5 C 263/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným:

1. územní celek , IČO sídlem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti právního jednání I. Určuje se, že pachtovní smlouva mezi prvým žalovaným a druhým žalovaným uzavřená na základě usnesení [územní celek] číslo [rok] [číslo] ze dne [datum] je neplatná. II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhal žalobce určení, že pachtovní smlouva mezi prvou žalovanou a druhým žalovaným uzavřená na základě usnesení [územní celek] číslo [rok] [číslo] ze dne [datum] je neplatná. Konstatoval, že prvá žalovaná oznámila [datum] na základě usnesení zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum] záměr obce, a to propachtování konkrétních obecních pozemků celkem 36, [číslo] hektaru na dobu určitou od [datum] do [datum]. V příloze uvedeného oznámení byly pozemky individuálně specifikovány podle katastrálního území, parcelního čísla, pozemkové výměry a druhu pozemku. Prvá žalovaná vyzvala zájemce o propachtování daných pozemků, aby zasílali své nabídky, kdy jediným kritériem ze strany [územní celek] byla nejnižší možná cena za propachtovaný 1 hektar pozemku, a to [částka]. Nabídky bylo možné zasílat do [datum] do [údaj o čase] hodin v zalepených obálkách. Otevírání obálek s nabídkami se konalo [datum], kdy prvá žalovaná ustanovila komisi pro posouzení a hodnocení nabídek. Členem hodnotící komise byl mimo jiné též druhý žalovaný, který rovněž učinil nabídku. Hodnotící komise za zcela netransparentních okolností vyhodnotila nabídku druhého žalovaného jako nabídku nejvhodnější, byť žalobce za hektar nabídl [částka], oproti nabídce druhého žalovaného [částka]. Druhý žalovaný byl následně usnesením zastupitelstva [územní celek] číslo [rok] [číslo] ze dne [datum] zastupitelstvem schválen jako pachtýř obecních pozemků od [datum] na dobu deseti let dle výběru hodnotící komise ze dne [datum]. Dopředu oznámeným jediným kritériem pro výběr pachtýře na předmětné pozemky byla cena za 1 hektar propachtované půdy. Následné rozšíření hodnotících kritérií, se kterými se neměli uchazeči možnost dopředu seznámit, tak činí celý výběr pachtýře a uzavření pachtovní smlouvy zcela netransparentním. Prvá žalovaná při volbě pachtýře hodnotila nejen výši pachtovného, ale i to, zdali se zájemce dostatečným způsobem stará o nemovitosti, které již má ve svém užívání. Žalobce má za to, že prvá žalovaná však důležité zájmy obce dostatečně a včas ve vztahu k oznámené nabídce nedefinovala a následně řádně neodůvodnila. Prvá žalovaná uvedla, že sleduje důležité zájmy obce, a to účelnost a hospodárnost rozhodnutí, jakož i to, že se nový pachtýř bude skutečně starat o svěřený majetek obce. Hodnotící komise konkrétně hodnotila nabídky žalobce a druhého žalovaného kritériem„ znalosti subjektu z hlediska hospodaření a užívání zemědělské půdy“. Žalobce připomíná, že tato podmínka nebyla ze strany prvé žalované dopředu stanovena, čímž se celé řízení stalo evidentně netransparentním, což vedlo evidentně ke zvýhodnění druhého žalovaného před jinými uchazeči, neboť mu jako členu zastupitelstva a členu hodnotící komise musela být tato dopředu neoznámená podmínka známa. Druhý žalovaný navíc jako člen hodnotící komise na toto kritérium mohl reagovat přímo na jednání, zatímco jiným zájemcům nebyla tato možnost dána vůbec. V rámci hodnocení uvedené podmínky pak hodnotící komise shledala u žalobce nedostatky ve smyslu chybného hospodaření, a to„ neprovádění druhé seče, vláčení luk, hnojení, neodvoz hmot z luk – tj. bez přidané hodnoty pro zušlechtění půdy“. Dle názoru žalobce se jedná o zcela smyšlené, účelové a ad hoc vykonstruované odůvodnění, s cílem prosadit nabídku druhého žalovaného. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami a jejich hodnocení totiž nevyplývá, jak hodnotící komise k výše uvedeným záměrům, znalosti subjektu došla, když dle protokolu nebyly komisi předloženy žádné důkazy, které by uvedené závěry prokazovaly. Žalobce nikdy nebyl žádným způsobem sankcionován ze strany [anonymizováno] zemědělského intervenčního fondu (dále jen SZIF) ani jiného správního orgánu za chyby při zemědělském hospodaření. Naopak to byl druhý žalovaný, který v minulosti byl takto sankcionován. Hodnotící komise si nevyžádala žádné podklady od zájemců, aby tak mohla posoudit i druhé kritérium. Závěry hodnotící komise pak byly ovlivněny tím, že druhý žalovaný byl členem hodnotící komise a členem zastupitelstva. V tomto směru žalobce poukázal na střet zájmů, ustanovení § 83 zákona o obcích. Neoznámení možného střetu zájmu tak zakládá neplatnost rozhodnutí zastupitelstva, kterým došlo ke schválení pachtýře, potažmo uzavření pachtovní smlouvy mezi žalovanými. Žalobce rovněž má za to, že k porušení povinností při správě majetku prvé žalované došlo, když hodnotící komise upřednostnila nabídku druhého žalovaného, která byla celkem o [částka] nižší, než nabídka žalobce. Pachtovní smlouva uzavřená mezi žalovanými je proto právním jednáním neplatným, odporujícím zákonu v intencích § 580 odst. 1 o. z., když uzavřením pachtovní smlouvy došlo k porušení § 38 odst. 1 zákona o obcích. Žalobce poukázal na to, že má naléhavý právní zájem na určení neplatnosti pachtovní smlouvy, neboť byl jedním z účastníků nabídkového řízení, kdy případná neplatnost pachtovní smlouvy by znamenala případnou možnost uplatnit v dané věci svá vlastní práva.

2. Žalovaní se domáhali zamítnutí žaloby. Učinili nesporným, že jediným kritériem, které bylo pro výběr nového pachtýře stanoveno zveřejněným záměrem, byla výše pachtovného, která nesměla být nižší než [částka] za jeden hektar, ovšem s výhradou níže uvedené povinnosti péče řádného hospodáře prvého žalovaného. Poukázali na ustanovení § 38 zákona o obcích, když prvá žalovaná propachtovala příslušné pozemky druhému žalovanému a nikoli žalobci právě proto, že dbala o zachování a rozvoj svého majetku. Důvody, pro které hodnotící komise doporučila zastupitelstvu obce, aby pozemky byly propachtovány druhému žalovanému a nikoli žalobci byly ty, že žalobce se řádně nestaral o pozemky, které mu dříve byly prvým žalovaným propachtovány. Argumentovali tím, že obec v mezích § 38 a § 39 zákona o obcích může rozhodnout, že určitou nemovitou věc prodá i za cenu nižší než obsaženou v nejvyšší nabídce reagující na zveřejněný záměr, pokud má za to, že to je v jejím zájmu, respektive v zájmu občanů obce (rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Postačuje při tom, pokud budou důvody rozhodnutí zastupitelstva obce seznatelné, např. z předkládací (důvodové) zprávy k návrhu příslušného usnesení či z rozpravy předcházející přijetí příslušného usnesení. V daném případě je odůvodnění, proč byla vybrána právě nabídka druhého žalovaného a nikoli nabídka žalobce obsaženo v zápise o hodnocení nabídek komisí stanovenou pro tento účel prvou žalovanou. Poukázali na to, že druhý žalovaný se zdržel hlasování jak v komisi, tak při hlasování zastupitelstva. Žalobce měl možnost se zúčastnit zasedání zastupitelstva obce i rozhodování hodnotící komise. Poukázali na to, že pouze ekonomické hledisko nemůže být při výběru vhodného pachtýře jediným hlediskem, které je obec povinna brát na zřetel, neboť povinností obce je nejen dbát o aktuální ekonomický přínos do rozpočtu obce, ale obec je především povinna dbát na dlouhodobé zachování a rozvoj svého majetku. Druhý žalovaný se ohradil vůči tomu, že by měl být sankcionován ze strany SZIF. Rovněž poukázali na to, že obec jakožto územní společenství občanů má právo na samosprávu.

3. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

4. V daném případě byla podána určovací žaloba v intencích § 80 o. s. ř., bylo proto na žalobci, aby prokázal, že má naléhavý právní zájem na určení, že smlouva pachtovní uzavřená mezi žalovanými, a to na základě usnesení [územní celek] číslo [rok] [číslo] ze dne [datum], je neplatná.

5. Z oznámení o propachtování pozemků vyvěšeném na úřední desce obce – prvé žalované dne [datum] bylo prokázáno, že tímto oznámením prvá žalovaná dala na vědomí občanům záměr obce s propachtováním pozemků, jejichž parcelní čísla a výměry byly uvedeny v příloze oznámení a to na dobu určitou od [datum] do [datum], za minimální cenu [částka] za jeden hektar. Nabídky mohly být zasílány na úřad prvé žalované do [datum] do [údaj o čase] hodin. Z protokolu o otevírání zásilek sepsaného [datum] bylo prokázáno, že žalobce (shodně druhý žalovaný a další tři uchazeči) byl účastníkem nabídkového řízení, členové hodnotící komise doporučili obecnímu zastupitelstvu [územní celek] nejvhodnější nabídku od uchazeče – druhého žalovaného. Ze zápisu ze zasedání obecního zastupitelstva prvé žalované konaného [datum] bylo zjištěno, že obecní zastupitelstvo schválilo pachtýřem druhého žalovaného na pacht obecních pozemků od [datum] na dobu deseti let, při výši pachtovného [částka] za jeden hektar, usnesením číslo [rok] [číslo]. Z pachtovní smlouvy bylo prokázáno, že prvá žalovaná jako propachtovatel uzavřela dne [datum] s druhým žalovaným jako pachtýřem pachtovní smlouvu, a jak prohlásil právní zástupce žalovaných na jednání soudu dne [datum], tato byla uzavřena na základě usnesení obecního zastupitelstva shora specifikovaného.

6. S ohledem na výše uvedené a prokázané lze uzavřít, že žalobce byl neúspěšným účastníkem nabídkového řízení a proto má naléhavý právní zájem na určení, že pachtovní smlouva uzavřená mezi žalovanými je neplatná. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy je dán u osob, které tvrdí, že byly poškozeny na svých právech coby další zájemci o pacht pozemků ve vlastnictví prvé žalované. V této souvislosti lze zmínit např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 31 Cdo 4001/2013.

7. Jak bylo již výše uvedeno, prvá žalovaná zveřejnila oznámením vyvěšeným na úřední desce dne [datum] svůj záměr propachtovat pozemky, tak jak jí ukládá § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. ve znění platném a účinném ke dni [datum]. Z obsahu oznámení bylo zřejmé, že záměr obsahoval informaci o tom, kterých nemovitých věcí se právní jednání týká, o jaké právní jednání jde i to, za jakých podmínek obec hodlá učinit, a bylo umožněno zájemcům předložit své nabídky. Tento záměr měl veškeré náležitosti požadované § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, byla z něj zřejmá vůle prvé žalované propachtovat pozemky a tyto zemědělské pozemky byly specifikovány v souladu s údaji vymezenými v § 8 zákona č. 256/2013 Sb., jak zřejmé ze specifikace pozemků uvedené v příloze oznámení, kdy se jednalo o pozemky o celkové rozloze [výměra], tj. 36, [číslo] hektaru. Tímto úkonem prvá žalovaná splnila povinnost uloženou § 39 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., kdy jako veřejnoprávní korporace má při nakládání se svým majetkem zvláštní povinnost vyplývající právě z jejího postavení coby subjektu veřejného práva.

8. Z oznámení je evidentní jediné kritérium pro zájemce o uzavření pachtovní smlouvy na dobu určitou, a to minimální cena [částka] za jeden hektar. Z protokolu o otevírání zásilek bylo zjištěno, že prvá žalovaná coby zadavatel ustanovila pro posouzení a hodnocení nabídek šesti člennou komisi, jedním z členů byl druhý žalovaný. Zadavatel stanovil, že tato komise bude posuzovat rovněž prokázání splnění kvalifikace jednotlivých uchazečů (není však ani zřejmé, co touto kvalifikací bylo míněno a tedy jaké podmínky či vlastnosti by měly být posuzovány) a informaci o splnění výše pachtu [částka] za jeden hektar. V protokole byla uvedena jako základní hodnotící kritéria:„ výše pachtovného s ohledem zdali se zájemce dostatečným způsobem stará o nemovitosti, které již má ve svém užívání“. Z uvedené dikce protokolu je zřejmé, že hodnotící komise zohledňovala nejen minimální výši pachtovného, ale i způsob péče zájemce o nemovitosti. Z obsahu protokolu je zřejmé, že komise obě tato kritéria při doporučení obecnímu zastupitelstvu konkrétního účastníka nabídkového řízení, tj. druhého žalovaného hodnotila. Uvedené je evidentní nejen ze samotného znění protokolu – vyjádřeno slovy – základní hodnotící kritéria…, zadaná kritéria…, ale též ze samotného výsledku doporučení této komise. Hodnotící komise doporučila obecnímu zastupitelstvu nabídku druhého žalovaného, jehož nabízené pachtovné činilo [částka] za jeden hektar, zatímco u žalobce [částka]. Hodnotící komise tak přikročila ke znalosti subjektu z hlediska hospodaření a užívání zemědělské půdy (jak zřejmé z obsahu protokolu), tedy hodnotila i další – druhé kritérium, které však nebylo oznámeno občanům v záměru obce propachtovat obecní pozemky. Z protokolu ani není zřejmé, z jakých listin, podkladů hodnotící komise dospěla k závěru, že právě druhý žalovaný je lepší hospodář než žalobce. Navíc takovéto nezveřejněné a posléze hodnocené kritérium by prakticky z nabídkového řízení vyloučilo i ty uchazeče, kteří se dosud o žádné nemovitosti nestarají, což by bylo přípustné, avšak za předpokladu, že by v záměru i takovéto kritérium bylo uvedeno. Rovněž uvedením tohoto kritéria v záměru by byla dána rovná možnost zájemcům podpořit svoji řádnou péči o pozemky jimi dosud užívané a zároveň z okruhu zájemců vyloučit ty, kdo zatím v užívání nemovité věci nemají. Takovéto počínání obce – prvé žalované by bylo zcela průhledné, přípustné a transparentní. V daném případě však nebylo ani zřejmé z kritéria navíc seznatelného toliko z protokolu, zda se má jednat o hodnocení hospodaření s pozemky ve vlastnictví uchazeče či s pozemky obecními avšak propachtovanými tomuto uchazeči. To, že se mělo jednat o hospodaření s pozemky, již dříve uchazeči propachtovanými nevyplývá ani z protokolu hodnotící komice, ani ze záměru, s tímto přišli žalovaní až ve svém vyjádření k žalobě. Rovněž v protokole je uvedeno, že hodnotící komise bude posuzovat splnění kvalifikace jednotlivých uchazečů, aniž by bylo zřejmé, co za takovouto kvalifikací se skrývá, tedy jaké konkrétní schopnosti, dovednosti uchazeče budou posuzovány či by měl uchazeč splňovat. Navíc ani v záměru o žádné kvalifikaci uchazeče není zmínky. Ze zápisu ze zasedání obecního zastupitelstva prvé žalované ze dne [datum] bylo prokázáno, že obecní zastupitelstvo usnesením číslo [rok] [číslo] schválilo pachtýřem na pacht obecních pozemků druhého žalovaného dle závěrů hodnotící komise.

9. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že počínání obce – prvé žalované při správě vlastního majetku nebylo průhledné, transparentní a veřejnosti přístupné. Je pravdou, že obec při správě svého majetku požívá smluvní volnosti v tom ohledu, že se může svobodně rozhodnout, zda a za jakých podmínek uzavře, v daném případě pachtovní smlouvu, přičemž je oprávněna stanovit detailní kritéria výběru zájemce o pacht, a to včetně kritéria výběru zájemce dovolující předpokládat, že pachtýř bude řádným hospodářem schopným o propachtované pozemky řádně pečovat. Tato detailní kritéria výběru zájemce o pacht však musí být veřejnosti známa, tedy obsažena v záměru obce propachtovat pozemky. Zákon o obcích přesně v § 39 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., stanoví, jaké povinné náležitosti záměru obce k nakládání s majetkem obce musí být splněny, tj. vůle obce, kdy ze záměru musí být jasné, jakým konkrétním způsobem hodlá obec s předmětným majetkem věcně právně naložit a dále označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona. Obec požívá smluvní volnosti v tom ohledu, že se může svobodně rozhodnout, zda a za jakých podmínek uzavře právní jednání, přičemž je oprávněna stanovit další kritéria výběru zájemce včetně takových, která dovolují předpokládat, že zájemce bude řádný hospodář schopný o propachtované nemovitosti řádně pečovat. Pak však i toto kritérium musí být veřejnosti – občanům přístupné, čímž obec plní vůči občanům informační povinnost a zaručuje jim rovnou příležitost se o zamýšleném právním jednání obce dovědět a předložit nabídky k propachtování obecních pozemků za podmínek stanovených v nabídce. Není možné, aby obec jakožto územní společenství občanů majících právo na samosprávu (článek 100 odst. 1 Ústavy) a jsoucí veřejnoprávní korporací (článek 101 odst. 3 Ústavy) hospodařila s jí vlastněným majetkem prostřednictvím orgánů tak, že by na prvý pohled pochybným charakterem tohoto hospodaření podlamovala důvěru občanů, kteří obec tvoří, a v to, že její správa je správou ve prospěch obce a nikoli ve prospěch jiných subjektů. Jednání obce při správě obecního majetku tak musí být transparentní, průhledné, což v daném případě nebylo. Prvá žalovaná hodnotila při výběru zájemce dvě kritéria, aniž by jedno z nich zveřejnila ve svém záměru, navíc v záměru neuvedené kritérium bylo rozhodující pro výsledek hodnotící komise. Žalobce učinil vyšší nabídku než druhý žalovaný a přesto nebyl obecním zastupitelstvem doporučen s tím, že druhý žalovaný oproti žalobci vykazuje zdravý přístup k hospodaření dle správné zemědělské praxe, navíc ani z protokolu není patrné, na základě jakých podkladů hodnotící komise k tomuto závěru dospěla, z jakých zdrojů své znalosti čerpala.

10. Pokud prvá žalovaná na základě doporučení hodnotící komise usnesením číslo [rok] [číslo] schválila pachtýřem druhého žalovaného, s nímž uzavřela pachtovní smlouvu, pak její hospodaření s majetkem obce není maximálně průhledné, účelné a veřejnosti přístupné. Takovéto okolnosti představují porušení pravidel transparentního rozhodování a jdou na vrub zákonnosti celého procesu nakládání s příslušným obecním majetkem podle obecního zřízení. Obec ani jako účastník soukromoprávního vztahu totiž nelze vyjmout z požadavků kladených na správu věcí veřejných. Soud proto uzavřel, že jednání prvé žalované, jež vedlo k uzavření pachtovní smlouvy s druhým žalovaným, bylo učiněno v rozporu se zákonem o obecním zřízení, a proto pachtovní smlouva je neplatné právní jednání ve smyslu § 580 o. z., neboť takovéto jednání odporovalo zákonu. V této souvislosti je vhodné uvést i to, že o transparentnosti počínání obce – prvé žalované nenasvědčuje ani ta skutečnost, že v záměru uveřejnila propachtování pozemků o rozloze [výměra], zatímco pachtovní smlouvu uzavřela s druhým žalovaným na zemědělské pozemky o rozloze [výměra], tedy o [výměra] větší rozloze, než zveřejnila dle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.. Nelze nechat bez povšimnutí i to, že obecní zastupitelstvo usnesením ze dne [datum] schválilo pachtýřem druhého žalovaného, s nímž však pachtovní smlouva byla podepsána již [datum]. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když měl na zřeteli rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3890/2017.

11. Vzhledem k výše uvedenému závěru bylo nadbytečné zabývat se tím, zda jednání druhého žalovaného, který byl členem hodnotící komise, členem zastupitelstva, zájemcem o propachtování pozemků a zároveň vítězem nabídkového řízení představuje střet zájmů či nikoli, a zda druhý žalovaný měl postupovat v souladu s § 83 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb..

12. S ohledem na výše uvedené závěry bylo bezpředmětné provádět důkazy k tomu, jaký je či byl žalobce či druhý žalovaný hospodář, a proto důkazní návrhy výslechem žalobce, blíže neidentifikovatelnými důkazy, jež měly podpořit tvrzení žalobce, že prováděl řádně agrotechnické operace a že se nemohl bránit nařčení hodnotící komise, že není řádným hospodářem, jakož i fotografickou dokumentací, potvrzením SZIF zamítl. Stejně tak zamítl důkazní návrhy výslechem starosty [jméno] [příjmení], místostarosty [jméno] [příjmení], účastnickou výpovědí druhého žalovaného, bývalé starostky [obec], kteří se měli vyjadřovat k průběhu zasedání hodnotící komise, ke kritériím a k výběru vítězné nabídky a to pro nadbytečnost. Podstatné pro posouzení dané věci bylo to, zda obec – prvá žalovaná hodnotila ta kritéria, která zveřejnila ve svém záměru a vzhledem k tomu, že hodnotila i jiné, než zveřejněné kritérium, což bylo dostatečně zjištěno z předložených listinných důkazů – oznámení a protokolu o otevírání zásilek, bylo nadbytečné zjišťovat průběh zasedání hodnotící komise, navíc celý průběh otevírání obálek s nabídkami a jejich hodnocení byl dostatečně zachycen v protokolu. Soud proto tyto důkazní návrhy zamítl pro nadbytečnost.

13. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobce ve sporu. Jeho náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] ze jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na soudním jednání, dále třemi režijními paušály po [částka] dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny dále cestovními výdaji vynaloženými na cestě ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalobce k soudnímu jednání a zpět v celkové výši [částka] při ujetí [anonymizováno] x [anonymizováno] km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého TP, cenně pohonné hmoty a základní sazbě za jeden ujetý kilometr dle vyhlášky číslo 511/2021 Sb., a to za užití § 13 odst. 4 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. a § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb.. Za uvedenou cestu rovněž přísluší náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] dle § 14 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka]. Soud nepřiznal žalobci odměnu za repliku datovanou [datum], tomu odpovídající režijní paušál a 21% DPH, neboť má za to, že se nejedná o účelně vynaložený náklad. Replika byla učiněna v době, kdy již bylo nařízeno jednání, tudíž žalobce mohl své stanovisko k vyjádření žalované sdělit přímo na jednání samém.

14. Při úvaze o lhůtě splatnosti nákladů řízení soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.