5 C 279/2019

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, na účet České republiky - Okresního soudu v Klatovech, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech prostřednictvím svého právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že jejím jednatelem byl v minulosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení], odvolaný z funkce jednatele [datum]. [anonymizováno] [příjmení] byla právní zástupkyní žalobkyně, když žalobkyni vznikl nárok na zaplacení vůči žalovaným, a to rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 49 Cm 23/2014-5, na zaplacení částky [částka] s 6 % úrokem z této částky od [datum] do zaplacení, směnečné odměny ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení ve výši [částka], rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 č. j. 22 C 13/2016-249 další nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka] a rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 203/2018-268 nárok na zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši [částka]. [anonymizováno] [příjmení] jako právní zástupkyně žalobkyně po nabytí právní moci shora uvedených rozhodnutí vyzvala právního zástupce protistrany [datum] k zaplacení celkové vyčíslené částky včetně úroků z prodlení ve výši [částka], a to na profesní účet [anonymizováno] [příjmení] č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [variabilní symbol]. Jmenovaná advokátka přesto, že uvedenou částku na účet obdržela, následně tuto žalobkyni nepředala, a to znamená,že bez právního důvodu si ji ponechala, ač se jedná o prostředky jejího klienta tedy žalobkyně. [anonymizováno] [příjmení] zemřela, žalobkyně přihlásila tuto pohledávku do dědického řízení, žalovaný pohledávku neuznal a [datum] předložil soudní komisařce záznam ze dne [datum], z něhož vyplývá dohoda mezi žalobkyní zastoupenou jednatelem [anonymizováno] [příjmení] a advokátkou [anonymizováno] [příjmení] o podmínkách právního zastoupení, dle které, odměnu ve výši získaného výtěžku – tedy veškerého advokátkou vymoženého plnění se zavázala žalobkyně jako odměnu uhradit [anonymizováno] [příjmení]. Žalobkyně poukázala na neplatnost uvedeného záznamu z nejrůznějších aspektů – záznam nevyjádřil vůli [anonymizováno] [příjmení], rozpor dohody s vnitropodnikovou interní směrnicí PP7.2, neplatnost z hlediska předpisů o advokacii, daňové konsekvence, kdy [anonymizováno] [příjmení] přijaté plnění nevyfakturovala žalobkyni, nezaúčtovala, nezdanila.

2. Žalovaný se domáhal zamítnutí žaloby, uvedl, že žalobkyně do dědického řízení přihlásila svoji pohledávku ve výši [částka] s tím, že se má jednat o prostředky žalobkyně od ruského občana pana [příjmení]. Žalovaný proto kontaktoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žalovaného s případem [anonymizováno] seznámil a předal mu kopii záznamu ze dne [datum], kterou žalovaný doručil notářce. Konstatoval, že žalovanou částku v dědickém řízení nezdědil, poukázal na to, že neobdržel cestou poštovního úřadu předžalobní výzvu s datem vyhotovení [datum]. Připustil, že ve schránce na adrese trvalého bydliště byl vhozen dokument označený„ Vyrozumění o spáchání [anonymizováno] činu a předžalobní výzva k doplnění“. Uvedl, že pokud předmětnou žalobu podala žalobkyně zastoupena [anonymizováno] [příjmení], pak zřejmě plnou moc podepsal [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatel společnosti, jehož jmenování do funkce je předmětem soudního sporu a tudíž je sporné, zda může za společnost jednat.

3. Soud usnesením ze dne 15. 4. 2020 č. j. 5 C 279/2019-124 (právní moc [datum rozhodnutí]), výrokem II. ustanovil žalobkyni pro řízení vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 5 C 279/2019 procesního opatrovníka, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] se sídlem v [obec]. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že u Krajského soudu v Plzni probíhá celá řada řízení o statusových věcech žalobkyně, kdy je sporné, kdo je jejím jednatelem a tedy je sporné i to, zda žalobkyně mohla udělit procesní plnou moc k zastupování [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], prostřednictvím něhož byla podána předmětná žaloba. Za dané situace tak nemohla a nemůže žalobkyně jako právnická osoba před soudem vystupovat jako účastník, nemůže za řízení činit ani procesní úkony, proto k ochraně jejích zájmů a práv slouží institut opatrovníka. Rozhodnutí soudu bylo odůvodněno ustanovením § 29 odst. 2 o. s. ř., když nebyl na místě postup dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pro hrozící nebezpečí z prodlení.

4. Soud na jednání dne [datum] vyzval žalobkyni v intencích § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení a specifikovala částku [částka], jež je součástí žalobou uplatněné částky [částka]. V souvislosti s tím měla uvést, na základě jakých skutečností měl žalobkyni vzniknout nárok a kdy na úhradu částky [částka] a vůči komu, na podporu svých tvrzení měla navrhnout důkazy. Žalobkyně na poučení reagovala konstatováním, že [anonymizováno] [příjmení] za oprávněného v exekučním řízení vedeném [anonymizováno] [příjmení] učinila 2 úkony právní služby, a to přípravu převzetí zastoupení a podání exekučního návrhu, což představuje zmíněných [částka]. Tato částka byla na účet [anonymizováno] [příjmení] poukázána, a to pod variabilním symbolem [číslo] od právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno]. K přímému dotazu soudu, zda na podporu těchto tvrzení žalobkyně navrhuje důkazy, tato prostřednictvím svého opatrovníka reagovala negativně.

5. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.

6. Ze spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 12 D 530/2019, konkrétně z úmrtního listu, doplnění přihlášky ze dne [datum], protokolu o jednání ze dne [datum], usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 530/2019-126 ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 530/2019-132, sdělení soudu ze dne [datum], usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 530/2019-200, protokolu ze dne [datum], jakož i usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 530/2019-206 bylo prokázáno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], závětním dědicem byl žalovaný, který uplatnil právo na výhradu soupisu a požádal, aby soupis byl nahrazen jeho prohlášením o pozůstalostním majetku. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 530/2019-126 (právní moc [datum rozhodnutí]) byla určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou [částka], výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti částkou [částka], a čistá hodnota pozůstalosti částkou [částka], zároveň bylo potvrzeno daným usnesením nabytí dědictví žalovanému, který dědil ze závěti s výhradou soupisu. Soud sice zahájil dodatečné řízení o pozůstalosti ve smyslu § 138 odst. 2 a § 193 z. ř. s., když následně soudem byla určena obvyklá cena nového majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou [částka], stejně tak i výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti i čistá hodnota pozůstalosti. Žalobkyně byla o výsledku dědického řízení spravena dopisem ze dne [datum], když předtím dopisem ze dne [datum] se přihlásila do dědického řízení se svojí pohledávkou vůči [anonymizováno] [příjmení] ve výši [částka] (předmět tohoto nalézacího řízení) z titulu zpronevěry této částky zůstavitelkou. Žalovaný v dědickém řízení uvedl, že tento dluh zůstavitelka neměla a nebyl prokázán. Jak zřejmé z obsahu usnesení vydaných v rámci dědického řízení, shora specifikovaných, tento dluh zůstavitelky vůči žalobkyni nebyl do dědictví zahrnut.

7. Po právní stránce lze uzavřít, že žalovaný jako dědic po zemřelé [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uplatil ústně do protokolu u soudní komisařky výhradu soupisu, proto hradí dluhy zůstavitelky do výše ceny nabytého dědictví ve smyslu § 1706 o. z. Výše ceny nabytého dědictví činí [částka]. Žalovaný jako dědic zůstavitelky, kterému svědčí výhrada soupisu, je povinen uhradit dluhy zůstavitelky a ostatní pasiva zůstavitelky„ pro viribus hereditas“, tedy nejen z dědictví, ale i ze všeho svého ostatního majetku. Na úhradu dluhů zůstavitelky a ostatních pasiv pozůstalosti však není povinen vynaložit více, než kolik činí obvyklá cena nabytého dědictví. To v daném případě znamená, že žalovaný je povinen uhradit dluh zůstavitelky vůči žalobkyni, o jehož existenci bude pojednáno níže, neboť cena nabytého dědictví je několikanásobně vyšší, než výše dluhu uplatněného předmětnou žalobou.

8. Při zjišťování existenci dluhu zůstavitelky vůči žalobkyni soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z dohody o plné moci bylo prokázáno, že žalobkyně zastoupena jejím jednatelem – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zmocnila dne [datum] [anonymizována dvě slova] [příjmení] k zastupování, dle obsahu dohody se jedná o procesní plnou moc, která byla předložena v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 23/2014. V něm BETONOVÉ STAVBY – [právnická osoba], dále BSG, zastoupena [anonymizováno] [příjmení] vedla spor o zaplacení [částka] s příslušenstvím vůči žalovanému [jméno] Grebenkovovi, občanu Ruské federace BSG byla ve sporu úspěšná, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 49 Cm 23/2014-51 (právní moc [datum rozhodnutí], vykonatelnost [datum]), byla uložena povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni – BSG [částka] s úrokem 6 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši [částka], jakož i náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 22 C 13/2016-249 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 18 Co 203/2018-268 (právní moc [datum rozhodnutí], vykonatelnost [datum]), bylo prokázáno, že žalobkyně [příjmení] zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v řízení o určení neúčinnosti darovací smlouvy vedeném proti žalovaným 1) [jméno] [příjmení], 2) [anonymizována dvě slova] byla úspěšná, když zároveň žalovaným byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (před soudem prvého stupně) a náklady odvolacího řízení ve výši [částka], a to vždy k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Z obsahu posledně dvou zmíněných rozsudků, soudu prvého a druhého stupně, bylo dále prokázáno, že žalovaní [příjmení] byli zastoupeni [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Součet všech shora uvedených částek, jež měly být dle pravomocných a vykonatelných rozsudků úspěšné žalobkyni uhrazeny ke dni [datum] (tj. ke dni, kdy [anonymizováno] [příjmení] jako právní zástupkyně BSG vyzvala právního zástupce žalovaných [příjmení] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k plnění), činil [částka], tj. součet jistiny [částka], úroku z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka] (zde správně mělo být uvedeno úrok, nikoli úrok z prodlení – viz výrok I. rozsudku č. j. 49 Cm 23/2014-51), směnečného peníze [částka], nákladů řízení [částka], [částka] a [částka]. V uvedeném e-mailovém podání ze dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 19 spisu), [anonymizováno] [příjmení] vyzvala [anonymizována dvě slova] k plnění rovněž částky [částka] – náklady exekuce, když celková částka [částka] měla být poukázána na její účet [bankovní účet], pod [variabilní symbol]. Výpisem z uvedeného účtu bylo prokázáno, že dne [datum] na něj byla připsána pod [variabilní symbol] částka [částka], když majitelem tohoto účtu byla [anonymizováno] [příjmení], jak sdělila [právnická osoba] dne [datum] (č. l. 88 spisu). Z výpisů z účtů a sdělení banky bylo rovněž zjištěno, že z tohoto účtu částka [částka] odešla pod variabilním symbolem [číslo] dne [datum] na jiný účet [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [bankovní účet]. Zůstatek na účtu [číslo] [bankovní účet] ve výši [částka] byl předmětem dědického řízení (viz usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 12 D 530/2019-126) a účet byl používán k výkonu advokacie [anonymizováno] [příjmení]. Žalobkyně však tvrdila, že částku [částka] od [anonymizováno] [příjmení] nikdy neobdržela, ač tato částka byla žalovanými [příjmení] právní zástupkyni žalobkyně vyplacena. Žalovaný v rámci dědického řízení předložil (shodně žalobkyně v tomto nalézacím řízení) záznam datovaný [datum], a to v kopii, k němuž se vyjádřil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] před policejním orgánem dne [datum], jak doloženo úředním záznamem (č. l. 83 – 85 p.v. spisu). Z obsahu těchto listinných důkazů i výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vzal soud za prokázané, že ke dni pořízení záznamu, tj. ke dni [datum], byl jednatelem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl oprávněn zastupovat žalobkyni samostatně. [anonymizováno] [příjmení] jako jednatel žalobkyně se dostavil do advokátní kanceláře [anonymizováno] [příjmení] ve věci vystavené směnky vůči dlužníku [jméno] [příjmení], kde se zavázal zaplatit advokátce za právní služby dle této dohody odměnu ve výši získaného výtěžku – tedy veškerého advokátkou vymoženého plnění. Záznam sice nebyl předložen v originální podobě, neboť originálem nikdo z účastníků řízení nedisponoval, stejně tak ani policejní orgán, avšak obsah tohoto listinného důkaz byl podpořen výpovědí [anonymizováno] [příjmení] před policejním orgánem. Zde jmenovaný potvrdil, že záznam podepsal, s obsahem záznamu byl srozuměn, vypověděl, že tento byl sepsán advokátkou [anonymizováno] [příjmení] v její kanceláři. Na základě jednání, jež proběhlo [datum], byla uzavřena též dohoda o plné moci k zastupování v případě [anonymizováno], jak sdělil Ing. [příjmení] v úředním záznamu. Toto jeho tvrzení pak koresponduje s předloženou dohodou o plné moci, která byla předložena v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 23/2014 a byla datována téhož dne jako záznam, tj. [datum].

9. Po právní stránce má soud za to, že žalobkyně uzavřela s advokátkou [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] smlouvu příkazní ve smyslu § 724 a následující o. z. platného a účinného do 31. 12. 2013 (dále jen o. z.) za užití § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Touto smlouvou se [anonymizováno] [příjmení] zavázala jako příkazník pro žalobkyni jako příkazce vykonávat činnost, a to činnost upravenou zvláštním právním předpisem, jež podrobněji upravuje práva a povinnosti stran s ohledem na zvláštní povahu závazku. [anonymizováno] [příjmení] měla vykonávat činnost pro žalobkyni spočívající v zastupování žalobkyně ve věci vedené proti [anonymizováno] a rovněž ve věci vedené proti [anonymizováno], když z rozsudků Městského soudu v Praze, Obvodního soudu pro Prahu 8, Městského soudu v Praze shora specifikovaných je zřejmé, že v řízeních před soudem prvého stupně i před soudem odvolacím vystupovala jako právní zástupkyně žalobkyně. [anonymizováno] [příjmení] jako příkazník vykonávala tuto činnost jako svoji profesi, tedy jako advokát (zákon č. 85/1996 Sb. o advokacii ve znění pozdějších předpisů), vyvíjela činnost pro příkazce – žalobkyni, v jejím zájmu a v její prospěch. Ve smyslu § 730 odst. 1 o. z. příslušela [anonymizováno] [příjmení] za výkon činnosti odměna, neboť poskytnutí odměny je obvyklé vzhledem k povolání příkazníka – advokáta. Žalobkyně zastoupena jednatelem [anonymizováno] [příjmení] sjednala s [anonymizováno] [příjmení] ve věci vedené proti [anonymizováno] odměnu ve výši veškerého advokátkou vymoženého peněžitého plnění, jak bylo prokázáno záznamem ze dne [datum]. Odměna by v daném případě s ohledem na pravomocné a vykonatelné shora specifikované rozsudky představovala součet částek [částka] (jistina), [částka] (kapitalizovaný úrok), [částka] (směnečná odměna), [částka] (náklady řízení). Takovéto ujednání je však v rozporu s pravidly profesní etiky a pravidly soutěže advokátů České republiky, tedy v rozporu se stavovským předpisem [číslo] (dále jen etický kodex). Ten ve svém článku 10 odst. 5 uvádí, že advokát je oprávněn sjednat smluvní odměnu stanovenou podílem na hodnotě věci nebo na výsledku věci, je-li výše takto sjednané odměny přiměřená podle ustanovení odst. 2 a 3. Za přiměřenou nelze však zpravidla považovat smluvní odměnu stanovenou podílem na výsledku věci, pokud tento podíl je vyšší než 25 %. Pokud v daném případě sjednaná odměna advokátky představovala 100 % vymoženého plnění, pak byla sjednána v rozporu s uvedeným etickým kodexem, jedná se o odměnu nepřiměřenou, nemorální. Takto sjednaná dohoda o smluvní odměně se příčí dobrým mravům, kdy dobré mravy jsou měřítkem etického hodnocení konkrétních situací odpovídajícímu obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednání, apod. Pro posouzení, zda se dohoda o smluvní odměně nepříčí dobrým mravům, soudu posloužilo jako kritérium hodnocení, zda tato dohoda byla sjednána v souladu s článkem 10 etického kodexu či nikoli. Jak bylo již výše uvedeno, dohoda o odměně byla sjednána právě v rozporu s tímto kodexem. Soud proto uzavřel, že dohoda o odměně advokátky [anonymizováno] [příjmení] s žalobkyní se příčí dobrým mravům a tudíž je neplatná ve světle § 39 o. z. Pokud na účet advokátky byla složena [datum] částka [částka] zahrnující v sobě jak jistinu, kapitalizovaný úrok, směnečnou odměnu i náklady řízení (v řízení vedeném proti [anonymizováno]), a nebyl předložen jediný důkaz o tom, že advokátka tuto částku žalobkyni vyplatila, ostatně ani žalovaný netvrdil, že k výplatě došlo, tak advokátka [příjmení] získala majetkový prospěch plněním z neplatného právního úkonu dle § 451 odst. 2 o. z. a ve světle § 451 odst. 1 o. z. je povinna žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka] vydat. V této souvislosti je třeba uvést, že nebyly dohledány žádné spisy vedené [anonymizováno] [příjmení] na svého klienta – žalobkyni, v nichž by mohly být eventuálně dohledány další důkazy vztahující se k tomuto řízení, tj. k zastupování, sjednané odměně či dalšímu osudu částky složené na účet advokátky, jak prokázáno výpovědí [anonymizováno] [příjmení], přebírající praxi po zemřelé [anonymizováno] [příjmení], i samotného žalovaného (prokázáno úředními záznamy PČR ze dne [datum]).

10. Jde-li o částku [částka], [částka] (představující přiznané náklady řízení žalobců ve věci vedené proti [anonymizováno]), pak zde žádná dohoda o odměně advokátky [příjmení] s žalobkyní předložena nebyla (záznam ze dne [datum] se vztahuje jen na řízení vedené proti [anonymizováno]). Výroky rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 8 a Městského soudu v Praze byla uložena povinnost [anonymizováno] (žalovaným) zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni náklady řízení ve výši shora uvedené, k rukám advokátky [anonymizováno] [příjmení]. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jde o nároky na náhradu nákladů řízení účastníka, tedy žalobkyně, a určení, že se tyto platí advokátce, představuje pouze určení platebního místa. Z jazykového znění i z konstantní judikatury k ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dané zákonné ustanovení nezakládá právo advokáta na náhradu nákladů řízení. Advokát je zde tzv. platebním místem a je povinen náhradu nákladů řízení, jež mu byla vyplacena (tato částka na účet advokátky [příjmení] byla vyplacena [datum] – prokázáno výpisem z účtu advokátky), vyúčtovat jím zastoupenému účastníku (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3314/09). To, že zákon stanoví oprávnění advokáta přijmout jménem účastníka náhradu nákladů řízení, neznamená, že si tuto náhradu advokát může ponechat (viz např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dne 31. 7. 1998 sp. zn. 10 Cmo 336/98). Výrok rozhodnutí soudu o tom, že náhrada nákladů řízení má být zaplacena advokátu (k jeho rukám), pak představuje určení platebního místa; nic se tím nemění na tom, že advokát není věcně legitimován k náhradě nákladů řízení a že nositelem přisouzeného práva, je vždy jím zastoupený účastník řízení – žalobkyně. Nebyl předložen jediný důkaz o tom, že by advokátka svému klientovi – žalobkyni vyúčtovala takto přijaté náklady řízení a pokud tak neučinila, tyto si ponechala, na úkor žalobkyně se bez spravedlivého důvodu obohatila. Je proto povinna ve světle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. částku [částka] a [částka] žalobkyni jako ochuzené vydat.

11. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě vyhověl co do částky [částka] včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky, který má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., jak zřejmé z výroku rozsudku pod bodem I. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 25 spisu) vyzván k úhradě žalobou uplatněné částky do 7 dnů od doručení výzvy. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne [datum], jak doloženo podacím lístkem a jak zřejmé ze sledování zásilky. Ze sledování zásilky se rovněž podává, že zásilka byla dodána adresátovi – žalovanému dne [datum], kdy žalovaný si zásilku na poště nevyzvedl, proto byla vhozena do poštovní schránky adresáta. To, že písemnost se nacházela ve schránce žalovaného, potvrdil sám žalovaný ve svém vyjádření k žalobě (na č. l. 34 spisu). Soud uzavřel, že výzva k plnění se dostala do dispoziční sféry adresáta, dle ní měl žalovaný plnit do 7 dnů ode dne doručení, tj. do [datum]. Pokud v uvedené lhůtě tak neučinil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej rovněž povinnost k úhradě úroků z prodlení.

12. Jde-li o částku [částka], pak soud měl za prokázané, že tato představovala náklady exekuce, jak uvedeno ve výzvě [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] učiněné právnímu zástupci žalovaných [příjmení] a tvořila součást celkové částky [částka] připsané na účet [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] (popsáno a prokázáno shora). Soud na jednání konaném dne [datum] vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení a specifikovala částku [částka], uvedla, na základě jakých skutečností měl žalobkyni vzniknout nárok a kdy na úhradu této částky a vůči komu, na podporu svých tvrzení měla navrhnout důkazy. Na uvedenou výzvu žalobkyně reagovala sdělením, že se jedná o spis, který byl veden u soudního exekutora [anonymizováno] [příjmení] pod sp. zn. 120 Ex 9865/2016, kde [anonymizováno] [příjmení] za oprávněného učinila 2 úkony právní služby, a to přípravu převzetí zastoupení a podání exekučního návrhu. Na podporu těchto tvrzení však nenavrhla žádné důkazy. Soud ohledně částky [částka] dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, na základě jakých skutečností měl [anonymizována dvě slova] zaplatit na účet [anonymizováno] [příjmení] částku [částka]. Nebyl navržen důkaz, z něhož by vyplývala odůvodněnost nároku žalobkyně na úhradu nákladů exekuce právě ve výši [částka], tedy důkaz prokazující povinnost klientů [anonymizována dvě slova] zaplatit žalobkyni na účet její právní zástupkyně, resp. k jejím rukám, právě žalobou uplatněných [částka]. Soud proto uzavřel, že žalobkyně i přes poučení v intencích § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neunesla břemeno důkazní ohledně částky [částka] s příslušenstvím, proto žalobu v tomto rozsahu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.

13. Vzhledem k tomu, že soud dohodu o odměně obsaženou v záznamu ze dne [datum] shledal neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, bylo nadbytečné dále zjišťovat, zda tato je neplatná i z jiných aspektů tvrzených žalobkyní (rozpor dohody s vnitropodnikovými směrnicemi žalobkyně [příjmení] 7.2, z hlediska daňových konsekvencí, či trestně právního hlediska), proto zamítl důkazní návrhy příkazem k prohlídce ze dne [datum rozhodnutí] Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 0 Nt 12004/2019, spisem téhož soudu zn. 9 C 154/2019, prohlášením pana [příjmení] ze dne [datum], směrnicí PT 7.2, jakož i usnesením PČR ze dne [datum rozhodnutí] č. j. KRPP-8791-275/TČ-2019-030080. Soud rovněž zamítl důkazní návrh svědeckou výpovědí [anonymizováno] [příjmení], a to z toho důvodu, že měl dostatečně prokázaný obsah dohody o odměně, jež byl vtělen do záznamu z [datum], k jehož obsahu se navržený svědek [příjmení] [příjmení] vyjádřil již před policejním orgánem. Oba dva tyto listinné důkazy byly dostačující, proto výslech [anonymizováno] [příjmení] byl pro nadbytečnost zamítnut. Rovněž byla zamítnuta ústavní stížnost, akceptační dopis Ústavního soudu i dohoda o plné moci předložené žalovanými, neboť tyto listinné důkazy nesloužily k podpoře tvrzení žalovaného, jež by byla rozhodná pro posouzení dané věci. Vzhledem k tomu, že soud zamítl návrh důkazu prohlášením pana [příjmení], zamítl rovněž důkazní návrh zprávou týkající se [anonymizováno] stavu jmenovaného, a to pro nadbytečnost.

14. Výrok pod bodem III. rozsudku je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně měla neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu sporu (viz výrok II. rozsudku), soud jí proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny toliko zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] z podané žaloby. Soud nepřiznal žalobkyni požadovanou odměnu za 4,5 úkonu právní služby ve výši [částka], 5 režijních paušálů po [částka], tedy celkem [částka] (jak účtováno podáním na č. l. 187 spisu), s následujícím odůvodněním. Jak bylo již shora uvedeno, žalobkyni byl ustanoven opatrovník pro dané řízení v osobě advokáta podle § 29 odst. 2 o. s. ř., neboť bylo sporné, a to v průběhu celého tohoto nalézacího řízení (soudu známo z úřední činnosti, že ani jedno řízení probíhající u Krajského soudu v Plzni v otázkách statusových žalobkyně nebylo pravomocně skončeno), kdo je jednatelem žalobkyně. Tedy bylo sporné i to, zda žalobkyně mohla platně udělit procesní plnou moc k zastupování [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], prostřednictvím něhož byla podána i předmětná žaloba. Za tohoto stavu pak nebylo možné přiznat odměnu a tomu odpovídající režijní paušály za úkony realizované [anonymizováno] [příjmení], které učinil na základě procesní plné moci za žalobkyni, když byla sporná samotná platnost udělené plné moci. Jak bylo shora konstatováno, žalobkyně byla ve věci neúspěšná jen v poměrně nepatrné části předmětu sporu, soud jí proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. vůči žalovanému. Protože však žalobkyně byla zastoupena opatrovníkem, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který ke dni vyhlášení daného rozsudku náklady řízení sice vyúčtoval (viz č. l. 187 spisu), avšak tyto mu nebyly zatím soudem přiznány, a tudíž nebyly státem proplaceny, soud rozhodl tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením, to vše za užití § 155 odst. 1, § 140 odst. 2 o. s. ř.