5 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za den [datum].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno].

V. Po právní moci tohoto rozsudku bude z účtu Okresního soudu v Klatovech vrácen žalobkyni přeplatek na soudním poplatku z žaloby ve výši [částka].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Prachaticích dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [anonymizováno] [číslo], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách dle článku 3 úvěrové smlouvy. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Z důvodu prodlení s úhradou se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, jakož i z důvodu prodlení se splacením více než dvou splátek došlo původním věřitelem v souladu s článkem 7 úvěrové smlouvy na základě rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového úvěru k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum], který žalovaný dosud neuhradil. Ke dni zesplatnění činila pohledávka [částka], skládala se z jistiny úvěru ve výši [částka], z nesplacených řádných úroků z úvěru ve výši [částka] a zákonných úroků z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně kromě celkové pohledávky [částka] se domáhala rovněž úhrady úroku z úvěru z jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení.

2. K výzvě soudu učiněné usnesením Okresního soudu v Prachaticích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] žalobkyně uvedla, že smluvní úrok z částky [částka] od [datum] nepožaduje, požaduje pouze zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum]. V částce [částka] je obsažena jistina úvěru [částka], smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně vypočtený za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] a dále zákonné úroky z prodlení ve výši 7,05 % ročně za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. K prokázání svých tvrzení, zejména výše sjednaného smluvní úroku navrhla žalobkyně provedení smlouvy o kontokorentním úvěru mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovaným, kterou původní věřitel žalobkyni neposkytl, ale jejíž existence je patrná z bankovního výpisu z účtu žalovaného, z něhož je zřejmé, že žalovanému bylo povoleno čerpat kontokorentní úvěr do výše [částka]. Požadovala, aby soud si obstaral důkazní prostředky navržené žalobkyní tím, že osloví původního věřitele. Zároveň uvedeným podáním žalobkyně vzala částečně žalobu zpět v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum].

3. Okresní soud v Prachaticích usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]) vyslovil svoji místní nepříslušnost, po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech.

4. Okresní soud v Klatovech ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žalobu současně s doplněním žalobních tvrzení osobně převzal [datum] a předvolání k jednání mu bylo doručeno dnem [datum] vhozením do adresátem užívané schránky (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, tj. v rozsahu zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období [datum] – [datum] dle § 96 odst. 1 o. s. ř., soud postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 3, 4 o. s. ř.).

6. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy [číslo] – seznamu, z nichž vzal za prokázané, že smluvní strany se dohodly, že [právnická osoba] jako postupitel na postupníka – žalobkyni postoupí veškeré pohledávky vymezené v příloze [číslo] dané smlouvy. V uvedené příloze – seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni, jak doloženo oznámením i podacím lístkem, z něhož bylo zjištěno, že zásilka byla dána k poštovní přepravě [datum] a doručována žalovanému.

7. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný učinil dne [datum] u právního předchůdce žalobkyně – [právnická osoba] žádost o vydání platební karty k účtu č. [bankovní účet] (prokázáno žádostí). Z úplného výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] vzal soud za zjištěné, že tento byl veden na majitele účtu – [celé jméno žalovaného], tj. žalovaného. Z téhož listinného důkazu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně umožnil žalovanému čerpání úvěru formou kontokorentu, tj. povoleným přečerpáním účtu, při sjednané výši kontokorentu [částka]. Z předložených výpisů z uvedeného účtu bylo dále zjištěno, jakým způsobem žalovaný čerpal finanční prostředky z předmětného úvěrového účtu, kdy tyto čerpal i prostřednictvím kreditní karty. K [datum] se žalovaný dostal do debetního zůstatku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovanému bylo povoleno čerpání úvěru do výše [částka], žalovaný finanční prostředky nad uvedený limit k datu [datum] přečerpal. Z dopisu [právnická osoba] datovaného [datum] bylo zjištěno, že tímto žalovaného informovala o výši nepovoleného záporného zůstatku na sporožirovém účtu [číslo]. Uvedený dopis byl dán k poštovní přepravě a pro žalovaného uložen [datum], jak doloženo dodejkou (listinný důkaz na č. l. 32 spisu).

8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedisponovala úvěrovou smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným, požadovala, aby tuto soud vyžádal na jejím právním předchůdci. K žádosti soudu [právnická osoba] sdělila dopisem ze dne [datum], že pohledávku odprodala [datum] žalobkyni, dokumenty již nemá vzhledem k prodeji k dispozici. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se na jednání nedostavila, soud ji nemohl poučit v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala existenci a znění úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným. V této souvislosti soud uvádí, že poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. je poučovací povinností soudu při jednání, kdy soud není oprávněn ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Navíc z obsahu podání žalobkyně datovaného [datum] je zřejmé, že úvěrovou smlouvou žalobkyně nedisponuje. Touto úvěrovou smlouvou však nedisponuje ani její právní předchůdce, stejně tak dalšími doklady vztahujícími se k úvěrové smlouvě.

9. Soud z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na majitele – žalovaného dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně povolil žalovanému čerpat finanční prostředky na účtu do sjednané výše [částka] (kontokorent). Bližší podmínky tohoto ujednání však soudu nebyly známy, žalobkyně úvěrovou smlouvou nedisponovala, stejně tak její právní předchůdce. Soud proto spolehlivě nemohl učinit závěr o tom, jak žalobkyně tvrdila, že byl sjednán úrok z poskytnutého úvěru ve výši 18,90 % ročně požadovaný žalobkyní v kapitalizované výši [částka] za období od [datum] do [datum] (tento byl součástí žalobou uplatněné částky [částka]), stejně tak nebyly prokázány podmínky splácení úvěru, ani případná možnost odstoupení [právnická osoba] od úvěrové smlouvy v případě prodlení s jednotlivými splátkami žalovaným. Z výpisu z účtu žalovaného bylo však možné zjistit, jakým způsobem čerpal finanční prostředky z uvedeného účtu, kdy tyto čerpal jednotlivými platbami a výběry realizovanými platební kartou, o jejíž vydání [právnická osoba] požádal. Z tohoto listinného důkazu bylo dále zjištěno, jakým způsobem se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku ve výši [částka] k datu [datum] [právnická osoba] za žalovaným byla na žalobkyni postoupena k datu [datum] ve výši [částka] (tj. ve výši žalované), jež v sobě zahrnuje dle žalobních tvrzení jistinu [částka], kapitalizovaný úrok ve výši 18,90 % ročně od [datum] do [datum] ve výši [částka] z jistiny a dále úrok z prodlení ve výši [částka], a to za období od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně z jistiny, když z uvedené částky [částka] částka [částka] představovala zůstatek, tedy jistinu. Žalovaný výši tohoto zůstatku nerozporoval, nepředložil jediný důkaz o tom, že by případný nepovolený debetní zůstatek na účtu snížil, případně zcela uhradil. Soud s ohledem na shora prokázané žalobě co do částky [částka] vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. V této souvislosti uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva v intencích § 497 a následující obchodního zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013 za užití § 3028 odst. 3 o. z., na základě které mohl žalovaný čerpat finanční prostředky ze svého účtu až do výše povoleného přečerpání účtu [částka]. Žalovaný tímto způsobem přečerpal finanční prostředky z uvedeného účtu minimálně v rozsahu částky [částka]. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně ohledně data uzavření úvěrové smlouvy, tj. z data [datum], když datum nebylo ze strany žalovaného rozporováno, a koresponduje s obsahem výpisu z účtu žalovaného z roku [rok], který se o kontokorentním úvěru zmiňoval.

10. Vzhledem k tomu, že soud neznal obsah úvěrové smlouvy, žalobkyně se na jednání soudu nedostavila, aby ji soud eventuálně mohl poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázala obsah ujednání úvěrové smlouvy, zejména pak sjednaný úrok 18,9 % ročně, uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že úrok v uvedené výši byl sjednán, tedy v tomto směru neunesla důkazní břemeno. Soud proto žalobu co do kapitalizovaného úroku [částka] zamítl (viz výrok III. rozsudku). Rovněž zamítl i úrok z prodlení požadovaný žalobkyní z kapitalizovaného úroku [částka] i z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], neboť jak úrok, tak úrok z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 121 odst. 3 o. z. platného a účinného do 31. 12. 2013 a shodně dle o. z. platného a účinného od 1. 1. 2014 (§ 513), kdy není přípustné požadovat příslušenství z příslušenství. Obchodní zákoník platný a účinný do 1. 1. 2013 shodně občanský zákoník platný do uvedeného data neumožňovaly věřiteli požadovat po dlužníkovi příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 35 Odo 101/2002. Je třeba uvést, že tímto nebylo dotčeno právo [právnická osoba] a žalovaného dohodnout se, že smluvní úroky se stanou součástí jistiny. Pak by bylo možné z nich požadovat úrok z prodlení. Žádná takováto dohoda však předložena nebyla, úvěrovou smlouvou žalobkyně ani její právní předchůdce nedisponuje. Žalobkyně se k jednání nedostavila, aby ji soud eventuálně mohl poučit v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. o prokázání existence shora uvedené dohody. Soud pro úplnost dodává, že rovněž zamítl úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za den [datum] (žalobkyně vzala úrok z prodlení z jistiny zpět od [datum] do [datum]), když soud dospěl k závěru, že prodlení žalovaného s úhradou jistiny, tj. částky [částka], nastalo [datum]. Proto také zamítl úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]. Soud dospěl k závěru, že prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění v intencích § 1968, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. nastalo dne [datum]. První výzvy k úhradě částky žalobou uplatněné se dostalo žalovanému v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (viz č. l. 11 spisu), které bylo dáno k poštovní přepravě [datum]. V intencích § 573 o. z. pak bylo doručeno [datum] žalovanému. Uvedené bylo podpořeno podacím lístkem. Podle dané výzvy měl žalovaný plnit bezodkladně, tj. [datum]. Pokud tak neučinil, dnem [datum] se ocitl v prodlení. K tomuto datu úrok z prodlení činil 9 % ročně v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požadovala úrok ve výši 8,5 % ročně, soud vázán žalobním petitem v tomto směru žalobě vyhověl (viz výrok II. rozsudku).

11. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, v tomto rozsahu zavinila, že řízení muselo být zastaveno, byla by proto povinna dle § 146 odst. 2, I. věta o. s. ř. hradit náklady řízení žalovanému, avšak co do převážné části předmětu sporu (v nepatrné části byla žaloba zamítnuta) byla žalovaná úspěšná, má proto právo dle § 142 odst. 3 o. s. ř. na plnou náhradu nákladů řízení. Její náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] poníženým o částku [částka] (viz výrok V. daného rozsudku – odůvodnění), tj. částkou [částka], dále odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů za užití § 8 odst. 1 téhož zákona (kdy při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok, což v daném případě nebylo), a to za 4 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, částečné zpětvzetí žaloby, dále 4 režijními paušály po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a dále 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka].

12. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

13. Výrok pod bodem V. daného rozsudku je odůvodněn § 10 odst. 1 druhá věta zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soudní poplatek měl být vyměřen ve výši [částka], neboť základem pro soudní poplatek je částka [částka]. Žalobkyně však na soudním poplatku zaplatila [částka], proto bylo rozhodnuto tak, jak z výroku rozsudku pod bodem V. je patrno.