5 C 144/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 26 200 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu na zaplacení 27 506 Kč

I. Řízení se zastavuje co do částky , částka, .

II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , co do úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

V. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věci žaloby.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve věci vzájemného návrhu ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, kdy žalovaná při uzavření této smlouvy byla podnikatelem a úvěr uzavírala v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen do , datum, . Dle článku 8.1. smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši , částka, . Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, sankce proto činí , částka, . Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši , částka, . Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinu ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a smluvní pokutou ve výši , částka, . Žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. K ověření uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalobkyně následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, zároveň provedla ověření bankovního účtu žalované. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poté jí byl v rámci webového rozhrání zaslán návrh úvěrové smlouvy, žalovaná tento návrh akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Žalobkyně žalované úvěr vyplatila , datum, na bankovní účet číslo , č. účtu, . Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužných částek z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, domáhala se posouzení dlužné částky jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla částka , částka, převedena. Žalobkyně obdržela pouze dílčí platby žalované v celkové výši , částka, . Žalovaná uvedenou částku neuhradila i přes písemnou upomínku datovanou , datum, před podáním žaloby.

2. Žalovaná uvedla, že na poskytnuté částce , částka, uhradila k , datum, částku , částka, , když se jednalo o její čtvrtý závazek uzavřený během období , datum, až , datum, s žalobkyní, když na předchozí úvěry na jistinách již přeplatila. Dne , datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, –, Anonymizováno, , na základě které jí bylo vyplaceno , částka, . Ve smlouvě se zavázala uhradit 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, doba úvěru byla 14 dní, den konečné splatnosti byl , datum, . Celkově v případě řádného splácení měla uhradit , částka, . Na úvěr celkem uhradila , částka, , tedy úvěr byl na jistině přeplacen o , částka, . Dne , datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, –, Anonymizováno, , na základě které jí bylo vyplaceno , částka, . Ve smlouvě se zavázala uhradit 1 % za každý den čerpání úvěru, doba úvěru byla 70 dní. Celkově měla v případě řádného splácení uhradit , částka, . Na úvěr celkem uhradila , částka, , na jistině tak přeplatila , částka, . Dne , datum, s žalobkyní uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru č. , hodnota, –, Anonymizováno, , na základě které jí byla vyplacena částka , částka, . Ve smlouvě se zavázala uhradit 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, doba úvěru byla 14 dní. Celkově měla uhradit , částka, . Na úvěr uhradila , částka, , tedy na jistině přeplatila o , částka, . Dne , datum, uzavřela se žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, –, Anonymizováno, , na základě které jí byla vyplacena částka , částka, . Ve smlouvě se zavázala uhradit 1 % za každý den čerpání úvěru, doba úvěru byla 70 dní. Celkově měla v případě řádného splácení uhradit , částka, . Dosud na úvěru uhradila , částka, , když daný úvěr je předmětem žaloby. Žalovaná však argumentovala vůči všem čtyřem shora vymezeným smlouvám, označeným jako smlouvy o podnikatelském úvěru shodně. Tvrdila, že je nutné na uvedené smlouvy pohlížet jako na spotřebitelské. Koncept poskytování quazi spotřebitelských smluv žalobkyně vytvořila a používá výhradně s tím cílem, aby žalovanou zbavila ochrany poskytované zákonným ustanovením spotřebitelům. Aby se o spotřebitele nejednalo, musela by osoba jako podnikatel i fakticky jednat, což žalovaná nečinila. Žalovaná vůbec nezamýšlela žádat o podnikatelský úvěr, poptávala úvěr spotřebitelský. Úvěrová smlouva neobsahovala žádnou specifikaci podnikatelského záměru, na který měly údajně být finanční prostředky určeny. Peněžní prostředky žalobkyně poskytla žalované na běžný a nikoliv podnikatelský účet, peněžní prostředky žalovaná použila výhradně k soukromým nepodnikatelským účelům. Úvěry si brala v situaci, kdy s dcerou byla v tíživé životní situaci, kdy dcera je s , Anonymizováno, . Dále žalovaná argumentovala tím, že všechny čtyři úvěrové smlouvy byly sjednávány online bez zajištění procesu verifikace a nezměnitelnosti smlouvy. Zpochybnila tak uzavření smluv sjednaných prostřednictvím elektronické komunikace na dálku. S ohledem na způsob kontraktačního procesu nelze věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu žalovaná vůbec uzavřela a v jakém textovém znění, tedy, zda právě s danými texty smluv souhlasila. Žalobkyně tak neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření úvěrových smluv ve znění předkládaném žalobkyní. K elektronické verzi smlouvy není připojen podpis v elektronické podobě. Jestliže je do elektronické verze vložen poskytovatelem úvěru toliko elektronický kód, nejedná se o elektronický podpis, to je o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Poukázala na to, že si sjednávala úvěr na webových stránkách , Anonymizováno, nikoli na , Anonymizováno, Dále poukázala na RPSN a sankce odporující dobrým mravům, kdy obvyklá sazba RPSN spotřebitelských úvěrů na domácnost byla v době uzavření smlouvy 10,06 % ročně, avšak v dané úvěrové smlouvě, jež je předmětem žaloby RPSN představovala 13 575 %. Rovněž ve smlouvě sjednaný poplatek je v rozporu s dobrými mravy. Vzhledem k tomu, že žalovaná všechny čtyři úvěrové smlouvy hodnotila jako smlouvy spotřebitelské, pak žalobkyně neposuzovala úvěruschopnost žalované, kdy důsledkem neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je neplatnost smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy jde o neplatnost absolutní. Vzhledem k tomu, že nárok, jež žalobkyně žalobou uplatňuje, je nárokem z titulu bezdůvodného obohacení, měl by se počátek běhu promlčecí doby vydání bezdůvodného obohacení datovat ode dne, kdy bylo postaveno najisto, kolik a jak má být hrazeno. V závěru svého vyjádření datovaného , datum, žalovaná uvedla, že čerpala na základě shora vymezených čtyřech smluv celkově jistinu ve výši , částka, , celkově bylo uhrazeno na všechny smlouvy , částka, . Pokud by soud došel k závěru, že účastníci se mají vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, pak žalovaná navrhla, aby soud uložil žalobkyni uhradit jí , částka, .

3. Podáním doručeným soudu dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, a to v rozsahu , částka, , neboť z důvodu administrativní chyby nezapočetla platbu , částka, , kterou žalovaná uhradila před podáním žaloby.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, v rozsahu , částka, , a to dle § 96 odst. 1 o. s. ř., soud postupoval dle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v daném rozsahu zastavil, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Souhlasu žalované s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (§ 96, odst. 3, 4 o. s. ř.).

5. Jde-li o podání žalované datované , datum, , soud jej posoudil dle obsahu, jak mu ukládá ustanovení § 41 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná tvrdila, že na základě čtyřech smluv jí žalobkyně vyplatila v součtu , částka, , na nichž zaplatila již , částka, . Rozvedla, že dne , datum, jí bylo vyplaceno , částka, , když ona zaplatila žalobkyni již , částka, , tedy má přeplaceno , částka, . Dne , datum, jí bylo vyplaceno , částka, , na nichž zaplatila žalobkyni , částka, , tudíž má přeplaceno , částka, . Dne , datum, jí bylo vyplaceno , částka, a ona zaplatila , částka, žalobkyni, tedy má přeplaceno , částka, . Dne , datum, obdržela , částka, a uhradila žalobkyni toliko , částka, , proto jí zbývá zaplatit žalobkyni , částka, . Domáhala se, aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované , částka, . Tedy v rozsahu částky , částka, se jednalo o obranu žalované proti žalobou uplatněné částce a v rozsahu částky , částka, , tedy částky, kterou žalovaná požadovala k úhradě po žalobkyni, o vzájemný návrh dle § 97 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná tak v rozsahu částky , částka, uplatnila své právo proti žalobkyni vzájemným návrhem. Vzájemný návrh podléhá povinnosti k zaplacení soudního poplatku, který žalovaná zaplatila ve výši , částka, k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno6. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastnic, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

7. Z předloženého návrhu smlouvy o úvěru číslo , hodnota, –, Anonymizováno, bylo zjištěno, že smluvními stranami označenými v dané smlouvě byly žalobkyně vystupující jako společnost žalovaná jako klient s označením identifikačního čísla , IČO, a adresou místa podnikání , adresa, . Smlouva byla datována , datum, , když podpis klienta byl nahrazen kódem SMS verifikace: , Anonymizováno, . Dle uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nebankovní podnikatelský úvěr ve výši , částka, , při době trvání úvěru 14 dní ode dne čerpání. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny. V článku VIII. smlouvy pro případ prodlení klienta s úhradou úvěru po dni konečné splatnosti úvěru byla sjednána povinnost klienta uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 %, z nesplacené jistiny úvěru. V článku 10.4. bylo uvedeno, že smlouva je vyhotovena v elektronické podobě a je smluvními stranami podepsána elektronicky. Smlouva je v elektronické podobě uložena v elektronickém systému společnosti a je klientovi trvale přístupná v jeho uživatelském účtu na internetové adrese , Anonymizováno, Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Žalovaná potvrdila, že částku , částka, obdržela a uhradila na ní již , částka, , což podložila platbou ze dne , datum, ve výši , částka, a ze dne , datum, ve výši , částka, (prokázáno potvrzeními o provedené platbě pod VS , var. symbol, ). Žalobkyně platby nesporovala.

8. Z předložené smlouvy o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, –, Anonymizováno, bylo zjištěno, že smluvními stranami byly žalobkyně jako společnost a žalovaná coby klient s uvedením jejího identifikačního čísla , IČO, a adresy místa podnikání , adresa, . Smlouva byla datována , datum, , když podpis klienta byl nahrazen kódem SMS verifikace: , Anonymizováno, . Dle uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nebankovní podnikatelský úvěr ve výši , částka, , při době trvání úvěru 70 dní ode dne čerpání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 % za každý den čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Úvěr měl být splacen v 5měsíčních splátkách po , částka, , při splatnosti první splátky připadající na , datum, a poslední páté na den , datum, . Daná smlouva byla vyhotovena v elektronické podobě a smluvními stranami podepsána elektronicky. Smlouva byla v elektronické podobě uložena v elektronickém systému společnosti a klientovi byla trvale přístupná v jeho uživatelském účtu na internetové adrese , Anonymizováno, Pro případ prodlení klienta s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, a dále úrok z prodlení ve výši 0,5 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně trvajícího déle než 90 dní. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami (viz čl. 10.

7. úvěrové smlouvy). Žalovaná tvrdila, že částku , částka, od žalobkyně obdržela, na této částce uhradila , částka, , což bylo prokázáno potvrzeními o provedené platbě pod VS: , var. symbol, . Z těchto potvrzení je evidentní, že žalovaná dne , Anonymizováno, zaplatila na účet žalobkyně , částka, , dne , datum, , Anonymizováno, Kč, dne , datum, , Anonymizováno, Kč, , datum, , Anonymizováno, Kč, dne , datum, , Anonymizováno, Kč, dne , datum, , Anonymizováno, Kč a dne , datum, , Anonymizováno, Kč. Žalobkyně platby nesporovala.

9. Z předložené smlouvy o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, –, Anonymizováno, bylo zjištěno, že smluvními stranami byly žalobkyně jako společnost a žalovaná jako klient s označením jejího identifikačního čísla a adresy místa podnikání , adresa, . Smlouva byla datována , datum, , když podpis klienta byl nahrazen kódem SMS verifikace: , Anonymizováno, . Dle uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nebankovní podnikatelský úvěr ve výši , částka, , když doba trvání úvěru činila 14 dní ode dne čerpání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny. Splatnost úvěru byla datována , datum, . V článku VIII. úvěrové smlouvy pro případ prodlení klienta s úhradou úvěru po dni konečné splatnosti byla sjednána povinnost klienta uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Daná smlouva byla vyhotovena v elektronické podobě a smluvními stranami podepsána elektronicky. Smlouva byla v elektronické podobě uložena v elektronickém systému společnosti a klientovi trvale přístupná v jeho uživatelském účtu na internetové adrese , Anonymizováno, Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami (viz čl. 10.

7. úvěrové smlouvy). Žalovaná potvrdila, že částku , částka, obdržela a uhradila na ní , částka, . Své tvrzení o úhradě podložila potvrzením o platbě. Z něj vzal soud za prokázané, že žalovaná na účet žalobkyně pod VS: , var. symbol, zaplatila dne , datum, částku , částka, . Žalobkyně platbu nesporovala.

10. Z předložené smlouvy o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, –, Anonymizováno, bylo zjištěno, že smluvními stranami byly žalobkyně jako společnost a žalovaná jako klient s označením identifikačního čísla a adresy místa podnikání , adresa, , když podpis klienta byl nahrazen kódem SMS verifikace: , Anonymizováno, . Dle uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované nebankovní podnikatelský úvěr ve výši , částka, při době trvání úvěru 70 dní ode dne čerpání, při sjednaném poplatku za poskytnutí úvěru 1 % za každý den čerpání úvěru ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Úvěr měl být hrazen v pravidelných pěti splátkách po , částka, , když splatnost první splátky připadla na , datum, a poslední páté na datum , datum, . V článku VIII. úvěrové smlouvy pro případ prodlení klienta s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky byl klient povinen uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši , částka, . Zároveň pro případ prodlení trvající 90 dní ode dne konečné splatnosti byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny. Rovněž byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. Smlouva byla vyhotovena v elektronické podobě a smluvními stranami podepsána elektronicky, jak zněl článek 10.

4. úvěrové smlouvy a byla v elektronické podobě uložena v elektronickém systému společnosti a klientovi trvale přístupná v jeho uživatelském účtu na internetové adrese , Anonymizováno, . Smlouva nabyla účinnosti a platnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami (čl. 10.

7. úvěrové smlouvy). Žalovaná potvrdila, že částku , částka, od žalobkyně obdržela, a uhradila na ní toliko , částka, . Uvedené platby doložila potvrzeními o provedené platbě provedené pod VS: , var. symbol, , z nichž vzal soud za prokázané, že dne , datum, na účet žalobkyně složila částku , částka, , , datum, - , částka, , , datum, - , částka, , , datum, – , částka, , , datum, – , částka, a , datum, – , částka, . Žalobkyně sama potvrdila, že žalovaná uhradila , částka, (viz obsah žalobních tvrzení), když , částka, bylo uhrazeno žalovanou před podáním žaloby, jak uvedla žalobkyně ve zpětvzetí žaloby a jak bylo podpořeno potvrzením o provedené platbě. Žalobkyně proto vzala žalobu v rozsahu částky , částka, zpět, soud v tomto rozsahu řízení zastavil výrokem I. daného rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala též úhrady úroku z prodlení ve výši 15 % ročně i z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a v tomto rozsahu žalobu zpět nevzala, soud v tomto rozsahu žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Žalovaná tím, že na účet žalobkyně , datum, částku , částka, uhradila, nemohla být od , datum, v prodlení s úhradou této částky. Žaloba proto v tomto rozsahu nebyla shledána důvodnou.

11. Soud se zabýval platností všech čtyřech shora uvedených smluv a dospěl k následujícímu závěru. Všechny čtyři smlouvy měly být uzavřeny distančním způsobem, jak zřejmé z jejich obsahu, a to v intencích § 1820 a následující o. z., kdy byly použity prostředky komunikace na dálku, jež umožňovaly uzavření smluv bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Z obsahu těchto smluv vyplývá, že smlouvy nabývají platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Soud se proto zabýval tím, zda smlouvy byly podepsány, aby tímto právní jednání nabyla platnosti a účinnosti a mohla přivodit účinky smlouvami zamýšlené. K platnosti právního jednání tak byl dle obsahu smluv vyžadován podpis jednajícího, tedy jak žalobkyně, tak i žalované, když žalovaná platnost svého podpisu na smlouvách zpochybňovala. Dle § 561 odst. 1 druhá a třetí věta o. z., podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Z předložených smluv ani nevyplývá, že by k daným právním jednáním došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a postupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska ustanovení § 561 o. z. je zřejmé, že smlouvy nebyly žalovanou elektronicky podepsány, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem, podle čl. 25 nařízení 910/2014/ES, ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Při písemném právním jednání podle ustanovení 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoliv elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený, a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoliv až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení a podobně). Nebylo tak prokázáno, že mezi žalobkyní, a právě určenou žalovanou došlo k uzavření shora vymezených čtyřech úvěrových smluv předloženého obsahu. Předložené verze smluv nejsou opatřeny žádným shora vymezeným elektronickým podpisem a pokud mělo dojít k jejich akceptaci ze strany žalované vložením unikátního identifikačního kódu zaslaného žalované formou SMS na mobilní telefon do příslušného formulářového pole na webových stránkách a jeho odesláním, nejedná se o elektronický podpis ve shora nastíněném smyslu, tedy o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům, umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedostál změn. V této souvislosti lze odkázat na čl. 26 zmíněného nařízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, aby ji soud eventuálně mohl poučit v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. o prokázání celého procesu uzavírání úvěrových smluv v elektronické podobě, včetně připojení unikátního identifikačního kódu zaslaného žalované formou SMS na mobilní telefon a o prokázání, že žalovaná souhlasila se zněním listin – úvěrových smluv, které od žalobkyně obdržela. Žalovaná totiž tvrdila, že neuzavírala smlouvy jako podnikatelka, k v pořadí první smlouvě předkládala toliko občanský průkaz, který k dalším úvěrovým smlouvám již žalobkyně nepožadovala. Toto tvrzení žalované je v souladu s předloženým listinným důkazem stran žalobkyně, a to předloženým občanským průkazem. Žalovaná dále uvedla, že neměla v úmyslu uzavírat smlouvu jako podnikatelka, navíc úvěr ke svým podnikatelským účelům ani nepoužila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, soud ji nemohl poučit v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. a není oprávněn ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat. Žalobkyně tak neprokázala, že žalovaná úvěrové smlouvy podepsala takovým způsobem, jež by zaručoval jednak identifikaci jednající osoby a rovněž integritu podepisovaného dokumentu. Lze proto shrnout, že všechny čtyři úvěrové smlouvy k platnosti a účinnosti vyžadovaly podpis jednajících, jak zřejmé z jejich obsahu, který u žalované absentoval. Za tohoto stavu věci nemohly uvedené smlouvy přivodit práva a povinnosti smluvním stranám. Soud považuje v této souvislosti za vhodné uvést, že nelze přehlédnout i to, že žalobkyně úvěry měla žalované poskytnout jako podnikatelské, byť ve výpisu z obchodního rejstříku jako předmět podnikání má zapsáno poskytování nebo zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Tímto údajem v obchodním rejstříku lze důvodně pochybovat o správnosti vyjádření žalobkyně, které učinila ve vztahu k finančnímu arbitru dne , datum, , v němž uvedla, že spotřebitelské úvěry neposkytuje, že poskytuje pouze nebankovní podnikatelské úvěry podnikatelům – živnostníkům na webových stránkách , Anonymizováno, . Z obsahu úvěrových smluv datovaných , datum, a , datum, se však podává, že smlouva je klientovi trvale přístupná na internetové adrese , Anonymizováno, nikoliv na internetové adrese , Anonymizováno, jak bylo uvedeno v úvěrových smlouvách datovaných , datum, a , datum, . Již tyto skutečnosti samy o sobě vzbuzují pochybnosti o tom, zda smlouvy skutečně byly uzavřeny s žalovanou jako podnikatelem či spotřebitelem.

12. S ohledem na shora uvedené, kdy soud uzavřel, že všechny čtyři smlouvy ke své platnosti a účinnosti vyžadovaly podpis obou smluvních stran, což přímo vyplývalo z obsahu jednotlivých úvěrových smluv, který u žalované však absentoval, bylo třeba plnění, které z titulu neplatných smluv žalobkyně žalované poskytla, posoudit jako plnění z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2993 a § 2991 odst. 1 o. z.

13. Pokud žalobkyně poskytla žalované dle neplatné úvěrové smlouvy datované , datum, částku , částka, na účet žalované, a žalovaná zaplatila žalobkyni toliko , částka, , obohatila se na úkor žalobkyně o částku , částka, a je povinna tuto částku žalobkyni jako ochuzené vydat. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. Takováto výzva byla učiněna v podání datovaném , datum, , které bylo dáno k poštovní přepravě téhož dne, jak prokázáno, upomínkou i podacím lístkem. Dle § 573 o. z. se výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta – žalované dne , datum, . Podle uvedené výzvy mělo být poskytnuto peněžité plnění žalobkyni do třech dnů, to znamená do , datum, . Pokud tak nebylo učiněno, dnem , datum, se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou částky , částka, a stíhá ji dle § 1968, § 1970 o. z. povinnost též k úhradě úroků z prodlení ve výši zákonné dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. K tomuto datu úrok z prodlení činil 14,75 % ročně, nikoliv žalobkyní požadovaných 15 % ročně. Soud proto uzavřel, že žaloba byla důvodná, co do částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Nedůvodná byla v rozsahu částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, proto v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta, jak z výroku rozsudku pod bodem IV. je patrno.

14. Jak bylo výše prezentováno, i další tři úvěrové smlouvy byly shledány neplatné, a pokud žalobkyně poskytla žalované dle neplatné úvěrové smlouvy datované , datum, částku , částka, na níž žalovaná již zaplatila , částka, (prokázáno platbami ze dne , datum, a , datum, pod variabilními symboly , Anonymizováno, ), zaplatila více, než jí žalobkyně poskytla, a to o , částka, . Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytla žalované dle neplatné úvěrové smlouvy datované , datum, částku , částka, a žalovaná na této vrátila , částka, , jak prokázáno platbami pod variabilním symbolem , var. symbol, ze dne , datum, - , částka, , , datum, - , částka, , , datum, - , částka, , , datum, - , částka, , , datum, - , částka, , , datum, - , částka, a , datum, , Anonymizováno, Kč, pak vrátila žalobkyni o , částka, více, než jí bylo žalobkyní poskytnuto. Pokud žalobkyně poskytla žalované dle neplatné úvěrové smlouvy datované , datum, – , částka, a žalovaná na uvedené částce žalobkyni vrátila , částka, , jak prokázáno platbou pod variabilním symbolem , var. symbol, ze dne , datum, , pak zaplatila o , částka, více, než jí žalobkyně poskytla. Žalovaná tak na poskytnutých třech shora specifikovaných částkách zaplatila o , částka, více, než jí bylo poskytnuto. O tuto částku se žalobkyně na úkor žalované bezdůvodně obohatila a dle § 2991 odst. 1 o. z. je povinna vydat žalované oč se obohatila, tedy právě o částku , částka, . Žalovaná však vyzvala poprvé žalobkyni k zaplacení, a to konkrétně , částka, ve vyjádření k žalobě datovaném , datum, , v němž zřetelně uvedla, aby soud uložil žalobkyni uhradit žalované , částka, , nikoliv , částka, . Vzhledem k tomu, že i žalovaná se domáhala úhrady uvedené částky po žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení, bylo třeba výzvy žalované k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., která byla učiněna právě ve zmíněném vyjádření, jež se dostalo do dispoziční sféry adresáta – žalobkyně až dne , datum, . Až dnem následujícím, tj. dnem , datum, , se stala částka , částka, splatnou, a soud ji mohl žalobkyni přiznat, když pro rozhodnutí ve věci je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Vzájemný návrh ve výši , částka, soud proto shledal důvodným. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že jak žaloba v rozsahu , částka, a jejího úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, (, datum, je okamžik, kdy se obě pohledávky jak žalobkyně, tak žalované střetly) v kapitalizované výši , částka, , tak vzájemný návrh ve výši , částka, byly vzneseny důvodně, přiznal žalované rozdíl mezi oběma požadavky (, částka, -, částka, ) a to v rámci jediného výroku - viz výrok III. daného rozsudku, aniž by došlo k výslovnému projevu kompenzace.

15. Z vyjádření žalované obsaženém v článku VIII. však nelze spolehlivě uzavřít, že žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě též částky , částka, , aby případně splatnost i této částky (nikoli jen , částka, ) nastala dne , datum, . Výzva v intencích § 1958 odst. 2 o. z. co do částky , částka, absentovala. Z matematického postupu vyjádřeného v článku VIII. podání žalované (, částka, - , částka, ) nelze uzavřít, že tímto úkonem vyzvala žalovaná žalobkyni i k zaplacení částky , částka, . Toto počínání žalované by s jistou nadsázkou bylo možné hodnotit jako projev vůle žalované směřující k započtení její pohledávky za žalobkyní z titulu bezdůvodného obohacení, jemuž však nepředcházela žádost o plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., proto takovýto projev vůle žalované nemůže způsobit zánik žalované pohledávky. V této souvislosti lze zmínit například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1642/2006, které je aplikovatelné i při současné právní úpravě.

16. S ohledem na shora prezentovaný závěr soudu o absenci podpisu žalované na úvěrových smlouvách, jež přivodil neplatnost smluv, se soud již nezabýval další argumentací žalované, pro níž by úvěrové smlouvy měly být taktéž shledány neplatnými. Soud z tohoto důvodu, tj. pro nadbytečnost rovněž zamítl návrh důkazu žalobkyně účetnictvím žalované za rok , Anonymizováno, .

17. V daném případě ve věci byly uplatněny nároky žalobou i vzájemnou žalobou, a to ve stejném řízení, bylo proto třeba při rozhodování o náhradě nákladu řízení posoudit věc uplatněnou žalobou a věc uplatněnou vzájemnou žalobou samostatně. V tomto směru soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4609/2017. Jde-li o žalobu, žalobkyně ji vzala zpět co do částky , částka, , neboť administrativním pochybením nezaznamenala, že tuto částku žalovaná před podáním žaloby již uhradila, byla by proto povinna dle § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. hradit náklady řízení žalované. Žalobkyně byla dále v rozsahu částky , částka, a úroku z prodlení ve výši , částka, úspěšná, neúspěšná byla v rozsahu vymezeném ve výroku IV. daného rozsudku, tedy byla neúspěšná ve větší části předmětu sporu. Žalovaná by proto měla právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná však žádné náklady nežádala, bylo proto rozhodnuto tak, jak z výroku rozsudku pod bodem V. je patrno. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby a jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozsudku, když v tomto směru měl na zřeteli nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08. Jde-li o vzájemný návrh, pak žalovaná byla plně procesně úspěšná, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Tímto nákladem žalované je toliko zaplacený soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši , částka, .

18. Při úvaze o lhůtě splatnosti částky vymezené ve výroku III. a VI. daného rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní noci rozsudku.