5 C 38/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní titul Bohumírou Netrvalovou, titul za jménem, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, částka, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta titul. jméno příjmení. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že žalovanému byl zřízen osobní uživatelský účet na internetovém portálu žalobkyně, a to na základě registrace žalovaného na stránkách webová adresa. Žalovaný zažádal žalobkyni o spotřebitelský úvěr, žalobkyně žádost přijala poté, co ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný tak za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřel datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši částka, a to na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve své registraci. Na základě smlouvy měl být čerpán úvěr včetně sjednaného úroku, jehož výše činí fixní částku částka, tento měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku neuhradil, dostal se do prodlení, v souvislosti s tímto prodlením pak vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky jistiny do zaplacení. Žalobkyně účtovala žalovanému smluvní pokutu od datum do podání žaloby, nicméně její skutečná výše převyšuje již zákonem povolenou výši poloviny jistiny, proto žalobkyně požaduje pouze částka na smluvní pokutě. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem datum podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne datum mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši částka, při sjednané výši úroku 0,9 % denně, když termín splatnosti půjčky byl stanoven na datum. Všeobecné obchodní podmínky byly elektronicky odsouhlasené. Z výpisu z účtu bylo prokázáno, že žalovaný datum ze svého účtu na účet žalobkyně odeslal částka, když téhož dne žalobkyně na uvedený účet poskytla žalovanému částka. Žalobkyně následně vystavila fakturu číslo znějící na částku částka s odkazem na shora uvedenou smlouvu o půjčce. Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by žalobou uplatněnou částku byť i jen zčásti uhradil. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 a následující o. z., kdy byly použity prostředky elektronické komunikace, které umožňují uzavření smlouvy bez fyzické přítomnosti obou smluvních stran. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta hotovost ve výši částka na účet žalovaného, když žalovaný se zavázal částka včetně fixního úroku částka zaplatit žalobkyni do datum. Úrok má oporu v ustanovení § 2395 o. z. S ohledem na uvedené soud žalobě co do částky částka, úroku částka vyhověl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, včetně požadovaného úroku z prodlení, který má oporu v § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Součástí žalobou uplatněné částky byla smluvní pokuta ve výši částka. Soud v tomto směru měl na zřeteli ustanovení § 1970, 1813 a 1815 o. z. pojednávající o smluvní pokutě pro případ porušení zákonné povinnosti smluvní strany, v daném případě žalovaného. Je nutné uvést, že občanský zákoník nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvní pokuty. Z nálezové judikatury Ústavního soudu nicméně plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakazující smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis (viz nález ze dne datum sp. zn.

I. ÚS 3512/11). Tento závěr Ústavního soudu byl artikulován obecně a nikoli jen s poukazem na některé spotřebitelské smlouvy a nikoli jen s poukazem na dnes již neúčinná ustanovení zákona o písemném sjednání smluvní pokuty, ale s odkazem na ustanovení § 55 a 56 zákona č. 40/1964 Sb. Zatímco citovaná nálezová judikatura, která tak překonala starší rozhodnutí jiných justičních orgánů, spojovala za účinnosti úpravy před občanským zákoníkem nesjednání smluvní pokuty v jistině, na které spotřebitel připojuje svůj podpis s absolutní neplatností, ke které soud přihlédne z úřední povinnosti, koncepce občanského zákoníku vychází z odlišné koncepce zakotvené v § 1815. Podle této úpravy soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá. Smlouva o půjčce a všeobecné obchodní podmínky byly v daném případě sjednány distančním způsobem prostřednictvím internetu a proto k jejich podpisu měl být užit elektronický podpis, co by údaj připojený k datové zprávě. Tento výklad také ostatně potvrzuje i přímo zákon o elektronickém podpisu č. 227/2000 Sb., který ve svém § 3 odst. 1 uvádí, že datová zpráva je podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem. Jelikož ale elektronický podpis nebyl v daném případě použit, soud s poukazem na shora citovanou nálezovou judikaturu k ujednání o smluvní pokutě obsaženém ve všeobecných obchodních podmínkách podle § 1815 o. z. nepřihlédl, když v projednávané věci spotřebitel aplikaci ustanovení o smluvní pokutě nenavrhl. Nároku na smluvní pokutu proto nebylo možné s ohledem na výše uvedené vyhovět, soud proto žalobu co do částka požadovanou z titulu smluvní pokuty zamítl. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný před podáním žaloby dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum byl vyzván k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo předžalobní upomínkou i podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, 3 režijními paušály po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Součet výše uvedených položek činí částka, když žalobkyně měla úspěch co do výše 80 % předmětu sporu, neúspěch co do výše 20 % předmětu sporu, má proto právo na 60 % svých účelně vynaložených nákladů, tj. na částku částka. Soud pro úplnost dodává, že má za to, že podmínky ustanovení § 14b zmíněné vyhlášky byly splněny, neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá např. ze spisu vedeném zdejším soudem pod sp. zn. EPR číslo a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla částka. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).