Okresní soud v Klatovech · Rozsudek

5 C 291/2020

č. j. 5 C 291/2020-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-27 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKT:2021:5.C.291.2020.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. na adrese adresa žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek na soudním poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení, dále úroku kapitalizovaného ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 29 % ročně a dále tento požadovala od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytl žalovanému hotovost ve výši [částka] v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Zároveň se zavázal [částka] včetně kapitalizovaného úroku ve výši [částka], odměny za administrativní činnosti ve výši [částka] a za zpracování a doručení ve výši [částka] uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však uhradil toliko [částka]. Dále se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále tento požadovala z jistiny od [datum] do zaplacení v zákonné výši. Rovněž požadovala kapitalizovaný úrok ve výši [částka] z jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 29 % ročně a dále tento požadovala z jistiny od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž žalovaný obdržel v den podpisu smlouvy hotovost ve výši [částka] a zavázal se tuto uhradit společně s kapitalizovaným úrokem [částka], odměnou za administrativní zpracování [částka] a za zpracování a doručení ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však uhradil toliko [částka]. Shora uvedené pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož data.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žalobu osobně převzal dne [datum] a předvolání dne [datum]. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když u nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, jejího seznamu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za prokázané, že [právnická osoba], uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figurují obě pohledávky za žalovaným. [právnická osoba] dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného o postoupení obou pohledávek na žalobkyni.

4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným, když téhož dne byla žalovanému předána hotovost ve výši [částka]. Žalovaný stvrdil převzetí této částky podpisem smlouvy a zavázal se [částka] včetně úroku ve výši [částka], částky představující zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka], a administrativní činnosti ve výši [částka], tedy celkem [částka] uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] vzal soud dále za prokázané, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, když téhož dne byla žalovanému předána hotovost ve výši [částka], převzetí této částky žalovaný stvrdil svým podpisem. Zavázal se [částka] včetně úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnosti ve výši [částka] a poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka], tedy celkem [částka] uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každá následující až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období.

6. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jsou neplatná právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouvy mezi jejími účastníky byly uzavřeny jako smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady [číslo] a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložených smluv, tyto byly předtištěné, byly napsány předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byly pohledávky za žalovaným postoupeny od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvy o zápůjčce a o okolnostech sjednání těchto smluv žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smluv soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smluv nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel, tedy žalovaný nacházel s ohledem na finanční prostředky, které mu byly poskytnuty, právní předchůdce žalobkyně si zřejmě ani nezjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěry v dohodnutých částkách a termínech. Soud považuje daná jednání za neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z. také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalovaném též úhradu za poskytnutí zápůjčky, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnosti, aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky určila a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z těchto transakcí. Uvedené poplatky v součtu činí v prvém případě 69 % z poskytnuté hotovosti [částka], a ve druhém případě 71 % z poskytnuté hotovosti, tedy z částky [částka] Tyto výše odměn vztažmo k poskytnutým částkám soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby si věřitel, byť se jedná o odměnu za poskytnuté peněžní prostředky ve formě úroku více méně přiměřenou (29 % ročně) navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do obou uvedených smluv, kdy celkové částky splacené dlužníkem mají fakticky dosáhnout více jak 87 % zapůjčené částky (včetně úroku). Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednané vysoké poplatky shora specifikované nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvách, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovéto smlouvy neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byly obě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným shledány absolutně neplatné. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2019 č. j. 25 Co 335/2018-80, který obdobnou věc řešil, navíc v postavení žalobkyně byla rovněž [právnická osoba]

7. Soud vztah účastníků proto posoudil podle předpisů upravující tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z., když žalovaný převzal od právního předchůdce žalobkyně [částka] a [částka] a zaplatil [částka] a [částka], jak uvedla žalobkyně ve svých žalobních tvrzeních, a žalovaný toto nerozporoval. Soud proto uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni rozdíl v uvedených částkách, tak jak z výroků rozsudku pod bodem I., III. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy žalobkyně či jejího předchůdce k plnění. První výzva byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla dána k poštovní přepravě dne [datum], jak doloženo poštovním podacím archem. Ve světle § 573 o. z. se dostala do dispoziční sféry adresáta dne [datum]. Podle výzvy mělo být plněno do 10 dnů od doručení, tzn. do [datum], pokud žalovaný neplnil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost k úhradě úroků z prodlení dle § 1968, § 1971 o. z.. Výše úroků z prodlení požadovaná žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud s ohledem na uvedený závěr žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, jak z výroků rozsudku pod body II., IV. je patrno.

8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný měl ve věci převážný úspěch, měl by proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

9. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] v souladu s položkou 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku však soudní poplatek by činil [částka], zbývá proto doplatit [částka]. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

10. Při úvaze o lhůtě splatnosti částek uvedených ve výroku I., III. vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.