5 C 347/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku Anonymizováno o výměře Anonymizováno v k. ú. a obci adresa, vymezeném geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO ze dne datum číslo hodnota který byl schválen Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa dne datum, Anonymizováno a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a pozemku p. č. hodnota v k. ú. a obci adresa.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne datum se domáhal žalobce určení, že je vlastníkem parcely Anonymizováno a parcely č. hodnota v k. ú. a obci adresa, zapsaných na LV číslo adresa vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa. Uvedl, že je vlastníkem nemovitostí v k. ú. a obci adresa, a to st. p. č. hodnota, jejíž součástí je stavba, p. č. Anonymizováno které nabyl darovacími smlouvami uzavřenými s otcem v roce Anonymizováno a Anonymizováno a na základě rozhodnutí Státního notářství v Klatovech z roku Anonymizováno v dědickém řízení po matce. Žalobce dopisem ze dne datum požádal žalovanou o koupi parcely č. Anonymizováno která přestala sloužit původnímu účelu, koryto vodního toku, a byla zasypána. Daná parcela je fakticky loukou, ornou půdou a lesním porostem, prochází středem mezi pozemkovými parcely ve vlastnictví žalobce, jejíž 1/2 by prodejem parcely č. Anonymizováno třetímu byla pro žalobce znepřístupněna. Svoji žádost žalobce o koupi parcel ve vlastnictví státu doplnil dopisem ze dne datum adresovaným žalované, kterým požádal též o prodej a koupi parcely č. hodnota v k. ú. a obci adresa. Obdobně o koupi části parcely č. Anonymizováno požádal žalovanou i pan jméno FO, jméno FO, tituly před jménem Anonymizováno, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a obec adresa. Žalovaná dopisem ze dne datum žalobci sdělila, že parcela č. Anonymizováno byla rozdělená na pozemek Anonymizováno, na kterém se nachází těleso místní komunikace a pozemky Anonymizováno, koryto vodního toku s tím, že pozemek Anonymizováno bude převeden na obec adresa, a že realizace pozemku p. č. Anonymizováno jsou ve stadiu přípravy. Rovněž bylo sděleno, že v důsledku více žádostí o odkup pozemku p. č. Anonymizováno, případně jeho části, byl připraven návrh celkového řešení zájmové lokality. Komise pro nakládání s majetkem a ředitel UP adresa rozhodli, že pozemky p. č. Anonymizováno v k. ú. a obci adresa budou realizovány prodejem prostřednictvím elektronického aukčního systému, neboť tím budou zajištěny stejné podmínky pro všechny žadatele a maximální transparentnost. Komise pro nakládání s majetkem státu doporučila a ředitel UP rozhodl, že předmětné pozemky budou realizovány vyhlášením tří samostatných prodejů prostřednictvím elektronického aukčního systému. Žalobce má tak za to, že z jednání žalované je patrná nízká míra respektu k jeho právům a oprávněným zájmům, že žalovaná zcela ignoruje skutečnost, že žalobce je vlastníkem pozemkových parcel p. č. Anonymizováno, které se nachází severně od pozemku p. č. Anonymizováno a které převodem vlastnického práva k tomuto pozemku na třetího budou pro žalobce zcela znepřístupněny, když předmětné pozemky ve vlastnictví žalobce sousedí s pozemky ve vlastnictví třetích osob. Prodej předmětného pozemku prostřednictvím elektronické aukce pak umožní, aby vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno se stal ekonomicky nejsilnější zájemce, bez ohledu na zásadní poškození vlastnických práv žalobce, když prodejem předmětného pozemku mu bude znemožněn přístup na polovinu pozemků v jeho vlastnictví. Uvedené pozemky ve vlastnictví žalobce tak nemají žádnou jinou samostatnou přístupovou cestu a sousedí s pozemky ve vlastnictví třetích osob. Žalobce užívá parcelu číslo Anonymizováno nepřetržitě od nabytí vlastnických práv k nemovitostem, přičemž k této době se podle zákona započítává i doba, po kterou tyto parcely užíval jeho právní předchůdci - rodiče. V důsledku změny toku koryta Nezdického potoka, který své koryto na parcele č. hodnota a Anonymizováno opustil zřejmě před více jak 100 roky, bylo původní koryto vedoucí po uvedených parcelách právními předchůdci žalobce zasypáno a zarovnáno s okolním terénem, kromě několika délkových metrů v původním korytu parcely č. Anonymizováno. V terénu tedy nelze rozlišit, kde se nachází hranice parcel číslo Anonymizováno když po dobu více jak 100 roků již nejsou korytem potoka. Žalobce při užívání všech svých pozemkových nemovitostí nerozlišoval hranice jednotlivých pozemkových parcel a spravoval všechny pozemkové parcely, tedy i ty, jež jsou předmětem dané žaloby, tedy vykonával k nim právo, jako by mu náleželo. Žalobce se tak ujal držby svojí mocí a v rozsahu parcely č. hodnota a části parcely Anonymizováno v rozsahu Anonymizováno m2. Žalobce tvrdil, že došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva, odkázal na ustanovení § 1095 o. z. Konstatoval, že došlo-li k vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům v jeho prospěch, stalo se tak mimo jeho přímou vůlí výkonem práva, to znamená, že žalobce si vzniku svého vlastnického práva nemusel být až dosud vědom. Záměr žalované prodat předmětné pozemkové parcely v elektronické aukci ohrožuje vlastnická práva žalobce k těmto nemovitostem, která nabyl držbou, včetně ohrožení výkonu vlastnického práva k pozemkům ve vlastnictví žalobce. Žalobce má proto naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným pozemkům, tento stav právní nejistoty a ohrožení jeho práva lze odstranit jen požadovaným určením.

2. Žalovaná se domáhala zamítnutí žaloby s tím, že obec adresa v letech Anonymizováno vybudovala v obci adresa kanalizaci, která mimo jiné zasahovala i na pozemek p. č. Anonymizováno a pozemky žalobce. Rozhodnutí o povolení stavby a rozhodnutí o kolaudaci stavby byla dle tehdejšího správního řádu doručována vedle doručení do vlastních rukou i veřejnou vyhláškou. Z důvodu výstavby kanalizace byly s vlastníky nemovitostí uzavírány obcí adresa smlouvy o budoucí smlouvě na zřízení věcného břemene. Takové smlouvy byly uzavřeny i s žalobcem. Vzhledem k tomu, že k prováděné stavbě byla zpracována projektová dokumentace, na základě níž byly uzavírány smlouvy o smlouvách budoucích, byly nepochybně tyto smlouvy podepisovány účastníky smlouvy na základě konfrontace s touto projektovou dokumentací, ze které bylo patrné, že mezi pozemky ve vlastnictví žalobce jsou pozemky, ke kterým mu nenáleží vlastnické právo, to je pozemek p. č. Anonymizováno a p. č. hodnota v k. ú. adresa. Dále bylo zjištěno, že v roce Anonymizováno byla zahájena obnova katastrálního operátu, byla oznámena částečná revize katastru nemovitostí v k. ú. adresa. Obě oznámení byla vyhlášena veřejně na úřední desce obce adresa datum a sejmuta datum. Vlastníci pak mohli podat námitky, když z přiložené mapky obnoveného operátu bylo zřejmé, že mezi pozemky žalobce jsou umístěny pozemky s parcelními čísly, jež nekorespondují s čísly pozemků, jež měl v té době ve vlastnictví žalobce. Žalobce žádné námitky nevznesl. Tím, že žalobce žádné námitky nevznesl, potvrdil, že mu bylo známo, že mezi jeho pozemky leží pozemky ve vlastnictví třetí osoby. Žalovaná rovněž poukázala na to, že žalobce přesně nespecifikoval tu část pozemku, ke které právo uplatňuje. právnická osoba daném případě se jedná o žalobu o určení vlastnického práva podanou dle § 80 o. s. ř. Soud se proto zabýval tím, zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení a dospěl ke kladnému závěru, neboť zde může existovat rozpor mezi zápisem v katastru nemovitostí a faktickým stavem. Bez určení vlastnického práva žalobce k daným pozemkům by se právní postavení žalobce stalo nejistým, určení vlastnického práva k pozemku, a „novému“ pozemku specifikovaného geometrickým plánem (o něm pojednáno níže) totiž vytvoří pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu. Žalobce se domáhal určení vlastnického práva k pozemku p. č. hodnota a k části pozemku p. č. Anonymizováno kde v katastru nemovitostí je jako vlastník celých těchto pozemků vedena žalovaná (o tomto bude pojednáno níže).

4. Žalobce se dle žalobního petitu domáhal určení, že je vlastníkem pozemků p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno v k. ú. a obci adresa, když v žalobních tvrzeních argumentoval tím, že mimořádně vydržel celý pozemek p. č. hodnota a část pozemku p. č. Anonymizováno o rozloze Anonymizováno m². Podáním doručeným soudu dne datum přesně vymezil tu část pozemku p. č. Anonymizováno, k níž se domáhal určení vlastnického práva, když geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO ze dne datum byla vytyčena nová parcela p. č. Anonymizováno o rozloze Anonymizováno m². Soud usnesením ze dne datum dle § 95 odst. 1 o. s. ř. změnu žalobního petitu připustil. Usnesení nabylo právní moci téhož dne.

5. Žalobce tvrdil, že vydržel vlastnické právo k pozemku p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno v k. ú. a obci adresa (dále pozemky budou označovány pouze čísly parcelními a jako pozemky sporné či předmětné) s odkazem na § 1095 o. z. pojednávajícího o mimořádném vydržení. Podáním ze dne datum změnil žalobní tvrzení, když odkázal na nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům vydržením dle § 134 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném a účinném do datum. Tvrdil, že jako oprávněný držitel měl nepřetržitě v držbě po dobu 10 let předmětné pozemky, s nimiž nakládal jako s věcí vlastní, byl v dobré víře, že mu pozemky patří. Své vlastnické právo odvozoval od obou darovacích smluv, které uzavřel s otcem a od již výše uvedeného rozhodnutí Státního notářství v Klatovech vydaného v dědickém řízení po jeho matce. Soud usnesením ze dne datum připustil změnu žalobních tvrzení dle § 95 odst. 1 o. s. ř., usnesení nabylo právní moci datum.

6. Z rozhodnutí Státního notářství v Klatovech Anonymizováno ze dne datum ve věci projednání dědictví po matce žalobce, jméno FO, bylo prokázáno, že jím byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, na základě které žalobce přijal ideální polovinu rodinného domu čp. Anonymizováno se stavební parcelou Anonymizováno, pozemkovými parcelami číslo Anonymizováno, zapsaných na LV Anonymizováno, k. ú. adresa a tamtéž zapsaných pozemkových parcel v užívání socialistické organizace číslo Anonymizováno. Předmětné dědické rozhodnutí je uvedeno jako nabývací titul svědčící žalobci ve výpisu z katastru nemovitostí LV Anonymizováno pro k. ú. a obec adresa (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Z darovací smlouvy datované datum bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi jméno FO-otcem žalobce (prokázáno obsahem výše uvedeného rozhodnutí Státního notářství v Klatovech, jakož i účastnickou výpovědí žalobce) jako dárcem a žalobcem coby obdarovaným. Touto smlouvou daroval otec žalobci 0,9 ve vztahu k celku bývalého mlýna čp. Anonymizováno v Anonymizováno se stavební parcelou č. hodnota v k. ú. adresa a dále pozemkové parcely č. Anonymizováno, a dále pozemkové parcely v užívání socialistické organizace číslo hodnota, Anonymizováno, jakož i pozemkovou parcelu číslo Anonymizováno vše v k. ú. adresa, včetně všech budov postavených na stavební parcele č. hodnota v k. ú. adresa. Právní účinky registrace této smlouvy nastaly datum. Z notářského zápisu značky Anonymizováno ze dne datum, sepsaného tituly před jménem jméno FO, notářkou v Klatovech, bylo prokázáno, že otec daroval žalobci jednu ideální dvacetinu usedlosti čp. Anonymizováno v k. ú. adresa se stavební parcelou č. hodnota tamtéž, parcelami číslo Anonymizováno do níž byla sloučená role číslo Anonymizováno. Obě darovací smlouvy byly v katastru nemovitostí na LV Anonymizováno vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa zapsány jako nabývací tituly svědčící žalobci, darovací smlouva z datum s vkladem ze dne datum.

7. Lze uzavřít, že žalobce postupně nabyl vlastnické právo k nemovitostem zapsaných na LV Anonymizováno vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa, a to k st. Anonymizováno, jejíž součástí je stavba adresa, pozemkové parcele č. Anonymizováno tak, že jejich ideální polovinu nabyl dne datum v souladu s § 460 zákona č. 40/1964 Sb., tedy tehdy platného a účinného o. z.,. 9/20 ve vztahu k celku smlouvou darovací s právními účinky registrace k datum v souladu s § 64 odst. 3 tehdy platného a účinného zákona č. 95/1963 Sb. a 1/20 ve vztahu k celku darovací smlouvou s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí k datum, v souladu s § 2 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. za užití § 47 odst. 1 tehdy platného a účinného o. z.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo dále prokázáno, že žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m², druh pozemku vodní plocha a p. č. hodnota o výměře Anonymizováno m², druh pozemku vodní plocha, vše v k. ú. a obci adresa, zapsaných na LV Anonymizováno, vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa, když Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových přísluší s těmito pozemky hospodařit.

9. Z ortofotomapy, náhledu do katastru nemovitostí, informací o pozemcích, jakož i z místního šetření, bylo prokázáno, že pozemek p. č. hodnota se nachází mezi pozemky p. č. Anonymizováno, jež jsou ve vlastnictví žalobce, z jedné strany sousedí s pozemkem st. p. č. hodnota ve vlastnictví Anonymizováno a jméno FO a z druhé s pozemkem Anonymizováno ve vlastnictví žalované. Pozemek Anonymizováno ve vlastnictví žalované (rozloha Anonymizováno m2) je v části vymezeném geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO, jímž vznikla „nová“ parcela p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m² (prokázáno geometrickým plánem), umístěn mezi pozemky p. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalobce a z části přiléhá k pozemku Anonymizováno ve vlastnictví žalované. Při místním šetření bylo zjištěno, že přes pozemek Anonymizováno a Anonymizováno potok neteče, žádné koryto potoka nebylo na uvedených pozemcích seznatelné, pozemky nebyly oploceny. Na obou pozemcích se nacházel nálet keřů a vzrostlé stromy, oba pozemky byly podmáčené. Pozemky ve vlastnictví žalobce, které obklopovaly pozemky Anonymizováno byly zatravněné, tráva posekaná. Ani jeden z uvedených pozemků jak ve vlastnictví žalobce, tak žalované, nebyl oplocen, hranice mezi nimi nebyly v terénu seznatelné, oplocen byl toliko pozemek Anonymizováno ve vlastnictví třetí osoby. Ze zaměření toku bývalého náhonu a toku potoka zpracovaného tituly před jménem jméno FO pod číslem hodnota bylo zjištěno, že potok nevede korytem na pozemku Anonymizováno a Anonymizováno ale je od osy bývalého náhonu odkloněn. To ostatně koresponduje i s poznatky získanými na místním šetření, kdy ohledně stavu pozemku Anonymizováno a Anonymizováno nebylo možné uzavřít, že na nich se nachází koryto potoka.

10. Z účastnické výpovědi žalobce bylo prokázáno, že žalobce vyrůstal v nemovitostech, které nabyl postupně od svých rodičů od roku Anonymizováno do roku Anonymizováno, kdy se odstěhoval do Anonymizováno. Jeho prarodiče nemovitosti odkoupili někdy v roce Anonymizováno či Anonymizováno, vlastnické právo pak přešlo na jeho rodiče a následně na žalobce. Sám pamatuje, že na pozemcích Anonymizováno a Anonymizováno byl náletový les, koryto bylo zasypané, všichni ho brali jako mrtvé rameno potoka. Žalobce měl za to, že pozemky Anonymizováno a Anonymizováno jsou jeho, tyto nabyl od svých rodičů, jednak na základě dědického rozhodnutí a jednak oběma darovacími smlouvami. O dané pozemky ve vlastnictví žalované se také jako vlastník staral, a to v rozsahu, v jakém sousedili s jeho pozemky, stejně tak činili i jeho předchůdci. Pozemky nikdy nebyly ohraničeny plotem, vždy se braly jako součást mlýna, což bylo ostatně i v popisu z roku Anonymizováno, kde vlastník mlýna dostal pokyn k údržbě. V tomto bodě koresponduje účastnická výpověď žalobce s obsahem průvodní zprávy Okresního úřadu adresa, kdy čištění náhonu a odpadu provádí majitel mlýna č. p. Anonymizováno. adresa na st. Anonymizováno v k. ú. adresa mimo jiné nabyl žalobce od svých rodičů (prokázáno obsahem darovacích smluv a dědickým rozhodnutím). Dále v účastnické výpovědi žalobce uvedl, že pozemky Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno v rozsahu přilehlém k jeho pozemkům čistil od náletových keřů, prořezával stromy, které mu stínily na dům a rovněž tak činil z bezpečnostních důvodů, kdy jakékoliv poryvy větru byly nebezpečné. Dále uvedl, že si nároky na předmětné pozemky nikdo nečinil, měl za to, že je nabyl od svých rodičů, když není v terénu seznatelné, z jakého pozemku na jaký se přechází, když pozemky jsou jednolité. Připustil, že daň z nemovitosti z předmětných pozemků Anonymizováno a Anonymizováno nehradil.

11. Ze svědecké výpovědi jméno FO a výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 89 spisu) bylo prokázáno, že jmenovaný je vlastníkem mimo jiné pozemku st. p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, č. p. Anonymizováno, pozemku p. č. Anonymizováno, Anonymizováno v k. ú. a obci adresa. Tyto nabyl od svého strýce darovací smlouvou ze dne datum s právními účinky vkladu ke dni datum, jak prokázáno výpisem z katastru nemovitostí. V této souvislosti také poznal žalobce, když jejich pozemky spolu sousedí. Po úmrtí strýce se pozemky zaměřovaly a svědek zjistil, že pozemek Anonymizováno je ve vlastnictví státu, byť se o tu část pozemku, která byla přilehlá k jeho pozemkům, staral jeho strýc a následně i on, na této části se nachází ovocné stromy a trávník. Svědek dále uvedl, že nikdo se nikdy o tuto část pozemku, jež přiléhá k jeho pozemkům, nezajímal. Potvrdil, že žalobce se staral o pozemek Anonymizováno, o tu jeho část, která přiléhá k pozemkům ve vlastnictví žalobce, kdy odstraňoval křoviny, prořezával, viděl tam i pařezy. Rovněž nedokázal v terénu rozlišit hranice jednotlivých pozemků, když žádná viditelná hranice mezi nimi není.

12. Geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO ze dne datum, číslo hodnota byla vymezena část pozemku p. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m², které bylo přiděleno parcelní č. Anonymizováno a která představovala tu část pozemku Anonymizováno přilehlou k pozemkům ve vlastnictví žalobce.

13. Soud je toho názoru, že žalobce v době, kdy nabyl vlastnické právo k nemovitostem, které obklopují pozemek p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalované, a to rozhodnutím státního notářství ke dni smrti matky datum, a to v rozsahu jedné ideální polovině ve vztahu k celku, darovací smlouvou ke dni datum v rozsahu 9/20 ve vztahu k celku a na základě darovací smlouvy ke dni datum v rozsahu 1/20 ve vztahu k celku byl v dobré víře, že takto nabývá vlastnické právo i k pozemku Anonymizováno a Anonymizováno které „procházely“ pozemky ve vlastnictví žalobce a byly jakousi „spojnicí“ mezi pozemky ve vlastnictví žalobce, bez níž by žalobce neměl přístup na pozemky Anonymizováno v jeho vlastnictví z pozemku Anonymizováno taktéž v jeho vlastnictví. Nelze rovněž přehlédnout, že pozemky Anonymizováno tvořily náhon, který historicky patřil k mlýnu, který byl ve vlastnictví jeho právních předchůdců a dnes ve vlastnictví žalobce. Žalobce při nabytí vlastnického práva tak neměl žádné indicie, jež by ho mohly vést k závěru, že nenabývá i vlastnického práva k pozemku Anonymizováno Naopak byl jeho předky ubezpečen, že pozemky patří k mlýnu. V jeho prospěch svědčí i samotné umístění sporných pozemků a to uprostřed pozemků ve vlastnictví žalobce, to že hranice předmětných pozemků nejsou v terénu seznatelné, předmětné pozemky nikdy nebyly oploceny, žalovaná nikdy si na ně nečinila nároky, neznemožňovala žalobci jejich užívání, nikdy se o pozemky nestarala, nezajímala. Naopak žalobce přes pozemky přecházel k dalším pozemkům v jeho vlastnictví, o pozemky pečoval v rozsahu přiměřeném stavu těchto pozemků - podmáčení, nálet keřů a přítomnost vzrostlých stromů. Lze proto uzavřít, že jeho držba byla oprávněná. Žalobce tak oprávněně nabyl dojmu, že do vlastnictví nabývá i pozemek Anonymizováno i Anonymizováno Oprávněné držbě žalobce svědčí i to, že pozemek Anonymizováno má rozlohu Anonymizováno m² a je umístěn mezi pozemky ve vlastnictví žalobce o rozloze Anonymizováno m² Anonymizováno m² Anonymizováno, tedy jeho rozloha tvoří 17 % rozlohy pozemků ve vlastnictví žalobce jej obklopujících. Jde-li o pozemek Anonymizováno pak tento má rozlohu Anonymizováno m², (viz geometrický plán shora specifikovaný) a je umístěn mezi pozemky žalobce na jedné straně o rozloze Anonymizováno m² (pozemek p. č. Anonymizováno) a Anonymizováno m² (pozemek p. č. Anonymizováno) a na straně druhé o rozloze Anonymizováno m² (pozemek p. č. Anonymizováno) a Anonymizováno m² (pozemek p. č. Anonymizováno, tedy rozloha pozemku Anonymizováno představuje 6,68 % výměry pozemků jej obklopujících a žalobcem nabytých darováním a děděním. V tomto směru lze odkázat na obsah výpisů z katastru nemovitostí jednotlivých pozemků, jakož i na náhled do katastru nemovitostí (č. l. 10 spisu), a na poznatky zjištěné místním šetřením. Žalobce tak užíval veškeré pozemky, tedy nejen ty, co postupně nabyl od svých rodičů, ale i předmětné pozemky jako jeden funkční celek, stejně tak byly užívány i jeho předky. Skutečnost, že ze sporných pozemků odváděla žalovaná po celou dobu daň z nemovitosti, a nikoliv žalobce, sama o sobě nenarušila oprávněnou držbu žalobce. V této souvislosti lze zmínit například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Anonymizováno či spisová značka. Žalobce se chopil držby pozemku Anonymizováno a části pozemku Anonymizováno, a to v části vymezeném geometrickým plánem shora specifikovaným, tedy počal s nimi nakládat jako s věcí vlastní v domnění, že tyto nabyl rozhodnutím v dědickém řízení po matce a darovacími smlouvami uzavřenými s otcem. Žalobce byl seznámen s rozsahem užívání od svých předků i sám zde vyrůstal, za jeho života se předmětné pozemky užívaly, nebyly oplocené, hranice pozemků nebyly v terénu seznatelné, nelze proto konstatovat, že nepostupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou by na něm bylo možno požadovat. Z objektivního hlediska za daného stavu věci nebyl důvod pochybovat o tom, že to, co jeho rodiče užívali, na něj také převedli (otec), respektive po nich zdědil (matka). Zde nebylo na místě požadovat, aby osoba, která se ujala držby pozemků - to je žalobce, přeměřovala jejich výměru či požadovala případně vytyčení hranice (zde lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

14. K údržbě sporných pozemků žalobcem lze uvést, že tato se soudu jevila při místním šetření přiměřená charakteru pozemků, jež byly v mnohých místech podmáčené. Ta část sporných pozemků, kterou se procházelo na pozemky ve vlastnictví žalobce, byla udržována a při místním šetření dobře průchodná. Péče o sporné pozemky žalobcem byla prokázána nejenom jeho výpovědí, ale též svědeckou výpovědí pana jméno FO. Pokud žalovaná předložila fotografie z datum, pak z nich nebylo znatelné, zda skutečně zachycují sporné pozemky, či jakou jejich část. Z daných fotografií nebylo možné učinit spolehlivý závěr o tom, že o sporné pozemky žalobce nepečoval. Pokud žalovaná fotografiemi chtěla prokázat, že o pozemky není žalobcem pečováno, pak to měla být právě ona, jako vlastník sporných pozemků, kdo řádnou péči měl zajistit, což v průběhu let nečinila (ostatně řádnou svoji péči o ně ani netvrdila).

15. Žalobce se domáhal původně ustanovení § 1095 o. z., tedy institutu mimořádného vydržení, který byl zaveden až s účinností zákona č. 89/2012 Sb., tedy s účinností od datum. Podle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. K tomuto ustanovení je třeba vztáhnout § 3066 uvedeného zákona, podle něhož, do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tato doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Ve světle uvedených zákonných ustanovení podmínkami mimořádného vydržení jsou poctivá držba a čas dvojnásob dlouhý než pro situaci řádného vydržení, to je u nemovitých věcí 20 let, když vydržecí doba by neskončila dříve, než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., to je dříve než datum. Následně změnil žalobce svá žalobní tvrzení a domáhal se vydržení řádného v intencích zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném a účinném do datum. Soud změnu žalobních tvrzení připustil, jak uvedeno již shora. Zde lze snad jen dodat, že pokud by byly prokázány podmínky pro ( řádné) vydržení, není třeba uvažovat o aplikaci institutu mimořádného vydržení dle § 1095 o. z. platného a účinného od 11. 2014.

16. Soud uzavřel, že na daný případ lze aplikovat ustanovení o vydržení (řádném), a to ustanovení § 134 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném a účinném do datum za užití § 3036 o. z. platného a účinného od datum, neboť vydržecí doba počala běžet od datum ve vztahu k jedné ideální polovině, od datum ve vztahu k 9/20 a od datum ve vztahu k 1/20 ve vztahu k celku, tedy za platnosti a účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., proto i vydržení bylo posuzováno dle zákona č. 40/1964 Sb.

17. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s věcí vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe (§ 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.). Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným (§ 130 odst. 1 věta první téhož zákona). Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitou věc, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (§ 134 odst. 1 téhož zákona).

18. Žalobce v dobré víře, že je vlastníkem, se smrtí své matky, to je datum, chopil držby pozemku Anonymizováno i Anonymizováno v rozsahu vymezeném geometrickým plánem tituly před jménem jméno FO, jež je nedílnou součástí tohoto rozsudku, to je v rozsahu nově vytyčeného pozemku p. č. Anonymizováno, dnem datum pak držby 9/20 ve vztahu k celku daných pozemků a datum 1/20 předmětných pozemků, přičemž tato dobrá víra byla dána se zřetelem ke všem okolnostem věci popsaných již výše. Soud proto uzavřel, že žalobce byl oprávněným držitelem tak, jak jej vymezuje § 130 odst. 1 o. z. platného a účinného do datum. Poté v průběhu vydržecí doby, to je 10 let dle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění platném a účinném do datum, pozemek Anonymizováno, jakož i Anonymizováno fyzicky držel, pečoval o ně, užíval je, nikdo jiný nenabyl držby těchto pozemků a takto pokojně držbu vykonával v dobré víře, že je vlastníkem pozemků až do roku Anonymizováno, kdy se dozvěděl, že dané pozemky jsou ve vlastnictví státu, (jak uvedl ve své účastnické výpovědi). Rovněž podpořil své tvrzení kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne datum, kterou uzavřel jako prodávající s tituly před jménem jméno FO jako kupující, které prodával jiné pozemky v k. ú. a obci adresa. Žalobce se držby 9/20 předmětných pozemků uchopil datum a 1/20 předmětných pozemků datum. Vydržecí doba tak činila vždy 10 let a počala plynout datum ve vztahu k ideální polovině ve vztahu k celku a uplynula datum, dne datum ve vztahu k 9/20 ve vztahu k celku a uplynula datum a datum ve vztahu k 1/20 ve vztahu k celku a uplynula datum. Soud uzavřel, že žalobce byl po uvedenou dobu nepřetržitě, tedy po dobu 10 let, v dobré víře, že je vlastníkem pozemku p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno a jako vlastník se k pozemkům choval. Žalobce se chopil držby sporných pozemků, na základě dědění a darování a se zřetelem ke všem okolnostem byl v dobré víře, že je vlastníkem i sporných pozemků, to vše s ohledem na jejich umístění i na to, že byl svými předky ujištěn o tom, že pozemky vždy patřily k mlýnu a že o pozemky nikdy žalovaná nejevila zájem. V této souvislosti je vhodné zmínit, že nelze stanovit jednoznačné hledisko pro posouzení, jaký poměr ploch zděděných, darovaných pozemků a skutečně držených pozemků vylučuje dobrou víru nabyvatele o tom, že drží jen pozemky zděděné, darované. V daném případě však plocha zděděných, darovaných pozemků byla mnohonásobně vyšší než plocha pozemků sporných. adresa víra žalobci zanikla až po uplynutí vydržecí doby v době, kdy v souvislosti s prodejem části pozemku Anonymizováno paní Anonymizováno, se dělalo geometrické šetření, a tehdy žalobce objevil, že jsou mezi jeho pozemky i pozemky, které nejsou v jeho vlastnictví. Žalobce se tak až v roce 2016 seznámil se skutečností, jež objektivně musela vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Žalovaná tím, že po uvedenou vydržecí dobu nevykonávala své vlastnické právo, vyjma placení daně z nemovitostí, se vystavila možnému riziku vydržení vlastnického práva žalobcem, což se stalo. Zde je vhodné připomenout, že účelem institutu vydržení není nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním.

19. Žalobce měl za to, že vydržecí doba počala plynout dnem datum a uplynula datum ve vztahu k ideální polovině nemovitých věcí nabitých po matce a k 9/20 nabytých darem od otce. Soud tento názor nesdílel, proto účastníkům svůj náhled na věc sdělil na jednání, aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné. Vycházel z toho, že vydržecí doba počala plynout datum ve vztahu k 1/2 a datum ve vztahu k 9/20, jak popsáno již shora. Zde vycházel z ustanovení § 134 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., podle kterého se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob. Podle § 868 o. z., pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona (tedy občanského zákoníku ve znění zákona číslo 509/1990 Sb.) i právní vztahy vzniklé před datum; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před datum, se však posuzují podle dosavadních předpisů. V dané věci žalobce požadoval určení vlastnického práva, které mělo vzniknout až po datum, proto jeho vznik bylo třeba posoudit dle občanského zákoníku ve znění zákona č. 509/1991 Sb. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 134 o. z. omezovalo předmět vydržení jen tak, že takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob, lze konstatovat, že oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, která byla doposud ve státním vlastnictví, má-li ji po datum nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li, o nemovitost, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba započíst i držbu, vykonávanou před datum. Lze tedy shrnout, že do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před datum, a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví. V této souvislosti soud užil rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka.

20. Žalovaná argumentovala tím, že v daném případě absentuje právní titul, od něhož by se odvíjela držba a následné vydržení vlastnického práva předmětných pozemků žalobcem, v této souvislosti poukázala na judikát Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Soud má za to, že argumentace žalované je v tomto směru lichá. Předně žalobce již v rámci své účastnické výpovědi a opětovně v podání ze dne datum (návrh na změnu žalobních tvrzení) tvrdil, že odvozuje své vlastnické právo k předmětným nemovitostem od rozhodnutí státního notářství a obou darovacích smluv, které k důkazu předložil a soud k důkazu provedl. Tedy právní titul, na základě něhož se chopil držby předmětných pozemků, tu existoval. Judikát sp. zn. spisová značka, pak nedopadá na vydržení (řádné) dle § 134 zákona č. 40/1964 Sb., ale na mimořádné vydržení, kde naopak ustanovení § 1095 zákona č. 89/2012 Sb. předpokládá, že držitel neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá.

21. Žalovaná argumentovala tím, že dobrá víra žalobce byla v průběhu desetileté vydržecí doby narušena, a to jednak budováním kanalizace v obci adresa v letech Anonymizováno - Anonymizováno, která zasahovala do pozemků žalobce i pozemku p. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalované. Žalobce v souvislosti s budováním kanalizace navíc podepsal smlouvy o smlouvě budoucí, které byly uzavírány s projektovou dokumentací, z níž bylo patrné, že mezi pozemky žalobce jsou pozemky, k nimž mu vlastnické právo nenáleží. Jednak brojila i rokem Anonymizováno, kdy probíhala obnova katastrálního operátu, a žalobce mohl podat námitky proti obnově.

22. Soud se proto zabýval tím, zda v průběhu desetileté vydržecí doby objektivně mohla být dobrá víra žalobce o tom, že sporné pozemky nejsou v jeho vlastnictví, narušena. V této souvislosti je vhodné zmínit, že dobrá víra je psychický stav držitele, kdy se držitel domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, respektive nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Držitel není „vzhledem ke všem okolnostem“ v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Protože dobrou víru je třeba hodnotit objektivně, nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv. V této souvislosti je možné zmínit usnesení Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno, případně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Oprávněná držba se pak zakládá na omylu držitele, který se domnívá, že je vlastníkem držené věci nebo subjektem vykonávaného práva. Oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při normální opatrnosti vyhnout. Jde o opatrnost normální, obvyklou, posuzovanou z objektivního hlediska. Omyl držitele musí být omluvitelný. Omluvitelným je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Pokud omyl přesahuje rámec běžného, obvyklého posuzování věci, není omluvitelný. Držitel, který drží věc na základě takového omylu, může být sice v dobré víře, avšak nikoliv „se zřetelem ke všem okolnostem“, a proto nemůže být držitelem oprávněným. Soud při posuzování obrany žalované měl na zřeteli shora uvedené, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

23. Vzhledem k výše uvedenému a popsanému běhu vydržecí doby, která uplynula nejpozději u 1/20 předmětných pozemků datum ( u 1/2 uplynula datum a u 9/20 dne datum) bylo bezpředmětné zabývat se tím, zda po této době byla či objektivně mohla být dobrá víra žalobce narušena, a jaký byl případně jeho postoj k prodeji sporných pozemků v aukci, proto se soud nezabýval případnou obnovou katastrálního operátu v k. ú. a obci adresa, která měla probíhat v roce Anonymizováno ani následnou korespondencí žalobce. Soud proto zamítl důkazní návrhy k obnově katastrálního operátu se vztahující pro nadbytečnost. Zamítl tak vyjádření obce adresa na č. l. 29 spisu, oznámení o obnově katastrálního operátu na č. l. 29 p. v. spisu, oznámení o vyhlášení částečné revize na č. l. 30, oznámení o dokončení obnovy na č. l. 30 p. v., oznámení o dokončení obnovy na č. l. 61- 66 spisu. Rovněž zamítl důkazní návrhy žalobce vztahující se k záměru žalované předmětné pozemky prodat prostřednictvím elektronického aukčního systému, a k tomu, jakým způsobem se žalobce bránil tomuto prodeji, neboť jde o důkazní prostředky vztahující se opět k období po roce Anonymizováno, jež nemohou mít negativní dopad na dobrou víru žalobce v průběhu vydržecí doby. Soud proto zamítl pro nadbytečnost aukční řád, metodický materiál Ministerstva financí, sdělení ÚZSVM ze dne datum, žádosti o odkup majetku třetích osob, vyjádření obce adresa ze dne datum, usnesení obce číslo Anonymizováno ze dne datum, dopisy obce adresa ze dne datum, datum, dopis právního zástupce žalobce ze dne datum, dopisy jméno FO, z datum a datum, dopisem tituly před jménem Koubové ze dne datum, dopisy jméno FO, tituly před jménem Anonymizováno, jméno FO, a právního zástupce žalobce ze dne datum. Soud rovněž zamítl k důkazu žalovanou předloženou průvodní zprávu (na č. l. 58-59 spisu), a to z toho důvodu, že žalovaná sama ani nevěděla, z jakého důvodu ji předložila a jaká její tvrzení by měla zpráva podpořit.

24. Žalovaná tvrdila, že již samotné smlouvy o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene, které uzavřel žalobce, případně jeho otec, a jejichž součástí byla projektová dokumentace k budované kanalizaci v obci adresa, narušily dobrou víru žalobce, že je vlastníkem předmětných pozemků Anonymizováno a Anonymizováno, respektive Anonymizováno. Na podporu svých tvrzení předložila tři smlouvy, a to ze dne datum, datum a smlouvu nedatovanou. Z jejich obsahu však nelze dovodit, že žalobci, případně jeho otci, kteří ve smlouvách vystupovali jako osoby zavázané a obec adresa jako oprávněná, by mělo být známo, že pozemky Anonymizováno a Anonymizováno jsou ve vlastnictví žalované. Z obsahu smluv lze dovodit jen závazek osoby zavázané uzavřít dnem dokončení stavby kanalizace adresa smlouvu o zřízení věcného břemene uložení kanalizace na pozemcích číslo Anonymizováno v k. ú. adresa. Z obsahu smluv nelze dovodit, že vlastnické právo k pozemkům p. č. hodnota a Anonymizováno svědčilo právě žalované. Žalobce navíc tvrdil, že současně se smlouvami nebyla předložena žádná projektová dokumentace. Žalovaná po poučení soudu v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. na jednání v podání ze dne Anonymizováno uvedla, že se jí nepodařilo dohledat smlouvy o smlouvě budoucí s přílohou v podobě zákresu vedení kanalizace. Soud proto uzavřel, že ze samotného obsahu jednotlivých smluv nelze spolehlivě dovodit, že žalobce mohl objektivně zjistit, že vlastníkem pozemku Anonymizováno je třetí osoba, tedy že vlastnické právo k předmětným pozemkům mu nesvědčí a naopak svědčí žalované. Žalovaná pak i po poučení soudem v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. v tomto směru neunesla důkazní břemeno.

25. Jde-li o budování kanalizace v obci adresa, soud se zabýval tím, zda při jejím budování se objektivně žalobce mohl seznámit s tím, že vlastníkem sporných pozemků je žalovaná, tedy že vlastnické právo k nim mu nesvědčí. Z oznámení Okresního úřadu adresa ze dne datum značky Anonymizováno bylo prokázáno, že obec adresa požádala Okresní úřad adresa podáním ze dne datum o vydání vodohospodářského a stavebního povolení pro stavbu kanalizační sítě v Anonymizováno, kdy se jednalo o kanalizační stoky A až C umístěné na celkem hodnota pozemcích v k. ú. a obci adresa, mimo jiné též na pozemcích Anonymizováno když z obsahu oznámení nevyplývá, kdo je vlastníkem toho kterého pozemku, jež má být kanalizací zasažen. Z rozhodnutí Okresního úřadu adresa ze dne datum č. j. Anonymizováno jež nabylo právní moci datum, bylo prokázáno, že obci adresa bylo povoleno zřízení vodohospodářského díla umístěného na 88 pozemcích, mimo jiné i na pozemku Anonymizováno, právnická osoba rozhodnutí nejsou opět patrné vlastnické vztahy pozemků kanalizací dotčených. Nejinak tomu bylo u kolaudačního rozhodnutí Okresního úřadu adresa ze dne datum č. j. Anonymizováno (právní moc datum) kde navíc poprvé figuruje pozemek Anonymizováno, přes který měla kanalizace vést a který v předchozích dvou uvedených rozhodnutí Okresního úřadu adresa, to je oznámení o zahájení stavebního řízení a rozhodnutí o povolení ke zřízení vodohospodářského díla, nebyl uveden. Ani z geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene na právo vedení a údržby kanalizace vyhotoveného společností právnická osoba., nejsou seznatelné vlastnické vztahy. Nebylo proto objektivně možné, aby se kdokoliv, tedy i žalobce seznámil s vlastnickými vztahy sporných pozemků a nebylo možné ani objektivně po něm požadovat, aby si zjišťoval údaje o tom, kdo je vlastníkem toho kterého pozemku dotčeného kanalizací. Svědek jméno FO, bývalý místopředseda obce adresa, uvedl, že veškeré dokumenty týkající se kanalizace byly přístupné na obci, včetně nákresu, kudy kanalizace povede. Tyto však neobsahovaly seznam vlastníků dotčených pozemků, aby tak objektivně se mohl žalobce seznámit s tím, že vlastníkem sporných pozemků je právě žalovaná. Vzhledem k tomu, že sporné pozemky svou povahou se nacházely mezi pozemky žalobce, vzhledem k jejich rozloze a současně tvaru, kdy žalobce se domníval, že je nabyl děděním a darovacími smlouvami po svých předcích, neměl objektivní důvod pro to, aby zjišťoval, zda mu skutečně vlastnické právo ke sporným pozemkům svědčí, či nikoliv. Soud proto uzavřel, že stavba kanalizace v obci adresa objektivně nenarušila dobrou víru žalobce, že sporné pozemky jsou v jeho vlastnictví. Navíc výstavba kanalizace probíhala v letech Anonymizováno - Anonymizováno a to žalobce již vydržel vlastnické právo k 19/20 sporných pozemků, tedy jeho dobrá víra v průběhu vydržecí doby nemohla být výstavbou kanalizace narušena. Vydržecí doba u 1/2 sporných pozemků uplynula datum, u 9/20 dne datum a první záznam související s budováním kanalizace je datován až datum. Žalovaná byla soudem poučena na jednání dle §118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby uvedla a prokázala, kdy a na základě jakých skutečností se žalobce v souvislosti s budováním kanalizace v obci adresa mohl seznámit s tím, že předmětné pozemky nejsou v jeho vlastnictví. Na poučení soudu bylo reagováno právě předložením oznámení Okresního úřadu v Anonymizováno ze dne datum. V této souvislosti je třeba uvést, že spoluvlastnický podíl může být předmětem držby a vydržení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka).

26. S ohledem na shora uvedené, kdy soud uplatněné námitky žalovanou neshledal důvodné, uzavřel, že žalobcova držba byla řádná, to je založená na platném a účinném právním důvodu, poctivá a pravá, a trvala dobu potřebnou k (řádnému) vydržení. Soud pro úplnost dodává, že pokud byly prokázány podmínky pro (řádné) vydržení, není třeba uvažovat o aplikaci institutu mimořádného vydržení dle § 1095 o. z. Vzhledem k tomu, že po dobu potřebnou k vydržení vlastnictví vykonával oprávněnou držbu žalobce, nebylo třeba uvažovat o započtení doby, po kterou pozemek, jakož i část pozemku ve vlastnictví státu, užívali žalobcovi právní předchůdci. Soud proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno a žalobě vyhověl. Pokud se žalobce domáhal určení vlastnického práva k části pozemku ve vlastnictví žalované, bylo na místě tuto vymezit geometrickým plánem, přidělit ji nové parcelní číslo a k tomuto pozemku se domáhat určení vlastnického práva, jak bylo v daném případě učiněno (viz pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno). Soud sice k důkazu provedl výpis z katastru nemovitostí prokazující vlastnické vztahy Anonymizováno, dopis žalobce z datum a datum, dopis žalované z datum, datum a datum, rozhodnutí ředitele žalované z datum, votum žalované, žádost obce adresa, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění. Vzhledem k tomu, že průběh správního řízení ohledně kanalizace v obci adresa měl dostatečně prokázaný z výše uvedených rozhodnutí Okresního úřadu adresa a svědecké výpovědi jméno FO, zamítl pro nadbytečnost svědeckou výpověď tituly před jménem Anonymizováno.

27. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobce ve sporu. Jeho náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z žaloby ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za šest úkonů právní služby - příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na třech soudních jednáních dne Anonymizováno a datum, účast na jednom místním šetření. K výše uvedeným úkonům je nutné připočítat vždy režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalobci rovněž vznikly náklady spojené s cestou k místnímu šetření ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalobce a zpět při ujetí celkem hodnota km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty částka za 1 l, základní náhradě částka za jeden ujetý kilometr v souhrnné výši částka dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 85/2023 Sb. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH ve výši částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí částka. Soud nepřiznal žalobci odměnu za podání datované datum, tomu odpovídající režijní paušál a 21 % DPH, neboť má za to, že se nejedná o úkon účelně vynaložený. Předně tento úkon byl učiněn v době, kdy již bylo nařízeno jednání na datum, soud dané podání po žalobci nepožadoval, navíc obsah podání mohl žalobce sdělit na jednání. Soud proto přiznal žalobci náklady řízení v rozsahu výše vymezeném, když navíc žalobce jiné náklady, než ty, které specifikoval ve svém podání ze dne datum, nepožadoval, jak soudu sdělil na jednání datum.

28. Při úvaze o lhůtě splatnosti nákladů řízení soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně, splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).