6 C 85/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Matějkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 111 773,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 111 773,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 111 773,01 Kč od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 61 312,97 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem podaným u Okresního soudu v Klatovech dne [datum], se domáhala žalobkyně po žalovaných zaplacení částky 111 773,01 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedla, že dne [datum] byla mezi žalovanými coby pronajímateli na straně jedné a žalobkyní coby nájemcem na straně druhé uzavřena smlouva o nájmu pozemků č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v kat. úz. [obec] (dále též„ nájemní smlouva [číslo]“). Žalobkyně se touto nájemní smlouvou zavázala platit žalovaným za užívání pronajatých pozemků nájemné ve výši 14 880 Kč ročně a dále se žalobkyně zavázala nad rámec nájemného za žalované platit správci daně náklady daně z nemovitých věcí, které byly předmětem nájmu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že pokud některá ze smluvních stran nesdělí druhé smluvní straně ve lhůtě do tří měsíců přede dnem skončení nájmu, že na prodloužení nájmu nemá zájem, prodlužuje se nájem na období dalších pěti let. Dne [datum] byla mezi žalovaným [číslo] coby pronajímatelem na straně jedné a žalobkyní coby nájemcem na straně druhé uzavřena smlouva o nájmu pozemků č. parc. [číslo], č. parc. 461, č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v k. ú. [obec] (dále též„ nájemní smlouva [číslo]“). Žalobkyně se touto nájemní smlouvou zavázala platit žalovanému [číslo] za užívání pronajatých pozemků nájemné ve výši 44 064 Kč ročně, dále se žalobkyně zavázala nad rámec nájemného za žalované platit správci daně náklady daně z nemovitých věcí, které byly předmětem nájmu a konečně se žalobkyně zavázala nad rámec sjednaného nájemného i k naturálnímu plnění v podobě povinnosti poskytnout žalovaným 8 ks celoročních skipasů pro dospělé osoby pro lyžařský areál [anonymizováno]. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že pokud některá ze smluvních stran nesdělí druhé smluvní straně ve lhůtě do tří měsíců přede dnem skončení nájmu, že na prodloužení nájmu nemá zájem, prodlužuje se nájem na období dalších pěti let. Sdělením ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovaným, že na prodloužení nájmu pozemků dle nájemních smluv nemá zájem, přičemž tedy nájemní poměr na podkladě obou nájemních smluv zanikne ke dni [datum]. Dne [datum] podali žalovaní k Okresnímu soudu [okres] žalobu o zaplacení částky 172 928 Kč s přísl., kterou následně rozšířili o částku 38 639 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje dlužné nájemné za období roku 2017, náhradu daně z nemovitostí z pronajatých pozemků za zdaňovací období roku 2017 a dále hodnotu celoročních lyžařských skipasů pro lyžařský areál [anonymizováno] pro sezóny 2015 2016, 2016 2017, 2017 2018. Žalovaní v podané žalobě vycházeli z předpokladu, že žalobkyně je nájemcem předmětných pozemků i v období po uplynutí původně sjednané doby trvání nájmu, tj. od [datum], neboť dle přesvědčení žalovaných došlo k prodloužení doby trvání nájmu na další období. Rozsudkem Okresního soudu [okres] bylo žalobkyni (zde v postavení žalované) uloženo zaplatit žalovaným (zde v postavení žalobců) částku 22 800 Kč s přísl., přičemž ve zbývající části (co do částky 247 711 Kč s přísl.) byla žaloba zamítnuta. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že nájem nemovitostí dle obou výše uvedených nájemních smluv uzavřených mezi účastníky dne [datum] zanikl uplynutím sjednané doby nájmu, tj. ke dni [datum]. V průběhu řízení vedeného před Okresním soudem [okres] pod sp. zn. [spisová značka] žalovaní vyzvali přípisem ze dne [datum] žalobkyni k úhradě nájemného za užívání pozemků za období 2018 a k úhradě náhrady nákladů daně z nemovitých věcí za stejné období. Žalobkyně této výzvě žalovaných dobrovolně vyhověla, neboť nechtěla zavdat příčinu k zahájení dalšího soudního sporu nebo k navýšení předmětu již probíhajícího sporného řízení, jehož výsledek nebyl zcela jistý, přičemž tedy dne [datum] zaplatila na bankovní účet určený žalovanými částku ve výši 58 944 Kč sestávající z částky 14 880 Kč odpovídající výši nájemného dle nájemní smlouvy [číslo] za období roku 2018 a částky 44 064 Kč odpovídající výši nájemného dle nájemní smlouvy [číslo] za stejné období. Dále žalobkyně dne [datum] uhradila žalovaným částku ve výši 992 Kč odpovídající nákladům daně z nemovitých věcí ve vztahu k pozemkům uvedeným v nájemní smlouvě [číslo] za zdaňovací období roku 2018 a také částku ve výši 3 496 Kč odpovídající nákladům daně z nemovitých věcí za stejné zdaňovací období ve vztahu k pozemkům uvedeným v nájemní smlouvě [číslo]. Přípisem ze dne [datum] žalované výslovně upozornila, že jimi tvrzenou pohledávku z titulu dlužného nájemného, která je předmětem probíhajícího soudního řízení, neuznává. Ze stejného důvodu, z jakého žalobkyně poskytla žalovaným výše uvedené finanční plnění, předala žalobkyně k rukám žalovaných i naturální plnění, dne [datum] 8 ks celoročních skipasů pro lyžařský areál [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] na zimní sezónu 2018 2019 v celkové hodnotě 55 200 Kč (8 x 6 900 Kč) a dne [datum] 8 ks celoročních skipasů pro lyžařský areál [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] pro zimní sezónu 2019 [číslo] v celkové hodnotě 59 200 Kč (8 x 7 400 Kč). Pokud se týče celoročních skipasů na sezónu 2018 2019, žalobkyně vzhledem k pozdnímu termínu předání předmětných skipasů krátce před uplynutím poloviny období příslušné zimní sezóny vyčísluje hodnotu tohoto plnění na 50% ceny skipasů, tj. 27 600 Kč. Celkovou hodnotu tohoto nepeněžního plnění žalobkyně lze tedy vyjádřit částkou 86 800 Kč. V období lyžařské sezóny 2018 2019 a 2019 [číslo] nebylo dle vyjádření provozovatele zimního střediska technicky možné vydat jakýkoli typ skipasu, který by byl platný pouze (samostatně) pro vlek na svahu [anonymizováno]. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně započetla pohledávku žalovaných vůči žalobkyni ve výši 38 458,99 Kč představující součet částky 22 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p.a. od [datum] do [datum] a částky nákladů řízení ve výši 10 322,99 Kč dle výroků rozsudku pro uznání Okresního soudu [okres] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] proti vzájemné pohledávce žalobkyně za žalovanými z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 150 232 Kč. Současně žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení rozdílu započítaných pohledávek ve výši 111 773,01 Kč ve lhůtě do [datum]. Žalovaní dlužnou částku přes výzvu neuhradili, proto žalobkyně požaduje tuto zaplatit včetně zákonného úroku z prodlení od [datum], tedy po marném uplynutí lhůty k plnění dle předžalobní výzvy.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne [datum], proti kterému podali žalovaní včasný odpor. V odůvodnění uvedli, že nárok neuznávají. Žalobkyně žalovaným ve sjednané lhůtě písemně ani jiným způsobem nesdělila, že nemá zájem na prodloužení nájemních smluv. E-mailové sdělení jednatele žalobkyně ze dne [datum] bylo dle nich opětovným návrhem na ukončení nájemních smluv dohodou zpětně k datu [datum], který byl žalovaným navrhnut již v červnu 2015, ovšem tito jej sdělením ze dne [datum] odmítli. Žalovaní dále poukázali na to, že Okresní soud Plzeň- město v otázce prodloužení nájemních smluv rozhodl odlišně od svých předchozích pravomocných rozsudků. Žalobkyně nájemné a daň za předmětné období dobrovolně uhradila. Žalovaní zároveň namítali, že skipasy na sezónu 2018 2019 obdrželi až [datum], tedy tyto nemohli využívat a byli nuceni zajistit zimní rekreaci v jiné lokalitě. Permanentky na sezónu 2019 [číslo] převzali žalovaní dne [datum] jako plnění z nájemního vztahu, avšak nevyužili je. V tomto směru žalovaní uvedli, že vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu již nelyžují. Žalovaní taktéž namítali, že předmětné skipasy platily pro celý lyžařský areál, přičemž sjednané byly pouze skipasy pro svah [anonymizováno], tedy provozovatel měl omezit platnost skipasů pouze na tento svah, podobně jako omezuje platnost skipasů např. pro určité věkové kategorie (do 14 let, nad 65 let, ZTP apod.), a tím i ponížit jejich cenu. Zástupce žalovaných dále namítal, že s obsahem e-mailu ze dne [datum] se seznámil až po novém roce, tedy v roce 2016 a zároveň upozornil, že e-mail není dostatečným písemným podáním, navíc, pokud se jedná o e-mailovou komunikaci bez ověřeného elektronického podpisu.

3. Účastníci učinili nesporným, že mezi nimi byly dne [datum] uzavřeny dvě nájemní smlouvy, přičemž nájemné u jedné smlouvy činilo 14 880 Kč a u druhé 44 064 Kč za rok a zároveň k tomu byla sjednána povinnost pro žalobkyni hradit roční daň z těchto pronajatých nemovitostí. Ve smlouvě bylo sjednáno, že se jedná o nájem na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že pokud tři měsíce před skončením nesdělí, že není zájem na prodloužení smlouvy, pak dojde k prodloužení nájmu o dalších pět let s tím, že toto oznámení má být písemně. Účastníci dále učinili nesporným, že dne [datum] žalobkyně zaplatila ve prospěch žalovaných částku 58 944 Kč za nájemné za rok 2018 a dne [datum] částky 992 Kč a 3 496 Kč jako daň za rok 2018.

4. Soud provedl účastníky navržené důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

5. Účastníci uzavřeli dne [datum] dvě nájemní smlouvy o nájmu pozemků č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v kat. úz. [obec] (dále též„ nájemní smlouva [číslo]“) a o nájmu pozemků č. parc. [číslo], č. parc. 461, č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] v k. ú. [obec] (dále též„ nájemní smlouva [číslo]“). Podstatná ujednání ze smluv učinili účastníci před soudem nespornými, jak je uvedeno shora. Zároveň k těmto účastníci uvedli, že ve smlouvách je duplicitně uvedeno poskytnutí 8 ks skipasů, ovšem toto vnímali tak, že je žalobkyně povinna poskytnout na tu sezonu pouze 8 ks permanentek, nikoliv 16 ks z titulu každé smlouvy zvlášť.

6. Z emailové korespondence soud zjistil následující skutečnosti. Dne [datum] žalobkyně sdělila žalovaným, že se rozhodla prodat většinu pozemků v lyžařském areálu [anonymizováno] [právnická osoba] [obec], neboť se nepodařilo zrealizovat záměr rekonstrukce lyžařského areálu [anonymizováno]. Současně sdělila, že v krátké době zašle návrh dodatku k ukončení nájemních smluv zpětně ke dni [datum], které dne [datum] žalovaným zaslala a soudu byly tyto návrhy předloženy (zástupce žalovaných k tomuto důkazu uvedl, že právě na tento e-mail reagoval v prosinci 2015, a mělo se tedy jednat o ukončení smlouvy s dodatkem, že by to bylo zpětně k březnu 2015. Co se týká dlouhého prodlení mezi reakcí, tak toto bylo z důvodu toho, že v mezidobí žalovaní jednali o podnájemních smlouvách na předmětné pozemky). Dne [datum] zástupce žalobců sdělil žalované, že návrh na ukončení smluv nepřijímají, současně doporučil danou situaci řešit podnájemní smlouvou mezi žalobkyní a [právnická osoba] [obec]. Dne [datum] zástupce žalovaných sdělil žalobkyni, že Ing. [anonymizováno] se žalobci ukončení nájemních smluv neprojednával a oni taktéž s ukončením nájemních smluv v minulosti nesouhlasili a nadále nesouhlasí, když současně poukázal na to, že návrh na ukončení nájemních smluv k [datum] v zastoupení manželů [příjmení] odmítl sdělením ze dne [datum]. Na to reagoval zástupce žalobkyně dne [datum], kdy se obrátil na zástupce žalovaných, aby vyřešili skončení nájemního vztahu mezi klienty s tím, že žalobkyně nebude předmětné pozemky užívat, neboť zanikl účel nájmu, pro který si předmětné pozemky pronajala. Jako předmět emailové komunikace bylo uvedeno –„ manželé [celé jméno žalovaného] – ukončení nájemních smluv“. Dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval stanovisko žalovaných ve věci a téhož dne jejich zástupce reagoval sdělením, že si žalovaní nepřejí být finančně zatěžováni v souvislosti s návrhy žalobkyně na změnu již v minulosti uzavřených nájemních smluv. Posouzení změny návrhů z jejich strany bude možné, pokud žalobkyně uhradí dříve vzniklé náklady. Zástupce žalobkyně tak požádal dne [datum] o specifikaci těchto nákladů a žádost urgoval dne [datum]. Dne [datum] zaslal zástupce žalobců vyčíslení nákladů ve výši 80 948 Kč. V dalších e-mailech si pak zástupci vysvětlovali zahrnuté položky do nákladů.

7. Dopisy ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalovaným, že nemá zájem o prodloužení nájemních smluv ze dne [datum] s tím, že nájemní vztah zaniká uplynutím sjednané doby nájmu k datu [datum]. Žalovaní dopisem ze dne [datum] sdělili, že jelikož žalobkyně písemně ani jiným způsobem do [datum] žalovaným nesdělila, že nemá zájem na prodloužení nájemních smluv, nájemní vztah se prodloužil do [datum] a zároveň žalobkyni vyzvali k zaplacení dlužné částky 61 368 Kč.

8. Dopisem ze dne [datum] vyzvali žalovaní žalobkyni k vydání celoročních permanentek na sezónu 2018 2019. Dne [datum] zástupce žalobkyně sdělil, že lyžařský areál provozuje v současné době [anonymizováno] [obec], ale nárok s nimi projedná. Dopisem ze dne [datum] žalovaná informovala žalobce, že jejich vydání zajistí, současně požádala o sdělení identifikačních údajů společně s fotografií budoucího vlastníka této jízdenky. Dne [datum] byly prostřednictvím e-mailové korespondence údaje zaslány.

9. Předání skipasů na sezónu 2018 2019 a 2019 [číslo] bylo mezi účastníky nesporným, z předložených listin soud zjistil přesné termíny a okolnosti vydání skipasů. Dle stanoviska žalovaných ze dne [datum] obdrželi žalovaní skipasy 2018 2019 dne [datum] prostřednictvím zástupkyně společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Dle protokolu o předání a převzetí permanentek skipasy 2019 [číslo] převzal zástupce žalovaných od zástupce žalobkyně dne [datum] Cena jízdného na sezónu 2018 2019 činila 6 900 Kč, na sezónu 2019 [číslo] činila 7 400 Kč (zimní ceníky pro Ski areál [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno]). Dne [datum] vyzvala [právnická osoba] žalované k vrácení skipasů po skončení jejich platnosti. Z kopie skipasů lyžařského areálu [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že na zadní straně jsou uváděny údaje typu L [právnická osoba], DET14. Dle čestných prohlášení [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [celé jméno žalované], tito v lyžařských sezónách 2018 2019 a 2019 [číslo] permanentky pro Ski areál [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] nevyužili.

10. Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalovaných žalobkyni k zaplacení nájemného a daně za rok 2018 a 2019 a zároveň náhrady škody za porušení povinnosti poskytnout bezplatně 8 ks celoročních permanentek pro sezónu 2018 2019 pro dospělé osoby platné pro celý lyžařský areál dle ceníku provozovatele, tj. 8 x 6 900 Kč, přičemž tito zohlednili, že je skipas platný pro areál [anonymizováno] i [anonymizována dvě slova], proto požadují pouze polovinu ceny. Opisy daňových přiznání byly žalobkyni zaslány e-mailem ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně reagoval dopisem ze dne [datum], ve kterém sdělil, že úhradu plateb (jak tvrzené pohledávky nájemného, tak případně i pohledávky z titulu náhrady za daň z nemovitých věcí) nelze vnímat jako uznání existence nájemního vztahu ze strany žalobkyně, neboť tuto okolnost považuje nadále za spornou a smyslem plnění je pouze prevence vzniku soudního sporu. Zároveň upozornil, že 8 ks skipasů bylo žalovaným zasláno k rukám zástupce [datum].

11. Dopisy ze dne [datum] (včetně připojeného podacího archu) bylo žalovaným oznámeno započtení pohledávky a tito byli vyzváni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 122 701 Kč do sedmi pracovních dnů od doručení výzvy. Žalovaní s tímto dle dopisu ze dne [datum] nesouhlasili. Na tomto setrvali i ve stanovisku ze dne [datum] po opětovném sdělení o započtení pohledávek ze dne [datum]. Dopisy ze dne [datum] (včetně připojeného podacího archu) byli žalovaní vyzváni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 150 232 Kč do sedmi pracovních dnů od doručení výzvy. Dle zástupce žalovaných tyto předžalobní výzvy klienti pravděpodobně nepřevzaly, ale zároveň uvádí, že výzvy stejného obsahu k vydání bezdůvodného obohacení obdržel sám zástupce žalovaných již asi někdy v průběhu října od zástupce žalobkyně.

12. V e-mailu ze dne [datum] zástupkyně společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] sdělila, že ke spojení lyžařského areálu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] došlo v roce 2015. V sezónách 2018 2019 a 2019 [číslo] nebylo možné vystavit celoroční skipas pro dospělou osobu samostatně pouze pro vlek na svahu [anonymizováno], který by tedy nebylo možné použít i pro vlek na svahu [anonymizována dvě slova] [ulice] sezóna 2018 2019 trvala od prosince do dubna celkem 107 dní a lyžařská sezóna 2019 [číslo] trvala od prosince do března celkem 86 dní, když byla ukončena usnesením vlády ČR ze dne [datum] pro pandemii COVID 19.

13. Z rozsudku Okresního soudu [okres] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že tímto bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovaným 11 160 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 12 374 Kč jako dlužné nájemné za rok 2015, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně včas oznámila žalobcům záměr ukončit nájemní smlouvu a tato byla prodloužena o dalších 5 let. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl tento rozsudek potvrzen.

14. Žalobou ze dne [datum], rozšířenou dne [datum] a [datum], se žalovaní domáhali po žalobkyni zaplacení částky 172 928 Kč s příslušenstvím, což představuje neuhrazené nároky z nájemních smluv za roky 2016 a 2017. Z rozsudku Okresního soudu [okres] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žaloba byla soudem zamítnuta. V odůvodnění soud mimo jiné uvedl, že:„ pro zjištění skutkového stavu věci měl obzvlášť silný význam důkaz mailovou korespondencí ze dne [datum], ze kterého soud vyvodil skutkový závěr, že žalovaná před uplynutím sjednané lhůty, tj. před [datum] žalobce prostřednictvím jejich právního zástupce informovala o tom, že v nájmu pokračovat nadále nepokračovat a nájemní smlouva tak zanikla ke dni [datum]“. Tento rozsudek byl rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve výroku I., pokud jde o žalobní požadavek na zaplacení částky 22 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, zrušen a věc byla v tomto rozsahu vracena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud v odůvodnění uvedl, že:„ …posouzení předběžné otázky nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté. V daném případě bylo nepochybně na místě z předchozího rozhodnutí vycházet v rámci respektování zásady důvěry účastníků v soudní rozhodnutí, nicméně pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že otázku trvání nájemního vztahu posuzuje jinak, bylo zapotřebí se vypořádat s odlišným závěrem a důvody tohoto postupu odůvodnit. V posuzované věci v předcházejícím soudním řízení vedeném před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kdy bylo rozhodováno o žalobě žalobců na zaplacení částky 11 160 Kč s příslušenstvím odůvodněné tvrzením, že žalovaná nezaplatila část nájemného za rok 2016 vyplývajícího z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky a žalovanou dne [datum], soud prvního stupně žalobě vyhověl a učinil závěr, že žalovaná dostatečně včas neoznámila žalobcům písemně svůj záměr ukončit nájemní smlouvu, když toto oznámila až dopisem ze dne [datum], nájemní vztah byl proto automaticky prodloužen o dalších pět let. Odvolací soud, který rozhodoval následně o odvolání žalované, doplňoval důkazní řízení, zabýval se procesem komunikace mezi účastníky v předmětné době a dospěl k závěru, že pokud žalobci ve zprávě ze dne [datum] navrhli žalované, aby řešila věc podnájmem a uvedli, že s návrhem na ukončení nájmu nesouhlasí, poté již dle zjištění odvolacího soudu žádná korespondence ani ústní jednání mezi účastníky neproběhlo a až dopisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobcům nezájem o pokračování v nájemním vztahu. V předmětné věci však je situace jiná, neboť žalovaná předložila důkazy, o nichž se vyjádřila, že je nalezla až v průběhu řízení (viz dále), soud prvního stupně tedy vycházel z jiného skutkového stavu, který zjistil po provedeném dokazování, přičemž prováděl i jiné důkazy, než které prováděl soud v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná předložila k důkazu e-mailovou korespondenci uskutečněnou mezi JUDr. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] vystupoval jako jednatel žalované, JUDr. [příjmení] [příjmení] již v té době měl k dispozici generální plnou moc k zastupování žalobců, tato skutečnost byla v průběhu řízení učiněna nespornou. Předmět e-mailu byl v daném případě v e-mailu ze [datum] nazván„ manželé [celé jméno žalovaného] – ukončení nájemních smluv“. Obsahem tohoto e-mailu bylo sdělení jednatele žalované, že se na zástupce žalobců obrací s vyřešením skončení nájemního vztahu mezi žalobci a žalovanou v rozsahu návrhu dohod, který byl již předtím zaslán. Jako důvod bylo uvedeno, že žalovaná nebude předmětné pozemky užívat z důvodu, že zanikl účel nájmu, pro který žalovaná pozemky pronajala. Této e-mailové zprávě předcházela e-mailová zpráva vypracována zástupcem žalobců a odeslaná dne [datum], v rámci které zástupce žalobců sděloval, že ho žalobci informovali, že s nimi ing. Krátký ukončení nájemních smluv neprojednával a oni také s ukončením nájemních smluv v minulosti nesouhlasili a nadále nesouhlasí. Zástupce žalobců opakoval předchozí stav vyjednávání, kdy žalované bylo doporučeno v reakci na její původní návrh ukončit nájem k [datum] řešit situaci podnájemní smlouvou s případným souhlasem žalobců. Zástupce žalobců požadoval, aby změny či dodatky nájemních smluv byly předkládány s předstihem s tím, že nabývají platnosti jen v písemném vyhotovení po podpisu obou stran. V daném případě změny nájemních smluv skutečně mohly být účinnými až po odsouhlasení oběma stranami, nicméně uzavřené nájemní smlouvy připouštěly i jednostranné ukončení nájemních smluv za situace, pokud by některá ze stran písemně druhé straně ve lhůtě do tří měsíců přede dnem, jímž má doba trvání této smlouvy skončit, sdělila, že na prodloužení nemá zájem. Z obou e-mailových zpráv lze dovodit, že žalovaná i nadále nechce v nájemním vztahu pokračovat, je srozuměna s tím, že původní návrh na ukončení nájemního vztahu k [datum] nebyl v rámci pokusu žalované o dohodu s žalobci přijat. Oproti důkazní situaci, tak jak byla dána v předchozím řízení ve věci sp. zn. [spisová značka], v přezkoumávané věci již nelze dojít k závěru, že po zprávě žalobců z července 2015 sdělující nesouhlas s ukončením nájmu neprobíhala žádná korespondence, ani žádná ústní jednání. Žalovaná tedy na původně sdělený nesouhlas žalobců nereagovala v tom směru, že by ho akceptovala a hledala jiné způsoby řešení situace tak, aby nájem pokračoval po dobu dalších pěti let, žalovaná naopak i v tomto dalším období usilovala o ukončení nájemního vztahu s vyjádřením, že již nebude předmětné pozemky užívat, zanikl účel nájmu, pro který si pozemky pronajala. E-mailová zpráva ze [datum], jak výše uvedeno, je nazvána„ manželé [celé jméno žalovaného] – ukončení nájemních smluv“. Žalovaná sice pochybila, pokud vyústění tohoto celého procesu snahy o ukončení nájemního vztahu završila dopisem z [datum], kdy tedy překročila lhůtu sjednanou v článku III obou nájemních smluv, nicméně celý proces komunikace mezi účastníky nelze vykládat formalisticky tak, že v důsledku tohoto pochybení jednatele žalované by odpovídalo pravidlu spravedlivého uspořádání vztahů mezi účastníky, aby žalovaná byla nucena setrvat v nájemním vztahu, u kterého usilovala o jeho ukončení, po dobu dalších pěti let, tedy aby po dobu těchto dalších let nesla všechny důsledky z toho vyplývající včetně povinnosti po celou tuto dobu hradit nájemné. Žalobci museli z počínání žalované i v období prosince 2015 seznat, že žalovaná usiluje o ukončení nájemního vztahu. Dovětek zástupce žalobců obsažený v e-mailové zprávě z [datum], že veškeré změny nájemních smluv musí být opatřeny souhlasnými podpisy obou stran, na danou situaci nemohl dopadat, případně mohl i žalovanou zmást, neboť účastníci si ujednali možnost jednostranné výpovědi, kterou nesouhlasné stanovisko druhé strany nemohlo zvrátit.“.

15. Z rozsudku pro uznání Okresního soudu [okres] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že tímto bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovaným 22 800 Kč s příslušenstvím jako náhradu za nevydaných 8 skipasů pro lyžařský areál [anonymizováno] v sezóně 2015 2016. Žalobkyně tuto pohledávku v řízení uznala, neboť v řízení bylo zjištěno, že tato pohledávka žalovaných nebyla žalobkyní započtena proti splatné pohledávce žalobkyně vůči žalovaným. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl pouze změněn výrok ohledně nákladů řízení.

16. Ze zbývajících listinných důkazů, které se týkali nároků mezi žalovanými a společností [anonymizováno] [právnická osoba], jakož i jejich soudního sporu a mimosoudního jednání soud nezjistil relevantní informace pro toto soudní řízení, jelikož účastníkům a třetím osobám se ani v průběhu tohoto řízení jejich vztahy dohodou narovnat nepodařilo. Význam pro rozhodování nemají ani předložené návrhy podnájemních smluv, které nebyly uzavřeny, jakož i jednání o nich.

17. Žalovaní měli zájem spor řešit trojstrannou dohodou o narovnání za účasti společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], s níž vedou žalovaní spor před Okresním soudem v Hradci Králové. Návrh dohody i podnájemních smluv soudu žalovaní předložili. Zároveň uvedli, že snahu bezdůvodně se obohacovat na žalovaných má i spolek SK Sokol [část obce] z.s. tím, že založil svou podnikatelskou činnost na předmětných pozemcích žalovaných a v tomto směru požadovali, aby je soud vyzval ke sdělení jejich stanoviska ve věci. V tomto směru však soud žalované upozornil, že nebude informace z řízení sdělovat osobám odlišným od účastníků sporu a nebude zjišťovat jejich stanoviska ve věci, když toto nemělo význam pro rozhodnutí ve věci samé a pokud měli žalovaní zájem veškeré vztahy narovnat dohodou s dalšími osobami, museli by tak učinit mimosoudně.

18. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“):„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“.

19. Dle § 2993 o.z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“.

20. Podle § 556 odst. 1 a 2 o. z.:„ Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.“.

21. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Opětovně se přitom zabýval předběžnou otázkou ve vztahu ke skončení nájemního vztahu mezi účastníky z titulu smluv uzavřených dne [datum], přičemž se zcela ztotožňuje se závěry [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka]. Z komunikace zástupců účastníků od června 2015 jasně vyplývá, že žalobkyně měla zájem nájemní vztah ukončit a to dokonce zpětně ke dni [datum]. Z obsahu korespondence zástupců jasně vyplývá, že žalovaným muselo být známo, že žalobkyně nebude předmětné pozemky nadále užívat z důvodu, že zanikl účel nájmu. Žalobkyně se snažila s žalovanými uzavřít dohodu o ukončení nájmu a tím, že si žalovaní„ kladli podmínky“ pro jednání o změně nájemních smluv (požadovali náhradu nákladů na změnu smlouvy a další náhrady), důvodně v žalobkyni vyvolávali dojem, že se o ukončení nájmu dohodnou. Žalovaní v mezidobí hledali jiné způsoby řešení situace tak, aby nájem pokračoval po dobu dalších pěti let např. ve formě podnájmu novému provozovateli společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], s čímž by ovšem musela souhlasit i žalobkyně. Dle soudu tak bylo nejpozději e-mailem ze dne [datum] dáno žalobkyní najevo, že s prodloužením nájemních smluv nesouhlasí. Co se týká namítané písemné formy, pak dle soudu byla splněna podmínka písemnosti, jelikož § 562 odst. 1 o.z. uvádí, že:„ Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“. S ohledem na to, že zástupci účastníků touto formou prokazatelně dlouhodobě komunikovali a zasílali si veškeré podstatné dokumenty i sdělení, by soud neplatnost úkonu pro pouhou absenci elektronického podpisu považoval za přílišný formalismus. Pokud pak žalovaní namítali, že ohledně platného skončení nájemních smluv bylo původně rozhodnuto Okresním soudem Plzeň-město odlišně, pak s tímto se vyčerpávajícím způsobem vypořádal Krajský soud v Plzni v rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jak je uvedeno shora, proto soud na toto odůvodnění odkazuje. Zároveň se ztotožňuje s jeho závěrem, že žalobkyně sice pochybila, pokud po sjednané lhůtě dopisem z [datum] oznámila, že nemá zájem na prodloužení nájemního vztahu, ovšem vykládat veškerou komunikaci účastníků přísně formalisticky by neodpovídalo pravidlu spravedlivého uspořádání vztahů mezi účastníky, když by žalobkyně byla nucena setrvat v nájemním vztahu, u kterého usilovala o jeho ukončení, a to po dobu dalších pěti let, tedy aby po dobu těchto dalších let nesla všechny důsledky z toho vyplývající včetně povinnosti po celou tuto dobu hradit nájemné. Jako účelovou shledává soud námitku zástupce žalovaných, že se se-mailem ze dne [datum] seznámil až v lednu 2021. Jednak se toto jeví soudu s ohledem na profesy advokáta velmi nereálné, když ještě den předtím navíc sám zástupci žalobkyně psal a nijak ho na dlouhodobou nepřítomnost neupozornil, a zároveň je pro soud rozhodující, že e-mail byl v prosinci 2015 řádně doručen a dostal se do dispozice zástupce žalovaných, tedy nemůže jít k tíži žalobkyně, pokud se tento včas s jeho obsahem neseznámil.

22. Jelikož soud dospěl k závěru, že nájemní vztah zanikl ke dni [datum], představuje plnění žalobkyně z titulu nájemní smlouvy po jejím zániku bezdůvodné obohacení na straně žalovaných. Uhrazení částek za nájemné a daně za rok 2018 účastníci učinili nesporným, což představuje bezdůvodné obohacení ve výši 63 432 Kč (58 944 Kč nájemné za rok 2018 a 4 488 Kč daň za rok 2018). Zbývající část bezdůvodného obohacení představuje hodnota poskytnutých celoročních skipasů pro lyžařský areál [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] pro zimní sezónu 2018 2019 v počtu 8 kusů (á 6 900 Kč), tj. 55 200 Kč a pro zimní sezónu 2019 [číslo] v počtu 8 kusů (á 7 400 Kč) 59 200 Kč. V řízení bylo prokázáno, že skipasy na sezónu 2018 2019 žalovaní obdrželi dne [datum], přičemž sezóna trvala od prosince do dubna, tedy tyto měli k dispozici v první polovině této sezóny, což bylo zohledněno tím, že žalobkyně požadovala pouze polovinu jejich hodnoty, tj. 27 600 Kč. Soud s takovýmto způsobem určení výše bezdůvodného obohacení souhlasí, jelikož žalovaným ničeho nebránilo, aby skipasy po [datum] využívali. Zde opět shledává účelovým tvrzení, že žalovaní si již před tímto datem zajistili jinou rekreaci či v další sezóně nemohli skipasy využívat s ohledem na svůj věk a zdravotní stav. Dle smlouvy mělo být poskytnuto 8 ks celoročních skipasů pro dospělé osoby, přičemž tyto byly individuálně určeny a byli to žalovaní, kdo zasílal informace o uživatelích skipasů. Pokud tedy věděli, že některé osoby skipasy nevyužijí, jelikož nelyžují, neměli takovéto osoby jako oprávněné označit. Způsob využití skipasů byl čistě na žalovaných a bylo pouze jejich rozhodnutím, že tyto nevyužili, ačkoliv tuto možnost měli, a to jako jakýkoliv jiný držitel předmětných skipasů v lyžařském areálu. Zároveň bylo zjištěno, že v průběhu trvání nájemního vztahu došlo ke spojení dvou lyžařských areálů, přičemž nebylo technicky možné vydat celoroční skipasy pouze pro část areálu [anonymizováno], která byla původně předmětem smlouvy. Logicky tak žalovaní obdrželi platné skipasy pro celý areál a tento takto mohli celý využívat. Skipasy pro sezónu 2019 [číslo] obdrželi na začátku zimní sezóny, tedy včas. Snaha o tvrzení, že rozsah užívání mohl být omezen pouze na areál [anonymizováno], ať již přímo na skipasu či v areálu mohla být osoba, která by poznámku na skipasu, že je takto omezen fyzicky kontroloval, je dle soudu absurdní. Jakákoliv tato forma nebyla dle sdělení provozovatele areálu možná a po tomto nelze žádným způsobem požadovat, aby takovéto omezení řešil, jelikož by to logicky představovalo zvýšené náklady na kontrolování užívání skipasu, které je jinak prováděno automaticky turniketem, případně namátkově, co se týká věku uživatele. Jelikož žalovaní předmětné skipasy prokazatelně obdrželi a měli možnost je využít, a to v celém rozsahu, nemohou se zpětně dovolávat toho, že tyto nevyužili. Z ničeho pak nevyplývá, že by se žalovaní domáhali po převzetí skipasů vyznačení jejich omezení pouze pro areál [anonymizováno], tedy akceptovali skipasy tak, jak byly vydány. Žalobkyni tak prokazatelně vznikla pohledávka za žalovanými z titulu bezdůvodného obohacení v celkové výši 150 232 Kč.

23. Pokud se pak žalobkyně rozhodla na tuto částku započíst její dluh vůči žalovaným ve výši 38 458,99 Kč, je to její rozhodnutí. Žalobkyně má možnost žalovat částku nižší než na kterou má nárok, proto se soud oprávněností započtení pohledávek zabývat nemusel. Jinak by tomu bylo v případě, že by započtení pohledávky uplatnili žalovaní a žalobkyně by to v řízení sporovalo, jak tomu bylo v řízení před [název soudu].

24. Na základě zjištěného tak soud žalobě vyhověl a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 111 773,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 111 773,01 Kč od [datum] do zaplacení, dle výzvy k plnění. Povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 obč. zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.), výše úroku odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

25. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, 3x účast na jednání soudu, 2 x vyjádření ve věci samé) ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 5 580 Kč (tj. 39 060 Kč), 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 (předžalobní výzva), tj. 2 790 Kč, 8 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. 2 400 Kč). Dále žalobkyni náleží hotové náklady na cestovné dle § 13 odst. 1 AT za cestu [obec] – [obec] a zpět (vzdálenost 90 km) vozidlem [registrační značka] ke třem jednání ve věci, při kombinované spotřebě vozidla 8,5 litrů benzínu na 100 km v celkové částce 1 826,01 Kč (3 x 608,67 Kč), náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT za 9 půlhodin po 100 Kč, tj. 900 Kč, 21 % DPH v částce 9 864,96 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř., a soudní poplatek ve výši 4 472 Kč, celkem tedy činí náklady žalobce částku 61 312,97 Kč, což zaplatí žalovaní společně a nerozdílně v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.)