6 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované , IČO sídlem adresa žalované a žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. název žalované , IČO sídlem adresa žalované a žalované pro určení právního poměru

I. Určuje se, že žalovaný 2. [název žalované], [IČO], není nájemcem honitby [obec] uznané rozhodnutím Okresního úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum].

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 23 149 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že druhý žalovaný [název žalované] (dále též„ MS [obec]“) není nájemcem honitby [obec] uznané rozhodnutím Okresního úřadu v [obec] ze dne 10. 3. 1993 č. j. ŽP 994/93-209/1, které nabylo právní moci dne [datum]. V žalobě uvedla, že rozhodnutím Okresního úřadu v [obec] ze dne [datum], čj.: ŽP [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], byla prvému žalovanému uznána společenstevní honitba o výměře [číslo] ha (dále jen„ honitba“). Druhý žalovaný fakticky vykonává v honitbě právo myslivosti na základě smlouvy o nájmu honitby ze dne [datum]. Žalobkyně v honitbě zemědělsky hospodaří. Proti žalovaným již vedla určovací řízení u soudu, když se ve věci sp. zn. [spisová značka] domáhala určení neplatnosti smluv o nájmu honitby, přičemž nebyla v tomto řízení úspěšná pro absenci naléhavého právního zájmu. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyplývá, že žalobkyně měla žalovat na určení, že druhý žalovaný není nájemcem honitby, což činí nyní. Od tohoto rozhodnutí dovozuje naléhavý právní zájem na určovací žalobě, a zároveň naléhavý právní zájem vyplývá i ze sdělení Městského úřadu v Klatovech ze dne [datum], č. j. ŽP [číslo], jelikož Městský úřad v Klatovech bude druhého žalovaného považovat za oprávněného uživatele honitby do vydání určovacího rozhodnutí soudu. Pro žalobkyni je obecně důležité, aby na jí zemědělsky obhospodařovaných pozemcích vykonával myslivost subjekt, který tak činí na základě platného právního titulu a je skutečným oprávněným držitelem honitby. Odkázala na § 11 odst. 6, § 14 odst. 1 písm. b), g) a j), § 36 odst. 2 a § 39 zákona o myslivosti. Pokud je druhý žalovaný nájemcem honitby, má právo na pozemcích zemědělsky obhospodařovaných žalobkyní vykonávat myslivost, čímž zasahuje do práv žalobkyně. Smlouva o nájmu honitby ze dne [datum] je neplatná proto, že nebyla řádně schválena valnou hromadou. Žalobkyně v tomto směru odkazuje na přiléhavá odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Užívací právo žalobkyně k pozemkům tvořícím honitbu vyplývá z pachtovních smluv, které uzavřela se svojí komplementářkou Ing. [jméno] [příjmení] a se svojí komanditistkou MVDr. [jméno] [příjmení].

2. Druhý žalovaný (MS [obec]) k žalobě uvedl, že hospodaří v honitbě od roku 1979. Uvedl, že žalobkyně zpochybňuje řádně uzavřenou nájemní smlouvu, jelikož mezi účastníky došlo k neshodám ohledně provádění lovu zvěře žalobkyní. Koncem roku 2012 byl druhý žalovaný informován o průběhu valné hromady prvého žalovaného, které vzneslo požadavek na revokaci v té době platné nájemní smlouvy a uzavření nové smlouvy, a to z důvodu zvýšení právní jistoty, jelikož někteří členové vznesli námitky k legitimitě uzavření nájemní smlouvy. Ze strany druhého žalovaného k žádnému pochybení nedošlo a nájemní smlouva ze dne [datum] byla platná, ovšem pro uklidnění situace souhlasili na schůzi [datum] se zrušením stávající smlouvy a podepsáním nové smlouvy o nájmu honitby. Předseda druhého žalovaného [datum] na základě usnesení členské schůze podepsal dohodu o ukončení nájemní smlouvy a současně novou nájemní smlouvu.

3. Prvý žalovaný ([název žalované] – dále též„ HS [obec]“) uvedl, že smlouvu o nájmu honitby ze dne [datum] uzavřel honební starosta na základě usnesení valné hromady ze dne [datum]. Tato valná hromada byla svolána zejména z důvodu zvýšení právní jistoty nájemního vztahu, jelikož smlouvu v té době někteří členové zpochybňovali. Valná hromada na schůzi odhlasovala, že souhlasí s uzavřením smlouvy o nájmu honitby se stávajícím nájemcem MS [obec] na 10 let za předpokladu revokace stávající smlouvy ze dne [datum]. Jednalo se o první variantu návrhu a druhá varianta měla znít, že valná hromada souhlasí s revokací stávající smlouvy o nájmu honitby ze dne [datum]. Žalobkyní uváděné rozsudky, které platnost smlouvy zpochybňují, vychází z nesprávného posouzení důkazů v tom, že hlasování [číslo] vylučuje hlasování [číslo]. Všem účastníkům valné hromady bylo jasné, že se jedná o dvě varianty jednoho a téhož usnesení.

4. Oba žalovaní ve svých vyjádřeních navrhli vydání rozhodnutí o určení, že druhý žalovaný je nájemcem honitby, respektive, že mají mezi sebou platně uzavřenou nájemní smlouvu od [datum] do [datum]. K výzvě soudu druhý žalovaný uvedl, že se nejedná o vzájemný návrh, ale pouhou obranu proti podané žalobě. Prvý žalovaný na výzvu soudu, zda svým vyjádřením zamýšlel podat vzájemný návrh, nereagoval, a tento v určené lhůtě nijak nedoplnil, tedy soud i toto vyjádření považoval za pouhou procesní obranu.

5. Soud jednal a rozhodl dne [datum]. Žalobkyně závěrem odkázala na všechna svá vyjádření a setrvala na svém návrhu. Požádala o přiznání náhrady nákladů řízení. Prvý žalovaný v závěrečném návrhu poukázal na skutečnost, že žalobkyně je k celku honitby, která byla státním orgánem v daném prostoru ustanovena, majitelkou, celkem ne úplně podstatné části této honitby. Není tedy rozhodně žádný důvod k tomu, aby z titulu toho, že bylo státním orgánem rozhodnuto o rozdělení honebních prostor v tomto prostoru [anonymizováno], [část obce], [část obce], Datel, docházelo k nějakým změnám. Ani rozsudek soudu nezmění nic na tom, že rozdělení honitby bylo již jednou stanoveno, protože zřejmě bude takto pokračováno dále. Žalobkyně nepochybně nebude schopna uzavírat další smlouvy, rozhodně ne s těmi vlastníky pozemků, kteří jsou vlastníky velikých pozemkových částí v celém tom prostoru, kde honební společenstvo vykonává svojí působnost. Soud zřejmě nepřihlédl k tomu, jaká bude následná situace po tom, co by bylo zjištěno, že tedy [název žalované], nemá platnou smlouvu na to, aby honitbu užívalo. Není v zájmu státu, aby k nějakým zásadním změnám docházelo bez nějaké faktické úvahy k tomu, co bude v oblasti honitby a v oblasti myslivosti v daném rozsahu následovat. Navrhl, aby soud žalobu protistrany zamítl. Druhý žalovaný se k závěrečnému návrhu prvého žalovaného připojil.

6. Jelikož se jedná o žalobu o určení, zabýval se soud nejprve tím, zda má žalobkyně na určení naléhavý právní zájem. Soud shledal, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť dle předloženého soupisu vlastníků pozemků v honitbě [obec], výpisů z LPIS (č.l. 67-72 spisu), výpisů z katastru nemovitostí (č.l. 73-80) a pachtovních smluv uzavřených mezi žalobkyní a Ing. [jméno] [příjmení] a žalobkyní a MVDr. [jméno] [příjmení], žalobkyně zemědělsky hospodaří minimálně na části na pozemků, které jsou předmětem smlouvy o nájmu honitby. V tomto směru žalovaní nezpochybňovali, že vlastníkem řady pozemků je právě paní [příjmení] [příjmení], ale zároveň je zde dle nich řada odlišných vlastníků, s nimiž nemá žalobkyně uzavřenou pachtovní smlouvu. Pro posouzení naléhavého právního zájmu na určení však nebyl rozhodující celkový rozsah obhospodařovaných pozemků, ale prokázání toho, že nájem honitby se vztahuje na jakýkoliv pozemek, k němuž má žalobkyně právo hospodařit dle pachtovní smlouvy, tedy neoprávněným výkonem nájmu honitby může být zasaženo do jejích práv. Zároveň bylo zjištěno, že žalobkyně se domáhala v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 242/2018 určení neplatnosti smluv o nájmu honitby, přičemž tato žaloba byla z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na určení zamítnuta a dovolací soud ve svém usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] výslovně uvedl, že dovolatelce nic nebránilo v tom, aby proti oběma žalovaným podala žalobu na určení, že druhý žalovaný není nájemcem honitby. Dle sdělení MÚ [obec], odbor životního prostředí ze dne [datum] to, kdo je uživatelem honitby, vyplývá buď přímo z rozhodnutí o uznání honitby, nebo ze smlouvy o nájmu honitby. Pokud tedy nebude zjištěna neplatnost smlouvy o nájmu honitby, bude MÚ považovat za uživatele nájemce ze smlouvy. I proto má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

7. Soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

8. Dle zápisu ze schůze Mysliveckého sdružení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo odsouhlaseno pověření předsedy sdružení ke zrušení stávající nájemní smlouvy a podepsání nové smlouvy o nájmu honitby.

9. Ze stanov Honebního společenstva [obec] bylo zjištěno, že rozhodovat o způsobu využití společenstevních honiteb, včetně uzavření, změny, nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby náleží do působnosti valné hromady. Dle jednacího řádu valné hromady HS [obec]“„ V případě, že budou k projednávaným otázkám předkládané honebním výborem předloženy protinávrhy, bude se nejprve hlasovat o návrhu honebního výboru a bude-li tento schválen, nebude se o protinávrzích hlasovat. Nebude-li návrh honebního výboru přijat, bude se dále hlasovat o protinávrzích a to v tom pořadí, jak byly předloženy, nebo doručeny.

10. Ze zápisu z jednání valné hromady HS [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pod bodem 3 programu bylo:„ Projednání neplatnosti úkonů ze dne [datum], tj. dohody o ukončení nájemní smlouvy o nájmu honitby ke dni [datum] a smlouvy o nájmu honitby podle § 33 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti od [datum] na dobu 10 let, znění souhlasného prohlášení o neplatnosti těchto úkonů z důvodu neprojednání valnou hromadou HS [obec]“. Na uvedeném jednání valná hromada přijala usnesení dle návrhu [číslo] podle něhož:„ Valná hromada Honebního společenstva [obec] konaná dne [datum] souhlasí s uzavřením smlouvy o nájmu honitby se stávajícím nájemcem Myslivecké sdružení [jméno] [příjmení] na 10 let za předpokladu revokace stávající smlouvy ze dne [datum] Mysliveckým sdružením [jméno] [příjmení]“. Zároveň bylo hlasováno o návrhu [číslo]:„ Valná hromada Honebního společenstva [obec] konaná dne [datum] souhlasí s revokací stávající smlouvy o nájmu honitby ze dne [datum]“, přičemž proti bylo 76,5 %. V zápisu ze zasedání valné hromady není žádný zápis o schválení nájemného.

11. Dle smlouvy o nájmu honitby uzavřené mezi žalovanými dne [datum] tito uzavřeli smlouvu o nájmu honitby ve smyslu ust. § 33 odst. 1 zákona o myslivosti, přičemž uzavření smlouvy na jednání valné hromady HS [obec] dne [datum] odsouhlasil výbor HS. Zároveň je zde uvedeno, že na zasedání valné hromady dne [datum] byla schválena výše nájemného na částku 17 Kč/ha/rok.

12. E-mailem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně druhého žalovaného k narovnání vzájemných vztahů za situace, kdy dle nich bylo před soudem prokázáno, že smlouvy o nájmu honitby ze dne [datum] a zejména [datum] jsou neplatné.

13. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby žalobkyně [právnická osoba] o náhradu škody ve výši 160 478 Kč s příslušenstvím, proti žalovanému [název žalované], jelikož MS [obec] nebyla dle soudu pasivně legitimovaná v tomto řízení. V odůvodnění tohoto rozsudku je mimo jiné uvedeno:„ Dne [datum] se konala schůze výboru Honebního společenstva [obec]. Na programu schůze bylo mj. projednání ukončení nájemní smlouvy s Mysliveckým sdružením [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a projednání uzavření smlouvy nové na dobu 10 let. Ze zápisu pak vyplývá, že výbor honebního společenstva zplnomocnil starostu společenstva k podpisu nové nájemní smlouvy. Výbor pak usnesením schválil ukončení stávající nájemní smlouvy ke dni [datum]. Dále schválil návrh na uzavření nové nájemní smlouvy od [datum] na dobu 10 let. Nájemní smlouva na základě rozhodnutí výboru byla uzavřena téhož dne tj. [datum], přičemž současně byla uzavřena dohoda o ukončení nájemní smlouvy ze dne [datum]. K výše popsané proceduře má soud značné výhrady. Jak již bylo výše uvedeno, spadá využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby do působnosti valné hromady honebního společenstva (§ 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti). Tato pravomoc může být rozhodnutím valné hromady přenesena na výbor společenstva. Toto odpovídá rovněž i stanovám Honebního společenstva [obec], které měl soud k dispozici. V řízení však nebyl předložen doklad o tom, že by kdy valná hromada Honebního společenstva [obec] rozhodla o přenesení části svých pravomocí, týkajících se nájemních smluv, na výbor společenstva. Pakliže o dispozicích s nájemními smlouvami rozhodoval výbor společenstva, aniž by k tomu měl pověření valné hromady, je nesporné, že takto učiněné právní úkony jsou pro rozpor se zákonem a stanovami honebního společenstva neplatné. Lze proto uzavřít, že nájemní smlouva ze dne [datum] nebyla platně ukončena a její platnost tak trvala až do uplynutí doby, na níž byla sjednána tj. do [datum]. Neplatnosti výše popsaných právních aktů si bylo honební společenstvo vědomo, proto se dne [datum] konalo zasedání valné hromady Honebního společenstva [obec]. Na programu bylo rovněž i projednání neplatnosti úkonů ze dne [datum] (dohoda o ukončení nájemní smlouvy, uzavření nové nájemní smlouvy) z důvodu jejich neprojednání valnou hromadou. Následně valná hromada hlasováním [číslo] odsouhlasila (76,5% PRO - 23,5% PROTI), že s žalovaným bude uzavřena nová nájemní smlouva. Uzavření nové nájemní smlouvy však bylo podmíněno„ revokací“ stávající smlouvy ze dne [datum]. O revokaci smlouvy ze dne [datum] bylo hlasováno v hlasování [číslo]. Valná hromada však hlasováním revokaci odmítla, když proti revokaci bylo 76,5% hlasů a pro pouze 23,5%. Neodsouhlasením revokace smlouvy ze dne [datum] tak nebyla splněna podmínka pro uzavření nové nájemní smlouvy. I přes to, že nebyla splněna podmínka pro uzavření nové nájemní smlouvy, uzavřelo [název žalované] v rozporu se svým usnesením se žalovaným novou nájemní smlouvu a to dne [datum]. V této smlouvě se hovoří o tom, že smlouva byla odsouhlasena výborem honebního společenstva, ačkoliv o ní bylo jednáno přímo valnou hromadou a nikoliv výborem. Zároveň je uvedeno, že na zasedání valné hromady dne [datum] byla schválena výše nájemného na částku 17 Kč/ha/rok. V zápisu ze zasedání valné hromady ze dne [datum] se však o schválení nájemného nehovoří. Vzhledem k tomu, že samotná valná hromada na svém jednání dne [datum] odhlasovala, že nová nájemní smlouva může být uzavřena pouze pod podmínkou, že bude revokována smlouva ze dne [datum], avšak samotnou revokaci v hlasování většina přítomných odmítla, pak má soud rovněž i v tomto případě za to, že nová nájemní smlouva, která byla uzavřena dne [datum] byla uzavřena v rozporu s vůlí valné hromady projevenou jednotlivými hlasováními a rozhodnutím vtěleném do usnesení ze dne [datum] a jako taková je neplatná. Z výše uvedeného lze učinit závěr, že mezi žalovaným a Honebním společenstvem [obec] byla uzavřena smlouva o nájmu honitby dne [datum] a to na dobu 10 let. Tato smlouva byla platná až do [datum], neboť byla ukončena v rozporu s právními předpisy a stanovami honebního společenstva. Navazující nájemní smlouva ze dne [datum] byla uzavřena v rozporu se zákonem a jako taková je neplatná, stejně tak jako smlouva ze dne [datum], která byla uzavřena v rozporu s rozhodnutím valné hromady honebního společenstva.“.

14. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. V odůvodnění rozsudku odvolací soud uvedl, že:„ Ani další smlouva o nájmu honitby z [datum] nebyla uzavřena v souladu s § 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti a je nutno na ni pohlížet jako na neplatnou dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Uzavření nové nájemní smlouvy sice bylo předmětem projednání valné hromady Honebního společenstva [obec] dne [datum], avšak způsobem, který neodpovídá § 21 odst. 1 písm. c) zákona o myslivosti. Na uvedeném jednání valná hromada přijala usnesení, podle něhož:„ Valná hromada Honebního společenstva [obec] konaná dne [datum] souhlasí s uzavřením smlouvy o nájmu honitby se stávajícím nájemcem Myslivecké sdružení [jméno] [příjmení] na 10 let za předpokladu revokace stávající smlouvy ze dne [datum] Mysliveckým sdružením [jméno] [příjmení]“. Především je třeba uvést, že pokud smlouva o nájmu honitby z [datum] byla neplatná, o čemž zřejmě nemělo pochybnost ani [název žalované], jak vyplývá z obsahu zápisu z jednání valné hromady ze dne [datum], pak není namístě ani revokace této smlouvy. Je třeba přisvědčit žalobkyni, že valná hromada se nezabývala tím, od kdy by smlouva o nájmu honitby měla být uzavřena a neřešila ani výši nájemného, případně další náležitosti smlouvy o nájmu honitby, o nichž tak bez dalšího následně rozhodoval honební výbor, případně honební starosta. V této souvislosti nelze přehlédnout, že valná hromada Honebního společenstva [obec], na níž byla nastolena otázka nové smlouvy o nájmu honitby, se konala [datum], smlouva pak byla uzavřena až [datum]. Za této situace dle názoru odvolacího soudu nutno uzavřít, že jde o právní úkon neplatný dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb.“.

15. Oba citované rozsudky byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ČR č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí je mimo jiné uvedeno:„ Je nesporné, že žalovaný vykonával právo myslivosti na předmětných pozemcích (bez ohledu na platnost či neplatnost smluv o nájmu honitby), honitbu tak fakticky užíval a nelze přehlédnout, že z ní rovněž požíval užitky v podobě ulovené zvěře. Na druhou stranu žalobkyně nebyla účastníkem kontraktačního procesu vyúsťujícího v uzavření smluv o nájmu honitby, posléze shledaných soudem neplatnými pro rozpor se zákonem o myslivosti i stanovami Honebního společenstva [obec], nebyla jejich smluvní stranou, a o jejich právních vadách (překročení pravomocí orgánu honebního společenstva a nedodržení podmínek usnesení jeho valné hromady) proto nemohla vědět. Důvody takové neplatnosti smlouvy by byly relevantní mezi jejími účastníky, nemohou však jít k tíži třetí osoby (žalobkyně) nemající na její znění, resp. způsob uzavření žádný vliv a nemající povědomí o jejím obsahu, náležitostech a procesu předcházejícím jejímu uzavření. Příčilo by se smyslu a účelu právní ochrany poškozených subjektů podle zákona o myslivosti i obecnému pojímání spravedlnosti, pokud by se z tohoto důvodu žalovaný zprostil odpovědnosti za škodu způsobenou černou zvěří na trvalých travních porostech pozemků patřících do okruhu honitby, na nichž po celou dobu vykonával právo myslivosti. Byť formálně vzato nebyl žalovaný nájemcem předmětných honebních pozemků, představoval by opačný přístup (že jen z tohoto důvodu není povinen nahradit škodu podle § 52 odst. 1 zákona o myslivosti) nepatřičnou výhodu jak pro něj jako uživatele honitby, tak pro držitele honitby, neboť žádný z nich by neodpovídal za škodu, zatímco poškozený by jen v důsledku jejich nesprávného postupu byl zbaven nároku na náhradu škody, který mu zakládá zákon. …Lze tedy uzavřít, že i subjekt, který místo držitele honitby fakticky vykonává právo myslivosti na honebních pozemcích na základě neplatných nájemních smluv s držitelem honitby, má postavení uživatele honitby odpovědného podle § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti za škodu, kterou v době jeho myslivecké činnosti na honebních pozemcích způsobila zvěř.“.

16. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. [příjmení] pro úspěch žalobkyně ve věci bylo zjištění, zda smlouva o nájmu honitby ze dne [datum], od níž dovozují žalovaní nájemní vztah je platná.

17. Podle § 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění účinném od 1. 7. 2002:„ Do působnosti valné hromady náleží rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby.“. Podle § 21 odst. 2 téhož předpisu:„ Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.“.

18. Dle § 33 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění účinném od 1. 7. 2002:„ Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.“.

19. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013:„ Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“.

20. Účastníci spolu vedli již dva další spory u zdejšího soudu. Je namístě konstatovat, že žalovaní v tomto řízení netvrdili žádné nové skutečnosti, ani nepředložili žádné nové důkazy oproti tomu, co bylo uváděno v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Za této situace nemohl soud po provedeném dokazování dospět k jinému závěru než soudy, které se zkoumáním platnosti smluv o nájmu honitby zabývaly, tedy, že předmětné smlouvy jsou neplatné. Soud se v tomto směru zcela ztotožňuje s odůvodněním neplatnosti smlouvy, jak v rozsudku Okresního soudu v Klatovech č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tak Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které jsou shora citovány, tudíž soud na tyto v plném rozsahu odkazuje. V řízení jednoznačně z nesporných tvrzení účastníků v jejich vyjádřeních i z předložených listin vyplynulo, že žalovaní uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu honitby ve smyslu ust. § 33 odst. 1 zákona o myslivosti. Nájem byl sjednán na dobu 10 let, což je i délka stanovená zákonem. Logicky tak žalovaní pro následující období chtěli uzavřít smlouvu novou, bohužel toto se jim nepodařilo platným způsobem, když první smlouva ze dne [datum], která měla zároveň předčasně ukončit smlouvu z [datum], byla uzavřena v rozporu s § 21 odst. 1 písm. c) a § 21 odst. 2 zákona o myslivosti, neboť tuto uzavíral honební výbor bez přenesení působnosti, což je skutečnost, která vyplývá z dokazování ve věci [spisová značka] a zároveň je to skutečnost, která byla tvrzená samotným HS [obec], tedy soud neměl důvod o tomto pochybovat a v tomto směru požadovat další dokazování. Ostatně, že si byl prvý žalovaný této neplatnosti vědom, svědčí to, že přistoupil„ ke zhojení“ svého pochybení, ovšem opět nešťastným způsobem, a sice pokusem o uzavření smlouvy nové. Neplatnost smlouvy ze dne [datum] je dána jednak z důvodu, že po odhlasování prvního návrhu, bylo opětovně hlasováno o návrhu dalším, který vylučoval možnost uzavření nové smlouvy o nájmu, když způsob hlasování a přijímání usnesení vyplývá jasně ze stanov HS [obec]. Dále pokud smlouva o nájmu honitby z [datum] byla neplatná, pak nebyla namístě revokace této smlouvy. A v neposlední řadě se valná hromada nezabývala tím, od kdy by smlouva o nájmu honitby měla být uzavřena a neřešila ani výši nájemného, případně další náležitosti smlouvy o nájmu honitby, o nichž tak bez dalšího následně rozhodoval honební výbor, případně honební starosta, což opět není v jejich kompetencích, přitom v samotné smlouvě je nesprávně uvedeno, že například o nájemném bylo hovořeno na valné hromadě, což z jejího zápisu nijak nevyplývá. Za této situace je nutno uzavřít, že v případě smlouvy o nájmu ze dne [datum] jde o právní úkon neplatný dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Jelikož byla neplatně uzavřena i smlouva ze dne [datum], je zjevné, že nájemní vztah trval na základě původní smlouvy ze dne [datum] a zanikl po deseti letech, tedy od roku 2013 není druhý žalovaný oprávněným nájemcem honitby, když soudu nebyly sděleny žádné skutečnosti, které by nájemní vztah dovozovaly od jiného právního úkonu.

21. Nad rámec soud uvádí, že místopředseda MS [obec] po poučení dle § 119a odst. 1 o. s. ř. uvedl, že byl zapisovatelem na jednání valné hromady konané dne [datum], vyjádřil se k předmětnému hlasování s tím, že zapsal přesná znění návrhů [číslo] [číslo] ale z jednání dle něho vyplývalo, že u bodu [číslo] měl být ještě dodatek o nesouhlasu s uzavřením smlouvy. Zároveň uvedl, že dle něho nemělo být o návrhu [číslo] již vůbec hlasováno, když byl schválen návrh [číslo]. V tomto směru se jedná o nové skutečnosti, kdy se žalovaný vyjádřil k takovýmto okolnostem hlasování až po koncentraci řízení, aniž by mu cokoliv bránilo v tom, tyto soudu sdělit dříve a případně navrhnout v tomto směru důkazy. Zároveň však soud uvádí, že ani prokázání úmyslu účastníků valné hromady ve vztahu k hlasování by na výsledku sporu nemohlo ničeho změnit, jelikož závazná jsou přijatá usnesení a hlasování tak, jak jsou zaznamenána v zápisu z valné hromady. Stejně tak až v samotném závěrečném návrhu zástupce prvého žalovaného poprvé upozornil na nutnost přihlédnutí k následné situaci ve vztahu k uspořádání honitby a ve vztahu k vydanému rozhodnutí správního orgánu. Soud k těmto tvrzením s ohledem na koncentraci řízení nepřihlížel a zároveň tyto pro rozhodnutí ve věci samé považuje za irelevantní. Na výsledek sporu pak nemohla mít vliv ani námitka o tom, jakou část pozemků honitby vlastní žalobkyně, či jaké pohnutky žalobkyni vedly k podání žaloby (údajně spor o lov zvěře a povolenky k lovu), proto se soud tímto podrobně nezabýval.

22. Jelikož soud dospěl k závěru, že smlouva o nájmu honitby ze dne [datum] je neplatná a žalovaní netvrdili, ani nedoložili, že by jim po skončení nájmu v roce 2013 svědčil jiný právní titul, respektive mezi nimi byla platně uzavřena jiná smlouva o nájmu honitby pro následující období, vyhověl soud žalobě, a určil, že žalovaný [příjmení] [jméno] není nájemcem honitby [obec], jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

23. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, 1 x písemné podání ve věci samé, 2 x účast na jednání soudu), ve výši dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 2 500 Kč (tj. 12 500 Kč), za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 (odvolání proti přerušení řízení), tj. 1 250 Kč. Dále 6 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. 1 800 Kč). Dále žalobkyni náleží hotové náklady na cestovné dle § 13 odst. 1 AT za cestu [obec] – [obec] a zpět (vzdálenost celkem 88 km) vozidlem [registrační značka] ke dvěma jednáním ve věci, při kombinované spotřebě vozidla 7,4 litrů NM na 100 km v celkové částce 1 128,66 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT za 8 půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč, a 21 % DPH v částce 3 670,50 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek za podaný návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč, celkem tedy činí náklady žalobkyně částku 23 149 Kč, což zaplatí žalovaní společně a nerozdílně v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).