5 C 336/2014

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1. země - anonymizována tři slova , IČO sídlem adresa žalované 2. anonymizována čtyři slova , IČO sídlem adresa žalované a původní účastnice zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala určení, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], narozena [datum], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí vlastníkem ideálního podílu ve výši jedné třetiny nemovitostí, a to pozemku p. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] v katastrálním území Prášily, obec Prášily, zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], se zamítá.

II. Žaloba o určení, že žalobkyně b) je vlastníkem ideální poloviny ve výši jedné šestiny k celku nemovitostí, a to pozemku p. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] v k. ú. [obec], obec Prášily, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně c) domáhala určení, že zůstavitel [jméno] [příjmení], narozen [datum], zemřelý [datum], byl ke dni svého úmrtí vlastníkem ideálního podílu ve výši jedné třetiny k celku nemovitostí, a to pozemku p. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] v k. ú. [obec], obec Prášily, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], se zamítá.

IV. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit 1. žalované náklady řízení ve výši [anonymizována dvě slova] K do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně 2. žalované náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

VI. Žalobkyně jsou povinny zaplatit společně a nerozdílně České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhaly určení, že do dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení], narozené [datum] a zemřelé [datum], patří ideální podíl ve výši 1/3 nemovitostí, a to pozemků p. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] v Katastrálním území Prášily, obec Prášily, zapsaných v [anonymizováno] nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy, na listech vlastnictví [číslo] (dále jen předmětné nemovité věci), a že žalobkyně a) je vlastníkem dalšího ideálního podílu ve výši 1/6 předmětných nemovitých věcí, určení, že žalobkyně b) je vlastníkem dalšího ideálního podílu ve výši 1/6 předmětných nemovitých věcí a určení, že do dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném [datum] a zemřelém [datum] patří další ideální podíl ve výši 1/3 předmětných nemovitostí. Konstatovali, že jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy na [list vlastnictví] jako spoluvlastnice pozemků v k.ú. a obci [obec], a to na základě rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – pozemkového úřadu [číslo jednací] D ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] B ze dne [datum rozhodnutí] o vydání nemovitostí - pozemků parcel tehdy označených parc. [číslo] ve vlastnictví státu do vlastnictví [celé jméno žalobkyně] jednou ideální šestinou, [jméno] [příjmení] jednou ideální třetinou, [jméno] [příjmení] jednou ideální třetinou a [celé jméno žalobkyně] jednou ideální šestinou a dále na základě usnesení Okresního soudu v Klatovech o dědictví č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] po zemřelé [jméno] [příjmení], usnesení Okresního soudu v Klatovech o dědictví č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] po zemřelém [jméno] [příjmení], usnesení Okresního soudu v Karlových Varech č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] po zemřelém [jméno] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] je dědicem [jméno] [příjmení], a tento byl dědicem [jméno] [příjmení], rozené [celé jméno žalobkyně], zemřelé [datum]. [jméno] [celé jméno žalobkyně] je dědicem [jméno] [příjmení], zemřelého [datum]. Žalobkyně provedením kontroly výše uvedených pravomocných rozhodnutí pozemkového úřadu zjistily, že v katastru nemovitostí dosud nebyl zapsán záznam o změně vlastnického práva pro [celé jméno žalobkyně] k 1/6, [jméno] [příjmení] k 1/3, [jméno] [příjmení] k 1/3 a [celé jméno žalobkyně] k 1/6 k některým dalším pozemkům z těchto rozhodnutí, a to konkrétně shora specifikovaných předmětných pozemků. Z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] [číslo jednací] D ze dne [datum rozhodnutí] k pozemkům p. [číslo] dle shora specifikovaného geometrického plánu, a dále z rozhodnutí OÚ v [obec] [číslo jednací] B ze dne [datum rozhodnutí] k pozemku p. [číslo] dle shora uvedeného geometrického plánu. Žalobkyně proto požádaly podáním ze dne [datum] Katastrální úřad pro plzeňský kraj, [anonymizováno] pracoviště v [obec] o provedení zápisu změny vlastnického práva mimo jiné k výše uvedeným, předmětným pozemkům, do katastru nemovitostí záznamem. Katastrální úřad dne [datum] vyrozuměl o neprovedení zápisu do katastru nemovitostí záznamem a vrátil podání návrhu na zápis změny vlastnického práva mimo jiné k výše uvedeným nemovitostem. Jako důvod uvedl, že označené nemovitosti nebyly výslovně uvedeny v rozhodnutí [anonymizováno] úřadu v [obec] pod písmeny D a B (pro zjednodušení dále v textu rozhodnutí pozemkového úřadu označována písmeny A, B, C, D). Žalobkyně se proto domáhaly ochrany před nezákonným zásahem katastrálního úřadu, podaly žalobu u Krajského soudu v Plzni. Usnesením tohoto soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] však byla jejich žaloba odmítnuta pro opožděnost. Žalobkyně z důvodu sděleného katastrálním úřadem podáním ze dne [datum] požádaly pozemkový úřad o neprodlené doplnění jeho přípisu upřesnění [číslo jednací] A až D ze dne [datum] o výslovné uvedení mimo jiné též předmětných pozemků dle vypracovaného shora specifikovaného geometrického plánu. Pozemkový úřad žádosti nevyhověl s poukazem na obsah listiny upřesnění ze dne [datum]. Listina označená jako upřesnění rozhodnutí vydaných [anonymizováno] úřadem v [obec] v roce [rok] ze dne [datum] vykazuje nesprávnosti, neboť v nich chybí označení zbývajících pozemků a jejich výměra. Je přitom zřejmé, že pokud je v upřesnění uvedeno, že ostatní pozemky nejsou oprávněným osobám vydány, mohl se takový údaj týkat pouze pozemků, které byly uvedeny v rozhodnutích pozemkového úřadu A a C. Údaj o nevydání pozemků se tedy nemohl týkat pozemků, které byly uvedeny v rozhodnutích o vydání pozemků, tedy v rozhodnutích pozemkového úřadu pod písmeny B a D. Žalobkyně následně požádaly [anonymizováno] pozemkový úřad žádostí ze dne [datum] a [anonymizováno] národního parku a chráněné krajinné oblasti [anonymizováno] žádostí ze dne [datum] o vydání potvrzení o vzniku vlastnického práva dle § 66 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 357/2013 Sb. Ani jeden z těchto subjektů žádosti nevyhověl. Žalobkyně a) i b) následně [datum] podaly u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy návrh na vklad vlastnického práva podle rozhodnutí [anonymizováno] úřadu v [obec] pod písmeny DaBk předmětným pozemkům. Vklad vlastnického práva nebyl dosud povolen a katastrální úřad zastává stanovisko, že vklad nelze povolit. Žalobkyně a) a b) mají z důvodu svého spoluvlastnického podílu ve výši 2/6 k předmětným nemovitostem a odmítavému přístupu žalovaných a katastrálního úřadu k zápisu tohoto spoluvlastnického podílu do katastru nemovitostí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k těmto spoluvlastnickým podílům. Žalobkyně a) a c) také mají z důvodu svého dědického nároku ke spoluvlastnickým podílům ve výši 4/6 k předmětným nemovitostem po zemřelých, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k těmto spoluvlastnickým podílům a takovýto závěr vyplývá též z judikatury Nejvyššího soudu ČR (spisová značka [spisová značka]).

2. Řízení vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. [spisová značka] bylo přerušeno dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. usneseními č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a následně usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a to do doby pravomocně skončeného řízení vedeného nejprve u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. [spisová značka] a následně do pravomocně skončeného řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně totiž podaly u Krajského soudu v Plzni žalobu dne [datum], kterou se domáhaly ochrany před nezákonným zásahem Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, jež spatřovaly v neprovedení zápisu změny vlastnického práva záznamem do katastru nemovitostí k předmětným pozemkům. Krajský soud v Plzni rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalobu zamítl a Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] kasační stížnost žalobkyň proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Plzni zamítl (rozsudek nabyl právní moci [datum]). V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] proto bylo pokračováno (viz. usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

3. Soud na jednání konaném dne [datum] poučil žalobkyně, že pokud žalují jako dědičky z titulu svého dědického nároku, je třeba upravit žalobní petit tak, aby se jednalo o žalobu o určení, že zůstavitelé byli ke dni svého úmrtí vlastníky nemovitých věcí, případně jejich podílů na nemovitých věcech, v této souvislosti zmínil rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Žalobkyně na uvedené poučení reagovaly podáním doručeným soudu dne [datum] tak, že navrhly změnu petitu. Soud tomuto návrhu vyhověl usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], když připustil změnu žaloby navrženou žalobkyní a), kterou se domáhala určení, že zůstavitelka [jméno] [příjmení], narozena [datum], zemřelá dne [datum], byla ke dni svého úmrtí vlastníkem ideálního podílu ve výši 1/3 nemovitostí, a to předmětných pozemků v k.ú. [obec], obec Prášily, zapsaných na LV [číslo] jakož i změnu žaloby navrženou žalobkyní c), kterou se domáhala určení, že zůstavitel [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelý [datum], byl ke dni svého úmrtí vlastníkem ideálního podílu ve výši 1/3 předmětných nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy na LV [číslo]. Usnesení nabylo právní moci [datum].

4. Prvá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, uplatnila námitku promlčení, když předmětná žaloba byla podána [datum], tedy zjevně opožděně. Poukázala na to, že žalobou je obcházen zákon č. 229/1991 Sb., což je nepřípustné, v této souvislosti odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu. Rovněž žalobní petit neodpovídá ustanovení § 80 o.s.ř., když žalobkyně neprokazují naléhavý právní zájem na tomto určení. Rovněž není zřejmé, z čeho odvozují své vlastnické právo, když pro určení vlastnického práva je třeba, aby měly k dispozici žalobkyně srovnávací sestavení parcel.

5. Druhá žalovaná rovněž navrhla zamítnutí žaloby, k vyjádření prvé žalované se připojila. V písemném podání ze dne [datum] zdůraznila, že žalobkyně netvrdí žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možné dovozovat, že jim svědčí vlastnické právo k předmětným pozemkům.

6. Okresní soud v Klatovech již jednou rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], žalobu zamítl, když Krajský soud v Plzni usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Okresní soud v Klatovech vázán názorem odvolacího soudu se držel jeho pokynů, vyzval žalobkyně v intencích § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. přípisem ze dne [datum] a opětovně ve stejném znění na jednání konaném [datum], provedl další listinné důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

7. Z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – pozemkového úřadu [číslo jednací] A ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] C ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že okresní úřad nevydal dle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů do vlastnictví žalobkyni a) (k 1/6), [jméno] [příjmení], RČ: [číslo] (k 1/3), [jméno] [příjmení], RČ: [číslo] (k 1/3), žalobkyni b) (k 1/6) nemovitosti v k.ú. Hůrka u [obec], v PK [číslo] – v KN část [parcelní číslo], v PK [číslo] – v KN p. č. část st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], část st. [anonymizováno], část st. [anonymizováno]. Z rozhodnutí Okresního úřadu [obec] – pozemkového úřadu [číslo jednací] B ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum rozhodnutí]), a [číslo jednací] D ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]) bylo zjištěno, že okresní úřad vydává dle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů do vlastnictví nemovitosti v k.ú. Hůrka u [obec] v PK [číslo] – v KN část [parcelní číslo], v PK [číslo] – v KN [parcelní číslo], kde výměra bude určena geometrickým plánem, a to tak, že žalobkyni a) vydává do vlastnictví ideální 1/6, [jméno] [příjmení] ideální 1/3, [jméno] [příjmení] ideální 1/3 a žalobkyni b) ideální 1/6. Z odůvodnění všech čtyřech rozhodnutí okresního úřadu A až D bylo zjištěno, že původní vlastníci nemovitosti v PK parc. [číslo] zapsané v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [příjmení] byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], každý podílem jedné ideální poloviny, kterou nabyli na základě smlouvy postupní ze dne [datum]. Konfiskační vyhláškou z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] byly nemovitosti konfiskovány a na základě výměru ONV ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] Sb. byla konfiskace zrušena. Nemovitosti přešly dle zákona č. 169/1949 Sb. do vojenského újezdu [část obce]. Pozemkový úřad uzavřel, že žalobkyně a) a b) jsou dcery zemřelého [jméno] [příjmení], který byl synem původních vlastníků, stejně tak i [jméno] [příjmení] (rozená [celé jméno žalobkyně]) a [jméno] [příjmení]. Z usnesení Okresního soudu v Klatovech sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], rozená [celé jméno žalobkyně], narozena [datum], zemřela [datum], když její pozůstalý manžel [jméno] [příjmení] nabyl do vlastnictví veškerý zůstavitelčin majetek. Z rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum] – na č. l. 23 spisu) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] zemřel [datum], když žalobkyně a) nabyla do vlastnictví ke dni úmrtí zůstavitele jeho majetek. Z usnesení Okresního soudu v Karlových Varech č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum] – č. l. 25 spisu) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], RČ: [číslo] zemřel [datum] a jeho pozůstalou manželkou je žalobkyně c), která veškeré jmění dědictví nabyla. Z odůvodnění rozhodnutí okresního úřadu A až D bylo dále zjištěno, že za ty nemovité věci které nebylo možné vydat do vlastnictví (zastavěné) žalobkyni a) – ideální 1/6, žalobkyni b) – ideální 1/6, [jméno] [příjmení] – ideální 1/3 (jejíž dědičkou je žalobkyně a), [jméno] [příjmení] – ideální 1/3 (jehož dědicem je žalobkyně c), měla být poskytnuta náhrada – viz rozhodnutí A, C, a za zbylé nemovité věci dle rozhodnutí B a D se do vlastnictví uvedených osob vydaly nemovitosti v k.ú. Hůrka u [obec] v PK parc. [číslo] – v KN p. č. část [anonymizováno], v KN [parcelní číslo], jejichž výměra bude určena po vyhotovení geometrického plánu. Tato dvě rozhodnutí okresního úřadu B, D vycházela z údajů o pozemcích dle identifikace ze dne [datum] číslo zakázky [číslo] s tím, že výměry budou upřesněny geometrickým plánem. Z identifikace parcel provedené [datum] (listinný důkaz na č. l. 181 spisu) bylo zjištěno, že parcela [číslo] – louka o rozloze 18 510 m² ve stavu dle pozemkové knihy je dle stavu evidence nemovitostí parcelou [číslo] st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno], st. [anonymizováno]. Geometrický plán zhotovený [právnická osoba] s.r.o. [číslo] – [číslo] ze dne [datum] na základě této identifikace k požadavku Okresního úřadu v [obec] pro účely restitučního řízení na pozemek [parcelní číslo] o výměře 1, [číslo] ha provedl sestavení parcel (listinný důkaz na č. l. 27 spisu). Označil pozemky parcelními čísly s určením jejich výměr, když soud porovnáním těchto parcel s parcelami uvedenými na [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Prášily (listinný důkaz na č. l. 19 spisu) zjistil, že některé z nich jsou již v podílovém spoluvlastnictví žalobkyň, a to u žalobkyně a) co do výše ½ k celku, žalobkyně b) co do výše 1/6 k celku a žalobkyně c) co do výše 1/3 k celku, když se jedná o pozemky p. [číslo] když jako nabývací titul ve výpisu z katastru nemovitostí je označeno rozhodnutí pozemkového úřadu B a D, jakož i usnesení o nabytí dědictví Okresního soudu v Klatovech sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] (pro [celé jméno žalobkyně] – žalobkyni a), a usnesení Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (pro [jméno] [celé jméno žalobkyně] – žalobkyni c). Žalobkyně však měly za to, že měly být na listech vlastnictví zapsány i další pozemky dle geometrického plánu firmy [právnická osoba] a to v souladu s rozhodnutími pozemkového úřadu B a D. Činily proto veškeré kroky, aby k zápisu do katastru nemovitostí dosáhly. Výsledkem bylo jednání na [anonymizováno] úřadu v [obec] [datum], jež mělo za cíl ujasnit situaci p. [parcelní číslo] v k.ú. [obec] (viz. zápis ze dne [datum] na č. l. 60 spisu) s navazujícím upřesněním rozhodnutí vydaných [anonymizováno] úřadem v [obec] A až D ze dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 58 spisu), dle něhož pozemkový úřad upřesnil výměru řešených parcel. Dne [datum] podaly žalobkyně u [anonymizováno] fondu ČR námitky vlastnického práva k pozemkům v k.ú. [obec] (listinný důkaz na č. l. 44 spisu), komunikovaly s katastrálním úřadem, který jim k jejich návrhu ze dne [datum] sdělil, dopisem ze dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 47 spisu), že neprovede zápis do katastru nemovitostí záznamem změny vlastnického práva k předmětným pozemkům. Proto žalobkyně podaly u Krajského soudu v Plzni dne [datum] žalobu na ochranu před nezákonným zásahem Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj. Žaloba byla rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítnuta (právní moc [datum]) a jejich kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]) zamítnuta. Oba soudy se shodly na tom, že počátek celého problému tkví v rozhodnutích Okresního úřadu [obec] B, D z roku [rok], s čímž se Okresní soud v Klatovech ztotožňuje (viz pojednáno níže). Oba soudy, tedy jak Krajský soud v Plzni, tak Nejvyšší správní soud odkázaly žalobkyně na občanské soudní řízení.

8. Žalobkyně podaly určovací žalobu tak, jak jim bylo doporučeno Krajským soudem v Plzni i Nejvyšším správním soudem obsažených v jejich rozhodnutích specifikovaných shora. Soud proto podanou žalobu posoudil v intencích § 80 o. s. ř. a zabýval se nejen naléhavým právním zájmem na určení, pasivní legitimací žalovaných ve sporu, ale i tím, zda po provedeném dokazování lze spolehlivě dospět k závěru, že na základě rozhodnutí [anonymizováno] úřadu B, D, případně geometrického plánu, upřesnění, či dalších důkazních prostředků lze žalobě vyhovět a odstranit tak počátek celého problému spočívající v obou rozhodnutích Okresního úřadu. Dospěl k závěru, že žalobkyně na požadovaném určení, po připuštěné změně žalobního petitu, mají naléhavý právní zájem, neboť se domáhaly určení, že jsou vlastníky, případně zůstavitelé byli ke dni svého úmrtí vlastníky předmětných nemovitých věcí (v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1897/98, 22 Cdo 1826/2004), u nichž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, a to konkrétně 1. žalovaná – jde-li o pozemky p. [číslo] za lomítkem [číslo] jak prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (listinný důkaz na č. l. 73 spisu) a 2. žalovaná – jde-li o pozemek p. [číslo] jak prokázáno výpisem z katastru nemovitostí (listinný důkaz na č. l. 74 spisu). V této souvislosti je třeba uvést, že pozemek p. [číslo] byl toliko graficky znázorněn geometrickým plánem firmy [právnická osoba], ale dle tohoto geometrického plánu k němu nebylo zapsáno vlastnické právo do katastru nemovitostí. Tedy žalobkyně měly nepochybně na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. a obě žalované jako vlastnice předmětných pozemků byly ve sporu pasivně legitimovány. Žaloba na určení vlastnictví je totiž svoji povahou žalobou na ochranu vlastnického práva, která musí směřovat proti osobě, jež do tvrzeného práva žalobkyň neoprávněně zasahuje, byť pouze tím způsobem, že je místo žalobkyň zapsána jako vlastník sporných nemovitostí. V této souvislosti lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 22 Cdo 2439/2002. Jak bylo již výše uvedeno, jde o určovací žalobu dle § 80 o. s. ř., která je prostředkem ochrany vlastnického práva, a tudíž námitka promlčení uplatněná oběma žalovanými nebyla shledána důvodnou. Předně, jak zákon č. 40/1964 Sb. ve znění platném a účinném do 31. 12. 2012 ve svém § 100 odst. 2, tak zákon č. 89/2012 Sb. platný a účinný od 1. 1. 2013 ve svém § 614 jednoznačně uvádí, že vlastnická práva se nepromlčují. V této souvislosti soud považuje za vhodné uvést, že je mu známa judikatura Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 1222/2001), podle níž se oprávněná osoba, jejíž nemovitost převzal stát, v rozhodném období bez právního důvodu za podmínek uvedených v restitučních předpisech nemůže domáhat ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů, a to ani formou určení vlastnického práva ani vlastnickou žalobou, to však nebyl daný případ. O restitučních nárocích žalobkyň již bylo rozhodnuto Okresním úřadem v [obec] – [anonymizováno] úřadem, a to jednotlivými rozhodnutími A až D. Rozhodnutími A až D úřad vydal dle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů do vlastnictví žalobkyň a), b) a jejich právních předchůdců, jakož i právních předchůdců žalobkyně c) nemovitosti v p. k. [číslo] (v KN [anonymizováno], v KN část [anonymizováno]), když uzavřel, že původními vlastníky nemovitosti – zemědělské usedlosti byli [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří nemovitost nabyli na základě smlouvy postupní ze dne [datum]. Úřad měl tehdy k dispozici mimo jiné knihovní vložku [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [příjmení]. Uzavřel, že [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] požádali o vrácení nemovitostí včas dle § 9 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. a tyto jsou osobami oprávněnými dle zmíněného zákona. Vzhledem k nejasnostem v rozhodnutí B a D [anonymizováno] úřadu, a to co do rozsahu pozemků, jež měly být vydány žalobkyním (případně jejich právním předchůdcům) se tyto v souladu s pokyny Krajského soudu a Nejvyššího správního soudu obrátily žalobou určovací dle § 80 o. s. ř. na soud.

9. Soud postupoval dále dle pokynu Krajského soudu v Plzni, k důkazu provedl podstatnou část připojeného spisu [anonymizováno] úřadu sp. zn. [číslo], zejména uplatnění nároku, sdělení ONV v [obec] ze dne [datum], konfiskační vyhlášku, přehled konfiskačního majetku, výzvu ze dne [datum], sdělení ze dne [datum], sdělení Ministerstva zemědělství, žádost OPÚ a uzavřel, že v žádostech o vydání pozemků ze dne [datum] a [datum] žadatelé shodně uvedli, že jimi uvedené nemovitosti v k. ú. [obec], obec Prášily přešly na stát dle zákona č. 169/1949 Sb. o vojenských újezdech. Z obsahu spisu nevyplynulo, že by žadatelé doložili jakékoli listiny, ze kterých by vyplývaly rozhodující skutečnosti požadované zákonem č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě). Pozemkový úřad je vyzýval dopisem ze dne [datum], aby předložili doklad, na jehož základě přešel požadovaný zemědělský majetek na stát, na což bylo reagováno sdělením ze dne [datum], že pozemky i dům byly odebrány podle zákona č. 169/1949 Sb., když žádné doklady o odnětí žadatelé nevlastní. Pozemkový úřad ve svých rozhodnutích A až D shodně uvedl, že nemovitost dle PK [číslo], jejíž restituci žadatelé požadují, byla zemědělskou usedlostí, a tedy splňovala podmínku § 1 zákona č. 229/1991 Sb. Rovněž vyšel ze závěrů, že jejími původními vlastníky byli [jméno] a [jméno] [příjmení], každý podílem jedna polovina. Dovodil, že žadatelé jsou potomci původních vlastníků. Manželé [příjmení] nemovitost nabyli na základě smlouvy postupní ze dne [datum]. Následně konfiskační vyhláškou ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] byly nemovitosti konfiskovány, avšak na základě výměru ONV ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] Sb. byla konfiskace zrušena. Lze tedy uzavřít, že zrušením konfiskační vyhlášky se dostaly vlastnické vztahy do podoby před datem [datum], tj. do původní podoby. Z obsahu spisu dále vyplynulo a [anonymizováno] úřad ve svých rozhodnutích prezentoval, že k odnětí pozemků manželům [příjmení] došlo na základě zákona č. 169/1949 Sb., což uvedli i samotní žadatelé ve svých restitučních žádostech a jejich doplnění, a [anonymizováno] úřad zkonstatoval, že nemovitosti přešly dle zákona č. 169/49 Sb. do vojenského újezdu [část obce]. Je pravdou, že ve svých rozhodnutích [anonymizováno] úřad nezmínil datum, k němuž se tak mělo stát, tj. datum ve smyslu § 8 odst. 1, 2 zákona č. 169/1949 Sb., byť tento den je potřebný, jak vyslovil odvolací soud ve svém rozhodnutí, k posouzení, jaké nemovitosti, v jakém rozsahu z vlastnictví původních vlastníků přešly na stát, tedy byly zestátněny ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 169/1949 Sb. Soud proto zjišťoval tento den, tedy den tohoto přechodu vlastnického práva původních vlastníků na stát, v této souvislosti vycházel ze sdělení [anonymizováno] ústředního archivu, zprávy Ministerstva vnitra, [anonymizováno] oblastního archivu v [obec] (č. l. 380, 393, 382, 384, 395, 383, 427). Zprávy jednotlivých institucí však odpověď na tento den neposkytly, navíc Městský úřad Sušice sdělil, že nemá k dispozici žádnou vyhlášku ONV, stejně tak Krajský úřad [příjmení] kraje žádnou vyhlášku nedohledal, navíc uvedl, že nedisponuje kompletní dokumentací vztahující se k působnosti KNV v [obec] od roku 1949 či dříve. Soud je toho názoru, že když sám [anonymizováno] úřad uzavřel, že zestátněné pozemky původních vlastníků přešly do vojenského újezdu [část obce], nemohlo dojít k jejich zestátnění dříve, než vznikl samotný vojenský újezd [část obce]. Ten vznikl na základě rozhodnutí vlády ČSR ze dne [datum] se zpětnou platností ke dni [datum], jak prokázáno usnesením vlády (č. l. 385 - 387 spisu). Za daného důkazního stavu věci soud proto za rozhodné datum, kdy došlo k přechodu vlastnictví původních vlastníků manželů [příjmení] na stát, vzal právě den [datum]. Dříve k přechodu vlastnictví na stát dle zákona č. 169/1949 Sb. logicky nemohlo dojít. Bylo tak na žalobkyních, aby tvrdily a prokázaly, že pozemky, jež jsou předmětem tohoto nalézacího řízení, byly právě k datu [datum] ve vlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení] a že právě tyto pozemky byly dle zákona 169/1949 Sb. původním vlastníkům odňaty (a to v jakém rozsahu) a že za takto odňaté pozemky nebyla původním vlastníkům vyplacena náhrada, případně že byla a v jaké výši. Žalobkyně proto byly přípisem ze dne [datum] s dostatečným předstihem před nařízením jednání poučeny a shodně dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. na jednání soudu konaném [datum]. Uvedly, že nemají v držení žádné listiny ohledně vlastnického práva k pozemkům ke dni vzniku vojenského újezdu [část obce], ani se s takovými listinami dříve nesetkaly, předložily toliko knihovní vložku [číslo] kterou měl k dispozici jak [anonymizováno] úřad, tak již dříve i soud. Zjištění dne ve smyslu § 8 odst. 2 zákona č. 169/1949 Sb. a s ním spojené vlastnictví pozemků původních vlastníků bylo podstatné, neboť jak vyslovil již odvolací soud, nebylo vyloučené, že od zrušení konfiskace do doby přechodu nemovitého majetku na stát v roce 1952 došlo ke změně vlastnických práv manželů [příjmení] k nemovitému majetku, ať už se týče jeho eventuálního zmenšení či eventuálního zvětšení, např. prostřednictvím přídělů či jiných právních skutečností. Nebylo možné vycházet, bez dalšího ze zápisů v pozemkových knihách (konkrétně z knihovní vložky [číslo]), byť institut pozemkových knih byl upraven již v roce [číslo] obecním knihovním zákonem [číslo] zůstal v platnosti až do vyhlášení zákona o evidenci nemovitostí [číslo] Sb., protože pozemkové knihy byly uzavřené na základě nařízení Ministerstva spravedlnosti [číslo] o odepsání parcel na území vojenských újezdů z pozemkových knih. Knihovní vložka [číslo] proto nemůže poskytnout, bez dalšího, věrohodný obraz vlastnických vztahů k nemovitostem manželů [příjmení] právě k datu [datum] a tím spíše k datu pozdějšímu. Pochybnost o rozsahu vlastnického práva původních vlastníků k pozemku [číslo] podpořil i znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce], který uzavřel, že parcela [číslo] vznikla vyškrtnutím původních hranic bez ohledu na původní vlastnictví, vše bylo sloučeno do pozemku, který vlastnicky přešel na stát a byl ve správě vojenských lesů a statků, navíc geometrický plán [číslo] rozdělil pozemky podle pozemkové evidence KN, bez jakékoli vazby na pozemky dřívější pozemkové evidence BPK a EN. Znalec dále uvedl, že pozemek [číslo], louka o výměře 18 510 ha (uvedený v identifikaci) vznikl sloučením pozemků původních vlastníků a zahrnoval pozemky různých dřívějších vlastníků. Navíc ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že pozemek [parcelní číslo] dle KN (viz. rozhodnutí okresního úřadu D) nemá žádnou návaznost na původní vlastnictví právních předchůdců žalobkyň a pozemek p. [číslo] dle KN (viz. rozhodnutí okresního úřadu B) nebyl součástí původního vlastnictví právních předchůdců žalobkyň dle knihovní vložky [číslo].

10. Žalobkyně tak neprokázaly, neunesly v tomto směru důkazní břemeno, k otázce stavu zestátněného nemovitého majetku manželů [příjmení] pro obor vojenské správy k datu [datum] (a s ohledem na jejich důkazní nouzi by neunesly důkazní břemeno ani k datu pozdějšímu – viz argumentace žalobkyně b), i k tomu, zda za zestátněný majetek byla vyplacena náhrada a v jaké výši. Uvedené skutečnosti nebylo možné zjistit ani z archivů jednotlivých institucí spravujících archiválie. Vojenský ústřední archiv sdělil, že v jejich fondech se nenachází žádné dokumenty k zestátnění [parcelní číslo] v k. ú. Hůrka v [obec] (viz listinný důkaz na č. l. 380, 383 spisu), zprávu stejného obsahu poskytlo Ministerstvo vnitra, odbor archivní správy a spisové služby (listinný důkaz na č. l. 384, 392 spisu) i [anonymizováno] oblastní archiv v [obec] (č. l. 388 spisu). Ministerstvo vnitra sdělilo, že byly nalezeny dokumenty, z nichž vyplynulo, že byl proveden odhad nemovitého majetku manželů [příjmení] a že další řízení prováděl úřad vojenského újezdu [část obce]. Toto sdělení bylo podpořeno zprávou rady ONV v [obec] ze dne [datum] (viz č. l. 389 spisu), když újezdní úřad vojenského újezdu [část obce] předložil připojený operát k majetkoprávnímu vyrovnání s manžely [jméno] a [jméno] [příjmení], [obec], s žádostí o provedení odhadu nemovitosti, kdy po provedeném odhadu zástupcem odboru pro výstavbu rady ONV další řízení měl provést úřad vojenského újezdu. Z konceptu datovaného [datum] (listinný důkaz na č. l. 390 p.v. spisu) bylo zjištěno, že odhad nemovitého majetku [jméno] a [jméno] [příjmení] byl vypracován. Z těchto listinných důkazů lze uzavřít, že nemovitý majetek [jméno] a [jméno] [příjmení] v [obec] byl zestátněn dle zákona č. 169/1949 Sb., tento nemovitý majetek byl zestátněn pro obor vojenské správy – vojenský újezd [část obce], byl zrealizován odhad. Z těchto listinných důkazů však nelze spolehlivě uzavřít, v jakém rozsahu, jaký konkrétní nemovitý majetek [jméno] a [jméno] [příjmení] v [obec] byl zestátněn, a v jakém rozsahu za tento zestátněný majetek byla původním vlastníkům vyplacena náhrada. Jak bylo prezentováno již shora, uvedené nejasnosti se soudu nepodařilo odstranit ani po poučení žalobkyň dle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. V této souvislosti je vhodné zmínit, že na těchto závěrech soud setrval i přesto, že žalobkyně b) ve svém závěrečném návrhu vyslovila nesouhlas s datem [datum] s poukazem na rok 1958, kdy teprve v tomto roce požádal úřad o ocenění odňatých pozemků. Žalobkyně totiž jak samy uvedly, neměly v držení žádné listiny ohledně vlastnického práva k pozemkům, s těmito se ani nesetkaly, tedy logicky lze uzavřít, že i kdyby k zestátnění došlo po [datum] do roku 1958 (kdy došlo k ocenění odňatých pozemků) na jejich důkazní situaci by toto vliv nemělo, když nedisponovaly žádnými důkazními prostředky v tomto směru.

11. Jak bylo již výše uvedeno, soud nemohl spolehlivě učinit závěr o tom, zda [anonymizováno] úřad svými rozhodnutími B a D nemohl odkazem na tehdejší identifikaci pozemků mít na mysli třeba i všechny pozemky s kmenovými čísly [číslo] a [číslo], tedy ty, jež byly předmětem dané určovací žaloby (jak vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. [číslo jednací]), když ani sám pozemkový úřad v roce 1995, kdy rozhodoval o restitučních nárocích (svými rozhodnutími A až D), neměl dostatečně doložený rozsah zestátněného nemovitého majetku manželů [příjmení], ani to, zda za něj byla vyplacena odpovídající náhrada. Pozemkový úřad neměl najisto postavené skutečnosti požadované zákonem č. 229/1991 Sb. pro to, aby mohl rozhodnout o vydání pozemků dle § 9 odst. 4 uvedeného zákona. Z jeho rozhodnutí B a D je evidentní, že sám při svém rozhodování povědomost o rozsahu zestátněného nemovitého majetku původních vlastníků dle zákona č. 149/1969 Sb. nemohl mít, když uvedl:„ Výměra bude určena geometrickým plánem.“ [anonymizováno] úřad ve svých rozhodnutích B, D konstatoval, že náhrada byla poskytnuta, ale nevěděl v jaké výši, když doklady se nedochovaly, a bez dalšího postupoval jako by náhrada vyplacena nebyla. Z těchto důvodů rozhodnutí [anonymizováno] úřadu B, D soud hodnotí jako paakt, protože [anonymizováno] úřad rozhodoval o vydání nemovitostí, u nichž neměl spolehlivě zjištěno, zda mohou být předmětem restituce a tedy zda spadají pod rozhodovací pravomoc pozemkového úřadu. Tato rozhodnutí [anonymizováno] úřadu B a D vykazují vady, pro které nebyl proveden zápis v katastru nemovitostí, rozhodnutí trpí nezhojitelnými vadami, které je činí nicotnými. V této souvislosti lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012 sp. zn. NS 28 Cdo 3745/2011. Pochybení pozemkového úřadu při rozhodování o restitučním nároku, pak nemůže soud zhojit tím, že vyhoví určovací žalobě. Navíc když nebyl spolehlivě prokázán rozsah zestátněného majetku, stěží by bylo možné posoudit, zda za něj byla poskytnuta odpovídající náhrada.

12. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. až III. je patrno, pro úplnost dodává, že se jednalo o žalobu určovací, nikoli restituční, důkazní břemeno i břemeno tvrzení tížilo žalobkyně, ty však břemena neunesly.

13. Vzhledem ke shora prezentovaným závěrům soud sice provedl k důkazu listiny – podnět pro přezkum správního rozhodnutí ze dne [datum], sdělení Ministerstva zemědělství ze dne [datum], sdělení okresního pozemkového úřadu ze dne [datum], oznámení o zamýšleném převodu ze dne [datum], usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], podání žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené u Okresního soudu v Klatovech, žádost žalobkyně o vydání potvrzení o vzniku vlastnického práva ze dne [datum], návrh na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne [datum], seznámení s podklady rozhodnutí ze dne [datum] Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, záznam ze dne [datum], replika žalovaného ve věci sp. zn. [spisová značka] (č. l. 183 spisu), zápisem z místního šetření ze dne [datum], avšak nedovodil z nich pro věc žádných skutkových zjištění. Pro nadbytečnost, vzhledem k jasným závěrům znaleckého posudku, soud zamítl důkazní návrhy – sdělení KÚ ze dne [datum], sdělení pozemkového úřadu ze dne [datum], dotaz na firmu [právnická osoba], zápis ze zasedání zastupitelstva obce Prášily ze dne [datum], usnesení [číslo] zastupitelstva obce Prášily, dále nájemními smlouvami na č. l. 228 až 230, 223 až 227, 220 až 222, 218 až 212, 214 až 217, 210 až 213, žádost o směnu, prodej, pronájem pozemků ze dne [datum], usnesení zastupitelstva obce Prášily [číslo] ze dne [datum], výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], výslech jako svědka osoby, která zhotovila geometrický plán. Ve světle shora prezentovaného právního názoru bylo nadbytečné přistoupit k důkaznímu návrhu žalobkyň na vypracování nového znaleckého posudku, který by opětovně odpověděl, navíc na zadání soudu již jednou soudnímu znalci vymezené a dostatečně znalcem zodpovězené, proto tento důkazní návrh byl zamítnut pro neúčelnost a nadbytečnost.

14. Výroky pod bodem IV. a V. rozsudku jsou odůvodněny ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy plným procesním úspěchem žalované strany ve sporu. Náklady řízení 1. žalované jsou tvořeny paušální náhradou ve výši [částka] za jeden úkon dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za užití § 151 odst. 3 o.s.ř., a to celkem za 7 takovýchto úkonů – účast na soudním jednání dne [datum], jehož délka přesahovala 2 hodiny dle § 1 odst. 3 písm. c) uvedené vyhlášky, za účast na soudním jednání dne [datum] a dále dne [datum], jakož i 3 přípravy na tato soudní jednání dle § 1 odst. 3 písm. b) uvedené vyhlášky. Prvé žalované rovněž přísluší náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestě ze svého sídla k soudnímu jednání a zpět dne [datum] ve výši [částka], při ujetí celkem 264 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty 5,4 litru na 100 km, ceně pohonné hmoty [částka] na 1 lit, základní náhradě [částka] v souladu s §157, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. a vyhl. č. 440/2016 Sb. Dále přísluší prvé žalované náhrada cestovních výdajů k soudnímu jednání dne [datum] ve výši [částka], při průměrné spotřebě pohonné hmoty 5,4 litru na 100 km, ceně pohonné hmoty [částka] za jeden litr při základní náhradě [částka] na 1 ujetý km, při ujetí 264 km dle zákona č. 262/2006 Sb. a to § 157, § 158 a vyhl. č. 263/2017 Sb. Náhrada cestovních výdajů k soudnímu jednání dne [datum] činí [částka], a to při ujetí opět 264 km, průměrné spotřebě 5,4 litru na 100 km, ceně pohonné hmoty [částka] za 1 litr a základní náhradě [částka] na 1 ujetý km v souladu s § 157, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. a vyhl. č. 333/2018 Sb. Součet výše uvedených položek, tj. náhrady cestovních výdajů [částka] a paušální náhrady [částka] činí [částka]. V odvolacím řízení 1. žalované náklady nevznikly. Okresní soud konal po vrácení věci Krajským soudem v Plzni jedno jednání dne [datum], za které přísluší paušální náhrada ve výši [částka], stejně tak za přípravu na toto jednání, když v souvislosti s účastí vznikly náklady na dopravu ve výši [částka] podle § 157, § 158 zák. č. 263/2017 Sb. za užití vyhlášky č. 589/2020 Sb. při ujetí 264 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty [anonymizováno], [částka] na 1 litr (nikoli účtovaných [anonymizováno] Kč/1l), základní sazbě [anonymizováno], [částka] na 1 ujetý kilometr. V součtu činí náklady 1. žalované [částka].

15. Náklady řízení 2. žalované jsou tvořeny odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby dle § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 6 úkonů právní služby – příprava převzetí zastoupení, účast na jednání dne [datum], jehož délka přesáhla 2 hodiny, účast na soudním jednání dne [datum] a [datum], [datum] celkem ve výši [částka]. Dále náklady řízení druhé žalované jsou tvořeny 6 režijními paušály po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a náhradou cestovních výdajů vynaložených na cestě k jednání dne [datum] ve výši [částka], při ujetí celkem 260 km na trase [obec] – [obec] a zpět, při průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty [částka] za 1 litr, základní náhradě [částka] na 1 ujetý km dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky za užití § 157, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. a vyhl. č. 440/2016 Sb. Náhrada cestovních výdajů k soudnímu jednání dne [datum] činí [částka] za užití vyhl. č. 463/2017 Sb., při ujetí celkem 264 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty [částka] za 1 litr, základní náhradě [částka] na 1 ujetý km. Náhrada cestovních výdajů k soudnímu jednání dne [datum] činí [částka] při ujetí celkem 260 km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty [částka] za 1 litr, základní náhradě [částka] na ujetý km v souladu s vyhl. č. 333/2018 Sb. a k jednání dne [datum] činí [částka] při ujetí 260 km, průměrné spotřebě dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty [částka] za 1l, sazbě [částka] na ujetý kilometr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Náklady řízení druhé žalované v souhrnu představují [částka].

16. Výrok pod bodem VI. rozsudku je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla přiznána znalci [celé jméno znalce] za podaný znalecký posudek odměna v celkové výši [částka]. Po právní moci tohoto usnesení byla znalci vyplacena odměna tak, že ze složené zálohy [částka] a z rozpočtu zdejšího soudu [částka]. [příjmení] [částka] proto představuje náklady státu, tedy České republiky, které platil. Dále usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]) soud přiznal soudnímu znalci [celé jméno znalce] za účast na jednání dne [datum] odměnu v celkové výši [částka]. Po právní moci tohoto usnesení částka [částka] byla vyplacena znalci z rozpočtu zdejšího soudu. Proto částka [částka] rovněž představuje náklady státu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byly ve věci neúspěšné, soud jim uložil povinnost částku v souhrnné výši [částka] uhradit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech.

17. Při úvaze o lhůtě splatnosti částek uvedených ve výroku IV., V. a VI. daného rozsudku soud vycházel z ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.