5 C 268/2019

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zákonnou zástupkyní jméno příjmení bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci za účasti vedlejšího účastníka celé jméno vedlejší účastnice , narozené datum bytem adresa vedlejší účastnice a žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: ochranu vlastnického práva

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení v částce 13 550 Kč na účet advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejší účastnici náklady řízení v částce 6 900 Kč na účet advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal rozhodnutí soudu, kterým by byla žalovanému uložena povinnost odstranit prostřednictvím odborné instalatérské firmy svůj sací koš ze studny žalobce situované na pozemkové parcele [číslo] v k.ú. [anonymizováno] a zdržet se jakéhokoliv jiného odběru vody z této studny. Žalobu zdůvodnil tím, že je vlastníkem stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] v k.ú. [anonymizováno] a příslušenstvím této nemovitosti je shora uvedená studna. Žalovaný, respektive jeho právní předchůdci se v minulosti neoprávněně napojili svým sacím košem a potrubím na studnu, odebírají vodu do své nemovitosti [adresa] v [anonymizováno] a zároveň umožnili odběr vody třetím osobám. Okolnosti týkající se vlastnictví studny byly řešeny před Okresním soudem v Klatovech pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný odebírá vodu ze studny neoprávněně bez souhlasu s napojením. Žalobce taktéž namítá, že z hlediska stavebních předpisů bylo závaznou podmínkou pro povolení stavby rodinného domu [adresa] vybudování vlastní studny, což právní předchůdci žalovaného nikdy nesplnili, povolení od vodohospodářského orgánu na odběr vody má pouze žalobce jako vlastník studny, nemůže dalším odběratelům odpovídat za kvalitu ani čerpané množství vody, přičemž se již několikrát stalo, že voda byla zcela vyčerpána, navíc voda dle něho nemůže být předmětem vlastnictví. Žalobcova studna byla zkolaudována pouze pro dvě stavby, obě jsou ve vlastnictví žalobce, jedna je někdejší hájovna [adresa], druhá někdejší ubytovna v sousedství tohoto domku. Dle žalobce vlastníkem studny bylo plzeňské ředitelství Lesů, lesní závod neměl právní subjektivitu, tedy nemohl dát souhlas k odběru vody. Všechny náklady spojené s provozem studny hradí výlučně žalobce. Pramen studny se pak nenachází na pozemku žalovaného ani jeho babičky. Žalobce sdělil, že o neoprávněném odběru hovořil s babičkou žalovaného poprvé v roce 2007, poté co státní orgány zahájily akci„ legalizace studní“, tehdy se také dozvěděl o napojení dalších osob. Také v roce 2016 upozornil žalovaného na neoprávněný odběr prostřednictvím jeho dřívější právní zástupkyně JUDr. [příjmení]. Dle žalobce z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že zde v podstatě nebyl žádný ředitel Lesů ČR, tak jak to bylo zmiňováno svědkem [celé jméno žalovaného] i dalšími svědky, kteří tvrdili, že byli za ředitelem lesů na [obec], dle žalobce tito tedy nejednali s osobou oprávněnou dát případný souhlas k odběru vody ze studny. Dále je nutné se zabývat poctivostí úmyslu toho, kdy vydržel, přitom podmínkou stavby žalovaného resp. jeho právních předchůdců bylo vybudovat studnu novou a tito tedy vědomě porušili svou povinnost, čímž tedy postupovali v rozporu se správními předpisy. Pokud by soud případně posuzoval vydržení žalovaného jako vydržení mimořádné, tak právě zde by dle žalobce neměl toto připustit, když se žalovaný resp. jeho právní předchůdci dopustili přestupku ve správním úseku ve vztahu k jejich povinnosti vybudovat si svou vlastní studnu, tak zejména na úseku vodohospodářství, kdy i dle právníků právě z tohoto úseku resp. se tohoto přestupku dopustí ten, kdo nemá příslušné povolení k odběru vody.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že napojení na vodovodní potrubí domu [adresa] umožnily babičce žalovaného paní [jméno] [příjmení] [jméno] státní lesy. [adresa] v [anonymizováno] původně odebíral vodu ze studny na pozemku parc. [číslo] v [anonymizováno] a posléze v roce 1990 ze studny, která byla posunuta o několik metrů. Na čištění služby se podíleli všichni vlastníci napojených nemovitostí, naposledy v roce 2006. Studna je užívána po několik desetiletí, proto bylo právo brát vodu z této studny vydrženo. Ve vztahu k tomuto vydržení žalovaný uvedl, že on nemovitost nabyl děděním v roce 2012 po svém otci [jméno] [celé jméno žalovaného], který jí zakoupil v roce 2005 od svých rodičů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Prarodiče žalovaného nemovitost [adresa] zakoupili od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v roce 1968, a tito nemovitost vlastnili na základě kupní smlouvy uzavřené s [jméno] a [jméno] [příjmení] z roku 1962 O tom, že by voda měla být odebírána neoprávněně, se babička žalovaného dozvěděla půl roku až rok před podáním žaloby.

3. Podáním ze dne [datum] přistoupila do řízení vedlejší účastnice na straně žalovaného [celé jméno vedlejší účastnice], vlastník domu nyní [adresa] (původně 14) v [anonymizováno], která taktéž užívá vodu z předmětné studny. [ulice] účastnice žádná tvrzení ve věci nad rámec tvrzení žalovaného nepřednesla a ztotožňovala se s vyjádřeními žalovaného.

4. Účastníci učinili nesporným existenci předmětné studny na parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] i to, že dochází k odběru vody z předmětné studny žalovaným a následně dalšími napojenými třetími osobami.

5. Soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž zjistil následující.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] v k.ú. [anonymizováno], a dále má s manželkou v SJM parcelu parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], kterou zakoupili od Ing. [jméno] [příjmení] na základě smlouvy ze dne [datum], která je taktéž součástí spisu.

7. Žalovaný je dle katastru nemovitostí vlastníkem parcely č. st. 42, jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] v k.ú. [anonymizováno]. Přídělovou listinou ze dne [datum] získali usedlost [adresa] v [anonymizováno] do vlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dle notářského zápisu Státního notářství v [obec] N 329/68 nemovitost přešla dle kupní smlouvy ze dne [datum] na [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], od kterých nemovitost dne [datum] zakoupili [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] Smlouvou kupní ze dne [datum] zakoupil nemovitost [adresa] pan [jméno] [celé jméno žalovaného]. Dle usnesení Okresního soudu v Klatovech č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (PM [datum]) nabyl vlastnictví k nemovitosti [adresa] na stavební parcele č. st. 42 v k. ú. [anonymizováno] nezletilý [celé jméno žalovaného] jako dědictví po svém otci [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém dne [datum].

8. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žalobce v tomto řízení uvedl, že se přestěhoval do [adresa] v roce 1994 jako nájemník Státních lesů ČR. Stal se vlastníkem celého objektu včetně sporné studny na základě dražby a následně uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum] [adresa], na kterém stojí studna, nabyl až následně v roce 2007 kupní smlouvou. U rodinného domu, který koupil žalobce, je původní studna, která by nestačila svojí kapacitou, kde není voda, proto v 80. letech postavily Lesy ČR studnu novou, včetně přípojky, která vede ke dvěma budovám [adresa]. Dále žalobce poukázal na to, že jiné napojení na [adresa] není zdokumentováno, tedy jiných účastníků. Žádné povolení k čerpání vody ze studně od Státních lesů nikdo jiný nezískal. Kolaudační rozhodnutí ke studni bylo vydáno pouze na žádost Státních lesů a nikoho jiného. V roce 2003, když nemovitosti žalobce od žalovaného kupoval, byly na studnu napojeny další 3 domy (pan [příjmení], paní [příjmení] a dům bývalého vlastníka pana [příjmení]), ale žalobce nevěděl, zda se jedná o oprávněné napojení či nikoliv. Nemovitost kupoval s tím, že jsou tam tyto 3 nemovitosti napojeny.

9. Krajský soud v Plzni rozsudkem č. j. 15 Co 166/2017-398 ze dne 23. 8. 2017 rozhodl, že žalobce je vlastníkem studny s vodovodem vybudované v roce 1990 na pozemkové parcele č. parc. 290, zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [anonymizováno], okres [okres], u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, jako příslušenství stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům v k.ú. [anonymizováno], okres [okres], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud mimo jiné uvedl, že:„ Studna je stavba nezapisovaná do katastru nemovitostí. V daném případě šlo o skruženou stavbu, která se jako výsledek lidské stavební činnosti stala samostatnou věcí ve smyslu občanskoprávním (NS ČR 22 Cdo 2597/2010). K jejímu spoluvlastnictví nemohlo dojít tím, že na ni bylo napojeno více objektů, způsob užívání věci totiž na spoluvlastnických vztazích nic nemění (NS ČR 22 Cdo 2106/2009, 22 Cdo 261/2006).“.

10. Dopisem ze dne [datum] se žalobce pokoušel uzavřít dohodu s babičkou žalovaného o odběru vody ze studny za úplatu, za předpokladu, že tato nedisponuje platným oprávněním k braní vody a nehodlá si zřídit vlastní zdroj.

11. V žádosti o povolení stavby studny a povolení odběru vody ze dne [datum] Západočeské státní lesy, lesní závod [obec] požádali o povolení stavby studny na pozemku [číslo] v k.ú. [anonymizováno] a v rámci povolení odběru vody jako množství odběru uvedly 1 500 l/den a počet zásobovaných osob 15. Z rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami – legalizace výstavby studny bylo zjištěno, že dne [datum] vedoucí odboru vodního a lesního hospodářství [jméno] [příjmení] vydal pro Západočeské státní lesy, lesní závod [obec] povolení k odběru podzemní vody ze studny na pozemku [číslo] v k. ú. [anonymizováno] v množství 1 500 l/den pro potřeby zásobování rekreačního objektu pitnou vodou. V žádosti o legalizaci studny ze dne [datum] lesní závod uvedl, že na pozemku [číslo] mají postavenou studnu a nemají k ní povolení ke stavbě. Odbor životního prostředí vydal dne [datum] kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání stavby studny na pozemku [číslo] v k.ú. [anonymizováno] pro účely zásobování obytných budov pitnou vodou.

12. Rozhodnutím MÚ [okres] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o umístění stavby pro Mgr. [jméno] [příjmení], kterému bylo umožněno napojení vody novou přípojkou na stávající potrubí na pozemku 284 vlastníka [jméno] [celé jméno žalovaného], a to ze studny žalobce, který s tímto dal dne [datum] souhlas. Svůj souhlas žalobce podáním ze dne [datum] zrušil.

13. Dopisem ze dne [datum] Lesy ČR, lesní správa [obec] sdělila paní [jméno] [příjmení], že Lesy ČR, s.p. [obec], lesní správa [obec], jako právní nástupce Západočeských státních lesů, lesního závodu [obec], převedly studnu společně s objektem [anonymizováno] 27 a dalším příslušenstvím na Pozemkový fond ČR. Z kupní smlouvy mezi Pozemkovým fondem ČR a žalobcem nebylo zjištěno, zda touto smlouvou došlo k převodu studny na parc. [číslo] na žalobce.

14. Pan [příjmení] [jméno] ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že dne [datum] nastoupil jako vedoucí střediska služeb [ulice] závod [obec]. Po dokončení investičního celku [ulice] (dvouhájenka a hospodářské stavení), po obdržení projektové dokumentace začali s realizací investice Patraska – rekonstrukce budovy školy na dvě bytové jednotky, stavbou nové budovy a hospodářského příslušenství. [příjmení] byl stavbyvedoucí a součástí bylo obnovení vodoinstalace, protože po vystěhování minulého nájemníka voda do budovy téměř netekla (zarostla). [anonymizováno] studánka, na kterou byla škola napojena, byla nevyhovující, proto jsme po domluvě s panem [celé jméno žalovaného] vybudovali studnu novou. Vedení (potrubí pana [celé jméno žalovaného]) jsme zachovali. Podmínkou zrušení [anonymizováno] studánky bylo zachovat vodovodní řád pro objekt [anonymizováno] rodinného domu.

15. Město Strážov v potvrzení ze dne [datum] na žádost majitelů nemovitostí sepsalo seznam nemovitostí napojených na vodovod, jehož zdrojem je studna umístěná na pozemkové parcele [číslo] v k.ú. [anonymizováno], přičemž se jedná o 8 nemovitostí včetně nemovitosti žalovaného a vedlejší účastnice.

16. Dopisem ze dne [datum] upozornila bývalá zástupkyně žalovaného a dalších odběratelů vody ze studny žalobce na vydržení služebnosti dodávky vody. Dopisem ze dne [datum] žalobce informoval klienty Mgr. [příjmení], že se tito dopouštějí přestupku na úseku vodního hospodářství tím, že odebírají vodu bez potřebného povolení. 17. [jméno] [příjmení] v čestném prohlášení ze dne [datum] mimo jiné uvedl, že o užívání studny osobně jednali v roce 1990 na ředitelství československých státních lesů, přítomen byl i pan [jméno] [celé jméno žalovaného] s tím, že za odběr vody měla být sjednána cena, ale pan [celé jméno žalovaného] byl od platby osvobozen, neboť studna byla vybudována na jejich původním prameni, což bylo odsouhlaseno. Následně se podíleli i na čištění studny a v roce 2006 proběhlo čištění, které pan [celé jméno žalobce] odběratelům rozúčtoval. V roce 2014 mu pan [celé jméno žalobce] sdělil, že se o studnu už nemusí starat, že je jeho a pokud bude mít dojem, že pro jeho potřebu je vody málo, ostatním odběratelům vodu uzavře. Od počátku byl tak pan [celé jméno žalobce] informován, o tom, kdo vodu mimo hájovny čerpá. Ze studny vybudovaly lesy vodovodní potrubí na tři směry, objekt pana [příjmení], dnes rekreační objekt [příjmení], druhý směr hájovna a třetí [celé jméno žalovaného].

18. Z letáků vydaných Ministerstvem životního prostředí soud zjistil, že těmito byli informováni občané pravděpodobně v roce 2007, jak mají nadále postupovat, podle toho zda mají nebo nemají povolení k odběru vody ze studny. Žalobce dal dne [datum] podnět k zahájení správního řízení pro nepovolený odběr vody ze studny rodinou žalovaného.

19. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. 6 C 262/2015 bylo zjištěno následující:

20. Svědek [jméno] [příjmení], který pracoval u Lesů ČR jako stavař, jako technik asi 17 let od roku 1995 do roku 2012 mimo jiné vypověděl, že byli v podstatě nadřízeným orgánem [ulice] správy [obec]. [příjmení] [příjmení] [okres] podepsal předávací protokol hájenky v [anonymizováno]. Protože objekt k bydlení se musí řešit zásobováním elektrickou energií, vodou a splaškovými vodami, tak součástí tohoto předání byla i tato studna. Jestli tato studna sloužila i jiným uživatelům, než nájemníkovi hájenky, mu není známo. Ani to nezkoumali, nebylo to pro ně tehdy důležité, protože se to předávalo celé Pozemkovému fondu a tomu to jedno bylo. Nemohl potvrdit, zda studnu nad hájenkou, měli v úřední evidenci. A z dokladů, které má k dispozici, tak ta stavba studny byla povolena na Státní Lesy závod [obec]. V době, kdy se studna stavěla, tak u Lesů ještě nepracoval. Nemůže se vyjádřit k tomu, jestli tam byla původně stará studna nebo se stavěla nová. Měli hodně takových případů, kdy studna byla na cizím pozemku, protože pramen se musel chytat tam, kde byl. Většinou byl v lesních porostech. Toto je trochu výjimečný případ, že to bylo na zemědělském pozemku, který nebyl ve vlastnictví Lesů ČR. Nemovitost, hájenka se tehdy předávala Pozemkovému fondu, který ji potom dál prodával nájemníkovi nebo uživateli.

21. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] mimo jiné sdělil, že tehdy měl otec ve vlastnictví č. parc. 290, kde je ta studna. V minulosti se také otec rozhodl, že tento pozemek prodá. Tehdy prodával tento pozemek [anonymizováno] Pan [celé jméno žalobce] ho navštívil, původně od něj chtěl věcné břemeno a pak se otec rozhodl, že pozemek prodá celý [anonymizováno]. Bratr jeho otce se jmenuje [jméno], je již starý, je ročník 1929. [příjmení] má ve vlastnictví pozemky, které sousedí s panem [celé jméno žalobce]. S panem [jméno] [příjmení] o studni hovořil. Řekl mu, že byl na Patrasce do roku 1949 a v té době na tu původní studnu byli připojeni oni, tedy chalupa dědy tj. pana [jméno] [příjmení] (asi [adresa]), to byl otec jeho otce a strýce [jméno]. Dále tam byla připojena škola (to je budova pana [celé jméno žalobce]) a po chalupě tam byl připojen ještě pan [příjmení], to je chalupa nyní pana [příjmení]. To samé mu povídala i paní [příjmení]. Z vyprávění také ví, že pak ten pozemek měly v užívání statky, myslí si i pozemek [číslo]. Ta původní studna se užívala do té doby, než Lesy postavily novou studnu. Oni ji postavili kousek výš. Může to být tak od 5 do 15 metrů výše. Snad do té školy teklo málo vody, tak proto se údajně stavěla studna nová. Když tam přišel, to bylo v roce 2009, tak již byli všichni na studnu připojeni. Tím myslí [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalobce], [příjmení], pan [příjmení], starý pan [příjmení], [jméno] [celé jméno vedlejší účastnice] a on pak od roku 2009. [příjmení] chtěl původně dělat vrt, ale kontaktoval ho sám pan [celé jméno žalobce], tvrdil, že je majitel studny a aby se připojil, což bylo v roce 2009. Zřejmě měl strach, aby mu nestáhl prameny, kdybych tam vrtal. Vůbec neví, kdy se napojili ti ostatní uživatelé na tu novu studnu, co vybudovaly Lesy. Když se udělala hlubší studna vedle, tak samozřejmě ta stará funkční není. Prostě tím ta stará přestala fungovat. Z té staré studně tekla voda k [anonymizováno] do kašny, ta byla ještě na jejich pozemku a po tom, co to od nich [celé jméno žalovaného] koupili, neví, jestli to děda neprodal nejdřív panu [příjmení] a ten to pak neprodal [anonymizováno]. Z té původní studny tekla voda nejen do kašny, ale i do maštale, která byla původně také jejich.

22. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento [datum] koupil nemovitost [adresa], jako rekreační chalupu, a od roku 1992 tam bydlí trvale. Ta studna tam původně byla, kterou zrekonstruoval, v podstatě tam byla voda od toho roku 1980 až 1983. Státní statky pak dělaly meliorace na pozemku, který je pod silnicí. A když potřeboval vodu na stavbu, tak na tom melioračním pozemku je studna a pomocí čerpadla a hadic měl vodu na stavbu z té meliorační studny. V roce 1990 jsem si nechal udělat vrtanou studnu, vedle té původní kopané. Vrtaná studna má 18 metrů, voda tam byla tak rok, rok a půl, a když se tam v březnu 1992 nastěhovali trvale, tak i z té vrtané studny voda zmizela, takto musel nějakým způsobem řešit. Požádal ředitele Lesů v [obec], jestli se může napojit na tu studnu, o které je teď veden spor, protože soused [anonymizováno] starší tam začal stavět roubenku a společně budovali přívod vody do jeho roubenky i do jeho usedlosti [adresa] najednou, což bylo někdy v létě 1992. Ta jeho vrtaná studna, ta je v podstatě i dnes bez vody, a ta kopaná, která má 6 metrů, je také bez vody. Na jeho pozemku má 2 studny, které jsou prakticky prázdné, proto získal souhlas pana [příjmení] mladšího a staršího od pana [celé jméno žalovaného], který tam bydlel ještě v té usedlosti, že se na ty stávající účastníky mohl napojit. Svědek volal někdy v roce 1991 řediteli Lesů, jestli se mohu napojit na studnu, jmenoval se asi Ing. [anonymizováno], který mu dal souhlas s tím, že se má domluvit s těmi odběrateli, jestli dají souhlas s odebíráním vody, ti odběratelé před ním, a ti mu souhlas dali. Studnu stavěly Lesy [obec], bylo to proto, že tam byla tehdy nějaká voda společná, ze které se voda odebírala, ale když tu hájovnu potom celou předělávali, tak tam udělali studnu na tom pozemku, kde je teď a ta studna už tehdy měla asi 3 vývody. Jednak k panu [příjmení], k hájovně a pak ten směr k paní [příjmení] a panu [příjmení]. A potom v nějakém roce, když tam dělali zase u té hájovny, tak napojili čtvrtou větev, takže k té studni, jak se před třemi čtyřmi lety čistila, viděl čtyři vývody. Když se studna čistila, tak se náklady na čištění hradily společně. Neví, jestli to platil pan [celé jméno žalobce], ale peníze se dávaly paní [příjmení].

23. Svědek [jméno] [jméno] mimo jiné vypověděl, že pracoval jako vedoucí služeb Lesního závodu [obec] v období od [datum] do června 1983. Protože byl veden jako stavbyvedoucí investiční akce Patraska, tak k tomu patřila organizace práce, zajišťování materiálu. Součástí rekonstrukce Patraska byla žumpa a voda. V té době studna, která tam byla na pozemku Státních statků, tak byla nedostačující. K té rekonstrukci tam stavěli nový objekt a rovněž připojení na vodu. V té době, když tam začali vůbec něco budovat, tak už bylo vody hrozně málo a zjišťovali proč. Asi dva, tři roky byl ten objekt uzavřen a za tu dobu se potrubí zaneslo. Bylo jasné, že připojením toho nového objektu na stávající vodu už nebude mít vodu téměř nikdo. Po dohodě s panem [celé jméno žalovaného], protože ta stávající studna, řekněme„ jímání„, byla podle jejich zjištění jeho, tedy pana [celé jméno žalovaného] a vedoucí Statku pan [příjmení] neměl námitky, tak se dohodli, aby tuto studnu udělali funkční. Na všechno byl zpracován projekt a průběžně jednotlivé dílčí úkony fakturovali Podnikovému ředitelství [obec] a [ulice] závod [obec] [ulice] závod [obec] byl provádějící, který tuto akci prováděl. Studnu udělali a samozřejmě i napojení vody i na tu jejich novou část, co postavili. Pak už nebyl bez vody nikdo. Už to stačilo. Problém byl chvíli v tom, že novou studnu není tak jednoduché zkolaudovat, vozili vzorky vody na OHS do [obec] a tam asi na druhý nebo třetí pokus už voda byla správná, voda se vyčistila. Teprve, když byla voda čistá, užitková, tak ji potom schválili. Studnu stavěli na místě, kde bylo nějaké to„ jímání„, byla to taková jakoby taky studna. Vlivem toho, že jednou byl odběr větší, někdy menší a nikdo se o ni nestaral tak, aby stačila kapacitně na další objekty. Ještě předtím, než začali stavět studnu, na tom místě odebíral vodu pan [celé jméno žalovaného]. Nezajímal se, jestli v té době, než začali studnu stavět, odebíral tam vodu ještě někdo jiný než pan [celé jméno žalovaného]. Ví, že pan [celé jméno žalovaného] přebudovával nebo vyměňoval to svoje připojení. Myslí si, že mu to také dělaly Lesostavby, ale bylo to všechno z toho místa, kde odjakživa odebíral vodu pan [celé jméno žalovaného] škola. V té době, když studnu postavili, tak určitě tam odebíral vodu pan [celé jméno žalovaného]. Byl to vlastně on, který jim dal souhlas na připojení té novostavby vedle, kterou budovali. Řešilo se to v tom smyslu, že pan [celé jméno žalovaného] říkal, že když on bude mít vodu, tak si s tím dělejte, co chcete.

24. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že už delší dobu ví od pana [celé jméno žalobce], že si dělá nárok na studnu, která je zbudovaná nad hájovnou. Sám je na ni napojen. Trvale tam bydlí od [datum] a od té doby tam odtud, z této studny, odebírá nepřetržitě vodu. Když barák kupoval od paní [příjmení], tak napojení tam již bylo. V červnu 1990, ještě před kolaudací studny, nechával dělat rozbor vody ze studny. V roce 1992 chtěl stavět novostavbu. Tuto novostavbu nikdy nepostavil a na to vedení, které bylo určené na novostavbu, připojil svého otce a on si byl žádat o souhlas [obec] lesy v [obec]. Při té příležitosti, shodou okolností pan [příjmení], který je vlastník studny jedné vrtané a jedné kopané, tak přišel o vodu a ptal se nás, zda by se mohl napojit na náš vodovod. Já jsem ho odeslal na [obec] lesy a tam mu řekli, že oni proti tomu nic nemají a pokud s tím budou souhlasit ostatní odběratelé vody, že s tím není žádný problém. Tím vzniklo napojení dalších dvou objektů a to už je z toho roku 1990.

25. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že studna, to byl původně rezervoár, do kterého to teklo z pramene, který byl o 25 metrů výš a z tohoto rezervoáru brali vodu oni, to je [číslo] pak tam byla napojena škola, to je teď ten barák žalobce, a rovněž tam byl ještě napojen pan [příjmení]. Ta voda tekla stále, byl tam udělaný vodovod. V roce 1976 svědkovi přestala voda téct, tak zjišťoval proč a když tam přišel, tak zjistil, že je udělaná úplně nová studna a ta byla přímo na tom prameni, ze kterého si bral vodu z toho rezervoáru. Šel na životní prostředí za inženýrem [příjmení] a vysvětlil mu, jak ta věc je a on mu řekl, aby zašel za panem ředitelem na Lesy a zkusil se s nimi domluvit a když to nepůjde, tak že na ně dáme trestní oznámení, protože mu vzali vodu. Tím, že tam postavili tu studnu, tak tím mě úplně odcvakli. Tak jsem šel na pana ředitele na Lesy, na ředitelství na [příjmení] [jméno]. Vysvětlil mu, co se stalo, že tím zásahem, jak tam postavili tu studnu, že mu sebrali vodu. [příjmení] řekl, že když je to takhle, tak aby se napojil na tuto studnu. Šel na Lesostavby, ty mu to vyhrabaly, daly nové vedení až k jeho nemovitosti a připojení dělaly komunální služby [obec], to tenkrát platili oni, tedy tu přípojku a to vyhrabání. Co tehdy mluvil s ředitelem Lesů, tak on mu říkal, že ta studna i ten pramen byly na jeho pozemku, který patřil k [adresa]. Tenkrát, když byl za ředitelem Lesů, tak se žádný papír nevypisoval, tenkrát se to dělalo na dobré slovo. Ten pozemek kde je studna, tak byl dříve pana [příjmení] a užívaly ho statky.

26. Žalobce dále navrhl důkaz spisem Městského úřadu ve Strážově ohledně stavebního řízení k domu [adresa] z roku 1971 k tvrzení, že právní předchůdci žalovaného měli dle stavebního povolení zřídit vlastní studnu a dále rozhodnutí Městského úřadu Klatovy, odboru životního prostředí, úseku ochrany vod, na základě podnětu žalobce ze dne [datum], které dosud není k dispozici a v tomto správním řízení má být posouzeno, zda se žalovaný dopouští přestupku na úseku vodního hospodářství tím, že odebírá vodu ze studny bez povolení. Soud tyto důkazy zamítl pro nadbytečnost, když tyto nemohou mít vliv na rozhodnutí soudu ve věci, jak byl žalobce soudem upozorněn, soud není příslušný řešit porušení správních předpisů, tedy ani to, zda byly splněny podmínky kolaudačních rozhodnutí, či zda došlo k přestupkům na úseku vodohospodářském. Naopak lze v tomto řízení posuzovat ochranu vlastnického práva podle předpisů občanského práva, tedy zda z hlediska občanského práva odebírá žalovaný vodu ze studny oprávněně či ne. Závěr soudu pak ničeho nemění na tom, zda bude toto právo žalovanému náležet i z hlediska správního práva. Žalobce má jako vlastník studny využít k ochraně svých práv veškeré instituty, pokud tedy podal podnět ke správnímu orgánu, může být v tamním řízení úspěšný a v řízení před soudem nikoliv či naopak. Zároveň žalobci ničeho nebránilo předmětný podnět ke správnímu orgánu podat mnohem dříve, nikoliv až dne [datum], tedy po koncentraci tohoto řízení. I to byl důvod, proč soud tento důkaz nepřipustil.

27. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

28. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

29. Podle § 992 odst. 1 o. z., kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

30. Dle § 1090 odst. 1 o. z., k vydržení se vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

31. Podle § 1091 odst. 2 o. z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

32. Dle § 1090 o. z., do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

33. Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 11. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4282/2009 konstatoval, že:„ Oprávněný držitel si může započítat do doby nezbytné k vydržení věci či práva dobu oprávněné držby svého právního předchůdce jen, pokud ten sám věc či právo nevydržel.“.

34. Z provedeného dokazování, zejména výslechu svědků ve věci 6 C 262/2015 má soud za prokázané, že k odběru vody ze studny právními předchůdci žalovaného docházelo nejpozději od roku 1990 (spíše dříve, jelikož k faktickému odběru docházelo již před vydáním kolaudačního rozhodnutí a k výstavbě studny došlo již v sedmdesátých letech), přičemž na to, že by odběr mohl být neoprávněný, byla právní předchůdkyně žalovaného paní [příjmení] upozorněna dle tvrzení žalobce nejdříve v roce 2007, nejpozději mohla tato pochybnost vzniknout v letech 2015 – 2016, právě v souvislosti se sporem o určení vlastnictví studny vedeným u zdejšího soudu, případně v rámci písemné komunikace žalobce a bývalé zástupkyně žalovaného v roce 2016. Již v roce 2016 byl naopak žalobce upozorněn, že žalovaný považuje právo odběru vody ze studny za vydržené. Prokazatelně vznikla pochybnost o oprávněnosti odběru vody ze studny na základě dopisu žalobce ze dne [datum], pokud by tedy do této doby byl žalovaný a jeho právní předchůdci v dobré víře o oprávněnosti své držby práva na odběr vody ze studny, pak toto právo mohl vydržet žalovaný při započtení držby jeho otcem [jméno] [celé jméno žalovaného], který nemovitost nabyl dne [datum], tedy desetiletá vydržecí doba by byla takto splněna. Pokud by pak soud připustil, že ona dobrá víra rodiny žalovaného, tedy jeho právních předchůdců zanikla již dříve, např. v souvislosti s tzv. akcí„ legalizace studní“ z roku 2007, pak dále posuzoval možnost vydržení dalšími právními předchůdci žalovaného, přičemž jeho prarodiče [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného] dům vlastnili od [datum] do [datum] Tito dle tvrzení žalovaného i výpovědi svědků odebírali po celou dobu do svého domu ze„ staré“ studny či tzv.„ jímání“, ovšem poté, co [ulice] závod prováděl rekonstrukci jejich nemovitostí místní„ usedlíci“ o vodu ze svých studní přišli. Toto bylo logicky vysvětleno řadou svědků, kdy vybudováním nové studny Lesním závodem tato vzala vodu studnám stávajícím. Jako zcela logické řešení tohoto problému se soudu jeví dohoda vlastníků„ postižených nemovitostí“ zejména rodiny [příjmení] o odběru vody z nové studny vybudované Lesním závodem, tedy studny na parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Jako nejdůvěryhodnější se soudu jeví výpověď pana [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka], který se v minulosti přímo účastnil výstavby nové studny, jako stavbyvedoucí, zastupoval dle svých slov v jednání s panem [celé jméno žalovaného] [ulice] závod a on sám uváděl, že v podstatě to byl [ulice] závod, kdo žádal o souhlas s vybudováním nové studny pana [celé jméno žalovaného], neboť si byli vědomi, že tímto vezmou vodu z jeho místa odběru, tedy„ z jeho pramene“. To, že si musel být [ulice] závod, případně jeho právní nástupci vědomi odběru vody ze studny k domu [adresa] a dalších, svědčí i výpověď svědka [příjmení], který měl o napojení jednat s ředitelem Lesů v roce 1992, kdy již prokazatelně byli [celé jméno žalovaného] na studnu napojeni. Z jeho výpovědi, jakož i výpovědi dalších svědků včetně svědka [příjmení] vyplývá, že výstavba nové studny Lesním závodem opravdu vzala vodu i z dalších dříve postavených studní, proto na základě těchto důkazů soud uvěřil tvrzení, že souhlas s odběrem vody byl jak právním předchůdcům žalovaného, tak posléze některým dalším osobám skutečně dán. Posuzovat v tomto směru to, kdo byl skutečně oprávněnou osobou souhlas udělit, tedy jaká instituce byla skutečným vlastníkem studny, se soudu jeví jako přílišný formalismus, neboť je zjevné, že [ulice] závod [obec] nemovitost včetně studny spravoval a s dotčenými osobami ve věci prokazatelně jednal. Svědek [příjmení] pak v rozhodném období u Lesů ČR nepracoval, tedy nemohl udělení souhlasu potvrdit ani vyvrátit. Dle soudu pro vznik věcného břemene odebírat vodu ze studny nebyla nutná písemná smlouva. [celé jméno žalovaného] své právo odvozovali od vlastnictví nemovitosti [adresa] a dřívějšího odběru vody, který jim činností Lesního závodu zanikl, navíc zde byla zjevná součinnost tehdejších zaměstnanců Lesního závodu při napojení sacích košů a položení potrubí, kdy tito o jeho napojení minimálně věděli a souhlasili s ním, a je možné, že se dokonce přímo Lesostavby na jeho vybudování podílely. [jméno] víru právních předchůdců žalovaného rovněž podpořilo to, že přesto, že došlo následně ke změně vlastnických vztahů k nemovitostem Lesních závodů, jakož i studny, minimálně až do roku 2007 oprávněnost jejich odběru nikdo nesporoval, ačkoliv bylo zjevné, že nemovitosti na studnu napojeny jsou, když se jednotliví vlastníci v minulosti podíleli i na čištění studny.

35. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

36. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 1843/2000, ze dne 7.5.2002 mimo jiné vyslovil, že:„ Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 ObčZ zde platí obdobně (§ 151o odst. 1 ObčZ). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 ObčZ). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 ObčZ). … Odvolací soud správně poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které se dobrá víra držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, musí vztahovat i k titulu, na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. To ovšem neznamená, že takový titul musí být dán; postačí, že držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu takový titul je. Postačuje tedy domnělý právní titul (titulus putativus). Posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. [obec] víra, která je dána„ se zřetelem ke všem okolnostem“, zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává. Jde o posouzení dobré víry vztahující se k (skutečnému či domnělému) titulu, na jehož základě se ten, kdo se dovolává vydržení, chopil držby. [jméno] víru je třeba hodnotit objektivně; vychází se z toho, jak by věc byla posouzena při zachování obvyklé opatrnosti, kterou lze po každém požadovat. Okolnosti a z nich vyplývající právní důsledky uchopení držby je třeba zkoumat u každého držitele zvlášť. Nedostatek dobré víry předchůdce tak nevylučuje dobrou víru dalšího držitele (např. nebyl-li zůstavitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo patří, nevylučuje to dobrou víru dědice, stejně je tomu u prodávajícího a kupujícího). …V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaní mají na základě smlouvy ze dne 19. 10. [číslo] právo z předmětné studny„ bezplatně vodu bráti“. Současně žalobce [příjmení]) vypověděl, že usedlost, v prospěch jejíhož vlastníka bylo právo věcného břemene (původně služebnost) brát vodu zřízeno, užívá od roku 1970, jejím spoluvlastníkem se spolu se zbývajícími žalobci stal v roce 1982, kdy ji koupil od svého tchána; po celou dobu od roku 1970 čerpali vodu s předmětné studny pomocí potrubí, vedeného přes pozemky žalovaných. Z žaloby i z výpovědi žalobce [příjmení]) vyplývá tvrzení, že žalobci byli v domnění, že právo brát vodu ze studny zahrnovalo i právo vést vodu potrubím přes pozemky žalovaných. Z toho se podává, že za právní titul, na jehož základě mělo právo vést vodu přes cizí pozemek vzniknout, považovali smlouvu z roku [číslo]“.

37. Tím, že právní předchůdci žalovaného, zejména jeho babička, paní [jméno] [příjmení] odebírala vodu ze studny v dobré víře nepřetržitě minimálně od roku 1990 do roku 2005, tedy 15 let, došlo dle soudu již před převodem vlastnictví nemovitosti na pana [jméno] [celé jméno žalovaného] k vydržení věcného břemene odběru vody ze studny a toto následně přešlo na další právní nástupce. Podstatou tohoto práva na vodu je právo oprávněného mít přístup a brát vodu z vodního zdroje umístěného na služebném pozemku, v tomto případě pozemku žalobce. Na dobrou víru právních předchůdců ve vztahu ke studni na pozemku parc. [číslo] dle soudu nemůže mít vliv případný rozpor s kolaudačním rozhodnutím k jejich nemovitosti ze sedmdesátých let. Nesplnění této povinnosti by mohlo být postiženo správními orgány, ovšem ničeho to nemění na faktickém užívání předmětné studny po uděleném souhlasu.

38. Jelikož předmětem této civilní žaloby je ochrana vlastnického práva žalobce, přičemž soud dospěl k závěru, že žalovanému svědčí věcné břemeno, nyní dle nového občanského zákoníku služebnost práva na vodu a vedení vodovodu, musela být žaloba soudem zamítnuta. Je pak na účastnících, jakým způsobem budou řešit případný rozpor odběru vody se správními předpisy, o němž jsou příslušné rozhodovat správní orgány. Soud tímto upozorňuje účastníky, že z titulu věcného břemene mohou oběma stranám vyplývat další práva a povinnosti, jako podílet se na opravách a údržbě studny či naopak zajištění kvality odebírané vody, je tedy pouze na nich, jakým způsobem tuto problematiku do budoucna vyřeší.

39. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal procesně úspěšným žalovanému a vedlejší účastnici na nákladech soudního řízení odměnu, která byla za úkony od [datum], kdy zástupkyně převzala zastupování další osoby v této věci, snížena o 20 % podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jednalo o společné úkony zástupkyně při zastupování dvou osob. Odměna za zastupování žalovaného byla tedy přiznaná za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 3 AT (převzetí a příprava zastoupení) ve výši 2 500 Kč, za jeden poloviční úkon dle § 11 odst. 2 AT (účast na jednání soudu dne [datum], kdy nebylo zahájeno řízení ve věci samé) ve výši 1 250 Kč, a dále odměna snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 AT za 4 úkony právní služby (písemné podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]), tj. 4 x 2 000, tedy 8 000 Kč. Dále žalovanému náleží náhrada za 6 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. 1 800 Kč). Celkem tedy činí náklady žalovaného částku 13 550 Kč, což zaplatí žalobce v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud nepřiznal žalovanému odměnu za úkon další porada s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum], neboť zástupkyně tento úkon ničím nedoložila.

40. Odměna za zastupování vedlejší účastnice byla přiznaná snížená o 20 % podle § 12 odst. 4 AT za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]), tj. 3 x 2 000, tedy 6 000 Kč. Dále náhrada za 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. 900 Kč). Celkem tedy činí náklady vedlejší účastnice částku 6 900 Kč, což zaplatí žalobce v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Soud nepřiznal vedlejší účastnici odměnu za úkon návrh na přistoupení dalšího účastníka do řízení ze dne [datum], neboť se jedná o pouhé jednoduché procesní oznámení soudu o přistoupení účastnice, o kterém soud nevydává rozhodnutí a nevykazuje tedy znaky úkonu právní služby podle § 11 odst. 1 či 2 AT.