6 C 12/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným údaje o zástupci pro zaplacení částka s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši částka z částky částka od datum do datum.

II. Žaloba se, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce náklady řízení v částce částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tuto odůvodnil tím, že dne datum došlo k dopravní nehodě v obci anonymizováno obec, přičemž došlo k poškození vozidla anonymizováno combi RZ anonymizována dvě slova číslo ve vlastnictví žalované (dále jen„ předmětné vozidlo“). Žalobce byl přivolán k odtahu vozidla z komunikace, přičemž bylo dohodnuto s žalovanou, že vozidlo bude prozatímně umístěno v areálu provozovny žalobce ve obec. Odtah vozidla byl fakturován právnická osoba anonymizována dvě slova a právnická osoba, která vyfakturovanou částku žalobci uhradila. Dne datum se konala prohlídka vozidla v provozovně žalobce likvidátorem pojišťovny, za přítomnosti přítele žalované, se kterým bylo dohodnuto, že vozidlo by mělo být co nejdříve odtáhnuto z provozovny. Žalovaná se však k odvozu vozidla neměla, žalobce jí neúspěšně vyzýval a následně činil dotaz na pojišťovnu anonymizováno, která mu sdělila, že uhradila žalované za parkovné částka za 30 dnů parkování. Dne datum zástupce žalované žalobci písemně sdělil, že žalovaná byla textovou zprávou ze dne datum kontaktována s žádostí o zaplacení částka a odtažení vozidla, ovšem tato je přesvědčená, že úhradu parkovného by měla provést pojišťovna. Žalovaná byla nadále nečinná, proto žalobce vystavil dne datum fakturu č. 2019 na parkovné za období od datum do datum ve výši částka bez DPH. Žalobce byl ochoten vydat žalované vozidlo po zaplacení parkovného s tím, že do té doby mu svědčí zadržovací právo dle § 1395 o.z. Žalobce má za to, že s žalovanou uzavřel přinejmenším konkludentně smlouvu o skladování dle § 2415 a násl. o.z. V doplnění ze dne datum žalobce sdělil, že rozsah asistenční služby k odtažení vozidla v případě nehody je zakotven v pojistné smlouvě s tím, že pokud bude vozidlo umístěno na odstavné parkoviště, musí náklady na parkovné nad rámec sjednaného pojištění hradit žalovaná. Žalobce zároveň odkázal na judikaturu vztahující se k nákladům za odtah vozidla po nehodě. Taktéž cenu parkovného považuje za přiměřenou. Pokud nebude žalobci přiznána dlužná částka z titulu smlouvy, pak by se mělo jednat o náhradu škody případně jednání k užitku jiné osoby ve smyslu § 3009 o. z. Dle žalobce se cena za úschovu vozidla pohybuje od 100 do částka bez DPH, proto považuje požadovanou částku částka bez DPH za přiměřenou. Závěrem žalobce setrval na podané žalobě a zopakoval veškeré své argumenty, proč by mělo být žalobě vyhověno.

2. Ve věci byl vydán dne datum platební rozkaz, proti němuž podala žalovaná včasný odpor. Tento zdůvodnila tak, že s nároky žalobce nesouhlasí. Odtah vozidla k žalobci si neobjednala ani ona, ani její přítel pan jméno příjmení, který byl přítomen ohledání vozidla likvidátorem pojišťovny dne datum, nebyli seznámeni s tím, že mají vozidlo co nejrychleji odvézt, a že parkovné činí částka bez DPH za den. Na místě nehody obdržela pouze vizitku„ celé jméno žalobce auto“. Žalovaná dále sdělila, že do doby rozhodnutí o vypracování posudku v rámci vyšetřování nehody, nebyla oprávněna s vozidlem jakkoli nakládat, nebo ho přemisťovat. Také byla v rámci trestního řízení soudem požádána, aby vozidlo nepřemisťovala, dokud se na něj nebude moct podívat znalec. Žalovaná až z podané žaloby zjistila, že plnění pojišťovny ve výši částka bylo vyplaceno na její účet a obratem částku zaslala žalobci. Podle žalované nebyla uzavřena platná smlouva o skladování, ani smlouva obdobná, a to písemně ani ústně, proto by měl soud žalobu zamítnout. V podání ze dne datum žalovaná namítala nevhodné uskladnění vozidla, za které nemůže žalobci náležet případné právo na zaplacení ceny, navíc dle ní odpovídá za případnou škodu na vozidle, která dle ní evidentně vznikla. Taktéž měl žalobce případně vydat potvrzení nebo skladištní list, což neučinil. Žalovanou pak dle ní nikdy řádně nevyzval k vyzvednutí vozidla, poslal až SMS, ve které požadoval částka. K výzvě soudu žalovaná sdělila, že obvyklá cena parkovného dle ní činí 100 až částka bez DPH za jeden den uskladnění vozidla na nekryté ploše. Závěrem žalovaná uvedla, že pokud žalobce v řízení tvrdí, že mu podle judikátu Nejvyššího soudu ČR na základě obecně platné povinnosti vznikla povinnost odstranit z komunikace překážku a žalovaná je povinna mu toto odstranění nahradit, pak vozidlo v době odtažení žalobcem nebylo na veřejné komunikaci, protože odstranění vozidla z komunikace provedli hasiči na závěr svého zákroku, ti vozidlo odtáhli na soukromý pozemek vedle komunikace na vjezd na pole/louku, kde nikomu v provozu nepřekáželo, tudíž nešlo o odstranění překážky ve smyslu zmiňovaného judikátu, a dále, že mezi náklady na odstranění překážky zcela jistě nepatří náklady na parkování vozidla v obci vzdálené dvacet kilometrů od místa nehody, navíc za cenu, které neodpovídá zvyklostem ani kvalitě poskytnutého skladování. Nechat vozidlo v rukou žalobce nebylo jejím rozhodnutím, ale na začátku vyšetřování dopravní nehody požadovala, aby Policie ČR nechala vypracovat znalecký posudek na střetovou rychlost vozidel a na časový průběh dopravní nehody. Vyšetřovatel jí tedy sdělil, že je nutné, aby vozidlo zůstalo ve stavu jako po nehodě, aby ho znalec mohl prohlédnout. Žalovaná na to konto odmítla prodej vozidla v dražby likvidující pojišťovny a nechala vozidlo u žalobce, aby ho mohl prohlédnout znalec. Jak vyplývá ze spisu, Policie posudek znalci nezadala a nakonec byl znalecký posudek vypracován až rok po nehodě, na čemž ale žalovaná nenesla žádnou vinu.

3. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu co do částky částka zpět, jelikož tuto částku žalovaná dne datum uhradila. Řízení bylo usnesením soudu ze dne datum co do částky částka zastaveno.

4. Účastníci učinili nesporným, že dne datum došlo k dopravní nehodě v obci anonymizováno obec, při níž bylo poškozeno vozidlo anonymizováno registrační značka ve vlastnictví žalované a téhož dne bylo toto vozidlo odtaženo žalobcem, žalovaná od žalobce dostala na místě nehody vizitku a dne datum se její přítel pan příjmení osobně účastnil ohledání vozidla likvidátorem pojišťovny v místě provozovny žalobce. Žalovaná věděla, na jaké místo bylo vozidlo odtaženo a kde se nachází. Dne datum uhradila žalovaná ve prospěch žalobce částku částka, z toho částku ve výši částka obdržela jako plnění pojišťovny. Žalovaná učinila nesporným, že na mobilní telefon svého přítele pana příjmení obdržela SMS zprávu, která byla předložena soudu k důkazu.

5. Soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

6. Žalobce je dle živnostenského rejstříku mimo jiné podnikatelem v oboru skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě s provozovnou na parc. číslo ve obec. Odtah vozidla žalované byl proveden na základě objednávky právnická osoba anonymizováno ČR a právnická osoba ze dne datum. Daňovým dokladem číslo ze dne datum, splatnou dne datum žalobce fakturoval právnická osoba anonymizováno ČR a právnická osoba částku částka za odtah předmětného vozidla. Daňovým dokladem č. 2019 ze dne datum, splatnou dne datum žalobce fakturoval žalované částku částka za uskladnění předmětného vozidla od datum do datum, tedy 233 dní po částka bez DPH.

7. Dopisem ze dne datum zástupce žalované sdělil žalobci, že po dobu vyšetřování dopravní nehody musela žalovaná nechat vozidlo bez svého zásahu na parkovišti žalobce s tím, že případné náklady spojené s odtahem bude řešit pojišťovna. Zároveň uvedl, že textovou zprávou ze dne datum žalovanou kontaktoval žalobce s výzvou k zaplacení částka za uskladnění vozidla, následně byla telefonicky vyzvána k jejímu zaplacení a odtahu vozidla. Žalovaná se obrátila na pojišťovnu anonymizováno a ta jí sdělila, že veškeré nároky z nehody byly žalobci vyrovnány, pokud tedy má nějaké neuhrazené nároky, nechť se obrátí na pojišťovnu. Žalovaná žalobce vyzvala, aby jí umožnil odvézt vozidlo z provozovny, žádnou smlouvu s žalobcem neuzavřela, odtah si neobjednala, tedy smluvním partnerem žalobce je pojišťovna. K vydání vozidla žalovaná žalobce opětovně vyzvala dopisem ze dne datum.

8. Dopisem ze dne datum sdělil zástupce žalobce zástupci žalované, že o vozidlo se od datum do března 2019 nikdo nezajímal, žalovaná byla proto v březnu upozorněna, že má uhradit parkovné. Způsob úhrady si musí řešit žalovaná s pojišťovnou, záleží, jak má nastavenou pojistnou smlouvu. Žalovaná dopisem ze dne datum informovala žalobce, že dle sdělení pojišťovny tomuto byla vyplacena částka částka dne datum a na další plnění nemá žalobce nárok, opětovně požádala o vydání vozidla.

9. Žalovaná k důkazu předložila vizitku, kterou obdržela na místě nehody a ofocenou SMS zprávu od žalobce ze dne datum. Z předložené vizitky firmy„ celé jméno žalobce auto“ lze zjistit její telefonní číslo a webové stránky. SMS zpráva zní:„ Dobrý den. Volal jsem Vám ohledně Vašeho vozidla značka automobilu rz. anonymizováno číslo, které je u nás uskladněné po dopravní nehodě ze dne datum. Od té doby se nám nikdo neozval. Parkovné k dnešnímu dni dělá částka.

10. Žalovaná měla uzavřenou pojistnou smlouvu„ Autopojištění 2015“ u pojišťovny anonymizováno ze dne datum. Dle oznámení pojišťovny o vyřízení škody ze dne datum došlo k úhradě škodní události z havarijního pojištění žalované, pojistná událost byla řešena formou totální škody, a dle oznámení ze dne datum byla na doložený bankovní účet poukázána částka pojistného plnění ve výši částka s DPH. Soudu byl předložen i zápis o poškození vozidla ze dne datum, přičemž skutečnost, že byl tomuto ohledání přítomen přítel žalované, učinili účastníci nespornou. Z připojeného spisu od pojišťovny soud zjistil, že pan příjmení byl označen jako kontaktní osoba na žalovanou. Zástupce žalované se z e-mailové komunikace dne datum dozvěděl, že pojišťovna v souladu s VPP uhradila nárok na parkovné v délce 30 dní a vzhledem k pojistné smlouvě nemůže uhradit parkovné přes sjednaný limit. Ve spisu je založen i dopis žalobce ze dne datum, kterým vyzval žalovanou k úhradě pohledávky za parkovné a vyzvednutí vozidla, rovněž této sdělil, že cena parkovného na den je částka bez DPH.

11. Žalobce předložil k důkazu ceníky společností, pro něž zajišťuje parkování vozidel. Z těchto bylo zjištěno, že pro právnická osoba anonymizováno ČR a právnická osoba je cena za každých započatých 24 hodin na nekryté ploše částka bez DPH, pro právnická osoba je to částka bez DPH a částka bez DPH na kryté ploše, pro GLOBAL částka bez DPH a částka bez DPH na kryté ploše, pro AXA ASSISTANCE částka a částka bez DPH na kryté ploše, pro ADA1214 částka a částka bez DPH na kryté ploše, pro Eurocross Assistance 2021 CZ 200 - částka a 250 - částka bez DPH na kryté ploše. Dle článku ze dne datum Město Plzeň účtuje parkovné na odtahovém parkovišti za první den částka a za každý další den částka včetně DPH. Pojišťovna Allianz k dotazu soudu sdělila, že sazba parkovného za osobní vozidla se pohybuje ve výši 100 - částka bez DPH na den. Následně zaslala dne datum seznam partnerů a odstavných parkovišť v obec, obec a obec s tím, že cena za každých započatých 24 hodin uložení vozidla (v případě potřeby i kryté stání) činí částka bez DPH.

12. Žalovaná dále k důkazu navrhla účastnický výslech žalované, svědka jméno příjmení, a vyhotovení znaleckého posudku k obvyklé ceně parkovného, dále pak důkaz trestním spisem sp. zn. spisová značka a z tohoto trestního spisu konkrétně by měly být provedeny důkazy k prokázání toho, že bezprostředně po nehodě zasahovali u této nehody hasiči, kteří vozidlo odstranili z místní komunikace, na vedlejší pole a z tohoto důvodu dle žalované nemá žalobce na nárok za parkovné za uskladnění vozidla po dopravní nehodě. Žalobce navrhoval důkaz výslechem likvidátora pojišťovny příjmení jméno příjmení, který měl být přítomen ohledání vozidla v provozovně žalobce a to k prokázání tvrzení, že zmocněnec žalované měl být na tomto místě informován o tom, že je třeba vozidlo odvézt. Soud tyto důkazy zamítl pro nadbytečnost, když jejich provedení nemohlo ničeho změnit na závěrech soudu ohledně vzniklého nároku a jeho přiznané výši ve formě obvyklé ceny parkovného. Pokud pak jde konkrétně o navrhovaný znalecký posudek, tak soud za tímto účelem oslovil několik znalců z příslušného odvětví telefonicky, přičemž všichni shodně uvedli, že se s oceněním obvyklé ceny parkovného v praxi nesetkali a tedy nejsou schopni řádný znalecký posudek vyhotovit. Znalci by určovali obvyklou cenu shodným postupem, jak učinil následně soud sám, a sice dotazem na pojišťovnu a srovnáním s cenami parkovného v blízkých lokalitách. V tomto směru bylo tedy neúčelné a nehospodárné zadávat znalecký úkol. Soud měl dostatek prokázaných skutečností na základě provedeného dokazování, proto další důkazy provádět nepotřeboval.

13. Soud se předně zabýval tím, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva o skladování či jiná smlouva, na základě níž by byla žalovaná povinna uhradit vyúčtované parkovné.

14. Podle § 2415 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“): Smlouvou o skladování se skladovatel zavazuje převzít věc tak, aby ji uložil a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to skladné. Je-li opatrování věci předmětem podnikání skladovatele, má se za to, že strany uzavřely smlouvu o skladování.“.

15. Dle § 2416 a 2417 odst. 1 o.z.:„ Předá-li ukladatel věc skladovateli, skladovatel věc převezme a její převzetí ukladateli v písemné formě potvrdí. Potvrzení o převzetí věci lze nahradit skladištním listem. Skladištní list je cenný papír, se kterým je spojeno právo požadovat vydání skladované věci; lze jej vydat na jméno, na řad, nebo na doručitele.“.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobce převzal vozidlo na základě objednávky třetí osoby, nikoliv přímé žádosti žalované, této nebylo vydáno žádné potvrzení o převzetí vozidla ani skladní list, dle soudu tak nemohlo dojít k uzavření smlouvy o skladování, ani jiné obdobné smlouvy. Primární závazkový vztah vznikl mezi žalobcem a objednatelem odtahu a uskladnění vozidla, ovšem je nutné zohlednit i to, že žalovaná měla uzavřenou pojistnou smlouvu a takovýto postup je logicky v souladu pojistnými podmínkami, v rámci nichž pojišťovna následně částečně plnila a to výši parkovného ve sjednaném rozsahu.

17. Podle § 45 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu:„ Kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Podle odst. 4:„ Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.“.

18. V usnesení sp. zn. 25 Cdo 4706/2009 ze dne 26. 1. 2011 Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že:„ Z dikce ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu jednoznačně plyne, že provozovatel vozidla tvořícího překážku provozu na pozemní komunikaci je povinen uhradit náklady spojené s odstraněním tohoto vozidla vzniklé vlastníkovi pozemní komunikace nebo osobě, jež je na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace oprávněna odstranit vozidlo tvořící překážku provozu na pozemní komunikaci. Rovněž Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 150/03, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, ročník 2003, sv. 31, s. 149, pod číslo vyslovil závěr, že závazkový vztah založený podle § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu ve spojení s § 489 a § 420 obč. zák. způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci, vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, která byla k nucenému odtahu oprávněna a jíž škoda vznikla, přičemž tento odpovědnostní vztah je budován na principu odpovědnosti objektivní. …Za odstranění vozidla z pozemní komunikace ve smyslu citovaného ustanovení § 45 zákona o silničním provozu nemůže být považováno pouze jeho prosté odtažení, ale i následné umístění tam, kde toto vozidlo nebude představovat překážku provozu. …Je-li tedy odtažení vozidla spojeno s jeho uskladněním, jsou i s tím spojené náklady nákladem na odstranění vozidla ve smyslu § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu. Ostatně ani Ústavní soud ve výše citovaném nálezu nerozlišoval mezi náklady vlastního odtahu a náklady spojenými s umístěním vozidla na střeženém parkovišti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 813/2007).

19. V usnesení sp. zn. 25 Cdo 3662/2018 Nejvyšší soud mimo jiné uvedl, že:„ Je ustálenou soudní praxí, že pojištěná osoba nemá podle zákona č. 168/1999 Sb. vůči svému pojistiteli odpovědnosti nárok na náhradu skutečné škody, která jí vznikla při havárii vlastního vozu tím, že musela uhradit náklady za vyproštění, odtah a parkovné svého vozidla, jež způsobilo překážku provozu na dálnici (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 307/2007, Soubor C číslo). Stejně tak přímý nárok na pojistné plnění nenáleží třetí osobě, která by takové náklady vynaložila za pojištěného, ledaže by šlo o náklady na vyproštění, odtah či případné parkovné vozidla této třetí osoby samotné, bylo-li její vozidlo poškozeno při střetu s pojištěným vozidlem. …K dovolatelkou první vymezené právní otázce lze tudíž uzavřít, že správce komunikace, který uhradil náklady na vyproštění a odtah havarovaného vozidla z pozemní komunikace, má nárok na jejich náhradu proti provozovateli vozidla, nikoliv přímý nárok na pojistné plnění (proti pojistiteli odpovědnosti) či na plnění z garančního fondu (proti obec kanceláři pojistitelů) podle zákona č. 168/1999 Sb.“.

20. Žalovaná v řízení (v závěrečném návrhu, tedy po koncentraci řízení) namítala, že vozidlo netvořilo překážku na vozovce, neboť bylo již předtím hasiči odtaženo na louku. Faktem je, že vozidlo nebylo na odtahové parkoviště odtaženo na žádost správce komunikace, ale k tomuto došlo na základě kooperace mezi pojišťovnou, asistenční službou a žalobcem. Soud však analogicky i v tomto případě vychází ze shora citované judikatury, kdy dle něho není rozdíl, zda po nehodě dojde k odtahu na žádost správce komunikace (např. v situaci, kdy účastník nehody není schopen vůbec komunikovat a není zjištěno, zda je pojištěn a u jaké pojišťovny), nebo pokud je provozovatel nabouraného vozidla pojištěn a tento po nehodě kontaktuje pojišťovnu, která zajistí asistenční službu a odtah vozidla. Povinnost hradit odtah a uskladnění nepojízdného vozidla po nehodě (ač přímo z pozemní komunikace, či z místa bezprostředně sousedícího s nehodou, tedy i soukromého pozemku) jde dle soudu vždy za provozovatelem vozidla. Pouze pokud je tento pojištěn, pak mohou být tyto náklady zcela či částečně uhrazeny pojišťovnou dle sjednaného rozsahu pojištění. Žalovaná byla navíc přímo na místě nehody informována o tom, že vozidlo bude žalobcem odtaženo a umístěno na odstavné parkoviště a proti tomuto postupu ničeho nenamítala, tedy byla prokazatelně seznámena s tím, jakým způsobem bude s jejím vozidlem naloženo. Z tvrzení žalované, jakož i listinných důkazů, v nichž komunikovala s pojišťovnou i s žalobcem je zjevné, že žalovaná se mylně domnívala, že veškeré náklady na odtah a uskladnění vozidla za ní bude hradit pojišťovna. Přitom argumentovala i nemožností převézt vozidlo kvůli případnému znaleckému zkoumání v rámci trestního řízení, ovšem toto bylo rozhodnutí žalované, které byl takovýto postup orgány činnými v trestním řízení doporučen, nikoliv nařízen, a navíc i v takovém případě nemůže jít takovýto postup k tíži žalobce, který má nárok na úhradu parkovného za dobu, kdy zde vozidlo stálo. Pokud se žalovaná domnívá, že zde existovala nutnost takto dlouhého uskladnění, a parkovné za celou dobu měla uhradit pojišťovna z titulu sjednané pojistné smlouvy, pak se musí žalovaná domáhat plnění po pojišťovně v jiném sporu, jelikož pojišťovna nemá povinnost plnit přímo žalobci, ale vždy žalované jako jejímu pojistníkovi, a to náklady, které žalovaná prokazatelně v souvislosti s pojistnou událostí vynaložila. I proto bylo uznané částečné plnění částka zasláno žalované, nikoliv přímo žalobci. Pokud pak žalovaná namítala, že vozidlo bylo uskladněno nevhodně a vznikla na něm škoda, byla soudem i v rámci řízení poučena, že takovouto škodu je nutné specifikovat a vyčíslit a případně jí řádně uplatnit u žalobce, ovšem prostá námitka, že uskladnění nebylo dle žalované řádné, nemá vliv na povinnost placení parkovného.

21. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“.

22. Dle § 2993 o.z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“.

23. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od počátku věděla, kde je její vozidlo umístěno, její přítel se osobně účastnil i ohledání vozidla v provozovně žalobce pár dnů po nehodě. Dle soudu pak není rozhodující, zda byl tento na místě upozorněn na nutnost odtahu, co nedříve, faktem je, že pokud by to takto bylo, pak by ani žalobce nevyčkával několik měsíců, kdy byla žalovaná nečinná, a vyzval by jí k vyzvednutí vozidla dříve. Žalovaná si však nedůvodně myslela, že parkovné za celou dobu, kdy dle ní z důvodu vyšetřování a trestního řízení nemůže s vozidlem manipulovat, hradí pojišťovna a právě proto byla pravděpodobně nečinná. Žalovaná měla kdykoliv možnost si ověřit, jak je to s úhradou parkovného u pojišťovny či žalobce. Na žalobce měla kontakt telefonický i na jeho webové stránky, tedy se mohla informovat i o výši poplatku za parkování, pokud tento nebyl uveden přímo na webových stránkách žalobce. Každý by se měl starat o svůj majetek a žalovaná nemohla spoléhat na to, že za ní celé skladování vozidla uhradí pojišťovna. Bylo rozhodnutím žalované vozidlo ponechat umístěné u žalobce po dobu šetření věci pojišťovnou a zejména následně v době trestního řízení. Dle soudu žalované ničeho nebránilo uskladnit vozidlo někde jinde a zajistit jeho přepravu, aniž by došlo k dalšímu případnému poškození, naopak se měla již v tu dobu ve vlastním zájmu zajímat o způsob jeho uskladnění vozidla, které mělo být dle žalované případně předmětem znaleckého zkoumání. Jelikož mezi účastníky nebyla uzavřená platná smlouva, představuje uskladnění vozidla žalobcem dle soudu plnění bez právního důvodu, kterým na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, představující obvyklou cenu parkovného. Tuto soud určil ve výši částka bez DPH za každý den, když vycházel zejména ze sdělení pojišťovny o cenách na odstavných nekrytých parkovištích v okrese obec, obec a obec, tedy na srovnatelných místech, včetně odstavného parkoviště žalobce. K tomu soud dodává, že i dle ceníků, které předložil žalobce, cena za jeden den parkování činila převážně 100 - částka bez DPH a pouze jediná firma měla v ceníku částku částka a více. Proto soud považuje za obvyklou a přiměřenou cenu právě částka bez DPH. Žalobce požadoval parkovné za období 233 dnů, což činí částka bez DPH a částka s DPH. Žalovaná již částka žalobci uhradila, v této části bylo řízení zaplaceno, zbývá jí tak uhradit částka, což jí soud uložil zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši částka z částky částka od datum do datum, jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku podle § 1970 o. z.. Výše úroků odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve zbývající části, tedy co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, byla žaloba soudem zamítnuta, jelikož toto představuje parkovné nad určenou obvyklou výši.

24. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Předmětem žaloby byla částka částka s příslušenstvím, přičemž co do částky částka bylo řízení pro zpětvzetí žalobce zastaveno, neboť tato částka mu byla po podání žaloby žalovanou uhrazena, tedy pro chování žalované. Návrhu bylo co do částky částka s příslušenstvím vyhověno, což představuje úspěch žalobce ve věci, a naopak co do částky 5 639 K s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Žalobce byl tak úspěšný ze 86,7 % (včetně částečného zpětvzetí) a naopak ze 13,3 % byla úspěšná ve věci žalovaná. Nárok na náhradu nákladů řízení tak představuje rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobce, tj. 73,4 %. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšnému žalobci na nákladech soudního řízení odměnu za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty částka dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh, vyjádření k odporu,) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po částka (tj. částka), za 5 úkonů právní služby z tarifní hodnoty částka dle § 11 odst. 1 (vyjádření ve věci samé a 4 x účast na jednání soudu) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po částka (tj. částka), 9 x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. částka). Dále žalobci náleží 21 % DPH v částce částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., soudní poplatek ve výši částka, celkem tedy činí náklady žalobce částku částka, z čehož 73,4 % je částka, což zaplatí žalovaná v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.