5 C 278/2017

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, co do úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku ve výši 19,97 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacením částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka za období datum do datum a dále tento požadovala z jistiny ve výši částka ve výši 7,5% ročně od datum do zaplacení. Rovněž požadovala kapitalizovaný úrok ve výši částka za období od datum do datum a dále tento požadoval ve výši 19,97 % ročně z částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytl žalované hotovost ve výši částka v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala tuto částku včetně kapitalizovaného úroku ve výši částka, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, uhradit v pravidelných 60-ti týdenních splátkách po částka, přičemž splatnost poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně, poslední splátku uhradila dne datum, nadále zbývá na jistině uhradit částka a na poplatku částka. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná dopisem informována.

2. Účastnice řízení byly vyrozuměny, postupem dle § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., že došlo k zákonnému přerušení řízení, neboť v insolvenčním rejstříku došlo ke zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužnice – žalované. Následně byly vyrozuměny, že v nalézacím řízení se pokračuje, neboť insolvenční řízení bylo pravomocně skončené.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaná nedostavila, neomluvila, byť žalobu osobně převzala dne datum a předvolání jí bylo doručeno dne datum dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně se včas a řádně z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastnic, když u nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

4. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost právnická osoba, postoupila na žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu, jenž byl přílohou uvedené smlouvy, v němž figuruje pohledávka za žalovanou. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky dopisem ze dne datum, který byl datum dán k poštovní přepravě (jak doloženo oznámením i podacím lístkem).

5. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

6. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě v den podpisu smlouvy žalované předal hotovost ve výši částka. Žalovaná se zavázala vedle částky částka uhradit poplatek ve výši částka, který byl vypočten jako součet úroku ve vši částka, poplatku za administrativní činnosti ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, to vše v pravidelných 60-ti týdenních splátkách po částka. Uvedené bylo prokázáno smlouvou o půjčce. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že žalované zbývá na jistině uhradit částka (která původně činila částka) a na poplatku částka (který činil částka), lze matematickým postupem uzavřít, že žalovaná uhradila celkem částka. Žalovaná ostatně netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by z titulu uvedené smlouvy uhradila žalobkyni, případně jejímu právní předchůdci více.

7. Soud po právní stránce uzavřel, že jde o plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 odst. 2 o. z. platného a účinného do 31. 12. 2013 (dále jen o. z.) za užití § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., neboť uvedená, k důkazu předložená smlouva o půjčce je neplatný právní úkon ve smyslu § 39 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 51a o. z., kdy jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatek, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 o. z., neboť dle uvedené smlouvy měla žalovaná kromě poskytnuté částky hradit též poplatek za administrativní činnosti a za hotovostní inkaso splátek, které však činí 70 % poskytnuté hotovosti, tedy částky částka Tyto výše odměn vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím poplatků v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže používat právní ochrany. Soud proto uzavřel, že rozdíl mezi částkou poskytnutou částka a žalovanou dosud uhrazenou částka je částkou, kterou má žalovaná povinnost žalobkyni uhradit. Jedná se proto o částku částka.

8. Jak bylo již výše uvedeno, smlouva byla shledána soudem absolutně neplatnou, proto z ní nelze dovodit závazek žalované poskytnuté peněžité plnění žalobkyni vrátit nejpozději do datum, tedy do data, na který připadla splatnost poslední splátky. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Takováto výzva byla učiněna v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo dáno k poštovní přepravě dne datum, jak doloženo výzvou i poštovním podacím archem. Dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. se oznámení - výzva k plnění dostala do dispoziční sféry adresáta dnem datum. Z obsahu této výzvy je zřejmé, že žalovaná měla plnit do 10 dnů ode dne doručení, tzn. do datum. Pokud tak neučinila, dnem datum se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá ji povinnost k úhradě úroku z prodlení. S ohledem na shora prezentovaný závěr soud žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I., když odůvodněnost úroků z prodlení vychází z ustanovení § 517 odst.1, o. z. platného a účinného do 31. 12. 2013 a jejich výše z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Dle uvedeného vládního nařízení byl úrok z prodlení ke dni datum 8,05 % ročně, žalobkyně požadoval úrok z prodlení nižší, soud zde byl vázán žalobním petitem. Co do zbývající části předmětu sporu soud žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, měla by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V této souvislosti je nutné zmínit nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne datum, kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu ve věci vycházel též z požadovaných úroků z prodlení, úroků a jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci.

10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).