5 C 215/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka], úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], se domáhal žalobce na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Konstatoval, že rozsudkem Okresního soudu v Klatovech č. j. 1 T 182/2018-176 ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. 7 To 74/2020-257 ze dne [datum rozhodnutí] byla žalovaná uznána vinnou, že nejméně v období od [datum] do [datum] užívala neoprávněně bytovou jednotku [číslo] v bytovém domě [číslo] v obci [obec], ačkoli jí byla nájemní smlouva vypovězena dne [datum], a to z důvodu neplnění jejích nájemních závazků. Výpověď jí byla prokazatelně doručena [datum] prostřednictvím České pošty s tím, že užívaný byt musí vyklidit nejpozději do [datum] a uhradit dlužné nájemné, což neučinila, tedy protiprávně užívala byt jiného, čímž spáchala [anonymizováno] neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, kdy výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 12 měsíců. Zároveň žalované byla uložena povinnost uhradit žalobci (poškozenému) škodu v částce [částka] představující náklady za nájem a poskytnuté služby za období červenec až prosinec 2018 – nájemné (6 x [částka]) tj. [částka] a služby [částka] a za leden 2019 nájemné [částka] a služby ve výši [částka]. Se zbytkem uplatněné škody mimo rozhodné období odpovídající skutkové větě [anonymizováno] rozsudku, tj. prosinec 2017 – poměrné nájemné [částka] a služby [částka], leden až červen 2018 nájemné ([anonymizováno] x [částka]) [částka] a služby [částka] a únor až prosinec 2019 nájemné ([anonymizováno] x [částka]) [částka] a služby ve výši [částka], tedy celkem [částka] byl žalobce jako poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle nájemní smlouvy ze dne [datum] včetně jeho dodatku ze dne [datum] ve spojení s usnesením rady města Měčín [číslo] činilo měsíční nájemné [částka] a zálohy na služby [částka] měsíčně.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti němuž v zákonné lhůtě podala žalovaná odpor s následným vyjádřením. Podáním odporu byl platební rozkaz zrušen podle § 174 odst. 2 o. s. ř. Ve vyjádření žalovaná popsala svůj nepříznivý [anonymizováno] stav, uvedla, že neuznává dluh na nájemném ani jiné, dluh vědomě nezavinila. Prostřednictvím ustanoveného zástupce (viz usnesení č. j. 5 C 215/2020-73 ze dne [datum rozhodnutí]) obranu rozvinula, namítla neplatnost nájemní smlouvy. Žalobci vytkla, že jí neposkytl potřebnou součinnost, aby s ní byla uzavřena nová nájemní smlouva, na jejímž základě by jí byl poskytnut příspěvek na bydlení. V tomto směru odkázala na rozhodnutí úřadu práce ze dne [datum], na článek II. odst. 5, v němž úřad práce shledal nájemní smlouvu neplatnou. Bez dávek státní sociální podpory žalovaná nemůže hradit nájemné ani služby. Uvedla, že žalobce učinil výpověď z neplatné nájemní smlouvy, kdy tuto skutečnost lze zhojit uzavřením nové nájemní smlouvy, aby následně žalovaná mohla požádat i zpětně o vyplacení sociálních dávek. V závěrečném návrhu dala do úvahy, zda vůbec nárok žalobce je v souladu s dobrými mravy, když žalobce neposkytl žalované součinnost při vyřizování sociálních dávek nezbytných pro schopnost žalované hradit nájemné a zálohy na služby.

3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

4. Z nájemní smlouvy bylo prokázáno, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem. Předmětem nájemní smlouvy byl byt [číslo] v přízemí budovy [adresa], jež byla součástí pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] ve výlučném vlastnictví žalobce (dále jen předmětný byt). Budova byla provozována jako dům s pečovatelskou službou s byty zvláštního určení, nájemní vztah byl sjednán od [datum] na dobu určitou 1 roku s automatickou prolongací. Nájemné bylo sjednáno ve výši určené usnesením rady [územní celek] a společně se zálohami na služby stanovenými v evidenčním listě mělo být hrazeno do 18. dne příslušného měsíce. Dodatek k nájemní smlouvě ze dne [datum] určil výši nájemného [částka] a nájemného za vybavení bytu ve výši [částka] měsíčně (což koresponduje i s obsahem evidenčního listu ze dne [datum]) a dále záloh na služby spojené s užíváním bytu ve výši [částka] měsíčně. Uvedená výše nájemného v dodatku k nájemní smlouvě koresponduje s usnesením rady města Měčín [číslo] ze dne [datum].

5. Po právní stránce soud uzavřel, že nájemní smlouva ve znění jejího dodatku byla uzavřena mezi účastníky řízení platně ve smyslu § 2201 a následující o. z. Žalobce ve smlouvě vystupuje jako pronajímatel, který svým nákladem předmětný byt zřídil, jak zřejmé z článku I. odst. 1 nájemní smlouvy (§ 2300 odst. 2 o. z.) a žalovaná jako nájemce. Předmětem nájmu byl byt zvláštního určení, tak jak jej vymezuje § 2300 odst. 1 o. z. Nájemní smlouva měla písemnou podobu, jak požaduje § 2237 o. z. Žalobce svůj závazek vyplývající z nájemní smlouvy splnil, když dne [datum] předmětný byt předal žalované k užívání, jak prokázáno předávacím protokolem. Žalovaná se v nájemní smlouvě zavázala za užívání předmětného bytu hradit nájemné [částka] měsíčně a zálohy spojené s užíváním bytu ve výši [částka] měsíčně vždy do 18. dne v měsíci, když této své povinnosti nedostála, na těchto platbách od [datum] dosud žalobci ničeho neuhradila. Na základě výše uvedeného soud proto nesdílí názor žalované o neplatnosti nájemní smlouvy, ostatně ani rozhodnutí úřadu práce ze dne [datum] (č. l. 81 spisu), na které žalovaná odkazuje, o neplatnosti nájemní smlouvy se nezmiňuje. Pokud by se i uvedené usnesení o neplatnosti nájemní smlouvy zmiňovalo, soud tímto rozhodnutím není vázán (zde lze odkázat na ustanovení § 135 o. s. ř.).

6. Žalobce dal žalované výpověď z nájmu předmětného bytu datovanou [datum] bez výpovědní doby, protože žalovaná neuhradila nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za prosinec 2017, leden až květen 2018 i přes upomínku ze dne [datum] (prokázáno výpovědí). Ve výpovědi byla žalovaná vyzvána k vyklizení bytu do [datum] a poučena o námitkách. Po obsahové stránce soud má za to, že výpověď splňuje veškeré požadavky kladené na ni ustanovením § 2286 o. z., kdy měla písemnou formu, obsahovala poučení o námitkách. Žalovaná neplnila nájemné ani zálohy, a to od samotného počátku vzniku nájemního vztahu, což ostatně nebylo v daném řízení ani rozporováno, čímž zvlášť závažným způsobem porušila svoji povinnost nájemce ve smyslu § 2291 odst. 2 o. z., proto důvodně žalobce vypověděl nájem v souladu s § 2291 odst. 1 o. z. bez výpovědní doby a požádal žalovanou, aby byt odevzdala. K tomu, aby výpověď mohla přivodit zamýšlené právní následky, tedy ukončení nájmu, se musí dostat do dispoziční sféry adresáta – žalované. Z protokolu o hlavním líčení ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 1 T 182/2018, obviněná – žalovaná, kde byly vyslechnuti jako svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že výpověď byla krátkou cestou za přítomnosti jmenovaných osob předána žalované dne [datum], která ji po převzetí roztrhala. Tento listinný důkaz koresponduje i se záznamem ze dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 8 p.v. spisu zn. 7 C 119/2019). Soud má za to, že tímto dnem, tj. dnem [datum], se výpověď dostala do dispoziční sféry adresáta – žalované, a tímto dnem skončil nájem žalované k předmětnému bytu ve smyslu § 2291 odst. 1 o. z., a to i přesto, že výpověď byla následně doručována ještě poštou, a žalovaná ji převzala [datum], jak doloženo doručenkou (ve spise zn. 7 C 119/2019). Soud má za to, že dnem [datum] skončil nájem žalované k předmětnému bytu ve smyslu § 2291 odst. 1 o. z., když je právně irelevantní jakým způsobem žalovaná s převzatou výpovědí následně naložila. Soud proto uzavřel, že nájem trval od [datum] do [datum]. Za tuto dobu stíhá žalovanou povinnost hradit nájemné a od [datum] do prosince 2019 pak povinnost k úhradě ujednaného nájemného dle § 2295 o. z., což činí za období [datum] až [datum] – [částka], za leden až prosinec 2018 – [částka], když rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 7 To 74/2020-257 (právní moc [datum rozhodnutí]) již byla žalované (v daném řízení jako obviněné) uložena povinnost uhradit žalobci – poškozenému [částka], se zbytkem uplatněného nároku byl poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. [příjmení] [částka] představovala mimo jiné i nájemné za období [datum] až [datum] ve výši [částka] (7 x [částka]). Soud proto uzavřel, že žalovaná za období [datum] do [datum] dluží žalobci na nájemném [částka] (součet částky [částka] – část prosince 2017, částky [částka] – leden až červen 2018 a částky [částka] – únor až prosinec 2019). V této souvislosti soud zmiňuje, že žalovaná byla pravomocně rozsudkem zdejšího soudu č. j. 1 T 182/2018-176 ze dne [datum rozhodnutí] uznána vinnou, že nejméně v období od [datum] do [datum] užívala neoprávněně předmětný byt, ačkoli jí byla nájemní smlouva uzavřená dne [datum] s žalobcem vypovězena dne [datum], a to z důvodu neplnění jejích nájemních závazků, výpověď jí byla prokazatelně doručena dne [datum] prostřednictvím [anonymizováno] s tím, že užívaný byt musí vyklidit nejpozději do [datum] a uhradit dlužné nájemné, což neučinila, čímž spáchala přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru a byla pravomocně odsouzena k podmíněnému trestu. Rovněž je třeba zmínit rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 7 C 119/2019-51 (právní moc [datum rozhodnutí]), kterým byla uložena povinnost žalované vyklidit a vyklizený předat žalobci předmětný byt, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Ani tuto povinnost uloženou v uvedeném rozsudku žalovaná neplnila, předmětný byt užívá dosud.

7. Žalobou uplatněná částka je tvořena též neuhrazeným vyúčtováním služeb spojených s užíváním předmětného bytu, a to za období [datum] do [datum] ve výši [částka], za období leden až prosinec 2018 ve zbývající výši [částka] (neboť z celkového vyúčtování částky [částka] v [anonymizováno] řízení již bylo uloženo žalované zaplatit žalobci [částka]) a za leden až prosinec 2019 ve zbývající výši [částka] (neboť v trestním řízení bylo již žalované uloženo zaplatit žalobci [částka]). Jednotlivé služby byly žalobcem žalované řádně vyúčtovány, jak prokázáno jejich vyúčtováním za rok 2017, 2018 a 2019, které žalovaná osobně převzala. Vyúčtování služeb za rok 2017 ve výši nedoplatku [částka] převzala [datum] s uvedeným datem splatnosti [datum], vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši nedoplatku [částka] osobně převzala [datum] s datem splatnosti [datum] a vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši nedoplatku [částka] žalovaná osobně převzala [datum] s datem splatnosti [datum]. Uvedené bylo prokázáno jednotlivými vyúčtováními, jejichž výše koresponduje s vyúčtováním jednotlivých služeb na nájemníky bytu připadající a fakturami od dodavatelů, navíc výše nedoplatků za služby nebyla žalovanou rozporována. V této souvislosti je třeba uvést, že do doby trvání nájemního vztahu, tj. [datum], stíhala žalovanou povinnost shora uvedené částky platit jako nájemkyni ve smyslu § 2251 odst. 1 o. z. a po skončení nájemního vztahu do konce prosince 2019 jako osobu obohacující se na úkor žalobce ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., neboť užívala byt a požívala služby s tím spojené bez právního důvodu dle § 2991 odst. 2 o. z., čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila.

8. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, i pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, který má oporu v § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobcem v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy žalovaná dnem následujícím po splatnosti nedoplatků, tj. dnem [datum], [datum] a [datum], se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění.

9. Soud nesdílí názor žalované, že nárok na žalobou uplatněnou částku je v rozporu s dobrými mravy, a proto by žaloba měla být zamítnuta. Předně z obsahu nájemní smlouvy neplyne, že žalobce jako pronajímatel má povinnost poskytnout nájemci – žalované jakoukoli součinnost při zajišťování jejích dávek státní sociální podpory. Navíc žalovaná sama argumentovala tím (byť neodůvodněně – jak rozebráno shora), že nájemní smlouva je neplatná, o to spíš by nebyl dán jakýkoli podklad pro součinnost žalobce při zajišťování dávek státní sociální podpory žalované. Naopak nelze přehlédnout, že je to žalovaná, která již od [datum] dosud, tedy po dobu více než 3 roky, má zajištěné plně své bytové potřeby, navíc v domě zvláštního určení, aniž by za tyto cokoli žalobci zaplatila. Z její strany není dán ani náznak snahy hradit žalobci alespoň holé nájemné ve výši [částka] měsíčně, na které by zcela jistě i přes svůj příjem v podobě důchodu ve výši [částka] dosáhla.

10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobce ve sporu, který svým dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo dopisem i podacím lístkem. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na soudním jednání, 1 úkonem právní služby ve výši [částka] za předžalobní upomínku, která je svým charakterem výzvou jednoduchou v intencích § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky. Za shora uvedené 4 úkony právní služby přísluší též režijní paušál ve výši [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Soud má za to, že podmínky ustanovení § 150 o. s. ř. splněny nebyly, pro které by bylo možné náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci nepřiznat. Podle ustanovení § 150 o. s. ř. musí být dány důvody hodné zvláštního zřetele, které soud neshledal. Jediným důvodem je majetková situace žalované, která je poživatelkou starobního důchodu ve výši [částka] měsíčně a dávky pomoci v hmotné nouzi, nevlastní majetek větší hodnoty. Nepříznivá situace žalované však automaticky neznamená aplikaci § 150 o. s. ř., naopak nelze přehlédnout, že žalovaná více než 3 roky nevynakládá žádných prostředků na uspokojování svých bytových potřeb, které jí zcela saturuje žalobce. Naopak nízký příjem žalované soud zohlednil při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, tak jak to umožňuje ustanovení § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil žalované tyto částky hradit ve splátkách s uvedením jejich výše a splatnosti, v této souvislosti měl na zřeteli, aby pohledávka žalobce byla v přiměřené lhůtě uspokojena.