6 C 30/2023

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , Anonymizováno . s r.o. zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem nám. Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 1 995 EUR s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení 43 042,75 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení., právnická osoba, uplatněnému nároku žalobkyně uvedla, že pro žalovanou v průběhu roku 2022 vykonala podle požadavku žalované dvě přepravy věcí. Žalobkyně dle svých slov svoji povinnost vykonat pro žalovanou tyto přepravy splnila řádně a včas, což prokazují mezinárodní nákladní listy CMR a další doklady. Za účelem úhrady úplaty za vykonané přepravy žalobkyně vystavila žalované celkem dvě faktury. Konkrétně za vykonání přepravy z italského Prato Isarco do města , adresa, v České republice na základě objednávky žalované č. , Anonymizováno, vystavila dne , datum, fakturu č. , tel. číslo, znějící na částku , částka, se splatností dne , datum, . Dále pak žalované za vykonání přepravy z italského , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, na základě objednávky žalované č. , Anonymizováno, vystavila dne , datum, fakturu č. , tel. číslo, znějící na částku , částka, se splatností dne , datum, . Žalovaná svoji povinnost uhradit tyto faktury nesplnila ani částečně. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k plnění jejich povinností. Naposledy se tak stalo prostřednictvím dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , avšak k úhradě dluhu ze strany žalobkyně dosud nedošlo.

3. Zdejší soud na návrh žalobkyně ve věci nejprve rozhodl platebním rozkazem č. j. 6 C 30/2023-57 ze dne , datum, .

4. Proti uvedenému platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor. V jeho odůvodnění uvedla, že nárok žalobkyně neuznává ani z části. Dle svých slov má vůči žalobkyní nárok na náhradu škody z titulu nesplnění uzavřené přepravní smlouvy ze dne , datum, na základě objednávky č. , Anonymizováno, , v důsledku čehož žalované vznikla škoda ve výši , částka, . Žalovaná u žalobkyně tuto škodu uplatnila již přípisem právního zástupce žalované ze dne , datum, , ale žalobkyně škodu odmítla a do dnešního dne ji neuhradila. Žalovaná spolu s tím ohlásila, že v současnosti čeká na uplynutí lhůty z předžalobní upomínky ze dne , datum, a následně uplatní tento nárok vůči žalobkyni částečně jako procesní obranu a částečně jako vzájemný návrh.

5. Zmíněný nárok žalovaná uplatnila podáním ze dne , datum, . V něm uvedla, že s žalobkyní sjednávala přepravní smlouvy dle § 2555 občanského zákoníku prostřednictvím emailové komunikace. V jejím rámci byla po odsouhlasení podmínek přepravy žalovanou zaslána žalobkyní objednávka žalované se závaznými podmínkami, dle nichž bylo nutné potvrdit přepravní smlouvu do 2 hodin od jejího zaslání. Žalobkyně však toto neučinila, ale snažila se prosadit změnu smlouvy na zasilatelskou, což žalovaná nikdy neakceptovala a trvala na znění podmínek přepravy, jež byly obsaženy v emailu žalované s objednávkou přepravy. Na základě těchto podmínek žalované se tedy uskutečnily předmětné přepravy a smluvní vztah k žalované a žalobkyně byl upraven zněním objednávek přepravy, jak byly předloženy žalovanou. Protože žalobkyně v rozporu s bodem 2 přepravní smlouvy č. , Anonymizováno, předala předmětnou přepravu na třetí osobu, žalovaná proti nároku na přepravné žalobkyně dle její faktury č. , tel. číslo, uplatňuje svůj nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši sjednaného přepravného, tj. , částka, , a sice dle bodu č. , hodnota, předmětné přepravní smlouvy. Obdobně pak žalovaná uplatňuje vůči žalobkyni za porušení bodu 2 přepravní smlouvy č. , Anonymizováno, spočívající v tom, že žalobkyně tuto přepravu předala třetí osobě, nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši sjednaného přepravného, tj. , částka, , podle bodu č. , hodnota, předmětné přepravní smlouvy. Nároky žalobkyně na žalobou uplatněné přepravné tak jsou kompenzovány nároky žalované na sjednané smluvní pokuty.

6. Nad rámec nároků na zaplacení smluvních pokut z obou přepravních smluv žalovaná proti žalobkyni rovněž uplatnila nárok na náhradu škody ve výši , částka, za nesplnění uzavřené přepravní smlouvy ze dne , datum, na základě objednávky č. , Anonymizováno, . K tomuto svému kroku žalovaná blíže uvedla, že tak činí z důvodu právní jistoty a zachování možnosti vyřešení soudního sporu smírem. Žalobkyně totiž tuto škodu odmítá uhradit, a proto žalovaná chce v rámci tohoto soudního sporu učinit vůči žalobkyni vstřícné gesto a nabídnout jí, bez prejudice k probíhajícímu soudnímu sporu, možnost vyřešení vzájemných sporů dohodou, kde by žalobkyně uhradila žalované pouze rozdíl mezi tvrzenými fakturami žalobkyně a požadovanou škodou žalované, čímž by mohlo dojít po úhradě zbylé části škody žalobkyní k narovnání všech vzájemných nároků. K tvrzené škodě žalovaná uvedla, že mezi ní a žalobkyní byla konkludentně uzavřena zmíněná přepravní smlouva č. , Anonymizováno, , kterou dne , datum, zaslala žalovaná žalobkyni a žalobkyně ji dne , datum, konkludentně akceptovala. Na základě této přepravní smlouvy vznikla žalobkyni povinnost, aby ve dnech 27. až , datum, převzala v Itálii zásilku , Anonymizováno, , Anonymizováno, palet lepidla a doručila ji určenému příjemci v České republice. Žalobkyně sdělila žalované emailem dne , datum, v 12:23 hodin, že přepravu není možné uskutečnit. Dle § 2913 občanského zákoníku žalobkyně odpovídá žalované za škody, které v důsledku porušení své povinnosti vykonat předmětnou přepravu žalované vzniknou. V důsledku nesplnění povinností žalobkyní vznikla žalované škoda ve výši , částka, . Tato škoda spočívala v nákladech příjemce na změnu technologie výroby, aby nebyla výroba zastavena, což by jinak mohlo způsobit obrovské škody v celém výrobním řetězci. Bez předmětné zásilky příjemce, tj. obchodní společnost Automotive , právnická osoba, , IČ: , IČO, , nemohl pokračovat ve výrobě, a proto bylo nutné zajistit dodávku alternativního lepidla, provést test přilnavosti nového druhu lepidla a teprve následně bylo možné pokračovat ve výrobě. , adresa, vyúčtoval žalované vzniklou škodu ve výši , částka, . Tuto škodu následně přeúčtovala žalovaná žalobkyni, ale žalobkyně odmítla škodu uhradit. Z tohoto důvodu byla dne , datum, právnímu zástupci žalobkyně doručena předžalobní výzva k úhradě vzniklé škody. Žalobkyně ovšem trvala na svém odmítnutí škody. Z toho důvodu žalované nezbylo než v tomto soudním řízení nárok proti žalobkyni uplatnit. Krom toho žalovaná proti žalobkyni rovněž uplatňuje svůj nárok na další smluvní pokutu za porušení povinností plynoucích z téhož závazku, v jehož rámci mělo dojít k předestřené škodě. Tuto smluvní pokutu žalovaná vyčíslila opět ve výši sjednané ceny přepravy, tj. v částce , částka, . Nárok na tuto smluvní pokutu žalovaná odvozuje od bodu č. , hodnota, přepravní smlouvy č. , Anonymizováno, , přičemž takto sjednaná smluvní pokuta nemá vliv na povinnost žalobkyně k náhradě škody. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a aby naopak žalobkyni zavázal povinností zaplatit žalované částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.

7. Žalobkyně v replice k obraně žalované a jejímu vzájemnému návrhu uvedla, že údajné nároky uplatňované následně žalovanou vůči žalobkyni na zaplacení smluvních pokut a náhrady škody jsou v rámci procesní obrany ryze účelovými a právně neopodstatněnými. Jsou vedeny toliko snahou žalované neuhradit přepravné žalobkyni za řádně a včas provedenou přepravu zboží, tedy ze služby učiněné žalobkyní ve prospěch žalované. Požadavek žalované na zaplacení údajných smluvní pokut nemůže dle žalobkyně obstát již jen proto, že takovýto nárok nebyl mezi účastníky řízení nikdy právně relevantně sjednán. Žalobkyně připomněla, že prokazatelně odmítla původní objednávky žalované s jejími smluvními podmínkami tak, že na tyto reagovala zasláním potvrzení objednávek s jinými navrhovanými smluvními podmínkami, které žádnou smluvní pokutu neobsahovaly a jež pak žalovaná minimálně konkludentně bez výhrad akceptovala. Co se týče tvrzeného nároku na náhradu škody, ten dle žalobkyně rovněž nemůže obstát, již jen proto, že k uzavření smlouvy mezi stranami právně relevantně nikdy nedošlo. V té souvislosti uvedla, že podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) je dokladem uzavření smlouvy nákladní list CMR. Na něm však žalobkyně žádným způsobem ani nefiguruje. Žalovaná pak ani neunesla důkazní břemeno prokázat, že jí tvrzená škoda byla způsobena žalobkyní. K tomu žalobkyně podotkla, že žalovaná předložila pouze fakturu č. , hodnota, vystavenou společností , právnická osoba, , ze které však žádným způsobem nevyplývá, jak souvisí s předmětnou „skoroobjednávkou“ číslo , Anonymizováno, . Není ani doloženo, že tuto fakturu žalovaná uhradila. Také není zřejmé a přezkoumatelné, jakým způsobem vystavitel dané faktury dospěl k jednotlivým položkám a její výši, když tyto údaje nejsou doplněny žádnými podkladovými materiály, ani výpočtem. Tuto svoji argumentaci žalobkyně v průběhu řízení podrobněji rozvedla a závěrem navrhla, aby soud vyhověl jejímu žalobnímu návrhu a naopak vzájemný návrh žalované jako nedůvodný zamítl.

8. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním.

9. Z objednávky žalované č. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná objednala u žalobkyně přepravu komodity, a sice rolby na zimní stadion o váze 1 700 kg, s nakládkou v italském Prato Isarco a vykládkou v , adresa, v České republice. Přepravné činilo , částka, bez DPH. Součástí této objednávky byly i podmínky přepravy uvedené na téže listině. Žalobkyně jako dopravce dle těchto podmínek mimo jiné měla povinnost potvrdit objednávku přepravy zpět emailem do 2 hodin od doručení s tím, že bez zpětného písemného potvrzení objednávky nebude faktura uhrazena [bod 1) písm. b) podmínek]. Dále byla žalobkyně přijetím objednávky povinna provést přepravu sama, přičemž jí za žádných okolností, bez předchozího písemného souhlasu zadavatele, nebylo povoleno zapojení dalšího dopravce (zasílatele) s tím, že nesmí jakýmkoliv způsobem přenést své povinnosti na třetí osobu. Ani přikládka nebo překládka zásilky nebyla podle podmínek bez předchozího písemného souhlasu zadavatele povolena [bod 2) podmínek]. Podmínky obsahovaly také ujednání o tom, že nedodrží-li dopravce povinnosti dané mu touto smlouvou, je povinen uhradit zadavateli za každé jednotlivé porušení povinnosti smluvní pokutu ve výši ceny přepravy [bod 3 podmínek].

10. Z potvrzení objednávky č. , Anonymizováno, ze strany žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně emailem ze dne , datum, potvrdila žalované obstarání objednané přepravy. Součástí tohoto potvrzení (dokument v příloze emailu) ve slovenském jazyce byly všeobecné podmínky začleněné do téhož dokumentu. V těchto podmínkách stálo, že dané potvrzení objednávky představuje návrh na uzavření zasílatelské smlouvy podle ustanovení § 601 a násl. zákona Slovenské republiky č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník, ve znění pozdějších předpisů.

11. Z faktury č. , tel. číslo, vystavené dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované smluvní cenu za zajištění přepravy podle objednávky žalované č. , Anonymizováno, ve výši , částka, . Faktura byla splatná dne , datum, .

12. Z mezinárodního nákladního listu č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že se vztahuje k objednávce žalované č. , Anonymizováno, , když uvádí identické místo nakládky i vykládky zboží, příjemce i typ zboží podle dané objednávky. Údaje o dopravci či dopravcích nejsou dobře čitelné, neboť je překrývá množství razítek.

13. Z dodacího listu , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že došlo k přepravě shora zmíněné rolby pro zimní stadion v , adresa, . Zákazníkem je obchodní společnost , právnická osoba, Dodací list obsahuje bližší popis dodaného zboží a údaj o tom, že dopravcem byla žalovaná. Nakládka zboží proběhla u obchodní společnosti W. M. GmbH se sídlem v Blumau (Prato all'Isarco, Itálie).

14. Z objednávky žalované č. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná objednala u žalobkyně přepravu zde blíže nerozvedené komodity (zboží) o váze 1 000 kg opět s nakládkou v italském , Anonymizováno, , Anonymizováno, a vykládkou v , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Přepravné činilo , částka, bez DPH. Součástí této objednávky byly i podmínky přepravy uvedené na téže listině. Žalobkyně jako dopravce dle těchto podmínek mimo jiné měla povinnost potvrdit objednávku přepravy zpět emailem do 2 hodin od doručení s tím, že bez zpětného písemného potvrzení objednávky nebude faktura uhrazena [bod 1) písm. b) podmínek]. Dále byla žalobkyně přijetím objednávky povinna provést přepravu sama, přičemž jí za žádných okolností, bez předchozího písemného souhlasu zadavatele, nebylo povoleno zapojení dalšího dopravce (zasílatele) s tím, že nesmí jakýmkoliv způsobem přenést své povinnosti na třetí osobu. Ani přikládka nebo překládka zásilky nebyla podle podmínek bez předchozího písemného souhlasu zadavatele povolena [bod 2) podmínek]. Podmínky obsahovaly také ujednání o tom, že nedodrží-li dopravce povinnosti dané mu touto smlouvou, je povinen uhradit zadavateli za každé jednotlivé porušení povinnosti smluvní pokutu ve výši ceny přepravy [bod 3 podmínek].

15. Z potvrzení objednávky č. , Anonymizováno, ze strany žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně emailem ze dne , datum, potvrdila žalované obstarání objednané přepravy (s opravenou cenou). Součástí tohoto potvrzení (dokument v příloze emailu) ve slovenském jazyce byly všeobecné podmínky. V těchto podmínkách stálo, že dané potvrzení objednávky představuje návrh na uzavření zasílatelské smlouvy podle ustanovení § 601 a násl. zákona Slovenské republiky č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník, ve znění pozdějších předpisů.

16. Z faktury č. , tel. číslo, vystavené dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyfakturovala žalované smluvní cenu za zajištění přepravy podle objednávky žalované č. , Anonymizováno, ve výši , částka, . Faktura byla splatná dne , datum, .

17. Z mezinárodního nákladního listu č. S6239 vzal soud za prokázané, že se vztahuje k objednávce žalované č. , Anonymizováno, , když uvádí identické místo nakládky a vykládky zboží i jeho příjemce podle dané objednávky. Jako dopravce je uvedena obchodní společnost , Anonymizováno, , jméno FO, .

18. Z dodacího listu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 0454 ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že došlo k přepravě zboží dle objednávky žalované č. , Anonymizováno, . Zákazníkem je obchodní společnost , právnická osoba, Dodací list obsahuje bližší popis dodaného zboží a údaj o tom, že dopravcem byla obchodní společnost , Anonymizováno, , jméno FO, . Nakládka zboží proběhla u obchodní společnosti W. M. GmbH se sídlem v Blumau (Prato all'Isarco, Itálie).

19. Z dopisu označeného jako „posledný pokus o zmier pred podaním žaloby“ ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že jej žalobkyně adresovala žalované a vyzývala ji k úhradě dlužného přepravného ze shora uvedených přeprav dle objednávek č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, v celkové výši , částka, spolu s úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jakož i náklady právního zastoupení ve výši , částka, , a to vše ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Zároveň žalobkyně žalovanou upozornila na možnost vymáhat pohledávku soudní cestou a nabádala ji k tomu, aby si počínala v souladu s právními předpisy a nezpůsobila zkrácení dotčené pohledávky. Předmětný dopis byl zaslán jednak emailem dne , datum, , jednak byl zaslán poštou v listinné podobě na adresu sídla žalované a doručen dne , datum, .

20. Z dopisu právního zástupce žalované ze dne , datum, soud zjistil, že byl adresován právnímu zástupci žalobkyně ve Slovenské republice a navazoval na jejich předchozí korespondenci ve věci řešení škody vzniklé z přepravní smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, uzavřené mezi týmiž účastníky. Právní zástupce žalované v tomto dopisu odmítl právní názor žalobkyně, že nebyla uzavřena předmětná přepravním smlouva, jelikož to neodpovídá průběhu vzájemné korespondence, kdy je z úkonů žalobkyně nesporné, že byla smlouva považována za uzavřenou. Prostřednictvím tohoto dopisu byla žalobkyně vyzvána s odkazem na ustanovení § 142a o. s. ř. k úhradě částky , částka, na blíže specifikovaný bankovní účet nejpozději do , datum, , s tím, že uběhne-li uvedená lhůta marně, přistoupí žalovaná k soudnímu vymáhání uvedené částky.

21. Z e-mailové korespondence mezi právním zástupcem žalované a někdejším právním zástupcem žalobkyně (slovenskou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s. r. o.) bylo zjištěno, že strany si mezi sebou navzájem vyměnily svá stanoviska ohledně uzavření či neuzavření přepravní smlouvy na základě objednávky žalované č. , Anonymizováno, .

22. Z objednávky žalované č. , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaná objednala u žalobkyně přepravu blíže přesně nespecifikovaného zboží o váze 1 600 kg s nakládkou v italském , Anonymizováno, a vykládkou v italském , Anonymizováno, a následně další vykládkou v českých , Anonymizováno, . Přepravné činilo , částka, bez DPH. Součástí této objednávky byly i podmínky přepravy uvedené na téže listině. Žalobkyně jako dopravce dle těchto podmínek mimo jiné měla povinnost potvrdit objednávku přepravy zpět emailem do 2 hodin od doručení s tím, že bez zpětného písemného potvrzení objednávky nebude faktura uhrazena [bod 1) písm. b) podmínek]. Dále byla žalobkyně přijetím objednávky povinna provést přepravu sama, přičemž jí za žádných okolností, bez předchozího písemného souhlasu zadavatele, nebylo povoleno zapojení dalšího dopravce (zasílatele) s tím, že nesmí jakýmkoliv způsobem přenést své povinnosti na třetí osobu. Ani přikládka nebo překládka zásilky nebyla podle podmínek bez předchozího písemného souhlasu zadavatele povolena [bod 2) podmínek]. Podmínky obsahovaly také ujednání o tom, že nedodrží-li dopravce povinnosti dané mu touto smlouvou, je povinen uhradit zadavateli za každé jednotlivé porušení povinnosti smluvní pokutu ve výši ceny přepravy [bod 3 podmínek].

23. Z e-mailové komunikace účastníků, respektive jejich zaměstnanců (č. l. 84 soudního spisu), soud zjistil, že se týká objednávky žalované č. , Anonymizováno, (přeprava rolby na zimní stadion). Zaměstnankyně žalované emailem ze dne , datum, reagovala na potvrzení objednávky žalobkyní z téhož dne tak, že poděkovala za přijetí objednávky i uvedení SPZ , SPZ, , dodala ovšem, že by žalovaná potřebovala upřesnit datum nakládky. V té spojitosti výslovně zmínila, že podmínky přepravy platí ty, které jsou uvedeny v objednávce žalované. Na to reagovala zaměstnankyně žalobkyně emailem téhož dne, že nakládka je v pondělí ráno.

24. Z e-mailové komunikace účastníků, respektive jejich zaměstnanců (č. l. 77 – 83 soudního spisu), soud zjistil, že se týká poptávky žalované a její následné objednávky č. , Anonymizováno, . Pracovník žalované emailem ze dne , datum, poptával u žalobkyně přepravu s nakládkou v italském , Anonymizováno, a dále s nakládkou v italském , Anonymizováno, a vykládkou v , Anonymizováno, v České republice. Celkově se jednalo o 9 palet o rozměrech 120 × 120 × 150 cm a o váze 7 100 kg (ADR zboží). V poptávce byla nabízena cena za přepravu ve výši , částka, . Pracovník žalované poprosil žalobkyni o prověření jejích možností. Na tuto poptávku reagovala pracovnice žalobkyně emailem z téhož dne, v němž za poptávanou přepravu nabízela cenu , částka, bez DPH. Na tuto zprávu záhy zareagoval pracovník žalované tak, že na ceně nabízené žalobkyní se mohou domluvit. Současně se žalobkyně dotázal, zda může poslat objednávku, na což pracovnice žalobkyně stručně odpověděla, že ji může poslat. Později téhož dne tentýž pracovník žalované zaslal žalobkyni email s tím, že v příloze zasílá objednávku přepravy a prosí o její zpětné potvrzení. Spolu s tím za pomoci internetového odkazu upozornil žalobkyni na vjezd na nakládku v , Anonymizováno, . Krátce nato pracovnice žalobkyně poděkovala s tím, že vše potřebné nahlásí. Následujícího dne, , datum, , pracovník žalované zaslal téže pracovnici žalobkyně emailovou zprávou s žádostí o sdělení SPZ. Na ni ještě tentýž den odpověděla pracovnice žalobkyně, že SPZ ještě nemají nahlášenu, nahlásí ji zítra. Dále uvedla, že se předpokládá, že nakládka proběhne ve dnech 27. až , datum, . Dne , datum, posílá pracovnice žalované žalobkyni email, v němž žádá o nahlášení SPZ , SPZ, , a to co nejdříve. Poukazuje na to, že je státní svátek, a proto nebudou dnes v kanceláři celý den. Později na tuto zprávu reaguje pracovnice žalobkyně s dotazem, zda má žalovaná informace o aku ADR sa jedna. Na to v krátkosti odpovídá pracovnice žalované, uvádějíc „, Anonymizováno, “. Později dopoledne téhož dne pracovnice žalobkyně zasílá žalované emailovou zprávu, v níž oznamuje, že mají trošku problém s dnešním autem a nevědí, zda to stihnou. V té spojitosti se dotazuje žalované, do kdy dnes pracují v Itálii, resp. zda Italové pracují v pondělí. , právnická osoba, minuty později přichází reakce pracovnice žalované, která sděluje, že to je obrovský problém. Doručení je „FIX 31/10“ s tím, že v Itálii dnes nakládají do 14 hodin. Krátce po poledni následuje další email pracovnice žalované, v němž žalovaná požaduje, aby jí žalobkyně dala nějaké informace, což následně urguje emailovou zprávou o zhruba o 10 minut později. Zanedlouho poté se ozývá pracovnice žalobkyně a uvádí, že ji to mrzí, ale vypadá to tak, že dnes nenaloží. Dělají vše pro to, aby naložili co možná nejdříve následující týden. Obratem poté pracovnice žalované odpovídá se sdělením, že má žalobkyně počítat s tím, že pokud jí zákazník vyčíslí vícenáklady, tak je žalobkyni přeúčtuje, a to s doplňující poznámkou, že žalobkyně měla naložit 27. nebo , datum, . Žalobkyně poté odpovídá, že naloží 31. 10., maximálně 2. 11. s dodáním dne 4.

11. V pondělí upřesní, zda jim auto stihlo přijet a zda budou moci nakládat v pondělí, anebo až ve středu 2.

11. Dne , datum, zasílá pracovník žalované žalobkyni email, v němž sděluje, že navazuje na jejich telefonický rozhovor ze včera. Jelikož nakládka měla být 27. nebo 28. 10. s vykládkou 31. 10., hrozí jim zákazník pokutami za zastavení výroby. K tomu dodává, že minulý týden jim měla žalobkyně dát vědět, že nenaloží v pátek bez udání jakéhokoliv důvodu, s tím, že včera je také neinformovala. Závěrem uvádí, že zákazník je nucen přejít na jiný druh lepidla, který má na skladě, ale tento proces s sebou nese vícenáklady na přenastavení výroby. Tyto vícenáklady hodlá žalovaná žalobkyni přeúčtovat, jak ji již o tom informovala v pátek. Prosí proto o vyjádření, proč se nenaložilo již minulý týden. Později téhož dne zasílá tentýž pracovník žalované emailovou zprávu, v níž sděluje, že jelikož žalobkyně nezvládla zboží naložit a zákazník na zboží čekal, přepravu jim zrušil, že si ji zajistí sám. Dále se avizuje, že v příloze se nachází storno objednávky, jakož i upozorňuje, že pokud budou žalované vyčísleny náklady za nedodání zboží, budou přeúčtovány na žalobkyni. Obdobně pojatou emailovou zprávu zasílá pracovník žalované žalobkyni ještě dne , datum, . Znovu poukazuje na to, že nenakládkou zboží a neinformováním o situaci vznikly vícenáklady za přenastavení výrobní linky na jiné lepidlo, expresní dodání nového lepidla a zastavení výrobní linky, když náhradní lepidlo došlo, které budou chtít po žalobkyni uhradit. Prosím proto o zaslání kontaktu na nadřízeného pracovnice žalobkyně, s nímž může vzniklou situaci řešit. Na tuto zprávu krátce odpovídá pracovnice žalobkyně a žalovanou zpravuje, že celá záležitost je na jejich právním oddělení.

25. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla vystavena obchodní společností , právnická osoba, žalované, a sice jí byla účtována náhrada škody spojená s prostojem operátorů, dopravy, testem přilnavosti v celkové výši , částka, (, částka, ).

26. Z všeobecných obchodních podmínek společnosti , Jméno zainteresované společnosti 0/0, soud zjistil, že podle těchto podmínek se řídí vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklých v souvislosti nebo na základě smlouvy uzavírané mezi žalovanou a jinou fyzickou či právnickou osobou. Dle těchto podmínek vzniká smluvní vztah mezi dodavatelem a odběrateli okamžikem, kdy odběratel vyjádří souhlas s obsahem návrhu dodavatele. Návrhem na uzavření smlouvy ve smyslu § 1732 občanského zákoníku je kromě standardního písemného či ústního návrhu smlouvy též prezentace služeb dodavatele v podobě tištěného či webového katalogu. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před všeobecnými obchodními podmínkami přednost. Podle oddílu II bodu 1 písm. b) může být smlouva mezi žalovanou a zákazníkem uzavřena také přijetím objednávky od zákazníka a její písemnou akceptací. Přitom písemná forma je pro tyto účely zachována při využití elektronické pošty, popř. prostřednictvím držitele poštovní licence.

27. Z faktury č. , tel. číslo, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla vystavena žalovanou žalobkyni, a sice jí byla účtována náhrada škody v celkové výši , částka, se zaokrouhlením na celé koruny.

28. Z e-mailové zprávy od , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že jde o dopis pracovníka žalované adresovaný právnímu zástupci žalobkyně. V něm jmenovaný pracovník žalované navazuje na komunikaci jeho kolegů a celou věc od nich oficiálně přebírá. Shrnuje situaci a popisuje, o co se jedná, včetně výše škody, která měla žalované vzniknout. Žádá žalobkyni o vyjádření, zda se ke škodám, které vznikly žalované, hlásí a plánuje částky představující škodu uhradit. V případě, že s výší škody nebo s údaji uvedenými v popisu případu nesouhlasí, požádal žalobkyni o zaujetí příslušného stanoviska. Závěrem pracovník žalované zmiňuje, že již nějakou dobu spolu spolupracují a mají několik realizovaných přeprav. Zároveň žalovaná eviduje dvě přepravy ve výši , částka, , které zatím nebyly z její strany uhrazeny. V té souvislosti vyjadřuje přesvědčení, že se s žalobkyní bude schopna žalovaná domluvit i na nějakém splátkovém kalendáři v případě, kdy jejich obchodní vztahy touto situací nebudou poznamenány a budou nadále fungovat.

29. Soud zvážil argumentaci účastníků i výsledky provedeného dokazování a dospěl k následujícím závěrům.

30. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná poptávala u žalobkyně celkem tři přepravy zboží na základě objednávek označených pod č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Z toho v případě prvních dvou uvedených objednávek došlo k jejich uskutečnění, tedy objednané přepravy komodit byly realizovány, v případě objednávky vedené žalovanou pod č. , Anonymizováno, k realizaci přepravy nedošlo. Naopak zásadně spornými byly mezi účastníky otázky týkající se nároků žalované na náhradu škody způsobené tvrzeným nedodržením smluvních podmínek v případě přeprav, k nimž došlo na podkladě objednávek žalované č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , jakož i na náhradu škody, jež měla být žalované způsobena žalobkyní v důsledku tvrzené neschopnosti žalobkyně zajistit včasnou přepravu zboží zákazníkovi žalované.

31. Soud se musel nejprve zaobírat tím, k uzavření jakých smluv a podle kterého právního řádu (českého nebo slovenského) došlo v případě objednávek žalované č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , a dále tím, zda vůbec došlo k uzavření smlouvy v případě objednávky č. , Anonymizováno, , a pokud ano, o jaký typ smlouvy se jednalo a kterým právním řádem se takový závazkový vztah řídil. Toto posouzení má vliv na další hodnocení rozhodných skutečností, zejména zda byly dány okolnosti, pro které by měla žalovaná proti žalobkyni právo na smluvní pokutu.

32. Žalobkyně v reakci na obranu žalované spočívající v nárocích na smluvní pokutu ve výši žalobkyní požadovaného přepravného vesměs uváděla, že prokazatelně odmítla původní objednávky žalované s jejími smluvními podmínkami tak, že na tyto reagovala zasláním potvrzení objednávek s jinými navrhovanými smluvními podmínkami, které žádnou smluvní pokutu neobsahovaly a jež pak žalovaná minimálně konkludentně bez výhrad akceptovala. S tímto vývodem se však soud neztotožňuje. Předně nelze přehlédnout, pokud jde o první objednávku na přepravu rolby pro zimní stadion č. , Anonymizováno, , že z korespondence mezi pracovníky účastníků ohledně této objednávky zřetelně vyplynulo výslovné odmítnutí smluvních podmínek navrhovaných žalobkyní, resp. setrvání na podmínkách žalované, když pracovnice žalované , jméno FO, v emailu zaslaném žalobkyni dne , datum, v 10:51 uvedla, že „[p]odmínky přepravy platí ty, které jsou uvedeny v naší objednávce, děkuji za pochopení“ (č. l. 84). Na to pak pracovnice žalobkyně , jméno FO, reagovala emailem zaslaným téhož dne v 11:14, že nakládka je v pondělí ráno, aniž by se ohradila proti postoji žalované k žalobkyní jiným navrhovaným smluvním podmínkám. Žádný jiný postoj či úkon žalobkyně v tomto ohledu nebyl dokazováním zjištěn. Žalobkyně se pak již jen jala realizovat přepravu. V tomto případě se tak nade vši pochybnost uplatnily smluvní podmínky žalované, které tvořily nedílnou součást objednávky č. , Anonymizováno, , když byly uvedeny v témže dokumentu.

33. V případě druhé objednávky č. , Anonymizováno, sice nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaná byla výslovně odmítla formulářově koncipované smluvní podmínky žalobkyně, lze nicméně rozumně vycházet z předpokladu, že učinila-li žalovaná výše uvedené odmítnutí v rámci prvé objednávky, nehodlala se identickými podmínkami zavazovat ani v dalších případech. Nadto, i kdyby se z této premisy nevycházelo, je třeba poznamenat, že z důkazů předložených samotnou žalobkyní jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně zaslala žalované potvrzení objednávky č. , Anonymizováno, (s opravenou cenou) emailem dne , datum, v 10:42 (č. l. 18), ačkoliv nakládka zboží dle předmětné objednávky měla proběhnout již dne , datum, . , adresa, lze přijmout myšlenku, že žalovaná v případě této objednávky měla konkludentně bez výhrad akceptovat všeobecné podmínky žalobkyně tvořící součást zmíněného potvrzení, když objednaná přeprava se tou dobou už nacházela ve fázi realizace.

34. I přes shora řečené zůstává zásadním důvodem, pro který nelze souhlasit s východiskem žalobkyně, že žalovaná v případě objednávek č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, konkludentně přistoupila na všeobecné podmínky žalobkyně, skutečnost, že tyto všeobecné podmínky ve slovenském jazyce ve skutečnosti ztělesňují návrh na uzavření zasílatelské smlouvy podle ustanovení § 601 a násl. zákona Slovenské republiky č. 513/1991 Zb., obchodný zákonník, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže měla žalovaná dle názoru žalobkyně konkludentně přijmout její podmínky (odlišné od podmínek žalované v objednávce), znamená to logicky, že tím měla týmž způsobem přijmout návrh žalobkyně na uzavření zasílatelské smlouvy podle slovenského obchodního zákoníku, a tím podřídit svůj závazkový vztah slovenskému právu. Tato teze se ovšem ocitá v příkrém rozporu s postojem samotné žalobkyně, jež napříč celým soudním sporem tvrdila, že mezi účastníky došlo k uzavření smluv o přepravě a že právní vztah takto založený se řídí českým právem. Soudu neuniklo, že nejde o jedinou nekonzistenci v argumentaci žalobkyně. Ta totiž ve svém vyjádření ze dne , datum, (č. l. 122), učiněném ještě tehdejší slovenskou advokátní kanceláří, výslovně zmínila, že poznámka o zasílatelské smlouvě uvedená v bodě 1 potvrzení objednávek žalobkyně je bez významu, jelikož právní úkon se posuzuje předně podle svého obsahu, a nikoli dle své formy. V případě objednávek č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, bylo dle žalobkyně zřejmé, že jde o smlouvy o přepravě. Z koncepce všeobecných podmínek žalobkyně je nicméně dle soudu bez obtíží patrné, že tyto podmínky jsou nerozlučně spjaty s návrhem na uzavření právě zasílatelské smlouvy, když se v nich opakovaně hovoří o příkazci a zasílateli, jejich právech a povinnostech. Krom toho ony „všeobecné podmínky“ na různých místech odkazují na prameny slovenského práva, např. zákon č. 122/2013 Z. z., zákon č. 222/2004 Z. z. či § 379 zákona č. 513/1991 Zb. Soudu proto není zřejmé, jak na jedné straně lze relativisticky přistupovat ke „zmínce“ o zasílatelské smlouvě v týchž všeobecných podmínkách (již asi lze, pohlíženo optikou žalobkyně, v případě potřeby nahrazovat jiným smluvním typem) a na druhé straně trvat na konkludentní akceptaci zbylé (?) části všeobecných podmínek, vycházejících ze slovenského právního řádu, ačkoli vztah mezi účastníky se měl i dle žalobkyně řídit právem českým, což potvrdila i při jednání před soudem.

35. K právě vyloženému je vhodné dodat, že praxe potvrzování objednávek za současného představení komplexního návrhu na uzavření konkrétního typu smlouvy je poněkud problematická i proto, že na jednu stranu žalobkyně přijímá nabídku (ofertu), která má jisté parametry, na druhé straně činí jakousi novou nabídku na uzavření smlouvy, ačkoli objednatel přepravy (ať už příkazce nebo odesílatel) po potvrzení jeho objednávky předpokládá, že se žalobkyně potvrzením objednávky, proti níž jinak výhrady neměla, chopí realizace objednané přepravy bez toho, že by čekala na vyjádření se objednatele přepravy ohledně jejího „protinávrhu“.

36. Ze shora vyložených důvodů tedy dospěl soud k závěru, že v případě objednávek č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, došlo k uzavření smluv o přepravě podle podmínek uvedených žalovanou v zaslaných nabídkách, potvrzených žalobkyní. Na tomto místě nutno doplnit, že ačkoli podmínky žalované výslovně neobsahují odkaz na úpravu smlouvy o přepravě věci (tj. na § 2555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.), z obsahu podmínek lze na tento smluvní typ usuzovat, obzvláště hovoří-li se v podmínkách o „dopravci“ a „přepravném“. To, že mezi účastníky došlo k uzavření takové smlouvy, ostatně není mezi účastníky sporné.

37. Žalovaná nesporovala, že objednané přepravy č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, realizovány byly a že za tyto přepravy neuhradila žalobkyni smluvené přepravné. To ostatně vyplývá i ze shora popsaného dopisu (e-mailové zprávy) od , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , v němž stojí, že žalovaná eviduje dvě přepravy ve výši , částka, , které zatím nebyly z její strany uhrazeny. Žalovaná však jako procesní obranu proti nároku žalobkyně na úhradu dlužných přepravných uplatnila svůj nárok na smluvní pokutu rovnající se co do výše nároku žalobkyně na přepravné. Tento svůj nárok na úhradu smluvních pokut žalovaná odvíjí od skutečnosti, že žalobkyně jako dopravce porušila podmínky obou smluv o přepravě věci tím, že je neuskutečnila sama, ale zapojila do nich třetí subjekty. Soud se proto zabýval důvodností této obrany žalované.

38. Podle shodných podmínek včleněných do objednávek přeprav č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , jimiž se smluvní vztah mezi účastníky řídil, platí, že žalobkyně jako dopravce byla povinna provést přepravu sama, přičemž jí za žádných okolností, bez předchozího písemného souhlasu žalované, nebylo povoleno zapojení dalšího dopravce (zasílatele) s tím, že nesmí jakýmkoliv způsobem přenést své povinnosti na třetí osobu. Ani přikládka k zásilce nebo překládka zásilky nebyla podle podmínek bez předchozího písemného souhlasu zadavatele povolena [bod 2) podmínek]. V řízení nebylo mezi účastníky sporu v tom, že přepravy byly realizovány za pomoci třetích dodavatelů. To stvrdila sama žalobkyně. V případě objednávky č. , Anonymizováno, to je pak zcela zřejmé i z mezinárodního nákladního listu č. , Anonymizováno, , kde jako dopravce figuruje obchodní společnost , Anonymizováno, , jméno FO, .

39. Žalobkyně nicméně v průběhu řízení v rámci své obrany namítala, že ujednání v podmínkách žalované o tom, že dopravci není povoleno zapojení dalšího dopravce nebo třetí osoby, je neplatné, jelikož odporuje Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), která je součástí českého právního řádu (vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 11/1975; dále též „Úmluva CMR“) a jíž se právní vztahy založené uzavřenými smlouvami o přepravě věcí rovněž řídily. Žalobkyně konkrétně poukázala na to, že zákaz angažmá další osoby v přepravě je v rozporu s čl. 3 Úmluvy CMR, dle něhož odpovídá dopravce za jednání a opomenutí svých zástupců a pracovníků a všech ostatních osob, kterých použije při provádění přepravy, jako za vlastní jednání a opomenutí za předpokladu, že tito zástupci, pracovníci nebo ostatní osoby jednají v rámci svých pracovních úkolů. Odchýlení se od tohoto kogentního ustanovení Úmluvy CMR dle mínění žalobkyně ve smyslu ustanovení čl. 41 Úmluvy CMR působí neplatnost bodu 2 podmínek žalované. S tím se soud neztotožňuje. Ustanovení čl. 3 Úmluvy CMR se týká toliko otázky odpovědnosti dopravce za jednání či opomenutí vybraných osob, které dopravce používá při provádění dopravy. V žádném případě z tohoto ustanovení nelze vyvozovat, že snad zároveň zapovídá ujednání zákazu využití subdodavatele ve smluvním vztahu mezi dopravcem a odesílatelem. Naopak je běžně zavedenou obchodní praxí, že podmínky přepravní smlouvy obsahují zákaz užití subdodavatele bez souhlasu odesílatele anebo jeho využití vážou na splnění nejrůznějších kritérií, jako je prověrka pojištění subdodavatele a dalších jeho charakteristik. Soud zde souzní s názorem žalované, že odesílatel si volí dopravce na základě prověření dopravce, jeho „bonity“, a proto mu nelze odepřít kontrolu v procesu případného využití subdodavatele. S ohledem na to má soud za to, že ujednání bodu 2 podmínek žalované obstojí a nelze je považovat za neplatné pro rozpor či odchýlení se od kogentních ustanovení Úmluvy CMR.

40. Soud má tedy na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně porušila podmínky smluv o přepravě uzavřených na základě objednávek č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , když přepravy byly realizovány za pomoci třetích dodavatelů, aniž vyšlo najevo, že by k takovému postupu žalobkyně byla měla předchozí písemný souhlas žalované, popř. že by žalovaná tento postup byla dodatečně aprobovala. Ze strany žalobkyně tím došlo k porušení povinností předvídaných bodem 2 podmínek žalované. Pro případ (nejen) tohoto porušení byla ujednána smluvní pokuta dle bodu 3 podmínek žalované ve výši ceny přepravy. Žalobkyně ohledně ujednání o smluvní pokutě a její výši rovněž namítla, že smluvní pokuta ve výši ceny přepravného je nepřiměřená. Soud však důvod k moderaci smluvní pokuty, jak mu umožňuje ustanovení § 2051 občanského zákoníku, neshledal. Jakkoli byla smluvní pokuta ujednána pro případ jakéhokoli, tedy i sebemenšího porušení povinnosti plynoucí z přepravní smlouvy, je třeba její význam a funkci zkoumat vždy na pozadí porušení konkrétní povinnosti. Odtud je zřejmé, že zatímco v některých případech by mohla být smluvní pokuta, tedy její výše, nepřiměřená porušení dané povinnosti, v jiných případech může jít o sankci adekvátní. Soud má za to, že porušení bodu 2) podmínek žalované ze strany žalobkyně představuje dostatečně závažné porušení smluvní povinnosti, stran kterého se smluvní pokuta ve výši sjednaného přepravného nejeví nepřiměřenou či nepřípadnou. V tomto ohledu soud souhlasí s názorem žalované, že riziko ztráty či poškození zásilky značné hodnoty je natolik vysoké, že povinnost dopravce vykonat přepravu bez zapojení odesílatelem neprověřených třetích subjektů bývá běžně utvrzována smluvní pokutou ve výši přepravného. Z hlediska smyslu a účelu takto koncipované pokuty, spočívajícího v předcházení riziku odcizení zásilky falešným nebo nekompetentním subdodavatelem, je výše smluvní pokuty obvyklá, odpovídající významu zajišťované povinnosti.

41. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyni sice na jedné straně vzniklo právo na přepravné z realizovaných přeprav dle objednávek žalované č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , na druhé straně je tento její nárok kompenzován právem žalované na úhradu smluvní pokuty ve výši přepravného. Splatnost smluvní pokuty nebyla mezi účastníky sjednána, přičemž zákonem stanovena není. Je tak nutno vycházet z toho, že smluvní pokuta je splatná, jakmile na ni vznikne oprávněné straně nárok, v souzeném případě tedy okamžikem porušení povinnosti žalobkyní provést přepravu bez zapojení subdodavatele. Z těchto důvodů soud zamítl žalobu žalobkyně požadující úhradu přepravného v souhrnné výši , částka, s příslušenstvím, když přisvědčil obraně žalované spočívající v jejím nároku na smluvní pokuty v rámci každé z přepravních smluv podle objednávek žalované č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, .

42. Soud se dále zaobíral vzájemným návrhem žalované na náhradu škody, která jí měla vzniknout tím, že žalobkyně nebyla schopna dostát svým povinnostem z přepravní smlouvy uzavřené na základě objednávky žalované č. , Anonymizováno, , konkrétně uskutečnit přepravu zboží včas. Žalobkyně v průběhu řízení trvala na tom, že k uzavření smlouvy dle této objednávky nikdy nedošlo. Podle Úmluvy CMR je dokladem uzavření smlouvy nákladní list CMR, na němž však žalobkyně žádným způsobem nefiguruje. Provedeným dokazováním, zejména posloupností emailové korespondence mezi pracovníky účastníků, však bylo dostatečným způsobem prokázáno, že k uzavření přepravní smlouvy ve skutečnosti došlo, a to na základě poptávky žalované a jí následně zaslané objednávky č. , Anonymizováno, . O uzavření smlouvy svědčí zejména to, že pracovnice žalobkyně poděkovala za objednávku žalované s tím, že vše potřebné nahlásí. Následujícího dne, , datum, , pracovník žalované zaslal téže pracovnici žalobkyně emailovou zprávou s žádostí o sdělení SPZ. Na ni ještě tentýž den odpověděla pracovnice žalobkyně, že SPZ ještě nemají nahlášenu, nahlásí ji zítra. Dále uvedla, že se předpokládá, že nakládka proběhne ve dnech 27. až , datum, . Již odtud je patrné, že žalobkyně se jala objednávku realizovat, což znamená, že nutně musela akceptovat objednávku zaslanou žalovanou. O tom ostatně svědčí i další komunikace mezi stranami, kdy pracovnice žalobkyně nejprve zasílá žalované emailovou zprávu, v níž oznamuje, že mají trošku problém s dnešním autem a nevědí, zda to stihnou, později uvádí, že ji to mrzí, ale dnes nenaloží, přičemž dělají vše pro to, aby naložili co možná nejdříve následující týden. Žalobkyně na další zprávy žalované poté odpovídá, že naloží 31. 10., maximálně 2. 11. s dodáním dne 4.

11. V pondělí upřesní, zda jim auto stihlo přijet a zda budou moci nakládat v pondělí, anebo až ve středu 2.

11. Takto vyjádřený postoj žalobkyně k objednávce č. , Anonymizováno, nelze dle názoru soudu vykládat jinak než její akceptaci a odhodlání přepravu uskutečnit. Soud v tomto směru nemůže souhlasit s názorem žalobkyně, že k potvrzení dané objednávky nikdy nedošlo, jelikož její pracovnice jen zjišťovala další údaje potřebné pro uzavření smlouvy; taková interpretace není na pozadí uvedené písemné komunikace případná. Tím, že žalobkyně dala zřetelně najevo, že bude objednanou přepravu realizovat, došlo dostatečně určitě k přijetí objednávky, a tím i k uzavření zmíněné přepravní smlouvy. Na základě této přepravní smlouvy vznikla žalobkyni povinnost, aby ve dnech 27. až , datum, převzala v Itálii zásilku ADR 9 palet lepidla a doručila ji určenému příjemci v České republice.

43. Žalobkyně nesporovala, že přepravu z objednávky č. , Anonymizováno, neprovedla, svému hlavnímu závazku z uzavřené přepravní smlouvy tak nedostála. Odkaz žalobkyně na ustanovení čl. 28 odst. 1 Úmluvy CMR o vyloučení odpovědnosti a omezení rozsahu náhrady škody nepokládá soud za přiléhavý, poněvadž toto ustanovení dopadá na situace ztráty zásilky, jejího poškození nebo překročení dodací lhůty u přepravy, na kterou se vztahuje Úmluva CMR. V souzené věci však nedošlo ani k nakládce (převzetí) zboží žalobkyní, takže je logicky vyloučeno, aby žalobkyně zásilku ztratila, poškodila nebo překročila dodací lhůtu. Škoda přitom měla vzniknout právě nepřevzetím zásilky, tj. nerealizací přepravní smlouvy žalobkyní od počátku.

44. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že žalovaná neunesla důkazní břemeno prokázat, že jí tvrzená škoda byla způsobena žalobkyní. Žalovaná v řízení předložila fakturu č. , hodnota, vystavenou společností , právnická osoba, žalované a znějící na částku , částka, (, částka, ), která byla účtována jako náhrada škody spojená s prostojem operátorů, dopravy, testem přilnavosti. Souvislost této faktury s objednávkou č. PRE22011543KT se pak podává z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou k této objednávce, v jejímž rámci, jak bylo popsáno v rámci skutkových zjištění shora, žalovaná opakovaně upozorňovala žalobkyni na to, že zákazník, tj. obchodní společnost , právnická osoba, hrozí žalované pokutami za zastavení výroby, jelikož je nucen přejít na jiný druh lepidla, který má na skladě, ale tento proces s sebou nese vícenáklady na přenastavení výroby, s tím, že tyto vícenáklady hodlá žalovaná žalobkyni přeúčtovat. Později žalovaná posílá žalobkyni emailovou zprávu, v níž sděluje, že jelikož žalobkyně nezvládla zboží naložit a zákazník na zboží čekal, přepravu jim zrušil, že si ji zajistí sám, spolu s upozorněním, že pokud budou žalované vyčísleny náklady za nedodání zboží, budou přeúčtovány na žalobkyni. Obdobně pojatou emailovou zprávu pak zasílá žalovaná žalobkyni dne , datum, . Znovu poukazuje na to, že nesplněním smlouvy a neinformováním o situaci ze strany žalobkyně vznikly vícenáklady za přenastavení výrobní linky zákazníka na jiné lepidlo, expresní dodání nového lepidla a zastavení výrobní linky, když náhradní lepidlo došlo. Souvislost faktury vystavené obchodní společností , právnická osoba, s objednávkou č. , Anonymizováno, tak byla provedeným dokazováním dostatečně osvětlena.

45. K námitce, že žalovaná nedoložila úhradu faktury č. , hodnota, , je třeba poukázat na to, že pro právo žalované na náhradu škody jako újmy na jejím jmění není rozhodný skutečný okamžik uhrazení faktury, ale její vystavení poškozeným subjektem s blíže rozvedenými složkami tvořícími škodu. Jde-li o výhrady žalobkyně týkající se toho, jakým způsobem vystavitel dané faktury (poškozená obchodní společnost , právnická osoba, ) dospěl k jednotlivým položkám a její výši, když údaje nejsou doplněny žádnými podkladovými materiály, ani výpočtem, nutno podotknout, že žalobkyně k předmětné faktuře, čtené k důkazu při jednání konaném dne , datum, , nevznesla žádné připomínky, takže ze strany soudu nebyl důvod, aby rozpis (odůvodnění) škody či její konkrétní výši podroboval bližšímu zkoumání.

46. Soud je toho názoru, že žalovaná prokázala původ, resp. vznik škody. K té došlo nepřevzetím a nedodáním zboží zákazníkovi žalované, na němž byl závislý výrobní postup zákazníka žalované, jehož rekonfigurací za použití jiného lepidla vznikly náklady, které by jinak, při řádném a včasném splnění přepravní smlouvy, nebyly vznikly. Z tohoto pohledu pak byla dostatečně prokázána i příčinná souvislost této škody s nesplněním smlouvy žalobkyní dle objednávky žalované č. PRE22011543KT i samotné porušení smluvních povinností žalobkyně, která zboží nepřevzala, nenaložila a nedopravila do místa určení. Žalobkyně se rozhodla v řízení uplatnit vzájemným návrhem jen část škody ve výši , částka, . Soud proto vzájemnému návrhu vyhověl a žalobkyni obtěžkal povinností uhradit žalované částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Prvním dnem prodlení je den následující po marném uplynutí lhůty určené žalobkyni do , datum, v předžalobní upomínce ze dne , datum, .

47. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalované ve sporu. Žalobkyně je tedy povinna nahradit žalované její soudní výlohy v plném rozsahu.

48. Náklady řízení žalované dle § 137 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměna advokáta za zastupování žalované v soudním řízení ve výši , částka, sestávající ze 7 úkonů právní služby, a to [1] příprava a převzetí zastoupení (, datum, , kurz EUR , částka, , odměna , částka, ), [2] výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející vzájemnému návrhu (počítáno jen z jistiny vzájemného návrhu, odměna , částka, ), [3] podání odporu proti platebnímu rozkazu (, datum, , kurz EUR , částka, , odměna , částka, ), [4] vyjádření k podání žalobkyně a podání vzájemného návrhu ze dne , datum, (kurz EUR , částka, , tj. předmět žaloby , částka, + jistina vzájemného návrhu, odměna , částka, ), [5] vyjádření (replika) ze dne , datum, (kurz EUR , částka, , tj. předmět žaloby , částka, + jistina vzájemného návrhu, odměna , částka, ),

6. účast na jednání před soudem dne , datum, (kurz EUR , částka, , tj. předmět žaloby , částka, + jistina vzájemného návrhu, odměna , částka, ) a [7] závěrečné vyjádření ze dne , datum, (kurz EUR , částka, , tj. předmět žaloby 49 296,45‬ Kč + jistina vzájemného návrhu, odměna , částka, ) při sazbách mimosmluvních odměn za jednotlivé úkony právní služby dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 advokátního tarifu, jakož i náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 7 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši , částka, .

49. Dále pak náklady žalované tvoří cestovní výdaje advokáta vynaložené v souvislosti s cestou z místa svého sídla (, adresa, ) k soudnímu jednání konanému dne , datum, v budově Okresního soudu v Klatovech a zpět. Právní zástupce žalované k cestě použil osobní motorové vozidlo, jehož charakteristiky se podávají z doložené kopie technického průkazu (č. l. 146 soudního spisu). Při délce trasy 260 km (tam i zpět), průměrné spotřebě vozidla 5,7 l na 100 km, průměrné ceně pohonných hmot ve výši , částka, za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů a sazbě základní náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši , částka, za 1 km jízdy [§ 157 odst. 4, § 158 odst. 3 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb.] dosahují cestovní výdaje celkové výše , částka, .

50. Advokátovi žalované dále náleží náhrada za čas strávený cestou ze svého sídla do sídla Okresního soudu v Klatovech a zpět v rozsahu osmi půlhodin (při trvání cesty jedním směrem v délce přibližně 1 hodiny a 45 minut) ve výši , částka, podle § 14 advokátního tarifu. Konečně žalované přísluší i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování, přiznané náhrady hotových výdajů, cestovních výdajů i náhrady za promeškaný čas v celkové výši , částka, (s přihlédnutím k zákonnému zaokrouhlení daně na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky , částka, .

51. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.