5 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní titul Bohumírou Netrvalovou, titul za jménem , ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 8,50 % ročně z částky [částka], a rovněž požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Konstatovala, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., jakožto původní věřitel pohledávku postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba], která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni. Původní věřitel dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl poskytnut žalované neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možnosti opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu [částka] na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo [částka] podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy k 30. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná na základě uvedené smlouvy čerpala celkem [částka], dostala se do prodlení s úhradou, když neuhradila ani minimální pravidelnou splátku. Z celkové čerpané částky úvěru [částka] neuhradila ničeho. Součástí žalobou uplatněné částky jsou rovněž účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované ve výši [anonymizováno] [částka]. Úrok z úvěru, tj. z částky [částka], ve výši 8,5 % ročně za období od [datum] do [datum] činí [částka].

2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dnem [datum] podle § 49 odst. 4 o. s. ř.. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když zároveň u obou z nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a v této souvislosti dospěl ke kladnému závěru. Vycházel ze smluv o postoupení pohledávek, přehledu postoupených pohledávek, a vzal za prokázané, že [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě této pohledávky specifikované v přehledu postoupených pohledávek byly postoupeny na [právnická osoba] V uvedeném přehledu pak figuruje pohledávka za žalovanou. Tatáž pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena od [právnická osoba] na žalobkyni. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 21 spisu), žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky.

4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, ze smlouvy o revolvingovém úvěru, bylo prokázáno, že smlouva byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovanou. Smluvní strany sjednaly výši poskytnutého úvěrového rámce [částka], úrokovou sazbu 8,5 % měsíčně, když žalovaná se rovněž zavázala zaplatit poplatek za čerpání úvěru, a to ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. V článku VI. bod 1 úvěrové smlouvy smluvní strany sjednaly náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli s prodlením klienta se splacením kterékoli částky ve výši [částka]. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] vybrala z účtu částku [částka] a dne [datum] částku [částka].

5. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne [datum] je neplatné právní jednání, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005). Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru v daném období, tj. v období poskytnutí úvěru, při zadání délky splácení sjednaného úvěru, tj. 3,90 % ročně, zpracovaná Českou národní bankou v rámci systému [příjmení] (listinný důkaz na č. l. 32 spisu), pak v sobě promítá i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a soud ji proto užil jako vodítko při stanovení obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi účastníky řízení ve smlouvě, a to z pohledu její přiměřenosti. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci úrok činil 8,5 % měsíčně, tedy 102 % ročně, a byl sjednán jako pevný, po celou dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud však hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Soud při posuzování nemravnosti úroku vycházel z databáze [obec] národní banky o průměrných úrokových sazbách za daný typ spotřebitelského úvěru, neboť v ní je promítnuta jak minimální, tak maximální možná výše úrokových sazeb v bankovních sektorech. Tento listinný důkaz podpořil závěr soudu o nemravnosti úroku. V této souvislosti je třeba rovněž zmínit i tu skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně by předmětnou částku [částka], resp. úvěrový rámec do [částka], žalované neposkytl, smlouvu by neuzavřel, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila.

6. Lze shrnout, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je smlouvou absolutně neplatnou, protože smluvní ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. V této souvislosti rovněž nelze přehlédnout výši poplatku sjednaného za čerpání úvěru, a to ve výši 12,5 % z částky každého čerpání. V této souvislosti je nutné uvést, že i takto sjednaný vysoký poplatek nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání proto nemůže požívat právní ochrany odkazem na případnou autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie nemůže být bezbřehá. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou shledána absolutně neplatnou.

7. Soud vztah účastnic proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že žalovaná dne [datum] vybrala částku [částka] a [datum] částku [částka], tedy právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl celkem [částka]. Jak bylo zřejmé z žalobních tvrzení, a žalovaná v tomto směru tvrzení nerozporovala, z částky [částka] poskytnuté žalované žalovaná žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci ničeho neuhradila. Soud proto žalobě vyhověl co do částky [částka], jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když do zbývající části předmětu sporu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Výzva k plnění byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky datovaném [datum]. Dle obsahu tohoto listinného důkazu je zřejmé, že žalovaná měla plnit do 3 dnů, tzn. do [datum]. Pokud tak neučinila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968, § 1970 o. z. a stíhá ji rovněž povinnost k úhradě úroku z prodlení. Úrok z prodlení dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. k uvedenému datu činil 8,25 % ročně, žalobkyně však požadovala úrok nižší, soud vázán žalobním petitem v tomto směru žalobě vyhověl.

8. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci úspěch co do výše 64 % předmětu sporu, neúspěch co do výše 36 % předmětu sporu, má proto právo na 28 % svých účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování převážného úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaného úroku, a kapitalizovaného úroku z prodlení, který byl předmětem žaloby a z jeho kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni [datum]. V tomto směru vycházel z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka (tato byla realizována právním zástupcem žalobkyně a datována [datum]), dále 3 režijními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka], když 28 % představuje [částka].

9. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.