5 C 313/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správce majetkové podstaty dlužníka právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], se domáhala původně společnost [právnická osoba], na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že uzavřela dne [datum] jako zhotovitel s žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo s předmětem plnění„ stavební úpravy vnějšího vzhledu objektu [adresa] v [obec]“ blíže specifikovaným v projektové dokumentaci. Smlouva byla postupně dodatky [číslo] – 6 a změnovými listy upravována, cena za dílo činila [částka] (bez DPH). Dne [datum] žalovaný dílo převzal s výhradami. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku [částka] (včetně DPH) se splatností [datum]. Daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] splatným [datum] vyúčtovala žalovanému část ceny díla částkou [částka] (včetně DPH). Žalovaný odmítl uhradit výše uvedené částky z důvodů, které žalobkyně nepovažovala za oprávněné. Obě strany spolu opakovaně jednaly, avšak bezúspěšně. Společnost [právnická osoba], proto považovala zaslání předžalobní výzvy za pouhou formální podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Soud ve věci vydal dne [datum] platební rozkaz, proti němuž v zákonné lhůtě podal žalovaný odpor spojený s vyjádřením. Podáním odporu se platební rozkaz zrušil v plném rozsahu dle § 174 odst. 2 o. s. ř.

3. Žalovaný brojil tím, že smluvní vztah byl ukončen odstoupením od smlouvy o dílo realizovaným dopisem ze dne [datum]. Souhlasil s tvrzením, že cena za dílo dle smlouvy a jejích dodatků činila [částka]. Žalovaný zaplatil [částka] a oproti nedoplatku ve výši [částka] započetl dopisem ze dne [datum] svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení s předáním díla za období od [datum] do [datum]. Jednotlivé daňové doklady, jimiž byla vyúčtována částka žalobou uplatněná, neodpovídaly uzavřené smlouvě o dílo, proto byly vráceny. Ohledně vyúčtovaných prací nebyl mezi smluvními stranami sjednán žádný dodatek. Domáhal se proto zamítnutí žaloby.

4. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 313/2021 – 159 vyrozuměl účastníky o tom, že došlo k přerušení řízení vedeného pod sp. zn. 5 C 313/2021 dnem [datum rozhodnutí], neboť tímto dnem bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku usnesení [název soudu] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka]. Usnesením byl zjištěn úpadek společnosti [právnická osoba], a na její majetek byl prohlášen konkurz, insolvenčním správcem byla ustanovena [právnická osoba], v.o.s.

5. Podáním doručeným soudu dne [datum] insolvenční správce dlužníka navrhl pokračování v předmětném řízení.

6. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.

7. Ze smlouvy o dílo bylo prokázáno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], (dále jen společností) jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem. Předmětem díla byly stavební úpravy vnějšího vzhledu objektu [adresa] v [obec] podrobně popsané v projektové dokumentaci, když dílčí detaily měly být obsaženy ve výrobní dokumentaci (viz článek V. smlouvy o dílo – dále jen SoD). Termín zahájení prací byl datován [datum] a jejich dokončení [datum] (článek VI. SoD). Cena díla byla sjednána v článku VII. bod IV. SoD a pro případ víceprací či méně prací se obě smluvní strany dohodly, že změnu sjednané ceny písemně dohodnou formou dodatku ke smlouvě. Z obsahu dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo bylo prokázáno, že byl uzavřen dne [datum] a smluvní strany jím prodloužily termín dokončení díla do [datum] a dodatkem [číslo] uzavřeným [datum] do [datum]. Dodatek [číslo] uzavřely smluvní strany [datum] a dohodly se tak na ceně za dílo ve výši [částka], když ke změně ceny za dílo došlo na základě odsouhlasených změnových listů [číslo]. Dodatkem [číslo] uzavřeným [datum] smluvní strany změnily cenu za dílo na [částka], neboť předmět díla rozšířily o stavební a bourací práce vnitřního prostoru objektu [adresa] v prvním nadzemním podlaží dle přiložené cenové nabídky ze dne [datum] (viz rozpočet s výkazem výměr). Dodatkem [číslo] uzavřeným [datum] se strany SoD dohodly na ceně za dílo [částka], ke změně ceny došlo na základě změnových listů [číslo]. Posledním, šestým dodatkem ke smlouvě o dílo uzavřeným smluvními stranami [datum] byla navýšena cena za dílo na [částka] (s DPH), bez DPH na [částka], neboť k navýšení došlo na základě změnového listu [číslo] na vícepráce. Uvedené vzal soud za prokázané z obsahu jednotlivých dodatků ke smlouvě o dílo.

8. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi společností a žalovaným byla uzavřena smlouva o dílo dne [datum] ve znění celkem šesti dodatků dle § 2586 a následující o. z., v níž žalovaný vystupoval jako objednatel a společnost jako zhotovitel. Dílem bylo provedení stavebních úprav vnějšího vzhledu objektu [adresa] v [obec], jakož i stavebních a bouracích prací vnitřního prostoru prvního nadzemního podlaží téhož objektu (viz dodatek [číslo]), tak jak dílo vymezuje ustanovení § 2587 o. z. Smluvní strany se dohodly na ceně za dílo ve finální výši [částka] bez DPH, cena díla tak byla ujednána dostatečně určitě dle § 2586 odst. 2 o. z., když dílo mělo být dokončeno do [datum] (viz dodatek [číslo] SoD).

9. Ze soupisu faktur, jednotlivých faktur a zobrazení detailu datového výpisu z účtu žalovaného vzal soud za prokázané, že společnost vystavila za provedení díla žalovanému fakturu [číslo] dne [datum] na částku [částka] uhrazenou dne [datum], fakturu [číslo] dne [datum] na částku [částka] uhrazenou [datum], fakturu [číslo] dne [datum] na částku [částka] uhrazenou dne [datum], fakturu [číslo] dne [datum] na částku [částka] uhrazenou [datum], fakturu [číslo] dne [datum] na částku [částka] uhrazenou [datum], fakturu [číslo] dne [datum] na částku [částka] uhrazenou dne [datum], fakturu [číslo] dne [datum] na částku [částka] uhrazenou [datum], fakturu [číslo] vystavenou [datum] na částku [částka] uhrazenou [datum], fakturu [číslo] dne [datum] na částku [částka] uhrazenou [datum] a fakturu [číslo] dne [datum] na částku [částka], z níž bylo zaplaceno [částka]. Jak bylo již výše uvedeno, dne [datum] byla vystavena faktura [číslo] na částku [částka], z níž bylo uhrazeno [částka] dne [datum], neboť žalovaný započetl o proti této pohledávce svoji pohledávku za společností ve výši [částka], kterou vyúčtoval společnosti daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] za odběr elektrické energie (prokázáno daňovým dokladem [číslo]). Společnost s žalovaným se dohodla na uvedeném započtení dne [datum], jak prokázáno listinou na č. l. 129 p. v. spisu. Žalovaný také proto dne [datum] na účet společnosti zaplatit [částka] (viz zobrazení detailu datovaného výpisu – č. l. 82 spisu). Tedy celkem žalovaný z titulu uzavřené smlouvy o dílo uhradil společnosti [částka], což společnost potvrdila i na příloze k faktuře [číslo] (viz č. l. 39 spisu). Cena díla byla sjednána na [částka], čímž zbývalo doplatit [částka]. Společnost však vystavila další dvě faktury v součtu na [částka], jejichž úhrada byla předmětem tohoto řízení, a to fakturu [číslo] dne [datum] znějící na částku [částka] se splatností [datum] a fakturu [číslo] vystavenou [datum] na částku [částka] se splatností [datum], které byly dne [datum] doručeny žalovanému (prokázáno obsahem jednotlivých daňových dokladů), tedy byly vystaveny na částku o [částka] vyšší, než byla cena díla sjednaná. Z obsahu faktury na [částka] a její přílohy je zřejmé, že [částka] bylo fakturováno dle dodatku [číslo] (dofakturace), dle dodatku [číslo] – změnový list [číslo] bylo odečteno [částka], dle dodatku [číslo] – změnový list [číslo] bylo odečteno [částka], dle dodatku [číslo] – změnový list [číslo] dopočteno [částka] a odečteno [částka], když dle změnového listu [číslo] bylo kalkulováno s částkou [částka]. Z obsahu faktury na [částka] a její přílohy je zřejmé, že vyúčtování společnost provedla dle změnového listu [číslo] – navýšení standardů kvality [částka] a změnový list [číslo] – výměna okapního žlabu [částka]. Z obsahu smlouvy o dílo, konkrétně článku XII. bod 2, článek XV. bod 1 je zřejmé, že jakékoli změny smlouvy musely být činěny písemnou formou v podobě písemných dodatků, což ostatně smluvní strany činily, jak zřejmé z obsahu celkem šesti dodatků ke smlouvě o dílo. V případě více či méně prací, které by se vyskytly v průběhu provádění díla, pak musely být tyto odsouhlaseny oběma smluvními stranami a následnou změnu sjednané ceny bylo třeba písemně dohodnout formou dodatku ke smlouvě. Z obsahu jednotlivých šesti dodatků ke smlouvě o dílo je však zřejmé, že ke změně ceny díla došlo, a to na základě rozšíření předmětu díla (viz dodatek [číslo]) a na základě změnových listů [číslo] (viz dodatek [číslo] SoD), a změnového listu [číslo] – 27 (dodatek [číslo] SoD) a změnového listu [číslo] (viz dodatek [číslo] SoD). Tyto dodatky však neobsahují navýšení ceny díla dle změnového listu [číslo] které dle daňových dokladů představují navýšení ceny dílo o [částka] (změnový list 29), o [částka] (změnový list [číslo]) a o [částka] (změnový list [číslo]), tedy celkem o [částka]. Žalovaný tvrdil, že jiné dodatky ke smlouvě o dílo (než šest shora uvedených) uzavřeny nebyly, proto soud společnost na jednání dne [datum] vyzval dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby uvedla a prokázala, kdy změnové listy [číslo] byly žalovaným odsouhlaseny a kdy na jejich podkladě byly uzavřeny dodatky ke smlouvě o dílo a zároveň, aby uvedla a prokázala, jaké práce a kdy vykonala společnost na základě změnového listu [číslo]. Společnost však na uvedenou výzvu nereagovala.

10. Soud proto uzavřel, že v rozsahu změnového listu [číslo] které byly vyúčtovány žalovanému částkou [částka], nedošlo k platné změně rozsahu díla, k platnému ujednání o ceně za dílo, tedy k uzavření smlouvy o dílo ve znění změnových listů [číslo] s tím související změny ceny díla, jež by navyšovala cenu za dílo o [částka]. V tomto směru lze vycházet z ustanovení § 564 o. z., kdy bylo možné změnit obsah písemného právního jednání (zde SoD) pouze písemnou formou, neboť v SoD smluvní strany svým ujednáním daly zřetelně najevo, že ke změně může dojít pouze písemně, tedy smluvní strany svým ujednáním vyloučily jinou formu, kterou by mohlo dojít ke změně právního jednání, tedy obsahu smlouvy o dílo. Za této situace, pokud by práce společnost ve prospěch žalovaného skutečně provedla a následně vyúčtovala částkou [částka], pak by měla právo, a to z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., na náhradu za provedené práce vůči žalovanému v podobě obvyklé ceny, tedy ceny v místě a čase v době konání, tedy realizace prací obvyklé. Proto také bylo potřeba postavit na jisto, kdy a jaké práce byly ve prospěch žalovaného provedeny. Soud proto vyzval společnost na jednání dne [datum] dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby uvedla a prokázala jaké práce a kdy na základě změnového listu [číslo] vykonala. K žádosti společnosti soud poskytl lhůtu k doplnění požadovaného, avšak společnost na uvedenou výzvu nereagovala, zůstala zcela pasivní, byť byla soudem poučena o možném negativním následku své nečinnosti. Soud proto žalobu v rozsahu částky [částka] a požadovaného úroku z prodlení zamítl, neboť společnost neunesla v tomto rozsahu břemeno tvrzení a důkazní.

11. Zbývající, žalobou uplatněná částka ve výši [částka], vyúčtovaná fakturou [číslo] (po odečtení ceny za změnový list [číslo] ve výši [částka] – o tomto pojednáno již shora) se splatností [datum], představovala zbytek sjednané ceny za dílo, tedy ceny, na které se obě smluvní strany dohodly. Ostatně žalovaný nesporoval úhradu této částky, když ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nedoplatek ceny za provedení díla činil [částka] (tedy dokonce o [částka] více, než bylo uplatněno žalobou), vůči kterému započetl dopisem ze dne [datum] svoji pohledávku za společností z titulu smluvní pokuty. Smluvní pokuta představovala 178 dní v prodlení s předáním díla, za období od [datum] do [datum], a činila [částka]. Soud se proto zabýval tím, zda došlo k zániku pohledávky uplatněné žalobou v rozsahu [částka] započtením ve smyslu § 1982 odst. 2 o. z., či nikoli. Pro úplnost je třeba dodat, že vyjádření žalovaného bylo pouhou obranou vůči žalobou uplatněné částce nikoli protinávrhem, neboť žalovaný se domáhal zamítnutí žaloby, byť údajně disponoval pohledávkou vyšší, než byla pohledávka společnosti.

12. K tomu, aby mohlo dojít k zániku závazku započtením ve smyslu § 1982 a následující o. z., je třeba, aby obě pohledávky, tedy jak aktivní tak pasivní, byly způsobilé k započtení dle § 1987 odst. 1 o. z. tedy, aby bylo možné je uplatnit před soudem, tedy aby byly splatné. Jde-li o pohledávku žalobkyně ve výši [částka], pak její splatnost nastala [datum] (viz obsah faktury [číslo]), tedy dnem následujícím po splatnosti ji bylo možné uplatnit před soudem. Jde-li o pohledávku žalovaného z titulu smluvní pokuty, zde soud vycházel z obsahu smlouvy o dílo, konkrétně článku VIII. bod 2, v němž smluvní strany pro případ nedodržení konečného termínu předání a převzetí díla sjednaly smluvní pokutu ve výši [částka] za každý kalendářní den prodlení, když splatnost sankce nastala do 14 dnů ode dne doručení příslušného vyúčtování (viz článek VIII. bod 8 SoD). Smluvní pokuta byla sjednána pro případ porušení povinnosti zhotovitele včas, tj. ve sjednaném termínu předat dílo objednateli, společnosti, což bylo v souladu s ustanovením § 2048 o. z.. V této souvislosti je třeba uvést, že odstoupení od smlouvy (o něm bude pojednáno níže) se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty dle § 2005 odst. 2 o. z. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o dílo byl prodloužen termín dokončení díla z původně sjednaného [datum] na [datum]. V uvedeném termínu dílo dokončeno nebylo, jak sama společnost připustila, když již v žalobě konstatovala, že k předání díla došlo [datum] s výhradami. Ostatně i v zápise o předání a převzetí díla je tento datum, jako datum předání uveden (viz důkaz zápisem ze dne [datum]). Lze proto spolehlivě uzavřít, že zhotovitel ve sjednaném termínu, tedy včas, dílo nepředal objednateli a stíhá jej proto povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši sjednané. Žalovaný smluvní pokutu uplatil u společnosti dopisem ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě téhož dne, jak prokázáno podacím archem a ve světle § 573 o. z., se dnem [datum] dostal do dispoziční sféry adresáta – společnosti. Soud posuzoval dané právní jednání dle jeho obsahu za užití § 545, § 555 o. z., tedy jako uplatnění smluvní pokuty ve výši [částka] u společnosti, a to za 178 dní v prodlení s předáním díla. Za uplatnění smluvní pokuty soud nepovažoval e-mail ze dne [datum], neboť z jeho obsahu – gramatického výkladu je zřejmé, že žalovaný teprve hodlá uplatnit smluvní pokutu, vyjádřeno slovy„ bude město nárokovat smluvní pokutu…“. V časové návaznosti na daný email pak nastoupil dopis ze dne [datum] výše uvedený. V něm nebylo uvedeno, do kdy má být takto uplatněná smluvní pokuta ve výši [částka] společností zaplacena, avšak z obsahu smlouvy o dílo je zřejmé, že lhůta splatnosti nastala do 14 dnů ode dne doručení vyúčtování (viz článek VIII. bod 8 SoD), což znamená, že splatnost nastala dne [datum] a dne [datum] smluvní pokuta jako pohledávka žalovaného za společností mohla být uplatněna před soudem. Obě pohledávky jak aktivní tak pasivní byly způsobilé k započtení ve smyslu § 1987 odst. 1 o. z.

13. K tomu, aby došlo k zániku závazku započtením, kdy započtení je jedním ze způsobů zrušení závazku s oboustranným uspokojením věřitele, který je přitom realizován bez toho, aby byly dotčené pohledávky splněny, je však třeba kompenzační prohlášení. Tzn., že účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním. Ustanovení § 1982 odst. 1 o. z., hovoří o oprávnění účastníka„ prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává“. [příjmení] prohlášení není zákonem stanovena, k realizaci může dojít i v rámci soudního řízení, buď jako obrana žalovaného, což byl daný případ, anebo jako vzájemný návrh pokud je pohledávka vyšší než pohledávka žalobou uplatněná a žalovaný ve výsledku by žádal, aby mu bylo přisouzeno více (to však nebyl daný případ). Započtení však je možné učinit až poté, co obě pohledávky jsou způsobilé k započtení. Žalovaný v dopise ze dne [datum] teprve uplatnil svoji pohledávku ve výši [částka] z titulu smluvní pokuty a zároveň učinil kompenzační projev, avšak za situace, kdy smluvní pokuta nebyla ještě splatná (splatnost smluvní pokuty nastala až [datum]). Soud proto daný kompenzační projev shledal neúčinným, o čemž účastníky na jednání dne [datum] spravil s odkazem na ustanovení § 1982 odst. 1 o. z., a to proto, aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné a nebylo pro účastníky řízení překvapivé. Žalovaný pak odkázal na odpor, v němž započtení mělo být obsaženo a ještě učinil kompenzační projev v rámci soudního jednání dne [datum]. Jde-li o odpor spojený s vyjádřením, soud má za to, že v něm není obsaženo zřetelně započtení tak, aby bylo v souladu s požadavky na něj kladenými zákonem. Z jednostranného jednání žalovaného by muselo být zřejmé, že svoji pohledávku z titulu smluvní pokuty ve výši [částka] započítává vůči pohledávce společnosti z titulu nedoplatku ceny za dílo. V odporu je uvedeno, že nedoplatek ceny za dílo žalovaný zaplatil započtením. Soud proto uzavřel, že až na soudním jednání žalovaný zcela zřetelně v souladu s požadavky zákona, učinil vůči žalobkyni kompenzační projev, který byl způsobilý přivodit zamýšlené právní následky, tedy zánik pohledávky žalobou uplatněné dle § 1982 odst. 2 o. z. Započtením tak zanikl závazek žalovaného, obrana žalovaného byla shledána důvodnou, proto soud žalobu i v rozsahu zbývající části [částka] a jejího příslušenství, tedy zákonného úroku z prodlení, zamítl.

14. Žalovaný tvrdil, že odstoupil od smlouvy o dílo dopisem ze dne [datum]. Z obsahu dopisu vzal soud za prokázané, že žalovaný odstoupil od smlouvy o dílo pro její porušení podstatným způsobem, kdy společnost neprovedla dělení pásů, jak bylo v dílenské dokumentaci zakresleno, nedodržela obsah zadávací dokumentace v části týkající se zámečnických prvků a dále nedokončila dílo včas, když termín dokončení dle smlouvy o dílo připadl na [datum].

15. Podle § 2001 o. z., lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Ve smlouvě o dílo, konkrétně v článku XV. bod 5 bylo uvedeno, že objednatel může odstoupit od smlouvy, poruší-li zhotovitel podstatným způsobem své smluvní povinnosti, když dle článku XV. bod 7 podstatným porušením smlouvy se rozumí mimo jiné i nedodržení termínu plnění. Tedy smluvní strany sjednaly ve smlouvě o dílo právo žalovaného odstoupit od smlouvy o dílo pro případ, že bude společnost jako zhotovitel v prodlení s termínem plnění, tj. dokončením díla. Žalovaný svého práva využil a dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupil, což bylo v souladu s § 2001 o. z. Důvod odstoupení – prodlení s dokončením a předáním díla byl soudem shledán opodstatněným, když dle dodatku [číslo] SoD mělo být dílo dokončeno [datum], ale k jeho předání došlo až [datum], tedy ke dni odstoupení od smlouvy dílo provedeno nebylo. Dílo je dle § 2604 o. z. provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2605 odst. 1 o. z., je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu, což bylo realizováno až [datum], jak prokázáno protokolem o předání a převzetí díla. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že k platnému odstoupení od smlouvy postačí, že byl naplněn jeden z uplatněných dvou důvodů odstoupení od smlouvy, tj. prodlení s provedením díla ve lhůtě sjednané, bylo nadbytečné se zabývat tím, zda byl naplněn i další důvod, pro který mohl žalovaný od smlouvy odstoupit a to neprovedení díla v souladu se zadáním, tj. v souladu s příslušnou zadávací dokumentací.

16. Jak bylo již výše uvedeno, odstoupení od smlouvy o dílo bylo realizováno dopisem ze dne [datum], který osobně společnost převzala [datum], jak prokázáno dodejkou. Odstoupení se tak dostalo do dispoziční sféry adresáta – společnosti, aby mohlo přivodit zamýšlené právní účinky. Odstoupením od smlouvy sice zaniká smlouva od samého počátku dle § 2004 odst. 1 o. z., avšak odstoupení se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty dle § 2005 odst. 2 o. z. Žalovaný smluvní pokutu požadoval od data prodlení s dokončením a předáním díla, tj. od [datum] do dne doručení odstoupení společnosti tj. do [datum], když výše smluvní pokuty byla obsažena ve smlouvě o dílo a činila [částka] za jeden den prodlení.

17. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění a právní závěry bylo nadbytečné provádět k důkazu stavební deník, fotografie, výslech svědkyně [příjmení] [příjmení], proto soud tyto důkazní návrhy zamítl.

18. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalovaného ve sporu. Žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení vzdal, proto bylo rozhodnuto tak, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.