6 C 40/2023

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o zaplacení 130 000 Kč a 1 500 000 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, aby žalovaná č. , hodnota, byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne , datum, žalobkyně uplatnila proti žalovaným dva samostatné nároky. Po žalované č. , hodnota, se domáhala zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu ústně uzavřené dohody, dle níž se žalovaná č. , hodnota, zavázala zaplatit žalobkyni částku , částka, . Po žalované č. , hodnota, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu náhrady škody, k níž mělo dojít zcizením nemovitostí, ohledně nichž měla dle ústní dohody žalovaná č. , hodnota, bezúplatně převést vlastnické právo v rozsahu spoluvlastnického podílu id. ½ na žalobkyni, což se nestalo, takže se plnění stalo v důsledku prodeje nemovitostí žalovanou č. , hodnota, nemožným. O nároku vůči druhé žalované , jméno FO, zdejší soud rozhodl rozsudkem pro uznání č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -103 ze dne , datum, , jenž nabyl právní moci dne , datum, , a to s ohledem na nastoupivší účinky fikce uznání nároku žalovanou č. , hodnota, podle § 114b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 153a odst. 1 a 3 o. s. ř. Předmětem řízení posléze zůstal toliko nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, uplatněný vůči první žalované , Jméno žalované A, ., právnická osoba, prvně uvedenému nároku na zaplacení , částka, s příslušenstvím žalobkyně uvedla, že ona, obě žalované, dcera žalobkyně , Jméno žalované A, (, Anonymizováno, ), synové žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, a matka žalobkyně paní , jméno FO, uzavřeli ústně dohodu, podle které se , jméno FO, zavázala poukázat na účet první žalované částku v výši , částka, s tou podmínkou a za toho ujednání mezi všemi shora uvedenými účastníky dohody, že první žalovaná je povinna tuto částku nejpozději po smrti , jméno FO, rozdělit rovným dílem mezi žalobkyni a její 3 děti. Ačkoliv podle uzavřené dohody měla první žalovaná uhradit žalobkyni částku , částka, , plnila pouze částečně, a to v částce , částka, . Tuto částku uhradila první žalovaná žalobkyni ve 3 platbách, jejichž přesnou výši ale není žalobkyně dle svých slov schopna specifikovat. Poslední částečná platba byla realizována po smrti paní , jméno FO, , tedy po , datum, . Tyto částečné platby považuje žalobkyně za uznání dluhu. Žalobkyně opakovaně vyzývala první žalovanou ke splnění dluhu, avšak bezvýsledně. Pouze někdejšímu právnímu zástupci žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, e-mailem ze dne , datum, sdělila, že peníze obdržela darem, a žádné částky tedy vydávat nebude.

3. První žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že k žádné ústní dohodě nedošlo, alespoň ne s jejím vědomím a za její přítomnosti. Není jí známo, že by se žalobkyní zmiňované osoby bez ní byly sešly a na něčem se dohodly. Pokud ano, nebyla tomu přítomna, a s jejich potencionální dohodou tedy nemohla souhlasit. Tvrzení, že se ústně zavázala žalobkyni vyplatit částku , částka, označila první žalovaná za rovněž nepravdivé. Nemyslí si, že by s ní paní , jméno FO, vůbec souhlasila, jelikož v posledních letech jejího života neměla s rodinou , jméno FO, dobrý vztah, a nemyslí si, že by byla její vůle žalobkyni nebo , jméno FO, po smrti něco odkázat. První žalovaná podoktla, že i přes zmíněné horší vztahy se s rodinou , jméno FO, zhruba 4 roky před smrtí vypořádala. , Jméno žalobkyně, obdržela finanční obnos v hotovosti ve výši , částka, a , jméno FO, obdržel finanční obnos v hotovosti ve výši , částka, . , jméno FO, s paní , jméno FO, žil a podle dostupných informací pro něj měla schovaný finanční obnos, který i obdržel, částka nicméně není první žalované známa.

4. První žalovaná potvrdila, že částku ve výši , částka, skutečně obdržela, ale jako dar rodině, tak, jak si to paní , jméno FO, přála, což jí osobně paní , jméno FO, řekla. Dar nebyl určen pro ni, ale pro rodinu , jméno FO, . Jelikož v té době nikdo kromě ní a druhé žalované neměl v rodině bankovní účet, souhlasila s tím, že peníze se zašlou na její účet a posléze je poskytne své matce, paní , Jméno žalované A, , narozené , datum, , tak, jak si to její babička, tj. paní , jméno FO, , přála. Část peněz první žalovaná dle svých slov vybrala jako hotovost a poskytla je okamžitě své matce, zbylou část peněz nicméně nechala na účtu s tím, že s nimi bude nakládáno podle potřeb její matky, potažmo rodiny , jméno FO, . Ze zmíněných peněz jí nebylo poskytnuto žádného užitku a nijak je nevyužila pro koupi věcí či potřeb pro ni. S penězi na účtu prováděla , podezřelý výraz, na základě požadavku své matky, a tedy může potvrdit i to, že žalobkyni odeslala část peněz, nicméně si už nepamatuje jejich výši, počet plateb ani datum. Navíc se jednalo i o nějaké hotovostní transakce předané nikoli přímo žalobkyni, ale panu , jméno FO, , se kterým v danou dobu žila. Zaslané či předané peníze nicméně první žalovaná nepovažuje za uznání dluhu, jelikož peníze byly poskytnuty jako pomoc při finanční tísni (některé z nich jako dar, některé s příslibem, že jí je, resp. její matce, žalobkyně vrátí). Nicméně žalobkyně nekomunikovala s ní, ale s její matkou, která jí sdělila, že mají finanční problémy, a i řekla, kolik jim má zaslat, potažmo předat. Závěrem první žalovaná uzavřela, že paní , jméno FO, byla svéprávná, a i v poslední části života natolik příčetná, že kdyby byla chtěla svůj majetek rozdělit jinak, byla by sepsala smlouvu a nenechávala to pouze na ústní dohodě, zvláště, když rodinné vztahy nebyly nejlepší. Věří, že se paní , jméno FO, se všemi nejbližšími řádně vypořádala tak, jak bylo v její vůli.

5. Soud provedl dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím poznatkům o skutkovém stavu.

6. Z výzvy datované dnem , datum, soud zjistil, že byla adresována první žalované někdejším právním zástupcem žalobkyně , tituly před jménem, , adresa, . První žalovaná jí byla vyzvána jednak k úhradě částky , částka, ve prospěch , jméno FO, , narozeného , datum, (syna žalobkyně), jednak k úhradě částky , částka, ve prospěch žalobkyně, a to před případným podáním žaloby. V témže dopisu se, mimo jiné, uvádí, že dle informací klientů (tj. žalobkyně a jmenovaného , jméno FO, ) měla paní , jméno FO, zaslat v říjnu 2019 první žalované částku , částka, , kterou jí měla svěřit za účelem jejího finančního zhodnocení, přičemž měla první žalovanou několikrát vyzvat k vrácení této částky, a to i prostřednictvím svého (blíže neuvedeného) právního zástupce.

7. Z protokolu o , podezřelý výraz, oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že toho dne se žalobkyně dostavila na obvodní oddělení , právnická osoba, v Domažlicích, aby upřesnila své písemné podání dřívější, které zaslala Okresnímu státnímu zastupitelství v Domažlicích. Současně chtěla podat , podezřelý výraz, oznámení na svou vnučku , Jméno žalované B, , narozenou , Datum narození žalované B, , narozenou , Datum narození žalované A, , pro které je podává. Zmiňuje se, mimo jiné, o tom, že s první žalovanou měla ústní dohodu o tom, že peníze, které první žalovaná dostala od matky žalobkyně paní , jméno FO, ve výši , částka, na svůj účet, po smrti paní , jméno FO, rozdělí na čtyři díly s tím, že žalobkyně by měla dostat , částka, a její děti by také měly dostat po , částka, , včetně dcery , Jméno žalované A, (, Anonymizováno, ), s tím, že první žalovaná měla žalobkyni do té doby vyplatit , částka, , takže jí dluží ještě zbývajících , částka, . Uvádí se, že když byla matka žalobkyně naživu, tak žádala o vrácení těchto peněz přímo první žalovanou prostřednictvím soudu, kdy nakonec tuto žádost měla stáhnout, což mělo být z toho důvodu, že peníze, které jsou na účtu, jsou na úrok, že to údajně nejde, že je zde nějaká lhůta na vybrání. Mezitím matka žalobkyně zemřela a vnučka peníze neposlala. Ústní dohoda mezi ní a první žalovanou měla vzniknout ve stejný den na stejném místě a za přítomnosti stejných osob v bytě v Praze.

8. Z výzvy datované dnem , datum, soud zjistil, že se jedná o kopii ručně psaného dopisu. Podepsána pod tímto dopisem je „, jméno FO, M.“ s uvedením adresy. Předmětem dopisu je výzva k vrácení částky , částka, z konta sl. , Jméno žalované A, , vrácení domu v , adresa, , , Jméno žalované B, , a to vše do 7 dnů. Připojen je text: „Jinak na vás podávám žalobu a táta taky za neoprávněný zásah a újmně na zdraví. Ješte más poslat tatovi plnou moc na přepsání auta“.

9. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne , datum, a přiloženého výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, , vedeného pro paní , jméno FO, , narozenou , datum, , soud zjistil, že jednak v průběhu měsíce října 2019 docházelo k pravidelným výběrům z tohoto účtu v hotovosti z bankomatu ve výši , částka, , jednak se z téhož výpisu podává i odchozí platba ve výši , částka, dne , datum, na protiúčet č. , č. účtu, . Celkový zůstatek na počátku daného období činil , částka, a konečný zůstatek za období měsíce října 2019 činil , částka, .

10. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, a připojeného elektronického výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, , který je veden pro první žalovanou, soud zjistil, že dne , datum, byly na tento účet připsány prostředky ve výši , částka, , protiúčet má číslo , č. účtu, . Dále se z téhož výpisu podávají odchozí platby v různé výši.

11. Z přípisu Obvodního ředitelství policie , adresa, IV ze dne , datum, soud zjistil, že již došlo k vyřízení , podezřelý výraz, věci podezření ze spáchání , podezřelý výraz, podvodu podle § 209 odstavec 1, 3 , podezřelý výraz, zákoníku, kterého se měli dopustit obě žalované. V té spojitosti bylo k přípisu přiloženo pravomocné usnesení ze dne , datum, , kterým byla předmětná , podezřelý výraz, věc odložena, jelikož nebylo prokázáno, že se ve věci jedná o podezření z , podezřelý výraz, činu. Z odůvodnění zmíněného usnesení policejního orgánu bylo zjištěno, že dle žalobkyně coby oznamovatelky měla ústní dohoda vzniknout v bytě v kuchyni u stolu bez písemného potvrzení. Důvodem transakcí mělo být, že v té době byly na oznamovatelku vedeny exekuce, a pokud by byla získala část domu, tuto by ji exekutor byl obstavil. K věci podala vysvětlení řada osob, mezi nimi i první žalovaná, která uvedla, že žádná dohoda o rozdělení peněz na čtyři díly nebyla. Řekla, že ve věci se jedná o rodinný spor, který pravděpodobně započal prodejem zahrady nebo pozemku v Praze, který její prababička vlastnila. Když ho prababička prodala, peníze získané prodejem pozemků rozdělila do rodiny. Své dceři , Jméno žalobkyně, dala , částka, , samotné první žalované a její rodině pak , částka, , vnukovi , jméno FO, dala , částka, . To, zda prababička dala peníze i svému vnukovi , jméno FO, , neví. Ten s ní žil ve společné domácnosti, staral se o ni, pečoval, nakupoval a se souhlasem prababičky hospodařil i s penězi. Zhruba po roce od rozdělení peněz začala žalobkyně se svým bývalým manželem , jméno FO, požadovat po rodině peníze a začali rozporovat proběhlé rozdělení peněz. , jméno FO, , Jméno žalované A, opakovaně žádali o peníze. Ti jim postupně poskytli přes , částka, darem, aby měli od nich klid. Situace se však na přelomu roku 2020/2021 vyostřila do otevřeného sporu, který byl řešen kriminální policií v Domažlicích pro podezření z , podezřelý výraz, činu vydírání. K věci se rovněž vyjádřila druhá žalovaná. Ta ve svém podání vysvětlení k věci uvedla, že jí její prababička, paní , jméno FO, , za života darovala svoji část nemovitosti. Jedná se o dva byty na adrese , adresa, v , Anonymizováno, – , Anonymizováno, . Ještě za svého života rozdělila dle svého uvážení své naspořené peníze. Jeden z bytů prodala, druhý obývá vnuk paní , jméno FO, a syn žalobkyně pan , jméno FO, . K věci byla zažádána k podání vysvětlení i , Jméno žalované A, , narozená , datum, , tedy matka žalovaných. Uvedla, že se řeší majetek po její babičce. Jedná se o únavný rodinný spor, ve kterém má svědomí čisté. K věci podal vysvětlení rovněž pan , jméno FO, , narozený , datum, , syn žalobkyně. Ten uvedl, že se svojí babičkou bydlel v horním bytě od svých šesti let, kdy jeho matka, otec a bratr , jméno FO, obývali spodní byt. Zhruba před 10 lety se z tohoto bytu odstěhovali. Popsal chování rodiny své matky , jméno FO, vůči své babičce , jméno FO, , kdy si , jméno FO, chodila pravidelně ke své matce pro peníze. Dále uvedl detaily ohledně prodeje pozemku paní , jméno FO, , kdy prodejní cena byla 6 milionů Kč a tyto peníze paní , jméno FO, dle svého uvážení rozdělila v rodině. Popřel existenci ústní dohody, že by měla neteř , jméno FO, (první žalovaná) něco ze svých peněz někomu dát. Uvedl, že mu babička říkala, že , jméno FO, nikomu nemá nic dávat, že již dostali , jméno FO, svoje. Ví o požadavcích , jméno FO, na výplatu peněz od , jméno FO, a ví, že na ně Suší volali zásahovku. Babička , jméno FO, nechtěla dát , jméno FO, ani byt v domě, proto celou svou část nemovitosti napsala na , jméno FO, a ta si s tím může dělat, co chce. Dohoda o dalším postoupení nemovitosti , jméno FO, neexistuje. Sám má ústní dohodu s , jméno FO, , že až se zbaví exekucí, převede na něj horní byt, který historicky užívá a ve kterém bydlí od svých 6 let. Dále ještě byl vytěžen pan , jméno FO, , narozený , datum, , bývalý manžel žalobkyně, s níž žije ve společné domácnosti, který svojí výpovědí podpořil výpověď oznamovatelky, ovšem u vzniku řešené ústní dohody přítomen nebyl. Potvrdil pozdější vyplacení částky , částka, rodinou , jméno FO, . Dále se v odůvodnění daného usnesení policejní orgán zmiňuje o listinných důkazech založených v , podezřelý výraz, spise. Jedná se o žalobu paní , jméno FO, ze dne , datum, proti , Jméno žalované A, , podanou k Obvodnímu soudu pro , adresa, . V tomto řízení mělo dojít k vydání platebního rozkazu na částku , částka, , načež dne , datum, měla žalobkyně s ohledem na mimosoudní odklizení sporu vzít svou žalobu v celém rozsahu zpět, v důsledku čehož mělo být rozhodnutím Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, řízení zastaveno. Dále je v , podezřelý výraz, spise založeno usnesení ve věci řízení o pozůstalosti , jméno FO, ze dne , datum, , vydané soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, . Policejní orgán shrnul, že veškerá zásadní majetková rozhodnutí byla činěna osobně , jméno FO, za jejího života, ta byla také jedinou majitelkou předmětné nemovitosti a dotčených finančních prostředků. Ve věci dle policejního orgánu nelze vést úvahu, že by nejednala o své svobodné vůli, kdy i ve sporu, který byl za jejího života řešen před Obvodním soudem pro , adresa, , byla zastoupena dobrovolně zvoleným právním zástupcem, který ji jistil a vedl jednání směřující k zajištění vůle své klientky. Uvádí se, že není v moci policejního orgánu zjišťovat a následně posuzovat ústní jednání, která vykonají rodinní příslušníci u sebe doma bez přítomnosti notáře, advokáta či jiného garanta, který by pořídil o tomto ujednání písemný zápis či jiný výstup. Z provedeného policejního šetření je zřejmé, že v dané věci se jedná o trvalý hluboký rodinný spor a je s politováním, že byl předmětem tohoto řízení. O neutěšených rodinných poměrech svědčí i to, že zákonný dědic, nejbližší rodinný příslušník, nebyl ani vypravitelem pohřbu.

12. V řízení byl slyšen svědek , jméno FO, , narozený , datum, , syn žalobkyně. Vypověděl, že žalované za to nemohou, to udělala všechno jejich matka , Jméno žalované A, (, Anonymizováno, ). Potvrdil, že s paní , jméno FO, bydlel odmala. Matka žalovaných z ní peníze tahala, šla s ní na poštu, do banky a nějak jí řekla, ať to tam převede, že jí z toho pak dají nějaká procenta. Každý z rodiny měl něco získat z majetku po paní , jméno FO, , asi , částka, nebo , částka, měl každý z rodinných příslušníků dostat, přesně si nevybaví. Na otázku, kdo měl provést přerozdělení těchto peněz, svědek odpověděl, že asi paní , jméno FO, , popřípadě by to udělal právník. Kdyby byla paní , jméno FO, peníze vybrala, tak by je byla dala jemu, on by to byl ostatním rozdělil.

13. V řízení byla slyšena v postavení účastníka sama žalobkyně. Vypověděla, že její maminka, paní , jméno FO, , prodala zahradu, za což dostala nějaké peníze. Bála se, kdyby se s ní něco stalo, protože už byla stará, a proto nějaké peníze jim dala. To, co zbylo, , částka, , dala první žalované na účet a řekla jí, kdyby se s ní něco stalo, tak aby tyto peníze rozdělila mezi ně čtyři. Po úmrtí maminky jí psala dcera , jméno FO, , že nejdřív ty peníze vybere jí a pak je vybere synovi , jméno FO, . Žalobkyně uvedla, že jí vybrala postupně , částka, . Pak jí volala a nikdo jí nezvedal telefon. Jeli za ní a nedohodli se. Dcera na ni řvala. Jak jeli domů, přijela na ně zásahová jednotka od policie. Sebrali je, pak to všechno se synem vypověděli, jak to bylo. S dcerou , jméno FO, se od té doby nestýká. Vzala si pro ni půjčku, kterou neplatila, právě na ni má exekuci, protože to platí za dceru. Se synem , jméno FO, se nestýká, syn , jméno FO, bydlí u nich. Ve zbytku žalobkyně odkázala na to, co vypověděla na policii.

14. Stejně tak byla v postavení účastníka slyšena první žalovaná. Vypověděla, že ve zmiňované ústní dohodě nefigurovala. V tu dobu v místě dohody ani nebyla a nic o ní nevěděla. Jestli o tom věděli ostatní, to je jiná věc. Každopádně ten účet, kam se posílaly peníze, zprostředkovala k tomu, aby se převedly, aby vlastně je bylo kam poslat, protože to byl větší obnos, aby se nepřevážel někde v autě v hotovosti. Její rodiče mají také exekuce, vlastní účet nemají, takže se to převedlo logicky na její účet s tím, že ona účet nepoužívala, bylo jí to v tu dobu vlastně i jedno. Přístup k účtu měla její matka , Jméno žalované A, (, Anonymizováno, ). V tu dobu ještě měla hezké vztahy se svojí rodinou a všichni se scházeli do té doby, dokud nešlo právě o ten finanční obnos, který v tu dobu už asi na tom účtu ani nebyl. Ona sama z těchto peněz nic neměla, nikdy z nich nic neutratila, ani si z nich nic nevybrala pro sebe. Využívala je její rodina, její rodiče. S nimi se nestýká, protože si taky ublížili v penězích. K dotazu soudu první žalovaná dále uvedla, že její matka finanční prostředky pro žalobkyni vybírala v hotovosti a buď jim je přivezla do Vitně, anebo si je předali někde v půli cesty.

15. Soud předvolal jako svědka rovněž , jméno FO, , narozeného , datum, , mladšího syna žalobkyně. Ten se však odmítl k soudu dostavit s omluvou, že má propadlý a neplatný občanský průkaz, nemá se jak ztotožnit, jiný doklad nemá. Souhlasí se svojí výpovědí, kterou uvedl při výslechu na policii, s tím, že s rodinou , jméno FO, mimo , jméno FO, nechce mít už nic společného a že odmítá vypovídat s odkazem na čl. 37 Listiny základních práv a svobod, jakož i s odkazem na blíže nespecifikované ustanovení § 100. Soud sice neshledal takovou omluvu jako důvodnou, stejně tak soud neshledal důvodným odepření výpovědi, které považuje za mlhavé, nicméně přihlédl k tomu, že dle samotného vyjádření žalobkyně svědek bydlí s ní (viz sdělení žalobkyně při jednání soudu dne , datum, ). Lze proto vycházet z rozumného předpokladu, že by se v případě zájmu vypovídat ve prospěch žalobkyně byl dostavil. Sama žalobkyně (ani první žalovaná) přitom na jeho výslechu za popsané situace netrvala. Soud tedy ve výsledku od dalšího předvolání (potažmo předvedení) svědka upustil. Obdobně postupoval ohledně , Jméno žalované A, (1979), matky první žalované a dcery žalobkyně, u níž nakonec, s ohledem na stav dokazování, měl za to, že ve věci lze rozhodnout na základě dosud provedeného dokazování.

16. Soud neprovedl důkaz výslechem navržených svědků , jméno FO, (soused žalobkyně) a , jméno FO, (kamarád syna žalobkyně), neboť se jedná o osoby, které nebyly účastny (přítomny) tvrzené ústní dohodě a o její existenci a obsahu se měli dozvědět zprostředkovaně od žalobkyně, potažmo od její matky, tedy z doslechu. Jejich výpověď proto soud nepokládal za relevantní. Soud dále nepokládal za nutné provádět důkaz úmrtním listem paní , jméno FO, , jelikož datum jejího úmrtí bylo zjištěno prostřednictvím informačního systému základních registrů a mezi účastníky v tomto ohledu ani nepanovaly žádné rozpory. Soud dále neprováděl důkaz výpisy z katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, (území , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, ), listinami souvisejícími s nemovitostmi zapsanými na uvedeném listu vlastnictví (darovací smlouvou ze dne , datum, a kupními smlouvami z , datum, a , datum, ) ani znaleckým posudkem na stanovení obvyklé ceny pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ), jelikož důkazní návrhy se vztahují k nároku na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím vůči druhé žalované, o němž ovšem již bylo v mezidobí pravomocně rozhodnuto vpředu vzpomenutým rozsudkem pro uznání.

17. Soud zvážil argumentaci účastníků i výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Soud na základě provedeného dokazování a argumentace účastníků dospěl k závěru, že existence takové ústní dohody, jejíž účastníkem byla první žalovaná a na základě níž by tato byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, po smrti matky žalobkyně paní , jméno FO, , přičemž z toho , částka, má žalobkyni nadále dlužit, byla popřena, resp. vyvrácena. Podle žalobních tvrzení měla být daná ústní dohoda uzavřena mezi oběma žalovanými, dcerou žalobkyně , Jméno žalované A, (, Anonymizováno, ), syny žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, a matkou žalobkyně paní , jméno FO, , přičemž podle této dohody se , jméno FO, zavázala poukázat na účet první žalované částku v výši , částka, s tou podmínkou, že první žalovaná je povinna tuto částku nejpozději po smrti , jméno FO, rozdělit rovným dílem mezi žalobkyni a její 3 děti. Avšak již v předžalobní výzvě datované dnem , datum, se hovoří o tom, že paní , jméno FO, měla zaslat v říjnu 2019 první žalované částku , částka, za účelem jejího finančního zhodnocení, přičemž sama měla první žalovanou jako svoji pravnučku několikrát vyzvat k vrácení této částky i prostřednictvím právního zástupce. Za prvé, poskytnutí první žalované shora uvedené peněžité částky za účelem její další „distribuce“ mezi členy rodiny po smrti paní , jméno FO, lze stěží pokládat za finanční zhodnocení, a to tím méně, uváží-li se, že prostředky byly převedeny na běžný účet první žalované, jak bylo prokázáno zprávou , právnická osoba, ., a nikoli kupříkladu na spořící účet, popřípadě vloženy do jiných investičních nástrojů. Za druhé, žalobní tvrzení o dohodě nabourává i další skutečnost uvedená v předmětné předžalobní výzvě, že paní , jméno FO, měla po první žalované prostředky vymáhat, a to i za pomoci právního zástupce. Pakliže totiž dle tvrzené ústní dohody měla první žalovaná plnit až po smrti paní , jméno FO, , znamenalo by to, že za života paní , jméno FO, nebyla a logicky nemohla být první žalovaná v prodlení se splněním svých povinností z oné ústní dohody. Důvod pro nárokování vratky poskytnutých finančních prostředků ze strany paní , jméno FO, by tak jedině byl musel být jiný, ovšem zcela neodvislý od údajně smluvené povinnosti první žalované k rozdělení uvedených finančních prostředků, tedy nemající jakoukoli souvislost s její povinností poskytnout žalobkyni částku ve výši , částka, . O tom, že paní , jméno FO, měla vymáhat peníze od první žalované, se zmiňuje jak žalobkyně ve svém , podezřelý výraz, oznámení ze dne , datum, , tak i policejní orgán v usnesení ze dne , datum, , kterým rozhodl o odložení , podezřelý výraz, věci, přičemž mezi první žalovanou a její prababičkou mělo dojít k urovnání pře.

19. V řízení bylo prokázáno výpisy z bankovních účtů první žalované a paní , jméno FO, , že první žalovaná v říjnu 2019 skutečně obdržela od své prababičky částku ve výši , částka, , což ostatně první žalovaná v řízení ani nijak neskrývala. Mezi účastníky pak pochopitelně již nepanovala shoda v tom, jak mělo být s danými prostředky naloženo. Za stěžejní v tomto ohledu pokládá soud výpověď svědka , jméno FO, , nar. , datum, , syna žalobkyně, před soudem a dříve před policejním orgánem. Ten totiž před policejním orgánem jednoznačně popřel existenci ústní dohody, dle níž by měla neteř , jméno FO, (první žalovaná) něco ze svých peněz někomu dát. Pakliže za něco někdo může, je to matka první žalované, , Jméno žalované A, (, Anonymizováno, ). Ta měla od paní , jméno FO, peníze požadovat, šla s ní na poštu, do banky a řekla jí, ať to tam převede. Potvrdil, že každý z rodiny měl něco získat z majetku po paní , jméno FO, , asi , částka, nebo , částka, měl každý z rodinných příslušníků dostat, přesně si nevybavil, nicméně na otázku, kdo měl provést přerozdělení těchto peněz, odpověděl, že zřejmě paní , jméno FO, , popřípadě by to udělal právník, s tím, že kdyby prostředky paní , jméno FO, byla vybrala, tak je by byla dala jemu, on by jim to byl rozdělil. Soud samozřejmě bez povšimnutí neponechal, že před policejním orgánem svědek vypověděl, že mu paní , jméno FO, měla říci, že neteř , jméno FO, nikomu nemá nic dávat, že již dostali , jméno FO, své, jakož ani poznámku o tom, že paní , jméno FO, nechtěla dát , jméno FO, ani byt v domě, proto celou svou část nemovitosti měla převést na druhou žalovanou, která si s tím může dělat, co chce, když další dohoda o dalším postoupení nemovitosti žalobkyni neexistuje.

20. Soud konečně podrobil hodnocení i výpověď žalobkyně, která nejprve uvedla, že její matka, paní , jméno FO, , se s ohledem na svůj věk bála, kdyby se s ní něco stalo, o finanční prostředky, přičemž nějaké peníze jim dala. To, co zbylo, , částka, , dala první žalované na účet a řekla jí, kdyby se s ní něco stalo, tak aby tyto peníze rozdělila mezi ní a její 3 děti. Vzápětí ale uvedla, že po úmrtí matky jí psala dcera , jméno FO, , že nejdřív peníze vybere jí a pak je vybere synovi , jméno FO, . Dcera jí vybrala postupně , částka, . Později jí žalobkyně měla volat, ale nikdo jí nezvedal telefon. Jeli za dcerou a nepohodli se, dcera na ni měla křičet, přičemž od té doby se nestýkají. Odtud je tedy dobře patrné, že existovala-li v tomto ohledu opravdu nějaká dohoda o rozdělení prostředků po paní , jméno FO, , tížila případně povinnost z tohoto přerozdělení prostředků nikoli první žalovanou, ale její matku , Jméno žalované A, (, Anonymizováno, ). Kdyby totiž byla první žalovaná povinna prostředky vskutku rozdělit tak, jak je tvrzeno v žalobě, nedává smysl, aby se žalobkyně po smrti své matky obracela na svoji dceru, namísto právě první žalované. To také dobře koresponduje s výše předestřenou svědeckou výpovědí , jméno FO, i účastnickou výpovědí samotné první žalované, jež uvedla, že její matka finanční prostředky pro žalobkyni vybírala v hotovosti s tím, že buď jim je přivezla do , Anonymizováno, , anebo si je předali někde v půli cesty.

21. Soud proto ve světle shora řečeného uzavřel, že k dohodě účastníků, na jejímž základě se měla první žalovaná zavázat vyplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , nedošlo, resp. že taková dohoda uzavřena nebyla, když výsledky provedeného dokazování vyvracejí uzavření takové dohody a naopak ukazují na to, že osobou případně „odpovědnou“ za přerozdělení finančních prostředků mohla být matka první žalované. Z těchto důvodů tudíž soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

22. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu první žalované ve sporu. Ta však k výslovnému dotazu soudu uvedla, že náklady řízení vůči žalobkyni neuplatňuje. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.