5 C 166/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacením částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za období do datum a dále tento požadovala z částky částka ve výši 11,75% ročně od datum do zaplacení, požadovala dále úrok ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou datum smlouvu číslo na jejímž základě poskytl žalované hotovost ve výši částka v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatku ve výši částka uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední ve výši částka. Žalovaná však uhradila toliko částka. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná dopisem informována. Žalobou uplatněná částka proto tvoří jistinu ve výši částka, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši částka, smluvní pokuta ve výši částka a sankční poplatky ve výši částka. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem datum dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti žalované, když u ní byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jež byly přílohou uvedené smlouvy, v němž figuruje pohledávka za žalovanou. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky dopisem ze dne datum, který byl datum dán k poštovní přepravě (jak doloženo oznámením i podacím lístkem). Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou, dne datum smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě v den podpisu smlouvy žalovanou ji předal hotovost ve výši částka. Uvedené bylo prokázáno smlouvou. Z celkové poskytnuté částky částka žalovaná uhradila částka, jak vyplynulo z žalobních tvrzení. Žalovaná ostatně netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradila žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou a žalovanou dosud uhrazenou je částkou, kterou by měla žalovaná povinnost žalobkyni uhradit. Matematickým postupem lze dospět k závěru, že žalovaná zaplatila více o částka, než jí bylo poskytnuto právním předchůdcem žalobkyně. Soud totiž uzavřel, že jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a následující o. z., neboť uvedená, předložená k důkazu smlouva o zápůjčce je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. O tomto názoru účastníky spravil na jednání dne datum, aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měla žalovaná kromě poskytnuté částky hradit též poplatky za zpracování ve výši částka, za komfortní splácení ve výši částka a úrok ve výši částka. Uvedené poplatky však v součtu činí 71% z poskytnuté hotovosti, tedy částky částka. Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže používat právní ochrany, je v rozporu s dobrými mravy. Jak bylo již výše uvedeno, smlouva byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto poskytnuté plnění žalované by bylo posuzováno jako plnění bez právního důvodu dle § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná by byla ta, kdo se na úkor žalobkyně, respektive jejího právního předchůdce obohatila dle § 2991 odst. 1 o. z., byla by proto povinna částku částka vrátit, což již učinila, jak zřejmé z žalobních tvrzení, když ke dni podání žaloby zaplatila částka. Soud proto žalobu zcela zamítl, jak z výroku I. rozsudku je patrno, když částka částka měla představovat údajně nesplacenou jistinu, částka představovala nesplacené poplatky dle smlouvy o zápůjčce a částka částka sankční poplatky dle smlouvy o zápůjčce. Jde-li o částku částka, pak ta představovala smluvní pokutu. Ujednání o smluvních pokutách jsou však existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvních pokut utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o zápůjčce tak nebylo soudem shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu, které však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši částka z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci platební rozkaz nevydal, pokračoval v řízení, proto je na místě doplatit soudní poplatek z návrhu ve výši částka dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků. Tuto povinnost uložil žalobkyni jako straně ve sporu neúspěšné, za užití §4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, lze se jejího vymožení domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).