5 C 96/2019

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 0,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [příjmení] [jméno].

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [anonymizována tři slova] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 9% ročně. Konstatovala, že uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu, na základě které se zavázala žalované poskytnout peněžní částku [částka] [anonymizována dvě slova] a žalovaná se zavázala tuto částku se sjednaným úrokem vrátit. Na základě následné dohody žalobkyně a žalované [datum] poskytla žalobkyně úvěr bezhotovostním převodem ze svého účtu v měně [anonymizováno], a to konkrétně v částce [částka] na účet žalované uvedený ve smlouvě. [příjmení] [částka] odpovídala ke dni [datum] částce [anonymizována tři slova], tedy částce sjednané ve smlouvě. Povinná se zavázala v souladu se smlouvou úvěr vrátit nejpozději do [datum], a to včetně úroku ve výši 15% za celou dobu užívání prostředků úvěru z částky [anonymizována tři slova], což představuje úrok ve výši [anonymizována tři slova] [datum] odeslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, ve které žalovanou vyzývá k úhradě částky [anonymizována tři slova] včetně zákonného úroku z prodlení, smluvní pokuty ve výši [anonymizována tři slova] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalovaná částka [anonymizována tři slova] tak představuje úrok dle článku 3 odst. 3.1. smlouvy o úvěru.

2. Podáním, které soudu došlo [datum], se domáhala žalobkyně změny žalobních tvrzení, kdy žalobou uplatněná částky [anonymizována tři slova] již není požadována z titulu úroku, ale z titulu neuhrazené části poskytnutého úvěru.

3. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] připustil podle § 95 odst. 2 a contrario o. s. ř. změnu žaloby, kterou se domáhala žalobkyně zaplacení částky [anonymizována tři slova] s příslušenstvím z titulu nesplacené jistiny úvěru. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Věc byla vedena u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. [spisová značka].

4. Podáním doručeným soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky [anonymizována tři slova] s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [anonymizována tři slova] od [datum] do zaplacení, a dále částky [anonymizována tři slova] s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [anonymizována tři slova] od [datum] do zaplacení, jakož i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Věc byla vedena u soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobní tvrzení byla totožná s tvrzeními obsaženými ve věci sp. zn. [spisová značka] s tím rozdílem, že částka [anonymizována tři slova] představovala zbytek nesplacené jistiny (z celkové poskytnuté částky [anonymizována tři slova], kdy část jistiny [anonymizována tři slova] byla předmětem řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), a částka [anonymizována tři slova] představovala úrok smluvený.

5. Soud dne [datum rozhodnutí] vydal usnesení č. j. [číslo jednací], kterým řízení vedená u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] spojil ke společnému řízení, které nadále bylo vedeno pod. sp. zn. [spisová značka]. Usnesení nabylo právní moci [datum].

6. Žalovaná se domáhala zamítnutí žaloby, popřela, že by kdy podepsala s žalobkyní smlouvu o úvěru. Pokud jde o žalobkyní tvrzenou smlouvu o půjčce, naoko ze strany žalované byl žalobkyni poskytnut formulář smlouvy o půjčce, avšak jen pro účely převodu této částky na účet žalované, pokud by banka chtěla vidět nějaký smluvní podklad a aby žalobkyně vykázala alespoň nějaký smluvní vztah na území [anonymizováno] Smlouva však nebyla ze strany žalované nikdy podepsána, protože neměla reálný podklad jako půjčka, nýbrž se jednalo o smluvní odměnu. V této souvislosti odkázala na internetovou korespondenci prostřednictvím aplikace [anonymizováno], jež měla dané skutečnosti prokázat. Uvedla, že částka [částka], jež byla připsána na její účet, představovala odměnu za služby, které žalovaná pro žalobkyni na území [anonymizováno] vykonala.

7. V dané věci byl přítomen cizí prvek, neboť žalobkyně je cizí právnická osoba, jde o subjekt s domicilem v [anonymizováno], jak prokázáno výpisem z jednotného státního rejstříku. Soud se proto zabýval tím, zda je dána pravomoc českým soudů k projednání a rozhodnutí věci a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel z § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů, podle kterého pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení zákona č. 91/2012 Sb. nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje, tj. v daném případě proti žalované. Podle § 85 odst. 3 o. s. ř. obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo. V daném případě sídlo žalované bylo na území České republiky, když v úvěrové smlouvě účastníci sjednali písemně dohodu o místní příslušnosti jiného soudu prvého stupně v intencích § 89a o. s. ř.. Z obsahu úvěrové smlouvy vyplývá, že smluvní strany sjednaly místní příslušnost Okresního soudu v Klatovech. Jde-li o určení rozhodného práva, tedy právního řádu, podle kterého daný právní vztah účastnic měl být posuzován, pak přímo v úvěrové smlouvě účastníci řízení zvolili právní řád České republiky, když odkázali na § 2395 o. z. (viz obsah úvěrové smlouvy článek 6.1.). Takovéto ujednání je v souladu s článkem 36 vyhlášky č. 95/1983 Sb..

8. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

9. Z předložené smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně, zastoupena jednatelem [příjmení] [příjmení] (podpořeno výpisem z rejstříku) jako věřitelem se zavázala poskytnout žalované, zastoupené jednatelem [jméno] [jméno] (podpořeno výpisem z obchodního rejstříku), jako dlužníkovi finanční prostředky [částka] [anonymizována dvě slova] na období [datum] do [datum] převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala celý úvěr splatit jednorázovou platbou nejpozději do [datum]. Smluvní strany dohodly úrok z poskytnutého úvěru 15% ze sumy za celé období užívání úvěrových prostředků, to znamená, že úrok činil 15% z částky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], což představuje [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] měl být rovněž splatný do [datum]. Smluvní strany se dohodly na uzavření smlouvy v intencích § 2395 a následující o. z., jak přímo uvedly v úvěrové smlouvě. Žalovaná potvrdila, že smlouvu ve shora popsaném znění zaslala žalobkyni, avšak učinila tak„ naoko“, jen pro účely převodu částky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na účet žalované pro případ, že banka by chtěla vidět nějaký smluvní podklad, a aby žalobkyně vykázala nějaký smluvní vztah na území [anonymizováno]. Účastnice na jednání učinily nesporným, že [částka] bylo připsáno na účet žalované vedený u [právnická osoba]. Z potvrzení banky bylo prokázáno, že [datum] skutečně na uvedený účet číslo [bankovní účet] z účtu žalobkyně [číslo] vedeného u [anonymizováno] odešla platba [částka] s detailem pro příjemce„ smlouva o půjčce z [datum]“. Mezi jednateli obou smluvních stran byla vedena vzájemná komunikace přes aplikaci„ [anonymizováno]“, z níž vzal soud za prokázané, že účastnice řízení jednaly o půjčce, která mezi nimi vznikla dohodou o půjčce ze dne [datum] a měla splatnost [datum]. Dohodly se na tom, že na místo euro měny žalobkyně zašle jinou měnu a to americké dolary v poměru [anonymizováno], to znamená [částka]. Rovněž se dohadovaly o tom, zda žalovaná zašle půjčku na stejný účet zpět, což žalovaná potvrdila (respektive její jednatel [jméno] [jméno]). Mezi jednateli probíhala následně několik týdnů komunikace o vrácení půjčky, když jednatel žalobkyně [datum] napsal, že již je o měsíc déle, než byli domluveni (domluveni [datum]) a činí dotaz, kdy budou peníze na jeho účtu. Jednatel žalované na to reagoval dalšími zprávami, v nichž sliboval, že je zasláno, či bude nebo bylo. Soud má za to, že ze shora provedených důkazů lze spolehlivě učinit závěr, že žalovaná zastoupena jednatelem [jméno] [jméno], si byla dobře vědoma účelu poskytnutých finančních prostředků ve výši [částka] od žalobkyně, a to z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, tedy věděla o tom, že jí byly poskytnuty finanční prostředky a že má povinnost poskytnuté finanční prostředky do určité doby vrátit zpět žalobkyni. Tedy v tomto řízení obsažené tvrzení žalované, že šlo o smluvenou odměnu za služby zrealizované na území [anonymizováno] pro žalobkyni, a že smlouvu o úvěru zaslala žalobkyni jen„ naoko“ se jeví soudu ryze účelové, stejně tak i další tvrzení žalované, že platbou na účet žalované měla být dokladována činnost vyvíjená žalobkyní na území [anonymizováno]. Pokud by tomu tak skutečně mělo být, pak nic nebránilo, aby byla předložena příslušným bankovním ústavům smlouva o odměně za konkrétní dohodnutou práci, kterou měla žalovaná na našem území pro žalobkyni vyvíjet. Žalobkyni se na druhé straně dostatečně zdařilo prokázat, že převedla na účet žalované finanční prostředky ve výši [částka] na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne [datum], když smluvní strany následně dohodou změnily měnu v níž úvěr měl být poskytnut (§ 1901 o.z.). Soud vzhledem k tomu, že shledal obranu žalované účelovou a naopak tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru za dostatečně prokázané, zamítl důkazní návrhy žalované dotazem na [anonymizována dvě slova], svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], statutárními orgány [právnická osoba] a.s., [právnická osoba] a emailovou korespondencí s [jméno] [příjmení] pro nadbytečnost. Navrženými důkazy se žalovaná totiž snažila prokázat, že vyvíjela na území [anonymizováno] pro žalobkyni činnost, obstarávala účty žalované, vyhledávala pro ni kontakty, za což jí náleží odměna [částka]. Soud sice k důkazu provedl faktury a výpisy z účtu, kdy žalobkyně uhradila dne [datum] žalované na základě vystavené faktury ze dne [datum] - [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] za poskytnutí obchodních konzultací, ale z těchto důkazů nedovodil žádných významných zjištění.

10. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi účastnicemi řízení byla platně dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru v intencích § 2395 a následující o. z.. Uvedenou smlouvou se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že poskytne žalované jako úvěrované finanční prostředky [částka] [anonymizována dvě slova] Následně mezi účastnicemi řízení došlo k dohodě o změně měny poskytnutých finančních prostředků, kdy na místo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] měla žalobkyně žalované poskytnout [částka]. Žalobkyně svoji povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy splnila, když dne [datum] na účet žalované poukázala [částka]. Žalovaná se zavázala, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] společně s úrokem ve výši [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] uhradí do [datum]. Této své povinnosti žalovaná nedostála, soud proto žalobě v rozsahu jistiny tj. částky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vyhověl, jakož i v rozsahu částky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], představující úrok, který má oporu v ustanovení § 2395 o. z., když takováto výše úroku byla mezi smluvními stranami sjednána. V této souvislosti soud uvádí, že smluvními stranami byli podnikatelé, tak jak je vymezuje § 421 odst. 1 o. z.. Splatnost jistiny [částka] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova]) dle obsahu úvěrové smlouvy nastala [datum]. Pokud žalovaná do uvedeného data peněžní plnění žalobkyni neposkytla, dnem [datum] se ocitla v prodlení a stíhá ji povinnost dle § 1968, § 1970 o. z., k úhradě úroků z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. a ke dni prodlení činila 8,5 % ročně. Soud proto vyhověl žalobě v rozsahu vymezeném ve výroku I. rozsudku. Jde-li o požadovanou částku [částka], pak tato má oporu v § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Představuje náklady žalobkyně spojené s uplatněním pohledávky, když v daném případě mezi účastnicemi řízení jako podnikateli vznikl vzájemný závazek.

11. Jak bylo již výše uvedeno, žalobkyně má nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, když výše úroku z prodlení ke dni prodlení žalované činila 8,5% ročně, nikoli žalobkyní požadovaných 9% ročně z částky [anonymizována tři slova] (tj. část jistiny). Soud proto v rozsahu úroku z prodlení ve výši 0,5% ročně z částky [anonymizována tři slova] od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (viz výrok II. rozsudku). Žalobkyně rovněž požadovala úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [anonymizována tři slova] představující úrok, i v tomto směru soud žalobu zamítl (viz výrok II. rozsudku). V daném případě žalobkyně požadovala úrok z prodlení z úroků, což je možné pouze tehdy, bylo-li toto ujednáno smluvními stranami dle § 1806 o. z.. Takovéto ujednání však v úvěrové smlouvě absentuje. V této souvislosti je vhodné uvést, že ustanovení § 1806 o. z., dopadá jak na úroky (v užším smyslu), tak na úroky z prodlení. Proto není-li nic ujednáno, nelze požadovat ani úroky z prodlení s placením úroků ani úroky z prodlení s placením úroků z prodlení.

12. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 3 za užití § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně měla neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu sporu, soud ji proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, které v písemné podobě specifikovala. Žalobkyně dopisem svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo předžalobní upomínkou i podacím lístkem. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby, a to příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, podání učiněné k žádosti soudu datované [datum], [datum] dle § 7 bod 5 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. při tarifní hodnotě [částka] ([anonymizována tři slova] x [anonymizováno]), jedním úkonem právní služby za účast na soudním jednání ve výši [částka] dle § 7 bod 5 téže vyhlášky při tarifní hodnotě [částka] ([anonymizována tři slova] x [anonymizováno]). V této souvislosti je nutné uvést, jde-li o tarifní hodnotu [částka], že do této nebyla započtena částka [anonymizována tři slova], jež byla požadována z titulu úroku ve věci původně sp. zn. [spisová značka], neboť při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství dle § 8 odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.. K výše uvedeným pěti úkonům právní služby je nutné připočítat vždy režijní paušál ve výši [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21% DPH ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka].

13. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.