7 C 12/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: nařízení prodeje ze zástavního práva

I. K uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši částka a úroku z prodlení z této částky ve výši 7,5% ročně od datum do zaplacení, se nařizuje soudní prodej zástavy ve vlastnictví žalovaného, a to spoluvlastnického podílu o velikosti 2/4 k nemovitostem v katastrální uzemí a to stavebního pozemku parc. č. st. 2/1 – zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba adresa, pozemku parcelní číslo – zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy.

II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení pohledávky ve výši částka s příslušenstvím, se návrh zamítá.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným bude o náhradě nákladů soudního řízení rozhodnuto samostatným výrokem ve vykonávacím řízení.

IV. Žalovanému se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů soudního řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému za zmařené jednání dne datum náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Návrhem doručeným soudu dne datum se navrhovatelka domáhala nařízení soudního prodeje zastavených nemovitostí specifikovaných ve výrokové části tohoto usnesení. V návrhu uvedla, že má vůči žalovanému pohledávku ve výši částka ze smluv o půjčce z datum, datum a datum, které se žalovaným uzavřel její otec, příjmení příjmení. Ten dne datum zemřel a pohledávka za žalovaným přešla děděním na žalobkyni dle usnesení Okresního soudu Plzeň - jih, č.j. 12 D 524/2018-95 ze dne 14. 5. 2019. Zůstavitel měl se žalovaným uzavřít dne datum smlouvu o zřízení zástavního práva, přičemž k podpisu smlouvy mělo dojít datum. Předmětem zástavy byl spoluvlastnický podíl o velikosti 2/4 k nemovitostem v katastrální uzemí a to stavební pozemek parc. č. st. anonymizováno – zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba adresa, pozemek parc. číslo – zahrada, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Zásilku si žalovaný nepřevzal.

2. Žalovaný zástavní dlužník se k návrhu vyjádřil podáním ze dne datum. Zde uvedl mj., že půjčku, pro kterou bylo zřízeno zástavní právo, již splatil, přičemž má zatím k dispozici jen doklady o splacení částky ve výši částka. Zástavní dlužník dále polemizoval o splatnosti pohledávek, když navrhovatelka nepředložila smlouvy o půjčce. Namítl rovněž promlčení pohledávek, když je přesvědčen o tom, že byly splatné ihned po jejich uzavření.

3. Podle § 358 odst. 1 zák.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.), platí, že soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

4. V řízení o soudním prodeji zástavy se soud z hlediska skutkového stavu zabývá jen tím, zda zástavní věřitel má pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti mohou být důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR webová adresa 21 Cdo 4377/2009 ze dne 28. 2. 2012). Pro rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy tak není například významné, zda zajištěná pohledávka splněním, započtením nebo z jiného důvodu zanikla; k obraně zástavního dlužníka v tomto směru soud nepřihlédne.

5. Zástavní věřitel v řízení musí doložit existenci své pohledávky (zpravidla smlouvou, z níž pohledávka vznikla), existenci zástavního práva k věci, jejíhož zpeněžení se domáhá (například zástavní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí, je-li zástavou nemovitost), a dále skutečnost, kdo je zástavním dlužníkem, což znamená doložit, že zástavní dlužník je vlastníkem zástavy (například výpisem z katastru nemovitostí v případě, že zástavou je nemovitá věc, a jde-li o movitou věc nebo nehmotnou věc, jinými listinami, například zástavní smlouvou, je-li zástavní dlužník zároveň zástavcem).

6. Zástavní věřitelka soudu předložila usnesení Okresního soudu Plzeň - jih č.j. 12 D 524/2018-95 ze dne 14. 5. 2019, jímž soud schválil dohodou dědiců po zůstaviteli příjmení příjmení, který zemřel dne datum. Na základě tohoto usnesení přešla na navrhovatelku pohledávka za dlužníkem celé jméno žalovaného z titulu poskytnutých půjček v celkové výši částka zajištěných výše uvedeným zástavním právem. V rámci této smlouvy měl žalovaný uznat dluh ve výši částka z titulu půjčky ze dne datum a částka z titulu půjčky ze dne datum. Vše měl dlužník zaplatit do datum.

7. Zástavní věřitelka dále soudu předložila Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti, kterou dne datum uzavřeli zemřelý věřitel příjmení příjmení a dlužník celé jméno žalovaného. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávek ze smlouvy o půjčce ze dne datum, datum a datum, na základě kterých věřitel poskytl dlužníkovi půjčku v celkové výši částka. Předmětem zástavy byl spoluvlastnický podíl zástavního dlužníka o velikosti 2/4 k nemovitostem v katastrální uzemí a to stavební pozemek parc. č. st. anonymizováno – zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba adresa, pozemek parc. číslo – zahrada, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. Zástavní právo na základě výše uvedené zástavní smlouvy bylo vyznačeno na listu vlastnictví číslo pro katastrální uzemí, územní celek.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí (list vlastnictví) má soud za zjištěné, že zástavní dlužník je podílovým spoluvlastníkem s podílem o velikosti 2/4 k nemovitostem v katastrální uzemí a to stavební pozemek parc. č. st. 2/1 – zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba adresa, pozemek parc. číslo – zahrada, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. V části C listu vlastnictví je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši částka ze smlouvy o půjčce ze dne datum, datum a datum.

9. Samotné smlouvy o půjčce zástavní věřitelka s žalobou nepředložila a soud je proto od ní vyžadoval k doložení existence pohledávky. Teprve v dalším průběhu řízení navrhovatelka předložila Smlouvu o půjčce ze dne datum, na jejímž základě příjmení příjmení půjčil dlužníku celé jméno žalovaného částku částka. Splatnost byla sjednána ke dni datum. Úrok byl sjednán ve výši 7% ročně.

10. Lze tedy uzavřít, že zástavní věřitelka soudu doložila pouze existenci pohledávky ve výši částka ze smlouvy o půjčce ze dne datum, když soudu předložila písemnou smlouvu o uzavření půjčky v této výši. Existenci zbývající části dluhu ve výši částka pak již navrhovatelka nedoložila, když uvedla, že smlouvy k dispozici nemá.

11. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném, případě tedy byly ve smyslu ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. splněny zákonem předpokládané podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy, neboť byla prokázána existence zajištěné splatné pohledávky ve výši částka, existence zástavního práva k zástavě a rovněž tak i skutečnost, kdo je zástavním dlužníkem. Soud podanému návrhu vyhověl proto pouze k uspokojení doložené pohledávky ve výši částka a ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení nařídil prodej zástavy, která byla poskytnuta k zajištění pohledávky vyplývající z předmětné smlouvy ze dne datum. Zbývající pohledávku zástavní věřitelka nedoložila, proto soud ve zbývajícím rozsahu její návrh zamítl.

12. Soud nepřihlížel k procesní obraně zástavního dlužníka, který především tvrdil, že pohledávku již zaplatil a to s ohledem na výše uvedený výklad ust. § 358 odst. 1 z.ř.s.

13. V řízení měli oba účastníci omezený procesní úspěch, který je zanedbatelně vyšší na straně zástavního dlužníka. Ve vztahu mezi zástavní věřitelkou a dlužníkem soud o nákladech řízení nerozhodoval a to s ohledem na nález Ústavního soudu webová adresa I. ÚS 2246/17 ze dne datum, podle kterého je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Zástavnímu dlužníku pak soud rovněž s ohledem na procesní úspěch nepřiznal vůči zástavní věřitelce právo na zaplacení nákladů spojených s projednáním věci a to odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.

14. Ve výroku pod bodem V. přiznal soud žalovanému zástavnímu dlužníku vůči navrhovatelce právo na zaplacení nákladů za účast jeho právního zástupce na jednání, které mělo konat dne datum. Při tomto jednání měl právní zástupce navrhovatelky soudu předložit originál smlouvy o půjčce ze dne datum a věc měla být projednána. Právní zástupce navrhovatelky avizoval předložení originálu při jednání ve svém písemném podání ze dne datum, kdy spolu s tímto podáním doručil kopii smlouvy opatřenou vidimační doložkou. Při jednání, které se konalo dne datum pak právní zástupce navrhovatelky v rozporu s tím, co uvedl ve svém podání ze dne datum, originál smlouvy nepředložil, přičemž tvrdil, že jím předložená listina je úředně ověřena a má proto váhu originálu. S tím však soud nesouhlasil, neboť vidimační doložka Magistrátu města Kladna pouze ověřuje, že kopie této listiny se shoduje s předloženou listinou. Ta ovšem sama o sobě nemusí být originálem. Proto právní zástupce navrhovatelky uvedl, že skutečný originál listiny předloží jeho klientka až při dalším jednání. Vzhledem k tomu, že toto jednání dne datum se tedy fakticky nekonalo a bylo za účelem předložení originálu listiny odročeno na další termín, přiznal soud zástavnímu dlužníku právo na zaplacení nákladů za účast právního zástupce na tomto zmařeném jednání a to s odkazem na ust. § 147 odst. 1 o. s. ř.. Podle tohoto ustanovení platí, že účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním. Vzhledem k tomu, že žalobkyní resp. jejím právním zástupcem nebyl předložen originál smlouvy tak, jak bylo právním zástupcem navrhovatelky avizováno v podání ze dne datum, tak lze uzavřít, že zmaření jednání zavinila zástavní věřitelka a proto jí soud uložil výrokem V. tohoto usnesení povinnost zaplatit zástavnímu dlužníku částku ve výši částka Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta ve výši částka za účast na zmařeném jednání ve výši dle § 7, § 9 odst. 3 vyhl. MS č. 177/1996 Sb., jedním režijním paušálem za částka, cestovným k jednání z obec do obec a zpět ve výši částka (90 km, základní sazba částka km při průměrné ceně NM částka a spotřebě 8,8 l číslo km) a náhradou za čas promeškaný na cestě ve výši částka (částka za započatou půlhodinu). Tyto náklady uhradí navrhovatelka k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

15. Podle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Usnesení o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.