6 C 12/2023
č. j. 6 C 12/2023-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Klatovech zamítl žalobu žalobkyně proti žalované, protože smlouva o úvěru byla považována za absolutně neplatnou kvůli nepřiměřené úrokové sazbě 129,66 % ročně, která podstatně překračuje obvyklé úrokové sazby a porušuje dobré mravy podle § 580 odst. 1 o. z. Soud se opřel o rozhodnutí Krajského soudu v Plzni a konstatoval, že smlouva s takto vysokou úrokovou sazbou má znaky lichvy podle § 1796 o. z. a je proto neplatná. Nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny byl zrušen, protože závazek vznikl z neplatné smlouvy. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč.
Plný text
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jarošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 14 692,28 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 14 692,28 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 55 000 Kč. Žalovaná podmínky smlouvy neplnila, proto žalobkyně dluh zesplatnila. Žalovaná se mimo jiné v souladu s čl. 6 Smlouvy zavázala pro případ prodlení s nezaplacením příjmení jistiny úvěru uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné příjmení jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Klatovech č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty dle čl. 6 a 6.
5. Smlouvy, tedy částky ve výši 1 497 Kč a 11 310,72 Kč. příjmení ve výši 11 310,72 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.
5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné příjmení jistiny úvěru ve výši 65 760,02 Kč, a to za období prodlení žalované s úhradou této příjmení jistiny úvěru do datum. Předmětným rozsudkem Okresního soudu v Klatovech bylo žalobě žalobce, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalované s úhradou příjmení jistiny úvěru trvalo i po datu datum. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.
5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné příjmení jistiny úvěru i za následující období z částky 65 760,02 Kč od datum do datum. V souladu s limity dle čl. 6 Smlouvy, respektive s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, na částku ve výši 14 692,28 Kč. Žalovaná dluh přes výzvu neuhradila.
2. Soud ve věci jednal a rozhodl dne datum za přítomnosti zástupce žalobkyně, kterého seznámil s právním názorem na neplatnost smlouvy pro sjednané úroky v rozporu s dobrými mravy. Žalované bylo předvolání se žalobou doručeno dne datum, ovšem tato se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalované. Zástupce žalobkyně pak setrval na žalobě tak, jak byla podána.
3. Soud provedl předložené důkazy a učinil z nich následující zjištění: Z listiny označené jako smlouva o úvěru bylo zjištěno, že žalovaná dne datum požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 55 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit v 48 měsíčních splátkách po 4 093 Kč při výši úrokové sazby 129,66 % ročně. Žalovaná se tak zavázala zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši 196 464 Kč. Dle bodu 6.5. smlouvy, jestliže po zesplatnění úvěru klient nezaplatí příjmení jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Rozsudkem Okresního soudu v Klatovech č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí pro zmeškání, bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 79 567,72 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 68 257 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 86,09 % ročně z částky 54 150,98 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 235 756 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, a dále náhradu nákladů řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Dopisem ze dne datum, byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných částek. Z předžalobní výzvy ze dne datum a připojené doručenky, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě závazku z uzavřené smlouvy před podáním žaloby k soudu. Dle systému časových řad obec národní banky příjmení, činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v únoru 2019 u spotřebitelských úvěrů s fixací nad 1 rok do 5 let včetně 8,38 %.
4. Soud se předně zabýval posouzením samotné smlouvy o úvěru v souladu s aktuální judikaturou a dospěl k závěru, že tuto považuje za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud si je vědom, že žalovaná úvěrovou smlouvu v navrženém znění podepsala a účastníci mají možnost si mezi sebou sjednat úvěrové podmínky, ovšem i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V tomto konkrétním případě pak žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, za což požadovala úrok ve výši 129,66 % ročně, tedy žalovaná měla během 48 měsíců žalobkyni vrátit celkem 196 464 Kč. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ust. § 2395 o. z. ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud však účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí to být úrok přiměřený, neboť i dle judikatury vyšších soudů je v souladu s dobrými mravy pouze úrok přiměřený. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (např. rozsudek NS sp. zn. 33 Odo 234/2005). Úrok ve výši 129,66 % ročně je nutné hodnotit jakožto úrok v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše několikanásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Podle databáze obec národní banky v únoru 2019 činila úroková sazba u spotřebitelských úvěrů se splatností nad 1 rok do 5 let včetně 8,38 %. Žalobkyně by pak velmi pravděpodobně předmětnou částku žalované nepůjčila a smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaná na její podmínky nepřistoupila. Soud hodnotí počínání žalobkyně za nepoctivé a nemravné. Sjednaný úrok vykazuje znaky lichvy dle § 1796 o.z. a smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. V podrobnostech pak soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované v rozhodnutí č. j. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018, který má žalobkyně k dispozici, neboť byla účastníkem tohoto řízení. Zdejší soud neshledal jakýkoli důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat.
5. Rozsudkem Okresního soudu v Klatovech č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, bylo sice návrhu žalobkyně vyhověno, a tato se tak domohla nároků ze smlouvy, kterou soud nyní shledal absolutně neplatnou, je ovšem nutné říci, že soud rozhodoval rozsudkem pro zmeškání, tedy ve věci neprováděl dokazování z předmětné smlouvy a zároveň od této doby došlo i k vývoji judikatury ve vztahu ke spotřebitelům, proto soud nyní smlouvu posoudil jako neplatnou.
6. Předmětem žaloby byl nárok na smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě a s ohledem na neplatnost smlouvy soud žalobu zamítl, neboť tento závazek nebyl mezi účastníky platně sjednán.
7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla ve věci úspěch žalovaná, která byl po celou dobu řízení pasivní a žádné náklady jí tak nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.
8. Dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí 1 000 Kč, z čehož bylo již 800 Kč uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ve dvojím vyhotovení ke zdejšímu soudu, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.