5 C 307/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností právnická osoba anonymizováno věřitel uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši částka, který měl být splacen nejpozději do datum. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Rovněž uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak se domáhala úhrady žalobou uplatněné částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Soud ve věci nařídil jednání, z nichž se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vždy včas a řádně omluvila. Žalovaná se ani k jednomu jednání nedostavila, telefonicky sdělila, že zaplatila částka jako splátku za leden, chtěla se domluvit na splácení.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek, z níž vzal za prokázané, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum. Na žalobkyni jako postupníka byly postoupeny nesplacené spotřebitelské úvěrové pohledávky specifikované v datovém souboru. Z obsahu datového souboru bylo zjištěno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši částka. Postupitel dopisem ze dne datum informoval žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni, rovněž ji vyzval k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Uvedl, že postoupená pohledávka vznikla z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo (pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání).

4. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

5. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce – právnická osoba uzavřel dne datum s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši částka, jež měl být splacen do datum. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Z úvěrové smlouvy bylo prokázáno, že byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako klientem. Dle této smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr do výše limitu částka, při sjednané úrokové sazbě 5,75 % měsíčně. V článku VI. úvěrové smlouvy si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení klienta se splacením jakékoli částky jeho povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka.

6. Lze uzavřít, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dle § 2395 a následující o. z., kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal umožnit žalované čerpání úvěru do výše částka Smlouva byla uzavřena v intencích § 1820 o. z., kdy byly použity prostředky komunikace na dálku, jež umožňovaly uzavření dané smlouvy bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Žalobkyně tvrdila, že žalované byl úvěr poskytnut z bankovního účtu jejího právního předchůdce na její bankovní účet č. bankovní účet, a to ve výši částka. Oznámením o postoupení pohledávek však tato tvrzení podpořena nebyla, neboť částka částka postoupená na žalobkyni se skládala nejen z neuhrazené jistiny, ale též poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroků z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání (zřejmé z obsahu oznámení o postoupení pohledávky). Soud proto vyzval žalobkyni usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. 5 C 307/2021-40, aby uvedla a prokázala, jaké částky byly původním věřitelem převedeny na účet žalované a jaká částka žalobou uplatněná je jistina, úrok, případně poplatky. Žalobkyně podáním ze dne datum sdělila, že prostředky byly žalovanou čerpány v období datum do datum, když žalovaná k datu datum dlužila částka sestávající se ze součtu výběrů a poplatků ve výši částka, z náhrady nákladů ve výši částka (3 x částka), z úroků za období čerpání ve výši částka. Z předložených potvrzeních o provedených platbách bylo zjištěno, že na účet č. bankovní účet byly v období od datum do datum připisovány postupně částky v souhrnné výši částka, tedy nikoli ve výši žalobkyní tvrzených částka. Zde je třeba zmínit, že žalovaná nerozporovala, že by peněžní prostředky, byť se nevyjádřila k jejich výši, neobdržela, bylo proto nadbytečné provádět dotaz na banku, zda žalovaná byla v daném období majitelem uvedeného účtu. Soud proto tento důkazní návrh zamítl pro nadbytečnost. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu označenou – loan application info, která není důkazem způsobilým prokázat, že na účet žalované bylo připsáno žalobkyní tvrzených částka, neboť tato skutečnost z listiny nevyplývá. Z listiny se podává, že žalované měla být poskytnuta půjčka částka dne datum na základě smlouvy o půjčce číslo což je dokonce i jiné číslo smlouvy, než uvedené v oznámení o postoupení pohledávek (tam uvedeno číslo smlouvy číslo), navíc samotná smlouva o revolvingovém úvěru postrádá číslo. Z platební informace (listinný důkaz na č. l. 22 spisu) nelze uzavřít, že žalované na její účet byl poskytnut úvěr ve výši tvrzené žalobkyní. Lze však uzavřít, že žalobkyně potvrzeními o provedené platbě prokázala, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka v období datum až datum.

7. Soud dospěl k závěru, že smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je neplatné právní jednání, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná byla v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné použít vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. jsou ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednali, což byl daný případ a to ve výši 5,75 % měsíčně, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). Ze systému příjmení byla zjištěna průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru ve výši 14,20 % ročně. V úvěrové smlouvě však byla sjednána úroková sazba mnohonásobně vyšší a to 69 % ročně. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, tak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci úrok činil 5,75 % měsíčně, tedy 69 % ročně, a byl sjednán jako pevný, po celou dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud však hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu § 1796 o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou.

8. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatným právním jednáním, pak vztah mezi účastnicemi by mohl posoudit podle předpisů upravujících bezdůvodné obohacení (na což žalobkyně v žalobě apelovala) konkrétně dle § 2991 a následující o. z. K učinění spolehlivého závěru o tom, oč se žalovaná na úkor žalobkyně, případně jejího právního předchůdce, bezdůvodně obohatila, bylo třeba mít prokázané nejen to, jaká částka byla na účet žalované z titulu uvedené úvěrové smlouvy poskytnuta, což bylo částka (jak uvedeno shora), ale i to jakou částku žalovaná z titulu uvedené smlouvy již zaplatila. Z platební informace (č. l. 22 spisu) nebylo možné spolehlivě uzavřít, kolik žalovaná již zaplatila, a jak žalobkyně uvedla v podání ze dne datum v částce částka, jsou zahrnuty nejen výběry ale i poplatky, aniž by bylo zřejmé, o jaké se jedná a v jaké konkrétní výši. Soud proto vyzval žalobkyni usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. 5 C 307/2021-91, aby předložila důkaz, z něhož bude zřejmé, jakou souhrnnou částku žalovaná uhradila. Usnesení žalobkyně převzala dne datum a zůstalo bez patřičné reakce. Žalobkyně se na následně nařízené jednání nedostavila, aby ji soud mohl dát poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. ve stejném duchu jak učinil v usnesení ze dne datum. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, jakou částku jí, případně jejímu právnímu předchůdci, žalovaná již zaplatila. Jediné co bylo prokázáno byla platba ve výši částka dne datum, tedy po podání žaloby, jak zřejmé z výpisu z účtu ze dne datum (listinný důkaz na č. l. 83 spisu). Vzhledem k tomu, že soud neměl dostatečně prokázané údaje potřebné k rozhodnutí o bezdůvodném obohacení, a to ty týkající se úhrad žalované, tyto žalobkyně neposkytla ani na výzvu soudu, a na jednání, kde by se jí dostalo poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. se nedostavila, nezbylo nic jiného, než žalobu zcela zamítnout. Soud pro úplnost uvádí, že ani žalovaná součinnost ve věci neposkytla, pouze telefonicky požádala o odročení jednání, v čemž jí bylo vyhověno. Platbu v jí tvrzené výši částka soudu neprokázala, byť byla usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. 5 C 307/2021-92 k tomuto vyzvána a na další nařízené jednání se nedostavila, neomluvila.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu, které však žádné náklady v souvislosti s daným řízením nevznikly.

10. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni, jako stranu ve sporu neúspěšnou, stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu ve výši částka dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Žalobkyně zaplatila poplatek ve výši částka podle položky 2 bod 1 písm. c) Sazebníku, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. c) Sazebníku by soudní poplatek činil částka, proto zbývá doplatit částka. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).