5 C 336/2014

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa c) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1. země - anonymizována tři slova, IČO sídlem adresa žalované 2. anonymizována čtyři slova, IČO sídlem adresa žalované a původní účastnice zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala určení, že zůstavitelka jméno příjmení, narozena datum, zemřelá dne datum, byla ke dni svého úmrtí vlastníkem ideálního podílu ve výši jedné třetiny nemovitostí, a to pozemku p. číslo dle geometrického plánu číslo v katastrálním území Prášily, obec Prášily, zapsaných na list vlastnictví a list vlastnictví, se zamítá.

II. Žaloba o určení, že žalobkyně b) je vlastníkem ideální poloviny ve výši jedné šestiny k celku nemovitostí, a to pozemku p. číslo dle geometrického plánu číslo v k. ú. obec, obec Prášily, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy na list vlastnictví a list vlastnictví, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně c) domáhala určení, že zůstavitel jméno příjmení, narozen datum, zemřelý datum, byl ke dni svého úmrtí vlastníkem ideálního podílu ve výši jedné třetiny k celku nemovitostí, a to pozemku p. číslo dle geometrického plánu číslo v k. ú. obec, obec Prášily, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy na list vlastnictví a list vlastnictví, se zamítá.

IV. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit 1. žalované náklady řízení ve výši anonymizována dvě slova K do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně 2. žalované náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.

VI. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhaly určení, že do dědictví po zemřelé jméno příjmení, narozené datum a zemřelé datum, patří ideální podíl ve výši 1/3 nemovitostí, a to pozemků p. číslo dle geometrického plánu číslo v Katastrálním území Prášily, obec Prášily, zapsaných v anonymizováno nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy, na listech vlastnictví číslo (dále jen předmětné nemovité věci), a že žalobkyně a) je vlastníkem dalšího ideálního podílu ve výši 1/6 předmětných nemovitých věcí, určení, že žalobkyně b) je vlastníkem dalšího ideálního podílu ve výši 1/6 předmětných nemovitých věcí a určení, že do dědictví po zemřelém jméno příjmení, narozeném datum a zemřelém datum patří další ideální podíl ve výši 1/3 předmětných nemovitostí. Konstatovali, že jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy na list vlastnictví jako spoluvlastnice pozemků v k.ú. a obci obec, a to na základě rozhodnutí Okresního úřadu v obec – pozemkového úřadu číslo jednací D ze dne datum rozhodnutí a číslo jednací B ze dne datum rozhodnutí o vydání nemovitostí - pozemků parcel tehdy označených parc. číslo ve vlastnictví státu do vlastnictví celé jméno žalobkyně jednou ideální šestinou, jméno příjmení jednou ideální třetinou, jméno příjmení jednou ideální třetinou a celé jméno žalobkyně jednou ideální šestinou a dále na základě usnesení Okresního soudu v Klatovech o dědictví č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí po zemřelé jméno příjmení, usnesení Okresního soudu v Klatovech o dědictví č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí po zemřelém jméno příjmení, usnesení Okresního soudu v Karlových Varech č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí po zemřelém jméno příjmení celé jméno žalobkyně je dědicem jméno příjmení, a tento byl dědicem jméno příjmení, rozené celé jméno žalobkyně, zemřelé datum. jméno celé jméno žalobkyně je dědicem jméno příjmení, zemřelého datum. Žalobkyně provedením kontroly výše uvedených pravomocných rozhodnutí pozemkového úřadu zjistily, že v katastru nemovitostí dosud nebyl zapsán záznam o změně vlastnického práva pro celé jméno žalobkyně k 1/6, jméno příjmení k 1/3, jméno příjmení k 1/3 a celé jméno žalobkyně k 1/6 k některým dalším pozemkům z těchto rozhodnutí, a to konkrétně shora specifikovaných předmětných pozemků. Z rozhodnutí Okresního úřadu v obec číslo jednací D ze dne datum rozhodnutí k pozemkům p. číslo dle shora specifikovaného geometrického plánu, a dále z rozhodnutí OÚ v obec číslo jednací B ze dne datum rozhodnutí k pozemku p. číslo dle shora uvedeného geometrického plánu. Žalobkyně proto požádaly podáním ze dne datum Katastrální úřad pro plzeňský kraj, anonymizováno pracoviště v obec o provedení zápisu změny vlastnického práva mimo jiné k výše uvedeným, předmětným pozemkům, do katastru nemovitostí záznamem. Katastrální úřad dne datum vyrozuměl o neprovedení zápisu do katastru nemovitostí záznamem a vrátil podání návrhu na zápis změny vlastnického práva mimo jiné k výše uvedeným nemovitostem. Jako důvod uvedl, že označené nemovitosti nebyly výslovně uvedeny v rozhodnutí anonymizováno úřadu v obec pod písmeny D a B (pro zjednodušení dále v textu rozhodnutí pozemkového úřadu označována písmeny A, B, C, D). Žalobkyně se proto domáhaly ochrany před nezákonným zásahem katastrálního úřadu, podaly žalobu u Krajského soudu v Plzni. Usnesením tohoto soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací však byla jejich žaloba odmítnuta pro opožděnost. Žalobkyně z důvodu sděleného katastrálním úřadem podáním ze dne datum požádaly pozemkový úřad o neprodlené doplnění jeho přípisu upřesnění číslo jednací A až D ze dne datum o výslovné uvedení mimo jiné též předmětných pozemků dle vypracovaného shora specifikovaného geometrického plánu. Pozemkový úřad žádosti nevyhověl s poukazem na obsah listiny upřesnění ze dne datum. Listina označená jako upřesnění rozhodnutí vydaných anonymizováno úřadem v obec v roce rok ze dne datum vykazuje nesprávnosti, neboť v nich chybí označení zbývajících pozemků a jejich výměra. Je přitom zřejmé, že pokud je v upřesnění uvedeno, že ostatní pozemky nejsou oprávněným osobám vydány, mohl se takový údaj týkat pouze pozemků, které byly uvedeny v rozhodnutích pozemkového úřadu A a C. Údaj o nevydání pozemků se tedy nemohl týkat pozemků, které byly uvedeny v rozhodnutích o vydání pozemků, tedy v rozhodnutích pozemkového úřadu pod písmeny B a D. Žalobkyně následně požádaly anonymizováno pozemkový úřad žádostí ze dne datum a anonymizováno národního parku a chráněné krajinné oblasti anonymizováno žádostí ze dne datum o vydání potvrzení o vzniku vlastnického práva dle § 66 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 357/2013 Sb. Ani jeden z těchto subjektů žádosti nevyhověl. Žalobkyně a) i b) následně datum podaly u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy návrh na vklad vlastnického práva podle rozhodnutí anonymizováno úřadu v obec pod písmeny DaBk předmětným pozemkům. Vklad vlastnického práva nebyl dosud povolen a katastrální úřad zastává stanovisko, že vklad nelze povolit. Žalobkyně a) a b) mají z důvodu svého spoluvlastnického podílu ve výši 2/6 k předmětným nemovitostem a odmítavému přístupu žalovaných a katastrálního úřadu k zápisu tohoto spoluvlastnického podílu do katastru nemovitostí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k těmto spoluvlastnickým podílům. Žalobkyně a) a c) také mají z důvodu svého dědického nároku ke spoluvlastnickým podílům ve výši 4/6 k předmětným nemovitostem po zemřelých, jméno příjmení a jméno příjmení, naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k těmto spoluvlastnickým podílům a takovýto závěr vyplývá též z judikatury Nejvyššího soudu ČR (spisová značka spisová značka).

2. Řízení vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. spisová značka bylo přerušeno dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. usneseními č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a následně usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a to do doby pravomocně skončeného řízení vedeného nejprve u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. spisová značka a následně do pravomocně skončeného řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně totiž podaly u Krajského soudu v Plzni žalobu dne datum, kterou se domáhaly ochrany před nezákonným zásahem Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, jež spatřovaly v neprovedení zápisu změny vlastnického práva záznamem do katastru nemovitostí k předmětným pozemkům. Krajský soud v Plzni rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí žalobu zamítl a Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí kasační stížnost žalobkyň proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Plzni zamítl (rozsudek nabyl právní moci datum). V řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka proto bylo pokračováno (viz. usnesení č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí).

3. Soud na jednání konaném dne datum poučil žalobkyně, že pokud žalují jako dědičky z titulu svého dědického nároku, je třeba upravit žalobní petit tak, aby se jednalo o žalobu o určení, že zůstavitelé byli ke dni svého úmrtí vlastníky nemovitých věcí, případně jejich podílů na nemovitých věcech, v této souvislosti zmínil rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a spisová značka. Žalobkyně na uvedené poučení reagovaly podáním doručeným soudu dne datum tak, že navrhly změnu petitu. Soud tomuto návrhu vyhověl usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, když připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní a), kterou se domáhala určení, že zůstavitelka jméno příjmení, narozena datum, zemřelá dne datum, byla ke dni svého úmrtí vlastníkem ideálního podílu ve výši 1/3 nemovitostí, a to předmětných pozemků v k.ú. obec, obec Prášily, zapsaných na LV číslo jakož i změnu žaloby navrženou žalobkyní c), kterou se domáhala určení, že zůstavitel jméno příjmení, datum narození, zemřelý datum, byl ke dni svého úmrtí vlastníkem ideálního podílu ve výši 1/3 předmětných nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy na LV číslo. Usnesení nabylo právní moci datum.

4. Prvá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, uplatnila námitku promlčení, když předmětná žaloba byla podána datum, tedy zjevně opožděně. Poukázala na to, že žalobou je obcházen zákon č. 229/1991 Sb., což je nepřípustné, v této souvislosti odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu. Rovněž žalobní petit neodpovídá ustanovení § 80 o.s.ř., když žalobkyně neprokazují naléhavý právní zájem na tomto určení. Rovněž není zřejmé, z čeho odvozují své vlastnické právo, když pro určení vlastnického práva je třeba, aby měly k dispozici žalobkyně srovnávací sestavení parcel.

5. Druhá žalovaná rovněž navrhla zamítnutí žaloby, k vyjádření prvé žalované se připojila. V písemném podání ze dne datum zdůraznila, že žalobkyně netvrdí žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možné dovozovat, že jim svědčí vlastnické právo k předmětným pozemkům.

6. Okresní soud v Klatovech již jednou rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, žalobu zamítl, když Krajský soud v Plzni usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Okresní soud v Klatovech vázán názorem odvolacího soudu se držel jeho pokynů, vyzval žalobkyně v intencích § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. přípisem ze dne datum a opětovně ve stejném znění na jednání konaném datum, provedl další listinné důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

7. Z rozhodnutí Okresního úřadu v obec – pozemkového úřadu číslo jednací A ze dne datum rozhodnutí a číslo jednací C ze dne datum rozhodnutí bylo zjištěno, že okresní úřad nevydal dle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů do vlastnictví žalobkyni a) (k 1/6), jméno příjmení, RČ: číslo (k 1/3), jméno příjmení, RČ: číslo (k 1/3), žalobkyni b) (k 1/6) nemovitosti v k.ú. Hůrka u obec, v PK číslo – v KN část parcelní číslo, v PK číslo – v KN p. č. část st. anonymizováno, st. anonymizováno, st. anonymizováno, st. anonymizováno, část st. anonymizováno, část st. anonymizováno. Z rozhodnutí Okresního úřadu obec – pozemkového úřadu číslo jednací B ze dne datum rozhodnutí (právní moc datum rozhodnutí), a číslo jednací D ze dne datum rozhodnutí (právní moc datum) bylo zjištěno, že okresní úřad vydává dle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů do vlastnictví nemovitosti v k.ú. Hůrka u obec v PK číslo – v KN část parcelní číslo, v PK číslo – v KN parcelní číslo, kde výměra bude určena geometrickým plánem, a to tak, že žalobkyni a) vydává do vlastnictví ideální 1/6, jméno příjmení ideální 1/3, jméno příjmení ideální 1/3 a žalobkyni b) ideální 1/6. Z odůvodnění všech čtyřech rozhodnutí okresního úřadu A až D bylo zjištěno, že původní vlastníci nemovitosti v PK parc. číslo zapsané v knihovní vložce číslo pozemkové knihy pro k.ú. příjmení byli jméno příjmení a jméno celé jméno žalobkyně, každý podílem jedné ideální poloviny, kterou nabyli na základě smlouvy postupní ze dne datum. Konfiskační vyhláškou z datum rozhodnutí číslo jednací byly nemovitosti konfiskovány a na základě výměru ONV ze dne datum rozhodnutí číslo jednací Sb. byla konfiskace zrušena. Nemovitosti přešly dle zákona č. 169/1949 Sb. do vojenského újezdu část obce. Pozemkový úřad uzavřel, že žalobkyně a) a b) jsou dcery zemřelého jméno příjmení, který byl synem původních vlastníků, stejně tak i jméno příjmení (rozená celé jméno žalobkyně) a jméno příjmení. Z usnesení Okresního soudu v Klatovech sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí bylo zjištěno, že jméno příjmení, rozená celé jméno žalobkyně, narozena datum, zemřela datum, když její pozůstalý manžel jméno příjmení nabyl do vlastnictví veškerý zůstavitelčin majetek. Z rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí (právní moc datum – na č. l. 23 spisu) bylo zjištěno, že jméno příjmení zemřel datum, když žalobkyně a) nabyla do vlastnictví ke dni úmrtí zůstavitele jeho majetek. Z usnesení Okresního soudu v Karlových Varech č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (právní moc datum – č. l. 25 spisu) bylo zjištěno, že jméno příjmení, RČ: číslo zemřel datum a jeho pozůstalou manželkou je žalobkyně c), která veškeré jmění dědictví nabyla. Z odůvodnění rozhodnutí okresního úřadu A až D bylo dále zjištěno, že za ty nemovité věci které nebylo možné vydat do vlastnictví (zastavěné) žalobkyni a) – ideální 1/6, žalobkyni b) – ideální 1/6, jméno příjmení – ideální 1/3 (jejíž dědičkou je žalobkyně a), jméno příjmení – ideální 1/3 (jehož dědicem je žalobkyně c), měla být poskytnuta náhrada – viz rozhodnutí A, C, a za zbylé nemovité věci dle rozhodnutí B a D se do vlastnictví uvedených osob vydaly nemovitosti v k.ú. Hůrka u obec v PK parc. číslo – v KN p. č. část anonymizováno, v KN parcelní číslo, jejichž výměra bude určena po vyhotovení geometrického plánu. Tato dvě rozhodnutí okresního úřadu B, D vycházela z údajů o pozemcích dle identifikace ze dne datum číslo zakázky číslo s tím, že výměry budou upřesněny geometrickým plánem. Z identifikace parcel provedené datum (listinný důkaz na č. l. 181 spisu) bylo zjištěno, že parcela číslo – louka o rozloze 18 510 m² ve stavu dle pozemkové knihy je dle stavu evidence nemovitostí parcelou číslo st. anonymizováno, st. anonymizováno, st. anonymizováno, st. anonymizováno. Geometrický plán zhotovený právnická osoba s.r.o. číslo – číslo ze dne datum na základě této identifikace k požadavku Okresního úřadu v obec pro účely restitučního řízení na pozemek parcelní číslo o výměře 1, číslo ha provedl sestavení parcel (listinný důkaz na č. l. 27 spisu). Označil pozemky parcelními čísly s určením jejich výměr, když soud porovnáním těchto parcel s parcelami uvedenými na list vlastnictví pro k.ú. a obec Prášily (listinný důkaz na č. l. 19 spisu) zjistil, že některé z nich jsou již v podílovém spoluvlastnictví žalobkyň, a to u žalobkyně a) co do výše ½ k celku, žalobkyně b) co do výše 1/6 k celku a žalobkyně c) co do výše 1/3 k celku, když se jedná o pozemky p. číslo když jako nabývací titul ve výpisu z katastru nemovitostí je označeno rozhodnutí pozemkového úřadu B a D, jakož i usnesení o nabytí dědictví Okresního soudu v Klatovech sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí (pro celé jméno žalobkyně – žalobkyni a), a usnesení Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (pro jméno celé jméno žalobkyně – žalobkyni c). Žalobkyně však měly za to, že měly být na listech vlastnictví zapsány i další pozemky dle geometrického plánu firmy právnická osoba a to v souladu s rozhodnutími pozemkového úřadu B a D. Činily proto veškeré kroky, aby k zápisu do katastru nemovitostí dosáhly. Výsledkem bylo jednání na anonymizováno úřadu v obec datum, jež mělo za cíl ujasnit situaci p. parcelní číslo v k.ú. obec (viz. zápis ze dne datum na č. l. 60 spisu) s navazujícím upřesněním rozhodnutí vydaných anonymizováno úřadem v obec A až D ze dne datum (listinný důkaz na č. l. 58 spisu), dle něhož pozemkový úřad upřesnil výměru řešených parcel. Dne datum podaly žalobkyně u anonymizováno fondu ČR námitky vlastnického práva k pozemkům v k.ú. obec (listinný důkaz na č. l. 44 spisu), komunikovaly s katastrálním úřadem, který jim k jejich návrhu ze dne datum sdělil, dopisem ze dne datum (listinný důkaz na č. l. 47 spisu), že neprovede zápis do katastru nemovitostí záznamem změny vlastnického práva k předmětným pozemkům. Proto žalobkyně podaly u Krajského soudu v Plzni dne datum žalobu na ochranu před nezákonným zásahem Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj. Žaloba byla rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zamítnuta (právní moc datum) a jejich kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (právní moc datum) zamítnuta. Oba soudy se shodly na tom, že počátek celého problému tkví v rozhodnutích Okresního úřadu obec B, D z roku rok, s čímž se Okresní soud v Klatovech ztotožňuje (viz pojednáno níže). Oba soudy, tedy jak Krajský soud v Plzni, tak Nejvyšší správní soud odkázaly žalobkyně na občanské soudní řízení.

8. Žalobkyně podaly určovací žalobu tak, jak jim bylo doporučeno Krajským soudem v Plzni i Nejvyšším správním soudem obsažených v jejich rozhodnutích specifikovaných shora. Soud proto podanou žalobu posoudil v intencích § 80 o. s. ř. a zabýval se nejen naléhavým právním zájmem na určení, pasivní legitimací žalovaných ve sporu, ale i tím, zda po provedeném dokazování lze spolehlivě dospět k závěru, že na základě rozhodnutí anonymizováno úřadu B, D, případně geometrického plánu, upřesnění, či dalších důkazních prostředků lze žalobě vyhovět a odstranit tak počátek celého problému spočívající v obou rozhodnutích Okresního úřadu. Dospěl k závěru, že žalobkyně na požadovaném určení, po připuštěné změně žalobního petitu, mají naléhavý právní zájem, neboť se domáhaly určení, že jsou vlastníky, případně zůstavitelé byli ke dni svého úmrtí vlastníky předmětných nemovitých věcí (v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1897/98, 22 Cdo 1826/2004), u nichž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, a to konkrétně 1. žalovaná – jde-li o pozemky p. číslo za lomítkem číslo jak prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (listinný důkaz na č. l. 73 spisu) a 2. žalovaná – jde-li o pozemek p. číslo jak prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (listinný důkaz na č. l. 74 spisu). V této souvislosti je třeba uvést, že pozemek p. číslo byl toliko graficky znázorněn geometrickým plánem firmy právnická osoba, ale dle tohoto geometrického plánu k němu nebylo zapsáno vlastnické právo do katastru nemovitostí. Tedy žalobkyně měly nepochybně na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. a obě žalované jako vlastnice předmětných pozemků byly ve sporu pasivně legitimovány. Žaloba na určení vlastnictví je totiž svoji povahou žalobou na ochranu vlastnického práva, která musí směřovat proti osobě, jež do tvrzeného práva žalobkyň neoprávněně zasahuje, byť pouze tím způsobem, že je místo žalobkyň zapsána jako vlastník sporných nemovitostí. V této souvislosti lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2439/2002. Jak bylo již výše uvedeno, jde o určovací žalobu dle § 80 o. s. ř., která je prostředkem ochrany vlastnického práva, a tudíž námitka promlčení uplatněná oběma žalovanými nebyla shledána důvodnou. Předně, jak zákon č. 40/1964 Sb. ve znění platném a účinném do 31. 12. 2012 ve svém § 100 odst. 2, tak zákon č. 89/2012 Sb. platný a účinný od 1. 1. 2013 ve svém § 614 jednoznačně uvádí, že vlastnická práva se nepromlčují. V této souvislosti soud považuje za vhodné uvést, že je mu známa judikatura Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 1222/2001), podle níž se oprávněná osoba, jejíž nemovitost převzal stát, v rozhodném období bez právního důvodu za podmínek uvedených v restitučních předpisech nemůže domáhat ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů, a to ani formou určení vlastnického práva ani vlastnickou žalobou, to však nebyl daný případ. O restitučních nárocích žalobkyň již bylo rozhodnuto Okresním úřadem v obec – anonymizováno úřadem, a to jednotlivými rozhodnutími A až D. Rozhodnutími A až D úřad vydal dle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů do vlastnictví žalobkyň a), b) a jejich právních předchůdců, jakož i právních předchůdců žalobkyně c) nemovitosti v p. k. číslo (v KN anonymizováno, v KN část anonymizováno), když uzavřel, že původními vlastníky nemovitosti – zemědělské usedlosti byli jméno a jméno příjmení, kteří nemovitost nabyli na základě smlouvy postupní ze dne datum. Úřad měl tehdy k dispozici mimo jiné knihovní vložku číslo pozemkové knihy pro k. ú. příjmení. Uzavřel, že celé jméno žalobkyně, jméno příjmení, jméno příjmení a celé jméno žalobkyně požádali o vrácení nemovitostí včas dle § 9 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. a tyto jsou osobami oprávněnými dle zmíněného zákona. Vzhledem k nejasnostem v rozhodnutí B a D anonymizováno úřadu, a to co do rozsahu pozemků, jež měly být vydány žalobkyním (případně jejich právním předchůdcům) se tyto v souladu s pokyny Krajského soudu a Nejvyššího správního soudu obrátily žalobou určovací dle § 80 o. s. ř. na soud.

9. Soud postupoval dále dle pokynu Krajského soudu v Plzni, k důkazu provedl podstatnou část připojeného spisu anonymizováno úřadu sp. zn. číslo, zejména uplatnění nároku, sdělení ONV v obec ze dne datum, konfiskační vyhlášku, přehled konfiskačního majetku, výzvu ze dne datum, sdělení ze dne datum, sdělení Ministerstva zemědělství, žádost OPÚ a uzavřel, že v žádostech o vydání pozemků ze dne datum a datum žadatelé shodně uvedli, že jimi uvedené nemovitosti v k. ú. obec, obec Prášily přešly na stát dle zákona č. 169/1949 Sb. o vojenských újezdech. Z obsahu spisu nevyplynulo, že by žadatelé doložili jakékoli listiny, ze kterých by vyplývaly rozhodující skutečnosti požadované zákonem č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě). Pozemkový úřad je vyzýval dopisem ze dne datum, aby předložili doklad, na jehož základě přešel požadovaný zemědělský majetek na stát, na což bylo reagováno sdělením ze dne datum, že pozemky i dům byly odebrány podle zákona č. 169/1949 Sb., když žádné doklady o odnětí žadatelé nevlastní. Pozemkový úřad ve svých rozhodnutích A až D shodně uvedl, že nemovitost dle PK číslo, jejíž restituci žadatelé požadují, byla zemědělskou usedlostí, a tedy splňovala podmínku § 1 zákona č. 229/1991 Sb. Rovněž vyšel ze závěrů, že jejími původními vlastníky byli jméno a jméno příjmení, každý podílem jedna polovina. Dovodil, že žadatelé jsou potomci původních vlastníků. Manželé příjmení nemovitost nabyli na základě smlouvy postupní ze dne datum. Následně konfiskační vyhláškou ze dne datum rozhodnutí číslo jednací byly nemovitosti konfiskovány, avšak na základě výměru ONV ze dne datum rozhodnutí číslo jednací Sb. byla konfiskace zrušena. Lze tedy uzavřít, že zrušením konfiskační vyhlášky se dostaly vlastnické vztahy do podoby před datem datum, tj. do původní podoby. Z obsahu spisu dále vyplynulo a anonymizováno úřad ve svých rozhodnutích prezentoval, že k odnětí pozemků manželům příjmení došlo na základě zákona č. 169/1949 Sb., což uvedli i samotní žadatelé ve svých restitučních žádostech a jejich doplnění, a anonymizováno úřad zkonstatoval, že nemovitosti přešly dle zákona č. 169/49 Sb. do vojenského újezdu část obce. Je pravdou, že ve svých rozhodnutích anonymizováno úřad nezmínil datum, k němuž se tak mělo stát, tj. datum ve smyslu § 8 odst. 1, 2 zákona č. 169/1949 Sb., byť tento den je potřebný, jak vyslovil odvolací soud ve svém rozhodnutí, k posouzení, jaké nemovitosti, v jakém rozsahu z vlastnictví původních vlastníků přešly na stát, tedy byly zestátněny ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 169/1949 Sb. Soud proto zjišťoval tento den, tedy den tohoto přechodu vlastnického práva původních vlastníků na stát, v této souvislosti vycházel ze sdělení anonymizováno ústředního archivu, zprávy Ministerstva vnitra, anonymizováno oblastního archivu v obec (č. l. 380, 393, 382, 384, 395, 383, 427). Zprávy jednotlivých institucí však odpověď na tento den neposkytly, navíc Městský úřad Sušice sdělil, že nemá k dispozici žádnou vyhlášku ONV, stejně tak Krajský úřad příjmení kraje žádnou vyhlášku nedohledal, navíc uvedl, že nedisponuje kompletní dokumentací vztahující se k působnosti KNV v obec od roku 1949 či dříve. Soud je toho názoru, že když sám anonymizováno úřad uzavřel, že zestátněné pozemky původních vlastníků přešly do vojenského újezdu část obce, nemohlo dojít k jejich zestátnění dříve, než vznikl samotný vojenský újezd část obce. Ten vznikl na základě rozhodnutí vlády ČSR ze dne datum se zpětnou platností ke dni datum, jak prokázáno usnesením vlády (č. l. 385 - 387 spisu). Za daného důkazního stavu věci soud proto za rozhodné datum, kdy došlo k přechodu vlastnictví původních vlastníků manželů příjmení na stát, vzal právě den datum. Dříve k přechodu vlastnictví na stát dle zákona č. 169/1949 Sb. logicky nemohlo dojít. Bylo tak na žalobkyních, aby tvrdily a prokázaly, že pozemky, jež jsou předmětem tohoto nalézacího řízení, byly právě k datu datum ve vlastnictví jméno a jméno příjmení a že právě tyto pozemky byly dle zákona 169/1949 Sb. původním vlastníkům odňaty (a to v jakém rozsahu) a že za takto odňaté pozemky nebyla původním vlastníkům vyplacena náhrada, případně že byla a v jaké výši. Žalobkyně proto byly přípisem ze dne datum s dostatečným předstihem před nařízením jednání poučeny a shodně dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. na jednání soudu konaném datum. Uvedly, že nemají v držení žádné listiny ohledně vlastnického práva k pozemkům ke dni vzniku vojenského újezdu část obce, ani se s takovými listinami dříve nesetkaly, předložily toliko knihovní vložku číslo kterou měl k dispozici jak anonymizováno úřad, tak již dříve i soud. Zjištění dne ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 169/1949 Sb. a s ním spojené vlastnictví pozemků původních vlastníků bylo podstatné, neboť jak vyslovil již odvolací soud, nebylo vyloučené, že od zrušení konfiskace do doby přechodu nemovitého majetku na stát v roce 1952 došlo ke změně vlastnických práv manželů příjmení k nemovitému majetku, ať už se týče jeho eventuálního zmenšení či eventuálního zvětšení, např. prostřednictvím přídělů či jiných právních skutečností. Nebylo možné vycházet, bez dalšího ze zápisů v pozemkových knihách (konkrétně z knihovní vložky číslo), byť institut pozemkových knih byl upraven již v roce číslo obecním knihovním zákonem číslo zůstal v platnosti až do vyhlášení zákona o evidenci nemovitostí číslo Sb., protože pozemkové knihy byly uzavřené na základě nařízení Ministerstva spravedlnosti číslo o odepsání parcel na území vojenských újezdů z pozemkových knih. Knihovní vložka číslo proto nemůže poskytnout, bez dalšího, věrohodný obraz vlastnických vztahů k nemovitostem manželů příjmení právě k datu datum a tím spíše k datu pozdějšímu. Pochybnost o rozsahu vlastnického práva původních vlastníků k pozemku číslo podpořil i znalecký posudek Ing. celé jméno znalce, který uzavřel, že parcela číslo vznikla vyškrtnutím původních hranic bez ohledu na původní vlastnictví, vše bylo sloučeno do pozemku, který vlastnicky přešel na stát a byl ve správě vojenských lesů a statků, navíc geometrický plán číslo rozdělil pozemky podle pozemkové evidence KN, bez jakékoli vazby na pozemky dřívější pozemkové evidence BPK a EN. Znalec dále uvedl, že pozemek číslo, louka o výměře 18 510 ha (uvedený v identifikaci) vznikl sloučením pozemků původních vlastníků a zahrnoval pozemky různých dřívějších vlastníků. Navíc ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že pozemek parcelní číslo dle KN (viz. rozhodnutí okresního úřadu D) nemá žádnou návaznost na původní vlastnictví právních předchůdců žalobkyň a pozemek p. číslo dle KN (viz. rozhodnutí okresního úřadu B) nebyl součástí původního vlastnictví právních předchůdců žalobkyň dle knihovní vložky číslo.

10. Žalobkyně tak neprokázaly, neunesly v tomto směru důkazní břemeno, k otázce stavu zestátněného nemovitého majetku manželů příjmení pro obor vojenské správy k datu datum (a s ohledem na jejich důkazní nouzi by neunesly důkazní břemeno ani k datu pozdějšímu – viz argumentace žalobkyně b), i k tomu, zda za zestátněný majetek byla vyplacena náhrada a v jaké výši. Uvedené skutečnosti nebylo možné zjistit ani z archivů jednotlivých institucí spravujících archiválie. Vojenský ústřední archiv sdělil, že v jejich fondech se nenachází žádné dokumenty k zestátnění parcelní číslo v k. ú. Hůrka v obec (viz listinný důkaz na č. l. 380, 383 spisu), zprávu stejného obsahu poskytlo Ministerstvo vnitra, odbor archivní správy a spisové služby (listinný důkaz na č. l. 384, 392 spisu) i anonymizováno oblastní archiv v obec (č. l. 388 spisu). Ministerstvo vnitra sdělilo, že byly nalezeny dokumenty, z nichž vyplynulo, že byl proveden odhad nemovitého majetku manželů příjmení a že další řízení prováděl úřad vojenského újezdu část obce. Toto sdělení bylo podpořeno zprávou rady ONV v obec ze dne datum (viz č. l. 389 spisu), když újezdní úřad vojenského újezdu část obce předložil připojený operát k majetkoprávnímu vyrovnání s manžely jméno a jméno příjmení, obec, s žádostí o provedení odhadu nemovitosti, kdy po provedeném odhadu zástupcem odboru pro výstavbu rady ONV další řízení měl provést úřad vojenského újezdu. Z konceptu datovaného datum (listinný důkaz na č. l. 390 p.v. spisu) bylo zjištěno, že odhad nemovitého majetku jméno a jméno příjmení byl vypracován. Z těchto listinných důkazů lze uzavřít, že nemovitý majetek jméno a jméno příjmení v obec byl zestátněn dle zákona č. 169/1949 Sb., tento nemovitý majetek byl zestátněn pro obor vojenské správy – vojenský újezd část obce, byl zrealizován odhad. Z těchto listinných důkazů však nelze spolehlivě uzavřít, v jakém rozsahu, jaký konkrétní nemovitý majetek jméno a jméno příjmení v obec byl zestátněn, a v jakém rozsahu za tento zestátněný majetek byla původním vlastníkům vyplacena náhrada. Jak bylo prezentováno již shora, uvedené nejasnosti se soudu nepodařilo odstranit ani po poučení žalobkyň dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. V této souvislosti je vhodné zmínit, že na těchto závěrech soud setrval i přesto, že žalobkyně b) ve svém závěrečném návrhu vyslovila nesouhlas s datem datum s poukazem na rok 1958, kdy teprve v tomto roce požádal úřad o ocenění odňatých pozemků. Žalobkyně totiž jak samy uvedly, neměly v držení žádné listiny ohledně vlastnického práva k pozemkům, s těmito se ani nesetkaly, tedy logicky lze uzavřít, že i kdyby k zestátnění došlo po datum do roku 1958 (kdy došlo k ocenění odňatých pozemků) na jejich důkazní situaci by toto vliv nemělo, když nedisponovaly žádnými důkazními prostředky v tomto směru.

11. Jak bylo již výše uvedeno, soud nemohl spolehlivě učinit závěr o tom, zda anonymizováno úřad svými rozhodnutími B a D nemohl odkazem na tehdejší identifikaci pozemků mít na mysli třeba i všechny pozemky s kmenovými čísly číslo a číslo, tedy ty, jež byly předmětem dané určovací žaloby (jak vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. číslo jednací), když ani sám pozemkový úřad v roce 1995, kdy rozhodoval o restitučních nárocích (svými rozhodnutími A až D), neměl dostatečně doložený rozsah zestátněného nemovitého majetku manželů příjmení, ani to, zda za něj byla vyplacena odpovídající náhrada. Pozemkový úřad neměl najisto postavené skutečnosti požadované zákonem č. 229/1991 Sb. pro to, aby mohl rozhodnout o vydání pozemků dle § 9 odst. 4 uvedeného zákona. Z jeho rozhodnutí B a D je evidentní, že sám při svém rozhodování povědomost o rozsahu zestátněného nemovitého majetku původních vlastníků dle zákona č. 149/1969 Sb. nemohl mít, když uvedl:„ Výměra bude určena geometrickým plánem.“ anonymizováno úřad ve svých rozhodnutích B, D konstatoval, že náhrada byla poskytnuta, ale nevěděl v jaké výši, když doklady se nedochovaly, a bez dalšího postupoval jako by náhrada vyplacena nebyla. Z těchto důvodů rozhodnutí anonymizováno úřadu B, D soud hodnotí jako paakt, protože anonymizováno úřad rozhodoval o vydání nemovitostí, u nichž neměl spolehlivě zjištěno, zda mohou být předmětem restituce a tedy zda spadají pod rozhodovací pravomoc pozemkového úřadu. Tato rozhodnutí anonymizováno úřadu B a D vykazují vady, pro které nebyl proveden zápis v katastru nemovitostí, rozhodnutí trpí nezhojitelnými vadami, které je činí nicotnými. V této souvislosti lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012 sp. zn. NS 28 Cdo 3745/2011. Pochybení pozemkového úřadu při rozhodování o restitučním nároku, pak nemůže soud zhojit tím, že vyhoví určovací žalobě. Navíc když nebyl spolehlivě prokázán rozsah zestátněného majetku, stěží by bylo možné posoudit, zda za něj byla poskytnuta odpovídající náhrada.

12. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. až III. je patrno, pro úplnost dodává, že se jednalo o žalobu určovací, nikoli restituční, důkazní břemeno i břemeno tvrzení tížilo žalobkyně, ty však břemena neunesly.

13. Vzhledem ke shora prezentovaným závěrům soud sice provedl k důkazu listiny – podnět pro přezkum správního rozhodnutí ze dne datum, sdělení Ministerstva zemědělství ze dne datum, sdělení okresního pozemkového úřadu ze dne datum, oznámení o zamýšleném převodu ze dne datum, usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, podání žalobkyně ze dne datum rozhodnutí ve věci sp. zn. spisová značka vedené u Okresního soudu v Klatovech, žádost žalobkyně o vydání potvrzení o vzniku vlastnického práva ze dne datum, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne datum, seznámení s podklady rozhodnutí ze dne datum Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, záznam ze dne datum, replika žalovaného ve věci sp. zn. spisová značka (č. l. 183 spisu), zápisem z místního šetření ze dne datum, avšak nedovodil z nich pro věc žádných skutkových zjištění. Pro nadbytečnost, vzhledem k jasným závěrům znaleckého posudku, soud zamítl důkazní návrhy – sdělení KÚ ze dne datum, sdělení pozemkového úřadu ze dne datum, dotaz na firmu právnická osoba, zápis ze zasedání zastupitelstva obce Prášily ze dne datum, usnesení číslo zastupitelstva obce Prášily, dále nájemními smlouvami na č. l. 228 až 230, 223 až 227, 220 až 222, 218 až 212, 214 až 217, 210 až 213, žádost o směnu, prodej, pronájem pozemků ze dne datum, usnesení zastupitelstva obce Prášily číslo ze dne datum, výslech svědka příjmení jméno příjmení, výslech jako svědka osoby, která zhotovila geometrický plán. Ve světle shora prezentovaného právního názoru bylo nadbytečné přistoupit k důkaznímu návrhu žalobkyň na vypracování nového znaleckého posudku, který by opětovně odpověděl, navíc na zadání soudu již jednou soudnímu znalci vymezené a dostatečně znalcem zodpovězené, proto tento důkazní návrh byl zamítnut pro neúčelnost a nadbytečnost.

14. Výroky pod bodem IV. a V. rozsudku jsou odůvodněny ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy plným procesním úspěchem žalované strany ve sporu. Náklady řízení 1. žalované jsou tvořeny paušální náhradou ve výši částka za jeden úkon dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za užití § 151 odst. 3 o.s.ř., a to celkem za 7 takovýchto úkonů – účast na soudním jednání dne datum, jehož délka přesahovala 2 hodiny dle § 1 odst. 3 písm. c) uvedené vyhlášky, za účast na soudním jednání dne datum a dále dne datum, jakož i 3 přípravy na tato soudní jednání dle § 1 odst. 3 písm. b) uvedené vyhlášky. Prvé žalované rovněž přísluší náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestě ze svého sídla k soudnímu jednání a zpět dne datum ve výši částka, při ujetí celkem 264 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty 5,4 litru na 100 km, ceně pohonné hmoty částka na 1 lit, základní náhradě částka v souladu s §157, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. a vyhl. č. 440/2016 Sb. Dále přísluší prvé žalované náhrada cestovních výdajů k soudnímu jednání dne datum ve výši částka, při průměrné spotřebě pohonné hmoty 5,4 litru na 100 km, ceně pohonné hmoty částka za jeden litr při základní náhradě částka na 1 ujetý km, při ujetí 264 km dle zákona č. 262/2006 Sb. a to § 157, § 158 a vyhl. č. 263/2017 Sb. Náhrada cestovních výdajů k soudnímu jednání dne datum činí částka, a to při ujetí opět 264 km, průměrné spotřebě 5,4 litru na 100 km, ceně pohonné hmoty částka za 1 litr a základní náhradě částka na 1 ujetý km v souladu s § 157, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. a vyhl. č. 333/2018 Sb. Součet výše uvedených položek, tj. náhrady cestovních výdajů částka a paušální náhrady částka činí částka. V odvolacím řízení 1. žalované náklady nevznikly. Okresní soud konal po vrácení věci Krajským soudem v Plzni jedno jednání dne datum, za které přísluší paušální náhrada ve výši částka, stejně tak za přípravu na toto jednání, když v souvislosti s účastí vznikly náklady na dopravu ve výši částka podle § 157, § 158 zák. č. 263/2017 Sb. za užití vyhlášky č. 589/2020 Sb. při ujetí 264 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty anonymizováno, částka na 1 litr (nikoli účtovaných anonymizováno Kč/1l), základní sazbě anonymizováno, částka na 1 ujetý kilometr. V součtu činí náklady 1. žalované částka.

15. Náklady řízení 2. žalované jsou tvořeny odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za 1 úkon právní služby dle § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 6 úkonů právní služby – příprava převzetí zastoupení, účast na jednání dne datum, jehož délka přesáhla 2 hodiny, účast na soudním jednání dne datum a datum, datum celkem ve výši částka. Dále náklady řízení druhé žalované jsou tvořeny 6 režijními paušály po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a náhradou cestovních výdajů vynaložených na cestě k jednání dne datum ve výši částka, při ujetí celkem 260 km na trase obec – obec a zpět, při průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty částka za 1 litr, základní náhradě částka na 1 ujetý km dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky za užití § 157, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. a vyhl. č. 440/2016 Sb. Náhrada cestovních výdajů k soudnímu jednání dne datum činí částka za užití vyhl. č. 463/2017 Sb., při ujetí celkem 264 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty částka za 1 litr, základní náhradě částka na 1 ujetý km. Náhrada cestovních výdajů k soudnímu jednání dne datum činí částka při ujetí celkem 260 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty částka za 1 litr, základní náhradě částka na ujetý km v souladu s vyhl. č. 333/2018 Sb. a k jednání dne datum činí částka při ujetí 260 km, průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty částka za 1l, sazbě částka na ujetý kilometr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Náklady řízení druhé žalované v souhrnu představují částka.

16. Výrok pod bodem VI. rozsudku je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byla přiznána znalci celé jméno znalce za podaný znalecký posudek odměna v celkové výši částka. Po právní moci tohoto usnesení byla znalci vyplacena odměna tak, že ze složené zálohy částka a z rozpočtu zdejšího soudu částka. příjmení částka proto představuje náklady státu, tedy České republiky, které platil. Dále usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací (právní moc datum rozhodnutí) soud přiznal soudnímu znalci celé jméno znalce za účast na jednání dne datum odměnu v celkové výši částka. Po právní moci tohoto usnesení částka částka byla vyplacena znalci z rozpočtu zdejšího soudu. Proto částka částka rovněž představuje náklady státu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byly ve věci neúspěšné, soud jim uložil povinnost částku v souhrnné výši částka uhradit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech.

17. Při úvaze o lhůtě splatnosti částek uvedených ve výroku IV., V. a VI. daného rozsudku soud vycházel z ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).