5 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o stanovení výživného manželce

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné ve výši [částka] měsíčně splatné vždy do každého 15 dne v měsíci předem počínaje [datum].

II. Dluh na výživném ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných společně s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky [částka].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech část soudního poplatku ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně, manželka žalovaného, aby soud vyměřil žalovanému výživné. Uvedla, že dne [datum] účastníci uzavřeli manželství před Městským úřadem Klatovy, z manželství se nenarodily žádné děti. Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Manželství procházelo v posledních pár letech krizí způsobenou mimomanželským poměrem žalovaného, což vyústilo v opuštění společné domácnosti. Žalobkyně je v současné době nezaměstnaná v důsledku [anonymizováno] problémů. Absolvovala [anonymizováno] karpálů na ruce, v nejbližší době ji čeká [anonymizováno] druhé ruky. Je vedena na úřadu práce, bydlí společně se svými třemi dětmi v pronajatém bytě, pobírá pouze příspěvky na bydlení a příspěvek na syna, o něhož se musí starat a plně věnovat, neboť trpí těžkou vývojovou vadou. Nemůže proto nastoupit do zaměstnání.

2. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]) doplnila žalobkyně žalobu tak, že se domáhala na žalovaném výživného ve výši [částka] měsíčně počínaje od podání žaloby.

3. Žalovaný se domáhal zamítnutí žaloby, když měl za to, že oba manželé mají shodnou životní úroveň.

4. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci řízení učinili nesporným, že jsou manželé, manželství uzavřeli [datum], z manželství se nenarodily žádné děti, společnou domácnost nevedou poslední dva roky, tuto opustil žalovaný. Z účastnické výpovědi žalobkyně, podpořené rozhodnutím ČSSZ, oznámením úřadu práce, rozhodnutím úřadu práce, platebním dokladem SIPO, detailem insolvenčního řízení žalované jakož i zprávou insolvenčního správce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že žalobkyně je od [datum] v insolvenčním řízení, dne [datum] insolvenční soud vydal usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení. Dle sdělení insolvenčního správce oddlužení bude trvat ještě čtyři roky, do dubna 2026. Dosud nesplacené dluhy vůči věřitelům činí [částka]. Pro udržení všech podmínek pokračování oddlužení nyní dlužnice – žalobkyně plní dobrovolně formou daru částku [částka] měsíčně. Jak sama žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, z této částky [částka] dostává od svého bývalého manžela. Žalobkyni byl od [datum] přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši [částka] měsíčně, od ledna 2022 tento činil [částka] měsíčně. Žalobkyni byl zvýšen příspěvek na bydlení z částky [částka] na [částka] od [datum] do [datum]. Z rozsudku Okresního soudu v Tachově č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]) bylo prokázáno, že děti žalobkyně, a to nezletilá [jméno], [jméno] a [obec] [anonymizováno] byly svěřeny do výchovy žalobkyně, když jejich otec se zavázal přispívat na výživu nezletilé [jméno] [částka], nezletilé [jméno] [částka], a nezletilé [jméno] [částka]. Z účastnické výpovědi žalobkyně podpořené rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně má vyživovací povinnost k [jméno] [příjmení] narozenému [datum], kterému byl přiznán příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně od února roku 2019 Nezletilý [příjmení], nezletilá [jméno] i [obec] žijí ve společné domácnosti s žalobkyní. Náklady na bydlení činí včetně energií částku [částka] měsíčně.

5. Z účastnické výpovědi žalovaného, pracovní smlouvy, potvrzení o čerpání [anonymizováno] dávek, zápočtového listu, potvrzení zaměstnavatele vzal soud za prokázané, že žalovaný od prosince roku 2021 do února 2022 byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba], kde měl příjem [částka] měsíčně. V uvedeném období byl nakažen covidem, kdy polovinu měsíce byl mimo pracovní zařazení. Od března 2022 je zaměstnán u [právnická osoba] a.s. s průměrným čistým měsíčním příjmem [částka]. Má vyživovací povinnost k dvěma nezletilým dětem narozeným [rok] a [rok], na které hradí výživné v souhrnné částce [částka] měsíčně. Žije v bytě o velikosti 2 + 1 ve vlastnictví jeho sestry společně se svojí matkou a strýcem. Matce a strýci, kteří jsou poživatelé starobního důchodu, přispívá částkou [částka] měsíčně na bydlení, v této částce je zahrnuta voda, elektřina, praní i žehlení. Denně do práce dojíždí, s čímž jsou spojeny výdaje ve výši [částka] měsíčně. Ze zápočtového listu bylo zjištěno, že na žalovaného je vedena celá řada exekucí, a jak sám žalovaný potvrdil, tyto splácí částkou [částka] měsíčně.

6. Podle § 697 odst. 1 o. z., platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle § 697 odst. 2 o. z., pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném (tj. ustanovení § 921 o. z.).

7. Soud návrh žalobkyně posoudil v intencích shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že je na místě uložit žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou [částka] měsíčně, a to s účinností od podání žaloby. V této souvislosti měl na zřeteli, že účastníci jsou manželé, mají tedy stejná práva i povinnosti, kdy manželství je založeno na vzájemné pomoci a solidaritě manželů. Smyslem shora citovaného zákonného ustanovení § 697 o. z., je zajistit stejnou hmotnou a kulturní úroveň oběma manželům. Na základě shora popsaného a prokázaného skutkového stavu věci je zřejmé, že hmotná a kulturní úroveň obou manželů není stejná. Manžel – žalovaný dosahuje průměrně čistého měsíčního příjmu [částka], a to z pracovního poměru, kdežto žalobkyně je poživatelkou invalidního důchodu a sociálních dávek. Jiný zdroj příjmu než uvedený žalobkyně nemá. Žalobkyně má vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem, žalovaný ke dvěma. Žalobkyni z jejích příjmů po odečtení nákladů na bydlení a úhradu insolvenčnímu správci nezbývá prakticky ničeho. Žalovanému na druhé straně po odečtení nákladů na bydlení, výživného, nákladů na dopravu, jakož i exekučních splátek zbývá částka [částka] měsíčně. Již pouhým porovnáním příjmů a výdajů obou zúčastněných je zřejmé, že je nutné, aby žalovaný participoval na životní úrovni manželky, a to částkou [částka] měsíčně, aby tak hmotná a kulturní úroveň obou účastníků jako manželů byla stejná. Soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno a uložil povinnost žalovanému platit na výživu žalobkyně částkou [částka] měsíčně s účinností od podání žaloby.

8. Vzhledem k tomu, že soud žalobě nevyhověl zcela, ale toliko co do [částka] měsíčně od [datum], bylo na místě co do zbývající částky, tedy co do [částka] měsíčně žalobu zamítnout, jak bylo učiněno výrokem III. daného rozsudku.

9. Vzhledem k tomu, že soud žalobě vyhověl v rozsahu částky [částka] měsíčně s účinností od [datum], vznikl tímto žalovanému dluh na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Soud uložil povinnost žalovanému tento dluh uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] současně s běžným výživným tak, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, když v této souvislosti umožnil žalovanému dluh splácet ve splátkách za užití § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.. Má za to, že plněním ve splátkách bude uspokojena pohledávka žalobkyně v přiměřené době a zároveň výše celkového měsíčního plnění žalovaného je odpovídající jeho průměrnému měsíčnímu příjmu.

10. V daném případě žalovaný měl úspěch co do výše 78% předmětu sporu, neúspěch co do výše 23% předmětu sporu, měl by proto právo dle § 142 odst. 2 o. s. ř. na 55% svých účelně vynaložených nákladů. Soud měl za to, že uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení by bylo přílišnou tvrdostí, proto užil ustanovení § 150 o. s. ř.. Toto ustanovení umožňuje, jsou-li tu důvody vhodné zvláštního zřetele, aby soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části nepřiznal. Žalobkyně je v tíživé finanční situaci, odkázána na příjem v podobě invalidního důchodu a sociálních dávek, má ve výchově tři nezletilé děti, z nichž jedno vyžaduje zvláštní péči a pozornost žalobkyně. [jméno] žalobkyně má [anonymizováno] problémy, které jí zatím neumožňují nastoupit do pracovního poměru. Sám insolvenční správce sdělil, že pro udržení všech podmínek pokračování oddlužení žalobkyně hradí formou daru [částka] měsíčně. Pokud by soud zavázal žalobkyni k úhradě nákladů řízení žalovanému, bylo by zcela zřejmé, že této povinnosti by žalobkyně nebyla schopna dostát, vznikl by jí další splatný dluh, který by bezpochyby narušil splátkový kalendář v insolvenčním řízení. Tyto skutečnosti vedly soud k závěru, že je na místě užít dobrodiní, jež skýtá § 150 o. s. ř., a proto žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

11. Žalobkyně byla osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek z žaloby podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, přičemž poplatková povinnost ve smyslu § 2 odst. 3 téhož zákona přešla na žalovaného a to podle výsledku řízení. Žalovaný byl úspěšný v 78% předmětu sporu, neúspěšný v 23% předmětu sporu, soud mu proto uložil povinnost k úhradě 23% soudního poplatku z dané žaloby. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. je základem poplatkové povinnosti u opětujícího se plnění na dobu neurčitou pětinásobek ceny ročního plnění ([anonymizována dvě slova] x [anonymizováno] x [anonymizováno]) a výše soudního poplatku činí dle položky 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1% z této částky, tj. 1% z částky [částka], což je [částka] 23% této částky představuje [částka]. Při úvaze o splatnosti této části soudního poplatku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil lhůtu 15 dnů od právní moci rozsudku.