7 C 12/2020

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: nařízení prodeje ze zástavního práva <b>I. K uspokojení pohledávky žalobkyně ve výši [částka] a úroku z prodlení z této částky ve výši 7,5% ročně od [datum] do zaplacení, se nařizuje soudní prodej zástavy ve vlastnictví žalovaného, a to spoluvlastnického podílu o velikosti 2/4 k nemovitostem v [katastrální uzemí] a to stavebního pozemku parc. č. st. 2/1 – zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba [adresa], pozemku parcelní [číslo] – zahrada, zapsaných v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy.</b> <b>II. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhá nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím, se návrh zamítá.</b> <b>III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným bude o náhradě nákladů soudního řízení rozhodnuto samostatným výrokem ve vykonávacím řízení.</b> <b>IV. Žalovanému se vůči žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů soudního řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému za zmařené jednání dne [datum] náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalovaného.</b> 1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] se navrhovatelka domáhala nařízení soudního prodeje zastavených nemovitostí specifikovaných ve výrokové části tohoto usnesení. V návrhu uvedla, že má vůči žalovanému pohledávku ve výši [částka] ze smluv o půjčce z [datum], [datum] a [datum], které se žalovaným uzavřel její otec, [příjmení] [příjmení]. Ten dne [datum] zemřel a pohledávka za žalovaným přešla děděním na žalobkyni dle usnesení Okresního soudu Plzeň - jih, č.j. 12 D 524/2018-95 ze dne 14. 5. 2019. Zůstavitel měl se žalovaným uzavřít dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva, přičemž k podpisu smlouvy mělo dojít [datum]. Předmětem zástavy byl spoluvlastnický podíl o velikosti 2/4 k nemovitostem v [katastrální uzemí] a to stavební pozemek parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba [adresa], pozemek parc. [číslo] – zahrada, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Zásilku si žalovaný nepřevzal.

2. Žalovaný zástavní dlužník se k návrhu vyjádřil podáním ze dne [datum]. Zde uvedl mj., že půjčku, pro kterou bylo zřízeno zástavní právo, již splatil, přičemž má zatím k dispozici jen doklady o splacení částky ve výši [částka]. Zástavní dlužník dále polemizoval o splatnosti pohledávek, když navrhovatelka nepředložila smlouvy o půjčce. Namítl rovněž promlčení pohledávek, když je přesvědčen o tom, že byly splatné ihned po jejich uzavření.

3. Podle § 358 odst. 1 zák.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.), platí, že soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

4. V řízení o soudním prodeji zástavy se soud z hlediska skutkového stavu zabývá jen tím, zda zástavní věřitel má pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti mohou být důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR [webová adresa] 21 Cdo 4377/2009 ze dne 28. 2. 2012). Pro rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy tak není například významné, zda zajištěná pohledávka splněním, započtením nebo z jiného důvodu zanikla; k obraně zástavního dlužníka v tomto směru soud nepřihlédne.

5. Zástavní věřitel v řízení musí doložit existenci své pohledávky (zpravidla smlouvou, z níž pohledávka vznikla), existenci zástavního práva k věci, jejíhož zpeněžení se domáhá (například zástavní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí, je-li zástavou nemovitost), a dále skutečnost, kdo je zástavním dlužníkem, což znamená doložit, že zástavní dlužník je vlastníkem zástavy (například výpisem z katastru nemovitostí v případě, že zástavou je nemovitá věc, a jde-li o movitou věc nebo nehmotnou věc, jinými listinami, například zástavní smlouvou, je-li zástavní dlužník zároveň zástavcem).

6. Zástavní věřitelka soudu předložila usnesení Okresního soudu Plzeň - jih č.j. 12 D 524/2018-95 ze dne 14. 5. 2019, jímž soud schválil dohodou dědiců po zůstaviteli [příjmení] [příjmení], který zemřel dne [datum]. Na základě tohoto usnesení přešla na navrhovatelku pohledávka za dlužníkem [celé jméno žalovaného] z titulu poskytnutých půjček v celkové výši [částka] zajištěných výše uvedeným zástavním právem. V rámci této smlouvy měl žalovaný uznat dluh ve výši [částka] z titulu půjčky ze dne [datum] a [částka] z titulu půjčky ze dne [datum]. Vše měl dlužník zaplatit do [datum].

7. Zástavní věřitelka dále soudu předložila Smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti, kterou dne [datum] uzavřeli zemřelý věřitel [příjmení] [příjmení] a dlužník [celé jméno žalovaného]. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávek ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [datum] a [datum], na základě kterých věřitel poskytl dlužníkovi půjčku v celkové výši [částka]. Předmětem zástavy byl spoluvlastnický podíl zástavního dlužníka o velikosti 2/4 k nemovitostem v [katastrální uzemí] a to stavební pozemek parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba [adresa], pozemek parc. [číslo] – zahrada, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. Zástavní právo na základě výše uvedené zástavní smlouvy bylo vyznačeno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ([list vlastnictví]) má soud za zjištěné, že zástavní dlužník je podílovým spoluvlastníkem s podílem o velikosti 2/4 k nemovitostem v [katastrální uzemí] a to stavební pozemek parc. č. st. 2/1 – zastavěná plocha, jejíž součástí je stavba [adresa], pozemek parc. [číslo] – zahrada, zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. V části C listu vlastnictví je zapsáno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši [částka] ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [datum] a [datum].

9. Samotné smlouvy o půjčce zástavní věřitelka s žalobou nepředložila a soud je proto od ní vyžadoval k doložení existence pohledávky. Teprve v dalším průběhu řízení navrhovatelka předložila Smlouvu o půjčce ze dne [datum], na jejímž základě [příjmení] [příjmení] půjčil dlužníku [celé jméno žalovaného] částku [částka]. Splatnost byla sjednána ke dni [datum]. Úrok byl sjednán ve výši 7% ročně.

10. Lze tedy uzavřít, že zástavní věřitelka soudu doložila pouze existenci pohledávky ve výši [částka] ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], když soudu předložila písemnou smlouvu o uzavření půjčky v této výši. Existenci zbývající části dluhu ve výši [částka] pak již navrhovatelka nedoložila, když uvedla, že smlouvy k dispozici nemá.

11. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném, případě tedy byly ve smyslu ust. § 358 odst. 1 z.ř.s. splněny zákonem předpokládané podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy, neboť byla prokázána existence zajištěné splatné pohledávky ve výši [částka], existence zástavního práva k zástavě a rovněž tak i skutečnost, kdo je zástavním dlužníkem. Soud podanému návrhu vyhověl proto pouze k uspokojení doložené pohledávky ve výši [částka] a ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení nařídil prodej zástavy, která byla poskytnuta k zajištění pohledávky vyplývající z předmětné smlouvy ze dne [datum]. Zbývající pohledávku zástavní věřitelka nedoložila, proto soud ve zbývajícím rozsahu její návrh zamítl.

12. Soud nepřihlížel k procesní obraně zástavního dlužníka, který především tvrdil, že pohledávku již zaplatil a to s ohledem na výše uvedený výklad ust. § 358 odst. 1 z.ř.s.

13. V řízení měli oba účastníci omezený procesní úspěch, který je zanedbatelně vyšší na straně zástavního dlužníka. Ve vztahu mezi zástavní věřitelkou a dlužníkem soud o nákladech řízení nerozhodoval a to s ohledem na nález Ústavního soudu [webová adresa] I. ÚS 2246/17 ze dne [datum], podle kterého je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Zástavnímu dlužníku pak soud rovněž s ohledem na procesní úspěch nepřiznal vůči zástavní věřitelce právo na zaplacení nákladů spojených s projednáním věci a to odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.

14. Ve výroku pod bodem V. přiznal soud žalovanému zástavnímu dlužníku vůči navrhovatelce právo na zaplacení nákladů za účast jeho právního zástupce na jednání, které mělo konat dne [datum]. Při tomto jednání měl právní zástupce navrhovatelky soudu předložit originál smlouvy o půjčce ze dne [datum] a věc měla být projednána. Právní zástupce navrhovatelky avizoval předložení originálu při jednání ve svém písemném podání ze dne [datum], kdy spolu s tímto podáním doručil kopii smlouvy opatřenou vidimační doložkou. Při jednání, které se konalo dne [datum] pak právní zástupce navrhovatelky v rozporu s tím, co uvedl ve svém podání ze dne [datum], originál smlouvy nepředložil, přičemž tvrdil, že jím předložená listina je úředně ověřena a má proto váhu originálu. S tím však soud nesouhlasil, neboť vidimační doložka Magistrátu města Kladna pouze ověřuje, že kopie této listiny se shoduje s předloženou listinou. Ta ovšem sama o sobě nemusí být originálem. Proto právní zástupce navrhovatelky uvedl, že skutečný originál listiny předloží jeho klientka až při dalším jednání. Vzhledem k tomu, že toto jednání dne [datum] se tedy fakticky nekonalo a bylo za účelem předložení originálu listiny odročeno na další termín, přiznal soud zástavnímu dlužníku právo na zaplacení nákladů za účast právního zástupce na tomto zmařeném jednání a to s odkazem na ust. § 147 odst. 1 o. s. ř.. Podle tohoto ustanovení platí, že účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním. Vzhledem k tomu, že žalobkyní resp. jejím právním zástupcem nebyl předložen originál smlouvy tak, jak bylo právním zástupcem navrhovatelky avizováno v podání ze dne [datum], tak lze uzavřít, že zmaření jednání zavinila zástavní věřitelka a proto jí soud uložil výrokem V. tohoto usnesení povinnost zaplatit zástavnímu dlužníku částku ve výši [částka] Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta ve výši [částka] za účast na zmařeném jednání ve výši dle § 7, § 9 odst. 3 vyhl. MS č. 177/1996 Sb., jedním režijním paušálem za [částka], cestovným k jednání z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka] (90 km, základní sazba [částka] km při průměrné ceně NM [částka] a spotřebě 8,8 l [číslo] km) a náhradou za čas promeškaný na cestě ve výši [částka] ([částka] za započatou půlhodinu). Tyto náklady uhradí navrhovatelka k rukám právního zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

15. Podle vykonatelného usnesení o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.