6 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované, IČO sídlem adresa žalované a žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. název žalované, IČO sídlem adresa žalované a žalované pro určení právního poměru

I. Určuje se, že žalovaný 2. název žalované, IČO, není nájemcem honitby obec uznané rozhodnutím Okresního úřadu v obec ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 23 149 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala určení, že druhý žalovaný název žalované (dále též„ MS obec“) není nájemcem honitby obec uznané rozhodnutím Okresního úřadu v obec ze dne 10. 3. 1993 č. j. ŽP 994/93-209/1, které nabylo právní moci dne datum. V žalobě uvedla, že rozhodnutím Okresního úřadu v obec ze dne datum, čj.: ŽP číslo, které nabylo právní moci dne datum, byla prvému žalovanému uznána společenstevní honitba o výměře číslo ha (dále jen„ honitba“). Druhý žalovaný fakticky vykonává v honitbě právo myslivosti na základě smlouvy o nájmu honitby ze dne datum. Žalobkyně v honitbě zemědělsky hospodaří. Proti žalovaným již vedla určovací řízení u soudu, když se ve věci sp. zn. spisová značka domáhala určení neplatnosti smluv o nájmu honitby, přičemž nebyla v tomto řízení úspěšná pro absenci naléhavého právního zájmu. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací vyplývá, že žalobkyně měla žalovat na určení, že druhý žalovaný není nájemcem honitby, což činí nyní. Od tohoto rozhodnutí dovozuje naléhavý právní zájem na určovací žalobě, a zároveň naléhavý právní zájem vyplývá i ze sdělení Městského úřadu v Klatovech ze dne datum, č. j. ŽP číslo, jelikož Městský úřad v Klatovech bude druhého žalovaného považovat za oprávněného uživatele honitby do vydání určovacího rozhodnutí soudu. Pro žalobkyni je obecně důležité, aby na jí zemědělsky obhospodařovaných pozemcích vykonával myslivost subjekt, který tak činí na základě platného právního titulu a je skutečným oprávněným držitelem honitby. Odkázala na § 11 odst. 6, § 14 odst. 1 písm. b), g) a j), § 36 odst. 2 a § 39 zákona o myslivosti. Pokud je druhý žalovaný nájemcem honitby, má právo na pozemcích zemědělsky obhospodařovaných žalobkyní vykonávat myslivost, čímž zasahuje do práv žalobkyně. Smlouva o nájmu honitby ze dne datum je neplatná proto, že nebyla řádně schválena valnou hromadou. Žalobkyně v tomto směru odkazuje na přiléhavá odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Užívací právo žalobkyně k pozemkům tvořícím honitbu vyplývá z pachtovních smluv, které uzavřela se svojí komplementářkou Ing. jméno příjmení a se svojí komanditistkou MVDr. jméno příjmení.

2. Druhý žalovaný (MS obec) k žalobě uvedl, že hospodaří v honitbě od roku 1979. Uvedl, že žalobkyně zpochybňuje řádně uzavřenou nájemní smlouvu, jelikož mezi účastníky došlo k neshodám ohledně provádění lovu zvěře žalobkyní. Koncem roku 2012 byl druhý žalovaný informován o průběhu valné hromady prvého žalovaného, které vzneslo požadavek na revokaci v té době platné nájemní smlouvy a uzavření nové smlouvy, a to z důvodu zvýšení právní jistoty, jelikož někteří členové vznesli námitky k legitimitě uzavření nájemní smlouvy. Ze strany druhého žalovaného k žádnému pochybení nedošlo a nájemní smlouva ze dne datum byla platná, ovšem pro uklidnění situace souhlasili na schůzi datum se zrušením stávající smlouvy a podepsáním nové smlouvy o nájmu honitby. Předseda druhého žalovaného datum na základě usnesení členské schůze podepsal dohodu o ukončení nájemní smlouvy a současně novou nájemní smlouvu.

3. Prvý žalovaný (název žalované – dále též„ HS obec“) uvedl, že smlouvu o nájmu honitby ze dne datum uzavřel honební starosta na základě usnesení valné hromady ze dne datum. Tato valná hromada byla svolána zejména z důvodu zvýšení právní jistoty nájemního vztahu, jelikož smlouvu v té době někteří členové zpochybňovali. Valná hromada na schůzi odhlasovala, že souhlasí s uzavřením smlouvy o nájmu honitby se stávajícím nájemcem MS obec na 10 let za předpokladu revokace stávající smlouvy ze dne datum. Jednalo se o první variantu návrhu a druhá varianta měla znít, že valná hromada souhlasí s revokací stávající smlouvy o nájmu honitby ze dne datum. Žalobkyní uváděné rozsudky, které platnost smlouvy zpochybňují, vychází z nesprávného posouzení důkazů v tom, že hlasování číslo vylučuje hlasování číslo. Všem účastníkům valné hromady bylo jasné, že se jedná o dvě varianty jednoho a téhož usnesení.

4. Oba žalovaní ve svých vyjádřeních navrhli vydání rozhodnutí o určení, že druhý žalovaný je nájemcem honitby, respektive, že mají mezi sebou platně uzavřenou nájemní smlouvu od datum do datum. K výzvě soudu druhý žalovaný uvedl, že se nejedná o vzájemný návrh, ale pouhou obranu proti podané žalobě. Prvý žalovaný na výzvu soudu, zda svým vyjádřením zamýšlel podat vzájemný návrh, nereagoval, a tento v určené lhůtě nijak nedoplnil, tedy soud i toto vyjádření považoval za pouhou procesní obranu.

5. Soud jednal a rozhodl dne datum. Žalobkyně závěrem odkázala na všechna svá vyjádření a setrvala na svém návrhu. Požádala o přiznání náhrady nákladů řízení. Prvý žalovaný v závěrečném návrhu poukázal na skutečnost, že žalobkyně je k celku honitby, která byla státním orgánem v daném prostoru ustanovena, majitelkou, celkem ne úplně podstatné části této honitby. Není tedy rozhodně žádný důvod k tomu, aby z titulu toho, že bylo státním orgánem rozhodnuto o rozdělení honebních prostor v tomto prostoru anonymizováno, část obce, část obce, Datel, docházelo k nějakým změnám. Ani rozsudek soudu nezmění nic na tom, že rozdělení honitby bylo již jednou stanoveno, protože zřejmě bude takto pokračováno dále. Žalobkyně nepochybně nebude schopna uzavírat další smlouvy, rozhodně ne s těmi vlastníky pozemků, kteří jsou vlastníky velikých pozemkových částí v celém tom prostoru, kde honební společenstvo vykonává svojí působnost. Soud zřejmě nepřihlédl k tomu, jaká bude následná situace po tom, co by bylo zjištěno, že tedy název žalované, nemá platnou smlouvu na to, aby honitbu užívalo. Není v zájmu státu, aby k nějakým zásadním změnám docházelo bez nějaké faktické úvahy k tomu, co bude v oblasti honitby a v oblasti myslivosti v daném rozsahu následovat. Navrhl, aby soud žalobu protistrany zamítl. Druhý žalovaný se k závěrečnému návrhu prvého žalovaného připojil.

6. Jelikož se jedná o žalobu o určení, zabýval se soud nejprve tím, zda má žalobkyně na určení naléhavý právní zájem. Soud shledal, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť dle předloženého soupisu vlastníků pozemků v honitbě obec, výpisů z LPIS (č.l. 67-72 spisu), výpisů z katastru nemovitostí (č.l. 73-80) a pachtovních smluv uzavřených mezi žalobkyní a Ing. jméno příjmení a žalobkyní a MVDr. jméno příjmení, žalobkyně zemědělsky hospodaří minimálně na části na pozemků, které jsou předmětem smlouvy o nájmu honitby. V tomto směru žalovaní nezpochybňovali, že vlastníkem řady pozemků je právě paní příjmení příjmení, ale zároveň je zde dle nich řada odlišných vlastníků, s nimiž nemá žalobkyně uzavřenou pachtovní smlouvu. Pro posouzení naléhavého právního zájmu na určení však nebyl rozhodující celkový rozsah obhospodařovaných pozemků, ale prokázání toho, že nájem honitby se vztahuje na jakýkoliv pozemek, k němuž má žalobkyně právo hospodařit dle pachtovní smlouvy, tedy neoprávněným výkonem nájmu honitby může být zasaženo do jejích práv. Zároveň bylo zjištěno, že žalobkyně se domáhala v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 242/2018 určení neplatnosti smluv o nájmu honitby, přičemž tato žaloba byla z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na určení zamítnuta a dovolací soud ve svém usnesení č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí výslovně uvedl, že dovolatelce nic nebránilo v tom, aby proti oběma žalovaným podala žalobu na určení, že druhý žalovaný není nájemcem honitby. Dle sdělení MÚ obec, odbor životního prostředí ze dne datum to, kdo je uživatelem honitby, vyplývá buď přímo z rozhodnutí o uznání honitby, nebo ze smlouvy o nájmu honitby. Pokud tedy nebude zjištěna neplatnost smlouvy o nájmu honitby, bude MÚ považovat za uživatele nájemce ze smlouvy. I proto má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

7. Soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

8. Dle zápisu ze schůze Mysliveckého sdružení jméno příjmení ze dne datum bylo odsouhlaseno pověření předsedy sdružení ke zrušení stávající nájemní smlouvy a podepsání nové smlouvy o nájmu honitby.

9. Ze stanov Honebního společenstva obec bylo zjištěno, že rozhodovat o způsobu využití společenstevních honiteb, včetně uzavření, změny, nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby náleží do působnosti valné hromady. Dle jednacího řádu valné hromady HS obec“„ V případě, že budou k projednávaným otázkám předkládané honebním výborem předloženy protinávrhy, bude se nejprve hlasovat o návrhu honebního výboru a bude-li tento schválen, nebude se o protinávrzích hlasovat. Nebude-li návrh honebního výboru přijat, bude se dále hlasovat o protinávrzích a to v tom pořadí, jak byly předloženy, nebo doručeny.

10. Ze zápisu z jednání valné hromady HS obec ze dne datum bylo zjištěno, že pod bodem 3 programu bylo:„ Projednání neplatnosti úkonů ze dne datum, tj. dohody o ukončení nájemní smlouvy o nájmu honitby ke dni datum a smlouvy o nájmu honitby podle § 33 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti od datum na dobu 10 let, znění souhlasného prohlášení o neplatnosti těchto úkonů z důvodu neprojednání valnou hromadou HS obec“. Na uvedeném jednání valná hromada přijala usnesení dle návrhu číslo podle něhož:„ Valná hromada Honebního společenstva obec konaná dne datum souhlasí s uzavřením smlouvy o nájmu honitby se stávajícím nájemcem Myslivecké sdružení jméno příjmení na 10 let za předpokladu revokace stávající smlouvy ze dne datum Mysliveckým sdružením jméno příjmení“. Zároveň bylo hlasováno o návrhu číslo:„ Valná hromada Honebního společenstva obec konaná dne datum souhlasí s revokací stávající smlouvy o nájmu honitby ze dne datum“, přičemž proti bylo 76,5 %. V zápisu ze zasedání valné hromady není žádný zápis o schválení nájemného.

11. Dle smlouvy o nájmu honitby uzavřené mezi žalovanými dne datum tito uzavřeli smlouvu o nájmu honitby ve smyslu ust. § 33 odst. 1 zákona o myslivosti, přičemž uzavření smlouvy na jednání valné hromady HS obec dne datum odsouhlasil výbor HS. Zároveň je zde uvedeno, že na zasedání valné hromady dne datum byla schválena výše nájemného na částku 17 Kč/ha/rok.

12. E-mailem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně druhého žalovaného k narovnání vzájemných vztahů za situace, kdy dle nich bylo před soudem prokázáno, že smlouvy o nájmu honitby ze dne datum a zejména datum jsou neplatné.

13. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby žalobkyně právnická osoba o náhradu škody ve výši 160 478 Kč s příslušenstvím, proti žalovanému název žalované, jelikož MS obec nebyla dle soudu pasivně legitimovaná v tomto řízení. V odůvodnění tohoto rozsudku je mimo jiné uvedeno:„ Dne datum se konala schůze výboru Honebního společenstva obec. Na programu schůze bylo mj. projednání ukončení nájemní smlouvy s Mysliveckým sdružením jméno příjmení ze dne datum a projednání uzavření smlouvy nové na dobu 10 let. Ze zápisu pak vyplývá, že výbor honebního společenstva zplnomocnil starostu společenstva k podpisu nové nájemní smlouvy. Výbor pak usnesením schválil ukončení stávající nájemní smlouvy ke dni datum. Dále schválil návrh na uzavření nové nájemní smlouvy od datum na dobu 10 let. Nájemní smlouva na základě rozhodnutí výboru byla uzavřena téhož dne tj. datum, přičemž současně byla uzavřena dohoda o ukončení nájemní smlouvy ze dne datum. K výše popsané proceduře má soud značné výhrady. Jak již bylo výše uvedeno, spadá využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby do působnosti valné hromady honebního společenstva (§ 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti). Tato pravomoc může být rozhodnutím valné hromady přenesena na výbor společenstva. Toto odpovídá rovněž i stanovám Honebního společenstva obec, které měl soud k dispozici. V řízení však nebyl předložen doklad o tom, že by kdy valná hromada Honebního společenstva obec rozhodla o přenesení části svých pravomocí, týkajících se nájemních smluv, na výbor společenstva. Pakliže o dispozicích s nájemními smlouvami rozhodoval výbor společenstva, aniž by k tomu měl pověření valné hromady, je nesporné, že takto učiněné právní úkony jsou pro rozpor se zákonem a stanovami honebního společenstva neplatné. Lze proto uzavřít, že nájemní smlouva ze dne datum nebyla platně ukončena a její platnost tak trvala až do uplynutí doby, na níž byla sjednána tj. do datum. Neplatnosti výše popsaných právních aktů si bylo honební společenstvo vědomo, proto se dne datum konalo zasedání valné hromady Honebního společenstva obec. Na programu bylo rovněž i projednání neplatnosti úkonů ze dne datum (dohoda o ukončení nájemní smlouvy, uzavření nové nájemní smlouvy) z důvodu jejich neprojednání valnou hromadou. Následně valná hromada hlasováním číslo odsouhlasila (76,5% PRO - 23,5% PROTI), že s žalovaným bude uzavřena nová nájemní smlouva. Uzavření nové nájemní smlouvy však bylo podmíněno„ revokací“ stávající smlouvy ze dne datum. O revokaci smlouvy ze dne datum bylo hlasováno v hlasování číslo. Valná hromada však hlasováním revokaci odmítla, když proti revokaci bylo 76,5% hlasů a pro pouze 23,5%. Neodsouhlasením revokace smlouvy ze dne datum tak nebyla splněna podmínka pro uzavření nové nájemní smlouvy. I přes to, že nebyla splněna podmínka pro uzavření nové nájemní smlouvy, uzavřelo název žalované v rozporu se svým usnesením se žalovaným novou nájemní smlouvu a to dne datum. V této smlouvě se hovoří o tom, že smlouva byla odsouhlasena výborem honebního společenstva, ačkoliv o ní bylo jednáno přímo valnou hromadou a nikoliv výborem. Zároveň je uvedeno, že na zasedání valné hromady dne datum byla schválena výše nájemného na částku 17 Kč/ha/rok. V zápisu ze zasedání valné hromady ze dne datum se však o schválení nájemného nehovoří. Vzhledem k tomu, že samotná valná hromada na svém jednání dne datum odhlasovala, že nová nájemní smlouva může být uzavřena pouze pod podmínkou, že bude revokována smlouva ze dne datum, avšak samotnou revokaci v hlasování většina přítomných odmítla, pak má soud rovněž i v tomto případě za to, že nová nájemní smlouva, která byla uzavřena dne datum byla uzavřena v rozporu s vůlí valné hromady projevenou jednotlivými hlasováními a rozhodnutím vtěleném do usnesení ze dne datum a jako taková je neplatná. Z výše uvedeného lze učinit závěr, že mezi žalovaným a Honebním společenstvem obec byla uzavřena smlouva o nájmu honitby dne datum a to na dobu 10 let. Tato smlouva byla platná až do datum, neboť byla ukončena v rozporu s právními předpisy a stanovami honebního společenstva. Navazující nájemní smlouva ze dne datum byla uzavřena v rozporu se zákonem a jako taková je neplatná, stejně tak jako smlouva ze dne datum, která byla uzavřena v rozporu s rozhodnutím valné hromady honebního společenstva.“.

14. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. V odůvodnění rozsudku odvolací soud uvedl, že:„ Ani další smlouva o nájmu honitby z datum nebyla uzavřena v souladu s § 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti a je nutno na ni pohlížet jako na neplatnou dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Uzavření nové nájemní smlouvy sice bylo předmětem projednání valné hromady Honebního společenstva obec dne datum, avšak způsobem, který neodpovídá § 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti. Na uvedeném jednání valná hromada přijala usnesení, podle něhož:„ Valná hromada Honebního společenstva obec konaná dne datum souhlasí s uzavřením smlouvy o nájmu honitby se stávajícím nájemcem Myslivecké sdružení jméno příjmení na 10 let za předpokladu revokace stávající smlouvy ze dne datum Mysliveckým sdružením jméno příjmení“. Především je třeba uvést, že pokud smlouva o nájmu honitby z datum byla neplatná, o čemž zřejmě nemělo pochybnost ani název žalované, jak vyplývá z obsahu zápisu z jednání valné hromady ze dne datum, pak není namístě ani revokace této smlouvy. Je třeba přisvědčit žalobkyni, že valná hromada se nezabývala tím, od kdy by smlouva o nájmu honitby měla být uzavřena a neřešila ani výši nájemného, případně další náležitosti smlouvy o nájmu honitby, o nichž tak bez dalšího následně rozhodoval honební výbor, případně honební starosta. V této souvislosti nelze přehlédnout, že valná hromada Honebního společenstva obec, na níž byla nastolena otázka nové smlouvy o nájmu honitby, se konala datum, smlouva pak byla uzavřena až datum. Za této situace dle názoru odvolacího soudu nutno uzavřít, že jde o právní úkon neplatný dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb.“.

15. Oba citované rozsudky byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ČR č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí je mimo jiné uvedeno:„ Je nesporné, že žalovaný vykonával právo myslivosti na předmětných pozemcích (bez ohledu na platnost či neplatnost smluv o nájmu honitby), honitbu tak fakticky užíval a nelze přehlédnout, že z ní rovněž požíval užitky v podobě ulovené zvěře. Na druhou stranu žalobkyně nebyla účastníkem kontraktačního procesu vyúsťujícího v uzavření smluv o nájmu honitby, posléze shledaných soudem neplatnými pro rozpor se zákonem o myslivosti i stanovami Honebního společenstva obec, nebyla jejich smluvní stranou, a o jejich právních vadách (překročení pravomocí orgánu honebního společenstva a nedodržení podmínek usnesení jeho valné hromady) proto nemohla vědět. Důvody takové neplatnosti smlouvy by byly relevantní mezi jejími účastníky, nemohou však jít k tíži třetí osoby (žalobkyně) nemající na její znění, resp. způsob uzavření žádný vliv a nemající povědomí o jejím obsahu, náležitostech a procesu předcházejícím jejímu uzavření. Příčilo by se smyslu a účelu právní ochrany poškozených subjektů podle zákona o myslivosti i obecnému pojímání spravedlnosti, pokud by se z tohoto důvodu žalovaný zprostil odpovědnosti za škodu způsobenou černou zvěří na trvalých travních porostech pozemků patřících do okruhu honitby, na nichž po celou dobu vykonával právo myslivosti. Byť formálně vzato nebyl žalovaný nájemcem předmětných honebních pozemků, představoval by opačný přístup (že jen z tohoto důvodu není povinen nahradit škodu podle § 52 odst. 1 zákona o myslivosti) nepatřičnou výhodu jak pro něj jako uživatele honitby, tak pro držitele honitby, neboť žádný z nich by neodpovídal za škodu, zatímco poškozený by jen v důsledku jejich nesprávného postupu byl zbaven nároku na náhradu škody, který mu zakládá zákon. …Lze tedy uzavřít, že i subjekt, který místo držitele honitby fakticky vykonává právo myslivosti na honebních pozemcích na základě neplatných nájemních smluv s držitelem honitby, má postavení uživatele honitby odpovědného podle § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti za škodu, kterou v době jeho myslivecké činnosti na honebních pozemcích způsobila zvěř.“.

16. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. příjmení pro úspěch žalobkyně ve věci bylo zjištění, zda smlouva o nájmu honitby ze dne datum, od níž dovozují žalovaní nájemní vztah je platná.

17. Podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění účinném od 1. 7. 2002:„ Do působnosti valné hromady náleží rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby.“. Podle § 21 odst. 2 téhož předpisu:„ Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.“.

18. Dle § 33 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění účinném od 1. 7. 2002:„ Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.“.

19. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013:„ Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“.

20. Účastníci spolu vedli již dva další spory u zdejšího soudu. Je namístě konstatovat, že žalovaní v tomto řízení netvrdili žádné nové skutečnosti, ani nepředložili žádné nové důkazy oproti tomu, co bylo uváděno v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Za této situace nemohl soud po provedeném dokazování dospět k jinému závěru než soudy, které se zkoumáním platnosti smluv o nájmu honitby zabývaly, tedy, že předmětné smlouvy jsou neplatné. Soud se v tomto směru zcela ztotožňuje s odůvodněním neplatnosti smlouvy, jak v rozsudku Okresního soudu v Klatovech č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, tak Krajského soudu v Plzni č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které jsou shora citovány, tudíž soud na tyto v plném rozsahu odkazuje. V řízení jednoznačně z nesporných tvrzení účastníků v jejich vyjádřeních i z předložených listin vyplynulo, že žalovaní uzavřeli dne datum smlouvu o nájmu honitby ve smyslu ust. § 33 odst. 1 zákona o myslivosti. Nájem byl sjednán na dobu 10 let, což je i délka stanovená zákonem. Logicky tak žalovaní pro následující období chtěli uzavřít smlouvu novou, bohužel toto se jim nepodařilo platným způsobem, když první smlouva ze dne datum, která měla zároveň předčasně ukončit smlouvu z datum, byla uzavřena v rozporu s § 21 odst. 1 písm. c) a § 21 odst. 2 zákona o myslivosti, neboť tuto uzavíral honební výbor bez přenesení působnosti, což je skutečnost, která vyplývá z dokazování ve věci spisová značka a zároveň je to skutečnost, která byla tvrzená samotným HS obec, tedy soud neměl důvod o tomto pochybovat a v tomto směru požadovat další dokazování. Ostatně, že si byl prvý žalovaný této neplatnosti vědom, svědčí to, že přistoupil„ ke zhojení“ svého pochybení, ovšem opět nešťastným způsobem, a sice pokusem o uzavření smlouvy nové. Neplatnost smlouvy ze dne datum je dána jednak z důvodu, že po odhlasování prvního návrhu, bylo opětovně hlasováno o návrhu dalším, který vylučoval možnost uzavření nové smlouvy o nájmu, když způsob hlasování a přijímání usnesení vyplývá jasně ze stanov HS obec. Dále pokud smlouva o nájmu honitby z datum byla neplatná, pak nebyla namístě revokace této smlouvy. A v neposlední řadě se valná hromada nezabývala tím, od kdy by smlouva o nájmu honitby měla být uzavřena a neřešila ani výši nájemného, případně další náležitosti smlouvy o nájmu honitby, o nichž tak bez dalšího následně rozhodoval honební výbor, případně honební starosta, což opět není v jejich kompetencích, přitom v samotné smlouvě je nesprávně uvedeno, že například o nájemném bylo hovořeno na valné hromadě, což z jejího zápisu nijak nevyplývá. Za této situace je nutno uzavřít, že v případě smlouvy o nájmu ze dne datum jde o právní úkon neplatný dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Jelikož byla neplatně uzavřena i smlouva ze dne datum, je zjevné, že nájemní vztah trval na základě původní smlouvy ze dne datum a zanikl po deseti letech, tedy od roku 2013 není druhý žalovaný oprávněným nájemcem honitby, když soudu nebyly sděleny žádné skutečnosti, které by nájemní vztah dovozovaly od jiného právního úkonu.

21. Nad rámec soud uvádí, že místopředseda MS obec po poučení dle § 119a odst. 1 o. s. ř. uvedl, že byl zapisovatelem na jednání valné hromady konané dne datum, vyjádřil se k předmětnému hlasování s tím, že zapsal přesná znění návrhů číslo číslo ale z jednání dle něho vyplývalo, že u bodu číslo měl být ještě dodatek o nesouhlasu s uzavřením smlouvy. Zároveň uvedl, že dle něho nemělo být o návrhu číslo již vůbec hlasováno, když byl schválen návrh číslo. V tomto směru se jedná o nové skutečnosti, kdy se žalovaný vyjádřil k takovýmto okolnostem hlasování až po koncentraci řízení, aniž by mu cokoliv bránilo v tom, tyto soudu sdělit dříve a případně navrhnout v tomto směru důkazy. Zároveň však soud uvádí, že ani prokázání úmyslu účastníků valné hromady ve vztahu k hlasování by na výsledku sporu nemohlo ničeho změnit, jelikož závazná jsou přijatá usnesení a hlasování tak, jak jsou zaznamenána v zápisu z valné hromady. Stejně tak až v samotném závěrečném návrhu zástupce prvého žalovaného poprvé upozornil na nutnost přihlédnutí k následné situaci ve vztahu k uspořádání honitby a ve vztahu k vydanému rozhodnutí správního orgánu. Soud k těmto tvrzením s ohledem na koncentraci řízení nepřihlížel a zároveň tyto pro rozhodnutí ve věci samé považuje za irelevantní. Na výsledek sporu pak nemohla mít vliv ani námitka o tom, jakou část pozemků honitby vlastní žalobkyně, či jaké pohnutky žalobkyni vedly k podání žaloby (údajně spor o lov zvěře a povolenky k lovu), proto se soud tímto podrobně nezabýval.

22. Jelikož soud dospěl k závěru, že smlouva o nájmu honitby ze dne datum je neplatná a žalovaní netvrdili, ani nedoložili, že by jim po skončení nájmu v roce 2013 svědčil jiný právní titul, respektive mezi nimi byla platně uzavřena jiná smlouva o nájmu honitby pro následující období, vyhověl soud žalobě, a určil, že žalovaný příjmení jméno není nájemcem honitby obec, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

23. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, 1 x písemné podání ve věci samé, 2 x účast na jednání soudu), ve výši dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 2 500 Kč (tj. 12 500 Kč), za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 (odvolání proti přerušení řízení), tj. 1 250 Kč. Dále 6 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. 1 800 Kč). Dále žalobkyni náleží hotové náklady na cestovné dle § 13 odst. 1 AT za cestu obec – obec a zpět (vzdálenost celkem 88 km) vozidlem registrační značka ke dvěma jednáním ve věci, při kombinované spotřebě vozidla 7,4 litrů NM na 100 km v celkové částce 1 128,66 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT za 8 půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč, a 21 % DPH v částce 3 670,50 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek za podaný návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč, celkem tedy činí náklady žalobkyně částku 23 149 Kč, což zaplatí žalovaní společně a nerozdílně v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.