5 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl předsedou senátu Mgr. Martinem Matějíčkem, jako samosoudcem, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa obě zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem <b>I. Podílové spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], 1. žalované [celé jméno žalované], [rodné číslo] a 2. žalované [celé jméno žalované], [rodné číslo], ke stavební parcele [číslo] o výměře 590 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba [adresa] (víceúčel) v části obce Klatovy III, stojící na stavební parcele [číslo] ke stavební parcele č. 1935 o výměře 163 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), ke stavební parcele č. [rok] o výměře 376 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), k pozemkové parcele [číslo] o výměře 2635 m2 (ostatní plocha) a k pozemkové parcele [číslo] o výměře 25 m2 (ostatní plocha), zapsaným na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, pro obec a katastrální území Klatovy, se zrušuje.</b> <b>II. Stavební parcela [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] v katastrálním území Klatovy, se přikazuje do podílového spoluvlastnictví žalovaných, a to s velikostí podílu [číslo] u 1. žalované a s velikostí podílu [číslo] u 2. žalované.</b> <b>III. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobci z titulu vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku částku 587 927,10 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobci z titulu vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku částku 587 927,10 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Stavební parcela č. 1935, stavební parcela č. 1935, pozemková parcela [číslo] pozemková parcela [číslo] v katastrálním území Klatovy se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.</b> <b>VI. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalované z titulu vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku V. tohoto rozsudku částku 439 862,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VII. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalované z titulu vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku V. tohoto rozsudku částku 806 414,58 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IX. Žalovaným bude po právní moci rozsudku vrácena z účtu Okresního soudu v Klatovech nespotřebovaná záloha znalečného ve výši 3 000 Kč.</b> 1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že zrušené podílové spoluvlastnictví bude vypořádáno tak, že stavební parcela [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], bude přikázána do podílového spoluvlastnictví žalovaných a všechny ostatní nemovité věci pak budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, a to oproti uložení povinnosti všem účastníkům zaplatit za nabytí (spolu) vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem příslušný vypořádací podíl. Podání návrhu odůvodnil žalobce tím, že účastníci, kteří jsou v příbuzenském vztahu (1. žalovaná je sestrou žalobce a 2. žalovaná je jeho neteří), jsou podílovými spoluvlastníky těchto nemovitých věcí, s velikostí všech ideálních podílů [číslo] u žalobce, 1/4 u 1. žalované a [číslo] u 2. žalované, když na stavebních parcelách č. [rok] a č. [rok] se nachází oplocený areál se stavbami ve výlučném vlastnictví žalobce, v jehož výlučném vlastnictví je dále i oplocení areálu a zpevnění manipulačních ploch areálu silničními panely, zejména na pozemkové parcele [číslo]. Předmětné nemovité věci v areálu jsou dlouhodobě účastníky pronajímány prodejně stavebnin. Vzhledem k vyššímu věku žalobce a s přihlédnutím k jeho osobním poměrům, s cílem předejít dalšímu drobení rodinného majetku a případným z toho plynoucím majetkoprávním sporům, je dle žalobce účelné tyto nemovité věci vypořádat, a to i s přihlédnutím k tomu, že již v současnosti vznikají při správě majetku nesrovnalosti mezi účastníky vyplývající ze skutečnosti, že pozemky v oploceném areálu jsou ve spoluvlastnictví účastníků, zatímco stavby na nich umístěné, včetně oplocení a zpevnění ploch silničními panely, jsou ve výlučném vlastnictví žalobce, přičemž vzájemné vztahy mezi spoluvlastníky, resp. zejména vztah mezi žalobcem a správcem majetku žalovaných, tj. manželem 1. žalované, nejsou dobré a vzájemná komunikace je tak velmi obtížnou. Žalobce se před podáním žaloby neúspěšně pokusil o dosažení dohody se žalovanými, které však v konečném důsledku jeho návrh odmítly, a to zejména poukazem na jeho minoritní spoluvlastnický podíl. Dle názoru žalobce přitom není reálné rozdělení věcí účelným s ohledem na funkční celek všech pozemků, který tvoří (s výjimkou stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba, nacházející se v jiné části města Klatovy). Žalobci se nejvhodnějším způsobem vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům tvořícím areál prodejny stavebnin jeví s ohledem na účelné využití majetku z jeho strany přikázání těchto věcí za náhradu do výlučného vlastnictví žalobce, neboť na stavebních pozemcích č. [rok] a č. [rok] stojí stavby v jeho výlučném vlastnictví, a proto by v tomto případě mohlo dojít k dosažení ideálního stavu, tzn. ke sjednocení vlastnického práva k pozemku i ke stavbě, s tím, že zbývající pozemkové parcely [číslo] [číslo] tvoří s těmito stavebními pozemky jeden funkční celek, kdy vzhledem k hospodářskému využití a ekonomické rentabilitě (jedná se o průmyslový areál) by bylo vhodné, aby majetek nebyl dále štěpen a jeho celistvost tak zůstala zachována. Předmětné pozemky byly získány jako náhrada v restitučním řízení v roce 2001, přičemž žalobce poté na vlastní náklady získal do svého vlastnictví stavby umístěné na pozemcích v areálu v dražbě od původního vlastníka Stavebního podniku [obec], s.p., v likvidaci. Na úhradě kupní ceny za tyto stavby se kromě žalobce nikdo jiný, tj. ani žalované, nepodílel. Žalobce pak i nadále činil kroky směřující ke zvelebení a rekonstrukci celého areálu tak, aby jeho finanční výnosnost byla co nejvyšší, z čehož bezvýhradně profitovaly z titulu podílu z nájemného i žalované, přestože se na proměně areálu finančně ani jinak nepodílely, narozdíl od žalobce, jenž za rekonstrukci areálu zaplatil bezmála [částka], jelikož kromě stavební úpravy budovy na stavební parcele č. [rok] nechal do této zavést vodu a plyn, provedl výměnu plotu podél železniční tratě, zasklení oken ve skladové hale, nechal zrekonstruovat železné a dřevěné prvky v areálu a provedl další drobné činnosti. V souladu se soudní praxí se přitom za účelné využití věci při rozhodování o způsobu vypořádání považuje i údržba a oprava věci. Navíc je žalobce k předmětným pozemkům citově vázán, protože se jedná o zbytky majetku po jeho předcích, jejichž část zahynula v koncentračních táborech a žalobce již od počátku projevuje silnou vůli tento majetek obhospodařovat a spravedlivě rozšiřovat i pro další potomky.

2. Žalované ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvedly, že žaloba v podstatě není důvodnou, jelikož žalobce jejím podáním sleduje pouze zištný cíl, neboť je významně minoritním podílovým spoluvlastníkem dosud společných nemovitých věcí. Žalované však nechtějí bránit žalobci v odchodu ze spoluvlastnického vztahu a vyjádřily tak ochotu vypořádat jeho menšinové spoluvlastnické podíly, když poukázaly na to, že žalobce evidentně nemá k předmětným nemovitým věcem ten správný vlastnický vztah, protože nežádá o jejich přikázání do svého vlastnictví (pokud jde o nemovitou věc na [anonymizováno] náměstí v [obec]). Žalované tedy souhlasily s tím, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků ke stavební parcele [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] v [ulice] ulici ([ulice]) v [obec] a aby toto spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že uvedená stavební parcela, jejíž součástí je stavba [adresa], bude přikázána do podílového spoluvlastnictví obou žalovaných. Pokud však jde o zbývající nemovité věci, nacházející se v areálu prodejny stavebnin, žalované s návrhem žalobce na vypořádání spoluvlastnictví tak, že by tyto pozemky byly za náhradu přikázány do jeho výlučného vlastnictví, nesouhlasily, a to s odůvodněním, že dle jejich názoru jsou příslušné pozemky reálně dělitelné, při zohlednění dosavadních spoluvlastnických podílů. Žalované v této souvislosti poznamenaly, že žalobce, zřejmě i s ohledem na svůj věk, nechce nemovité věci vlastnit, nýbrž je chce prodat, přičemž žalované by měly zájem o získání i těchto pozemků do svého vlastnictví. Poukázaly přitom na skutečnost, že každou nemovitou věc je třeba posuzovat jako samostatný předmět sporu a u každé z nich je proto nutné zabývat se možností jejího reálného dělení. Teprve poté lze uvažovat i o způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví. Menšinový podíl žalobce je však dle žalovaných tak výrazně menšinovým, že přikázání oddělené části sporných nemovitých věcí, odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, není možné označit za účelné využití věci. Žalované nicméně nevyloučily možnost mimosoudního vyřízení věci.

3. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

4. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

5. Předloženým výpisem z katastru nemovitostí, vedeným Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, pro obec a katastrální území Klatovy, list vlastnictví [číslo] bylo v řízení prokázáno, že všichni tři účastníci jsou evidováni jako podíloví spoluvlastníci pozemku st. parc. [číslo] o celkové výměře 590 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (víceúčel), stojící na této stavební parcele a dále pozemku st. parc. č. [rok] o celkové výměře 163 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), na němž stojí stavba průmyslového objektu, zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pozemku st. parc. č. [rok] o celkové výměře 376 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), na němž stojí další stavba průmyslového objektu, zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pozemku parc. [číslo] o celkové výměře 2635 m2 (ostatní plocha, se způsobem využití jako manipulační plocha) a pozemku parc. [číslo] o celkové výměře 25 m2 (ostatní plocha, se způsobem využití jako manipulační plocha), a to s velikostí podílu [číslo] u žalobce, 1/4 u 1. žalované a [číslo] u 2. žalované. Výlučným vlastníkem obou uvedených staveb průmyslových objektů, jakož i vlastníkem zbývající stavby průmyslového objektu, postavené na pozemku st. parc. č. 1935, které jsou součástí uceleného areálu prodejny stavebnin, je žalobce, jak bylo prokázáno předloženým výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] když žalobce tyto stavby nabyl do svého vlastnictví na základě dražby konané dne [datum] v souladu se zákonem č. 26/2000 Sb., jak vyplynulo z obsahu tohoto výpisu a ze žalobcem předloženého potvrzení dražebníka o nabytí vlastnictví ze dne [datum]. Umístění veškerých předmětných nemovitých věcí je pak zachyceno na předložené kopii katastrální mapy, vyhotovené katastrálním pracovištěm dne [datum]. V řízení tedy byla prokázána jak pasivní legitimace obou žalovaných, tak i aktivní legitimace žalobce, který tak byl oprávněn činit dispoziční úkony ve vztahu k danému nemovitému majetku, tzn. i podat návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

6. Pokud jde o samotnou otázku zrušení a případného vypořádání prokázaného podílového spoluvlastnictví, mezi účastníky nebylo před zahájením řízení u zdejšího soudu dosaženo dohody jakožto základního způsobu zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem a vzájemného vypořádání. Při platnosti zásady, že nikdo nemůže být nucen, aby setrvával ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 o. z.), proto nezbylo než rozhodnout o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem na základě návrhu podaného u zdejšího soudu, v jehož obvodu se předmětné věci nacházejí. Výše citované ustanovení § 1147 o. z. stanoví pořadí jednotlivých specifikovaných způsobů vypořádání, když prvním a přednostním způsobem je rozdělení věci. V případě stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], lze v této souvislosti bez dalšího dovodit jednoznačný (a o stávající judikaturu se opírající) závěr o tom, že reálné (tj. vertikální – horizontální u staveb není možné) rozdělení předmětného objektu [adresa] dle zapsaných podílů ani v jiném poměru není možné, jelikož v žádném podlaží nelze vymezit podíly o velikosti [číslo], 1/4 a [číslo] či jiný podíl tak, aby měl samostatný přístup, napojení na sítě a samostatné vytápění. Takové rozdělení se totiž připouští jen tehdy, mohou-li na základě stavebních úprav podle stavebních předpisů vzniknout samostatné budovy, přičemž dále je nutné přihlédnout i k tomu, že dělení by mohlo mít za následek rozkouskování nemovité věci na tak malé části, že by je nebylo možné účelně či hospodářsky využít, v důsledku čehož by se takovým rozdělením mohla podstatně snížit hodnota nemovité věci (viz. § 1144 odst. 1 o. z.). Při úvaze o reálnosti rozdělení stavby je pak dále nutné přihlédnout i k tomu, že její dělení vždy vyžaduje vynaložení určitých nákladů a v tomto ohledu je tedy nutné zohlednit i ochotu spoluvlastníků vůbec takové náklady vynaložit.

7. Předmětné pozemkové parcely nacházející se uvnitř areálu stávající prodejny stavebnin, resp. pouze ty z nich, které nejsou zastavěny stavbami ve výhradním vlastnictví žalobce, tzn. pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] teoreticky patrně reálně (technicky) rozdělit lze, byť zřejmě při striktním respektování velikostí jednotlivých spoluvlastnických podílů se taková varianta jeví jako prakticky nerealizovatelná, avšak v daném případě je třeba vyjít ze závěru prezentovaného znalkyní [celé jméno znalkyně] o tom, že tento areál z roku 1960, sloužící v minulosti jako sklad sypkých hmot bývalého Okresního stavebního podniku v [obec], nelze rozdělit, jelikož rozmístění objektů, zejména pak skladové haly uprostřed areálu (na stavební parcele č. 1935) s obslužnou komunikací kolem celého tohoto objektu, jakékoliv rozdělení neumožňuje. Od samotného počátku existence tohoto areálu všechny pozemky a stavby uvnitř něho tvořily jednotný, účelově určený, funkční celek (v řízení ani nebylo tvrzeno, že by tomu někdy bylo jinak), využívaný k uskladnění a nyní i k prodeji stavebního materiálu, jak bylo v řízení prokázáno i žalobcem předloženými listinami, které byly v 90. letech minulého století vyhotoveny v souvislosti s privatizací tehdejšího Stavebního podniku [obec] s.p. jakožto nástupce původní socialistické organizace, jež skladový areál od počátku provozovala, tj. Okresního stavebního podniku v [obec]. Jednotlivé pozemky v areálu na sebe bezprostředně navazují a lze je fakticky využívat ke stávajícímu účelu jen ve spojení s ostatními pozemky, tj. jako jednolitý celek. Případné reálné rozdělení nezastavěných pozemků by zcela zjevně (i jen z laického pohledu) odporovalo zásadě účelnosti využití jednotlivých podílů. Dle názoru soudu je nepochybné, že i do budoucna je nutné na tyto pozemky, ve spojení s dalšími nemovitými věcmi v areálu, pohlížet, má-li být jejich vlastnictví spojeno i nadále s hospodářským užitkem, jako na komplex věcí, které mohou pouze jako celek sloužit k určitému (za celou dobu existence areálu neměnnému) účelu a i za analogického užití ustanovení § 1142 odst. 1 o. z. je tudíž namístě dospět k závěru o nemožnosti rozdělení pozemků uvnitř areálu. Zcela nepochybně lze také bez dalšího důvodně dovozovat, že rozdělením pozemků by se mohla podstatně snížit hodnota veškerých nemovitých věcí v areálu (§ 1144 o. z.), neboť by mohlo dojít významným způsobem např. ke značnému zkomplikování vjezdu do tohoto areálu a pohybu vozidel uvnitř něho, což by se mohlo pochopitelně negativně odrazit i na samotném fungování prodejny stavebnin, z jejíhož provozu účastníci profitují v podobě inkasa nájemného. V tomto ohledu lze tedy uzavřít, že žalovanými navrhované vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem formou jejich rozdělení nesleduje oprávněný zájem nejen žalobce, ale i samotných žalovaných.

8. S ohledem na uvedený závěr proto bylo třeba zvážit další způsob vypořádání, kterým je přikázání věci některému ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Tento způsob vypořádání obecně předpokládá, že alespoň jeden ze spoluvlastníků přikázání věci do svého výlučného vlastnictví navrhuje a je současně schopen zaplatit za přikázání věci přiměřenou náhradu. Tyto předpoklady v projednávané věci již naplněny jsou. Žalované v řízení přistoupily na návrh žalobce a souhlasily s tím, aby nemovitá věc na [anonymizováno] náměstí v [obec], která není součástí areálu prodejny stavebnin, tzn. stavební parcela [číslo] jejíž součástí je víceúčelová budova [adresa] (její část je rovněž účastníky dlouhodobě pronajata a slouží jako prodejna a servis jízdních kol), byla přikázána do jejich podílového spoluvlastnictví, a to tím způsobem, že stávající spoluvlastnický podíl žalobce o velikosti [číslo], tj. [číslo], mezi ně bude rozdělen rovným dílem. Soud tedy poté, kdy bylo výrokem I. tohoto rozsudku rozhodnuto o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků ke všem předmětným nemovitým věcem, přikázal tuto stavební parcelu, jejíž součástí je zmíněná stavba, do podílového spoluvlastnictví žalovaných (výrok II.), u nichž tak dochází k navýšení jejich stávajících podílů, a to u každé z nich o polovinu podílu žalobce. Podíl 1. žalované poté, kdy je tedy této přikazována polovina podílu žalobce o velikosti [číslo], bude nyní činit [číslo] ([číslo] + [číslo]). Podíl 2. žalované po přikázání poloviny podílu žalobce pak bude činit [číslo] ([číslo] + [číslo]). Oběma žalovaným (každé zvlášť) tudíž současně vzniká povinnost zaplatit žalobci z titulu vypořádání spoluvlastnictví polovinu částky připadající na jeho spoluvlastnický podíl. Obvyklá (tržní) cena stavební parcely [číslo] se stavbou [adresa], stanovená předloženým znaleckým posudkem znalkyně [celé jméno znalkyně] [číslo] ze dne [datum] celkovou částkou 3 665 000 Kč, byla znalkyní v průběhu řízení navýšena s ohledem na aktuální specifickou situaci na trhu s nemovitými věcmi o 10 %, tzn. na částku [částka]. Výši spoluvlastnického podílu žalobce ([číslo]) tak odpovídá částka [částka]. Každé ze žalovaných proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši poloviny této částky, tj. ve výši 587 927,10 Kč (výroky III. a IV.). Pro zaplacení byla dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Na základě tohoto způsobu vypořádání tedy bude 1. žalované, vycházeje z částky 4 031 500 Kč, náležet spoluvlastnický podíl odpovídající finančnímu ekvivalentu v částce 1 595 802,10 Kč a 2. žalované v částce [částka].

9. Zájem o nabytí nemovitých věcí v areálu prodejny stavebnin do svého výlučného vlastnictví (či spoluvlastnictví v případě žalovaných) prezentovaly obě sporné strany. Žalované, které v řízení vystupují ve shodě, byť se u nich z hlediska procesního práva nejedná o tzv. nerozlučné společenství dle § 91 odst. 2 o. s. ř., v této souvislosti argumentovaly ve svůj prospěch v podstatě pouze tvrzením, že spoluvlastnický podíl žalovaného je oproti součtu jejich podílů výrazně menšinovým. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že stávající právní úprava zrušení spoluvlastnictví soudem již, narozdíl od úpravy předchozí, obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, výslovně hledisko velikosti podílu jakožto faktor, k němuž by měl soud při vypořádání spoluvlastnictví zásadně vždy přihlížet, nezmiňuje. V posuzované věci má soud zato, že je nutné mnohem více než prostou velikost podílů (byť je podíl žalobce menší než podíl 2. žalované, je na druhé straně větší než podíl 1. žalované a navíc rozdíly ve velikosti jednotlivých podílů účastníků nejsou nijak zásadní) akcentovat skutečnost, že na části předmětných pozemkových parcel, konkrétně na stavebních parcelách č. [rok] a č. [rok], jsou postaveny stavby průmyslových objektů ve výlučném vlastnictví žalobce, které společně se zbývajícím průmyslovým objektem na stavební parcele č. [rok], jenž je rovněž ve výlučném vlastnictví žalobce a s předmětnými manipulačními plochami parc. [číslo] parc. [číslo] slouží (a dle tvrzení žalobce tomu tak má být i nadále) danému účelu. Navíc z obsahu dalšího znaleckého posudku znalkyně [celé jméno znalkyně] [číslo] ze dne [datum] (vyhotovení obou znaleckých posudků této znalkyně, z nichž bylo v řízení vycházeno, zajistil na své náklady žalobce) vyplývá, že jenom samotná hodnota všech tří průmyslových objektů ve výhradním vlastnictví žalobce výrazně, a to téměř dvojnásobně, převyšuje hodnotu pozemkových parcel, které jsou předmětem tohoto řízení. Žalobce tedy sice není spoluvlastníkem s majoritní výší ideálního podílu na předmětných pozemkových parcelách, fakticky je však tím, kdo ze všech účastníků disponuje nejvýznamnější majetkovou hodnotou, uvažujeme-li celý areál jako jeden funkční celek. Ve prospěch žalobce je pak dále nutné hodnotit fakt, že se tento prostřednictvím svých výlučných investic do chodu a zvelebení areálu zasloužil o vytvoření odpovídajících podmínek pro zajištění provozu prodejny stavebnin a choval se tak v tomto ohledu jako řádný hospodář, což přinášelo adekvátní ekonomický užitek nejen jemu samotnému, ale i žalovaným. Soud pak přihlédl i k té skutečnosti, že pokud by byly předmětné pozemky uvnitř areálu přikázány žalovaným, logicky by vyvstala potřeba vyřešit otázku zajištění přístupu žalobce k jeho průmyslovým objektům, zejména pak k centrálnímu objektu na stavební parcele č. 1935 a taktéž by žalobci dále vznikaly i náklady související s úhradou plateb žalovaným za užívání jejich stavebních parcel. Smyslem vypořádání podílového spoluvlastnictví by přitom mělo být navození takového právního stavu, že nadále již ze zrušeného spoluvlastnictví nebudou bývalým spoluvlastníkům vznikat žádné další závazkové vztahy. Toho bude v daném případě dosaženo tím způsobem, že všechny předmětné pozemkové parcely budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, čímž nastane, pokud jde o obě stavební parcely, ideální právní situace, kdy dojde ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm postavené v osobě jediného subjektu. Otázkou zachování obslužnosti a přístupu k jediné pozemkové parcele tvořící areál prodejny stavebnin, která není v podílovém spoluvlastnictví účastníků, nýbrž ve výlučném vlastnictví 1. žalované, tj. ke stavební parcele č. 1935, není třeba se v této souvislosti vůbec zabývat, protože na tomto pozemku je pouze postavena stavba průmyslového objektu ve výlučném vlastnictví žalobce a 1. žalovaná tedy tento pozemek fakticky nijak využívat ani nemůže.

10. Z výše uvedených důvodů proto byly pozemky specifikované ve výroku V. tohoto rozsudku přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, když v řízení nebyly zjištěny žádné důvody pro případné zamítnutí žaloby (§ 1140 odst. 2 o. z.). Žalobci přitom současně byla uložena povinnost zaplatit oběma žalovaným z titulu vypořádání zaniklého spoluvlastnictví odpovídající finanční částky (výroky VI. a VII.). Obvyklá (tržní) cena těchto pozemků, stanovená znaleckým posudkem znalkyně [celé jméno znalkyně] [číslo] ze dne [datum] celkovou částkou [částka], byla znalkyní v průběhu řízení rovněž navýšena o 10 %, tzn. na částku [částka]. Vypořádací podíl s ohledem na výši příslušného spoluvlastnického podílu tak činí u 1. žalované částku [částka] a u 2. žalované částku [částka]. Pro zaplacení těchto částek byla žalobci stanovena totožná lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. Celkově je tedy žalobce povinen zaplatit z titulu komplexního vypořádání spoluvlastnictví ke všem předmětným nemovitým věcem oběma žalovaným souhrnnou částku ve výši [částka] ([částka] + [částka]), zatímco žalované jsou povinny zaplatit žalobci celkem [částka] (2 x [částka]). Rozdíl v hodnotě vypořádacího podílu žalobce na straně jedné a žalovaných na straně druhé tak činí částku [částka].

11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky (výrok VIII.) je odůvodněn skutečností, že se žalobce i obě žalované práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdaly, a to s poukazem na aktuální judikaturu Ústavního soudu (nález sp. zn. I. ÚS 262/20 ze dne [datum]), když v souladu s tímto rozhodnutím by i jinak bylo namístě žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznat s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.

12. Žalované v řízení zaplatily společně a nerozdílně zálohu na znalečném ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že tato částka nebyla ani zčásti na úhradu nákladů znalečného nakonec spotřebována, bylo rozhodnuto o jejím vrácení žalovaným z účtu zdejšího soudu po právní moci tohoto rozsudku (výrok IX.).