6 C 12/2020

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. jméno příjmení a soudkyň Mgr. Jiřiny Hronkové a JUDr. Jarmily Růžkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa o částka s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 15. 6. 2021, č. j. 6 C 12/2020-116

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, tj. ve výrocích I a III, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok I), žalobu co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). V projednávané věci se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky, jež představovala parkované za období od [datum] do [datum], když byl proveden odtah jejího vozidla (tento byl fakturován [právnická osoba] [anonymizováno] ČR a [právnická osoba], která vyfakturovanou částku žalobci uhradila) a bylo dohodnuto, že vozidlo bude prozatímně umístěno v areálu provozovny žalobce. Žalovaná s těmito tvrzeními nesouhlasila, namítala, že si odtah vozidla neobjednala (ani její přítel pan [příjmení]) a dle jejího názoru nebyla platně mezi ní a žalobcem uzavřena smlouva o skladování. Soud prvního stupně své rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalobce převzal vozidlo na základě objednávky třetí osoby, nikoliv k přímé žádosti žalované, této nebylo vydáno žádné potvrzení o převzetí vozidla ani skladní list a nemohlo tak dojít k uzavření smlouvy o skladování. Primární závazkový vztah vznikl mezi žalobcem a objednatelem odtahu a uskladnění vozidla. Pokud měla žalovaná uzavřenou pojistnou smlouvu, pojišťovna následně částečně plnila, a to výši parkovného ve sjednaném rozsahu. Další část parkovného nad tento rámec požadovanou žalobcem (která již nebyla kryta plněním pojišťovny), pak soud prvního stupně posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, když nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva a jedná se tak o plnění bez právního důvodu. Výše bezdůvodného obohacení pak soud prvního stupně určil ve výši [částka] bez DPH za den, a to na základě sdělení pojišťovny o cenách na odstavných nekrytých parkovištích v okrese [obec], [obec] a [obec], tedy ve srovnatelných místech, včetně odstavného parkoviště žalobce.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání a namítá, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, když jako důkaz nepřipustil výslech jejího přítele pana [jméno] [příjmení], který jednání po nehodě v době odtažení vozidla vedl. Měl se vyjádřit k tomu, zda byla či nebyla uzavřena ústní domluva se žalobcem, zda vůbec bylo nutné vozidlo z místa odtáhnout a k dalším skutečnostem. Dále namítá, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když bylo jednoznačně prokázáno, že si odtah vozidla z místa nehody ani jeho následné uskladnění na pozemku ve [obec] neobjednala a náklady s tím spojené jí nemohou být připisovány k tíži. Pokud žalobce argumentoval zákonem o pozemních komunikacích a judikaturou ohledně toho, že bylo nutné vozidlo odstranit z komunikace, žalovaná tvrdí, že vozidlo po nehodě vůbec nestálo na komunikaci a bylo hasiči odstraněno ke krajnici. Pro odstranění následků nehody stačilo vozidlo pouze odvézt na nezbytnou vzdálenost a nebylo nutné ho odvážet 15 km daleko do [obec] a na pozemek žalobce. Má za to, že je povinna hradit jen nezbytně vynaložené náklady a nikoliv náklady vzniklé svévolným odtažením vozidla do držení žalobce. Rozhodnutí s vozidlem nenakládat záviselo na tom, kdy vyšetřující orgány policie a následně soudy provedou důkaz znaleckým posudkem pro určení střetové rychlosti obou vozidel, o který opakovaně žádala. Policie jí sdělila, že posudek vypracovávat nebude, avšak nesmí vozidlo prodat a ani s ním nakládat, aby jej mohl případný znalec prozkoumat. Měla tedy za to, že vozidlo je v držení policie, a nikoliv na pozemku žalobce, to zjistila až později. Prostřednictvím svého přítele pana [příjmení] žádala už [datum] o vydání vozidla, avšak tento byl panem [celé jméno žalobce] hrubě odmítnut s odkazem na dlužnou částku za parkovné. Žalovaná částka neodpovídá skutečným nákladům žalobce, takové náklady žalobce nemůže doložit a soud mu jej nemůže přiznat. Vznik nároku na takové náklady na základě smlouvy nebo zákona rovněž nedoložil. V souvislosti s tím žalovaná rozporuje cenu za 1 den uskladnění vozidla, kterou soud žalobci přiznal, tedy [částka] + DPH/den parkování vozidla. Tato částka je nepřiměřeně vysoká. Rovněž se žalovaná ohrazuje proti tvrzení žalobce, že byl připraven vydat předmětné vozidlo a později alespoň registrační značky. To žalobce odmítl (naposledy jej vyzývala pojišťovna Allianz dne [datum]). Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a žalobu zamítl jako nedůvodnou s tím, že je žalobce povinen uhradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání žalované uvádí, že pokud žalovaná namítá, že neobjednala odtah vozidla z místa nehody ani jeho uskladnění u žalobce, poukazuje především na pojistnou smlouvu o havarijním pojištění sjednanou mezi pojišťovnou [anonymizováno] a žalovanou, ve které je sjednáno pojištění tzv. základní asistence, která zahrnuje i provedení odtahu vozidla po nehodě. Dá se tedy říci, že na základě tohoto smluvního ujednání zmocnila paní žalovaná pojišťovnu k tomu, aby v případě nehody zajistila a sjednala případný odtah jejího havarijního vozidla včetně ceny za odtah a případné uskladnění vozidla. K tomu také došlo po nehodě způsobené žalovanou dne [datum] v obci [anonymizováno] [obec], kdy nepojízdné vozidlo bylo odtaženo žalobcem, a to na základě objednávky asistenční služby [právnická osoba] [anonymizováno] ČR a [právnická osoba], která zajišťuje pro [právnická osoba] odtahové služby, a to prostřednictvím dalších osob. Pojišťovna [anonymizováno] evidentně jednala na základě pověření žalované vyplývající z ujednání v pojistné smlouvě o zajištění základní asistence, kdy jednak zjevně v souladu s pojistnými podmínkami byl zajištěn přes [právnická osoba] [anonymizováno] ČR a [právnická osoba], odtah vozidla žalobcem a jednak jelikož nebylo jiného pokynu i uskladnění havarovaného a nepojízdného vozidla u žalobce. V souladu s pojistnými podmínkami pak žalobce vyfakturoval částku [částka] včetně DPH za odtah vozidla [právnická osoba] [anonymizováno] ČR a [právnická osoba] a tato objednaný odtah také řádně uhradila žalobci a zřejmě tuto částku následně uplatnila u pojišťovny [anonymizováno]. Dále pak uhradila pojišťovna [anonymizováno] částku [částka], tedy za 30 dní uskladnění vozidla u žalobce v sazbě [částka] + DPH/den, která byla následně uhrazena žalovanou žalobci dne [datum], a to částkou [částka], kdy v důsledku této úhrady žalobce prostřednictvím svého právního zástupce přípisem z [datum] vzal žalobu, co do této částky částečně zpět. Pojišťovna [anonymizováno] na základě zmocnění dané jí na základě pojistné smlouvy žalovanou akceptovala cenu žalobce za uskladnění vozidla a v souladu s pojistnými podmínkami tuto cenu také žalované uhradila, a to pouze za prvních 30 dnů (v souladu s pojistnými podmínkami). Pokud žalovaná uvádí, že vozidlo nežádala odtáhnout a že s ním nemohla manipulovat po odtažení k žalobci, jelikož vozidlo potřebovala pro účely trestního řízení a šetření policie a údajně s ním nesměla manipulovat, nic takového není prokázáno. Co se týče odtažení vozidla, stíhala žalovanou povinnost nepojízdné vozidlo z komunikace odstranit ve smyslu § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o pozemních komunikacích, což ostatně plyne i z judikatury a za tímto účelem měla ve smlouvě o havarijním pojištění žalovaná sjednánu asistenční službu s pojišťovnou [anonymizováno], jak je popsáno shora. Pokud žalovaná nesouhlasila s uskladněním vozidla u žalobce, mohla kdykoliv uhradit žalobci cenu za uskladnění, která jí byla v rozsahu 30 dnů refundována a proplacena pojišťovnou [anonymizováno] a vozidlo nechat odvézt na jakékoliv jiné místo. Ze spisu pojišťovny je pak zřejmé, že krátce po odtažení vozidla došlo k prohlídce vozidla likvidátorem pojišťovny za přítomnosti přítele žalované pana [příjmení], a to dne [datum], tedy 3 dny po nehodě. Žalovaná měla tedy nepochybně možnost minimálně od [datum] vozidlo odtáhnout od žalobce jinam. O vozidlo však nejevila žádný zájem. Ze SMS zprávy zaslané žalobcem žalované [datum] je patrné, že ji vyzýval k odvozu vozidla, přičemž byla upozorněna, že parkovné k tomuto datu činí [částka]. Následně byla žalovaná dopisem ze dne [datum] opětovně vyzvána k odvozu vozidla, přičemž byla současně přiložena i faktura [číslo]. Žalobce má dále za to, že spornou otázkou právního posouzení je otázka, zda v daném případě jde vůbec o nárok z bezdůvodného obohacení na straně žalobce či nárok na splnění smluvního závazku, a to právě s ohledem na shora uvedené důvody spočívající v tom, že v rámci pojistné smlouvy o havarijním pojištění žalovaná v podstatě zmocnila v rámci ujednání o tzv. základní asistenci pojišťovnu, aby v případě, že se vozidlo stane nepojízdným, pojišťovna prostřednictvím svých dalších smluvních partnerů objednala provedení odtahu vozidla, popřípadě ho uskladní s tím, že zároveň pojišťovna za žalovanou hradí odtah vozidla, parkovné – uskladnění vozidla u daného smluvního partnera, ovšem pouze v rozsahu 30 dnů. Pokud by totiž na pojišťovnu bylo nahlíženo v tomto rozsahu pojistné smlouvy nejenom jako na pojistitele, ale zároveň na osobu zmocněnou sjednat za pojistníka službu spočívající v odtahu vozidla a jeho uskladnění u třetí osoby, pak zjevně zmocněnec jednající za zmocnitele akceptoval nejenom provedení služby, ale i cenu za tuto službu, kterou by byla vázána i žalovaná jakožto zmocnitel, k jehož tíži a na jeho náklad (s výjimkou plnění hrazeného v souladu s pojistnou smlouvou pojišťovnou) zmocněnec službu sjednal, a to včetně ceny parkovného. Žalobce s ohledem na výše uvedené navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání nákladů řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. V projednávané věci se žalobce domáhal uhrazení částky, jež představovala parkovné, což zdůvodnil tím, že provedl odtah vozidla žalované z komunikace po dopravní nehodně a následně bylo s žalovanou dohodnuto, že vozidlo bude prozatímně umístěno v areálu provozovny žalobce. Byla tak přinejmenším konkludentně uzavřena smlouva o skladování a žalobce má tak nárok na náhradu parkovného (přičemž částečně za dobu 30 dnů parkovné uhradila pojišťovna). Žalovaná s tímto nesouhlasila, když namítala, že s žalobcem žádnou smlouvu o skladování neuzavřela ani ona, ani její přítel pan [příjmení], neobjednala si ani odtah vozidla po dopravní nehodě. Nikdy nebyla řádně vyzvána k vyzvednutí vozidla.

6. Pokud soud prvního stupně žalobě částečně vyhověl, odvolací soud jeho rozhodnutí považuje za věcně správné, stejně tak jako jeho skutková zjištění. Neshoduje se však s jeho právním hodnocením, tedy že se v daném případě jedná o bezdůvodné obohacení (viz dále).

7. Soud prvního stupně správně aplikoval § 45 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, dle kterého„ kdo způsobil překážku na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace“. Podle odst. 4 téhož zákonného ustanovení je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecné policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odst. 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že [datum] došlo k dopravní nehodě, přičemž muselo dle shora citovaného zákonného ustanovení dojít beze sporu k odstranění překážky provozu na pozemní komunikaci. V projednávané věci byl poškozený automobil žalované odtažen (a následně uskladněn) žalobcem, když se jednalo o asistenční službu na základě pojistné smlouvy, kterou měla žalovaná uzavřenou s pojišťovnou [anonymizováno] (tato asistenční služba byla pak poskytnuta prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno] ČR a [právnická osoba] a žalobce). Obsahem závazku pojišťovny bylo provedení jak odtahu, tak i úhrada parkovného havarovaného automobilu, a to ovšem pouze po dobu 30 dnů dle smluvních ujednání mezi pojišťovnou [anonymizováno] a žalovanou. Ze strany pojišťovny pak došlo ke splnění jejích smluvních závazků, tedy úhradě odtahu havarovaného vozidla a úhrady parkovného po dobu 30 dnů. Takto zjištěný skutkový stav nebyl ostatně ani žádným z účastníků sporován. Odvolací soud souhlasí s argumentací žalobce, že se jednalo o smluvní nárok (v případě parkovného), avšak pouze po dobu 30 dnů parkování poškozeného vozidla, neboť pouze na takový rozsah uskladnění vozidla byla pojistná smlouva uzavřena a uskladnění vozidla pojišťovnou u žalobce objednáno, a také pouze v tomto rozsahu bylo pojišťovnou též vyplaceno pojistné plnění žalované (tato jej pak poskytla žalobci). Pokud tedy pojišťovna prostřednictvím svých smluvních partnerů zajistila odtah vozidla a jeho následné uskladnění, odvolací soud souhlasí s tím, že pojišťovna byla osobou zmocněnou sjednat za pojistníka takové služby, nicméně pouze v rozsahu pojistné smlouvy, tj. odtah + uskladnění po dobu 30 dnů. Nad tento rámec sjednaný pojistnou smlouvou pak dle názoru odvolacího soudu pojišťovna svým jednáním již dále nemohla žalovanou žádným způsobem zavázat.

9. Pokud žalovaná ve svém odvolání namítá (stejně tak jako v průběhu řízení před soudem prvního stupně), že odtah vozidla a jeho následné uskladnění na pozemku žalobce ve [obec] neobjednala a soud prvního stupně pochybil, když k tomuto neprovedl výslech jejího přítele [jméno] [příjmení], je předně nutno konstatovat, že [jméno] [příjmení] je současně i zástupcem žalované, tudíž ve věci nemůže vypovídat jako svědek, navíc soud prvního stupně k žádnému takovému závěru nedospěl. Především si žalovaná musela být vědoma, v jakém rozsahu sjednala pojistnou smlouvu a jaká plnění za ni pojišťovna bude hradit. Současně se měla aktivně zajímat o to, kde je její vozidlo uskladněno, kam bylo po nehodě odtaženo a její námitky, že se domnívala, že vozidlo je v držení policie, jsou irelevantní. Současně nebylo prokázáno, že by policie zakázala žalované s vozidlem nakládat v tom smyslu, že by jej nemohla přemístit z pozemku žalobce, když sama tvrdí, že s vozidlem pouze nesměla nakládat (například jej prodat), což však v sobě nezahrnuje možnost přemístění vozidla, když navíc bylo prokázáno, že vozidlo bylo ohledáno, minimálně pracovníkem pojišťovny, a to v době 30 dnů od uskladnění u žalobce, tedy v době, kdy pojišťovna měla závazek skladovné uhradit.

10. Namítá-li žalovaná, že jí žalobce odmítal vydat předmětný automobil, když požadoval zaplacení úhrady parkovaného, pak tento uplatnil pouze své zákonné zadržovací právo ve smyslu § 1395 o. z., a to k zajištění svého splatného dluhu (§ 1395 odst. 1 o. z.).

11. Irelevantní jsou i další námitky žalované, že vozidlo po nehodě vůbec nestálo na komunikaci a bylo hasiči odstraněno ke krajnici, neboť i v tomto případě bylo nutno vozidlo odklidit, jelikož jej nebylo možno odklidit na cizí pozemek nacházející se u komunikace, a pokud bylo hasiči odstraněno za krajnici, bylo to z toho důvodu, aby bezprostředně nebránilo aktuálnímu provozu na komunikaci. Pokud s tímto žalovaná nesouhlasila, mohla sama či prostřednictvím pana [příjmení] aktivně v této věci jednat a dát jasný pokyn, kam mý být vozidlo odtaženo. Žalobce při provádění odtahu pouze plnil svoji smluvní povinnost vůči [právnická osoba] [anonymizováno] ČR a [právnická osoba], potažmo vůči pojišťovně [anonymizováno].

12. Jak již bylo řečeno výše, dle názoru odvolacího soudu parkované jako závazek ze smlouvy bylo možno posoudit pouze za období prvních 30 dnů, po které bylo vozidlo u žalobce uskladněno. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy o skladování, když se žalovaná s žalobcem takto výslovně nedohodla (dle závěru soudu prvního stupně bylo vozidlo uskladněno na základě objednávky třetí osoby), žalované nebylo vydáno žádné potvrzení o převzetí vozidla ani skladní list, a proto nemohlo dojít k uzavření smlouvy o skladování, ani jiné obdobné smlouvy (§ [číslo] odst. 1, 2, § 2416 a § 2417 odst. 1 o. z.). S tímto hodnocením odvolací soud pokud jde o další období uskladnění vozidla (po uplynutí prvních 30 dnů) souhlasí. Posoudil-li ale soud prvního stupně nárok žalobce jako bezdůvodné obohacení, odvolací soud je toho názoru, že se v daném případě jednalo o škodu.

13. Ústavní soud ve svém nálezu III. ÚS 150/03 dospěl k závěru, že„ závazkový vztah je podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 489 a § 420 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Tento vztah přitom vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobu, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda, jejíž výše je dána výší nákladů vynaložených za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace, nebo osoba, jež na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníkem obecní policie o odstranění vozidla.“ Přestože Ústavním soudem byl řešen případ nuceného odtahu, který byl proveden vedlejším účastníkem, jenž byl k tomu oprávněn na základě smlouvy uzavřené s hlavním městem Prahou, má odvolací soud za to, že citované rozhodnutí Ústavního soudu lze aplikovat i na projednávanou věc a v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), který nabyl účinnosti dne [datum] Ústavní soud dovodil, že závazkový vztah je založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci a tento vztah vzniká přímo mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda, jejíž výše je dána výší nákladů vynaložených za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Za tyto je pak nutno považovat i náklady na uskladnění, když žalovaná nedala žádný jiný pokyn k uskladnění havarovaného vozidla a dle odvolacího soudu má tedy žalobce nárok na plnění z titulu vzniklé škody (§ 2910 a § 2911 o. z.).

14. Pokud jde o samotnou výši plnění přiznanou soudem prvního stupně žalobci, odvolací soud souhlasí se stanovením této výše, nejedná se o částku nepřiměřenou, vybočující z obecného průměru představující obvyklou cenu parkovaného ve shodné době ve srovnatelných lokalitách. Navíc v této výši (150 Kč/den) byla i cena sjednaná s pojišťovnou [anonymizováno], která i v této výši (po dobu sjednanou v pojistné smlouvě) parkovné též uhradila.

15. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení byl rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který měl v odvolacím řízení plný úspěch, byla přiznána i plná náhrada nákladů odvolacího řízení spočívající v nákladech na zastoupení, a to v odměně za 2 úkony právní služby (za sepis vyjádření k odvolání a zastoupení při odvolacím jednání) po [částka] dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), kdy odměna počítána z tarifní hodnoty odvolacího řízení ve výši [částka], 2 x náhrada hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky, náhrada za promeškaný čas cestou k jednání soudu a zpět dle § 14 odst. 3 citované vyhlášky – 4 x [částka], jízdné osobním automobilem na trase [obec] – [obec] a zpět ve výši [částka] a 21 % DPH ve výši [částka] Náklady odvolacího řízení činí celkem [částka].