6 C 21/2019

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: vypořádání zaniklého společného jmění manželů a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Z majetku, který měli účastníci ve společném jmění manželů, se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují následující položky: 1) osobní automobil [jméno] [číslo] ([příjmení] [číslo]) bez [anonymizováno] v hodnotě [částka] 2) osobní automobil zn. [anonymizována tři slova] bez [anonymizováno] v hodnotě [částka] 3) osobní automobil zn. [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka] v hodnotě [částka] 4) pozemek parcelní [číslo] v k.ú. [obec] zapsaný u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] v hodnotě [částka].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku [částka] do 1 měsíce od právní moci rozsudku.

III. Spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k bytové jednotce [číslo] v domě [adresa] ve [obec] stavebně situované na st.p. [číslo] souvisejícího spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku st.p. [číslo] to co do [číslo] ve vztahu k celku, to vše v k.ú. [obec] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] se zrušuje.

IV. Bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] ve [obec] stavebně situovaná na st.p. [číslo] související podíl na společných částech domu a pozemku st.p. [číslo] to co do [číslo] ve vztahu k celku, to vše v k.ú. [obec] zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov na LV [číslo] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku [částka] do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Okresnímu soudu v Klatovech byla dne [datum] doručena žaloba žalobkyně o vypořádání společného jmění manželů, neboť manželství účastníků zaniklo rozvodem ke dni [datum], k tomuto dni zaniklo i jejich společné jmění, které nebylo dosud vypořádáno. Zároveň požádala o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] v domě [adresa] ve [obec] stavebně situované na st.p. [číslo] souvisejícího spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku st.p. [číslo] to co do [číslo] ve vztahu k celku, to vše v k.ú. [obec] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo]. Žalobkyně navrhla, že by s ohledem na postoj žalovaného, který se nechce ani dostavit k soudnímu řízení převzala celý předmět sporu do svého výlučného vlastnictví za vypořádací podíl stanovený znaleckým oceněním. Co se týká vypořádacího podílu za zrušené SJM, tedy za pozemek s rozestavěnou garáží a 3 automobily, je schopna jednorázově uhradit vypořádací podíl ze SJM. Co se týká vypořádacího podílu za společnou nemovitost, kterou mají účastníci v podílovém spoluvlastnictví, požádala soud, aby v případě, že bude návrhu vyhověno, jí tento dal možnost uhradit vypořádací podíl žalovanému v prodloužené lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku z důvodu, že bude vypořádací podíl hradit z prodeje předmětné nemovitosti. Co se týká hypotéky za společnou nemovitost, tak tuto splácel žalovaný sám do listopadu 2019, poté oba účastníci a od května 2020 pouze žalobkyně. Nemovitost dle žalobkyně žalovaný pronajímá na černo nevhodným osobám a nájem si nechává pro sebe. Ve vztahu k pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] uvedla, že se jedná o zahradu, kterou účastníci přikupovali k bytové jednotce, která je v jejich podílovém spoluvlastnictví a je předmětem vypořádání. Bytovou jednotku zakoupili před uzavřením manželství, ale zahradu až za trvání manželství, proto by měla patřit do SJM, ačkoliv je v katastru nemovitostí zapsána v podílovém spoluvlastnictví. Hypoteční úvěr účastníků byl zcela spotřebován na koupi bytové jednotky, která je předmětem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a je tedy v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení. Co se týká financování zahrady, pozemku s garáží, která byla navržena v rámci zrušení a vypořádání SJM, tak tato byla zakoupena z jiných finančních prostředků.

2. Žalovaný při svém výslechu u dožádaného [název soudu] sdělil, že chtěl, aby veškerá motorová vozidla byla přepsána na syna účastníků. Vozidla jsou uložena v depozitu a nemá problém s jejich oceněním znalcem. K vypořádání podílového vlastnictví nemovitosti žalovaný uvedl, že i tuto chtěli dát synovi a nechápe, proč chce žalobkyně nějaké vyrovnání, když vyrovnaní byli. Hypotéku za nemovitost platil žalovaný. Úspory nemá, předmětný byt využívá ke svému bydlení a chce, aby byt zůstal synovi.

3. Původní rozsah požadovaného vypořádání doznal změn v průběhu řízení, neboť žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala zpět vypořádávané položky SJM, kterými bylo vybavení autodílny a u jednání soudu dne [datum] vzala zpět návrh na vypořádání SJM, co do zůstatků na bankovních účtech žalovaného. O těchto úkonech byl žalovaný vyrozuměn přípisem soudu ze dne [datum]. Předmětem sporu tak zůstalo vypořádání společných nemovitostí a motorových a nemotorových vozidel zapsaných ve veřejném registru.

4. Jak soud zjistil z rozvodového rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo ke dni [datum] rozvedeno a tímto dnem zaniklo i SJM účastníků. Manželství účastníků bylo rozvedeno za účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále o.z.), proto soud postupoval podle následujících ustanovení tohoto zákona.

5. Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ust. § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

6. Podle § 709 odst. 1 o. z., součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co 7. a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, 8. b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, 9. c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, 10. d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, 11. e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

12. Podle § 710 o. z., součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže 13. a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo 14. b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

15. Dle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou zapsáni jako podílový spoluvlastníci pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] a bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] ve [obec] stavebně situované na st.p. [číslo] souvisejícího spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku st.p. [číslo] to co do [číslo] ve vztahu k celku, to vše v k.ú. [obec] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] přičemž podíl každého činí ½. Vlastnictví k pozemku [číslo] v k.ú. [obec] bylo zapsáno na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. 18. [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že zůstatek úvěru účastníků ke dni [datum] (rozvod manželství) činil [částka] na jistině a [částka] na úrocích z úvěru. Úvěr byl zcela doplacen dne [datum].

19. Dle znaleckého posudku znalkyně [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] je obvyklá cena pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec] [částka] a bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] ve [obec] včetně podílů na společných částech domu a pozemku [částka].

20. Dle sdělení MÚ [obec] a výpisu z registru vozidel byla za doby trvání manželství pořízena tři vozidla, která byla následně oceněna znaleckým posudkem. Dle znaleckých posudků znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je obvyklá cena osobního automobilu [jméno] [číslo] ([příjmení] [číslo]) bez RZ [částka], osobního automobilu zn. [anonymizována tři slova] bez RZ [částka] a osobního automobilu zn. [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka] [částka]

21. Úvodem se uvádí, že co se týče rozsahu SJM, soud může vypořádat pouze ty věci, závazky a investice, tvořící SJM, které učiní účastníci předmětem řízení pouze ve lhůtě tří let od zániku SJM (NS sp.zn. 22 Cdo 51/2011, 22 Cdo 2742/2012), jedná se o časovou hmotněprávní hranici, neboť pak jsou vypořádány zákonnou domněnkou vypořádání. V daném případě se jedná o časovou hranici do [datum]. Předmětem vypořádání může být jen ten majetek, který v době zániku SJM, tj. ke dni [datum], existoval jako součást společného jmění manželů a existuje i ke dni jeho vypořádání. To, co manželům náleží má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností zatěžuje toho účastníka, který tyto skutečnosti tvrdí a vyvozuje z nich pro sebe rozhodnutí ve svůj prospěch (příznivé právní důsledky). Toto platí napříč vypořádávaného majetku v SJM. Bylo tedy na každém u účastníků, aby prokázal, čeho se v tomto řízení domáhá a své tvrzení podložil důkazními prostředky.

22. Soud ve věci opakovaně jednal, přičemž žalovaný byl v řízení zcela pasivní a k jednání soudu, ačkoliv to opakovaně přislíbil, se nedostavil. Osobně se ve věci vyjádřil pouze u dožádaného soudu, kam musel být taktéž opakovaně předvolán. V rámci výslechu neprojevil žádný zájem o přikázání předmětných věcí do svého výlučného vlastnictví a navíc sám uvedl, že nemá úspory na vypořádací podíl. V rámci řízení o vypořádání společného jmění či zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pak nelze žádnému z účastníků uložit povinnost převést svůj majetek na svého potomka, je tedy pouze na žalovaném, pokud získané finanční prostředky za vypořádací podíl poskytne svému synovi, případně za tyto pořídí majetek, který synovi daruje. K takovému kroku však nelze nutit žalobkyni, která má právo, jak na vypořádání společného jmění manželů, tak na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ve kterém nechce nadále setrvat. Jelikož žalobkyně v řízení byla aktivní a projevila zájem na přikázání veškerých věcí do jejího vlastnictví, přičemž osvědčila i svou schopnost uhradit žalovanému vypořádací podíly, neshledal soud žádný důvod, proč jejímu návrhu zcela nevyhovět. Předmětem vypořádání SJM tak byly tři automobily v souhrnné hodnotě [částka] a dále pozemek s garáží v hodnotě [částka]. V tomto směru soud konstatuje, že jelikož pozemek [číslo] v k.ú. [obec] byl zakoupen až za trvání manželství, patří tento do SJM, ačkoliv byl chybně zapsán do podílového spoluvlastnictví účastníků. Hodnota vypořádávané masy SJM tak činí [částka], a žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalovanému na vypořádání podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku [částka] (polovinu hodnoty) do 1 měsíce od právní moci rozsudku, když tuto lhůtu považuje soud s ohledem na výši vypořádacího podílu za adekvátní.

23. Co se týká zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k bytové jednotce, tak ani v tomto případě žalovaný nepožadoval její přikázání do svého výlučného vlastnictví. U dožádaného soudu sice sdělil, že v bytě bydlí, ale žádným způsobem v řízení nenamítal, že by přikázání bytu do vlastnictví žalobkyně bylo v rozporu s jeho právy. Jak již soud uvedl shora, tvrzení, že chtěl byt pro syna, není důvodem pro nevyhovění návrhu žalobkyně, jelikož nikomu nelze přikázat darování jeho majetku či setrvání ve spoluvlastnictví. Za těchto okolností soud vyhověl návrhu žalobkyně a spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k bytové jednotce [číslo] v domě [adresa] ve [obec] stavebně situované na st.p. [číslo] souvisejícího spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku st.p. [číslo] to co do [číslo] ve vztahu k celku, to vše v k.ú. [obec] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] na LV [číslo] zrušil. Žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalovanému na vypořádání podílu polovinu obvyklé ceny této nemovitosti, tedy [částka], a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku, když tuto lhůtu považuje soud s ohledem na výši vypořádacího podílu za adekvátní.

24. Nad rámce pouze soud uvádí, že co se týká úvěru na byt, tak tento byl vzat účastníky před uzavřením manželství za účel pořízení bytové jednotky, která taktéž není součástí SJM, tedy v rámci tohoto řízení se soud nemohl zabývat splácením tohoto úvěru účastníky. Je tedy pouze a jen na žalovaném, aby v případě, že se domnívá, že svého výlučného majetku (tedy nikoliv za doby trvání manželství) zaplatil na splátkách úvěru vyšší částku než žalobkyně, se na této rozdílu domáhal v samostatném řízení.

25. I pro řízení o vypořádání SJM a zrušení a vypořádání spoluvlastnictví platí ust. § 142 o. s. ř. ohledně náhrady nákladů soudního řízení, tedy zásada úspěchu ve věci (viz Nález ÚS sp.zn. I. ÚS 1441/11). Soud však musí konstatovat, že návrh na vypořádání může podat kterýkoliv z bývalých manželů či spoluvlastníků, a pouhá skutečnost, že návrhu je ve znění, tak jak byl podán vyhověno, zároveň neznamená automatický úspěch účastníka ve věci, jak je to v jiných sporných řízeních. V tomto směru je nutné posoudit, zda žalovaný navrhuje jiný způsob vypořádání a za tímto účelem je tedy prováděno i dokazování. Žalovaný byl v tomto řízení zcela pasivní a návrhu žalobkyně tak bylo vyhověno i s ohledem na to, že jiný návrh žalovaným vznesen nebyl (pouhé sdělení, že majetek měl být přepsán na syna nelze brát jako návrh na jiný způsob vypořádání). Za těchto okolností pak soud považuje úspěch a neúspěch účastníků v podstatě za shodný, ovšem jako spravedlivé se soudu jeví, aby i hotové náklady řízení nesli účastníci řízení stejnou měrou. Žalobkyně uhradila dle předložených faktur odměnu znalcům za vyhotovené znalecké posudky v celkové výši [částka]. Zároveň tato zaplatila [částka] jako soudní poplatek za návrh na zahájení řízení. Soud proto uložil žalovanému povinnost, zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (polovina odměny znalcům a soudního poplatku), a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Náklady za zastupování advokátem ve věci soud žalovanému hradit neuložil, neboť to byla pouze volba žalobkyně, že chce být v řízení před soudem zastoupena a s ohledem na úspěch ve věci si tyto náklady ponese sama.