5 C 226/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] 1. [anonymizováno] na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy k žádosti žalovaného byly poskytnuty peněžité prostředky ve výši [částka] na účet číslo [bankovní účet]. Ve smlouvě si strany sjednaly povinnost žalovaného uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem [částka], dále si sjednaly úrok ve výši 20% měsíčně a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení. Pro případ, že se stane celý dluh splatným, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok v pevné úrokové sazbě 8% ročně na místo 20% měsíčně. Celková výše úroku tak činí [částka]. Pro případ každého započatého měsíce prodlení smluvní strany sjednaly částku [částka] představující náhradu účelně vynaložených nákladů. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] doplnila žalobkyně svá tvrzení. Uvedla, že jistinu úvěru tvořily peněžní prostředky poskytnuté žalovanému ve výši [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a ve výši [částka] poskytnuté [datum]. K úroku v kapitalizované výši [částka] žalobkyně uvedla, že se jedná o součet částky [částka] (úrok 20% měsíčně z částky [částka] za únor 2021), částky [částka] (úrok 20% měsíčně z částky [částka] za březen 2021), částky [částka] (úrok 8% + 8% ročně z částky [částka] za duben 2021), částky [částka] (úrok 8% + 8% ročně z částky [částka] za měsíc květen 2021), a částky [částka] (úrok 8% + 8% ročně z částky [částka] za červen 2021). [příjmení] [částka], jež je součástí žalobou uplatněné částky představuje smluvní pokutu ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, když částka [částka] byla požadována za prodlení k [datum], [datum] a [datum].

2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba mu byla doručena dne [anonymizováno] [rok] § 49 odst. 4 o.s.ř. a předvolání k jednání osobně převzal [datum]. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř..

3. Z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako klientem. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až [částka] Smluvní strany se dohodly, že první čerpání úvěru ve výši [částka] bude provedeno automaticky po uzavření smlouvy a samostatná žádost klienta o čerpání úvěru není nutná. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru. Smluvní strany sjednaly z dlužné částky úrok ve výši pevné úrokové sazby 20% měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle článku 6.5 úvěrové smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu klient povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši pevné úrokové sazby 8% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. V případě, že žalovaný se ocitne v prodlení po dobu delší než dva měsíce, stává se bez dalšího celý dluh splatným a žalobkyně je oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána povinnost uhradit účelně vynaložené náklady ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení žalobkyni. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že dne [datum] částka [částka] byla odeslána ve prospěch účtu č. [bankovní účet], tedy ve prospěch účtu uvedeného ve smlouvě o revolvingovém úvěru jako číslo účtu žalovaného. Dne [datum] z účtu žalobkyně na tentýž účet žalovaného odešla platba [částka] a dne [datum] částka [částka].

4. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o revolvingovém úvěru uzavřená mezi účastníky řízení je smlouva absolutně neplatná a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z.. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný je v pozici spotřebitele, jak jej vymezuje § 419 o.z. a žalobkyně podnikatel dle § 421 odst. 1 o.z. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníky vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z., je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (v této souvislosti lze zmínit rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005). V daném případě smluvní strany sjednaly úrok ve výši 20% měsíčně, tedy 240% ročně, což je úrok nepřiměřený s ohledem na shora uvedené. Na tomto závěru nic nezměnilo ani ujednání v úvěrové smlouvě obsažené, že pro případ, že se stane celý dluh splatným postupem dle článku 6.5 úvěrové smlouvy (to je pro případ prodlení s úhradou dluhu po dobu delší než dva měsíce) je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši pevné úrokové sazby 8% ročně namísto sjednaného úroku 20% měsíčně. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci úrok činil 240% ročně, a byl sjednán jako pevný, po celou dobu řádného splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Soud rovněž hodnotí jako nepřiměřený poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru, to je v daném případě [částka]. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel si navyšoval dále svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalšího poplatku v takové formě, jak bylo uvedeno v úvěrové smlouvě. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku za čerpání úvěru věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstata podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částku, kdy vedle jistiny [částka] je rovněž požadován poplatek za čerpání ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] za únor 2021 – červen 2021, a náklady ve výši [částka].

5. Lze shrnout, že účastníky uzavřená smlouva o revolvingovém úvěru je smlouvou absolutně neplatnou, protože smluvní ujednání představuje značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Soud tedy tuto nerovnováhu hodnotil jako důvod neplatnosti pro zjevný rozpor s dobrými mravy a vztah účastníků posoudil jako vztah vzniklý z takzvaného bezdůvodného obohacení. Nelze rovněž přehlédnout, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěrů, jak doloženo výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, a její konání, pokud požaduje úrok z půjčené částky významně vyšší než obvyklý, spoléhaje při tom, na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, případně tíseň, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné. A právě tyto okolnosti brání tomu, aby ujednání o výši úroků mohlo být v dané věci oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy. Je nutné mít na zřeteli i to, že požadováním placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. [příjmení] tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Žalobkyně jako věřitel zcela cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smyslu ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit. Jde o jednání věřitele, které nemůže požívat právní ochrany, a to ani s odkazem na autonomii vůle, ani s odkazem na to, že žalovaný si byl plně vědom výše úrokové sazby. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] či [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde Krajský soud rozhodoval obdobné věci.

6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soud uzavřel, že plnění, které bylo mezi účastníky poskytnuto, je nutné posuzovat v intencích § 2991 odst. 2 o. z., a to jako případné plnění bez právního důvodu. Jak bylo prokázáno shora, žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] - [částka], [datum] - [částka] a [datum] - [částka], tedy celkem [částka]. Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by na uvedené částce cokoli uhradil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku [částka], tedy získal v tomto rozsahu majetkový prospěch bez právního důvodu a proto dle § 2991 odst. 1 o. z., je povinen vydat žalobkyni oč se obohatil, tedy o částku [částka]. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do rozsahu [částka] jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně k úhradě peněžitého plnění. První výzva, jež se prokazatelně dostala do dispoziční sféry adresáta – žalovaného, je datována [datum] (listinný důkaz na č. l. 33 spisu). Podle uvedené výzvy měl žalovaný plnit do [datum]. Pokud tak neučinil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a dle § 1968, § 1970 o. z., je povinen hradit též úrok z prodlení, jehož výše činila 8,50% ročně dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení nižší 8,25% ročně, soud vázán žalobním petitem v tomto směru žalobě vyhověl. Soud pro úplnost dodává, že výzva k peněžitému plnění datovaná [datum] byla dána téhož dne k poštovní přepravě, jak doloženo podacím archem (č. l. 32 spisu).

7. Soud žalobě vyhověl co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jak u výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl – viz výrok II. rozsudku. Pro úplnost uvádí, že součástí žalované částky byla též smluvní pokuta ve výši [částka], která byla rovněž zamítnuta. Smluvní pokuta je ve smyslu § 2048 a následující o. z., utvrzením dluhu a ujednání o ní nebylo shledáno platné, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. Ujednání o smluvních pokutách jsou totiž existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu.

8. Soud sice k důkazu provedl výpis z revolvingového úvěru, občanský průkaz žalovaného, z těchto důkazů však nedovodil pro věc žádných zjištění.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch co do výše 62% předmětu sporu, neúspěch co do 38% předmětu sporu, má proto právo na 24% svých účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti je nutné uvést ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky dopisem ze dne [datum]. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, třemi režijními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, jedním úkonem právní služby ve výši [částka] za doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu dle § 7 bod 5 téže vyhlášky, tomu odpovídající jeden režijní paušál ve výši [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka], když 24% představuje [částka]. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování převážného úspěch ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby, a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, to je ke dni [datum], když v tomto směru vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2717/08. Soud má za to, že podmínky § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb. byly splněny, neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá ze spisu vedených zdejším soudem například pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka], a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla [částka].

10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.