5 C 77/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 1 291 541,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 209 133,25 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 209 133,25 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 82 408 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 233 967,93 Kč od 7. 3. 2025 do 20. 3. 2025, co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 834,70 Kč od 21. 3. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 120 212 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Jméno advokátky.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 10 037 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 1 291 541,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 233 967,93 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení. Konstatovala, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností právnická osoba. Původní věřitel uzavřel s žalovaným datum smlouvu o úvěru Anonymizováno datum/Anonymizováno. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, o čemž byl pravidelně upomínán. V upomínce ze dne datum byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k úhradě. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 1 233 967,93 Kč a smluvním úrokem ve výši 57 573,31 Kč splatných nejpozději do 6. 3. 2025.

2. K výzvě soudu učiněné usnesením ze dne datum č. j. 5 C 77/2026 - 47 doplnila žalobkyně svá tvrzení k otázce úvěruschopnosti žalovaného. Uvedla, že její právní předchůdce při ověřování úvěruschopnosti žalovaného vyžadoval zejména informace o jeho pracovním poměru, výši příjmů a výdajů. V doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum žalovaný uvedl, že od ledna 2022 je zaměstnán u společnosti Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem 38 577 Kč, když jeho měsíční výdaje činí 9 955 Kč. Současně žalovaný potvrdil, že si není vědom žádných negativních okolností, které by ohrožovaly jeho schopnost splácet. Bankovní účet žalovaného č. Anonymizováno byl veden u právního předchůdce žalobkyně, který tak měl možnost tvrzené příjmy a výdaje ověřit nahlédnutím na účet. Další informace byly získány z registrů sdružení SOLUS, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací.

3. Soud na jednání konaném datum vyzval žalobkyni v intencích § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby prokázala, že její právní předchůdce poukázal na účet žalovaného 1 243 510 Kč, případně uvedla a prokázala, jakým způsobem byl žalovanému úvěr v uvedené výši poskytnut, a dále, aby uvedla a prokázala, jakou celkovou částku žalovaný z titulu úvěrové smlouvy žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, dosud uhradil.

4. Na uvedenou výzvu bylo reagováno podáním žalobkyně ze dne datum. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byl poskytnut úvěr v celkové výši 1 243 510 Kč, když část byla poskytnuta na úhradu stávajících úvěrů žalovaného a část bez prokazování účelu. Část úvěru tak byla vyplacena ve výši 33 066 Kč na účet číslo č. účtu za účelem předčasného splacení spotřebitelského úvěru žalovaného u právnická osoba., 18 113 Kč bylo vyplaceno na účet č. č. účtu za účelem předčasného splacení dluhu z kreditní karty žalovaného u právnická osoba., 22 331 Kč bylo vyplaceno na účet č. č. účtu za účelem předčasného splacení spotřebitelského úvěru žalovaného u právnická osoba., a částka 1 170 000 Kč byla vyplacena na běžný účet žalovaného číslo č. účtu bez prokazování účelu. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, když před postoupením pohledávky uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně 11 042,07 Kč na jistinu, 20 230,68 Kč na smluvní úrok a 3 104 Kč na poplatky za pojištění, tedy celkem 34 376,75 Kč.

5. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ve věci zůstal zcela pasivním.

6. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V tomto ohledu vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejího seznamu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že ta byla uzavřena mezi právnická osoba. jako zastupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne datum. Na základě této smlouvy pohledávky specifikované v seznamu, jež byl přílohou uvedené smlouvy, byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovaným. právnická osoba. (dále jen banka) dopisem ze dne datum informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni, když toto oznámení bylo dáno k poštovní přepravě dne datum. Uvedené bylo podloženo smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem, oznámením o postoupení pohledávek, jakož i poštovním podacím archem.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „Anonymizováno číslo Anonymizováno Anonymizováno bylo prokázáno, že tento návrh učinila banka ve vztahu k žalovanému dne datum. Banka se zavázala poskytnout žalovanému, jako klientovi, spotřebitelský úvěr v celkové výši 1 245 010 Kč, a to tak, že 1 243 510 Kč na úhradu stávajících úvěrů klienta, respektive bez prokazování účelu a částku ve výši 1 500 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Daným úvěrem měl být uhrazen spotřebitelský úvěr žalovaného u právnická osoba. ve výši 33 066 Kč, dále u právnická osoba. ve výši 18 113 Kč a spotřebitelský úvěr u banky ve výši 22 331 Kč, když částka 1 170 000 Kč měla být převedena ve prospěch účtu klienta - žalovaného č. Anonymizováno Úvěr měl být úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 8,49 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 500 Kč, RPSN 8,86 %. Žalovaný se zavázal splatit celý úvěr včetně příslušenství ve 119 pravidelných měsíčních anuitních splátkách po 15 513 Kč, když zároveň bylo sjednáno pojištění úvěru, kdy pojistné měsíční činilo 10 % z výše měsíční anuitní splátky, aktuálně 1 552 Kč. Ze zprávy právnická osoba. datované datum bylo prokázáno, že na účet číslo č. účtu byla v období od Anonymizováno do datum připsána částka 33 066 Kč pod VS var. symbol. Ze zprávy právnická osoba. datované datum bylo prokázáno, že na účet číslo č. účtu byla dne datum připsána částka 18 113 Kč. právnická osoba., dopisem ze dne datum potvrdila úplné uhrazení spotřebitelského úvěru žalovaným částkou 22 331 Kč. Výpisem z účtu žalovaného číslo Anonymizováno bylo prokázáno, že na tento účet žalovaného byla dne datum připsána částka ve výši 1 170 000 Kč z titulu čerpání úvěru. Lze uzavřít, že banka svoji povinnost vyplývající z uvedené smlouvy, kterou akceptovala dopisem ze dne datum (jak bylo prokázáno obsahem uvedeného dopisu) splnila, když uhradila závazky žalovaného výše uvedené a zbývající část poskytnutého úvěru ve výši 1 170 000 Kč poskytla na účet žalovaného.

8. Z obsahu shora uvedené úvěrové smlouvy je zřejmé, že v ní žalovaný vystupoval jako spotřebitel, když samotná smlouva o úvěru podléhala zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, jak evidentní ze samotného znění návrhu na uzavření smlouvy. S ohledem na tuto skutečnost, bylo nutné úvěrovou smlouvu posuzovat v intencích § 75, § 84 odst. 2 a § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Podle těchto zákonných ustanovení je povinen poskytovatel a zprostředkovatel provozovat svou činnost s odbornou péčí, posuzovat úvěruschopnost spotřebitele.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první je smlouva neplatná.

10. V řízení mezi účastníky nebylo sporné uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí bankou, tedy právním předchůdcem žalobkyně, žalovanému tvrzených úvěrových prostředků. Banka však měla povinnost ve světle výše uvedených zákonných ustanovení před uzavřením úvěrové smlouvy řádně „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o spotřebiteli, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů“ úvěruschopnost žalovaného posoudit. Žalobkyně na podporu svých tvrzení, že banka před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečně, s náležitou péčí prověřovala úvěruschopnost žalovaného předložila záznam o digitální aktivitě, výpis ze seznamu SOLUS, jakož i výpis z účtu žalovaného. Z těchto listin bylo možné uzavřít, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, s průměrným čistým měsíční příjmem za 12 měsíců 38 577 Kč, byl svobodný, měl vlastní bydlení, vzdělání střední s maturitou, měl půjčku u Anonymizováno ve výši 41 500 Kč, kde zbývalo ke splacení 22 331 Kč, dále půjčku u společnosti právnická osoba. ve výši 58 870 Kč, kde zbývalo uhradit 33 066 Kč, a u právnická osoba. ve výši 30 000 Kč, kde zbývalo k úhradě 18 113 Kč. Minimální měsíční výdaje byly vyčísleny na 9 955 Kč. Záznam ze seznamu SOLUS byl negativní (prokázáno výpisem -listinný důkaz na č. l. 23 spisu). Banka při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného rovněž vycházela z výpisu z jeho účtu, kde nelze přehlédnout jeho výdaje za pronájem bytu ve výši 17 500 Kč měsíčně (výdaj datum, datum, datum - tento byl ve výši 18 500 Kč). Bylo tak možné uzavřít, že údaje uvedené žalovaným, že má vlastní formu bydlení, nekorespondují s výpisem z účtu, kde za pronájem pravidelně měsíčně vynakládal částku 17 500 Kč. Banka, jako právní předchůdce žalobkyně, dále tento nesoulad nezjišťovala, úvěr ve výši 1 243 510 Kč žalovanému poskytla, a to při výši měsíční anuitní splátky 15 513 Kč a za situace, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil 38 577 Kč. Žalovanému po odečtení z jeho pravidelného měsíčního příjmu ve výši 38 577 Kč, holého nájemného ve výši 17 500 Kč a pravidelné měsíční splátky na předmětný úvěr ve výši 15 513 Kč by zbývalo 5 544 Kč, což je částka nedostatečná pro další existenci jedince. Soud za této situace uzavřel, že banka s náležitou péčí nezjišťovala úvěruschopnost žalovaného, a přes tuto skutečnost úvěr žalovanému poskytla. S ohledem na to soud shledal smlouvu o úvěru shora specifikovanou neplatnou v intencích § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť banka poskytla spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první téhož zákona. Banka tak naprosto neporovnala skutečné příjmy a výdaje žalovaného, skutečnými výdaji žalovaného se vůbec nezabývala.

11. S ohledem na shora uvedené právní posouzení o neplatnosti smlouvy o úvěru, soud nárok žalobkyně posoudil z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z. Žalovanému byla poskytnuta částka v celkové výši 1 245 010 Kč (z části na úhradu jeho třech jiných úvěrů, z části, a to ve výši 1 170 000 Kč byla poskytnuta na účet žalovaného). Žalovaný uhradil toliko 34 376,75 Kč, jak tvrdila a jednotlivými výpisy podložila žalobkyně. Žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by na poskytnuté částce uhradil více. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť získal majetkový prospěch ve výši 1 209 133,25 Kč bez právního důvodu, a proto dle § 2991 odst. 1 o. z. je povinen vydat žalobkyni oč se obohatil. Soud s ohledem na uvedené žalobě vyhověl, a to v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. První výzva, jež se prokazatelně dostala do dispoziční sféry adresáta - žalovaného, byla datována 6. 3. 2025 a byla dána k poštovní přepravě 7. 3. 2025, jak podloženo výzvou i poštovním podacím archem. Dle § 573 o. z. se výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného 12. 3. 2025. Dle obsahu uvedené výzvy měl žalovaný zaplatit do 20. 3. 2025, pokud tak neučinil, dnem 21. 3. 2025 se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968, § 1970 o. z., a proto jej stíhá povinnost též k úhradě úroků z prodlení. Úrok z prodlení k uvedenému datu činil 12 % ročně dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.

12. S ohledem na shora uvedené, soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, včetně požadovaného kapitalizovaného úroku, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.

13. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně dopisem svého právního zástupce ze dne 17. 9. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky před podáním žaloby, jak doloženo předžalobní upomínkou i potvrzením o podání na poště datovaným 19. 9. 2025. Žalobkyně měla neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu sporu, co do rozsahu 6 %, soud jí proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 51 662 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši 13 260 Kč dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), a to za pět úkonů právní služby - příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloba, doplnění žalobních tvrzení k výzvě soudu podáním ze dne 5. 5. 2026 a účast na soudním jednání dne datum. Za každý z výše uvedených úkonů přísluší režijní paušál ve výši 450 Kč (5 x 450) dle § 13 odst. 4 AT. Součet výše uvedených položek činí 120 212 Kč. Soud pro úplnost uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, když měl na zřeteli nález Ústavního soudu I ÚS 2717/08.

14. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalovaného jako stranu ve sporu převážně neúspěšnou stíhá povinnost doplatit soudní poplatek dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 51 662 Kč, podle položky 1 bod 1 písm. b) tento činí 61 699 Kč, zbývá proto doplatit na soudním poplatku 10 037 Kč. Soud v tomto směru vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

15. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).