5 C 58/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 52 319,46 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 51 385,22 Kč, 934,24 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 24 256,32 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Po právní moci tohoto rozsudku bude z účtu Okresního soudu v Klatovech vrácen žalobkyni přeplatek na soudním poplatku ve výši 880 Kč.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne , datum, , se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 51 385,22 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 24 256,32 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení ve výši 11,50 %, a smluvní pokuty ve výši 934,24 Kč. Konstatovala, že uzavřela s žalovanou dne , datum, distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které žalované poskytla spotřebitelský úvěr až do výše 32 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná , datum, a konec kreditového rámce měl nastat 16. 3. 2030. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB, vycházeje z registrů bankovních i nebankovních, z centrální evidence exekucí a z údajů sdělených žalovanou. Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet číslo , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně v částce 70 Kč, 10 200 Kč, 10 600 Kč, 1 080 Kč, 840 Kč a 210 Kč dne , datum, . Žalovaná při sjednání smlouvy zvolila volitelné služby „klidné spaní“ za poplatek 109,80 Kč, „presto“ za poplatek 660 Kč, informační SMS servis za poplatek 28,80 Kč. Částky zaplacené žalovanou byly započítány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté úhradu jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně proto smlouvu vypověděla a vyzvala žalovanou k úhradě celého úvěru dopisem ze dne 12. 8. 2025. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 23 000 Kč, poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 457,72 Kč, smluvním úrokem ve výši 27 128,90 Kč, poplatkem za službu klidné spaní 109,80 Kč, poplatkem za službu presto 660 Kč, poplatkem za službu informační SMS servis ve výši 28,80 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení, žalobkyně má proto právo v souladu s článkem VIII. odst. 1 úvěrové smlouvy na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, když tato činí 934,24 Kč za období 12. 5. 2025 do 10. 8. 2025. Zároveň žalobkyně uvedla, že pokud by soud posoudil její nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, domáhala se učinění dotazu u , právnická osoba, ., zda na účet žalované byly poukázány platby výše uvedené.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne , datum, dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována 10denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.

3. Z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku do výše 32 100 Kč jako spotřebitelský úvěr, který bylo možné čerpat postupně i opakovaně. Konec doby platnosti kreditního rámce byl datován 16. 3. 2030, RPSN činila 1 722,34 %, úroková sazba – pevná – denní činila 0,983 %, datum splatnosti první denní splátky připadl na , datum, , datum splatnosti úvěru na 16. 3. 2030. Celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru činila 1,99 % z čerpané částky. Žalovaná se zavázala platit poplatek ve výši 3,66 Kč denně za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dní – služba „klidné spaní“, dále poplatek za službu „presto“ ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše, poplatek ve výši 0,96 Kč denně za informační SMS servis. Ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne , datum, bylo prokázáno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaná, když na tento účet , datum, byly poukázány pod VS , var. symbol, částky ve výši 10 200 Kč, 10 600 Kč, 1 080 Kč, 840 Kč, 210 Kč a 70 Kč, tedy v celkové výši 23 000 Kč. Uvedené bylo podpořeno výpisem z běžného účtu a z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli.

4. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěry výše specifikovaná je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a následující o. z. Tuto je však nutné hodnotit ve smyslu § 580 o. z. jako smlouvu absolutně neplatnou, kdy tato neplatnost působí od samého počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z toho, že smlouva mezi jejími účastnicemi byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 90/131/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. Žalobkyně ve smlouvě uvedla pevnou úrokovou sazbu 0,983 % denně, což je 358,79 % ročně, dále požadovala poplatek za vyplacení každé jednotlivé tranše ve výši 1,99 % z čerpané částky, což je dalších 638,79 Kč, a další, byť volitelné poplatky. Smlouva se tedy jeví jako celek nevyvážená, jež různými poplatky a nepřiměřenou výší úroku navyšuje k vrácení zapůjčenou částku, proto nelze jednotlivé její části oddělit, ale je nutno ji brát v celém kontextu jako celek. Je zřejmé, že bez těchto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel, jeho zájem je fiskální. Smlouva o úvěru dle názoru soudu je smlouvou absolutně neplatnou též s ohledem na nepřiměřeně sjednanou výši úroku, která vykazuje známky lichvy. Smlouva s takto sjednaným úrokem je smlouvou absolutně neplatnou, neboť úrok má být sjednán v přiměřené výši.

5. Vzhledem k výše uvedenému právnímu názoru soud uzavřel, že smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastnicemi řízení je smlouvou absolutně neplatnou, proto by poskytnuté plnění žalobkyní žalované ve výši 23 000 Kč posoudil jako plnění bez právního důvodu v intencích § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z. Jak bylo již výše uvedeno žalobkyně žalované poskytla prokazatelně na účet žalované částku 23 000 Kč. Z žalobních tvrzení však nebylo seznatelné, jakou částku dosud žalovaná z titulu uzavřené úvěrové smlouvy žalobkyni uhradila. Z žalobních tvrzení je zřejmé, že jisté částky byly žalovanou zaplaceny, tedy určitého plnění se žalobkyni dostalo, neboť tyto byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. S ohledem na nejasnou výši částky splacené žalovanou byla žalobkyně usnesením ze dne 12. 3. 2026 č. j. 5 C 58/2026 – 40 (právní moc 13. 3. 2026), vyzvána, aby uvedla a prokázala, jakou celkovou částku žalovaná dosud uhradila z titulu uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru. Za tímto účelem byla žalobkyni poskytnuta lhůta 15 dnů od doručení daného usnesení, když usnesení žalobkyni bylo doručeno dne 13. 3. 2026 a zůstalo bez reakce. Žalobkyně se k jednání soudu, jež se konalo , datum, , nedostavila, aby ji soud mohl v intencích § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučit ve stejném rozsahu, jak bylo obsaženo v uvedeném usnesení. Ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání, což znamená, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle tohoto zákonného ustanovení. Nemohl-li soud účastníka poučit na jednání podle § 118a o. s. ř., proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebné poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Vzhledem k tomu, že soud neměl postaveno najisto, jakou částku žalovaná žalobkyni již uhradila, nemohl spolehlivě uzavřít oč se žalovaná na úkor žalobkyně bez právního důvodu obohatila, aby v tomto rozsahu mohl žalobě vyhovět. Soud proto žalobu zamítl v plném rozsahu, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, kdy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve výše uvedeném směru.

6. Soud sice k důkazu provedl předpis denních plátek, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, informace o zprostředkovateli, údaje o poskytovateli, výpis o posouzení úvěruschopnosti, jednotlivé výzvy, potvrzení o jejich podání, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.

7. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalované ve sporu, které však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

8. Výrok pod bodem III. daného rozsudku je odůvodněn § 10 odst. 1 druhá věta zákona č. 549/1991 Sb., kdy na poplatku bylo zaplaceno více, než činila poplatková povinnost. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 2 093 Kč, ale soud k jejímu návrhu nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků by bylo třeba doměřit poplatek do položky 1, kdy tento poplatek by činil částku 1 213 Kč. Základem poplatku v daném případě je částka 24 256,32 Kč dle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kdy cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení. V daném případě základ poplatku netvořil kapitalizovaný úrok ve výši 27 128,90 Kč. Základem procentního poplatku tak byla částka 24 256,32 Kč. S ohledem na uvedené bylo rozhodnuto tak, že žalobkyni se vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 880 Kč.