5 C 213/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím, z části rozsudkem pro uznání, z části rozsudkem na plnění

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] když součástí smlouvy byly též obchodní podmínky pro poskytování podnikatelských úvěrů. Dle této smlouvy se žalovaný zavázal uzavřít s žalobkyní dohodu o přímé vykonatelnosti závazků ze smlouvy o úvěru formou notářského zápisu nejpozději do 30 kalendářních dnů od uzavření smlouvy o úvěru, pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta dle článku 6 odst. 8 písmeno d) obchodních podmínek (dále jen [příjmení]), to je v daném případě [částka]. Dále bylo ujednáno zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru zástavním právem smluvním. [příjmení] došlo k uzavření zástavní smlouvy k zajištění závazku z úvěrové smlouvy, kdy předmětem zástavy byly nemovitosti vedené na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], sjednaný předmět zástavy se však ukázal být nezpůsobilým. Důvodem je fakt, že návrh na vklad zástavního práva byl příslušným katastrálním úřadem zamítnut z nařízení předběžného opatření zapsaného v části D příslušného listu vlastnictví. Ke zřízení zástavního práva k zajištění pohledávky žalobkyně nedošlo dosud, byť dopisem ze dne [datum] byl žalovaný k odstranění této překážky vyzván, ve lhůtě nereagoval. Tímto svým jednáním podstatným způsobem porušil povinnosti ze smlouvy o úvěru vyplývající. Z důvodu porušení této povinnosti žalovaným nemohlo dojít k naplnění podmínky pro dočerpání úvěru, neboť bez zajištění úvěru nebylo možné úvěr vyplatit. Z důvodu shora popsaného, podstatného porušení smluvních povinností, žalobkyně odstoupila dne [datum] od úvěrové smlouvy. Současně byl žalovaný vyzván k vrácení dosud poskytnutého plnění, a to ve výši [částka], jakož i úroku v souhrnné výši [částka] Smluvní úrok z vyplacené částky [částka] ve výši 9,9% ročně od vyplacení do [datum] činil [částka], smluvní úrok z vyplacené částky [částka] ve výši 9,9% ročně od vyplacení do [datum] činil [částka], smluvní úrok ve výši 9,9% ročně z vyplacené částky [částka] od vyplacení do [datum] činil [částka], smluvní úrok z vyplacené částky [částka] od vyplacení do [datum] činil [částka], smluvní úrok z vyplacené částky [částka] ve výši 9,9% ročně od vyplacení do [datum] činil [částka], smluvní úrok z vyplacené částky [částka] od vyplacení do [datum] činil [částka] a smluvní úrok ve výši 9,9% ročně z vyplacené částky [částka] od vyplacení do [datum] činil [částka]. Ve smlouvě byla rovněž sjednána závazková provize ve výši 3% z částky [částka], která představuje částku [částka]. Dále byl sjednán smluvní poplatek za zajištění návrhu na vklad zástavního práva dle zástavní smlouvy do katastru nemovitostí ve výši [částka] a smluvní poplatek za klientem zvolenou fakultativní produktovou variantu,,služby VIP‘‘ ve výši 2% z částky [částka], tj. [částka]. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě shora specifikovaných částek, na což nereagoval. Na soudním jednání konaném [datum] žalobkyně uvedla, že úrok z prodlení požaduje od data zesplatnění pohledávky, tj. od [datum].

2. Žalovaný na druhém jednání soudu konaném [datum] uznal žalobou uplatněnou částku co do důvodu i výše [částka], uznání stvrdil svým podpisem na příloze k protokolu o jednání. Konstatoval, že tato částka mu skutečně stran žalobkyně byla poskytnuta, uvedl, že úvěrovou smlouvu uzavřel, měl nastavené podnikání určitým způsobem, kdy s danou částkou úvěru kalkuloval. Nerozporoval, že úvěr měl být zajištěn zástavním právem na nemovitosti, nicméně jeho bývalý zaměstnavatel s ním vedl spor u krajského soudu, v důsledku kterého krajský soud vydal předběžné opatření, kterým vznikla plomba na předmětných nemovitostech, které měly být předmětem zástavního práva. Tím žalovanému bylo znemožněno s majetkem disponovat. Nicméně žalovaný s tímto nemohl nic dělat, zřízení zástavního práva bylo mimo jeho sféru. Uvedl, že by byl schopen uhradit částku [částka], [částka] a [částka], avšak z částky [částka] představující smluvní pokutu za nepodepsaný notářský zápis s přímou vykonatelností toliko [částka]. V tomto směru hodlal s žalobkyní jednat, čemuž žalobkyně byla nakloněna, proto také bylo jednání odročeno na neurčito (viz protokol ze dne [datum]). Žalovaný rovněž poukázal na to, že smluvní pokuta ve výši [částka] je počítána z celkového úvěru [anonymizována tři slova], byť obdržel [částka].

3. Žalovaný v průběhu soudního řízení uznal částku [částka] co do důvodu i výše, což stvrdil svým podpisem na příloze k protokolu o jednání. Tedy uznal část nároku uplatněného proti němu žalobou a žalobkyně navrhla, aby soud v tomto rozsahu vydal rozsudek pro uznání. Soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno částečným rozsudkem pro uznání podle § 153 a odst. 1 o. s. ř.. V této souvislosti uvádí, že částka [částka] představuje součet částek vyplacených žalovanému z titulu úvěrové smlouvy.

4. Jde-li o zbývající část předmětu sporu, o ní soud rozhodl rozsudkem na plnění, jak z výroků rozsudku pod bodem II. III. je patrno, a to po provedeném dokazování, kdy byl veden návrhy účastníků. Z důkazů dovodil následující skutková zjištění a posléze právní závěry.

5. Z předložené úvěrové smlouvy vzal za prokázané, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovaný ve smlouvě vystupoval s uvedením [IČO], když pod ním byl zapsán v živnostenském rejstříku s adresou sídla: [ulice a číslo], [část obce], jak bylo podloženo výpisem z živnostenského rejstříku. Sám na jednání soudu uvedl, že měl nastavené podnikání, v němž s úvěrem kalkuloval. V úvěrové smlouvě se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne úvěr pro účely podnikání do výše [částka], a to na dobu 24 měsíců ode dne předání peněz. Na výslovnou žádost žalovaného částky [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], to je celkem [částka], měly být poukázány na konkrétní čísla účtů ve smlouvě uvedená. Zbývající výplata úvěrového rámce měla být převedena na účet žalovaného číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo], do pěti pracovních dnů po doručení originálu výpisu z katastru nemovitostí se zapsaným zástavním právem a po doručení notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti, který byl přílohou úvěrové smlouvy. Účastníci řízení dne [datum] podepsali dodatek [číslo] k úvěrové smlouvě, na základě kterého na výslovnou žádost žalovaného měla být částka [částka] a [částka] poukázána na konkrétní účet pod příslušnými variabilními symboly. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] opět k výslovné žádosti žalovaného měla být částka [částka] poukázána na konkrétní číslo účtu pod konkrétními variabilními symboly. Výplatu těchto částek v souhrnné výši [částka] dle úvěrové smlouvy a jejich dvou dodatků podpořily nejen výpisy z účtu, ale též uznání žalovaného, že tyto částky obdržel. V rozsahu částky [částka] byl vydán částečný rozsudek pro uznání (výrok I. tohoto rozsudku). V úvěrové smlouvě se žalovaný zavázal splatit formou pravidelných měsíčních splátek dle splátkového kalendáře splatných každého dvacátého dne v měsíci společně s úrokem ve výši 9,9% ročně, oproti úroku 17,9% ročně, neboť žalovaný využil možnosti poskytnutí služby VIP za poplatek 2% z úvěrového rámce, tj. za poplatek [částka], neboť sjednaný úvěrový rámec činil [částka] (zřejmé z článku 7 úvěrové smlouvy). V článku 3 bod 1 úvěrové smlouvy se žalovaný zavázal uhradit závazkovou provizi ve výši 3% z poskytovaného úvěru, tj. ve výši [částka], a dále poplatek [částka] za zajištění podání každého jednoho návrhu na zápis práva do katastru nemovitostí. V úvěrové smlouvě se žalovaný zavázal úvěr zajistit zástavním právem na nemovitostech, když dne [datum] uzavřel s žalobkyní zástavní smlouvu [číslo] ve prospěch žalobkyně, předmětem zástavy byly pozemky p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí byla stavba [adresa], a p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že zástavní právo do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně nebylo zapsáno, neboť na nemovitostech již vázlo předběžné opatření Krajského soudu v Plzni pod č. j. 49 Cm 68/2016 – 433 ze dne [datum rozhodnutí] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum], který byl připraven k vyzvednutí na poště [datum] (doloženo doručenkou) vyzvala žalovaného k zajištění závazku, neboť návrh na vklad zástavního práva dle uzavřené zástavní smlouvy byl katastrálním úřadem zamítnut. Žalovaný se bránil tím, že bylo mimo jeho sféru zřízení zástavního práva. Je sice pravdou, že Krajský soud v Plzni vydal dne [datum] k návrhu žalobkyně [příjmení] [jméno] spol. s r.o. ze dne [datum] předběžné opatření, kterým zakázal žalovanému zcizit koupí nebo zatížit zástavním právem či jinými právy nemovité věci, které byly předmětem zástavní smlouvy uzavřené [datum] mezi účastníky řízení, jak prokázáno usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 49 Cm 68/2016 – 433 ze dne [datum rozhodnutí], avšak tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobkyně, která již část úvěrového rámce žalovanému poskytla a peněžní prostředky neměla zajištěné způsobem, k němuž se žalovaný jako úvěrovaný zavázal. V úvěrové smlouvě se žalovaný zavázal dále podepsat notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, kterého nedostál, jak vzal soud za zjištěné z žalobních tvrzení, z nepodepsaného notářského zápisu (listinný důkaz na č. l. 33 p.v. spisu), když žalobní tvrzení v tomto směru žalovaný nerozporoval. Pro případ neuzavření notářského zápisu do 30 dnů od uzavření úvěrové smlouvy, tj. do [datum], smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši [částka] dle článku 6 odst. 8 d obchodních podmínek, jež byly součástí úvěrové smlouvy (viz čl. 10 odst. 1 úvěrové smlouvy), a které byly žalovaným podepsány [datum], tedy tentýž den jako úvěrová smlouva samotná. Shora uvedené bylo prokázáno obsahem úvěrové smlouvy i obchodních podmínek. V důsledku porušení povinností žalovaným, a to zajistit závazek ze smlouvy o úvěru zástavním právem, předložit list vlastnictví prokazující vklad sjednaného zástavního práva a absence podpisu notářského zápisu žalovaným žalobkyně dopisem ze dne [datum] odstoupila od úvěrové smlouvy, dluh v odstoupení vyčíslila. Tento obsahoval kromě poskytnutého plnění žalobkyně též vyúčtování smluvní pokuty ve výši [částka] a poplatků a provize ve výši [částka], [částka] a [částka], k jejichž úhradě byl žalovaný vyzván do 14 dnů od doručení tohoto dopisu. Dopis žalovaný osobně převzal [datum], jak prokázáno doručenkou.

6. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla platně ve smyslu § 2395 a následující o. z., uzavřena úvěrová smlouva, v níž žalobkyně vystupuje jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný a zároveň podnikatel ve smyslu § 420 o. z., kdy úvěr byl poskytnut pro účely podnikání žalovaného. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec [částka], tohoto závazku dostála v rozsahu částky [částka]. Zbývající část úvěrového rámce měla být poskytnuta převodem na účet žalovaného do pěti pracovních dnů po doručení originálu výpisu z katastru nemovitostí se zapsaným zástavním právem a po doručení notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Ani jednoho z uvedených závazků žalovaný nedostál, tím porušil své smluvní povinnosti. Žalobkyně proto zbývající část úvěrového rámce nevyplatila a využila ve smlouvě obsaženého ujednání a dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila. Odstoupení od úvěrové smlouvy bylo učiněno v intencích § 2004 odst. 1 o. z., kdy tímto odstoupením došlo ke zrušení závazku od samého počátku. Dle § 2005 odst. 2 o. z., odstoupení se nedotýká smluvní pokuty a úroku z prodlení. To v daném případě znamená, že odstoupení nemá dopad, tedy odstoupením není dotčena částka [částka] představující smluvní pokutu (o ní bude pojednáno níže) ani úrok z prodlení, který je požadován v zákonné výši 10% ročně v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (o datu prodlení bude pojednáno níže). Není však vyloučené, aby i další součásti obsahu závazku přetrvávaly, konkrétně v daném případě závazková provize [částka], smluvní poplatek za VIP služby zajišťující úrokovou sazbu 9,9% ročně ve výši [částka] a poplatek za návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí ve výši [částka] (jehož výše navíc má oporu v položce 120 přílohy zákona č. 634/2004 Sb., a který žalobkyně současně s podaným návrhem na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí musela vynaložit), a to na základě výslovné dohody stran. Zákonný režim je v tomto ohledu nutno považovat za zásadně dispozitivní a strany tak mohou smlouvou určit, že některá ujednání budou mít právní účinky i po případném odstoupení. Takovým případem byl zde zvláště sjednaný mechanismus vypořádání právě v důsledku odstoupení zakotvený v článku 6 bod 3 obchodních podmínek, kde smluvní strany sjednaly, že pro případ zániku smlouvy (odstoupením, zesplatněním úvěru) nezanikají práva a povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, kdy žalovaný je povinen zaplatit nejen jistinu úvěru, příslušenství (kdy příslušenstvím ve smyslu § 513 o. z., je úrok, úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky), ale i smluvní pokuty a poplatky. Soud s ohledem na toto ujednání uzavřel, že žalobkyně má nárok i přes odstoupení od smlouvy, na částky [částka], [částka] i [částka], jejichž výše byla v úvěrové smlouvě obsažena a k jejichž úhradám se žalovaný zavázal. Jde-li o smluvní pokutu ve výši [částka], pak v této výši byla mezi účastníky řízení jako smluvními stranami sjednána v úvěrové smlouvě, potažmo v obchodních podmínkách, jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a oběma smluvními stranami podepsány, a to pro případ, že žalovaný neuzavře s žalobkyní jako věřitelem notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti nejpozději do 30 kalendářních dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Žalovaný této své povinnosti v uvedené lhůtě nedostál, neučinil tak dosud, ostatně ani netvrdil, že notářský zápis podepsal. Žalovaný tedy porušil smluvní povinnost, stíhá jej proto povinnost k úhradě smluvní pokuty ve smyslu § 2048 a následující o. z.. Podle § 2051 o. z., platí, že nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Občanský zákoník vychází z koncepce, podle níž soud může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit pouze na návrh dlužníka, to je zde žalovaného. Žalovaný však žádný takovýto návrh na snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty neučinil. Jeho poukázání na to, že smluvní pokuta je počítána z celkového úvěru [částka], byť obdržel [částka] (na jednání dne [datum]) není návrhem na snížení nepřiměřené smluvní pokuty, navíc toto tvrzení nemá oporu v úvěrové smlouvě, respektive v obchodních podmínkách. V obchodních podmínkách si smluvní strany sjednaly, mimo jiné, pro případ porušení povinnosti do 30 dnů od uzavření smlouvy sepsat a doručit notářský zápis se svolením k vykonatelnosti věřiteli – žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] (čl. 5 bod 11, čl. 6 bod 8 písm. d) obchodních podmínek). V daném případě výše smluvní pokuty se neodvíjela od výše skutečně poskytnuté částky z titulu uzavřené úvěrové smlouvy. Jde-li o úrok v kapitalizované výši [částka], pak tento má oporu v ustanovení § 2395 o. z. a jeho výše 9,9% ročně byla smluvními stranami dohodnuta přímo v úvěrové smlouvě. I na tento úrok má žalobkyně nárok i přes odstoupení od úvěrové smlouvy, neboť úrok je příslušenstvím pohledávky, a smluvní strany si takto v úvěrové smlouvě, respektive v obchodních podmínkách ujednaly (o tomto již pojednáno výše). Úrok byl vypočten vždy z částky skutečně poskytnuté, a to za období od jejího poskytnutí, tak jak bylo doloženo jednotlivými výpisy z účtu, do data [datum], to je do data odstoupení od úvěrové smlouvy. Matematickým postupem tak částka [částka] odpovídá součtu částky [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], když postupně dle úvěrové smlouvy žalobkyně platila [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]. Vzhledem k tomu, že v úvěrové smlouvě bylo dohodnuto, že úrok se stává součástí jistiny, lze z úroku požadovat též úrok z prodlení v zákonné výši, což žalobkyně učinila.

7. Jde-li o prodlení žalovaného s úhradou peněžitého plnění a s tím spojený nárok žalobkyně na úrok z prodlení, soud vycházel z ustanovení § 1968 a § 1970 o. z., a při určení výše zákonného úroku z prodlení z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně učinila dne [datum] odstoupení od úvěrové smlouvy, které bylo doručeno žalovanému [datum] (žalovaný toto osobně uvedeného data převzal, jak pojednáno již shora). Dle uvedeného dopisu měl povinnost uhradit celkovou částku [částka] do 14 dnů od doručení daného dopisu, to znamená do [datum]. Pokud tak nečinil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost k úhradě úroků z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl rozsudkem na plnění, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, když žalobu v části zamítl a to co do úroku z prodlení ve výši 10% ročně za období [datum] do [datum] z částky [částka], jak z výroku rozsudku bod bodem III. je patrno.

8. Soud k důkazu provedl listinu označenou jako jednostranný zápočet datovanou [datum], jakož i dopis datovaný [datum], sazebník, z těchto listin však pro věc nedovodil žádných významných zjištění.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu sporu, soud ji proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. V této souvislosti vycházel též z ustanovení § 142 a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně dopisem označeným jako odstoupení od smlouvy datovaném [datum] vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky a upozornila jej na možnost podání žaloby. Uvedené bylo prokázáno odstoupením od smlouvy a doručenkou, z níž je zřejmé, že žalovaný dopis osobně převzal [datum] Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 5 úkonů právní služby, jak byly požadovány žalobkyní - příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné podání soudu, účast na dvou soudních jednáních, tomu odpovídajícími 5 režijními paušály po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Dále náklady jsou tvořeny 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, jak požadováno žalobkyní, ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., cestovními výdaji za dvě cesty ze sídla advokátní kanceláře zástupce žalobkyně k jednání a zpět při ujetí celkem 668 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty 27, [částka] za litr, sazbě 4, [částka] na ujetý kilometr ve výši účtované [částka] dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky, za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění p.p. a vyhlášky č. 589/2020 Sb. Rovněž žalobkyni přísluší náhrada za promeškaný čas strávený na cestách ve výši [částka] dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.