5 C 37/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vydání věcí

I. Žalovaná je povinna vydat žalobci sušičku prádla , Anonymizováno, pračku , Anonymizováno, mezikus pračka-sušička s výsuvem , Anonymizováno, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne , datum, se domáhal žalobce uložení povinnosti žalované vydat mu sušičku prádla , Anonymizováno, (dále jen sušička), pračku , Anonymizováno, (dále jen pračka), mezikus pračka - sušička s výsuvem , Anonymizováno, (dále jen mezikus). Konstatoval, že účastníci spolu žili od prosince , Anonymizováno, do července , Anonymizováno, , společnou domácnost měli v bytové jednotce o velikosti 2 + kk původně na adrese , adresa, , od srpna , Anonymizováno, v bytové jednotce 4 +kk na adrese taktéž , adresa, . Od , datum, , kdy došlo k definitivnímu partnerskému rozdělení, účastníci žijí odděleně, žalovaná bydlí na adrese posledního společného bydliště účastníků. Při zařizování vybavení společné domácnosti žalobce pořizoval na své jméno například televizi, manželskou postel, pračku, sušičku atd. Po rozchodu si účastníci navzájem vyměnili část věcí, vyjma sporné pračky, sušičky a mezi kusu. Žalovaná tyto věci odmítla žalobci vydat, byť k nim nenabyla vlastnického práva. Byla proto vyzvána dopisem ze dne , datum, k vydání předmětných věcí.

2. Žalovaná se domáhala zamítnutí žaloby s tím, že předmětné movité věci jsou v jejím vlastnictví, neboť tyto dostala darem od žalobce o Vánocích roku 2020, přesně dne , datum, .

3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř., každý samostatně, všechny v jejich vzájemné souvislosti, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

4. Ze shodných účastnických výpovědí bylo prokázáno, že účastníci žili v družském poměru, sdíleli společnou domácnost na adrese , Anonymizováno, , , adresa, , a to od prosince , Anonymizováno, do července , Anonymizováno, , když v březnu , Anonymizováno, se rozcházeli. Žalovaná uvedla, že k odloučení došlo pouze v období od , Anonymizováno, do , datum, , když , datum, se opět v bytě setkali a žili společně až do července , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že se účastníci k sobě vrátili po 7–14 dnech, období rozluky zařadil shodně do března , Anonymizováno, .

5. Z daňového dokladu číslo , hodnota, bylo prokázáno, je žalobce dne , datum, koupil od dodavatele , adresa, předmětnou pračku, sušičku a mezikus (dále jen předmětné věci), za cenu , částka, , téhož dne předmětné věci byly žalobci předány. Účastníci učinili nesporným, že žalobce předmětné věci koupil. Lze uzavřít, že žalobce k předmětným věcem nabyl dne , datum, vlastnické právo dle § 2079 odst. 1 o. z., předmětem kupní smlouvy byly movité věci dle § 2085 odst. 1 o. z.

6. Žalovaná brojila tím, že žalobce jí předmětné věci daroval k Vánocům , Anonymizováno, , konkrétně , datum, . Bylo proto na žalované, aby svá tvrzení prokázala, tedy důkazní břemeno tížilo ji. Pokud by žalovaná prokázala, že žalobce jí předmětné věci daroval, pak by k nim nabyla bezplatně vlastnického práva ve smyslu § 2055 odst. 1 o. z., a to ke dni , datum, a bylo by na místě žalobu zamítnout. Soud se proto zabýval tím, zda vlastnické právo z žalobce přešlo darem na žalovanou či nikoliv.

7. V účastnické výpovědi žalovaná uvedla, že žalobce do jejich společné domácnosti pořizoval ledničku, postel, od svých rodičů přivezl PlayStation a televizi, k prvním Vánocům od něj dostala předmětné věci a maketu motorky, k narozeninám kávovar a k Vánocům roku , Anonymizováno, židle. K Vánocům , Anonymizováno, je však třeba uvést, že si lze stěží jen představit, že od žalobce dostala židle, když jejich společné soužití bylo ukončeno v červenci , Anonymizováno, , proto se logicky nabízí, že židle eventuálně od žalobce dostala darem o Vánocích , Anonymizováno, .

8. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že do společné domácnosti kupoval ledničku, předmětné věci, židle, postel. U židlí ani u předmětných věcí se nejednalo o dar žalované. K narozeninám jí koupil kávovar, k Vánocům , Anonymizováno, maketu motorky a oblečení. Uvedl, že ledničku i předmětné věci kupoval po domluvě s žalovanou, kdy předem si vybrali určité typy spotřebičů. , adresa, byla dodána , datum, a až , datum, byly dodány předmětné věci.

9. Ze shodných výpovědí obou účastníků bylo zjištěno, že v březnu , Anonymizováno, došlo mezi nimi k rozepři, žalobce opustil společnou domácnost. Uvedené koresponduje s obsahem messengerové zprávy žalované datované , datum, adresované žalovanému, v níž napsala: „Chci klíče od bytu, aby ses nemohl ke mně přiblížit a ublížit mi, to je celý. Buď si vše odvez, anebo sečteme účtenky a já si to nechám a dám ti peníze. Ty se ti můžou teď hodit…postel, lednici, sušku, pračku, kávovar.“ Ze shodných výpovědí obou účastníků bylo zjištěno, že žalobce skutečně předmětné věci v březnu , Anonymizováno, z bytu odvezl ke svým rodičům, shoda nepanovala jen ohledně délky, po kterou byly předmětné věci u rodičů žalobce, což však nebylo podstatné pro danou věc, když po určité době byly převezeny zpět do společné domácnosti účastníků na adresu , Anonymizováno, , , adresa, . Žalované byl při výslechu jako účastnici řízení předestřen obsah její zprávy z , datum, , na což reagovala tím, že žalobci skutečně po jejich neshodách nabízela, že by odkoupila veškeré věci, tedy i ty, co dostala darem, jen aby už žalobce šel pryč, neboť již tehdy probíhalo domácí násilí. Shodně reagovala na obsah messengerové zprávy ze dne , datum, , kterou zaslala žalobci ve znění: „Začnu si dnes shánět lednici, pračku, a pokud něco nechceš, z toho nevyužiješ, řekni, kolik bys chtěl.“ Rovněž v (doplňující) účastnické výpovědi žalovaná uvedla, že , datum, došlo mezi nimi k odloučení, když , Anonymizováno, byla žalovaná u kamarádky a , Anonymizováno, . byla na plese v Klatovech, z něhož se vrátila do společné domácnosti účastníků , Anonymizováno, , a posléze po ní se tam vrátil téhož dne i žalobce. Od tohoto okamžiku až do července , Anonymizováno, pak žili účastníci opět společně. Lze si jen stěží představit, pokud by žalovaná měla strach z žalobce a chtěla jen, aby byl pryč, a toto vyjádřila v messengerové zprávě ze dne , datum, a shodně ze dne , datum, , a byla proto svolná s vydáním věcí i těch, které dostala od něj darem, že by po dvou dnech odluky opět s žalobcem sdílela společnou domácnost. Soud tedy neuvěřil žalované, že zpráva ze dne , datum, byla zaslána jen proto, aby od žalobce měla „klid“, případně, aby se vyhnula dalšímu domácímu násilí. Nelze totiž přehlédnout ani předchozí messengerové zprávy žalované z , Anonymizováno, . a již zmíněnou ze dne , datum, a i následné ze dne , Anonymizováno, , datum, . Ve všech těchto zprávách žalovaná zmiňuje pračku, sušičku a vyzývá žalobce, aby jí sepsal kolik, za jakou věc chce peněz, nebo aby si věci odvezl a ona si bude shánět nové. Žalovaná tak v lednu, v březnu, v květnu a shodně v srpnu , Anonymizováno, jednoznačně dala najevo, že předmětné věci si buď ponechá a zaplatí za ně žalobci ekvivalentní částku, anebo si je má žalobce odvézt. Z těchto zpráv opakujících se v určitých časových intervalech, zpráv totožného obsahu, lze učinit spolehlivý závěr o tom, že žalovaná si musela být vědoma toho, že vlastnické právo k předmětným movitým věcem jí nesvědčí, a že je to právě žalobce, který je jejich vlastníkem. Soud neuvěřil vysvětlení žalované v její účastnické výpovědi, že zprávy činila proto, aby od žalobce měla „klid“, když rovněž nebylo možné, aby se domluvili. Pokud by zpráva ze dne , datum, byla činěna z uvedených důvodů, pak si lze stěží představit, že nadále s žalobcem sdílela společnou domácnost, a v březnu , Anonymizováno, , kdy mělo již probíhat domácí násilí, dovolila, aby po dvou dnech odluky společně od , datum, opět sdíleli společnou domácnost, a to až do července , Anonymizováno, , na čemž se účastníci řízení shodli. Pokud účastníci ukončili společnou domácnost v červenci , Anonymizováno, , pak již v srpnu , Anonymizováno, nemusela mít žalovaná obavy z případného domácího násilí, aby ve strachu z něj v messengerové zprávě datované , datum, opět zmínila, aby si žalobce sepsal, kolik chce za jednotlivé věci, a to včetně pračky a sušičky. Tedy opět ze zprávy z , datum, lze dovodit vědomost žalované o vlastnickém právu žalobce k předmětným věcem. Žalovaná tak opakovaně, zřetelně a zcela nezaměnitelně dala najevo, že předmětné věci jsou žalobce, tedy musela si být vědoma vlastnického práva žalobce k nim. Zmíněné zprávy žalované jsou tak bezprostředním, pravdivým obrazem její vědomosti o vlastnickém právu žalobce k předmětným věcem.

10. Soud však hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. i další důkazy, a to výpovědi jednotlivých svědků, i výpověď žalobce zaznamenanou ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , a zjišťoval, zda tyto důkazy jsou schopny spolehlivě prokázat závěr o vlastnickém právu žalované k předmětným věcem, a tedy vyvrátit, či zpochybnit již shora provedené a popsané důkazy a z nich dovozené závěry. Předně je nutné uvést, že ani jeden ze svědků, a to ani svědkyně , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, či svědek , jméno FO, , nebyli osobně přítomni společně stráveného večera účastníků , datum, , při němž mělo dojít, dle tvrzení žalované, k obdarování žalované předmětnými věcmi. Rovněž ani jeden z nich z úst žalobce neslyšel, že by předmětné věci žalované daroval, tedy ani jeden ze svědků nepotvrdil svými smysly vnímanou vůli žalobce předmětné věci darovat žalované.

11. Svědkyně , jméno FO, , matka žalované, uvedla, že má s žalovanou pozitivní vztah, vídá se s ní jedenkrát za 14 dní, vždy jí dcera posílá fotky dárků, poslala jí proto i fotografie pračky a sušičky, k nimž žádný doprovodný text nebyl, ale telefonicky jí bylo sděleno žalovanou, že jsou to dárky od žalobce. Jiné dárky než pračku a sušičku od žalobce k Vánocům , Anonymizováno, žalovaná nedostala. Svědkyně vypověděla, že účastníci sdíleli společnou domácnost od prosince , Anonymizováno, do srpna , Anonymizováno, . Předně k této svědecké výpovědi je třeba uvést, že tato vykazuje jisté nesrovnalosti, které snižují věrohodnost tohoto důkazního prostředku. Pokud si je svědkyně s dcerou tak blízká, pak by zcela jistě měla vědět, že vztah účastníků trval do července , Anonymizováno, , nikoliv do srpna , Anonymizováno, . Svědkyně rovněž uvedla, že na Vánoce , Anonymizováno, žalovaná dostala od žalobce pouze pračku a sušičku a jiné dárky nikoliv. Sama žalovaná uvedla, že dostala ještě maketu motorky a z komunikace mezi žalovanou a svědkyní , jméno FO, (č. l. 100–101 spisu) ze dne , datum, vyplynulo, že žalovaná od žalobce dostala ještě váhu. Žalovaný navíc ve své výpovědi uvedl, že dal žalované ještě oblečení. Svědkyně , jméno FO, z úst žalobce neslyšela, že by předmětné věci žalované daroval. Svědkyně tak o daru žalované byla informována toliko žalovanou.

12. Svědkyně , jméno FO, , švagrová a dlouholetá kamarádka žalované, uvedla, že žalovaná k prvním Vánocům v novém bytě dostala od žalobce pračku a sušičku, neboť si o tom s žalovanou psaly, sdílejí důvěrné informace. K důkazu, na výzvu soudu, předložila korespondenci s žalovanou datovanou , datum, obsahující též fotografie, shodně předložené žalovanou, na nichž je žalovaná a v pozadí jsou umístěny předmětné věci, jakož i žalovaná držící maketu motorky. Z textu napsaného žalovanou však nebylo možné seznat, že předmětné věci dostala darem od žalobce. To, že žalovaná svědkyni , jméno FO, poslala fotografie předmětných věcí a makety motorky s textem „jo, a váhu jsem dostala“, nevede bez dalšího ke spolehlivému závěru, že žalobce předmětné věci žalované daroval. Z reakce svědkyně , jméno FO, obsažené v této komunikaci „no, krásný dárečky, já čekala, že ti koupí sušku“ nelze spolehlivě uzavřít, že žalobce měl úmysl jako vánoční dárek žalované dát předmětné věci. Bylo by možné uvažovat i o tom, že žalobce těmito věcmi vybavil tehdy společnou domácnost účastníků. Aniž by soud zpochybňoval věrohodnost svědecké výpovědi, ve světle výše prezentovaných messengerových zpráv žalované, jde o důkaz, kterým nelze spolehlivě vyvrátit závěr soudu o vyjádřené vědomosti žalované o vlastnickém právu žalobce k daným věcem.

13. Svědek , jméno FO, , bratr žalované, uvedl, že předmětné věci viděl u žalované, dostala je o Vánocích , Anonymizováno, . Poslala mu fotografie věcí přes WhatsApp, když danou fotografií již nedisponuje. Rovněž uvedl, že s žalovanou si neposílají dárky, co dostali, tedy, že by je vyfotili a vzájemně si poslali. Již tato skutečnost snižuje věrohodnost tvrzení svědka, že právě fotografie předmětných věcí mu byly žalovanou poslány. Soud zhodnotil svědeckou výpověď , jméno FO, a uzavřel, že svědek nebyl přítomen předání daru žalované stran žalobce, rovněž neslyšel od žalobce, že by předmětné věci žalované daroval. To, že jde o dar žalované, svědek dovodil z toho, že se bavili o vánočních dárcích, byť z úst žalobce nezaznělo, že předmětné věci daroval žalované k Vánocům , Anonymizováno, . Svědek s velkou věrohodností popsal fotografii, kterou mu měla žalovaná poslat s předmětnými věcmi, když popsal, jaké oblečení na něm žalovaná měla, jak se tvářila, byť danou mms již nedisponoval a jednalo se o mms starší tří let, když na druhé straně si nevzpomněl, zda tato fotografie byla doprovázena textem, případně jakého znění. Navíc svědek sám uvedl, že si se sestrou nefotí a vzájemně neposílají dárky, stěží lze proto uvěřit, že tuto jedinou mu žalovaná poslala. I pokud by soud připustil, že svědek tuto fotografii od žalované předmětných věcí obdržel, nelze spolehlivě uzavřít, že šlo o dar žalobce, stejně tak se mohlo jednat o vybavení jejich počínající společné domácnosti.

14. Zhodnocením svědeckých výpovědí , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, nebylo možné učinit spolehlivý závěr o tom, že žalobce předmětné věci žalované o Vánocích , Anonymizováno, daroval, a tedy, že bezúplatně na žalovanou vlastnické právo převedl. Tito svědci přesvědčivě nezvrátili závěr soudu, jež byl učiněn z messengerových zpráv žalované adresovaných žalobci a shora popsaných, z nichž vědomost žalované o vlastnickém právu žalobce k předmětným věcem byla zřejmá. Jednalo se o zprávy, jež zachycovaly tehdy aktuální stav vlastnického práva žalobce k daným věcem, stav, tak jak byl vnímán samotnou žalovanou. Ve zprávách učiněné projevy žalované vedly soud k závěru o tom, že žalovaná vlastníkem těchto věcí nebyla a není, sama si byla dobře vědoma vlastnictví žalobce, což dala najevo v daných zprávách.

15. Soud nepřehlédl výpověď žalobce, kterou učinil před soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , a jež je součástí znaleckého posudku zadaného , právnická osoba, , kde žalobce uvedl: „Koupil jsem jí (míněno žalované) věci do bytu, pračku, sušičku, ledničku, postel a pak jsem si z domova přivezl televizi, PlayStation“. Bez dalšího, gramatickým výkladem by bylo možné dovodit, že pokud „jí“ koupil dané věci, že chtěl, aby žalovaná byla jejich vlastníkem. Nelze však přehlédnout, že z účastnické výpovědi obou účastníků bylo možné uzavřít, že žalobce do společné domácnosti koupil ledničku, postel, kdy oba měli za to, že jde o věci žalobce, jimiž vybavuje společnou domácnost a k nimž vlastnické právo nepozbyl ve prospěch žalované, byť před soudním znalcem i o těchto věcech hovořil jako o věcech, jež koupil žalované. Sám žalobce logicky ve své účastnické výpovědi zdůvodnil, že věci, jež vymezil před soudním znalcem, to je včetně pračky a sušičky, koupil do bytu, který byl psán na žalovanou a on je pořizoval jako jeho vybavení.

16. Zhodnocením všech shora provedených a popsaných důkazů soud uzavřel, že žalované se nepodařilo i přes opakované poučení soudem v intencích § 118a odst. 3 o. s. ř. prokázat, že žalobce měl vůli jí předmětné věci darovat dne , datum, . Žalovaná tak neunesla břemeno důkazní. Žalobci proto nadále svědčí vlastnické právo k předmětným věcem a pokud žalovaná tyto věci neprávem zadržuje ve svém bytě, odmítá je žalobci vydat, pak se žalobce právem domáhal danou žalobou jejich vydání v intencích § 1040 odst. 1 o. z. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to i pokud jde o mezikus pračka-sušička, byť o této věci se soudem provedené důkazy přímo nezmiňovaly. Jedná se o věc, jejíž užívání je nutné k tomu, aby pračka a sušička mohly být umístěny na sobě (věc notoricky známá), tedy o věc, která stíhá osud pračky a sušičky a sama o sobě v tomto konkrétním případě je bezcenná.

17. Soud sice k důkazu provedl messengerovou komunikaci účastníků ze dne , datum, , ta však obsahovala jen vulgarismy adresované žalované stran žalobce, proto z ní nedovodil pro věc žádných zjištění. Provedl dále k důkazu messengerové zprávy ze dne , datum, a , datum, , z nichž rovněž nedovodil pro věc žádných zjištění, neboť tyto se zmiňují obecně o věcech, kdo si je vezme a kdo půjde pryč, aniž by věci byly blíže specifikovány, když navíc z výpovědí obou účastníků bylo zřejmé, že mezi nimi probíhaly a stále probíhají spory i ohledně jiných věcí movitých než těch, jež jsou předmětem tohoto řízení. Soud zamítl důkazní návrh žalobce svědeckou výpovědí , jméno FO, , a to pro nadbytečnost, když svědek se měl vyjádřit k tomu, že žalovaná sabotovala vydání věcí. To, že žalovaná odmítá věci vydat, je zřejmé již od počátku soudního sporu. Soud zamítl e-mailovou komunikaci právních zástupců účastníků (na č. l. 120–126 spisu), neboť tato byla navržena po koncentraci řízení a žalované nic nebránilo tuto předložit po poučení soudem v intencích § 118b odst. 1 o. s. ř. při prvním jednání ve věci.

18. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobce ve sporu, který dopisem svého právního zástupce ze dne , datum, vyzval žalovanou k vydání předmětných věcí, jak doloženo předžalobní výzvou i dodejkou k této výzvě se vztahující. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za zastupování advokátem ve výši , částka, za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 9 úkonů právní služby - příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na pěti soudních jednáních, dvě doložené porady s klientem přesahující jednu hodinu (§ 11 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) datované dne , Anonymizováno, a , datum, , jedním úkon ve výši , částka, za předžalobní upomínku, která je svým charakterem výzvou jednoduchou. Ke každému z výše uvedených úkonů náleží režijní paušál ve výši , částka, dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalobci přísluší též náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestě ze sídla advokátní kanceláře jeho právního zástupce k pěti soudním jednáním a zpět ve výši , částka, (, částka, x 5) dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 398/2023 Sb. při ujetí celkem , hodnota, km (, Anonymizováno, km x , Anonymizováno, ), průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty , částka, za 1 l a základní sazbě , částka, na jeden ujetý kilometr. Za čas strávený na uvedených cestách přísluší náhrada ve výši , částka, (, Anonymizováno, x , Anonymizováno, ) dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Součet výše uvedených položek činí , částka, .

19. Soud nepřiznal žalobci odměnu, tomu odpovídající režijní paušál za podání datovaná , datum, (č. l. 103 spisu) a , datum, (na č. l. 136 spisu), neboť má zato, že se nejedná o náklady účelně vynaložené. Jde-li o podání ze dne , datum, , v něm žalobce pouze specifikoval messengerovou komunikaci, kterou již soudu v obsáhlé složce doložil s podanou žalobou. Podáním ze dne , Anonymizováno, tedy jen upřesnil, jaké konkrétní zprávy mají být k důkazu provedeny, což mohl a měl učinit již v žalobě samé za situace, že daným důkazním prostředkem disponoval. Jde-li o podání ze dne , datum, , pak toto nebylo soudem požadováno, jeho obsah měl možnost žalobce sdělit na jednání, které měl v době vyhotovení daného podání již nařízené (předvolání doručeno dne , datum, ).

20. Při stanovení náhrady nákladů řízení soud vycházel z tarifní hodnoty , částka, podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. vědom si rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. IV. ÚS 277/24 a nikoli z žalobcem požadované tarifní hodnoty , částka, dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky. Předmětem řízení byly movité věci, jejichž kupní cena ke dni , datum, činila , částka, , kdy se jednalo o věci spotřební, které svým pravidelným a častým používáním bezpochyby ztrácí na ceně, zvláště byly-li používány v domácnosti s dětmi, v domácnosti, která byla od prosince , Anonymizováno, do července , Anonymizováno, čtyřčlenná a poté tříčlenná, dokonce v jednom případě byly věci používány rodiči žalobce, za tím účelem byly přestěhovány a po určitém čase vráceny do společné domácnosti účastníků. Za dané situace by bylo možné zjistit hodnotu těchto spotřebních věcí starých téměř , Anonymizováno, roky jen s nepoměrnými obtížemi, jež by přesahovaly rámec důkazního řízení vedeného o věci samé. Soud proto nepovažoval kupní cenu předmětných věcí za dostatečně věrohodný údaj o hodnotě věcí, proto vycházel z tarifní hodnoty dle § 9 odst.1 nikoli z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 uvedené vyhlášky. Navíc rozdíl mezi výší náhrady dle § 9 odst.1 a § 8 odst. 1 dané vyhlášky činí , částka, , tedy jde o bagatelní částku, kdy finanční náklady vynaložené na ocenění předmětu sporu ( např. znalecký posudek ) by byly v zásadě nepřijatelné. Zjištění hodnoty předmětných věcí by proto znamenalo neúčelné náklady a nepřiměřené prodlužování sporu. Lze proto uzavřít, že zjišťování hodnoty věcí by bylo spojeno s nepoměrnými obtížemi.

21. Při úvaze o lhůtě k vydání věcí, jakož i o lhůtě k plnění nákladů řízení soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.