6 C 236/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa , PSČ obec b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa , PSČ obec státní příslušníci Nizozemského království oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno původní účastnice , datum narození bytem adresa původní účastnice, žalované a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa původní účastnice, žalované a žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovité věci

I. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně vyklidit pozemek parc. č. st. 19, jehož součástí je stavba, a to rodinný dům [adresa], nacházející se v obci [obec], katastrálním území Jindřichovice u Malonic, zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Klatovy, a vyklizené je odevzdat žalobcům do 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 18 068 Kč, a to do tří dnů právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum], došlou zdejšímu soudu následujícího dne, domáhali vyklizení pozemku parc. č. st. 19, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], nacházející se v obci [obec], [katastrální uzemí]. Uvedli, že každý z nich je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné poloviny těchto nemovitostí.

2. Dne [datum] uzavřeli s oběma žalovanými budoucí smlouvu o smlouvě kupní, na jejímž základě se žalobci jako budoucí prodávající zavázali převést uvedenou nemovitost na žalované jako budoucí kupující za kupní cenu ve výši 780 000 Kč, již se žalované zavázaly splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 000 Kč s první splátkou ve výši 16 000 Kč. Současně byla touž smlouvou nemovitost přenechána do užívání žalovaných počínaje dnem uzavření smlouvy. Trvání užívacího práva bylo sjednáno na dobu určitou v závislosti na splnění závazku žalovaných uhradit kupní cenu a závazku žalobců převést na žalované vlastnické právo k dotčené nemovitosti.

3. Žalobci v žalobě uvedli, že žalované od samého počátku od uzavření smlouvy hradily splátky budoucí kupní ceny nepravidelně. V té souvislosti žalobci poukázali na ustanovení čl. VII smlouvy, dle něhož dostanou-li se budoucí kupující (žalované) do prodlení s úhradou celkem tří měsíčních splátek budoucí kupní ceny, jsou budoucí prodávající (žalobci) oprávněni od smlouvy odstoupit. Odstoupení je účinné uplynutím 30. dne ode dne odeslání vyrozumění o něm budoucím kupujícím na adresu [adresa]. Žalované byly opakovaně upomínány stran úhrady dlužných částek, avšak bezvýsledně. Nakonec byl právním zástupcem žalobců dne [datum] zaslán žalovaným dopis s výzvou k úhradě dluhu, v němž žalobci současně oznámili odstoupení od smlouvy o budoucí smlouvě kupní a žalované vyzvali k vyklizení nemovitosti do [datum]. Dopis se do dispozice žalovaných dostal dne [datum]. Žalované nicméně ponechaly výzvu k vyklizení nemovitosti bez odezvy, přičemž nemovitost užívají nadále. Dle žalobců se tak děje bez právního titulu, a proto se žalobci domáhají ochrany svého vlastnictví žalobou na vyklizení podle § 1042 občanského zákoníku.

4. První žalovaná se k žalobě vyjádřila až dopisem ze dne [datum], došlým soudu dne [datum], den před nařízeným jednáním. Navrhla v něm uzavření smíru s žalobci, v jehož rámci by se zavázala k pravidelným splátkám nájemného dle smlouvy a zároveň k postupnému splácení dlužných částek dle splátkového kalendáře, a to ve výši 2 000 Kč měsíčně. Vyjádřila naději, že na takové řešení budou žalobci ochotni přistoupit. V témže dopisu první žalovaná popsala bližší důvody, pro které se ocitla ve finančních potížích, zejména ztrátu zakázek v oboru zednictví v době koronavirové, která zasáhla její živnost, již musela ukončit. Následně byla zaměstnána jako prodavačka, ale nastaly jí zdravotní problémy. V té spojitosti se první žalovaná zmínila, že má přislíbenu práci ve [příjmení] republice Německo, jež by mohla vylepšit rodinný rozpočet. Pro případ, že by k urovnání sporu smírnou cestou nedošlo, požádala soud o poskytnutí tříměsíční lhůty na hledání nového bydlení s tím, že by po tu dobu řádně platila nájem i dlužné nájemné. Tento svůj postoj první žalovaná stvrdila u nařízeného jednání a zároveň prohlásila, že dcera (tj. druhá žalovaná) nikdy danou nemovitost nevyužívala, nevyužívá a bydlí s manželem jinde.

5. Druhá žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nikdy v nemovitosti, jejíhož vyklizení se žalobci domáhají, nebydlela. Jako nezletilá bydlela se svými rodiči v [obec], poté se s nimi přestěhovala do bytu v [anonymizováno], ale již v roce [rok] odešla do [obec] bydlet ke svému budoucímu manželovi. Od roku [rok] v [obec] bydleli postupně na několika místech až do roku [rok] a v červnu téhož roku se přestěhovali do [obec], kde bydlí dosud v domě [adresa], jehož vlastníky jsou rodiče jejího manžela. Druhá žalovaná byt v [část obce] ani nyní neužívá a nebude jej užívat ani v budoucnu. Své bydlení má zajištěno již deset let jinde. Dle svých slov toliko na žádost svých rodičů smlouvu podepsala, bylo však mezi nimi dohodnuto, že nájemné v [část obce], resp. splátky budoucí kupní ceny budou splácet její rodiče. Žalovaná neobdržela korespondenci, o níž se zmiňují žalobci, konkrétně výzvu právního zástupce žalobců ze dne [datum], ani dopis obsahující odstoupení od smlouvy ze dne [datum]. Ve smlouvě o budoucí smlouvě je sjednáno doručovací místo [část obce a číslo] pouze pro účel odstoupení od smlouvy. V ostatních případech bylo povinností žalobců použít aktuální adresu bydliště žalované. Žalovaná proto není pasivně legitimována ve sporu o vyklizení nemovitosti, načež navrhla, aby soud žalobu ve vztahu k ní zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

6. Žalobci v replice k vyjádření druhé žalované uvedli, že se dozvídají pro ně zcela nové informace. Nevěděli, že druhá žalovaná se do objektu [adresa] v [část obce] se svojí matkou vůbec nenastěhovala a že zde fakticky nebydlela. Žalobci nevěděli a ani vědět nemohli, kde má druhá žalovaná aktuální adresu svého trvalého pobytu. Tyto informace seznali až po podání žaloby. Ve svém počínání vycházeli z toho, co jim žalované sdělily při uzavírání smlouvy, tedy že hodlají v domě [adresa] bydlet, užívat jej a následně jej i odkoupit za podmínek uvedených ve smlouvě. Právě za tím účelem žalobci svolili, aby si žalované a členové jejich rodin a domácnosti mohli na adrese předmětu budoucího prodeje zřídit svůj trvalý pobyt. Z týchž důvodů také byla dohodnuta adresa předmětné nemovitosti pro účely doručování písemností ze smlouvy, tj. i úkonu odstoupení od smlouvy, jak plyne z čl. VII smlouvy. Žalobci dle svých slov nevěděli, že se ze strany žalovaných jedná o účelové jednání, nevěděli, že se druhá žalovaná do objektu nehodlá nastěhovat a že si nezmění adresu svého trvalého pobytu na adresu budoucího předmětu převodu, jak bylo samotnými žalovanými při podpisu smlouvy požadováno. V té spojitosti žalobci poukázali na e-mail druhé žalované ze dne [datum], zaslaný právnímu zástupci žalobců, kde se druhá žalovaná vyjadřuje k situaci poté, co jí byla soudem doručena žaloba s předvoláním. Z jeho obsahu je dle žalobců zřejmé, že při uzavírání smlouvy byli žalovanými uvedeni v omyl. Druhá žalovaná uvedla, že smlouvu uzavírala„ jen na oko“, aby byl rodičům schválen prodej domu.

7. Žalobci dále zdůraznili, že druhá žalovaná smlouvu podepsala, a stala se tak účastnicí smluvního závazku a z něj vyplývajících práv a povinností. Skutečnost, že druhá žalovaná předmět budoucího prodeje neužívala, neznamená, že by byl závazkový vztah z uzavřené smlouvy vůči ní zanikl. Druhá žalovaná s ohledem na jí tvrzené osobní poměry u žalobců nikdy neiniciovala ukončení smlouvy, např. formou dohody. Závěrem žalobci shrnuli, že z okolností, které jim byly, resp. mohly být známy, plyne, že druhá žalovaná jako účastník závazkového vztahu neplnila své smluvní povinnosti, nejednala poctivě, když smlouvu uzavřela„ jen na oko“ a nejednala s náležitou opatrností, když žalobcům nesdělila relevantní skutečnosti (např. že objekt [adresa] nevyužívá, nesdělila, že nezměnila adresu svého trvalého pobytu atd.). Žaloba proto pokládají i vůči ní za důvodnou.

8. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

9. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 19, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], nacházející se v obci [obec], [katastrální uzemí], a to každý ve výši jedné ideální poloviny (zjištěno z kopie elektronického náhledu na pozemek v katastru nemovitostí na č. l. 4, jakož i z nesporných tvrzení obou stran).

10. Žalobci a žalované spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o budoucí smlouvě kupní. Na jejím základě se žalobci jako budoucí prodávající zavázali převést své spoluvlastnické podíly, každý ve výši jedné ideální poloviny, k pozemku parc. č. st. 19, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], nacházející se v obci [obec], [katastrální uzemí], na žalované jako budoucí kupující, které je měly nabýt do svého spoluvlastnictví, a to každá z nich spoluvlastnický podíl rovněž ve výši jedné ideální poloviny. Kupní cena na spoluvlastnický podíl ve výši jedné ideální poloviny byla určena ve výši 390 000 Kč Celkem se tedy žalované zavázaly zaplatit žalobcům za převod nemovitosti kupní cenu ve výši 780 000 Kč s tím, že takto ujednaná kupní cena bude žalovanými hrazena zálohově ve splátkách ode dne podpisu smlouvy. První splátka byla sjednána ve výši 16 000 Kč a uhrazena žalovanými před podpisem smlouvy k rukám žalobců. Další splátky byly stanoveny ve výši 6 000 Kč jako měsíční počínaje prosincem 2014 se splatností k poslednímu dni kalendářního měsíce na blíže specifikovaný bankovní účet žalobců (zjištěno z obsahu čl. II smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne [datum]).

11. V téže smlouvě si strany sjednaly, že žalobci současně poskytují předmětnou nemovitost s jejími součástmi do užívání žalovaným a žalovaní ji do svého užívání přijímají. Tento užívací vztah byl navázán na závazek účastníků podle čl. II smlouvy s tím, že byl sjednán na dobu určitou ode dne podpisu smlouvy s trváním nejpozději do [datum]. Žalované byly dle smlouvy oprávněny užívat danou nemovitost spolu s členy své rodiny a domácnosti. Žalobci udělili souhlas s tím, aby si žalované i členové jejich rodin a domácnosti zřídili na adrese nemovitosti svůj trvalý pobyt (zjištěno z obsahu čl. III a IV smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne [datum]).

12. Pro případ, že se žalované dostanou do prodlení s úhradou celkem tří zálohových měsíčních splátek budoucí kupní ceny (byť i jen částečně, pokud jde o každou ze splátek), bylo ujednáno právo žalobců odstoupit od smlouvy. V té souvislosti bylo smluveno, že odstoupení od smlouvy je účinné uplynutím třicátého dne od odeslání úkonu odstoupení žalovaným na adresu předmětu převodu, tj. [adresa], [obec]. Žalované se zavázaly, že k tomuto dni předmět budoucího převodu vyklidí od všech svých věcí. Vedle toho bylo mezi stranami ujednáno, že v případě odstoupení od smlouvy se dosud zaplacené zálohové měsíční splátky budoucí kupní ceny bez dalšího mění na jednorázovou úplatu za užívání budoucího předmětu převodu jako odstupné a z tohoto titulu náleží v rozsahu 100 % žalobcům. V závěru pak účastníci výslovně prohlásili, že zakládá-li jim smlouva práva nebo povinnosti, jsou z nich oprávněni, resp. povinni vždy společně a nerozdílně (zjištěno z obsahu čl. VII smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne [datum]).

13. Žalobci zaslali dne [datum] dopis datovaný dnem [datum] a adresovaný žalovaným, v němž ohlásili své odstoupení od smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne [datum]. Za důvod žalobci označili hrubé porušení povinností žalovanými jako uživatelů nemovitosti spočívající jednak v prodlení s placením zálohových splátek, jednak v užívání nemovitosti nedovoleným způsobem, kdy dochází k jejímu opotřebování nad míru přiměřenou okolnostem a hrozí její značné poničení. Ohledně dlužných splátek žalobci v dopisu uvedli, že žalované jsou v prodlení s úhradami splátek za měsíce prosinec 2020, leden a březen 2021. Z těchto důvodů žalobci vyzvali žalované, aby do 30 dnů od odeslání úkonu odstoupení nemovitost vyklidily od všech svých věcí a předaly ji zpět žalobcům (zjištěno z obsahu dopisu žalobců ze dne [datum] na č. l. 10 a připojeného podacího lístku na č. l. 11 soudního spisu).

14. Právní zástupce žalobců zaslal dne [datum] žalovaným, a to každé z nich zvlášť, dopis z téhož dne, v němž žalované upozornil, že dlouhodobě nehradí zálohové splátky kupní ceny, s tím, že mimo dlužných částek z předchozího období žalované dluží splátky za období měsíců prosinec 2021, leden, únor a duben až červenec 2022 v celkové výši 42 000 Kč. Dále právní zástupce žalobců upozornil žalované na zjištěné nepovolené stavební a jiné úpravy. Týmž dopisem právní zástupce v zastoupení žalobců z opatrnosti učinil vůči žalovaným úkon odstoupení od smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne [datum]. Ve spojení s tím uvedl, že účinnost takového odstoupení nastane 30. dne ode dne odeslání dopisu, tj. ke dni [datum], a žalované vyzval k úhradě dluhu, k vyklizení nemovitosti, jakož i k odstranění nepovolených stavebních úprav domu a instalaci jeho movitého vybavení, jež měly žalované bez souhlasu žalobců demontovat. Dopis, který byl zároveň označen za předžalobní výzvu, se do dispozice každé ze žalovaných dostal dne [datum] (zjištěno z obsahu dopisu právního zástupce žalobců ze dne [datum] na č. l. 12 a připojených záznamů o doručování zásilek na č. l. 13 a 14 soudního spisu).

15. Dne [datum] zaslala druhá žalovaná e-mail právnímu zástupci žalobců, v němž avizovala, že toho dne obdržela od soudu dopis. Chtěla by to řešit, protože do té doby nevěděla, že rodiče neplatí, co mají. Není s nimi v kontaktu, přičemž rodiče jí ani nedali vědět, že tam má dopis. Chtěla by se omluvit žalobcům, o splátkách a dopise nevěděla. K tomu uvedla, že v kupní smlouvě figurovala jen na oko, aby to rodičům schválili, neboť právník jí u podpisu řekl, že je důležitá jen pro schválení prodeje. Nemyslela si, že bude kupující. Závěrem podotkla, že na adrese [adresa původní účastnice, žalované a žalované], byt užívají rodiče (zjištěno z obsahu e-mailové zprávy ze dne [datum] na č. l. 40 soudního spisu).

16. Z tvrzení žalobců, že žalované byly ke dni odstoupení od smlouvy ze dne [datum] v prodlení s úhradou zálohových splátek budoucí kupní ceny za období měsíců prosinec 2021, leden, únor a duben až červenec 2022 v celkové výši 42 000 Kč, jež nebylo sporováno druhou žalovanou a jež bylo zjevně uznáno první žalovanou v jejím vyjádření ze dne [datum] a jí též dodatečně stvrzeno u jednání, vzal soud za prokázané, že žalované byly ke dni odstoupení od smlouvy učiněného dne [datum] právním zástupcem žalobců v prodlení s úhradou nejméně tří zálohových splátek budoucí kupní ceny. Žalované tedy netvrdily, a v posledku toho ani neprokazovaly, že by byly dlužné zálohové splátky ke dni odstoupení od smlouvy uhradily.

17. Soud neprovedl důkaz výslechem obou žalovaných, jejž ústy druhé žalované navrhl její právní zástupce. Podle § 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“), mimo jiné platí, že důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Tento zákonný předpoklad splněn nebyl, jelikož dokazování týkající se obsahu a uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní, (ne) hrazení měsíčních splátek budoucí kupní ceny i odstoupení z toho důvodu od zmíněné smlouvy bylo možné prokázat příslušnými listinnými důkazy, popřípadě nespornými tvrzeními účastníků. Nadto navržený výslech měl být proveden za účelem posouzení, resp. prokázání okolnosti, jak se v daných nemovitostech bydlelo, jak to tam skutečně vypadalo. Zjišťování skutkového stavu v naznačeném směru je však pro posouzení věci nerozhodné, totiž nadbytečné, uváží-li se, že deklarovaným důvodem pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobců bylo prodlení žalovaných s úhradou dlužných splátek budoucí kupní ceny, a nikoli jejich nevole se stavebními a dalšími úpravami nemovitosti, které měly žalované realizovat.

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

19. Mezi žalobci a žalovanými byla uzavřena smlouva o budoucí smlouvě kupní podle § 1785 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Předmětem budoucí koupě byl převod vlastnického práva, resp. ideálních spoluvlastnických podílů žalobců k výše specifikovanému pozemku, včetně stavby rodinného domu coby jeho součásti (§ 506 odst. 1 o. z.), na žalované, kteří se zavázali zaplatit žalobcům sjednanou kupní cenu v celkové výši 780 000 Kč. Ve smlouvě byly dohodnuty i podmínky úhrady kupní ceny. V tomto ohledu smlouva o smlouvě budoucí kupní splňuje všechny podstatné náležitosti vyžadované zákonem jak na vlastní smlouvu o smlouvě budoucí, tak i na budoucí kupní smlouvu, jejíž obsah byl, jak je z právě vyloženého patrné, ujednán více než alespoň obecným způsobem (§ 1785 odst. 1 o. z.), a sice ve zcela konkrétních obrysech s uvedením všech podstatných náležitostí kupní smlouvy (§ 2079 odst. 1 o. z. ve spojení s § [číslo] téhož předpisu).

20. Smlouva o budoucí smlouvě kupní dále obsahuje ujednání o právu žalovaných (i členů jejich rodin, resp. domácnosti) užívat nemovitost a zřídit si na její adrese trvalý pobyt, a to ve vazbě na povinnost žalovaných pravidelně hradit zálohové měsíční splátky budoucí kupní ceny. Odtud je zřejmé, že účastníci smlouvy vycházeli z toho, že zde žalované budou bydlet se svými rodinnými příslušníky, s tím, že užívání nemovitostí ze strany žalovaných a jim blízkých osob je podmíněno řádným placením zálohových splátek. Fakticky tedy zálohové měsíční splátky budoucí kupní ceny představovaly vlastně jakési nájemné za užívání nemovitosti. O tom ostatně svědčí nejen autentické postoje obou stran, které ve svých projevech (srov. kupř. dopis žalobců ze dne [datum] či vyjádření první žalované ze dne [datum]) nezřídka hovoří o (dlužném) nájemném apod., nýbrž i ustanovení čl. VII odstavce druhého téže smlouvy. Dle citovaného smluvního ustanovení platí, že v případě odstoupení od smlouvy se dosud zaplacené zálohové měsíční splátky budoucí kupní ceny bez dalšího mění na jednorázovou úplatu za užívání budoucího předmětu převodu, jež současně ztělesňuje odstupné. Lze tedy uzavřít, že ustanovení smlouvy o budoucí smlouvě kupní týkající se užívání nemovitosti žalovanými má blíže k nájmu (§ 2201 a násl. o. z.), ačkoli o něm daná smlouva formálně nehovoří (používá slovní spojení„ užívací vztah“) nežli k výpůjčce (§ 2193 o. z.), jejímž pojmovým znakem je naopak užívání bezúplatné.

21. Pokud jde o dopis žalobců ze dne ze dne [datum], jímž měli žalobci ohlásit žalovaným odstoupení od smlouvy, soud jej nevyhodnotil jako účinné, právně relevantní právní jednání zakládající ve vztahu k žalovaným zamýšlené účinky. Je tomu tak proto, že předmětný dopis žalobci zasílali osobě označené jako„ [celé jméno původní účastnice]“, jak plyne z připojeného podacího lístku. V té spojitosti se sluší podotknout, že identické jméno a příjmení jako první žalovaná měla v době uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní i druhá žalovaná. Z podacího lístku (č. l. 11) není patrné, které z žalovaných byl dopis ze dne [datum] obsahující odstoupení od smlouvy určen.

22. Soud za platné odstoupení od smlouvy pokládá teprve oznámení žalobců ze dne [datum] učiněné prostřednictvím jejich právního zástupce. Tento akt v sobě obsahuje jednoznačné vymezení důvodu, pro které žalobci od smlouvy odstupují, tedy poukaz na prodlení s úhradou (více jak) tří zálohových měsíčních splátek s konkretizací, které splátky žalované ke dni odstoupení od smlouvy žalobcům dluží. Z přiložených záznamů o doručování je patrné, že byl zasílán každé z žalovaných zvlášť, a sice na adresu dohodnutou ve smlouvě. Nemohou zde tedy vyvstat pochybnosti, které z žalovaných bylo odstoupení od smlouvy určeno.

23. Právo žalobců na odstoupení od smlouvy o budoucí smlouvě kupní bylo v této smlouvě vázáno výlučně na podmínku, že žalované jsou v prodlení s úhradou celkem tří zálohových měsíčních splátek budoucí kupní ceny. Ujednané odstoupení od smlouvy v čl. VII smlouvy o budoucí smlouvě kupní má oporu v ustanovení § 2001 o. z. Účinnost odstoupení od smlouvy byla sjednána uplynutím 30. dne ode (dne) odeslání úkonu odstoupení žalovaným na adresu předmětné nemovitosti. Žalované se v té spojitosti zavázaly, že k poslednímu dni třicetidenní lhůty (včetně) předmět budoucího převodu vyklidí od všech svých věcí. Oznámení žalobců o odstoupení od smlouvy se do sféry každé z žalovaných dostalo dne [datum] Ani jedna z nich si zásilku v úložní době nevyzvedla, pročež došlo k jejich vrácení odesílateli. Uvedená třicetidenní lhůta, odvíjená ode dne odeslání dopisu s odstoupením žalobců od smlouvy, tj. od [datum], skončila ke dni [datum]. Nejpozději k tomuto dni tedy měly žalované povinnost nemovitost vyklidit od všech svých věcí.

24. Žalované netvrdily, že by byly nemovitost zavčas vyklidily. V řízení bylo naopak prokázáno, že první žalovaná se spolu se svým manželem na adrese nemovitosti nadále zdržuje, jak přiznala ve svém vyjádření k žalobě i při jednání u soudu. Druhá žalovaná na svoji obranu v řízení tvrdila, že nikdy v nemovitosti nebydlela. Odtud také dovozuje absenci své pasivní legitimace ve sporu. Tato argumentace je ovšem lichá. Druhá žalovaná podpisem smlouvy o budoucí smlouvě kupní výslovně stvrdila, že nemovitost přijímá, spolu s první žalovanou, do užívání (čl. III smlouvy). Lhostejno přitom, zda druhá žalovaná nemovitost dle smlouvy fakticky užívala, anebo zda se v nemovitosti nacházely (nacházejí) její věci či nikoli. Druhá žalovaná se podpisem smlouvy zavázala k povinnostem z ní plynoucím, a to jako solidární účastník na straně budoucí kupující.

25. Stejně tak je nepřiléhavá argumentace druhé žalované, že doručovací místo [adresa] bylo ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní sjednáno pouze pro účel odstoupení od smlouvy, takže v ostatních případech bylo povinností žalobců použít aktuální adresu bydliště žalované. Druhá žalovaná patrně vychází z toho, že žalobci měli zaslat na sjednanou doručovací adresu (v místě nemovitosti) jen prosté odstoupení od smlouvy, a nikoli již výzvy k zaplacení dlužných zálohových splátek či výzvu k vyklizení nemovitosti. Zde je třeba poznamenat, že problematika splácení budoucí kupní ceny i vyklizení nemovitosti úzce souvisí se vznikem a uplatněním práva žalobců na případné odstoupení od smlouvy. Žalobci tak nepochybili, pakliže zmínky o dlužných zálohových splátkách včetně výzvy k úhradě dluhu a vyklizení nemovitosti včlenili do jedné listiny. Separace korespondence vůči žalovaným podle obsahu písemností by byla absurdní a neodpovídala by zjištěným okolnostem při uzavírání smlouvy. Z jejího obsahu zřetelně vyplývá, že smluvní strany vycházely z předpokladu, že žalované budou, spolu se svými blízkými, užívat nemovitost ke stálému bydlení (viz čl. IV druhý odstavec smlouvy o budoucí smlouvě kupní). Soudu taktéž neuniklo, že dle vlastního vyjádření druhá žalovaná v době uzavření smlouvy bydlela na jiné adrese (v [obec]), než kterou ve smlouvě uvedla (v [obec]).

26. Soud dále nemohl ponechat bez povšimnutí obsah e-mailu, který druhá žalovaná zaslala dne [datum] právnímu zástupci žalobců, jakmile se dověděla o podání žaloby. V něm přiznala, že v kupní smlouvě figurovala jen„ na oko“, aby to rodičům schválili, neboť právník jí u podpisu řekl, že je důležitá jen pro schválení prodeje (nemovitosti). Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě, přičemž nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Jakkoli lze lidsky pochopit, že druhá žalovaná coby dcera první žalované chtěla vyjít vstříc svým rodičům, resp. své matce, je třeba pokládat její přiznání o toliko„ prázdném“, ryze formálním účastenství ve svém důsledku za nepoctivé jednání obou žalovaných vůči žalobcům, z něhož žalované zásadně nemohou těžit. Žalobci nemohli mít povědomost o tom, že druhá žalovaná ve skutečnosti nehodlá v nemovitosti bydlet a že její podpis na smlouvě není míněn vážně. [příjmení] toho druhá žalovaná netvrdila a neprokazovala, že by žalobcům nahlásila svoji aktuální adresu, na níž se zdržuje, anebo že by se byla snažila celou situaci před podáním žaloby s žalobci řešit.

27. Lze tedy uzavřít, že žalované měly v užívání předmětnou nemovitost na základě právního titulu, a to smlouvy o budoucí smlouvě kupní. Řádným odstoupením od dané smlouvy ze strany žalobců tento právní titul zanikl, pročež žalované byly povinny nemovitost včetně její součásti vyklidit od všech svých věcí, k čemuž se výslovně v téže smlouvě zavázaly. Neučinily-li tak, jsou společně a nerozdílně v prodlení se splněním své smluvní povinnosti. Tento protiprávní stav zároveň zásadně omezuje žalobce v řádném výkonu jejich vlastnického práva. Podle § 1042 o. z. se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Podaná žaloba na vyklizení nemovité věci je způsobilá takové ochrany vlastnictví dosíci.

28. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalované zavázal, jako solidární dlužníky, vyklidit ve výroku specifikovanou nemovitost i s její součástí, tj. rodinným domem.

29. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., to jest na procesním úspěchu žalobců ve sporu, kteří před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali obě žalované k vyklizení předmětných nemovitostí. Tuto skutečnost žalobci doložili kopií předžalobní upomínky, jež byla nedílnou součástí dopisu jejich právního zástupce ze dne [datum] (č. l. 12) a jež byla zasílána každé z žalovaných zvlášť, jak je patrné z obsahu tohoto dopisu i průkazů jeho doručování (č. l. 13 a 14). Žalované jsou tedy povinny nahradit žalobcům jejich soudní výlohy v plném rozsahu společně a nerozdílně.

30. Náklady řízení žalobců dle § 137 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobců ve výši 9 300 Kč sestávající z následujících úkonů právní služby, a sice přípravy a převzetí zastoupení (dva samostatné úkony), podání samotné žaloby (jeden společný úkon), sepisu vyjádření ze dne [datum] (jeden samostatný úkon) a zastoupení žalobců při jednání (jeden společný úkon) při sazbě mimosmluvní odměny 1 500 Kč za jeden samostatný úkon, resp. 2 400 Kč za jeden společný úkon právní služby dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Dále pak náklady řízení žalobců tvoří náhrada hotových výdajů advokáta v podobě pěti režijních paušálů po 300 Kč v celkové výši 1 500 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 2 268 Kč z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů, tj. z částky 10 800 Kč, když právní zástupce žalobců osvědčil, že je registrovaným plátcem této daně. Celkem tedy činí náklady řízení žalobců částku 18 068 Kč.

31. Při úvaze o lhůtě ke splnění povinnosti žalovaných vyklidit předmětné nemovitosti vycházel soud z ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., dle něhož platí, že jde-li o vyklizení bytu, je třeba uloženou povinnost splnit ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku. V souzené věci sice nejde o vyklizení bytu v úzkém slova smyslu, nýbrž pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, soud je nicméně toho názoru, že žalovaným i členům jejich rodin bylo shora vzpomenutou smlouvou o budoucí smlouvě kupní umožněno zřídit na adrese nemovitostí svůj trvalý pobyt (čl. IV druhý odstavec), takže v době uzavření smlouvy se mezi účastníky zjevně vycházelo z předpokladu, že přinejmenším žalované budou nemovitosti užívat ke stálému bydlení. Soud tedy dovodil, že na daný případ je třeba použít delší patnáctidenní lhůty ke splnění povinnosti, a nikoli výchozí třídenní pariční lhůty. Ostatně sami žalobci lhůtu 15 dnů včlenili do petitu své žaloby. Poněvadž právní zástupce žalobců u jednání naznačil jistou ochotu přistoupit na určité, byť i blíže nespecifikované prodloužení časového úseku pro vyklizení nemovitostí, soud určil žalovaným ke splnění jim uložené povinnosti vyklidit nemovitosti lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku. Právě lhůtu o této délce předvídalo ustanovení čl. VII smlouvy o budoucí smlouvě kupní (ač v něm byl běh lhůty vázán na odeslání, a nikoli doručení žalovaným odstoupení žalobců od smlouvy, takže reálný časový prostor pro vyklizení byl o něco kratší, nikoliv ale podstatně). Pro žalované tedy nemůže být soudem stanovená třicetidenní lhůta překvapivá či nepřiměřeně krátká, a to i s přihlédnutím k okolnostem souzeného případu. Další prodloužení pariční lhůty, a to dokonce až na 3 měsíce, jak navrhovala první žalovaná, není dle soudu namístě. Soud zde neztratil ze zřetele poselství zachycené v čl. 90 Ústavy České republiky, dle něhož jsou soudy povolány poskytovat (účinnou) ochranu právům. Poskytnutí nepřiměřeně dlouhého období žalovaným ke splnění uložené povinnosti by vedlo k nezanedbatelné relativizaci práv žalobců, kteří by byli po delší dobu fakticky vyloučeni z dispozic se svým majetkem, a to za situace, kdy soudní řízení trvá již zhruba půl roku.

32. Jinak je tomu v případě lhůty ke splnění povinnosti žalovaných nahradit žalobcům jejich náklady řízení. Ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že žalovaný účastník splní uloženou mu povinnost ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud nepřehlédl shora zmíněný dopis a doplňující objasnění první žalované o finančních nesnázích, ty však nemohou jít k tíži žalobcům. Nadto tu soud nepřehlédl, že první žalovaná dle svých slov v brzké době nastoupí do zaměstnání ve [příjmení] [anonymizováno] [země]. Soud tak neshledal žádný důvod, pro který by bylo nutné pariční lhůtu prodloužit, pročež žalovaným poskytl k zaplacení náhrady nákladů řízení lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.