7 C 174/2022

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Jednoduché odůvodnění: Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal vůči žalovanému zaplacení částky částka s odůvodněním, že žalovaný byl dne datum žalobcem převezen do protialkoholní záchytné stanice, když náklady vzniklé převozem je povinen hradit žalovaný, který však tak i přes výzvu ze strany žalobce neučinil. Tyto náklady žalobce vyčíslil na částka. Žalobce předložil soudu úřední záznam Policie ČR, OO obec ze dne datum, z něhož bylo zjištěno, že policie převezla žalovaného ze obec do PAZS v obec, a to vzhledem k tomu, že žalovaný v opilosti narušoval veřejný pořádek. Ze záznamů PAZS, vyplývá, že u žalovaného byl přítomnými lékaři zjištěn střední stupeň opilosti. Žalobce žalovanému náklady převozu do PAZS vyúčtoval na částku ve výši částka, kterou však žalovaný ani přes výzvu neuhradil. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil. Dle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Z provedených listinných důkazů je zřejmé, že žaloba je oprávněná. Bylo prokázáno, že žalovaný byl pro opilost převezen žalobcem do protialkoholní záchytné stanice v obec, přičemž opilost byla zjištěna z chování žalovaného přítomným lékařem a dechovou zkouškou. Ve smyslu shora citovaného ustanovení má proto žalobce nárok na náhradu nákladů, které vynaložil, a to cestovného z obec do obec ve výši částka. O úroku z prodlení rozhodl soud v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého, je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen zaplatit i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je dána zvláštním předpisem, v daném případě nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Žalovanou částku je povinen žalovaný zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovené dle § 160 odst. 1 o.s.ř.. Žalobci přiznal soud právo na náhradu nákladů soudního řízení a to s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Na náhradě nákladů soudního řízení proto soud přiznal žalobci částka za dva režijní paušály po částka, a to s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve znění platném od datum, dle kterého platí, že účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Tímto zvláštním předpisem je vyhláška MS č. 254/2015 Sb., podle které činí náhrada hotových výdajů částka za jeden úkon (ust. § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1). Výrokem III. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit státu soudní poplatek v částce částka, když žalobce byl od soudního poplatku osvobozen a žalovaný byl ve sporu neúspěšný (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.