vyhotovena v elektronické podobě a smluvními stranami podepsána elektronicky. Smlouva byla v elektronické podobě uložena v elektronickém systému společnosti a klientovi byla trvale přístupná v jeho uživatelském účtu na internetové adrese Anonymizováno Pro případ prodlení klienta s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka a dále úrok z prodlení ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně trvajícího déle než 90 dní. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami (viz čl. 10.

7. úvěrové smlouvy). Žalovaná tvrdila, že částku částka od žalobkyně obdržela, na této částce uhradila částka, což bylo prokázáno potvrzeními o provedené platbě pod VS: var. symbol. Z těchto potvrzení je evidentní, že žalovaná dne Anonymizováno zaplatila na účet žalobkyně částka, dne datum Anonymizováno Kč, dne datum Anonymizováno Kč, datum Anonymizováno Kč, dne datum Anonymizováno Kč, dne datum Anonymizováno Kč a dne datum Anonymizováno Kč. Žalobkyně platby nesporovala.

9. Z předložené smlouvy o podnikatelském úvěru číslo hodnota–Anonymizováno bylo zjištěno, že smluvními stranami byly žalobkyně jako společnost a žalovaná jako klient s označením jejího identifikačního čísla a adresy místa podnikání adresa. Smlouva byla datována datum, když podpis klienta byl nahrazen kódem SMS verifikace: Anonymizováno. Dle uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nebankovní podnikatelský úvěr ve výši částka, když doba trvání úvěru činila 14 dní ode dne čerpání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny. Splatnost úvěru byla datována datum. V článku VIII. úvěrové smlouvy pro případ prodlení klienta s úhradou úvěru po dni konečné splatnosti byla sjednána povinnost klienta uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Daná smlouva byla vyhotovena v elektronické podobě a smluvními stranami podepsána elektronicky. Smlouva byla v elektronické podobě uložena v elektronickém systému společnosti a klientovi trvale přístupná v jeho uživatelském účtu na internetové adrese Anonymizováno Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami (viz čl. 10.

7. úvěrové smlouvy). Žalovaná potvrdila, že částku částka obdržela a uhradila na ní částka. Své tvrzení o úhradě podložila potvrzením o platbě. Z něj vzal soud za prokázané, že žalovaná na účet žalobkyně pod VS: var. symbol zaplatila dne datum částku částka. Žalobkyně platbu nesporovala.

10. Z předložené smlouvy o podnikatelském úvěru číslo hodnota–Anonymizováno bylo zjištěno, že smluvními stranami byly žalobkyně jako společnost a žalovaná jako klient s označením identifikačního čísla a adresy místa podnikání adresa, když podpis klienta byl nahrazen kódem SMS verifikace: Anonymizováno. Dle uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nebankovní podnikatelský úvěr ve výši částka při době trvání úvěru 70 dní ode dne čerpání, při sjednaném poplatku za poskytnutí úvěru 1 % za každý den čerpání úvěru ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Úvěr měl být hrazen v pravidelných pěti splátkách po částka, když splatnost první splátky připadla na datum a poslední páté na datum datum. V článku VIII. úvěrové smlouvy pro případ prodlení klienta s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky byl klient povinen uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši částka. Zároveň pro případ prodlení trvající 90 dní ode dne konečné splatnosti byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny. Rovněž byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Smlouva byla vyhotovena v elektronické podobě a smluvními stranami podepsána elektronicky, jak zněl článek 10.

4. úvěrové smlouvy a byla v elektronické podobě uložena v elektronickém systému společnosti a klientovi trvale přístupná v jeho uživatelském účtu na internetové adrese Anonymizováno. Smlouva nabyla účinnosti a platnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami (čl. 10.

7. úvěrové smlouvy). Žalovaná potvrdila, že částku částka od žalobkyně obdržela, a uhradila na ní toliko částka. Uvedené platby doložila potvrzeními o provedené platbě provedené pod VS: var. symbol, z nichž vzal soud za prokázané, že dne datum na účet žalobkyně složila částku částka, datum - částka, datum - částka, datum – částka, datum – částka a datum – částka. Žalobkyně sama potvrdila, že žalovaná uhradila částka (viz obsah žalobních tvrzení), když částka bylo uhrazeno žalovanou před podáním žaloby, jak uvedla žalobkyně ve zpětvzetí žaloby a jak bylo podpořeno potvrzením o provedené platbě. Žalobkyně proto vzala žalobu v rozsahu částky částka zpět, soud v tomto rozsahu řízení zastavil výrokem I. daného rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala též úhrady úroku z prodlení ve výši 15 % ročně i z částky částka od datum do zaplacení, a v tomto rozsahu žalobu zpět nevzala, soud v tomto rozsahu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Žalovaná tím, že na účet žalobkyně datum částku částka uhradila, nemohla být od datum v prodlení s úhradou této částky. Žaloba proto v tomto rozsahu nebyla shledána důvodnou.

11. Soud se zabýval platností všech čtyřech shora uvedených smluv a dospěl k následujícímu závěru. Všechny čtyři smlouvy měly být uzavřeny distančním způsobem, jak zřejmé z jejich obsahu, a to v intencích § 1820 a následující o. z., kdy byly použity prostředky komunikace na dálku, jež umožňovaly uzavření smluv bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Z obsahu těchto smluv vyplývá, že smlouvy nabývají platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Soud se proto zabýval tím, zda smlouvy byly podepsány, aby tímto právní jednání nabyla platnosti a účinnosti a mohla přivodit účinky smlouvami zamýšlené. K platnosti právního jednání tak byl dle obsahu smluv vyžadován podpis jednajícího, tedy jak žalobkyně, tak i žalované, když žalovaná platnost svého podpisu na smlouvách zpochybňovala. Dle § 561 odst. 1 druhá a třetí věta o. z., podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Z předložených smluv ani nevyplývá, že by k daným právním jednáním došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a postupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska ustanovení § 561 o. z. je zřejmé, že smlouvy nebyly žalovanou elektronicky podepsány, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem, podle čl. 25 nařízení 910/2014/ES, ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Při písemném právním jednání podle ustanovení 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoliv elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený, a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoliv až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení a podobně). Nebylo tak prokázáno, že mezi žalobkyní, a právě určenou žalovanou došlo k uzavření shora vymezených čtyřech úvěrových smluv předloženého obsahu. Předložené verze smluv nejsou opatřeny žádným shora vymezeným elektronickým podpisem a pokud mělo dojít k jejich akceptaci ze strany žalované vložením unikátního identifikačního kódu zaslaného žalované formou SMS na mobilní telefon do příslušného formulářového pole na webových stránkách a jeho odesláním, nejedná se o elektronický podpis ve shora nastíněném smyslu, tedy o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům, umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedostál změn. V této souvislosti lze odkázat na čl. 26 zmíněného nařízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, aby ji soud eventuálně mohl poučit v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. o prokázání celého procesu uzavírání úvěrových smluv v elektronické podobě, včetně připojení unikátního identifikačního kódu zaslaného žalované formou SMS na mobilní telefon a o prokázání, že žalovaná souhlasila se zněním listin – úvěrových smluv, které od žalobkyně obdržela. Žalovaná totiž tvrdila, že neuzavírala smlouvy jako podnikatelka, k v pořadí první smlouvě předkládala toliko občanský průkaz, který k dalším úvěrovým smlouvám již žalobkyně nepožadovala. Toto tvrzení žalované je v souladu s předloženým listinným důkazem stran žalobkyně, a to předloženým občanským průkazem. Žalovaná dále uvedla, že neměla v úmyslu uzavírat smlouvu jako podnikatelka, navíc úvěr ke svým podnikatelským účelům ani nepoužila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, soud ji nemohl poučit v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. a není oprávněn ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat. Žalobkyně tak neprokázala, že žalovaná úvěrové smlouvy podepsala takovým způsobem, jež by zaručoval jednak identifikaci jednající osoby a rovněž integritu podepisovaného dokumentu. Lze proto shrnout, že všechny čtyři úvěrové smlouvy k platnosti a účinnosti vyžadovaly podpis jednajících, jak zřejmé z jejich obsahu, který u žalované absentoval. Za tohoto stavu věci nemohly uvedené smlouvy přivodit práva a povinnosti smluvním stranám. Soud považuje v této souvislosti za vhodné uvést, že nelze přehlédnout i to, že žalobkyně úvěry měla žalované poskytnout jako podnikatelské, byť ve výpisu z obchodního rejstříku jako předmět podnikání má zapsáno poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Tímto údajem v obchodním rejstříku lze důvodně pochybovat o správnosti vyjádření žalobkyně, které učinila ve vztahu k finančnímu arbitru dne datum, v němž uvedla, že spotřebitelské úvěry neposkytuje, že poskytuje pouze nebankovní podnikatelské úvěry podnikatelům – živnostníkům na webových stránkách Anonymizováno. Z obsahu úvěrových smluv datovaných datum a datum se však podává, že smlouva je klientovi trvale přístupná na internetové adrese Anonymizováno nikoliv na internetové adrese Anonymizováno jak bylo uvedeno v úvěrových smlouvách datovaných datum a datum. Již tyto skutečnosti samy o sobě vzbuzují pochybnosti o tom, zda smlouvy skutečně byly uzavřeny s žalovanou jako podnikatelem či spotřebitelem.

12. S ohledem na shora uvedené, kdy soud uzavřel, že všechny čtyři smlouvy ke své platnosti a účinnosti vyžadovaly podpis obou smluvních stran, což přímo vyplývalo z obsahu jednotlivých úvěrových smluv, který u žalované však absentoval, bylo třeba plnění, které z titulu neplatných smluv žalobkyně žalované poskytla, posoudit jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2993 a § 2991 odst. 1 o. z.

13. Pokud žalobkyně poskytla žalované dle neplatné úvěrové smlouvy datované datum částku částka na účet žalované, a žalovaná zaplatila žalobkyni toliko částka, obohatila se na úkor žalobkyně o částku částka a je povinna tuto částku žalobkyni jako ochuzené vydat. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. Takováto výzva byla učiněna v podání datovaném datum, které bylo dáno k poštovní přepravě téhož dne, jak prokázáno, upomínkou i podacím lístkem. Dle § 573 o. z. se výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta – žalované dne datum. Podle uvedené výzvy mělo být poskytnuto peněžité plnění žalobkyni do třech dnů, to znamená do datum. Pokud tak nebylo učiněno, dnem datum se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou částky částka a stíhá ji dle § 1968, § 1970 o. z. povinnost též k úhradě úroků z prodlení ve výši zákonné dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. K tomuto datu úrok z prodlení činil 14,75 % ročně, nikoliv žalobkyní požadovaných 15 % ročně. Soud proto uzavřel, že žaloba byla důvodná, co do částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum do zaplacení. Nedůvodná byla v rozsahu částky částka, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, proto v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta, jak z výroku rozsudku pod bodem IV. je patrno.

14. Jak bylo výše prezentováno, i další tři úvěrové smlouvy byly shledány neplatné, a pokud žalobkyně poskytla žalované dle neplatné úvěrové smlouvy datované datum částku částka na níž žalovaná již zaplatila částka (prokázáno platbami ze dne datum a datum pod variabilními symboly Anonymizováno), zaplatila více, než jí žalobkyně poskytla, a to o částka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalované dle neplatné úvěrové smlouvy datované datum částku částka a žalovaná na této vrátila částka, jak prokázáno platbami pod variabilním symbolem var. symbol ze dne datum - částka, datum - částka, datum - částka, datum - částka, datum - částka, datum - částka a datum Anonymizováno Kč, pak vrátila žalobkyni o částka více, než jí bylo žalobkyní poskytnuto. Pokud žalobkyně poskytla žalované dle neplatné úvěrové smlouvy datované datum – částka a žalovaná na uvedené částce žalobkyni vrátila částka, jak prokázáno platbou pod variabilním symbolem var. symbol ze dne datum, pak zaplatila o částka více, než jí žalobkyně poskytla. Žalovaná tak na poskytnutých třech shora specifikovaných částkách zaplatila o částka více, než jí bylo poskytnuto. O tuto částku se žalobkyně na úkor žalované bezdůvodně obohatila a dle § 2991 odst. 1 o. z. je povinna vydat žalované oč se obohatila, tedy právě o částku částka. Žalovaná však vyzvala poprvé žalobkyni k zaplacení, a to konkrétně částka ve vyjádření k žalobě datovaném datum, v němž zřetelně uvedla, aby soud uložil žalobkyni uhradit žalované částka, nikoliv částka. Vzhledem k tomu, že i žalovaná se domáhala úhrady uvedené částky po žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení, bylo třeba výzvy žalované k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., která byla učiněna právě ve zmíněném vyjádření, jež se dostalo do dispoziční sféry adresáta – žalobkyně až dne datum. Až dnem následujícím, tj. dnem datum, se stala částka částka splatnou, a soud ji mohl žalobkyni přiznat, když pro rozhodnutí ve věci je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Vzájemný návrh ve výši částka soud proto shledal důvodným. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že jak žaloba v rozsahu částka a jejího úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum (datum je okamžik, kdy se obě pohledávky jak žalobkyně, tak žalované střetly) v kapitalizované výši částka, tak vzájemný návrh ve výši částka byly vzneseny důvodně, přiznal žalované rozdíl mezi oběma požadavky (částka -částka) a to v rámci jediného výroku - viz výrok III. daného rozsudku, aniž by došlo k výslovnému projevu kompenzace.

15. Z vyjádření žalované obsaženém v článku VIII. však nelze spolehlivě uzavřít, že žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě též částky částka, aby případně splatnost i této částky (nikoli jen částka) nastala dne datum. Výzva v intencích § 1958 odst. 2 o. z. co do částky částka absentovala. Z matematického postupu vyjádřeného v článku VIII. podání žalované (částka - částka) nelze uzavřít, že tímto úkonem vyzvala žalovaná žalobkyni i k zaplacení částky částka. Toto počínání žalované by s jistou nadsázkou bylo možné hodnotit jako projev vůle žalované směřující k započtení její pohledávky za žalobkyní z titulu bezdůvodného obohacení, jemuž však nepředcházela žádost o plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., proto takovýto projev vůle žalované nemůže způsobit zánik žalované pohledávky. V této souvislosti lze zmínit například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1642/2006, které je aplikovatelné i při současné právní úpravě.

16. S ohledem na shora prezentovaný závěr soudu o absenci podpisu žalované na úvěrových smlouvách, jež přivodil neplatnost smluv, se soud již nezabýval další argumentací žalované, pro níž by úvěrové smlouvy měly být taktéž shledány neplatnými. Soud z tohoto důvodu, tj. pro nadbytečnost rovněž zamítl návrh důkazu žalobkyně účetnictvím žalované za rok Anonymizováno.

17. V daném případě ve věci byly uplatněny nároky žalobou i vzájemnou žalobou, a to ve stejném řízení, bylo proto třeba při rozhodování o náhradě nákladu řízení posoudit věc uplatněnou žalobou a věc uplatněnou vzájemnou žalobou samostatně. V tomto směru soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4609/2017. Jde-li o žalobu, žalobkyně ji vzala zpět co do částky částka, neboť administrativním pochybením nezaznamenala, že tuto částku žalovaná před podáním žaloby již uhradila, byla by proto povinna dle § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. hradit náklady řízení žalované. Žalobkyně byla dále v rozsahu částky částka a úroku z prodlení ve výši částka úspěšná, neúspěšná byla v rozsahu vymezeném ve výroku IV. daného rozsudku, tedy byla neúspěšná ve větší části předmětu sporu. Žalovaná by proto měla právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná však žádné náklady nežádala, bylo proto rozhodnuto tak, jak z výroku rozsudku pod bodem V. je patrno. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby a jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozsudku, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08. Jde-li o vzájemný návrh, pak žalovaná byla plně procesně úspěšná, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Tímto nákladem žalované je toliko zaplacený soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši částka.

18. Při úvaze o lhůtě splatnosti částky vymezené ve výroku III. a VI. daného rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní noci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).