6 C 81/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], a to k p. [číslo] – orná půda o výměře 144 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 2931 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 126 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 16088 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 281 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 465 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 766 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 424 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1032 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 360 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 10125 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 216 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 4775 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 741 m2, p. [číslo] – lesní pozemek o výměře 598 m2, p. [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 342 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 2635 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 14567 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 234 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 9100 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1363 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 3507 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 2967 m2, a dále k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce], a to p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 465 m2 a p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 265 m2, to vše zapsané u Katastrálního úřadu [příjmení] kraj, [stát. instituce], se zrušuje.

II. Pozemky zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], a to k p. [číslo] – orná půda o výměře 144 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 2931 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 126 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 16088 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 281 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 465 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 766 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 424 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1032 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 360 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 10125 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 216 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 4775 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 741 m2, p. [číslo] – lesní pozemek o výměře 598 m2, p. [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 342 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 2635 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 14567 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 234 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 9100 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1363 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 3507 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 2967 m2, a dále k pozemky zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce], a to p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 465 m2 a p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 265 m2, to vše zapsané u Katastrálního úřadu [příjmení] kraj, [stát. instituce], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení výše [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], a to k p. [číslo] – orná půda o výměře 144 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 2931 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 126 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 16088 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 281 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 465 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 766 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 424 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1032 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 360 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 10125 m2, p. [číslo] orná půda o výměře 216 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 4775 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 741 m2, p. [číslo] – lesní pozemek o výměře 598 m2, p. [číslo] – ostatní plocha, jiná plocha o výměře 342 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 2635 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 14567 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 234 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 9100 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 1363 m2, p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 3507 m2, p. [číslo] – orná půda o výměře 2967 m2, a dále k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro obec Běšiny, k.ú. [část obce], a to p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 465 m2 a p. [číslo] – trvalý travní porost o výměře 265 m2, to vše zapsané u Katastrálního úřadu [příjmení] kraj, katastrální pracoviště Klatovy, u nichž je žalobce vlastníkem co do [číslo] ve vztahu k celku a žalovaná co do [číslo] ve vztahu k celku. Žalobu odůvodnil tím, že další existence spoluvlastnictví s žalovanou není možná. Žalobce je tím, kdo se o předmětné pozemky stará, kdo na nich hospodaří jako zapsaný soukromě hospodařící zemědělec – OSVČ. Z korespondence vedené s žalovanou prostřednictvím její dcery vyplývá, že zájmem žalované je svůj spoluvlastnický podíl zpeněžit a ke zpeněžení vyzvala žalobce s tím, že by„ společně prodali lépe“. S tím však žalobce nesouhlasí, neboť i na předmětných pozemcích realizuje svoji činnost, běžnou zemědělskou prvovýrobu. Žalobce je ochoten vyplatit žalované její spoluvlastnický podíl v penězích, avšak žalovaná má nereálné představy o ceně nemovitostí v ČR. Úvaha o možnosti reálného rozdělení nemovitostí ve vzájemném poměru dosavadních spoluvlastnických podílů účastníků, není smyslnou a náklady na toto dělení by výrazně přesáhly hodnotu spoluvlastnického podílu žalované.

2. Ve věci se dne [datum] vyjádřila žalovaná. Žaloba dle ní byla podána bez předchozího aktuálního pokusu informovat žalovanou, jelikož účastníci spolu naposledy jednali v únoru 2018. Nesporným učinila žalovaná skutečnost, že žalobce na pozemcích hospodaří, ona mu v užívání nemovitostí jako celku nebrání, ovšem není od něho informována, jak je s pozemky nakládáno. Dále uvedla, že jejím hlavním záměrem není zpeněžení majetku, jelikož její rodina pochází ze Šumavy a celé území je jí důvěrně známé. Mezi účastníky neexistuje shoda na hodnotě nemovitostí, tuto by měl tedy určit nezávislý soudní znalec. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta a jelikož soudní proces nezačala, nesouhlasí s náhradou nákladů řízení protistraně.

3. Soud jednal ve věci dne [datum] za účasti zástupců účastníků, přičemž žalobce u jednání navrhoval smírné řešení sporu, kdy by odkoupil podíl žalované za částku [částka] s tím, že dle něho není vhodné nebo reálné rozdělení pozemku, toto dělení není hospodárné a smysluplné. Zástupkyně žalované k tomuto sdělila, že mají zájem o zjištění reálné tržní hodnoty nemovitostí a rády by tedy, aby tato byla určena v rámci znaleckého posudku zadaného soudem s tím, že by si chtěly ponechat i možnost rozhodnout se, zda by následně chtěly vypořádací podíl vyplatit, případně zda by, pokud znalec shledá možným i reálné rozdělení pozemků, tyto trvaly na tom, že by chtěly do svého výlučného vlastnictví svůj podíl. S účastníky bylo dohodnuto, že ze strany soudu bude zadáno vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění předmětných nemovitostí, zjištění výše vypořádacího podílu a taktéž za účelem zjištění možnosti reálného rozdělení pozemků ve spoluvlastnictví účastníků.

4. Podáním ze dne [datum] se zástupkyně žalobkyně dotazovala soudu, jak bude konkrétně znalecký posudek vypadat, co bude konkrétně obsahovat, jaká bude jeho dopředu pevně smluvená cena a z jakého sazebníku cena vychází, a jak bude úhrada za tento posudek mezi společníky majetku rozdělena, zda podle velikosti podílů, přičemž opětovně upozornila na to, že soudní proces nezačala a s daným návrhem protistrany na plnou úhradu soudních nákladů v tomto procesu jen jí naprosto nesouhlasí. Zároveň sepsala požadavky na obsah posudku, kdy měl znalec např. určit, na kterých parcelách se konkrétně hospodaří, cenu podle úrodnosti a dále měl určit vhodný pozemek ve výši podílu žalované, který by mohl být v budoucnu využitelný jako stavební či rekreační plocha.

5. Soud žalované v reakci na její podání sdělil, že úkolem znalce bude určit obvyklou cenu nemovitosti a možnost jejího reálného rozdělení, když toto jsou podstatné skutečnosti pro rozhodnutí soudu ve věci. Soud pak nebude znalci zadávat úkol nad rámec předmětu sporu. Výše odměny je stanovena vyhláškou č. 504/2020 Sb., a o konkrétní výši odměny je rozhodnuto soudem na základě vyúčtování znalce, dle rozsahu znaleckého úkolu, když nelze dopředu určit jeho náročnost. Na úhradu ceny posudku pak nemá vliv podíl účastníků na pozemcích, ale rozhodující bude případný úspěch či neúspěch účastníků ve věci. Oběma účastníkům bude uložena povinnost složit zálohu na znalečné.

6. Usnesením Okresního soudu v Klatovech č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl ve věci ustanoven znalec z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, [celé jméno znalce]. K jím vypracovanému posudku neměli účastníci žádné námitky.

7. U jednání soudu dne [datum] zástupkyně žalované setrvala na svém stanovisku, že žalovaná neměla zájem o to, aby došlo ke zrušení samotného spoluvlastnictví účastníků s tím, že tedy na základě vyhotoveného znaleckého posudku má zájem na tom, aby jí byl určený nějaký reálný podíl, ve výši tedy přibližně 5 323 m² s tím, že navrhla, aby to byl žalobce, který by určil, který konkrétní pozemek resp. pozemky by mohly být převedeny do výlučného vlastnictví žalované. Účastníkům byla poskytnuta lhůta, aby sdělili, zda mezi nimi došlo k dohodě ohledně převedení určitých pozemků na žalovanou s tím, že pokud se nedohodnou, případně nepožádají o prodloužení lhůty k jednání, bude následně žalovaná vyzvána, aby ona označila vhodné pozemky k převodu, o které má zájem.

8. V podání ze dne [datum] žalovaná zaslala soudu listinu nazvanou„ Návrh k majetkoprávnímu vypořádání“ mezi účastníky, kde jsou označeny tři varianty pozemků, které by mohly být převedeny na žalovanou, tato má však k variantám výhrady a požaduje, aby se k těmto odborně vyjádřil soudní znalec, ovšem skutečnosti, které požadovala po znalci doplnit, byly opět takové, které nemohou být předmětem znaleckého zkoumání a zjistitelné pro žalovanou z jiných zdrojů, o čemž byla informována. Soud přípisem ze dne [datum] vyzval žalovanou, aby sdělila, zda má zájem o vypořádání některou z variant či navrhuje variantu jinou a následně kvalifikovanou výzvou ze dne [datum] žalovanou vyzval, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení písemně doplnila svá tvrzení ke způsobu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků, tedy sdělila, zda souhlasí se způsobem vypořádání dle návrhu žalobce (Varianta I., II. či III.), případně navrhne jiný způsob vypořádání, tedy přesně označí pozemky, které požaduje do svého výlučného vlastnictví, zdůvodní, proč požaduje tyto pozemky a písemně označil důkazy k prokázání těchto svých tvrzení a tyto připojí s tím, že v případě, že nebude shora uvedené řádně doplněno, může být žalovaná ve sporu z důvodu neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene neúspěšná.

9. Žalobce dne [datum] soudu sdělil, že je ochoten akceptovat jakoukoliv ze tří variant a v případě, že si žalovaná žádnou nezvolí, navrhuje, aby soud přikázal veškeré nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví, případně rozhodl o některé variantě od znalce, přičemž připojil e-mail od Ing. [celé jméno znalce], kterým byly varianty aktualizovány a rozšířeny o další pozemky.

10. Žalovaná na výzvu soudu nijak nereagovala a k jednání soudu dne [datum] se bez omluvy nedostavila. Zástupce žalobce sdělil, že s ohledem na to, že se žalovaná nedostavila, tudíž nesdělila, zda by měla zájem o některou z navrhovaných variant na vypořádání tím, že by i do jejího vlastnictví byly přikázány některé pozemky, pak tito preferují způsob vypořádání spoluvlastnictví tak, že veškeré pozemky budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobci za vypořádací podíl určený znaleckým posudkem s tím, že tito byli připraveni, kdyby se žalovaná resp. její zástupkyně k jednání dostavila, jednat o kterékoliv z navržených variant, o které by projevila zájem. Závěrem uvedl, že žalovaná neměla zájem o konstruktivní řešení způsobu vypořádání spoluvlastnictví, ačkoliv se o to žalobce po celou dobu řízení snažil. Ze strany žalobce byl po celou dobu vstřícný postoj k různým variantám o způsobu vyřešení vypořádání podílového spoluvlastnictví. S ohledem na aktuální postoj žalované navrhl, aby veškeré nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, a to za náhradu dle zjištěného ocenění znaleckým posudkem. Zároveň požádal o náhradu nákladů řízení.

11. Soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

12. Dle listu vlastnictví [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], jsou žalobce a žalovaná vlastníky pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] dále k pozemkům zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce], a to p. [číslo] p. [číslo] to vše zapsané u Katastrálního úřadu [příjmení] kraj, [stát. instituce], přičemž žalobce je vlastníkem co do [číslo] ve vztahu k celku a žalovaná co do [číslo] ve vztahu k celku.

13. Dle předložených dopisů z února až dubna 2018 vyplývá, že žalovaná se na žalobce obrátila s tím, že dostala nabídku na odkoupení jejího podílu na pozemcích od třetí osoby a proto považuje za výhodné společný prodej pozemků za maximální výhodnou cenu. Žalobce s prodejem nesouhlasil, jelikož na pozemcích hospodaří a navrhl žalované odkoupení jejího podílu za částku [částka]. Tato nabídka nebyla pro žalovanou zajímavá.

14. Dle dědického usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabyla podíl ve výši [číslo] na předmětných nemovitostech žalovaná jako neteř po zemřelém [jméno] [příjmení]. Dle předloženého rodného listu a oddacího listu bylo zjištěno, že rodiče žalované bydleli v obci [obec]. Dle předložené složenky a výpisu z účtu žalovaná uhradila daň z nemovitosti za rok 2020 ve výši [částka]. V dopisu pro pana [jméno] [příjmení] reaguje žalovaná na nabídku odkupu nemovitostí tak, že cenová nabídka neodpovídá jejich představě a nabízí pozemky k prodeji za cenu 25, [částka] za m², tedy celkem za 72 800 m² požaduje částku [částka]. Zároveň žalovaná předložila inzerát na prodej rybníku v obci [obec] za cenu [částka] Žalovaná k důkazu soudu předložila nabídky na výkup nemovitostí ze srpna a září 2020, v nichž společnost [právnická osoba] nabízí cenu v rozpětí 140 000 – [částka] hektar a paní [jméno] [příjmení] cenu 190 000 – [částka] 1 hektar.

15. Dle znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] je obvyklá cena nemovitostí [částka]. K možnosti reálného rozdělení pozemků tento uvedl, že je možné, ovšem pouze v teoretické rovině, jelikož by nebyla zajištěna přístupová cesta k pozemkům a dělení pozemků by bylo značně neekonomické, proto považuje za vhodné řešení oddělení [číslo] z celku, tj. 5 323 m² (po zaokrouhlení), z celkové výměry pozemků společných, a po dohodě jej oddělit z některého ze stávajících pozemků o výměře větší, případně spoluvlastnický podíl vypořádat formou více menších pozemků se zajištěním přístupnosti z veřejně přístupné komunikace.

16. Dle e-mailu ze dne [datum] zaslal znalec [příjmení] [celé jméno znalce] zástupcům účastníků odborné posouzení, v němž navrhuje tři možné varianty vypořádání spoluvlastnictví o souhrnné výměře pozemků vhodných k převodu na žalovanou v rozmezí [číslo] – [číslo] m² s tím, že žádná z variant nevyžaduje jakékoliv nové geometrické zaměření. Za nejoptimálnější považuje variantu III., tedy převod pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo].

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

18. Podle § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“):„ Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.“.

19. Podle § 1143 o.z.:„ Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.“.

20. Podle § 1144 odst. 1 a 2 o.z.:„ Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.“ 21. V řízení před soudem bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, když většinovým vlastníkem je žalobce ([číslo]), který na pozemcích hospodaří. Tento také navrhl zrušení a vypořádání spoluvlastnictví před soudem. Jak je shora uvedeno, nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, proto soud nemohl podpořit žalovanou v tom, že si zrušení spoluvlastnictví„ nepřeje“. Za těchto okolností soud neměl důvod nevyhovět návrhu a spoluvlastnictví účastníků zrušit, když žalovaná netvrdila žádné okolnosti, které by objektivně zrušení bránily. Účastníci se na formě vypořádání nedohodli. Žalovaná na jednu stranu tvrdila, že má zájem o reálné rozdělení pozemků, případně přidělení části pozemků do jejího výlučného vlastnictví. V tomto směru doložila listiny, dle nichž má k dané oblasti vztah. Soud toto žádným způsobem nesporuje a poté, kdy bylo soudním znalcem zjištěno, že reálné rozdělení pozemků není možné, ale lze oddělit některé pozemky v celkové výměře odpovídající [číslo] měla žalovaná opakovaně možnost označit pozemky, o které má zájem. Žalovaná u jednání soudu navrhla, aby vhodné pozemky označil žalobce, tento tak učinil, ovšem žalovaná s variantami nesouhlasila. Další vhodné varianty tak účastníkům poskytl přímo soudní znalce, a to v e-mailu dne [datum]. Soud pak [datum] vyzval žalovanou, aby označila pozemky, o které má zájem, ovšem tato na výzvy soudu nereagovala a ani se osobně nedostavila k poslednímu jednání ve věci dne [datum], kde bylo ještě možné díky vstřícnému postoji žalobce o přikázání konkrétních pozemků do výlučného vlastnictví žalované jednat. Za situace, kdy žalovaná o žádné konkrétní pozemky zájem neprojevila, ačkoliv jí k tomuto byla poskytnuta dlouhá lhůta a tato v řízení zůstala zcela pasivní, soud nemohl tento výběr učinit za žalovanou a nezbylo mu nic jiného než spoluvlastnictví vypořádat vyrovnáním podílu v penězích dle znaleckého posudku, proti jehož závěrům účastníci žádné námitky neměli. Soud v tomto směru konstatuje, že z předložených listin i komunikace zástupkyně žalované vyplývá, že tato se už od roku 2018 aktivně zajímala o ocenění předmětných nemovitostí a jednala s třetími osobami o možnosti prodeje pozemků jako celku (aniž by měla souhlas žalobce s takovýmto postupem), což v soudu vyvolává dojem, že na samotných pozemcích až tolik nelpí, a pokud by se naskytl vhodný kupec, svůj podíl by byla pravděpodobně prodala již v roce 2018, jak navrhovala žalobci. V rámci soudního řízení se žalovaná snažila zjistit, které pozemky by byly nejhodnotnější a v budoucnu využitelné k výstavbě či rekreaci, ovšem toto jsou skutečnosti, které si mohla a měla žalovaná zjistit sama a na základě toho pak mohla o konkrétní pozemky požádat. Informace, které v řízení požadovala, rozhodně nejsou předmětem znaleckého zkoumání a je pouze dobrou vůlí znalce, že účastníkům pomáhal vybrat vhodné varianty oddělení pozemků. Soud zároveň přihlédl k tomu, že většinovým vlastníkem je žalobce, který na pozemcích dlouhodobě hospodaří, tedy tyto využívá, což žalovaná nesporovala. I proto je dle soudu vhodné, aby byl výlučným vlastníkem pozemků právě žalobce. Obvyklá cena nemovitostí byla znalcem stanovena ve výši [částka], z čehož [číslo] činí [částka]. Jelikož soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků a veškeré nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, uložil tomuto zároveň zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši [částka], a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, což považuje soud za lhůtu obvyklou k danému plnění.

22. Podle § 142 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř.“„ Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.“. Soud v tomto směru považuje žalobce za úspěšného, jelikož tento byl zcela úspěšný se svým návrhem na zrušení podílového spoluvlastnictví za náhradu, zatímco žalovaná chtěla v tomto nejprve setrvat, následně požadovala přikázat některé pozemky do svého výlučného vlastnictví, ovšem s žalobcem ani soudem poté nespolupracovala a požadované pozemky neoznačila, čímž pouze prodloužila délku řízení a navýšila i jeho náklady, jelikož v opačném případě mohlo být soudem ve věci rozhodnuto nejpozději dne [datum], kdy byla hodnota nemovitostí ze znaleckého posudku známa. Soud proto přiznal procesně úspěšnému žalobci na nákladech soudního řízení odměnu za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, 3 x účast na jednání soudu), kdy sazba odměny činí dle § 8 odst. 5 ve spojení s § 7 odst. 5 vyhlášky z tarifní hodnoty [částka] částku [částka], ovšem zástupce žalobce ve vyúčtování odměny požadoval pouze [částka] za úkon, tedy celkem [částka], 5 x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. [částka]). Dále žalobci náleží 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., celkem tedy činí náklady žalobce v souladu s jeho vyúčtováním částku [částka], což zaplatí žalovaná ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Nad rámec soud uvádí, že při rozhodování o náhradě nákladů zohlednil předmět sporu a nutnost vyhotovení znaleckého posudku, kde účastníci nesli náklady na tento důkaz stejnou měrou a úspěšný žalobce náhradu těchto nákladů ani soudního poplatku nepožadoval. Žalobce sám v řízení navrhoval vypořádací podíl ve výši [částka], dle znaleckého posudku je částka vyšší o [částka], tedy v tomto směru byla žalovaná částečně úspěšná, ovšem soud náklady řízení více neponižoval, když ponížení odměny za úkon již provedl žalobce, který rovněž nepožadoval náhradu soudního poplatku, což soud shledal dostačujícím. Žalobcem požadovaná výše náhrady nákladů je dle soudu adekvátní předmětu sporu i průběhu řízení, proto tomuto návrhu zcela vyhověl.