6 C 147/2018

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Česká republika – Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků ve vlastnictví státu dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále též „zákon o půdě“): „Smlouva o bezúplatném převodu náhradních pozemků Česká republika – Jméno žalované, IČO IČO žalované, sídlem Adresa žalované, jako převodce na straně jedné a Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, bytem Adresa žalobkyně, jako nabyvatel na straně druhé uzavírají tuto smlouvu o bezúplatném převodu náhradních pozemků: Článek I Česká republika je vlastníkem pozemků parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ležících v katastrálním území adresa Anonymizováno Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. hodnota, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, parc. č. hodnota, parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, ležících v katastrálním území adresa, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ležících v katastrálním území adresa, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ležícího v katastrálním území adresa a parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno ležícího v katastrálním území adresa, všech zapsaných v evidenci katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa. Jméno žalované vykonává správu uvedených pozemků. Článek II Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně, bytem Adresa žalobkyně, je oprávněnou osobou podle ustanovení § 4 zákona o půdě, pročež má na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu adresa sp. zn. PÚ 784/91/6 ze dne datum a právnická osoba – Krajského pozemkového úřadu pro Anonymizováno kraj a Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno sp. zn. PÚ 784/91/10 ze dne datum nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky nevydané jí v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Článek III Česká republika – Jméno žalované k uspokojení části restitučního nároku nabyvatele v rozsahu částka jako náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí na nabyvatele všechny pozemky uvedené v článku I této smlouvy, které nabyvatel do svého výlučného vlastnictví v celkové hodnotě částka přijímá.“

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta A.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně vůči žalované domáhala podle zákona o půdě nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezplatném převodu 64 blíže specifikovaných pozemků ve vlastnictví státu nacházejících se v katastrálním území adresa a zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa. Žalobu zdůvodnila tím, že je oprávněnou osobou podle ustanovení § 4 zákona o půdě, přičemž má na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu adresa sp. zn. PÚ 784/91/6 ze dne datum a rozhodnutí právnická osoba – Krajského pozemkového úřadu pro Anonymizováno kraj a Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno sp. zn. PÚ 784/91/10 ze dne datum nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jí nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Postup žalované označila žalobkyně za liknavý a svévolný, když žalovaná neuznává výši restitučního nároku žalobkyně a za více jak 20 let nebyla schopna její nároky na vydání náhradních pozemků uspokojit. Žalobkyně poukázala na to, že systém veřejných nabídek je v rozporu s legitimním očekáváním oprávněných osob, převod pozemků probíhá tržně a jsou případy, kdy před restitučními nároky jsou žalovanou uspokojovány jiné nároky. Nabídkami prokazovala, že se jedná o pozemky nekvalitní a malé výměry, zcela nedostačující k uspokojení osoby s vysokým nárokem na náhradní pozemky. Navíc žalovaná i v době, kdy se již staly pravomocnými rozsudky uznávající ocenění nevydaných pozemků jako stavebních, výši nároku neuznává, a žalobkyně tak nemohla dříve o náhradní pozemky žádat.

2. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout. Uvedla, že nároky restituentů nemůže uspokojovat jiným způsobem než formou jejich účasti ve veřejných nabídkách podle zákona o půdě. Takový způsob uspokojení nároků vyžaduje součinnost oprávněných osob. Žalobkyně se však dle evidence žalované za celou dobu neúčastnila jediné nabídky. Žaloba o nahrazení projevu vůle je pouze výjimečným postupem, který dle ustálené judikatury předpokládá kumulativní splnění dvou podmínek, a to dlouhodobou aktivní leč marnou snahu oprávněné osoby získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách a kvalifikovaný nezákonný postup žalované vůči této osobě při její snaze. Žalovaná má za to, že ve vztahu k žalobkyni z její strany nedošlo k žádnému jednání, které by naplňovalo kumulativně podmínky svévole a liknavosti. Žalovaná nesouhlasí s názorem žalobkyně, že nevydané pozemky byly nesprávně posouzeny a oceněny. Nesouhlasila se znaleckým posudkem, kterým byly původně odňaté pozemky oceněny jako stavební, neboť byly odňaty jako zemědělská půda a teprve po přechodu na stát se z nich staly pozemky stavební. Aktuální nárok, který u žalobkyně eviduje, je nárokem zděděným a činí částka. S tímto evidovaným nárokem se žalobkyně může plně účastnit veřejných nabídek, vyhlašovaných žalovanou, přičemž tyto nabídky byly a jsou plně dostatečné pro uspokojení nároků žalobkyně. Žalovaná dále uvedla, že řada pozemků není způsobilá k vydání pro nejrůznější překážky. Po celou dobu řízení žalovaná setrvala na tom, že žaloba je nedůvodná co do základu a závěrem upozornila na to, že žalobkyně byla neúspěšná u velké části požadovaných pozemků z důvodu jejich nepřevoditelnosti.

3. V průběhu soudního řízení vyšlo najevo, že 40 pozemků, které měly být předmětem převodu, je nepřevoditelných. Ohledně těchto požadovaných pozemků tak vzala žalobkyně svůj návrh zpět a v tomto rozsahu bylo řízení za souhlasu žalované zastaveno. Po provedeném dokazování ohledně zbývajících pozemků, které zůstaly předmětem sporu, pak zdejší soud rozhodl rozsudkem č. j.Anonymizováno Anonymizováno C Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno ze dne datum, jímž žalobě vyhověl co do pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. hodnota, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. hodnota, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a ve vztahu k nim rozhodl o jejich bezúplatném převodu žalovanou na žalobkyni. V tomto směru vzal zdejší soud za prokázané, že žalobkyně je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 zákona o půdě a má nárok na náhradní pozemky za pozemky, které nebylo možno vydat jejímu právnímu předchůdci jméno FO pro omezení uvedená v § 11 zákona o půdě. Soud dále provedl důkaz znaleckým posudkem č. 2718/305/2018 ze dne datum, protokoly o jednáních před Okresním soudem v Anonymizováno dne datum ve věci sp. zn. Anonymizováno C Anonymizováno/Anonymizováno a před Okresním soudem v adresa dne datum ve věci vedené pod sp. zn. Anonymizováno C Anonymizováno/Anonymizováno obsahujícími výpověď znalce tituly před jménem jméno FO, zpracovatele znaleckého posudku o ceně nevydaných pozemků, a s odkazem na posouzení totožné otázky Nejvyšším soudem ve věcech vedených u něj pod sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno a sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, dospěl k závěru, že pozemky, které byly právnímu předchůdci žalobkyně odňaty a za které žalobkyni náleží náhrada, byly odňaty právě za účelem výstavby, která se následně realizovala, a je tedy namístě tyto pozemky ocenit jako stavební. Soud prvního stupně tak vycházel ze zjištěné ceny nevydaných pozemků ve výši určené žalobkyní předloženým znaleckým posudkem, tedy z částky částka. Soud k otázce promlčení nároku žalobkyně uvedl, že mezi účastníky souběžně probíhala další soudní řízení o uspokojení nároku žalobkyně převodem pozemků v jiných okresech, přičemž žalobkyně byla v těchto řízeních úspěšná, a to včetně řízení o opravných prostředcích, kdy dovolání žalované byla odmítnuta. V žádném z rozhodnutí vydaných v těchto paralelně probíhajících soudních řízeních nebyla shledána důvodnou námitka promlčení nároku žalobkyně, naopak všechny soudy dospěly k závěru, že odňaté pozemky je namístě ocenit jako stavební, přičemž není důvod pro aplikaci srážek dle přílohy č. hodnota vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb., a že přístup žalované byl svévolný a liknavý, což soudy napříč soudní soustavou opakovaně stvrdily. Provedeným dokazováním vzal soud dále za prokázané, že restituční nárok žalobkyně byl dosud uspokojen vydáním náhradních pozemků v celkové výši částka a že hodnota nyní vydávaných pozemků činí částka. Na základě tohoto poznatku tak soud dospěl k závěru, že zbývající neuspokojená část restitučního nároku žalobkyně je stále dostatečně velká na to, aby i po případném pravomocném vydání pozemků v obvodu zdejšího soudu pokryla jejich hodnotu.

4. Žalobu však zdejší soud zamítl ve vztahu k požadovaným náhradním pozemkům p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. U pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno byla řádně uplatněna žádost obce o bezplatný převod podle § 7 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 503/2012 Sb. ve znění účinném do datum, když žádost byla podána dne datum a jednalo se o pozemky v zastavěném území, určené územním plánem nebo regulačním plánem k zastavění stavbou pro bydlení. Pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno pak soud shledal nevhodným k převodu vzhledem k jeho výměře a dispozici, jakož i k jeho přístupnosti a nemožnosti „připojení“ jako celku k dalším pozemkům převáděným na žalobkyni, což jej činí samostatně zemědělsky neobhospodařovatelným. právnická osoba odvolání žalované Krajský soud v Plzni rozsudkem č. j. Anonymizováno Co Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno ze dne datum rozsudek nalézacího soudu ve výrokové části o věci samé změnil jen tak, že žalobu zamítl ve vztahu k pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Ohledně tohoto pozemku doplnil dokazování sdělením právnická osoba adresa, odboru výstavby a územního plánování ze dne datum, z něhož zjistil, že pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno je dotčen stavbou dopravní infrastruktury – plánovanou stavbou parkoviště, jehož polohu má určit územním plánem požadovaná územní studie, přičemž dosud nebylo vydáno žádné rozhodnutí na stavbu a umístění parkoviště na pozemku je patrné z výkresu dopravního řešení. Jinak odvoláním dotčené rozhodnutí soudu prvního stupně krajský soud jako věcně správné potvrdil, včetně závěrů zdejšího soudu o nepřípadnosti námitky promlčení a o přítomnosti prvků svévole a liknavosti v přístupu žalované při [ne]uspokojování restitučního nároku žalobkyně.

6. K následnému dovolání žalované Nejvyšší soud rozsudkem č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-807 ze dne datum ve znění opravného usnesení č. j. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-819 ze dne datum zrušil shora citovaná rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu v částech týkajících se pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno Anonymizováno 3 a věc v tomto rozsahu vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud vyslyšel výhrady žalované stran nevhodnosti naposledy označených pozemků k jejich převodu, když naznal, že odvolací soud se dostatečně nevypořádal s judikaturou dovozenými kritérii stran vhodnosti těchto náhradních pozemků k převodu, zejména uspokojivě nezkoumal, resp. nezdůvodnil, zda možnost jejich zemědělského obhospodařování nebude v budoucnu ztížena, jestliže z dokazování vyplynulo, že mohou být dotčeny stavbami dopravní infrastruktury (vybudováním přeložky silnice I/27 VPS2D-1 v rámci východního obchvatu Klatov s napojením na městský komunikační systém a cyklostezky CS04). Rovněž odvolací soud nevzal náležitě v úvahu, že na pozemku parc. č. 2789/23 se pozemní komunikace již nachází a parametry pozemku č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa (umístění v blízkosti stávající komunikace a zanedbatelná rozloha) vzbuzují pochybnosti o možnostech jeho zemědělského využití. Odvolací soud přitom dle dovolacího soudu opomněl komparovat veřejný zájem na zachování dosavadních vlastnických poměrů k dotčeným pozemkům (existenci veřejného vlastnictví pozemků usnadňující realizaci zamýšlené veřejně prospěšné výstavby) se zájmem oprávněné osoby na uspokojení restitučního nároku převodem právě těchto pozemků (tedy zda nebude lépe uspokojit restituční nárok žalobkyně bezúplatným převodem jiného vhodného náhradního pozemku).

7. Žalobkyně po kasačním zásahu Nejvyššího soudu nejprve setrvala na převoditelnosti pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, nicméně posléze zdejší soud opakovaně požádala o poskytnutí prostoru pro nalezení jiných vhodných pozemků. Nakonec podáním ze dne datum navrhla změnu žaloby, požadujíc nově, aby soud namísto pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ležících v katastrálním území adresa nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků p. č. hodnota, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ležících v katastrálním území a obci adresa, dále pozemku p. č. hodnota ležícího v katastrálním území adresa a obci adresa a také pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ležícího v katastrálním území a obci adresa, všech zapsaných v evidenci katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota.

8. Usnesením č. j. Anonymizováno C Anonymizováno/Anonymizováno-919 ze dne datum soud změnu žaloby nepřipustil s odůvodněním, že řízení bylo zahájeno u soudu, pro který platí místní příslušnost dle § 88 písm. b) o. s. ř., s tím, že Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. Anonymizováno Nd Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum vyslovil názor, že jeho rozhodnutí ve věci sp. zn. Anonymizováno Nd Anonymizováno/Anonymizováno je výjimkou z jinak již ustálené rozhodovací praxe, dle které se řízení o nahrazení projevu vůle žalovaného k převodu pozemku týká vlastnického práva k nemovitosti, kde je založena výlučná místní příslušnost soudu, a že nárok lze rozdělit na více samostatných nároků, a proto je možné u každého zkoumat místní příslušnost zvlášť. Pozemky, o jejichž bezúplatný převod žalobkyně nově usilovala, se totiž nacházejí mimo obvod zdejšího soudu i obvod působnosti Krajského soudu v Plzni, přičemž dokazování k takovým pozemkům by mohlo zahrnovat i místní šetření, které by nebylo hospodárné. Usnesení o nepřipuštění změny žaloby nabylo právní moci dne datum.

9. Žalobkyně poté podáním ze dne datum navrhla další změnu žaloby s tím, že nalezla jiné vhodné pozemky nacházející se v obvodu působnosti zdejšího soudu, konkrétně v katastrálních územích adresa Anonymizováno Anonymizováno, adresa. Celkem se jednalo o 24 pozemků. K tomuto návrhu na změnu žaloby se vyjádřila žalovaná, která v podání ze dne datum rozporovala převoditelnost řady žalobkyní nejnověji zvolených pozemků. V reakci na to (a na ponouknutí soudu s přihlédnutím k procesní ekonomii) žalobkyně podáním ze dne datum omezila svůj poslední návrh na změnu žaloby na 14 pozemků, když u 10 pozemků, předtím označených žalovanou za nepřevoditelné, „vzala žalobu zpět“. Toto „zpětvzetí“ soud posoudil jako omezení návrhu na připuštění změny žaloby, jelikož 10 takto „vypuštěných“ pozemků nebylo v době rozhodování soudu předmětem žaloby (přesněji řečeno předmětem smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků, ve vztahu k níž se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované k jejímu uzavření).

10. Soud dospěl k závěru, že nejnovějšímu návrhu žalobkyně na změnu žaloby lze vyhovět, a usnesením č. j. Anonymizováno C Anonymizováno/Anonymizováno-978 ze dne datum rozhodl o připuštění změny žaloby navržené žalobkyní podáním ze dne datum ve znění jeho doplňku ze dne datum tak, že žalobkyně se nově domáhá nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví žalované, vyjmenovaných v článku I smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků pojaté do výroku pod bodem I tohoto rozsudku. Vzal přitom v úvahu, že ohledně těchto nově navržených 14 pozemků se žalovaná vyjádřila tak, že jí prozatím nejsou známy důvody či překážky, pro které by tyto pozemky měly být vyloučeny z převodu jako pozemky náhradní, tj. nejedná se o pozemky k takovému převodu zjevně nezpůsobilé, s tím, že konečný vývod lze učinit až po podrobnějším dokazování. Rozhodnutí o změně žaloby nabylo právní moci dne datum.

11. Žalovaná následně provedla podrobnou lustraci náhradních pozemků, které se nově staly součástí předmětu řízení a podáními ze dne datum a ze dne datum soudu oznámila, že žádný z žalobkyní nově požadovaných pozemků není ze zákona vyloučen z převodu jako pozemek náhradní. V té spojitosti uvedla, že pozemky nejsou dotčeny privatizačním projektem ani církví, netvoří rezervu státu a ani nebylo na pozemky zahájeno řízení o rezervě, pozemky nejsou zařazeny do probíhající veřejné nabídky pozemků podle zákona o půdě, nejsou dotčeny jiným soudním sporem a na pozemky nebyla podána žádná platná žádost. Pozemky pak nejsou vyloučeny ani podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., tj. nejde o zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků. Současně žalovaná soudu ohlásila, že nechá vypracovat znalecký posudek k ocenění nově požadovaných pozemků.

12. Za účelem projednání žaloby v její změněné podobě soud doplnil dokazování, z něhož nabyl následující poznatky o skutkovém stavu.

13. Ze znaleckého posudku č. č. účtu ze dne datum, vypracovaného znalcem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, který byl objednán a předložen žalovanou pro účely ocenění 14 nově požadovaných náhradních pozemků (specifikovaných v článku I smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků pojaté do výroku pod bodem I tohoto rozsudku), vzal soud za prokázané, že zjištěná cena těchto pozemků podle cenového předpisu, konkrétně vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášek ministerstva financí České republiky č. 316/1990 Sb., č. 589/1990 a č. 40/1991 Sb., činí 1 233 290 Kčs. Z téhož znaleckého posudku, konkrétně příloh č. hodnota, 6, 9, 12 a 15 (sdělení obcí adresa pro oceňované pozemky) soud zjistil, že žalobkyní požadované pozemky nejsou určeny územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury nebo touto stavbou již zastavěny. Ohledně pozemku parc. č. 2305/3 v k. ú. adresa soud ze znaleckého posudku zjistil, že se jedná o rovinatý pozemek ležící u železniční trati. K pozemku nevede žádá viditelná cesta, pozemek je ohrazen ohradníky pro skot a v době uskutečnění místního šetření znalcem se na ostatních pozemcích nacházela hospodářská zvířata (krávy). Dle znalce je tak zřejmé, že pozemek slouží svému účelu.

14. Soud se podle § 127 odst. 1 o. s. ř. spokojil s písemným posudkem znalce, když jeho závěry i podklady, z nichž znalec při vyhotovení posudku vycházel, pokládá soud za jednoznačné, nevzbuzující pochybnosti a bez nutnosti dalšího doplňování znaleckého zkoumání. K výslovnému dotazu soudu účastníci shodně uvedli, že výslech znalce nežádají.

15. Soud pro nadbytečnost, resp. pro absenci relevance pro rozhodnutí ve věci neprovedl navrhované důkazy, a to znalecký posudek č. č. účtu ze dne datum z pera tituly před jménem jméno FO, včetně jeho příloh, oceňující nevydané pozemky v k. ú. adresa, které byly odňaty právnímu předchůdci žalobkyně. Tento důkaz navrhla žalovaná za účelem zpochybnění správnosti (prokázání chybnosti) závěrů znaleckých posudků společnosti PROSCON, předložených žalobkyní k prokázání výše jejího restitučního nároku. Soud tak učinil proto, že dle navrhovaného znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO činí hodnota odňatých (nevydaných) pozemků částka, přičemž dle žalované (viz její podání ze dne datum na č. l. 1043) byly žalobkyni vydány pozemky v hodnotě částka. Rozdíl mezi celkovou (počáteční) výší restitučního nároku žalobkyně (tj. hodnotou odňatých pozemků) a dosavadním uspokojením tohoto nároku náhradními pozemky tak činí částka. To je o částka více, než představuje znalecky zjištěná cena oněch 14 nejnověji požadovaných náhradních pozemků. Jinak řečeno, soud pokládal za nehospodárné provádět obšírné dokazování jen za účelem zjištění přesné výše restitučního nároku žalobkyně za situace, kdy výše nesporného „disponibilního“ nevyčerpaného restitučního nároku dle samotné žalované podstatně (více než jednou tolik) převyšuje hodnotu požadovaných náhradních pozemků, oceněných ve shora vzpomenutém znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Nemůže proto dojít k situaci, kdy by byl restituční nárok v důsledku vydání všech žalobkyní požadovaných náhradních pozemků přečerpán, resp. by bylo nutné řešit otázku bezdůvodného obohacení. Z týchž důvodů soud neprovedl důkazy navržené žalobkyní, jimiž hodlala oponovat (kontrovat) znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO, zvláště pokud jde o žalovanou deklarovanou nutnost aplikace srážek dle přílohy č. hodnota oceňovací vyhlášky, a sice srážek za nemožnost napojení nevydaných pozemků na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci. Soud tak neprovedl důkaz platebními výměry na všeobecné a zvláštní vodné z roku 1937, sděleními Československého Jockey Clubu ze dne datum a ze dne datum, protokolem č. j. 805/38 ze dne datum, povolením k používání č. 1337/42 ze dne datum, protokolem č. j. 1204/1906 ze dne datum a stanoviskem k zákonu o vodovodech a kanalizacích 69/2010 ze dne datum.

16. Soud zvážil argumentaci účastníků i výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žalobě je namístě vyhovět.

17. Soud na prvém místě zdůrazňuje, že otázky spojené s oprávněností nároku žalobkyně na uspokojení jejího nevyčerpaného restitučního nároku bezplatným převodem náhradních pozemků podle zákona o půdě již byly v tomto řízení pravomocně vyřešeny, a to shora vzpomenutým rozsudkem zdejšího soudu Anonymizováno C Anonymizováno/Anonymizováno-626 ze dne datum ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. Anonymizováno Co Anonymizováno/Anonymizováno-782 ze dne datum a usnesením Nejvyššího soudu č. j. Anonymizováno Cdo Anonymizováno/Anonymizováno-807 ze dne datum ve znění opravného usnesení č. j. Anonymizováno Cdo Anonymizováno/Anonymizováno-819 ze dne datum. Nalézací soud na závěry vyslovené v těchto rozhodnutích v podrobnostech zcela odkazuje. Předmět dokazování se tedy po kasačním zásahu Nejvyššího soudu a následném připuštění změny žaloby zúžil na zhodnocení, (1) zda žalobkyně nadále disponuje dostatečným „kreditem“ v podobě nevyčerpaného restitučního nároku, jenž může být uspokojen bezplatným převodem požadovaných náhradních pozemků ve vlastnictví žalované, (2) zda se jedná o pozemky, které nejsou z takového převodu vyloučeny a (3) zda nejde o pozemky, které jsou k převodu zřejmě nevhodné.

18. Odpověď na první otázku již soud fakticky uvedl výše ve spojitosti s důvody neprovedení důkazů. Jelikož i dle (pro žalobkyni jinak méně příznivého) stanoviska žalované (viz č. l. 1043) představuje nevyčerpaná část restitučního nároku částku částka (tj. rozdíl mezi hodnotou odňatých pozemků po zohlednění žalovanou požadovaných srážek a hodnotou dosud vydaných, resp. převedených náhradních pozemků), kterou tak lze v tomto rozsahu pokládat mezi stranami za nespornou, nemůže v případě vydání všech 14 požadovaných náhradních pozemků dojít k tomu, že by byl restituční nárok přečerpán a žalobkyně by se vydáním všech těchto pozemků na úkor žalované bezdůvodně obohatila, pakliže znalecky zjištěná cena dotčených pozemků dosahuje částky 1 233 290 Kčs. V průběhu řízení žádný z účastníků nezpochybnil znalecké ocenění náhradních pozemků a sám soud nezjistil, že by znalcem zvolený postup při stanovení ceny vykazoval zjevné vady, anebo že by jím určená cena náhradních pozemků byla zjevně nepřiměřená apod. Soud proto uzavřel, že žalobkyně disponuje dostatečným „zůstatkem“ restitučního nároku, který lze uspokojit bezúplatným převodem náhradních pozemků ve vlastnictví státu.

19. Rovněž odpověď na druhou otázku soud nalezl ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Z příloh č. hodnota, 6, 9, 12 a 15 ke znaleckému posudku tohoto znalce (sdělení obcí adresa pro oceňované pozemky) vyplynulo, že žalobkyní požadované pozemky nejsou určeny územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury nebo touto stavbou již zastavěny, jak předvídá ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., resp. že zde nejsou zmíněny ani jiné překážky, které by bránily vydání pozemku jako pozemku náhradního. Však také sama žalovaná výslovně prohlásila, že žádný z 14 žalobkyní nově požadovaných pozemků není ze zákona vyloučen z převodu jako pozemek náhradní; pozemky nejsou dotčeny privatizačními projekty, církevními nároky, netvoří rezervu státu a ani nebylo na pozemky zahájeno řízení o takové rezervě, pozemky nejsou zařazeny do probíhající veřejné nabídky pozemků podle zákona o půdě, nejsou dotčeny jiným soudním sporem, na pozemky nebyla podána žádná platná žádost a pozemky pak nejsou vyloučeny ani podle § 6 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., tj. nejde o zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků.

20. Stran třetí otázky, tj. převoditelnosti požadovaných pozemků z hlediska jejich vhodnosti, soud pokládá za vhodné připomenout závěry judikatury, dle níž je zapotřebí hodnotit i to, zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. Anonymizováno Cdo Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. kupř. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. Anonymizováno Cdo Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. Anonymizováno Cdo Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. Anonymizováno Cdo Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum a sp. zn. Anonymizováno Cdo Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum). Tato hlediska je přitom třeba zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci.

21. V rámci znaleckého ocenění náhradních pozemků znalec tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem provedl místní šetření u všech 14 pozemků a zdokumentoval jejich stav popisem i fotograficky. V naprosté většině se jedná o rovinaté pozemky prokazatelně zemědělsky obhospodařované (obdělávané), ať už se na nich pěstují plodiny, anebo slouží k pasení dobytka či sekání trávy a tvorbě sena. V katastru nemovitostí jsou tyto pozemky vedeny jako orná půda nebo trvalý travní porost, jak prokazují výpisy z katastru nemovitostí pro jednotlivé pozemky, jež jsou součástí příloh ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Soud tedy nemá pochybnosti o jejich zemědělské využitelnosti, neboť jsou takto fakticky také užívány, což zároveň svědčí o tom, že při hospodaření s pozemky nelze očekávat problémy týkající se jejich zemědělské využitelnosti. Ze znaleckého posudku je také patrné, že ani jeden z oceňovaných náhradních pozemků neleží v zastavitelném území obcí a s výjimkou pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa nejsou ani určeny k zastavění stavbou. V některých případech jsou pozemky zatíženy věcnými právy, ovšem nejedná se o „kvalifikované“ zatížení, jež by činilo vydání pozemku nevhodným. Tak pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa nad Otavou je zatížen věcným břemenem chůze ve prospěch pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Takové věcné břemeno nepředstavuje zatížení bez dalšího znemožňující zemědělské obhospodařování pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, který má, dlužno podotknout, rozlohu 90 762 m2.

22. Pokud žalovaná v podání ze dne datum nepovažuje pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa za vhodný k převodu jako pozemek náhradní, poněvadž je dle platného územního plánu města adresa součástí územního systému ekologické stability – biocentra, pokládá soud za nutné uvést následující. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem vyplynulo, že tento pozemek je ohrazen ohradníky pro skot a v době uskutečnění místního šetření znalcem se na ostatních pozemcích nacházela hospodářská zvířata (krávy). Dle znalce je zřejmé, že pozemek slouží svému účelu. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. představuje územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Soudu není zřejmé, jak by se změna v osobě vlastníka dotčeného pozemku za situace, kdy je pozemek fakticky zemědělsky obhospodařován (zjevně slouží jako pastvina pro skot), negativně projevila na územním systému ekologické stability krajiny, resp. jeho dalším osudu. adresa lze přitom argumentovat zájmem na zachování jakési „vlastnické homogenity“ pozemků zahrnutých do systému ekologické stability, když sousední parcela, podstatně větší pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno o rozloze 12 073 m2 v témže katastrálním území, je ve výlučném vlastnictví soukromé (fyzické) osoby, a nikoli ve vlastnictví státu, jak lze zjistit nahlédnutím do katastru nemovitostí. Totéž lze říci o sousedních pozemcích p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, které se nacházejí ve společném jmění manželů. Skutečnost, že důsledkem existence územního systému ekologické stability je určité omezení vlastnického práva k dotčeným pozemkům, ještě neznamená, že takové pozemky se musejí nutně nacházet ve vlastnictví subjektů veřejného práva, především státu a územně samosprávných celků (veřejnoprávních korporací), a naopak nemohou být ve vlastnictví soukromoprávních subjektů. Argumenty uváděné žalovanou stran jí deklarované nevhodnosti pozemku p. č. 2305/3 v k. ú. adresa k převodu jako pozemku náhradního neshledal soud přesvědčivými, ostatně žalovaná v tomto ohledu žádný konkrétní negativní následek převodu, který v důsledku změny v osobě vlastníka nastane (popřípadě reálně hrozí), neuvádí.

23. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem pod bodem I tohoto rozsudku nahradil projev vůle žalované směřující k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu žalobkyní požadovaných náhradních pozemků.

24. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaná je tudíž povinna nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. Zdejší soud je ve shodě s postojem prezentovaným v rozhodnutí odvolacího soudu v této věci (srov. bod 19 rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. Anonymizováno Co Anonymizováno/Anonymizováno-782 ze dne datum) toho názoru, že žalobkyni, byť nebyla v řízení zcela úspěšná, náleží právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, s výjimkami, které jsou rozvedeny níže. Žalobkyně totiž byla v řízení zcela úspěšná, pokud jde o důvodnost žaloby na uspokojení restitučního nároku převodem náhradních pozemků mimo nabídkové řízení, a byla úspěšná i pokud jde o vyčíslení výše restitučního nároku. Jestliže v průběhu řízení vzala částečně žalobu zpět poté, kdy bylo zjištěno, že některé z požadovaných pozemků jsou z převodu vyloučeny pro zákonnou překážku, nelze jí tuto skutečnost přičítat k tíži, neboť z veřejně přístupných zdrojů žalobkyně nemohla v tomto směru načerpat příslušné informace. To se týká i těch pozemků, ohledně kterých byla žaloba žalobkyně zamítnuta, ať již soudem prvního stupně či v řízení odvolacím, potažmo dovolacím.

25. Náklady řízení právně zastoupené žalobkyně dle § 137 o. s. ř. lze pro přehlednost s ohledem na vývoj celého soudního řízení rozdělit do dvou částí, a to do fáze do vyhlášení rozsudku odvolacího soudu, v jehož důsledku došlo k vydání žalobou původně požadovaných pozemků, a dále do fáze po vydání tohoto rozhodnutí (tj. od dovolacího řízení) do vyhlášení tohoto rozsudku, jímž byly vydány náhradní pozemky po připuštění změny žaloby.

26. V první fázi náklady řízení žalobkyně tvoří v prvé řadě odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení v celkové výši částka sestávající z celkem hodnota úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, 7 × písemné podání ve věci samé včetně vyjádření k odvolání, 4 × účast na jednání u soudu prvního stupně a 3 × účast na jednání před odvolacím soudem) při sazbě mimosmluvní odměny podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve výši částka za 1 úkon právní služby při tarifní hodnotě částka. Zde se sluší upozornit, že tarifní hodnota v této fázi řízení nečinila částka, jak se domnívá žalobkyně, vycházejíc zjevně ze součtu hodnoty v řízení všech vydaných pozemků, neboť nynějším rozsudkem vydaných 14 náhradních pozemků nebylo předmětem řízení v dané první fázi, a tím ani součástí tarifní hodnoty; tyto pozemky se staly předmětem řízení až připuštěním změny žaloby na základě usnesení soudu prvního stupně č. j. Anonymizováno C Anonymizováno/Anonymizováno-978 ze dne datum. Dále náklady řízení žalobkyně v první fázi řízení tvoří hotové výdaje advokáta v podobě 16 režijních paušálů po částka v celkové výši částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Jelikož právní zástupce žalobkyně uskutečnil v této fázi celkem hodnota cest k jednání před soudy obou stupňů, přísluší žalobkyni též náhrada za advokátem vynaložené cestovní výdaje a promeškaný čas. Ve shodě s rozhodnutím odvolacího soudu (viz body 20 a 21 cit. rozsudku krajského soudu) přiznal nalézací soud žalobkyni cestovné v částce částka za cesty uskutečněné k soudním jednáním konaným ve dnech datum, datum, datum a datum v budově Okresního soudu v Klatovech a v částce částka za cesty uskutečněné k soudním jednáním konaným ve dnech datum, datum a datum v budově Krajského soudu v Plzni. Obdobně pak soud ve shodě s krajským soudem přiznal žalobkyni právo na náhradu za promeškaný čas podle § 14 advokátního tarifu v souhrnné výši částka (tj. celkem hodnota půlhodin po částka). Žalobkyni konečně v této fázi řízení přísluší i náhrada za daň z přidané hodnoty v částce částka.‬ Celkem tedy náklady řízení žalobkyně v první fázi řízení dosahují výše Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno‬částka.

27. V druhé fázi řízení žalobkyně vynaložila náklady na celkem hodnota úkonů právní služby advokáta (4 × písemné podání ve věci samé a 3 × účast na jednání u soudu prvního stupně) v celkové výši částka při sazbě mimosmluvní odměny podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve výši částka za 1 úkon právní služby při tarifní hodnotě částka (zjištěná cena náhradních pozemků p. č. 3842/3 a p. č. 2789/23, které zůstaly předmětem řízení po rozhodnutí o dovolání žalované) po rozhodnutí Nejvyššího soudu do podání návrhu na změnu žaloby (celkem hodnota úkony právní služby – vyjádření ze dne datum a účast na jednání soudu dne datum) a ve výši částka za 1 úkon právní služby při tarifní hodnotě částka od podání návrhu na změnu žaloby do vyhlášení rozsudku [celkem hodnota úkonů, z toho za účast na jednání konaném dne datum, při němž byl pouze vyhlášen rozsudek, přísluší odměna ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, tj. ve výši částka]. Dále náklady řízení žalobkyně v druhé fázi řízení tvoří hotové výdaje advokáta v podobě 7 režijních paušálů po částka v celkové výši částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobkyni rovněž přísluší náhrada cestovních výdajů advokáta za cesty uskutečněné k soudním jednáním konaným ve dnech datum a datum v budově Okresního soudu v Klatovech. Právní zástupce žalobkyně k cestě použil osobní motorové vozidlo, jehož charakteristiky se podávají z doložené kopie technického průkazu. Při délce trasy 262 km (tam i zpět), průměrné spotřebě vozidla 5,9 l na 100 km, průměrné ceně pohonných hmot ve výši částka, resp. částka za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů a sazbě základní náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši částka, resp. částka za 1 km jízdy [§ 157 odst. 4, § 158 odst. 3 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášek Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 a č. 467/2022 Sb.] dosahují cestovní výdaje celkové výše 4 186,81‬ Kč. Advokátovi dále náleží náhrada za čas strávený cestou ze svého sídla do sídla Okresního soudu v Klatovech a zpět v rozsahu 16 půlhodin (při trvání cesty jedním směrem v délce 1 hodiny a 35 minut) ve výši částka podle § 14 advokátního tarifu. Konečně žalobkyni přísluší i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování, přiznané náhrady hotových výdajů, cestovních výdajů i náhrady za promeškaný čas v celkové výši částka. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně v druhé fázi řízení dosahují výše částka.

28. V souhrnu náklady žalobkyně vynaložené v průběhu celého soudního řízení činí částka. Žalobkyně ve svém vyčíslení požadovala přiznat ve druhé fázi řízení odměnu za další 4 úkony právní služby, aniž by blíže specifikovala, o které by mělo jít. V té souvislosti je nutné upozornit, že soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za sepis vyjádření k dovolání žalované, neboť žalovaná byla v dovolacím řízení plně úspěšná‬, žalobkyně neúspěšná, přičemž nešlo o situaci, kdy by neúspěch žalobkyně byl dán nedostupností informací o nevhodnosti pozemku k převodu coby pozemku náhradního (nepřevoditelnost pozemků p. č. 3842/3 a p. č. 2789/23 fakticky vyplynula v průběhu doplněného dokazování před odvolacím soudem). Dále soud jako účelně vynaložený úkon nepočítal podání žalobkyně ze dne datum, kterým navrhla změnu žaloby o pozemky nacházející se mimo obvod zdejšího soudu i Krajského soudu v Plzni; s tímto návrhem nebyla žalobkyně úspěšná, když změna žaloby soudem připuštěna nebyla, jak bylo vyloženo výše, neboť nerespektovala územní působnost zdejšího soudu. S tím úzce souvisí i replika žalobkyně ze dne datum k vyjádření žalované, která (úspěšně) navrhovala nepřipuštění žaloby.

29. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem ve stanovené lhůtě splněna, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.