5 C 33/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa o stanovení výživného manželce

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné ve výši částka měsíčně splatné vždy do každého 15 dne v měsíci předem počínaje datum.

II. Dluh na výživném ve výši částka za období od datum do datum je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných společně s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu částky částka.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech část soudního poplatku ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se domáhala žalobkyně, manželka žalovaného, aby soud vyměřil žalovanému výživné. Uvedla, že dne datum účastníci uzavřeli manželství před Městským úřadem Klatovy, z manželství se nenarodily žádné děti. Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese adresa žalovaného a žalobkyně. Manželství procházelo v posledních pár letech krizí způsobenou mimomanželským poměrem žalovaného, což vyústilo v opuštění společné domácnosti. Žalobkyně je v současné době nezaměstnaná v důsledku anonymizováno problémů. Absolvovala anonymizováno karpálů na ruce, v nejbližší době ji čeká anonymizováno druhé ruky. Je vedena na úřadu práce, bydlí společně se svými třemi dětmi v pronajatém bytě, pobírá pouze příspěvky na bydlení a příspěvek na syna, o něhož se musí starat a plně věnovat, neboť trpí těžkou vývojovou vadou. Nemůže proto nastoupit do zaměstnání.

2. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací (právní moc datum rozhodnutí) doplnila žalobkyně žalobu tak, že se domáhala na žalovaném výživného ve výši částka měsíčně počínaje od podání žaloby.

3. Žalovaný se domáhal zamítnutí žaloby, když měl za to, že oba manželé mají shodnou životní úroveň.

4. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci řízení učinili nesporným, že jsou manželé, manželství uzavřeli datum, z manželství se nenarodily žádné děti, společnou domácnost nevedou poslední dva roky, tuto opustil žalovaný. Z účastnické výpovědi žalobkyně, podpořené rozhodnutím ČSSZ, oznámením úřadu práce, rozhodnutím úřadu práce, platebním dokladem SIPO, detailem insolvenčního řízení žalované jakož i zprávou insolvenčního správce, anonymizováno jméno příjmení, vzal soud za prokázané, že žalobkyně je od datum v insolvenčním řízení, dne datum insolvenční soud vydal usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení. Dle sdělení insolvenčního správce oddlužení bude trvat ještě čtyři roky, do dubna 2026. Dosud nesplacené dluhy vůči věřitelům činí částka. Pro udržení všech podmínek pokračování oddlužení nyní dlužnice – žalobkyně plní dobrovolně formou daru částku částka měsíčně. Jak sama žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, z této částky částka dostává od svého bývalého manžela. Žalobkyni byl od datum přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši částka měsíčně, od ledna 2022 tento činil částka měsíčně. Žalobkyni byl zvýšen příspěvek na bydlení z částky částka na částka od datum do datum. Z rozsudku Okresního soudu v Tachově č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (právní moc datum) bylo prokázáno, že děti žalobkyně, a to nezletilá jméno, jméno a obec anonymizováno byly svěřeny do výchovy žalobkyně, když jejich otec se zavázal přispívat na výživu nezletilé jméno částka, nezletilé jméno částka, a nezletilé jméno částka. Z účastnické výpovědi žalobkyně podpořené rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně má vyživovací povinnost k jméno příjmení narozenému datum, kterému byl přiznán příspěvek na péči ve výši částka měsíčně od února roku 2019 Nezletilý příjmení, nezletilá jméno i obec žijí ve společné domácnosti s žalobkyní. Náklady na bydlení činí včetně energií částku částka měsíčně.

5. Z účastnické výpovědi žalovaného, pracovní smlouvy, potvrzení o čerpání anonymizováno dávek, zápočtového listu, potvrzení zaměstnavatele vzal soud za prokázané, že žalovaný od prosince roku 2021 do února 2022 byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, kde měl příjem částka měsíčně. V uvedeném období byl nakažen covidem, kdy polovinu měsíce byl mimo pracovní zařazení. Od března 2022 je zaměstnán u právnická osoba a.s. s průměrným čistým měsíčním příjmem částka. Má vyživovací povinnost k dvěma nezletilým dětem narozeným rok a rok, na které hradí výživné v souhrnné částce částka měsíčně. Žije v bytě o velikosti 2 + 1 ve vlastnictví jeho sestry společně se svojí matkou a strýcem. Matce a strýci, kteří jsou poživatelé starobního důchodu, přispívá částkou částka měsíčně na bydlení, v této částce je zahrnuta voda, elektřina, praní i žehlení. Denně do práce dojíždí, s čímž jsou spojeny výdaje ve výši částka měsíčně. Ze zápočtového listu bylo zjištěno, že na žalovaného je vedena celá řada exekucí, a jak sám žalovaný potvrdil, tyto splácí částkou částka měsíčně.

6. Podle § 697 odst. 1 o. z., platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle § 697 odst. 2 o. z., pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném (tj. ustanovení § 921 o. z.).

7. Soud návrh žalobkyně posoudil v intencích shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že je na místě uložit žalovanému povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou částka měsíčně, a to s účinností od podání žaloby. V této souvislosti měl na zřeteli, že účastníci jsou manželé, mají tedy stejná práva i povinnosti, kdy manželství je založeno na vzájemné pomoci a solidaritě manželů. Smyslem shora citovaného zákonného ustanovení § 697 o. z., je zajistit stejnou hmotnou a kulturní úroveň oběma manželům. Na základě shora popsaného a prokázaného skutkového stavu věci je zřejmé, že hmotná a kulturní úroveň obou manželů není stejná. Manžel – žalovaný dosahuje průměrně čistého měsíčního příjmu částka, a to z pracovního poměru, kdežto žalobkyně je poživatelkou invalidního důchodu a sociálních dávek. Jiný zdroj příjmu než uvedený žalobkyně nemá. Žalobkyně má vyživovací povinnost ke třem nezletilým dětem, žalovaný ke dvěma. Žalobkyni z jejích příjmů po odečtení nákladů na bydlení a úhradu insolvenčnímu správci nezbývá prakticky ničeho. Žalovanému na druhé straně po odečtení nákladů na bydlení, výživného, nákladů na dopravu, jakož i exekučních splátek zbývá částka částka měsíčně. Již pouhým porovnáním příjmů a výdajů obou zúčastněných je zřejmé, že je nutné, aby žalovaný participoval na životní úrovni manželky, a to částkou částka měsíčně, aby tak hmotná a kulturní úroveň obou účastníků jako manželů byla stejná. Soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno a uložil povinnost žalovanému platit na výživu žalobkyně částkou částka měsíčně s účinností od podání žaloby.

8. Vzhledem k tomu, že soud žalobě nevyhověl zcela, ale toliko co do částka měsíčně od datum, bylo na místě co do zbývající částky, tedy co do částka měsíčně žalobu zamítnout, jak bylo učiněno výrokem III. daného rozsudku.

9. Vzhledem k tomu, že soud žalobě vyhověl v rozsahu částky částka měsíčně s účinností od datum, vznikl tímto žalovanému dluh na výživném za období od datum do datum ve výši částka. Soud uložil povinnost žalovanému tento dluh uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po částka současně s běžným výživným tak, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno, když v této souvislosti umožnil žalovanému dluh splácet ve splátkách za užití § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.. Má za to, že plněním ve splátkách bude uspokojena pohledávka žalobkyně v přiměřené době a zároveň výše celkového měsíčního plnění žalovaného je odpovídající jeho průměrnému měsíčnímu příjmu.

10. V daném případě žalovaný měl úspěch co do výše 78% předmětu sporu, neúspěch co do výše 23% předmětu sporu, měl by proto právo dle § 142 odst. 2 o. s. ř. na 55% svých účelně vynaložených nákladů. Soud měl za to, že uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení by bylo přílišnou tvrdostí, proto užil ustanovení § 150 o. s. ř.. Toto ustanovení umožňuje, jsou-li tu důvody vhodné zvláštního zřetele, aby soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části nepřiznal. Žalobkyně je v tíživé finanční situaci, odkázána na příjem v podobě invalidního důchodu a sociálních dávek, má ve výchově tři nezletilé děti, z nichž jedno vyžaduje zvláštní péči a pozornost žalobkyně. jméno žalobkyně má anonymizováno problémy, které jí zatím neumožňují nastoupit do pracovního poměru. Sám insolvenční správce sdělil, že pro udržení všech podmínek pokračování oddlužení žalobkyně hradí formou daru částka měsíčně. Pokud by soud zavázal žalobkyni k úhradě nákladů řízení žalovanému, bylo by zcela zřejmé, že této povinnosti by žalobkyně nebyla schopna dostát, vznikl by jí další splatný dluh, který by bezpochyby narušil splátkový kalendář v insolvenčním řízení. Tyto skutečnosti vedly soud k závěru, že je na místě užít dobrodiní, jež skýtá § 150 o. s. ř., a proto žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

11. Žalobkyně byla osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek z žaloby podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, přičemž poplatková povinnost ve smyslu § 2 odst. 3 téhož zákona přešla na žalovaného a to podle výsledku řízení. Žalovaný byl úspěšný v 78% předmětu sporu, neúspěšný v 23% předmětu sporu, soud mu proto uložil povinnost k úhradě 23% soudního poplatku z dané žaloby. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. je základem poplatkové povinnosti u opětujícího se plnění na dobu neurčitou pětinásobek ceny ročního plnění (anonymizována dvě slova x anonymizováno x anonymizováno) a výše soudního poplatku činí dle položky 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků 1% z této částky, tj. 1% z částky částka, což je částka 23% této částky představuje částka. Při úvaze o splatnosti této části soudního poplatku soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil lhůtu 15 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutí, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).