5 C 237/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa], kterou nabyl darem od otce účastníků. V uvedené budově bydlel otec účastníků, který zemřel. Žalobkyně byla žalovaným, svým bratrem, požádána v roce 2019 o finanční výpomoc na rekonstrukci kotelny v domě [adresa]. Žalovaný žalobkyni předložil faktury od dodavatelů prací a materiálů a ta postupně na účet žalovaného poukázala ze svého účtu finanční částky odpovídající vyfakturovaným pracem včetně materiálu. Žalobkyně byla ochotna svému bratrovi vypomoci, neboť tento ji sdělil, že topný systém v domě je nevyhovující, vyžaduje rekonstrukci a v domě bydlel otec účastníků. Žalobkyně takto k žádosti žalovaného mu poskytla [datum] na jeho účet [částka], [datum] [částka], [datum] [částka] a dne [datum] [částka]. Po smrti otce účastníků žalobkyně žádala o vrácení finanční výpomoci žalovaného, žalovaný na to reagoval tak, že se jedná z její strany o dar. Žalobkyně však popírá, že by se o dar mělo jednat, popírá svůj úmysl tyto prostředky žalovanému darovat. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Soud ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] platební rozkaz č. j. 5 C 237/2020 – 20, proti němuž v zákonné lhůtě podal žalovaný odpor spojený s vyjádřením. Uvedl, že žalobkyně záměrně neuvádí, že peněžní prostředky, které měla žalovanému poskytnout, nejsou v jejím vlastnictví. Nepopíral, že došlo k převodu finančních prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného, avšak převáděny byly finanční prostředky otce obou účastníků [jméno] [celé jméno žalovaného]. Otec účastníků ze svého účtu číslo [bankovní účet] dne [datum] za přítomnosti žalovaného převedl na účet žalobkyně [číslo] [částka] a to za účelem správy těchto finančních prostředků žalobkyní. Mezi účastníky a jejich otcem bylo domluveno, že finanční prostředky, které činí žalobkyně předmětem daného řízení, budou poukázány žalovanému za účelem oprav domu [adresa] v [obec], a to kotelny. Žalovaný namítal, že [částka] mělo být předmětem dědického řízení po paní [jméno] [příjmení], matce účastníků, avšak tato částka jako součást majetku projednána nebyla. Žalovaný proto dne [datum] podal návrh na dodatečné projednání dědictví, jak po matce, tak po otci. Domáhal se zamítnutí žaloby.

3. Podáním odporu byl platební rozkaz v plném rozsahu zrušen dle § 174 odst. 2 o. s. ř., soud následně nařídil jednání. Provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

4. Účastníci řízení vypověděli shodně, když uvedli, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] byli jejich rodiče, ostatně tato skutečnost byla podložena i usnesením Okresního soudu v Klatovech č. j. 12 D 84/2019 – 120 ze dne [datum rozhodnutí], z něhož bylo rovněž prokázáno, že matka účastníků zemřela [datum]. Otec účastníků zemřel [datum], jak prokázáno usnesením téhož soudu č. j. 12 D 668/2020 – 24 ze dne [datum rozhodnutí]. Oba účastníci shodně vypověděli, že den po smrti matky, tj. [datum], jejich otec převedl za přítomnosti obou účastníků finanční prostředky ve výši [částka] na účet žalobkyně, což koresponduje s výpisem z účtu žalobkyně číslo [bankovní účet], kam z účtu otce číslo [bankovní účet] dne [datum] přišla platba ve výši [částka]. Z usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 84/2019 bylo zjištěno, že řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] bylo zastaveno pro nepatrný majetek zůstavitelky, stejně tak i řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] (vis usnesení č. j. 12 D 668/2020 – 24 ze dne [datum rozhodnutí]). Okresní soud v Klatovech dodatečně projednal dědictví po [jméno] [příjmení], v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 84/2019 – 120 stanovil obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění ke dni smrti zůstavitelky částkou [částka], jednalo se o zůstatek na účtu vedeného na jméno otce účastníků číslo [bankovní účet], do pozůstalostního jmění zařadil náhradovou pohledávku za zůstavitelčiným manželem [jméno] [celé jméno žalovaného] z titulu vypořádání společného jmění ve výši [částka], určil obvyklou cenu aktiv pozůstalosti částkou [částka] a tuto částku rozdělil stejným dílem mezi otce účastníků, oba účastníky a jejich bratra [jméno] [celé jméno žalovaného]. Z obsahu daného usnesení lze uzavřít, že finanční prostředky na účtu č. [bankovní účet] (tj. účtu, z něhož [jméno] [celé jméno žalovaného] [datum] převedl na účet žalobkyně [částka]) v celkové výši [částka] ke dni smrti matky účastníků tvořily společné jmění manželů [příjmení], po smrti matky polovina těchto prostředků tvořila SJM a druhá pozůstalostní jmění, které bylo rozděleno stejným dílem mezi čtyři osoby, tzn., každému z nich se dostalo [částka]. Zde je třeba uvést, že otec účastníků ke dni [datum] tak mohl volně disponovat pouze částkou [částka] a částkou [částka], neboť zbývající částka, tj. [částka] (dopočteno do [částka]) tvořila pozůstalostní jmění účastníků a jejich bratra.

5. Žalobkyně v účastnické výpovědi tvrdila, že peněžní prostředky dostala darem od otce, a to proto, že žalovaný za života rodičů dostal nemovitosti, včetně domu v [adresa]. Jak bylo již výše vysvětleno, žalobkyně tak darem od otce mohla dostat [částka]. Dále žalobkyně tvrdila, že z těchto finančních prostředků poskytla žalovanému půjčku na opravu kotelny v domě [adresa] v [obec], kde tehdy ještě bydlel otec účastníků. O daru nebylo ničeho sepisováno, stejně tak jako o půjčce. Mezi účastníky nebyla sjednána doba vrácení peněz, ale bylo zřejmé, že peníze jí žalovaný vrátí. Žalovaný tak zahájil rekonstrukci kotelny, kterou ona platila, proplatila takto čtyři faktury.

6. Žalovaný v účastnické výpovědi tvrdil, že finanční prostředky převedené otcem z jeho účtu na účet žalobkyně dne [datum] byly převedeny z toho důvodu, aby po smrti jejich matky se z nich neplatila daň, a to za účelem jejich úschovy. Z nich měla být hrazena oprava kotelny dle přání otce. Popřel, že by otec peníze žalobkyni daroval. Uvedl, že neměl důvod si půjčovat od žalobkyně peněžní prostředky, neboť sám měl finanční prostředky na rekonstrukci kotelny, sám platil jednotlivé faktury za opravu kotelny a až po jejich úhradě na jeho účet obdržel od žalobkyně v součtu [částka].

7. Jak zřejmé z tvrzení obou účastníků, která byla shodně obsahem jejich účastnických výpovědí, tato byla naprosto odlišná, bylo proto na každém z nich, aby svá tvrzení prokázal. Bylo tak na žalobkyni, aby prokázala, že od otce dostala darem finanční prostředky, a jak bylo shora vysvětleno, mohlo tak být učiněno pouze v rozsahu [částka], a že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla žalovanému [částka]. Na druhé straně bylo na žalovaném, aby prokázal vůli otce účastníků z peněz převedených na účet žalobkyně uhradit opravu kotelny realizovanou žalovaným, čímž by bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že finanční prostředky poskytnuté žalovanému nebyly půjčkou, ale šlo o naplnění vůle otce z jeho peněz, jež byly v úschově na účtu žalobkyně, saturovat opravu kotelny. Obě strany se ocitly v nelehké důkazní situaci a každá na podporu svých tvrzení navrhovala svědky, kteří právě to jejich tvrzení podpořili. Žalobkyně své dcery, žalovaný svého syna a bratra [jméno] [celé jméno žalovaného].

8. Dar žalobkyni od otce účastníků podpořila svědecká výpověď jejích dcer [jméno] a [jméno] [příjmení], které potvrdily, že za života prarodičů se řešilo, že barák dostane žalovaný, což skutečně se stalo, jak zřejmé též z darovací smlouvy ze dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 64 spisu a výpisu z katastru nemovitostí) a peníze žalobkyně. Obsah těchto svědeckých výpovědí podpořili další svědci a to [jméno] [jméno] (bývalý přítel žalobkyně) a svědkyně [příjmení] (dlouholetá kamarádka a sousedka žalobkyně), kteří slyšeli od rodičů účastníků, že žalovaný dostane barák a žalobkyně peníze. Svědek [jméno] slyšel, že otec účastníků řekl, že dal necelý jeden milión korun žalobkyni. Tito dva svědci, kteří nejsou příbuzní účastníků, respektive žalobkyně, a nemají osobní zájem na výsledku sporu, na rozdíl od dcer žalobkyně, byli osobně přítomni sdělení rodičů o uvedeném obsahu, svými smysly sdělení rodičů účastníků zaznamenali, nešlo o zprostředkované údaje. Soud uvěřil těmto svědeckým výpovědím, uvěřil, že úmyslem otce účastníků bylo darovat finanční prostředky žalobkyni, ovšem toliko v rozsahu [částka], neboť v tomto rozsahu mu finanční prostředky na účtu náležely. Ze svědecké výpovědi [příjmení] soud neučinil žádná zjištění, neboť ta nebyla přítomna jednání účastníků o případné půjčce ani jednání rodičů účastníků o jejich záměru nakládat se svými finančními prostředky.

9. Žalovaný tvrdil, že peněžní prostředky byly převedeny na účet žalobkyně za účelem úschovy, z nich měla být hrazena oprava. Na podporu tohoto tvrzení byl navržen svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], syn žalovaného, a jeho bratr [jméno] [celé jméno žalovaného]. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného] uvedl, že z peněz rodičů měla být žalovanému zaplacena oprava kotelny a po [částka] měla dostat žalobkyně a on. Neslyšel od otce, že by daroval žalobkyni peníze. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], syn žalovaného, uvedl, že za života babičky se řešilo rozdělení peněz tak, že peníze se rozdělí rovným dílem a žalovanému se zaplatí oprava kotelny. Svědkyně [příjmení], přítelkyně [jméno] [celé jméno žalovaného], vypověděla, že slyšela, že otec účastníků říkal, že převedl peníze do úschovy žalobkyni na podzim roku 2019, tyto peníze měly být rozděleny mezi tři děti rovným dílem, za života rodičů se mluvilo o tom, že žalovanému zaplatí kotelnu, žalobkyni dají [částka] a [jméno] také. Svědek [příjmení], jediný ze svědků navržených žalovaným, neměl k účastníkům řízení žádný vztah, neměl ani osobní zájem na výsledku sporu, na rozdíl od svědka [jméno] a [jméno] [příjmení] a svědkyně [příjmení] uvedl, že slyšel od otce účastníků, že žalobkyni dá peníze na opravu kotelny, [jméno] dá peníze a žalovanému dá či dal barák. Z této svědecké výpovědi však soud nemohl učinit spolehlivý závěr o tom, že vůlí otce účastníků bylo z peněz převedených na žalobkyni hradit opravu kotelny. K tomuto závěru nemohl soud dospět ve světle ostatních provedených důkazů. Pokud by z peněz měla žalobkyně hradit opravu kotelny a [jméno] [celé jméno žalovaného] měl otec dát peníze, když žalovanému dal či měl dát barák, pak by to znamenalo, že žalobkyně od otce by ničeho nedostala, tedy hradila by opravu kotelny v domě ve vlastnictví žalovaného, což je v rozporu s výpověďmi i„ neutrálních, na věci osobně nezainteresovaných svědků“ [jméno] [jméno] a svědkyně [příjmení], kteří osobně slyšeli vůli rodičů dát žalobkyni peníze, dokonce svědek [jméno] zaznamenal částku necelý jeden milión korun, což by korespondovalo s výší částky převedené otcem na účet žalobkyně den po smrti matky. Nelze rovněž přehlédnout, že pokud by peněžní prostředky převáděné den po smrti matky otcem na účet žalobkyně nebyly darem, ale úschovou, jak tvrdil žalovaný, pak zcela jistě by tyto finanční prostředky měl možnost uplatnit žalovaný v rámci dědického řízení po matce, což původně neučinil, jak zřejmé z protokolu o předběžném šetření sepsaného soudní komisařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], kam se na předvolání žalovaný dostavil a sděloval údaje o majetku zemřelé matky, mimo jiné i to, že nejsou známy pohledávky, hotovost ani současný její držitel. Tedy pokud žalovaný nyní tvrdí, že peněžní prostředky byly dány do úschovy žalobkyně, pak měl možnost toto v rámci dědického řízení uvést, pohledávku uplatnit, sdělit její existenci, což neučinil. Neučinil tak ani v rámci předběžného šetření ve věci pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného], jak zřejmé z protokolu ze dne [datum], který byl sepsán soudní komisařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce tak učinit mohl, když v té době již byly vystaveny a byly splatné faktury za opravu kotelny, a to konkrétně faktura na částku [částka] se splatností [datum], faktura znějící na částku [částka] splatná [datum], faktura znějící na [částka] splatná [datum], dále na částku [částka] splatná [datum] a na částku [částka] splatná [datum]. Pokud žalovaný tvrdil, že z uschovaných peněz na účtu žalobkyně měla být hrazena oprava kotelny, pak tato dle doložených faktur činila částku [částka], když žalobkyně ke dni [datum] uhradila [částka]. Zbývalo tak na opravách doplatit [částka]. Žalovaný tak měl možnost, za situace, kdy viděl, že žalobkyně mu nehradí dle údajné dohody celou opravu kotelny, uvést pohledávky v dědickém řízení, a to do protokolu ze dne [datum], který byl sepisován prakticky až rok poté, co nabyla splatnosti poslední faktura za opravu kotelny a poté, co žalobkyně žalovanému další faktury neproplácela. Žalovaný tak neučinil, jak zřejmé z obsahu protokolu. Učinil tak až v dodatečném projednání dědictví po matce i otce, které bylo zahájeno až v průběhu tohoto nalézacího řízení (doloženo návrhy na dodatečné projednání dědictví na č.l. 112, 114 spisu).

10. Soud po zhodnocení provedených důkazů v jejich vzájemných logických souvislostech uzavřel, že otec účastníků daroval žalobkyni finanční prostředky v rozsahu částky shora uvedené, neboť v tomto rozsahu měl možnost finančními prostředky disponovat, byly v jeho vlastnictví. Tedy došlo k uzavření darovací smlouvy dle § 2055 a následující o.z.. Žalovaný na druhé straně dostatečně spolehlivě neprokázal vůli otce převést peníze na účet žalobkyně za účelem jejich úschovy, z nichž měla být hrazena oprava kotelny v domě ve vlastnictví žalovaného.

11. Žalobkyně tvrdila, že poskytla zápůjčku ve výši [částka] žalovanému na opravu kotelny, soud však uzavřel, že zápůjčka nebyla prokázána. Zde je třeba, aby ve smyslu § 2390 o. z., byla shodná vůle obou aktérů, tj. obou stran smluvního vztahu, tzn. jak žalobkyně tak žalovaného předmětnou věc, tj. finanční prostředky poskytnout žalovanému s tím, že tyto budou vráceny ve stejném množství žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný potřeboval finanční prostředky na opravu kotelny, proplácela mu proto jednotlivé faktury. Je však třeba uvést, že žalovaný, jak prokázal, nebyl ve finanční tísni, aby na opravu kotelny potřeboval finance od žalobkyně. [příjmení] sám jednotlivé faktury ze svého účtu platil a to ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých fakturách a žalobkyně až následně po splatnosti jednotlivých faktur, po jejich úhradě žalovaným poukázala celkem ve čtyřech platbách na účet žalovaného finanční prostředky v souhrnné výši [částka]. Učinila tak platbami ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka] a [datum] ve výši [částka]. Na druhé straně žalovaný fakturu znějící na částku [částka] splatnou [datum] uhradil ze svého účtu [datum], fakturu znějící na částku [částka] splatnou [datum] zaplatil ze svého účtu [datum], fakturu znějící na [částka] splatnou [datum] zaplatil ze svého účtu [datum], fakturu znějící na [částka] splatnou [datum] uhradil ze svého účtu [datum] a fakturu znějící na [částka] splatnou [datum] uhradil [datum] platnou ze svého účtu. Uvedené bylo prokázáno jednotlivými daňovými doklady, jakož i výpisy z účtu žalovaného. Úmyslem jednajícího – žalovaného však nebylo finanční prostředky vrátit, když měl za to, že jsou v rozsahu částky rovnající se ekvivalentu opravy kotelny prakticky darem od otce účastníků. Tedy shodný úmysl stran uzavřít smlouvu o zápůjčce nebyl dán, soud proto plnění poskytnuté žalobkyní žalovanému hodnotil jako plnění bez právního důvodu v intencích § 2991 odst. 2 o. z.. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, musí proto ochuzenému – žalobkyni vydat oč se obohatil dle § 2991 odst. 1 o. z., což je v daném případě o částku [částka]. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně k plnění, neboť strany si nesjednaly, kdy má dlužník plnit, proto bylo na věřiteli – žalobkyni, aby dluh požadovala, tedy aby vyzvala žalovaného k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). Takováto výzva byla učiněna v upomínce ze dne [datum], která byla téhož dne dána k poštovní přepravě, jak zřejmé ze sledování zásilky. V uvedené výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatněné částky ve lhůtě do [datum]. Pokud do uvedeného data plnění neposkytl, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968, § 1970 o. z., a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení k uvedenému datu činila 8,25% ročně dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb..

12. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě vyhověl, tak jak z výroku rozsudku je patrno, když má zároveň za to, že dané rozhodnutí bude reflektovat spravedlivé uspořádání poměrů mezi účastníky za situace, kdy žalovaný za života rodičů byl obdarován nemovitostmi a žalobkyně za života otce hotovostí. V této souvislosti lze rovněž poukázat na to, že z dědictví po matce nabyli oba účastníci z pozůstalostního jmění rovným dílem částku [částka].

13. Soud sice k důkazu provedl výpis z obchodního rejstříku, ze živnostenského rejstříku, email žalovaného datovaný [datum], dopis žalovaného ze dne [datum] a usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 84/2019 – 45, z nich však pro věc nedovodil žádných zjištění.

14. Žalobkyně tvrdila, že prostředky na účtu otce, které jí v rozsahu [částka] převedl na její účet, byly výlučnými prostředky otce účastníků, tedy nespadaly do společného jmění manželů [příjmení]. Na podporu těchto tvrzení navrhovala výpisy z účtu otce, nájemní smlouvy a prohlášení nájemníků. Soud tyto důkazní návrhy zamítl, když měl na jisto postavené, že peněžní prostředky na účtu otce účastníků byly projednány v rámci dodatečného projednání pozůstalosti po matce účastníků, jak zřejmé z usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 84/2019 – 120, potažmo zprávou [právnická osoba] ze dne [datum] (č. l. 27spisu). Z těchto listin je zřejmé, že na účtu číslo [bankovní účet] majitelem [jméno] [celé jméno žalovaného] byl zůstatek ke dni [datum] ve výši [částka], který byl předmětem dodatečného projednání pozůstalosti po matce účastníků.

15. Žalobkyně k důkazu navrhla SMS komunikaci mezi [jméno] [celé jméno žalovaného], jejím bratrem a její osobou, která měla podpořit špatné vztahy mezi nimi a tím znevěrohodnit svědeckou výpověď [jméno] [celé jméno žalovaného]. Soud zamítl tento důkazní návrh z toho důvodu, že pokud by i špatné vztahy v rodině byly tímto důkazem podpořeny, neznamenalo by to bez dalšího, že svědek je nevěrohodný. Rovněž soud zamítl důkazní návrh žalobkyně listinami, jež měly prokázat, že žalovaný žádal o dotace na kotelnu, neboť pokud by i tak činil, bylo prokázáno, že žalovaný hradil jednotlivé faktury ve lhůtě splatnosti za opravu kotelny, a je lhostejné, zda ze svých prostředků či z prostředků získaných z dotací, neboť ani v jednom případě by tak prostředky od žalobkyně ve formě zápůjčky nepotřeboval.

16. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky jak doloženo předžalobní výzvou, podací stvrzenkou i sledováním zásilky. Její náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů a to za osm úkonů právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, účast na čtyřech soudních jednáních dne [datum], [datum], [datum], [datum], z nichž jednání dne [datum] přesáhlo délku dvou hodin. Za jednotlivé úkony přísluší též režijní paušál ve výši [částka] dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21% DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka]. Soud nepřiznal odměnu, tomu odpovídající režijní paušál a 21% DPH žalobkyni za úkon spočívající v seznámení se s připojeným dědickým spisem datované [datum], neboť má za to, že nejde o náklad účelně vynaložený, a to za situace, kdy žalobkyně již k důkazu navrhla listiny v uvedeném dědickém spise na jednání [datum].

17. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.