5 C 68/2018

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví k pozemku

I. Určuje se, že žalobce a), žalobce b), prvý žalovaný, druhá žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec] vytvořené geometrickým plánem soudního znalce [celé jméno znalce] [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum], oddělením z pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec], a to žalobci každý co jedné ideální čtvrtiny vzhledem k celku a žalovaní co do jedné ideální poloviny vzhledem k celku (SJM), když geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobce a) náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci b) náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce a) podal u Okresního soudu v Klatovech dne [datum] žalobu, kterou se domáhal určení, že žalobce, žalovaní a vedlejší účastník – [celé jméno žalobce] jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely č. parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec] vytvořené geometrickým plánem znalce [celé jméno znalce] [číslo] [rok] ze dne [datum] oddělením z pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec] a to žalobce a vedlejší účastník každý co do výše jedné čtvrtiny vzhledem k celku a žalovaní co do jedné poloviny vzhledem k celku (SJM). Uvedl, že jeho právní předchůdci – rodiče [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] byli vlastníky pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. V roce [rok] na žádost žalovaných jim odprodali kupní smlouvou ze dne [datum] část původní pozemkové parcely [číslo] a to její díl„ a“, který byl oddělen geometrickým plánem vytvořeným [anonymizováno] geodézie v [obec] ze dne [datum] a tento díl byl přičleněn do parcely p. [číslo] v k. ú. [anonymizováno], která již žalovaným náležela. Kupní smlouva byla uzavřena za situace, kdy žalovaní díl„ a“ měli zaplocený a užívali jej bez svolení rodičů žalobce a [anonymizováno] [obec], které původní parcelu [číslo] obhospodařovalo. Po celou dobu byl rodičům žalobce a žalobci zabezpečen nerušený přístup na jejich pozemek [číslo] (dnes [číslo]). [příjmení] nastaly v roce [rok], kdy žalobce obdržel od katastrálního úřadu sdělení, že došlo, zřejmě k žádosti žalovaných, ke sloučení místa sloužícího jako vjezd na zahradu [číslo] do pozemku žalovaných [číslo] a to s tím, že jde o opravu chyby údajů v katastru nemovitostí. Na sdělení reagoval žalobce nesouhlasem, korespondoval s katastrálním úřadem, ale v katastru zůstal výsledek odpovídající sdělení katastrálního úřadu ze dne [datum]. Katastrální úřad tak část pozemku, která náležela do cesty [číslo], jež je v podílovém spoluvlastnictví žalobce v rozsahu jedné čtvrtiny, vedlejšího účastníka v rozsahu jedné čtvrtiny a žalovaných v rozsahu jedné poloviny (SJM) přisloučil k pozemku [číslo] ve vlastnictví žalovaných. Žalovaní si začali dělat nároky na tuto část pozemku, která by měla být součástí cesty [číslo] a začali bránit žalobci ve vjezdu na pozemek [číslo], který vlastní žalobce. Žalobce a vedlejší účastník se dohodli s panem [příjmení] a odkoupili od něj kupní smlouvou ze dne [datum] každý jednu čtvrtinu cesty [číslo], požádali žalované o odstranění dřeva, které bránilo ve vstupu přes cestu [číslo] na pozemek [číslo]. Žalovaní se na to domáhali převodu podílu na cestě s odůvodněním, že jim svědčí předkupní právo, což žalobce i vedlejší účastník odmítli. Žalovaní odmítli odstranit dřevo i z té části pozemku [číslo], která slouží k průjezdu na pozemek [číslo] a žalobce nemůže tak na svůj pozemek vjíždět. Žalobce se proto obrátil na soudního znalce [celé jméno znalce], který v posudku uvedl, že došlo k chybnému přisloučení části původní cesty [číslo] do pozemku žalovaných [číslo] při převodu katastrální mapy do digitální podoby (dále jen KMD) v roce [rok]. Část takto chybně přisloučeného pozemku [číslo] znalec geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne [datum] oddělil od pozemku [číslo] a označil novým parcelním [číslo] o výměře 16 m2. Žalobce uvedl, že má naléhavý právní zájem na učení vlastnického práva k pozemku [číslo], když rozhodnutí se bude týkat i vedlejšího účastníka jako spoluvlastníka cesty [číslo] i žalovaných.

2. Žalovaní namítli nedostatek aktivní legitimace žalobce ve sporu pro porušení předkupního práva. Právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] porušil předkupní právo žalovaných, když jeho podíl na pozemku [číslo] nenabídl ke koupi žalovaným a prodal ho žalobci a vedlejšímu účastníkovi. Žalovaní proto podali žalobu o nahrazení projevu vůle učiněním nabídky ke koupi spoluvlastnického podílu na pozemku ze strany žalobce a vedlejšího účastníka. Pokud žalovaní uplatnili realizaci svého zákonného předkupního práva uvedenou žalobou, platí nevyvratitelná domněnka, že došlo k zániku spoluvlastnického práva žalobce a vedlejšího účastníka k pozemku parc. [číslo] v důsledku naplnění rozvazovací podmínky smlouvy ze dne [datum]. Dále brojili tím, že pokud se žalobce domnívá, že katastrální úřad udělal při vedení katastrálního operátu chybu, měl se domáhat její opravy dle § 36 katastrálního zákona. To žalobce neučinil, domáhal se změny zákresu hranice v mapě katastru nemovitostí mezi pozemky p. [číslo] [parcelní číslo]. Katastrální úřad změnu zápisu neprovedl. Správnost zákresu hranic posuzoval katastrální úřad opakovaně, řízení byla pravomocně uzavřena, aniž by některý z účastníků zákres zpochybnil. Žalovaní tvrdili, že zákres hranic parcel [číslo], [číslo], [číslo] je správný, odkázali na rozhodnutí katastrálního úřadu, kdy žalobce nepodal žalobu na přezkum správního rozhodnutí. Správnost zapsaných údajů v katastru nemovitostí podle geometrického plánu [číslo] – [číslo] ze dne [datum] byla posuzována i po provedení digitalizace v rámci řízení před katastrálním úřadem. Žalovaní nesouhlasili s posudkem [celé jméno znalce], jakož i s jeho geometrickým plánem, údaje v nich uvedené neodpovídají údajům katastrálního operátu a rovněž jsou v rozporu s údaji zjištěnými Ing. [jméno] [příjmení], který [datum] provedl vytyčení části hranice pozemku [číslo] a [číslo]. Domáhali se proto zamítnutí žaloby, rovněž i v důsledku nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce.

3. Předmětné řízení bylo přerušeno usneseními ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 68/2018 – 56 a ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 68/2018 – 74 dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., a to z toho důvodu, že ve věci vedené soudem pod sp. zn. 5 C 137/2018 byla řešena otázka porušení či neporušení předkupního práva [jméno] [příjmení] ve vztahu k žalovaným a s ní související nahrazení projevu vůle – učinění nabídky ke koupi spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny na pozemku p. [číslo] která měla zásadní význam pro rozhodnutí v předmětné věci, tj. ve věci 5 C 68/2018. Ve věci sp. zn. 5 C 137/2018 okresní i krajský soud byly toho názoru, že došlo k porušení předkupního práva stran [jméno] [příjmení] mladšího při převodu spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny na cestě [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec] na žalobce a vedlejšího účastníka. Žalobě o nahrazení projevu vůle proto bylo vyhověno. Nejvyšší soud rozsudkem č. j. 22 Cdo 1738/2019 – 130 ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]) však oba rozsudky zrušil, když dospěl k závěru, že vzniklo spoluvlastnictví k pozemku [číslo] na základě kupní smlouvy uzavřené [datum] mezi žalovanými jako kupujícími a [jméno] [příjmení] starším. Na základě této kupní smlouvy se stali spoluvlastníky [jméno] [příjmení] starší a žalovaní. Následně nabyl v důsledku smrti [jméno] [příjmení] staršího jeho spoluvlastnický podíl ve výši jedné polovina [jméno] [příjmení] mladší a to na základě usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (právní moc [datum rozhodnutí]). Pokud ten převedl spoluvlastnický podíl v této věci na žalobce a vedlejšího účastníka kupní smlouvou ze dne [datum], nebyl povinen žalovaným nabídnout věc ke koupi, jelikož žalovaným předkupní právo zakotvené v § 1124 odst. 1 o. z., nesvědčilo. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu vzali žalovaní žalobu ve věci sp. zn. 5 C 137/2018 zpět, soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 137/2018 – 151 (právní moc [datum rozhodnutí]) řízení zastavil a zároveň žalovaní upustili od své obrany proti žalobě ve věci 5 C 68/2018 spočívající v porušení předkupního práva a s ním spojeného nedostatku aktivní legitimace žalobce ve sporu, jak vyslovili na jednání dne [datum]. Soud se proto více těmito námitkami žalovaných nezabýval, všichni účastníci řízení byli s právním názorem dovolacího soudu srozuměni, žaloba žalovaných na nahrazení projevu vůle by byla zcela bezúspěšná, neboť okresní soud by byl vázán názorem soudu dovolacího, což bezpochyby vedlo žalované ke zpětvzetí žaloby ve věci 5 C 137/2018. Soud sice k důkazu provedl usnesení Okresního soudu v Domažlicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jakož i korespondenci právních zástupců účastníků, a to [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] a [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum], jež se vztahovaly k problematice předkupního práva, ale s ohledem na shora uvedené, kdy nebylo na místě zabývat se dále porušením předkupního práva, z nich nedovodil pro věc žádných zjištění.

4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 68/2018 – 110 (právní moc [datum rozhodnutí]) soud připustil, aby do řízení přistoupil další žalobce – [celé jméno žalobce] (dříve v postavení vedlejšího účastníka). Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 68/2018 – 104 (právní moc [datum rozhodnutí]) připustil změnu žaloby navrženou žalobci v podání ze dne [datum], kterou se domáhali určení, že žalobce a), žalobce b), a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely č. parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec] vytvořené geometrickým plánem znalce [celé jméno znalce] [číslo] [rok] ze dne [datum] oddělením z pozemkové parcely č. parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno] a to žalobci každý co do jedné ideální čtvrtiny vzhledem k celku a žalovaní co do jedné ideální poloviny vzhledem k celku (SJM).

5. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, a informacích o parcelách, bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] ostatní plocha, o výměře 345 m2, v k. ú. [anonymizováno] u [obec], a to žalobce a) ve výši jedné čtvrtiny, žalobce b) ve výši jedné čtvrtiny a žalovaní v rozsahu jedné poloviny (SJM) ve vztahu k celku, když žalovaní nabyli tento podíl smlouvou o převodu nemovitosti [anonymizována dvě slova] [rok] a žalobci kupní smlouvou ze dne [datum], právní účinky zápisu [datum] (podpořeno též obsahem kupní smlouvy). Žalobce a) je vlastníkem pozemku p. [číslo] trvalý travní porost, o výměře 3 651 m2 v k. ú. [anonymizováno] u [obec] a žalovaní jsou vlastníky (SJM) pozemku p. [číslo] trvalý travní porost, o rozloze 494 m2 v k. ú. [anonymizováno] u [obec] (dále budou pozemky označeny jen parcelními čísly). [příjmení] umístění všech pozemků je tak zřejmé z ortofotomapy + KN (na č. l. 15 spisu). Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], registrovaného [datum] pod [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] (rodiče žalobce a)) prodali žalovaným díl„ a“ o výměře 280 m2 oddělený geometrickým plánem [anonymizováno] geodezie v [obec] ze dne [datum] č. zakázky [číslo] – [číslo], od parcely [číslo] v [anonymizováno], určený ke sloučení do pozemku [číslo], který byl ve vlastnictví žalovaných. Na geometrickém plánu (č. l. 5) vyhotoveném [datum] je patrný díl„ a“, který byl oddělen od [číslo]. Převodu předcházela žádost žalovaných z [datum] u Okresního národního výboru [obec] o souhlas s geometrickým dělením pozemku za účelem rozšíření zahrady – ovocného sadu. Jednalo se o pozemek svažitý, který nebylo možno strojně obdělávat. V žádosti byl vyjádřen souhlas [jméno] a [jméno] [příjmení] s dělením (č. l. 49 spisu). Souhlas s geometrickým dělením vyslovilo i [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] dne [datum], jak zřejmé z dopisu (č. l. 48 spisu).

7. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] bylo zjištěno, že při obnově katastrálního operátu KN v k. ú. [anonymizováno] u [obec] (platnost vyhlášena [datum]) došlo v nové katastrální mapě digitální (KMD) na styku parcel [číslo], [číslo] a [číslo] ke změně v zobrazení hranic parcel proti předchozí analogové mapě. Dne [datum] podali žalovaní žádost o opravu chybného zákresu hranic parcel v KMD. Katastrální úřad prověřil zákres hranic parcel v KMD a založil k opravě zákresu hranice mezi [číslo] a [číslo] - řízení pod [číslo jednací] – [anonymizováno]. Byl zpracován měřičský náčrt [číslo] v němž bylo opraveno zalomení hranice mezi [číslo] a [číslo], byla provedena oprava v řízení [anonymizována dvě slova] [rok] – [anonymizováno]. Oznámením Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] byla žalobci oznámena oprava chybného zobrazení vlastnické hranice mezi [číslo] a [číslo] a oprava výměry pozemku [číslo] z původních 414 m2 na současných 494 m2 (tato výměra 494 m2 souhlasí s výměrou uvedenou v katastru nemovitostí – viz informace o pozemku na č. l. 98 spisu), jak prokázáno oznámením. Dne [datum] žalobce a) podal žádost o opravu zákresu hranice mezi [číslo] a [číslo] zpět na původní stav KMD, tedy na stav, který byl Katastrálním úřadem v řízení [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] posouzen jako chybný a byl opraven. Žádost zdůvodnil tím, že původní stav digitalizace odpovídal geometrickému plánu [číslo] – [číslo], [anonymizována dvě slova]. Katastrální úřad zaslal [datum] oznámení o neprovedení opravy podle návrhu žalobce, s čímž vyslovil žalobce [datum] nesouhlas. Katastrální úřad svým rozhodnutím [číslo jednací] – [anonymizováno] ze dne [datum] nevyhověl žádosti žalobce o opravu zákresu hranice mezi [číslo] a [číslo], žalobce podal odvolání, katastrální úřad odvolání nevyhověl a postoupil věc odvolacímu orgánu. Zeměměřičský a katastrální inspektorát (dále jen ZKI) v [obec] rozhodnutím sp. zn. [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] – [číslo] [rok] ze dne [datum] zrušil rozhodnutí katastrálního úřadu a věc mu vrátil k novému projednání. Katastrální úřad svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] rozhodl tak, že nesouhlasu s neprovedením opravy se nevyhovuje, neboť se nejedná o chybu v katastrálním operátu podle § 36 katastrálního zákona, zákres pozemkových parcel KN [číslo] a [číslo] zůstane v katastrální mapě pro k. ú. [anonymizováno] u [obec] beze změny. ZKI v [obec] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – [anonymizováno] – [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště v [obec] ze dne [datum] potvrdil. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že smyslem správního řízení o opravě chyby v údajích v katastru, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, je zajištění souladu údajů katastru s listinami založenými ve sbírce listin, s původními výsledky zeměměřičských činností a případně též s výsledky zjišťování hranic při obnově katastrálního operátu. Průběh správního řízení ohledně průběhu hranic mezi dotčenými pozemky byl dostatečně prokázán shora uvedenými listinami, bylo proto nadbytečné provádět důkazy celým obsahem spisů katastrálního úřadu zn. [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] – [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] a [anonymizováno] – [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno], proto tyto důkazní návrhy soud zamítl. Navíc soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] při zpracování svého posudku vycházel ze souboru grafických a popisných informací katastru nemovitostí pro k. ú. [anonymizováno] u [obec], rastrového obrazu katastrální mapy bývalého pozemkového katastru, měřičských náčrtů a geometrických plánů, souvisejících kupních smluv (jak vyplývá z obsahu znaleckého posudku – viz níže), tedy z listin, z nichž musel vycházet též katastrální úřad v rámci řízení o opravě chyb v katastrálním operátu, neboť institut opravy chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin.

8. Z žalobních tvrzení a provedených důkazů shora popsaných lze uzavřít, že žalobci nesouhlasili a nesouhlasí se zákresem pozemkových parcel v katastru nemovitostí [číslo], [číslo], opravy chyby se nedovolali v rámci správního řízení. Žalobce a) je vlastník pozemku [číslo] (dříve [číslo] PK), žalovaní pozemku [číslo] a všichni účastníci pak podílovými spoluvlastníky [číslo], kdy pozemky spolu sousedí. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] a jeho výpovědi vzal soud za prokázaný průběh hranice mezi pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] (o něm bude pojednáno níže). Znalec logicky a odborně zdůvodnil, proč vytyčil hranici mezi těmito pozemky právě tak, jak učinil v příloze [číslo] znaleckého posudku, potažmo ve svém geometrickém plánu. Vypořádal se s náčrtem ZPMZ (záznam podrobného měření změn) [číslo] z roku [rok], jež byl podkladem geometrického plánu [číslo] – [číslo], kterým bylo provedeno oddělení částí z pozemku p. [číslo] (dříve [číslo] PK) a vznikly mimo jiné pozemky [číslo] o výměře 214 m2 a [číslo] o výměře 270 m2, i s náčrtem ZPMZ [číslo] z roku [rok], kterým bylo zaměřeno a v geometrickém plánu [číslo] – [číslo] provedeno oddělení dílu„ a“ z pozemku [číslo] ([číslo] PK) ve vlastnictví rodičů žalobce a) o výměře 80 m2 a tento byl sloučen s pozemkem [číslo] (ve vlastnictví žalovaných) a který byl podkladem kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi rodiči žalobce a) a žalovanými, kdy žalovaní tento díl„ a“ odkoupili. Uvedené oba náčrty tak byly, jak sám znalec uvedl„ alfou a omegou“ celé věci, kdy značení v geometrickém plánu z roku [rok] je podobné se značením v příloze [číslo] znaleckého posudku, neboť v obou případech byly zaměřeny body v terénu, z nichž znalec vycházel (viz výpověď soudního znalce). Soudní znalec [příjmení] [celé jméno znalce] proto na základě podkladů vymezených ve znaleckém posudku, samotného zeměměřičského zkoumání, přímým měřením v terénu, vytyčil hranice mezi pozemky v geometrickém plánu ze dne [datum] [číslo] [rok], vymezil část pozemku [číslo], která byla součástí [číslo] a při obnově operátu katastru nemovitostí (vyhlášeném dne [datum]) byla chybně přisloučena do [číslo]. Tuto část označil novým parcelním [číslo] o rozloze 16 m2 (zde předmět sporu). Uvedl v závěru znaleckého posudku, že nová hranice mezi pozemkem [číslo] a [číslo] odpovídá geometrickému a polohovému určení této hranice v původních měřičských náčrtech ZPMZ [číslo] [číslo] opravuje chybný zákres v katastrální mapě KMD vymezením chybně sloučené části původního pozemku [číslo] k pozemku [číslo]. V rámci své výpovědi uvedl, že geometrický plán z roku [rok] (který byl podkladem pro uzavření kupní smlouvy mezi rodiči žalobce a) a žalovanými formou notářského zápisu ze dne [datum]) s tímto„ trojúhelníkem“ (tzn. s novým pozemkem [číslo]) nespojoval vlastnické vztahy. Trojúhelníkovitý tvar„ nového“ pozemku [číslo] je zřejmý i z jeho vymezení v geometrickém plánu a seznatelný byl i při místním šetření (viz fotodokumentace z místního šetření pořízená, kdy znalec na místě samém v terénu pozemek [číslo] vytýčil). Rovněž znalec uvedl, že měřičské náčrty ZPMZ [číslo] [číslo] jsou měřičské podklady pro geometrický plán č. zakázky [číslo] – [číslo], na jehož podkladě byly sepsány kupní smlouvy, tzn. jak z roku [rok] tak z roku [rok].

9. Znalec se rovněž odborně vypořádal s neměřičským náčrtem [číslo] ve výpovědi uvedl, že při obnově katastrálního operátu přepracováním byl v nové KMD zakreslen průběh hranice pozemku [číslo] podle původního geometrického plánu [číslo] – [číslo], následně provedlo katastrální pracoviště Klatovy opravu zákresu této hranice právě zmíněným neměřičským náčrtem ZPMZ [číslo] přisloučením části pozemku [číslo] do pozemku [číslo]. Daný neměřičský náčrt [číslo] byl však vyhotoven zcela dle vůle úředníka bez ohledu na původní neměřičské náčrty [číslo] nabývací tituly a kresbu analogové pozemkové mapy. Vysvětlil, jak byly chybně vypočteny souřadnice bodu 46 – 7, jak byl nesprávně užit kód kvality bodu, když v náčrtu [číslo] je bod [číslo] – 7 účelově zobrazen, způsob opravy v náčrtu je chybný, když výměra parcel není závazným údajem katastru nemovitostí. Znalec se rovněž vypořádal s technickou zprávou a předávacím protokolem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kdy technická zpráva byla vyhotovena v rozporu s platnými právními předpisy a nereagovala na závěry znaleckého posudku ani neposuzovala geometrický plán [číslo] – [anonymizováno] / [rok], což je zřejmé z jejího obsahu. Soud uzavřel, že technická zpráva nerozporovala závěry znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] ani vytyčení hranic v geometrickém plánu [anonymizováno] [celé jméno znalce], nebyla proto způsobilá zvrátit závěry tohoto znaleckého posudku či geometrického plánu. Soud proto z ní i z předávacího protokolu nedovodil pro věc žádných zjištění. Bylo nadbytečné proto k technické zprávě vyslýchat [anonymizováno] [příjmení], proto soud tento důkazní návrh zamítl.

10. Jak zřejmé ze shora uvedeného soudní znalec zcela odborně vypracoval znalecký posudek, tento obsahoval veškeré náležitosti kladené na něj zákonem, byl opatřený doložkou dle § 127a o. s. ř., znalec se v něm vypořádal se zadaným úkolem, logicky vysvětlil i to, v čem katastrální úřad v rámci svého správního řízení pochybil, kdy pochybení se promítlo do přisloučení části [číslo] k pozemku [číslo]. Žalovaní nepředložili relevantní důkaz, který by věrohodnost znaleckého posudku zpochybnil či vyvrátil závěry znaleckého posudku. Navrhli, aby soud ustanovil jiného znalce za účelem vypracování nového znaleckého posudku, kde by se znalec vypořádal odborně se znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce] a s předávacím protokolem a technickou zprávou [anonymizováno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] byl precizně zpracován, doplněn podrobnou výpovědí znalce, nezpochybněn protokolem ani technickou zprávou [anonymizováno] [příjmení], nebylo na místě zadávat zpracování nového znaleckého posudku. K revizi posudku by soud přistoupil tehdy, pokud by byly odůvodněné pochybnosti o správnosti závěrů již předloženého a soudem k důkazu provedeného znaleckého posudku, případně by byly předloženy důkazy, které by správnost závěru posudku zpochybnily. Takováto situace však v daném případě nenastala, soud proto zamítl důkazní návrh zpracováním nového znaleckého posudku. Znalec se rovněž vypořádal se souřadnicemi bodu [číslo] – 7, vyjádřil se k jejich výpočtu, uvedl, že bod 46 – 7 vypočetl sám katastrální úřad, bod vznikl neměřičským náčrtem z chybného staničení, když výpočty vycházející z tohoto bodu byly chybné. Bylo proto nadbytečné činit dotaz na katastrální úřad ohledně zanesení bodu 46 – 7, neboť se zanesením tohoto bodu se vypořádal znalec přímo v posudku. Soud proto i tento důkazní návrh pro nadbytečnost zamítl.

11. Soudní znalec na základě zeměměřičských činností a podkladů výše specifikovaných vyhotovil geometrický plán [číslo] – [anonymizováno] [rok], kterým vznikl nový pozemek [číslo] o výměře 16 m2, a který odpovídá chybně přisloučené části pozemku [číslo] (v podílovém spoluvlastnictví účastníků) do pozemku [číslo] (ve výlučném vlastnictví žalovaných-SJM), při převodu katastrální mapy do digitální podoby KMD. Žalobci se proto domáhali určení vlastnického práva k tomuto novému pozemku [číslo] v rozsahu vymezeném v žalobním petitu, tzn. žalobce a) v rozsahu jedné čtvrtiny, žalobce b) v rozsahu jedné čtvrtiny a žalovaní v rozsahu jedné poloviny k celku.

12. V daném případě vznikl problém nejasné hranice mezi pozemky [číslo], [číslo], [číslo], která byla objektivně zjistitelná, jak uzavřel soudní znalec a ostatně objektivní zjistitelnost hranice byla zřejmá i z rozhodnutí katastrálního úřadu shora uvedených. Za situace, kdy za pomoci znalce lze objektivně určit průběh hranice mezi pozemky, problém se řeší určovací žalobou na určení vlastnického práva k vymezenému pozemku. Všude tam, kde je hranice mezi pozemky objektivně zjistitelná, soud určuje vlastnické právo ke sporné části pozemku (v této souvislosti lze zmínit například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, 22 Cdo 4071/2016 či 22 Cdo 4822/2014). Soud proto uzavřel, že tento problém bylo na místě řešit určovací žalobou, tedy na určení vlastnického práva k vymezenému pozemku geometrickým plánem ve smyslu § 80 o. s. ř., jak bylo učiněno. Zabýval se proto dále tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců na určení vlastnického práva k novému pozemku [číslo] ve smyslu § 80 o. s. ř., kdy existence naléhavého právního zájmu na určení je nezbytným předpokladem pro úspěch určovací žaloby, a dospěl ke kladnému závěru. Bez určení vlastnického práva žalobců k danému pozemku by se jejich právní postavení stalo nejistým. Určení vlastnického práva k novému pozemku [číslo] totiž vytvoří pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu. Navíc žalobci se domáhali určení vlastnického práva k části pozemku, kde v katastru nemovitostí jsou jako vlastníci celého pozemku vedeni pouze žalovaní. Žalovaní tvrdili, že tento nový pozemek [číslo] je v jejich výlučném vlastnictví, nabyli jej kupní smlouvou uzavřenou [datum] od rodičů žalobce a), na pozemku od roku [rok] počali skladovat dřevo, jak uvedl žalovaný ve své účastnické výpovědi, které se na něm nachází dosud, což bylo zjištěno i při místním šetření. Fotografie předložené žalobci zachytily budování podkladů pro skládku dřeva v roce [rok], [rok]. Žalobce a) tvrdil, že složené dřevo na [číslo] mu bránilo (v době podání žaloby) ve vjezdu na svůj pozemek [číslo], proto v průběhu řízení zbudoval nový vjezd na svůj pozemek, jak zjištěno při místním šetření (zřejmé z protokolu o místním šetření a pořízené fotodokumentace na místě samém). S ohledem na uvedené určení vlastnického práva k novému pozemku [číslo] tak vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu. Rovněž naléhavý právní zájem je dán tam, kde žalobci mohou objektivně docílit zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí k novému pozemku. S ohledem na uvedené s přihlédnutím k závěrům znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] o průběhu hranice mezi pozemky a jím vypracovaného geometrického plánu soud určil, že vlastníky nově vzniklého pozemku [číslo] jsou účastníci řízení s uvedením výše jejich spoluvlastnických podílů, která odpovídá jejich výši spoluvlastnických podílů na pozemku [číslo], z něhož byla oddělena část – nový pozemek [číslo] a chybně přisloučena k pozemku žalovaných [číslo]. V této souvislosti je vhodné uvést, že vznikne-li mezi vlastníky sousedících nemovitostí spor o hranice parcel a pozemků, což byl daný případ, nemůže se žalobce u soudu domáhat opravy výměry pozemku v katastru nemovitostí ani určení průběhu hranice mezi parcelami či pozemky, ale sporný pozemek (případně jeho část) je třeba vymezit geometrickým plánem a vlastnictví takto identifikovaného pozemku může být předmětem soudního řízení, jak bylo v daném případě učiněno, kdy soud jako předběžnou otázku řeší skutečný průběh hranice mezi sousedícími pozemky, a vychází při tom ze závěrů znaleckého posudku, v daném případě [anonymizováno] [celé jméno znalce]. Ostatně s tímto právním názoru soudu byli účastníci řízení seznámeni na jednání konaném [datum], aby rozhodnutí soudu bylo předvídatelné. To, že žalobci zpochybňovali správnost postupu katastrálního úřadu při vymezení hranic sousedících pozemků, neznamená, že by projednání a rozhodnutí sporu nebylo v pravomoci soudu. Zde lze zmínit např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2028/2008 či 22 Cdo 2035/2003.

13. Žalovaní v závěrečném návrhu vznesli námitku vydržení. Soud je toho názoru, že tak učinit mohli, když námitku uplatnili po sdělení právního názoru na věc soudem, tedy v řízení ještě před soudem I. stupně a před vyhlášením rozhodnutí ve věci samé, tedy nejde o nepřípustné novoty (§ 119a odst. 1 a § 205a odst. 1 o. s. ř.). Soud se proto námitkou vydržení zabýval a vyzval proto žalované dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. na jednání dne [datum] (shodně předtím přípisem ze dne [datum]), aby uvedli a prokázali z jakých skutečností odvozují svoji dobrou víru, že jsou vlastníky pozemku [číslo], kdy a jakým způsobem se ujali držby tohoto pozemku, po jakou dobu vykonávali a jakým způsobem držbu pozemku jako oprávnění držitelé. Žalovaní uvedli, že dobrou víru odvozují od účinnosti kupní smlouvy tj. od [datum], kdy se ujali držby pozemku a užívali jej v přesvědčení, že jsou řádnými jeho vlastníky. [jméno] víru odvodili i od závěru šetření katastrálního úřadu v roce [rok], který prověřil zákres hranic pozemku [číslo], [číslo], [číslo] v KMD mapě a který založil opravu zákresu hranice mezi [číslo] a [číslo] na základě neměřičského náčrtu [číslo] jakož i z šetření katastrálního úřadu v roce [rok], kdy bylo rozhodnuto, že zákres pozemkových parcel katastru nemovitostí [číslo] a [číslo] zůstane v katastrální mapě beze změny, neboť nedošlo k chybě v katastrálním operátu. Jejich držba je tak poctivá, řádná a pravá s ohledem na existenci a platnost jejich nabývacího titulu, tj. kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaní vykonávali držbu v celé výměře 494 m2 pozemku [číslo], jak zapsáno od roku [rok] a v rozsahu uvedeném v kupní smlouvě z roku [rok] ve spojení s geometrickým plánem [číslo] – [číslo] ze dne [datum]. Svým nákladem od roku [rok] pozemek obhospodařují, plochu užívají pro své potřeby, zbudovali na něm přístřešek k uskladnění palivového dřeva. Ke dni [datum] došlo k uplynutí desetileté držby nutné k vydržení jejich vlastnického práva.

14. Žalobci k námitce vydržení uvedli, že žalovaní nemohli nabýt vlastnické právo k novému pozemku v roce [rok], když tuto část ani nevlastnili rodiče žalobce a), a nebyla zahrnuta tak do geometrického plánu [anonymizováno] [jméno], jež byl podkladem pro kupní smlouvu z [datum]. Tvrdili, že přes pozemek [číslo] byl umožněn vjezd na pozemek žalobce a) p. [číslo] v němž bylo bráněno žalovanými až v roce [rok]. Pokud pozemek [číslo] nikdy nebyl zahrazen, nemohli být žalovaní v dobré víře, že jim pozemek patří. Od rodičů žalobce a) odkoupili díl„ a“, který v té době měli žalovaní již zaplocený. Pozemek [číslo] nikdy neměli žalovaní přihrazený, vždy sloužil jako součást cesty [číslo] a jediný vjezd na pozemek [číslo] a to již v době, kdy žalovaní zakoupili nemovitosti v [anonymizováno].

15. Soud se zabýval námitkou vydržení vlastnického práva k nové parcela [číslo] uplatněnou žalovanými, v této souvislosti vycházel z § 134 a následující o. z., platného a účinného do 31. 12. 2013 (dále jen o. z.) za užití § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., kdy běh lhůt a doby se posuzují dle právních předpisů platných a účinných před [datum], pokud začaly běžet před tímto datem. Podstatou vydržení vlastnického práva je jeho nabytí v důsledku kvalifikované držby věci, tedy pozemku [číslo], vykonávané po zákonem stanovenou dobu deseti let, kdy účelem vydržení je uvést do souladu dlouhodobý faktický stav se stavem právním a umožnit nabytí vlastnictví držiteli, který věc dlouhodobě užívá v dobré víře, že je jejím vlastníkem, při čemž tato dobrá víra je podle právní úpravy dána se zřetelem ke všem okolnostem věci. Bylo tak na žalovaných, aby tvrdili a prokázali, že po tuto dobu zákonnou vydržecí desetiletou byli držiteli v dobré víře (tzn. minimálně od [datum] do [datum]).

16. Žalovaní své vlastnické právo odvozovali od uzavřené kupní smlouvy z [datum], kterou koupili od rodičů žalobce a) oddělený díl„ a“ geometrickým plánem č. zakázky [číslo] – [číslo] (zaměřil [anonymizováno] [jméno]) určený ke sloučení do pozemku p. [číslo] který byl dle dvou kupních smluv z [datum] bezpodílovým spoluvlastnictvím (dnes SJM) žalovaných. Díl„ a“ byl oddělen geometrickým plánem z pozemku [číslo] PK ve stejnodílném spoluvlastnictví rodičů žalobce (viz obsah notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], [spisová značka]). Jak bylo již výše uvedeno, vycházeje ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] a jeho výpovědi soud uzavřel, že na základě této kupní smlouvy žalovaní nemohli nabýt vlastnické právo k novému pozemku [číslo]. Sám znalec uvedl, že geometrický plán z roku [rok] s pozemkem [číslo] nespojoval vlastnické vztahy žalovaných, tedy uvedenou kupní smlouvou vlastnické právo k pozemku na žalované nepřešlo, když ani pozemek p. [číslo] ve vlastnictví rodičů žalobce nebyl, pozemek [číslo] byl součástí pozemku [číslo]. Uvedenému nasvědčuje i oznámení katastrálního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno], kdy byla oznámena oprava chybného zobrazení vlastnické hranice mezi [číslo] a [číslo] a oprava výměry pozemku [číslo] z původních 414 m2 na současných 494 m2. Žalovaní při převodu dílu„ a“ měli k dispozici geometrický plán z roku [rok], kupní smlouvu ze dne [datum] na geometrický plán odkazující, tedy věděli jaká část [číslo] PK je na ně převedena. Navíc soud je toho názoru, že část dílu„ a“ byla v té době již zaplocena, když jak sám žalovaný ve své výpovědi uvedl, plot zbudoval v roce [rok]. Na místním šetření bylo zjištěno (viz fotodokumentace), že tento plot se nachází jak mezi pozemky [číslo] a [číslo], tak mezi [číslo] a [číslo]. Tvrzení žalobce a), že jeho rodiče prodali část svého pozemku [číslo] dle PK žalovaným, kteří tehdy tvrdili, že jej mají již zaplocený, se soudu jevilo s ohledem na výše uvedené, jako vysoce pravděpodobné. Výpověď žalovaného, že díl„ a“ byl v roce [rok] v terénu vymezen sloupky a lískovými keři se soudu jevilo účelové, s ohledem na shora prezentované hodnocení důkazů.

17. Svědkyně [příjmení] [příjmení], dcera žalovaných, vypověděla, že na pozemku [číslo] je složeno dřevo, předtím tam byla tráva a kytky, o které pečovala žalovaná, neviděla žalobce a) vjíždět na pozemek [číslo]. Odhadla, že plot za dřevem byl vystavěn před 35 lety (což znamená v roce [rok]).

18. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zeť žalovaných, uvedl, že do [anonymizováno] jezdil od roku [rok], žalobce a) zná od vidění, jezdí na svůj pozemek v autě kolem nich. Na pozemku [číslo] je složeno dřevo, předtím tam byla tráva, kterou sekali a na [číslo] parkovali.

19. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], dcera žalovaných, uvedla, že na pozemku [číslo] je od roku [rok] či [rok] složeno dřevo, předtím tam byla travnatá plocha k parkování. [příjmení] sekali žalovaní. Viděla žalobce a) jak najíždí přes [číslo] na svůj pozemek [číslo], když uvedla, že přejížděl v místech, kde je dnes uskladněné dřevo.

20. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zeť žalovaných, uvedl, že do [anonymizováno] jezdil od roku [rok]. Na pozemku [číslo] byla tráva sekaná žalovanými, dnes je na něm uskladněno dřevo. Přes tento pozemek [číslo] viděl žalobce a) i další osoby (zřejmě rodiče žalobce) vjíždět s károu na pozemek [číslo], stejně tak i bratra žalobce a).

21. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na pozemek [číslo] se dostávalo přes pozemek [číslo], kdy jiný vjezd tam nebyl. Tímto způsobem se na pozemek jezdilo již před čtyřiceti – padesáti lety, on sám tímto způsobem vozil hnůj traktorem na [číslo]. Několik let zpátky ho žalovaný kontaktoval s tím, že si nepřeje, aby přes pozemek [číslo] jezdil, neboť tu cestu koupil žalovaný.

22. Svědek [příjmení] [jméno], synovec žalobce a) a soused žalovaných, uvedl, že na pozemku [číslo] hospodařil, hospodaření ukončil před šesti lety. Jezdil na [číslo] přes pozemek [číslo] většinou traktorem, neboť jiná přístupová cesta na pozemek [číslo] nebyla. [příjmení] na pozemku [číslo] je uskladněno poslední čtyři – pět let.

23. Svědek [jméno] [celé jméno žalobce], bratr žalobce a), uvedl, že na pozemek [číslo] jezdil do roku [rok] traktorem přes pozemek [číslo], již tehdy byl pozemek žalovaných oplocený.

24. Ze shora popsaných svědeckých výpovědí soud uzavřel, že přes pozemek [číslo] se jezdilo převážně traktorem na pozemek [číslo] a to již za života rodičů žalobce a). Svědek [celé jméno žalobce] sám tam jezdil traktorem ještě v roce [rok], a svědek [jméno] ještě v roce [rok] a žalobce a) tam vjížděl autem jak potvrdila svědkyně [příjmení] [příjmení]. Žalovaní až v roce [rok] přístup na pozemek [číslo] zamezili vyskladněním dřeva na pozemku [číslo]. Žalovaný sice uvedl, že dřevo bylo na [číslo] již v roce [rok], ale jeho výpověď nekoresponduje s výpověďmi svědků [příjmení], [jméno] i se samotným faktem, že na pozemek [číslo] se vjíždělo pokojně přes [číslo] až do roku [rok]. Tedy žalovaní od roku [rok], kdy údajně dle nich nabyli vlastnického práva k pozemku [číslo] kupní smlouvou ze dne [datum], až do roku [rok] nenamítali nic proti vjíždění přes pozemek [číslo] na pozemek [číslo], po tuto dobu ani neuplatňovali své vlastnické nároky k pozemku [číslo]. To, že o pozemek se starali, sekali trávu, jak vypověděli shora uvedení svědci i žalovaný samo o sobě nemůže vést k závěru, že vlastnické právo k pozemku vydrželi. Navíc ze znaleckého posudku vyplynulo, že pozemek [číslo] je součástí [číslo], jež je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných v rozsahu jedné poloviny a žalobců v rozsahu každý jedné čtvrtiny. Takže pokud se o pozemek [číslo] žalovaní starali, tak soud uzavřel, že z titulu výkonu spoluvlastnického práva k pozemku [číslo]. Je třeba připomenout, že předpokladem dobré víry je„ zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, jde o to, zda držitel„ měl nebo mohl mít pochybnosti, že plocha (výměra) držených pozemků neodpovídá ploše uvedené v kupní smlouvě“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2000 sp. zn. 22 Cdo 1848/98). Žalovaní však takové pochybnosti mít nemohli s ohledem na obsah kupní smlouvy a geometrický plán z roku [rok], se kterým nebyl spojen přechod vlastnického práva k pozemku [číslo] na žalované. Navíc oprava výměry pozemku [číslo] v katastru nemovitostí byla provedena až v roce [rok]. Z oznámení katastrálního úřadu ze dne [datum] (citované již shora) je zřejmé, že až v roce [rok] katastrální úřad provedl opravu výměry pozemku [číslo] z původních 414 m2 na současných 494 m2. Nemalou roli v daném případě hraje i ta skutečnost, že žalovaní pozemek [číslo] nikdy neměli zaplocený. Měli zaplocený pozemek [číslo] a to již v době, kdy uzavírali kupní smlouvu s rodiči žalobce a). Uvedené bylo zjištěno samotnou výpovědí žalovaného, který uvedl, že plot směrem k pozemku [číslo] byl již zbudován před rokem [rok], což koresponduje i s výpovědí svědkyně [příjmení], která se vyjádřila ke stáří plotu.. Rovněž pokud se za života rodičů žalobce a) jezdilo přes [číslo] a pokud by tento měl být součástí pozemku [číslo] (dříve [číslo] dle PK), jak tvrdili žalovaní, je nelogické, aby rodiče žalobce a) pozemek [číslo] prodali kupní smlouvou ze dne [datum] žalovaným, čímž by si značně ztížili, ne-li znemožnili přístup na svůj pozemek [číslo] dle PK. Lze tak přisvědčit argumentaci žalobců, že žalovaní kupní smlouvou z [datum] koupili tu část pozemku [číslo], kterou již z části v té době měli zaplocenou. Uvedený závěr koresponduje i se závěrem soudního znalce, o kterém bylo již pojednáno shora. Tedy žalovaní museli si být vědomi toho, že kupní smlouvou nenabývají vlastnictví též k části pozemku za plotem, tedy té části vytyčené geometrickým plánem Ing. [celé jméno znalce].

25. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žalovaní vlastnické právo k pozemku [číslo] nenabyli vydržením, když pro vydržení nebyly shledány potřebné podmínky požadované § 134 o. z. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak jak z výroku rozsudku bod bodem I. je patrno. Nabývací titul v podobě kupní smlouvy žalovaným nesvědčil, z důkazního řízení popsaného shora nebylo možné uzavřít, že držby pozemku [číslo] jako sousedního pozemku k pozemku [číslo] se ujali žalovaní v dobré víře, že jim pozemek jako výlučným vlastníkům náleží. Navíc žalovaní ani netvrdili, že se držby ujali v omylu, když odvozovali své vlastnické právo k pozemku [číslo] z kupní smlouvy, s níž však vlastnické právo k pozemku [číslo] nelze spojovat (jak popsáno shora- vis znalecký posudek).

26. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř, tedy plným procesním úspěchem žalobců ve sporu.

27. Náklady řízení žalobce a) jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], nákladem spojeným se zpracováním znaleckého posudku ve výši [částka], dále odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., a to za dva úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, jedním úkonem za návrh na přerušení řízení ve výši [částka] (polovina úkonu ve výši [částka]), a dále osmi úkony právní služby po [částka] podle § 12 odst. 4 za užití § 9 odst. 4 písm. b) téže vyhlášky. Těmito úkony jsou návrh na změnu žaloby ze dne [datum], účast na soudním jednání [datum], vyjádření datované [datum], účast na místním šetření [datum], účast na soudním jednání [datum], [datum], [datum] dále písemný závěrečný návrh. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 11 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, dále polovinu náhrady cestovních výdajů vynaložených na cestě ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalobce k místnímu šetření a zpět při ujetí celkem [anonymizováno] km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého TP, cenně pohonné hmoty [částka] na jeden litr v celkové výši [anonymizována dvě slova], tedy polovina činí [částka] dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky číslo 589/2020 Sb.. K uvedené cestě rovněž přísluší žalobci a) náhrada za promeškaný čas ve výši jedné poloviny tj. [částka] dle § 14 odst. 3 uvedené vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat též 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka].

28. Náklady řízení žalobce b) jsou tvořeny odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za užití § 9 odst. 4 písm. b) téže vyhlášky, a to celkem za osm úkonů právní služby – návrh na změnu žaloby ze dne [datum], účast na soudním jednání [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na místním šetření [datum], účast na soudním jednání [datum], [datum], [datum], písemný závěrečný návrh ve věci. K výše uvedeným úkonům je nutné připočítat vždy režijní paušál ve výši [částka], déle polovinu jízdného a polovinu náhrady za čas strávený na cestě k místnímu šetření a zpět ve výši [částka] a [částka] (když druhá polovina byla přiznána žalobci a)). K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21% DPH ve výši [částka], neboť právní zástupce žalobce b) osvědčil, že je plátcem této daně.

29. Výrok pod bodem IV. rozsudku je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníku právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V daném případě žalovaní nebyli ve sporu úspěšní, proto je stíhá povinnost k úhradě nákladů řízení státu. Tyto náklady jsou tvořeny z rozpočtu Okresního soudu v Klatovech vyplacenou odměnou znalci ve výši [částka] přiznanou usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 68/2018 – 129 (právní moc [datum rozhodnutí]), a ve výši [částka] přiznanou usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 68/2018 – 180 (právní moc [datum rozhodnutí]).

30. Při úvaze o lhůtě splatnosti nákladů řízení soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.