6 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro: vyklizení nemovitostí

I. Žalovaný je povinen vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše v k. ú. [část obce] u [obec], obec Železná Ruda, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně uložení povinnosti žalovanému vyklidit a vyklizené odevzdat žalobkyni pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše v k. ú. [část obce] u [obec], obec Železná Ruda, do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že Česká republika je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] a pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] a žalobkyně je organizací příslušnou hospodařit s těmito pozemky. Pozemky jsou chráněny jako chráněná krajinná oblast a evropsky významná lokalita či jako rozsáhlé chráněné území. Smlouvou o nájmu nemovitostí [číslo] ze dne [datum], uzavřenou podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, žalobkyně přenechala žalovanému uvedený pozemek do užívání za účelem zemědělského využití a k zabezpečení ochrany přírody a krajiny, a to na dobu do [datum]. Dodatkem [číslo] byla smlouva prodloužena na dobu do [datum]. Žalovaný uvedený pozemek i po skončení sjednané doby nadále užíval, nikdy jej nevyklidil a žalobkyni zpět nepředal. V Evidenci využití zemědělské půdy podle užívacích vztahů (dále jen„ LPIS“) je žalovaný i v současné době zapsán jako uživatel uvedeného pozemku. Dále žalovaný užívá pozemky tak, že na parc. [číslo] má oplocení - ocelové dráty v několika řadách doplněné elektrickým ohradníkem na dřevěných kůlech nebo stromech a užívá jej pro potřeby pastvy, na parc. [číslo] má oplocení - ocelové dráty v několika řadách doplněné elektrickým ohradníkem na dřevěných kůlech nebo stromech a užívá jej pro potřeby pastvy, malá část o ploše cca 0,5 ha je sečena a sklízena, parc. [číslo] užívá pro potřeby pastvy a přehánění skotu a má na něm starší i v roce 2020 nově opravené či zbudované oplocení. Oplocení pozemků a jejich užívání výše uvedeným způsobem potvrdil žalovaný i při podání vysvětlení na Policii ČR k trestnímu oznámení žalobkyně týkajícímu se neoprávněného užívání uvedených pozemků, jak plyne z vyrozumění Policie ČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Územního odboru [obec] ze dne [datum], čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Uvedené pozemky nikdy nebyly žalovanému přenechány do užívání jakoukoli smlouvou a žalovaný je oplotil a užívá bez jakéhokoli právního důvodu. K vyklizení pozemků písemně vyzvala žalobkyně žalovaného již výzvami ze dne [datum] a [datum]. Žalovaný přes tyto písemné výzvy pozemky nevyklidil a zasahoval a zasahuje do vlastnického práva žalobkyně.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil. Tento na výzvu soudu nereagoval, ačkoliv mu byla vhozena do domovní schránky, pouze se dne [datum] dostavil na infocentrum soudu, kde se dožadoval nějaké písemnosti od Policie ČR.

3. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti žalovaného, kterému bylo předvolání doručeno dne [datum] a bez omluvy se k jednání soudu nedostavil, přičemž soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé a postupoval tak dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Zástupce žalobkyně setrval na podané žalobě a sdělil, že k žádné změně na předmětných pozemcích nedošlo, žalovaný pozemky ani částečně nevyklidil, naopak tam došlo k nějakým dalším problémům, které jsou řešeny v rámci správních orgánů.

4. Dle výpisu z katastru nemovitostí je Česká republika vlastníkem pozemků parc. [číslo] – chráněná krajinná oblast, evropsky významná lokalita, parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek], a [anonymizována čtyři slova] je příslušná hospodařit s tímto majetkem státu. Účastníci spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nemovitostí [číslo] s předmětem nájmu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], [územní celek] na dobu určitou od [datum] do [datum] s možností prodloužení, avšak nejdéle na dobu trvání 8 let podle § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. Dodatkem ze dne [datum] prodloužili dobu nájmu do [datum]. Na předložené fotodokumentaci jsou zachyceny úpravy na předmětných pozemcích a uskladněný materiál. Z vyrozumění od Policie ČR, územní odbor [obec], oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný na Policii uvedl, že nechává přepásat skotem pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec]. Předmětné pozemky ohradil ohradníkem v době, kdy měl tyto pronajaté. Dle výzev ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný žalobkyní a následně dne [datum] včetně připojené doručenky prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k vyklizení předmětných nemovitostí.

5. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání žaloby, přičemž dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 23/2002, ze dne 27.2.2003“„ Právo hospodaření s majetkem státu spočívá v právu subjektu, jemuž právo hospodaření přísluší, vykonávat za stát, jakožto přímého vlastníka majetku, jeho vlastnická práva, za určitých, státem (vlastníkem) předem stanovených podmínek. I když pojem„ právo hospodaření“ není ve zmíněných právních předpisech (a ani v jiných právních normách) definován, lze – s přihlédnutím k jeho úpravě v citovaných předpisech – dovodit, že uvedené právo v sobě zahrnuje jak oprávnění věc držet, užívat ji, nakládat s ní, tak i řadu povinností směřujících k zachování, účelnému využívání a ochraně takové věci, včetně uplatňování a hájení tohoto práva (i primárního vlastnického práva státu) v řízení před soudy a jinými orgány. Aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení má tak soud za prokázanou i z předložených výpisů z katastru nemovitostí.

6. Účastníci spolu uzavřeli nájemní smlouvu dne [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

7. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“):„ Nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.“.

8. Podle § 2230 odst. 1 a 2 o.z.: <i>9. „ (1) Užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.</i> <i>10. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.“.</i> 11. Podle § 27 odst. 1 a 2 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku ČR: <i>12. „ (1) Hmotnou věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, anebo je-li to účelné před konečným naložením s věcí, u které bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti.</i> <i>13. (2) Užívání podle odstavce 1 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny, lze užívání při dodržení podmínek vyplývajících z odstavce 3 věty první prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Smlouva musí vylučovat pokračování užívacího vztahu tím, že by užívání pokračovalo i po dni, kdy měl užívací vztah skončit. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž ujednání umožňující okamžité ukončení užívacího vztahu, pokud přestanou být plněny podmínky podle odstavce 1.“.</i> 14. Podle § 1040 odst. 1 o.z.:„ Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.“.

15. Dle tohoto ustanovení se může vlastník domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Je především na žalobkyni, aby v souladu se zákonem prokázala, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyla vlastnické právo, o které opírá svoji žalobu na vyklizení nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že předmětné nemovitosti jsou ve vlastnictví státu a právo hospodařit s těmito má žalobkyně. Nájemní vztah účastníků k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], zanikl k [datum], když tento byl automaticky prodlužován vždy o rok v souladu s § 2230 o.z. a to až do [datum], neboť v červnu 2020 a následně v červenci téhož roku dala žalobkyně jasně najevo, že nemá v úmyslu v nájmu pokračovat, když vyzvala žalovaného k vyklizení pozemku. Dnem [datum] taktéž uběhla osmiletá lhůta nájmu, která je nejdelší možná pro pronájem majetku státu. Tímto zanikl právní titul žalovaného k užívání pozemku parc. [číslo]. Co se týká pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] to vše v k. ú. [část obce] u [obec], pak v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný kdy právo k užívání těchto pozemků získal. Jejich užívání pak sám žalovaný uznal v rámci výslechu na Policii ČR. Žalovaný byl v řízení před soudem pasivní, ve věci se nevyjádřil a nárok žalobkyně nijak nesporoval, ani netvrdil, že by shora uvedené pozemky již vyklidil.

16. Protože má soud na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalovaný nemá žádný právní titul k užívání předmětných nemovitostí, což žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 o.z. rozhodl soud tak, že žalovanému, bylo uloženo pozemky vyklidit, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I. rozsudku).

17. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu dne [datum]) ve spojení s § 7 bod 4 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po [částka] (tj. [částka]), 4 x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. [částka]). Dále žalobkyni náleží hotové náklady na cestovné dle § 13 odst. 1 AT za cestu [obec] – [obec] a zpět (vzdálenost 242 km) k jednání ve věci v částce [částka], náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT za 8 půlhodin po [částka], tj. [částka], 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., a soudní poplatek ve výši [částka] Celkem tedy činí náklady žalobce částku [částka], což zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).