5 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované t. č. na adrese adresa žalované zastoupená opatrovníkem územní celek sídlem adresa o částka s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky [částka], [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

III. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. IV. [příjmení] z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu [okres] dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] za období [datum] do [datum] z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně, a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka]. Rovněž požadovala kapitalizovaný úrok ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] z částky [částka] ve výši 29 % ročně, zároveň tento požadovala z částky [částka] v téže výši od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalované poskytla hotovost ve výši [částka] v den podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Zavázala se vedle částky [částka] uhradit úrok ve výši [částka], odměnu za zpracování a doručení ve výši [částka] a částku za administrativní činnosti ve výši [částka], to vše ve [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však uhradila toliko [částka]. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož data. Po postoupení pohledávky ničeho neuhradila, a to i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně.

2. Okresní soud [okres] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]) vyslovil svoji místní nepříslušnost, když po právní moci daného usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Klatovech.

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka], [částka], [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že k rukám jejího právního zástupce byl doručen rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém byla žalovaná omezena ve svéprávnosti k právním úkonům. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva o zápůjčce byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena v době před stvrzeným vydáním rozhodnutí o omezené svéprávnosti, má žalobkyně za to, že nelze bez dalšího uzavřít, že žalovaná nebyla schopna předmětnou smlouvu uzavřít platně a že žalobkyně tak nemá nárok na zaplacení pohledávky z titulu této smlouvy. Nicméně s ohledem na soudem sdělené informace o aktuální situaci žalované se žalobkyně rozhodla vzít žalobu částečně zpět.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala zčásti žalobu zpět dle § 96 odst. 1 o. s. ř., soud postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Souhlasu žalované se zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 3, 4 o. s. ř.).

5. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti, když u žalobkyně byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

6. Opatrovník žalované uvedl, že souhlasí se závěry znaleckého posudku, kdy žalovaná nemohla rozpoznat následky svého jednání, tedy platně uzavřít předmětnou smlouvu. Měla by proto vrátit rozdíl mezi částkou poskytnutou a jí doposud uhrazenou.

7. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Z těchto listinných důkazů vzal za prokázané, že [právnická osoba] uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v seznamu postoupených pohledávek byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou. [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni, jak doloženo oznámením i podacím lístkem (listinný důkaz na č. l. 16 spisu).

8. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] vzal za prokázané, že ta byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovanou, a to dne [datum], když téhož dne žalované byla předána hotovost ve výši [částka] představující zápůjčku. Žalovaná stvrdila převzetí této částky podpisem smlouvy. Zavázala se [částka] včetně poplatku ve výši [částka] uhradit v pravidelných [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka]. Poplatek byl tvořen úrokem ve výši [částka], částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a částkou za administrativní činnosti a komfortní splácení ve výši [částka].

9. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouva mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] a žalovanou uzavřená dne [datum] je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady [číslo] a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání. Soud považuje právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalované poplatek, aniž by bylo uvedeno, jak byl určen a proč právě v této výši, což se týká především částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení – [částka] a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení ve výši [částka]. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z dané transakce. Oba tyto poplatky tvoří v daném případě u půjčky ve výši [částka] 64 %, navíc z částky, která byla žalované půjčena. Tyto výše odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroku víceméně přiměřenou, 29 % ročně, navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo i žalovanou částkou. Sjednaný vysoký poplatek nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel.

10. Nad rámec shora uvedeného soud smlouvu o zápůjčce shledal za neplatné právní jednání, rovněž proto, že žalovaná v době uzavření smlouvy o zápůjčce nebyla schopna porozumět důsledkům uzavření této smlouvy. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]) bylo prokázáno, že žalovaná byla po dobu [anonymizováno] let omezena ve svéprávnosti tak, že není schopna hospodařit s finančními prostředky do [částka] týdně pro vlastní potřebu, dále se omezuje ve svéprávnosti tak, že není schopna spravovat své jmění, pořizovat závěť, dědickou smlouvu, dovětek pro vyhlášení o vydědění a jejich odvolání, porozumět důsledkům uzavření smlouvy kupní, darovací, o půjčkách, úvěrech, leasingové smlouvy a smlouvy týkající se nemovitostí a jiné majetkové povahy, není schopna rozpoznat potřebu uzavírání smlouvy o poskytování sociálních služeb, když opatrovníkem žalované bylo jmenováno [územní celek]. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyně z oboru zdravotnictví – [anonymizováno] (z něhož vycházel soud v řízení o svéprávnosti žalované), bylo prokázáno, že žalovaná trpí lehkou [anonymizováno] retardací, tedy vrozeným defektem intelektových schopností. Rovněž u ní jsou přítomny organické změny osobnosti na podkladě epileptické encephalopatie. Není schopna spravovat své jmění ani není schopna porozumět důsledku uzavírání smluv (mimo jiné). Ze závěru znaleckého posudku soud dospěl k závěru, že žalovaná v době, kdy uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, již trpěla lehkou mentální retardací, neboť již od narození byl u ní diagnostikován vrozený defekt intelektových schopností. Nebyla tak schopna porozumět důsledkům uzavření smluv. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce je právním jednáním neplatným v souladu rovněž s § 581 o. z. Pokud tedy žalovaná převzala hotovost ve výši [částka], což nebylo ani opatrovníkem žalované rozporováno, a z této částky uhradila toliko [částka], pak se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku [částka] ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. a dle § 2991 odst. 1 o. z. je povinna ochuzenému, tedy žalobkyni, vydat oč se obohatila. Soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobě vyhověl co do částky [částka], jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Pokud jde o příslušenství, tedy úrok z prodlení z této částky, soud dospěl k následovnému. Žalovaná byla sice vyzvána již oznámením o postoupení pohledávky, dále i výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] k úhradě žalobou uplatněné částky, avšak s ohledem na rozumovou vyspělost žalované nebylo možné uzavřít, že byla srozuměna s tím, na základě jakých skutečností má povinnost žalobkyni plnit. Až rozsudkem zdejšího soudu shora specifikovaným byl žalované jmenován opatrovník – [územní celek], kterému daná žaloba byla doručena dne [datum]. Soud tedy uzavřel, že tímto dnem byla žalovaná vyzvána k úhradě peněžitého plnění, a to bez zbytečného odkladu, tj. do [datum], a pokud neplnila, pak dnem [datum] se ocitla v prodlení ve smyslu § 1968, § 1970 o. z., a je povinna hradit též úrok z prodlení v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., který činil 8,25 % ročně, avšak žalobkyně požadovala úrok nižší 8,05 % ročně. Soud vázán žalobním petitem v tomto směru žalobě vyhověl. Zároveň zamítl úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] (viz výrok III. rozsudku).

11. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky vymezené ve výroku I. tohoto rozsudku, tím zavinila, že řízení muselo být zastaveno, byla by proto povinna hradit náklady řízení žalované, které však v souvislosti s daným řízením žádné nevznikly, a to dle § 146 odst. 2 o. s. ř. V této souvislosti je nutné uvést, že nárok na náhradu nákladů řízení je nárokem vyplývajícím nikoli z hmotného práva, ale z práva procesního, proto na to, zda šlo o důvodně podanou žalobu je nutno usuzovat z procesního hlediska, tj. z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce. Jde tedy o to, zda se žalobce domohl uplatněného nároku či nikoli. V daném případě se žalobkyně svého nároku nedomohla. Jde-li o zbývající část předmětu sporu, v ní byla žalovaná převážně procesně úspěšná, měla by proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak z výroku rozsudku pod bodem IV. je patrno.

12. Při úvaze o lhůtě splatnosti částky vymezené ve výroku II. daného rozsudku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil žalované splátky s uvedením jejich výše a splatnosti. V tomto směru vycházel ze sdělení opatrovníka žalované o osobních, majetkových a výdělkových poměrech jmenované. Žalovaná je poživatelkou toliko invalidního důchodu ve výši [částka], dále je jí vyplácen příspěvek na mobilitu ve výši [částka] měsíčně, žije se svým manželem na ubytovně, kde za svoji osobu hradí [částka] měsíčně. Invalidní důchod je jí vyplácen na účet, na němž je zůstatek [částka]. Zhodnocením všech shora popsaných skutečností, tedy nejen [anonymizováno] stavu, mentální vyspělosti žalované, ale též jejích majetkových poměrů, soud dospěl k závěru, že je namístě žalované umožnit splátky, když zároveň pohledávka žalobkyně bude uspokojena v přiměřené lhůtě.