5 C 82/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částka, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum a doplněn podáním ze dne datum (č. l. 11 spisu), se domáhal žalobce na žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 %, z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 %, z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 %, z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 %, z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 %, z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně. Konstatoval, že je vlastníkem nemovitosti na adrese adresa, která zanikla k datum. Měsíční nájemné dle smlouvy činilo částka a náklady na služby spojené s užíváním bytu částka. Celková měsíční částka k úhradě činila částka. Žalovaná se s nezaplacením svých závazků odvolávala na soudní spor o nemovitosti vedený u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. spisová značka, kde však již bylo pravomocně rozhodnuto, že nemovitosti jsou ve vlastnictví žalobce. Přesto žalovaná dosud ničeho neuhradila, a to i přes předžalobní výzvu datovanou datum. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti němuž v zákonné lhůtě podala žalovaná odpor s následným vyjádřením. Konstatovala, že u služeb žalobce nedoložil, kolik za ně ve skutečnosti hradil, proto činí částky uvedené ve smlouvě spornými. Vůči žalobnímu nároku uplatnila svoji pohledávku na náhradu nemajetkové újmy. Konstatovala, že v době, kdy spolu účastníci řízení bydleli, se žalobce vůči ní dopouštěl protiprávního jednání ve formě sprostých nadávek, výsměchu, ponižování a výhrůžek, kdy toto jednání zachycují nahrávky. Zmíněné nahrávky však soud ve věci spisová značka k důkazu neprovedl, kdy bylo vedeno řízení o určení vlastnictví k nemovité věci žalované. Žalobce proto svým protiprávním jednáním zasáhl do práv žalované na její důstojnost, zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, stejně tak jako na její vážnost, čest a soukromí. Výše nemajetkové újmy v penězích tím způsobené žalovaná odhaduje na částku částka. V rozsahu uplatněného žalobního nároku ji vůči žalovanému tímto započítává, a to jako obranu ve smyslu § 98 o. s. ř. Podáním odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu byl tento zrušen dle § 174 odst. 2 za užití § 174a odst. 3 o. s. ř. Soud ve věci proto nařídil jednání, v jehož rámci účastníci učinili nesporným, že mezi nimi byla uzavřena nájemní smlouva, a že žalovaný učinil výpověď z nájmu datovanou datum, která byla doručena žalované. Nájemní smlouva byla uzavřena dne datum mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, předmětem nájmu byl byt o velikosti výměra první kategorie sestávající se z 5 pokojů a sociálního zařízení, nacházející se v rodinném domu adresa postaveném na pozemku parcelní číslo v obci obec, k. ú. část obce, zapsaném na list vlastnictví, anonymizováno úřadem obec (dále jen předmětný byt). Nájem byl sjednán od datum na dobu neurčitou, nájemné činilo částka měsíčně a zálohy na služby v součtu částka měsíčně, když nájemné i zálohy měly být splatné k 15. dni v měsíci, ke kterému se platba vztahuje. Z informace o pozemku bylo prokázáno, že pozemek p. č. st. číslo v obci obec, k. ú. část obce, jehož součástí je stavba – budova s adresa, rodinný dům, je ve výlučném vlastnictví žalobce. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena nájemní smlouva dle § číslo, § 2235 a následující o. z., jejímž předmětem byl byt, tak jak jej vymezuje § 2236 odst. 1 o. z. Nájemní smlouva měla písemnou formu, jak to vyžaduje ustanovení § 2237 o. z. Smluvní strany sjednaly nájemné pevnou částkou částka v souladu s § 2246 odst. 1 o. z. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaná jako nájemce platí žalobci jako pronajímateli nájemné společně se zálohami na služby spojenými s užíváním bytu, a to vždy k 15. dni v měsíci, ke kterému se platba vztahuje (soulad s § 2251 odst. 1 o. z.). Dle nájemní smlouvy se žalovaná zavázala platit žalobci z titulu nájemného a záloh částku částka měsíčně, když tohoto svého závazku za období od října rok do datum, tedy po dobu 7 měsíců (jak upřesnil na soudním jednání žalobce), nedostála. Soud proto shledal žalobu důvodnou, proto jí vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, když za 7 shora specifikovaných měsíců dlužné nájemné a zálohy na služby činí částku částka. Součástí žalobou uplatněné částky byl též úrok z prodlení z jednotlivých měsíčních plateb nájemného a záloh, který má oporu v ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a jeho výše požadovaná žalobcem v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., když dnem po splatnosti peněžitého plnění, tj. 16. dne příslušného měsíce, za něž platby měly být poskytnuty, se ocitla žalovaná v prodlení s jejich úhradami. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu nebylo vyúčtování skutečně spotřebovaných služeb žalovanou, ale zálohy na ně, argumentace žalované, že žalobce nedoložil, kolik za ně skutečně hradil, byla lichá. Žalobce tvrdil, že nájemní smlouva zanikla na základě výpovědi ze dne datum, předložil k důkazu výpověď z uvedeného data, kterou žalovaná obdržela, jak sama potvrdila na soudním jednání a reagovala na ni dopisem až ze dne datum. Soud má za to, že pro posouzení nároku žalobce na úhradu nájemného a záloh požadovaných od anonymizováno rok do datum je bezpředmětné zabývat se tím, k jakému datu nájem skončil, neboť je zřejmé, že před datem datum skončit nemohl, tedy do té doby trval, a proto nárok žalobce na nájemné a zálohy byl dán. Pokud by nájem skončil výpovědí ze dne datum, bez výpovědní doby, a to jak má na mysli § 2291 odst. 1 o. z., pak nájem končí dnem, kdy výpověď došla nájemci – žalované, což před datem datum logicky nemohlo být. Bylo proto nadbytečné zjišťovat, jaký den se výpověď dostala do dispoziční sféry adresáta – žalované, aby mohla přivodit zamýšlený následek, tedy skončení nájmu. příjmení žalované spočívala v tom, že má vůči žalobci pohledávku ve výši částka z titulu náhrady nemajetkové újmy podle § 2956 a následující o. z., kdy žalobce se vůči ní dopouštěl protiprávního jednání ve formě sprostých nadávek, výsměchu, ponižování a výhrůžek, což mělo negativní dopad na její zdraví, psychiku. Podáním ze dne datum v rozsahu žalobního nároku ji vůči žalobci započetla, a to jako obranu dle § 98 druhá věta o. s. ř., domáhala se proto zamítnutí žaloby. V této souvislosti soud uvádí, že mají-li věřitel a dlužník vůči sobě navzájem pohledávky, jejichž plnění je téhož druhu (tj. zde peněžité), mohou přivodit jejich zánik započtením dle § 1982 a následující o. z. V daném případě však námitka započtení vznesená žalovanou dle § 98 věta druhá o. s. ř. by představovala provádění rozsáhlého dokazování ke zjišťování nejen samotné existence pohledávky (s tím spojena problematičnost zjišťování skutkových podkladů jejího vzniku), ale i její výše. Toto dokazování by nepřiměřeně prodlužovalo řízení o pohledávce uplatněné žalobou. V této souvislosti lze uvést, že jednostranně nelze započítat ani pohledávky nejisté nebo neurčité, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů. Likvidní je pohledávka, kterou lze co do základu i výše snadno prokázat (zjistit), resp. pohledávka, o níž není rozumných pochyb (v této souvislosti lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017). Soud proto uzavřel, že pohledávka žalované je nekompenzabilní pro její nejistotu a neurčitost ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., proto obrana žalované spočívající v námitce započtení vznesená dle § 98 věta druhá o. s. ř. nebyla shledána důvodnou. V této souvislosti soud uvádí, že v tomto směru při svém rozhodování vycházel též z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí č. j. 31 Cdo 684/2020. Pro úplnost uvádí, aby jeho rozhodnutí bylo předvídatelné, že účastníci byli na jednání se shora prezentovaným právním názorem seznámeni. Vzhledem ke shora prezentovanému názoru ohledně nekompenzabilní pohledávky žalované vůči pohledávce žalobce žalobou uplatněné byly zamítnuty důkazní návrhy žalované vztahující se k prokázání existence a výše nemajetkové újmy, a to CD nosiči a přípisy ze spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka, svědeckou výpovědí jméno příjmení, anonymizováno zprávou ze dne datum i znaleckým posudkem. Žalovaná dále argumentovala tím, že měla uzavřenou s žalobcem smlouvu o důchodu, která je však neplatná, jak ostatně uvedl i Okresní soud v Klatovech ve svém rozsudku ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací (právní moc datum rozhodnutí). I přesto, že byla žalovaná toho názoru, že smlouva o důchodu je neplatná, přesto tvrdila, že na jejím základě jí měl žalobce plnit částka měsíčně a pokud tak nečinil, vytvořil tím protiprávní vztah. Soud se s touto argumentací žalované neztotožnil, neboť z neplatného právního jednání neplynou pro strany žádná práva, ale ani žádné povinnosti, a pokud žalobce neplatí žalované částka měsíčně, nejedná protiprávně. Naopak pokud by žalované plnění z titulu neplatné smlouvy o důchodu poskytl, měl by nárok na jeho vrácení z titulu bezdůvodného obohacení s odkazem na § 2991 odst. 1, 2 o. z. Z odůvodnění shora specifikovaného rozsudku zdejšího soudu č. j. číslo jednací je zřejmé, že žalobce se měl zavázat hradit žalované rentu po dobu anonymizováno let ve výši částka měsíčně. Vzhledem k závazku žalobce jako plátce k plnění důchodu na dobu delší než anonymizováno let, smlouva vyžadovala písemnou podobu dle § 2701 odst. 2 o. z. Písemná forma v daném případě dodržena nebyla, proto smlouva o důchodu byla neplatná. Bylo proto bezpředmětné provádět důkazy k existenci závazku žalobce k placení důchodu, svědeckou výpovědí jméno příjmení, nahrávkami a facebookovou komunikací, jakož i protokolem z opatrovnického spisu, v němž měla být obsažena výpověď svědka jméno celé jméno žalobce, proto soud tyto důkazní návrhy zamítl. Rovněž neshledal přiléhavým poukaz žalované na ustanovení § 6 odst. 1, 2 o. z., podle kterého každý má povinnost jednat v právním styku poctivě, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Žalobce tím, že neplnil žalované na základě neplatného právního jednání, se nedopustil nepoctivého ani protiprávního činu. Žalovaná naopak byla ta, co neplnila závazky pro ni plynoucí z platného právního jednání, tedy z platně uzavřené nájemní smlouvy. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tedy plným procesním úspěchem žalobce ve sporu, který dopisy ze dne datum a datum vyzval žalovanou k úhradě žalobou uplatněných částek. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za 5 úkonů právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, doložená porada s klientem přesahující 1 hodinu realizována dne datum, tj. před nařízeným ústním jednáním, účast na soudním jednání, dále pěti režijními paušály po částka dle § 13 odst. 3 zmíněné vyhlášky. Žalobci přísluší též náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestě ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalobce k soudnímu jednání a zpět při ujetí anonymizováno km, průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty částka na 1 litr, základní sazbě částka na 1 ujetý km v celkové výši částka dle § 13 odst. 4 zmíněné vyhlášky za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 589/2020 Sb. Za uvedenou cestu přísluší též náhrada za promeškaný čas v rozsahu 6 hodin ve výši částka podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21 % DPH dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši částka, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí částka. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).