5 C 160/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci žalobců: a) název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobce zastoupená obecným zmocněncem celé jméno žalobce , narozeným 9. 4. 1990 bytem adresa žalobce b) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobce c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o ochranu rušené držby

I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému, aby se zdržel dalšího vypuzení„ žalovaných“ (správně žalobců) z držby pozemků v obci [obec], k. ú. [obec], parcelní čísla [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobci podali u Okresního soudu v Klatovech dne 25. 6. 2021 žalobu na ochranu rušené držby. Byla jimi odůvodněna tím, že společně užívají pozemky v obci [obec], k. ú. [obec], p. [číslo] st. [číslo]. Fakticky i podle katastru se jedná převážně o manipulační plochu určenou k obsluze přilehlých staveb, které jsou ve vlastnictví žalobce [příjmení] [jméno], konkrétně hospodářské budovy na parcelách st. [číslo] a st. [číslo] a budovy ubytovacího zařízení na parcele st. [číslo]. Jde o část bývalého areálu [stát. instituce]. Žalobce [příjmení] [jméno] převzal držbu předmětných pozemků spolu s koupí budov od předchozího vlastníka, žalobce [příjmení] [jméno], na základě kupní smlouvy ze dne 10. 7. 2017. Žalobce se po koupi budov chopil držby pozemků ve stejném rozsahu, ve kterém je užíval jeho právní předchůdce. Na základě nájemní smlouvy, která byla později uzavřena na výše uvedenou hospodářskou budovu mezi žalobcem [příjmení] [jméno], jakožto novým vlastníkem budovy a pronajímatelem, a žalobci [příjmení] [jméno] a [celé jméno žalobce], jakožto společnými nájemci, se dále chopili držby předmětných pozemků i žalobci [příjmení] [jméno] a [celé jméno žalobce]. Od 1. 1. 2018 jsou všichni tři žalobci společnými držiteli a uživateli předmětných pozemků. V období mezi 1. 8. 2020 a 25. 9. 2020 byli žalobci částečně vypuzeni z držby [adresa] tím, že byla žalovaným za pomoci těžké techniky snesena na části pozemku vrchní vrstva zeminy a štěrku tak, aby si žalovaný mohl rozšířit jím obdělávanou ornou půdu a fakticky tak tuto část parcely [číslo] připojit k jím držené a obhospodařované orné půdě na parcele [číslo]. Snesený materiál byl uložen na haldě na pozemku [parcelní číslo]. Žalobci nevěděli s jistotou, kdo zemní práce na jimi drženém pozemku provedl. Dne 9. 4. 2021 byl [celé jméno žalobce] upozorněn [jméno] [příjmení], že předchozího dne 8. 4. 2021 někdo prováděl zemní práce na parcelách p. [číslo]. Z tohoto důvodu [celé jméno žalobce], který je statutárním orgánem žalobce [příjmení] [jméno], byl na místě a shledal, že je povrch na částech zmíněných pozemků snesen tak, že byl vytvořen spád směrem k hospodářské budově a snesený materiál je nahromaděn na vytvořené haldě. Za deštivého počasí později došlo ke značnému hromadění srážkové vody v bezprostředním okolí hospodářské budovy a k jejímu zatékání pod základy. Tento způsob, kterým žalovaný žalobce vypuzuje z držby pozemků, jim prakticky znemožňuje řádné užívání hospodářské budovy vlastněné žalobcem [příjmení] [jméno] a pronajaté žalobcům [příjmení] [jméno] a [celé jméno žalobce] a také je zřejmě způsobilý poškodit statiku hospodářské budovy. Dne 14. 5. 2021 [celé jméno žalobce] telefonicky hovořil se žalovaným, který mu sdělil, že tyto zemní práce provedl jeho zaměstnanec. Žalobci tedy lhůtu pro podání žaloby ve smyslu § 1008 o. z. dodrželi. V závěru se domáhali vydání usnesení, kterým by soud nařídil žalovanému, aby se zdržel dalšího vypuzení„ žalovaných“ (míněno evidentně žalobců), z držby pozemků v obci [obec] a k. ú. [obec], a to p. [číslo]. Žalobci podali žalobu z„ odňaté držby“ ve smyslu § 1007 odst. 1 o. z. Dle tohoto ustanovení, byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Návrh na ochranu pro vypuzení z držby tedy směřuje k obnovení (navrácení) předešlého (posledního) stavu držby. Kdy nastane vypuzení z držby, řeší § 1007 v odst. 2 o. z., tj. když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva nebo když již nedbá povinnosti zdržet se nějakého jednání. Toto řízení je vedeno dle § 176 o.s.ř. (toto ustanovení změněno s účinností od 1. 7. 2021 z. č. 192/2021 Sb.). Ustanovení § 177 – 180 o.s.ř. se použijí, je-li ze žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Ochrana držby je poskytována těm právům, která mohou být předmětem držby, tj. držbě řádné, poctivé (ale i nepoctivé) a pravé. Soud prvého stupně se omezuje na zjištění konkrétního skutkového stavu, neboť předpokladem pro poskytnutí ochrany je to, že došlo k aktuálnímu zásahu do pokojného stavu, což sleduje jiný účel než ochranu práva. Tato žaloba poskytuje prozatímní ochranu posledního faktického stavu, nikoliv právního. V tomto řízení se nezkoumají hmotněprávní otázky, nezkoumá se tedy oprávněnost držby (to by soud řešil až event. v následném petitorním řízení, které by musel vyvolat nespokojený žalovaný na ochranu jeho vlastnického práva). Jednání u soudu prvého stupně není třeba nařizovat, ale protože se jedná o specifickou úpravu (zejména v procesních zkrácených lhůtách a pak i v nutných postupech při doručování či nařizování jednání), je na žalobci, aby prokázal, že je držitelem věci – tj. podmínka posledního faktického stavu, dále, že žalovaný držbu svémocně ruší a že je žaloba podána včas (§ 1008 o. z.). Rozhodnutí v této věci nepředstavuje úpravu definitivní, ale jde v podstatě o provizorní úpravu, i když soud nenařizuje ve svém výroku účastníkům řízení podání nové žaloby, kde by se vztahy mezi nimi vyřešily definitivně. Tím, že se zákonodárce snažil o urychlené vyřízení věci, stanovil v ust. § 177 odst. 1 o.s.ř. lhůtu pro rozhodnutí 15 dnů. Tato lhůta neumožňuje soudu nalézacímu provádět obsáhlé dokazování a komunikaci s účastníky řízení, soud se má dle § 178 o.s.ř. omezit jen na zjištění držby poslední a její svémocné rušení. O to větší jsou kladeny nároky na podanou žalobu, u které se předpokládá, že dotčený žalobce svá žalobní tvrzení zároveň s podanou žalobou podpoří důkazy (např. smlouvami, fotografiemi, korespondencí se žalovaným, předžalobní upomínkou, výpisy z KN, atd.). A toto se v daném případě nestalo. Žalobci ve svém žalobním podání uvedli, že žalobu do 7 dnů doplní, ale zaslali ji pouze v listinné podobě, aniž by žalobní tvrzení podpořili důkazními prostředky. Soud tedy nemohl přezkoumat ani včasnost žaloby (propadnou lhůtu k jejímu podání), ani ověřit skutkový stav tvrzený v žalobě. Soud ověřil pouze výpisy z katastru nemovitostí, vedenými u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, že p. [číslo] jsou dle [list vlastnictví] vlastnicky vedeny na [jméno] [příjmení], bytem [adresa], a [parcelní číslo] dle [list vlastnictví] na [titul] [jméno] [příjmení], [titul], bytem [adresa], kde je způsob využití uveden jako manipulační plocha. Tento zjištěný stav právní je však v tomto řízení irelevantní, či pouze okrajový. Protože soud neměl prokázáno žalobci, že došlo k svémocnému rušení jejich poslední pokojné držby nemovitých věcí, jak tvrzeno v žalobě, právě žalovaným, byl žalobní návrh v plném rozsahu zamítnut (pouze se podotýká, že žalobní petit má zřejmou chybu ve slově„ žalovaných“). Ke dni rozhodnutí ve věci samé totiž nestačí, byly-li rozhodné skutečnosti pouze tvrzeny, musí být i prokázány či alespoň osvědčeny. Výrok o nákladech řízení odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci měl úspěch žalovaný (tento se k návrhu nevyjádřil, ačkoliv jej převzal dne 2. 7. 2021) a měl by tedy právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že mu žádné nevznikly, pak soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud uložil žalobcům společně a nerozdílně zaplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka] dle pol. 4.1 c) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., vztažmo k § 4 odst. 1 písm. j) téhož zákona, který byl sice splatný s podáním žalobního návrhu, ale s ohledem na zkrácenou lhůtu 15 dnů na rozhodnutí ve věci samé, soud uložil zaplacení soudního poplatku až v tomto usnesení při rozhodnutí v této věci. Proto byla také výzva k zaplacení soudního poplatku ze dne 30. 6. 2021 zrušena usnesením ze dne 14. 7. 2021 (byla doručena žalobci [příjmení] [jméno] fikcí stejně jako [celé jméno žalobce]) a o poplatkové povinnosti je rozhodováno opětovně.