Okresní soud v Klatovech · Rozsudek

7 C 189/2019

č. j. 7 C 189/2019-135

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKT:2021:7.C.189.2019.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky částka s přísl. <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vůči žalované společnosti zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o dílo [číslo] [rok], kdy na základě této smlouvy měla žalovaná žalobci dodat a namontovat okna a dveře, a to v termínu [datum] – [datum] za cenu [částka]. Na celkovou cenu žalobce zaplatil předem zálohu ve výši [částka]. V termínu však žalovaná dílo neprovedla, dokončila jej až [datum] a to až po výzvě ze dne [datum], jíž žalobce vyzval žalovanou k dokončení a předání díla. Po dokončení díla zaslala žalovaná žalobci fakturu s tím, aby doplatil [částka]. Žalovaná se tedy dostala do prodlení s provedením díla, kdy toto prodlení činilo [anonymizováno] dnů, proto podle smlouvy o dílo vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5% z celkové ceny díla za každý den prodlení. Za období od [datum] do [datum] činila smluvní pokuta částku ve výši [částka]. Žalobce tak započetl nárok na zaplacení smluvní pokuty proti nároku žalované na doplacení ceny díla ve výši [částka] a vůči žalované tak uplatňuje nárok na zaplacení částky [částka]. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k zaplacení smluvní pokuty, kdy tato nebyla žalovanou zaplacena.

2. Soudem byl ve věci vydán dne [datum] platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala včasný odpor. Zde uvedla, že nedodržení termínu dokončení a předání díla bylo důsledkem jednání samotného žalobce, který žalované neposkytl dostatečnou součinnost k řádnému provedení díla. Po uzavření smlouvy o dílo byly žalovanou na stavbě zaměřeny stavební otvory a na základě tohoto zaměření byly výplně zadány do výroby. Poté však žalovaný o své vůli provedl úpravy stavebních otvorů, které byly změněny (zmenšeny), čímž žalobce znemožnil řádné dokončení díla, neboť okna nebylo možno namontovat do takto upravených otvorů. O tom, že došlo k úpravě stavebních otvorů se zhotovitel dozvěděl až na místě v den montáže. Změnou stavebních otvorů porušil žalobce smlouvu o dílo, kdy úpravami provedenými bez vědomí žalované porušil nezbytnou součinnost k řádnému provedení díla, tedy neumožnil montáž zboží a tím znemožnil dokončení díla v dohodnutém termínu. Došlo tedy k prodloužení termínu splnění závazku, přičemž žalobce stavební otvory upravil až dne [datum] a tehdy mohla být žalovanou montáž dokončena. Žalovaná se tak nedostala do prodlení, kdy toto prodlení způsobil sám žalobce neposkytnutím řádné součinnosti a nemá tedy nárok na zaplacení smluvní pokuty.

3. Mezi účastníky bylo nesporným, že dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo [číslo] [rok]. Předmětem smlouvy bylo dodání výplně stavebních otvorů – oken a dveří. Předmětem díla byla rovněž montáž (osazení) oken a dveří, která obsahovala jejich upevnění, utěsnění montážní pěnou, vyvážení a seřízení kování včetně oboustranné montáže parotěsných pásek TWIN AKTIV. Předmětem díla nebyla příprava otvorů k osazení výplní a rovněž ani zednické začištění po osazení zboží a likvidace. Žalobce jako objednatel se zavázal po dokončení montáže a předvedení způsobilosti díla, jej převzít a zaplatit resp. doplatit cenu díla. Montáž oken a dveří měla být provedena ve dnech [datum] a [datum]. Žalobce jako objednatel se zavázal k součinnosti nezbytné k provedení díla, zajištění přístupu k místu montáže a umožnění montáže. Pokud by žalobce neposkytl nezbytnou součinnost k provedení díla v místě montáže, prodloužil by se termín splnění závazku o stejný počet dní, po které trvalo prodlení žalobce s jeho součinností, pokud by se účastníci nedohodli jinak (čl. II. odst. 4 smlouvy). Pokud by žalobce poskytl řádnou součinnost a žalovaná by se dostala do prodlení s dokončením díla o více než 21 dnů, měl by žalobce jako objednatel nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5% z ceny zboží denně. To by neplatilo v případě, že by došlo k prodlení žalované bez jejího zavinění např. v důsledku zásahu vyšší moci, stávky zaměstnanců nebo dodavatele (čl. II. odst. 5 smlouvy). Cena díla byla sjednána na [částka] včetně DPH.

4. Z předávacího protokolu ze dne [datum] má soud za prokázané, že dílo bylo dokončeno až tohoto dne, kdy obě strany svými podpisy potvrdily předvedení způsobilosti díla. V rámci předání pak žalobce jako objednatel uplatnilo výhradu, kdy na pozici 6. bylo prasklé sklo, které požadoval vyměnit.

5. Soud tak má za prokázané a mezi účastníky v tomto směru ani nebylo sporu, že dílo nebylo dokončeno ve sjednaném termínu tj. ve dnech [datum] a [datum], ale až dne [datum]. Zásadním však bylo posouzení otázky, kdo prodlení způsobil, zda žalobce nebo žalovaná, jež by tak byla povinována zaplacením smluvní pokuty pro nedodržení termínu dodání a montáže.

6. Žalovaná svoji obranu postavila na tvrzení, že žalobce po zaměření stavebních otvorů, do nichž měla být vmontována okna a dveře, tyto stavební otvory svévolně a bez vědomí žalované upravil, zmenšil a výplně tak nemohly být ve sjednaném termínu řádně osazeny.

7. Žalobce připustil, že stavební otvory po zaměření upravil. Nicméně zároveň tvrdil, že jednatele žalované při zaměření upozornil na to, že stavební otvory budou ještě upraveny, omítnuty.

8. Soud vyslechl navržené svědky.

9. Jako svědek vypovídal [jméno] [celé jméno žalobce], otec žalobce, který žalobci se stavbou vypomáhal. Uvedl, že na stavbu přijel dne [datum] po montáži stavebních výplní. Na místě viděl vady a nedodělky, které bylo potřeba odstranit. Vady se synem sepsali a e-mailem je zaslali jednateli žalované s tím, aby byly vady do [anonymizováno] týdnu odstraněny. Odstranění vad a nedodělků následně u jednatele žalované několikrát urgovali, avšak marně. Teprve asi po půl roce, kdy již kontaktovali advokátní kancelář, projevil jednatel žalované ochotu vady odstranit. Uvedl, že žalované byli ochotní pomoci, o čemž mají i dokumentaci. Toho dne, kdy na místo přijel ([datum]), tak shledal, že dílo bylo provedeno, ale nebylo dokončeno. Bylo provedeno špatné kotvení, turbošrouby byly zašroubovány do tepelné izolace domu, dveře nešly zavírat, u jednoho okna byly jeho profily natěsnány těsně ke zdi, což bylo možno jednoduše napravit přiseknutím zdi a bylo by to v pořádku. To ale zaměstnanci žalované neprovedli. U některých oken to montéři požadovali, u jiných nikoliv, což bylo zřejmě ovlivněno tím, který montér to které okno montoval. Svědek uvedl, že zaměření bylo provedeno asi dvakrát. Nejprve před zpracováním nabídky a podruhé před samotnou realizací. Část stavebních otvorů byla omítnuta, část ne, přičemž zaměření provedli s vědomím, že stavební otvory budou později doomítnuty. Uvedl dále, že okna měla být podložena pevnými body, nicméně okna byla podložena dřevěnými špalíky, které byly osazeny přímo na extrudovaný polystyren. Svědek se žalobcem proto sami dřevěné špalíky vyměnili za plastové. Nebyla rovněž dokončena připojovací spára mezi oknem a zdivem. Pásky měly být nalepeny, ale nikoliv na ostění a parapetech. Chyběly rovněž krytky turbošroubů, což nepovažoval za vážnou závadu. Poté, co bylo provedeno druhé zaměření, tak již okenní otvory nebyly velikostně upravovány, bylo pouze omítnuto ostění tak, aby bylo rovné. Rozdíl ve velikosti však byl v milimetrech na každé straně. Následná montáž byla prováděna nadvakrát. Nejdříve v květnu a poté asi po 14 dnech, protože to napoprvé nestihli dodělat. Svědek uvedl, že by to montéři stihli dodělat napoprvé, kdyby však neskončili odpoledne v 15 hodin a přijeli ráno dříve než v půl deváté. Uvedl, že doomítnutí stavebních otvorů provedl se synem někdy v [anonymizováno] [rok] v době, kdy došlo k druhému zaměření žalovanou. V té době již měli část odmítnutou a část ještě nestihli. Při prvém zaměření, kdy se zadávala nabídka, nebylo omítnuto ještě nic.

10. Byli rovněž vyslechnuti zaměstnanci žalované, kteří se na provedení díla osobně podíleli.

11. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na stavbě byl někdy na jaře. Když na místo přijel, tak měřil rozměry otvorů na okna. Špalety měly být přihozené a uhlazeny hladítkem. Zjistil, že tam okna nedostane, což oznámil žalobci a ten začal stavební otvor upravovat škrábáním omítky. Oni mezitím čekali, než to žalobce dokončí. Poté již okno šlo osadit, nicméně bylo zjištěno, že na bocích bude mezi špaletou a rámem okna málo izolační pěny. Na to měli žalobce upozornit a on na to neměl reagovat. Okna namontovali, žalobce to po nich kontroloval a poté byla okna zapěnována. Takto šlo u všech oken. U některých byla mezera větší, u některých menší. Podruhé byl na místě někdy v červnu, kdy měli opravovat závady, které našel žalobce. Museli vyndat okna, očistit od pěny a namontovat nový parotěs. Žalobce se svým otcem měli škrabat špalety s tím, aby tam byly větší mezery a oni pak okna montovali zpět. Svědek uvedl, že mezi oknem a špaletou by měla být mezera vyplněná pěnou o velikosti 1 cm. Když začali okna montovat, tak tam centimetr nebyl, proto žalobce otvory zvětšil osekáním. Pokud by 1 cm zachován nebyl, tak by to podle svědka nemělo žádné následky. Je jedno jestli má mezera 2 cm nebo 0,5 cm. Problém s rozměrem se vyskytoval pouze po stranách, s výškou otvorů problém nebyl. Svědek uvedl také, že stavební otvory byly po omítnutí křivé, což zjistil přiložením vodováhy. To omítnutí nebylo všude stejné, lišilo se v rozmezí 1 – 2 centimetrů.

12. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na stavbě byl montovat dveře a okna v zimním období. Zjistili, že stavební otvory jsou malé a nedokáží tam dostat okenní rám. Po upozornění si majitel otvory sám škrábal a poté okna namontovali. Po stranách měly být mezery asi 0,5 cm. Žalobce si to měl zkontrolovat, a pokud to schválil, tak se okno zapěnovalo. Některé stavební otvory byly lepší, některé horší. Na stavbě byl svědek i podruhé (na jaře [rok]). Okna se tehdy měla vyndávat, žalobce měl upravovat stavební otvory, zvětšovat je, aby se do mezer vešlo více pěny. Upozornili jej na křivé otvory a rovněž na to, že mezery jsou asi 0,5 cm, což však považoval za dostatečné. Uvedl, že neví, zda existuje nějaká norma upravující šířku mezi okenním rámem a ostěním. Uvedl, že samotné rozměry stavebních otvorů při montáži k dispozici neměl, pouze měl k dispozici rozměry okenních rámů. Svědek si rovněž nevzpomněl, zda celou situaci probíral s jednatelem žalované resp. se zaměstnavatelem. Poprvé ze stavby odjížděli s pocitem, že je dílo dokončené, nicméně jim žalobce odmítl podepsat předávací protokol, s tím, že by to chtěl probrat se svým otcem.

13. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že jednatel žalované na stavbě dvakrát osobně provedl zaměření, poprvé v [anonymizováno] a podruhé koncem [anonymizováno], kdy měřil otvory pro francouzská okna. Žalobce byl přítomen na stavbě v [anonymizováno] v první den montáže. Zjistili, že nejde namontovat okno v šatně, tak zvětšoval otvor, což se opakovalo u dalších tří oken, aby mohla být druhý den namontována. Žalobce uvedl, že není kompetentní k tomu, aby posuzoval dostatečnou šíři připojovací spáry, nicméně montér [příjmení] mu měl říct, že je to jedno. Montéři rovněž netušili, jakou mají používat penetraci, což si musel žalobce se svým otcem dodatečně zjistit. Po [anonymizováno] montáži měli s otcem sepsat seznam vad a nedodělků a odeslat je jednateli žalované, jemuž měl poté i volat. Jednatel žalované mu měl položit telefon, a proto mu měl rovněž poslat doporučený dopis. V období vánoc měl jednatel žalované uznat část chyb (čtyři z pěti), nicméně měl tvrdit, že to zavinil žalobce. Ten však uvedl, že jednatel žalované měl stavební otvory špatně zaměřit, když nepřihlédl k tomu, že otvory budou ještě omítány. Později měl jednatel žalované se žalobcem odmítnout komunikovat, nepřebíral poštu, proto to žalobce začal řešit prostřednictvím advokátní kanceláře a až následně měla žalovaná svolit k tomu, že to koncem [anonymizováno] přijedou dodělat. Dříve údajně neměli prostor z kapacitních důvodů, že toho mají hodně. Celkem měla být montáž provedena v 9 pozicích (stavebních otvorech). Při zaměření jednatelem byly 3 pozice již omítnuty. Žalobce upozornil jednatele žalované při zaměření, že omítnuty budou všechny pozice. Bylo by nelogické, aby byly omítnuty pouze 3 pozice a zbývajících 6 nikoliv. Do těchto původně omítnutých 3 pozic pak byla okna poté bez problémů osazena, potíže se vyskytly u zbývajících šesti. Žalobce dále uvedl, že montérem bylo odmítnuto nalepení parotěsných pásek, protože by nedržely na hrubé omítce.

14. Vyslechnut byl v pozici účastníka rovněž i jednatel žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Ten uvedl, že na místě byl zaměřovat v pondělí [anonymizována dvě slova] [obec] zaměřil ve stavu tak, jak byla. Poté byla okna a dveře zadány do výroby s tím, že od té doby s tím již nešlo nic dělat. Okna byla vyrobena [právnická osoba] [obec] u [obec]. Žalobce měl být přítomen zaměřování každého okna, z nichž některá ještě nebyla připravena, nebylo na ostění natažené lepidlo a někde již lepidlo na ostění bylo. Jednatel žalované si nemohl vzpomenout, v kolika případech byla okna již připravena a kolik jich ještě připraveno nebylo. Okenní otvory, které ještě nebyly připraveny, tak po zaměření laserem přidal distanci 3 cm tak, aby mezera byla jak nahoře tak i dole 1,5 cm, což má být taková běžná tolerance jako v jiných případech, dělá to tak už 25 let. Mezeru o velikosti 1,5 cm neměl se žalobcem řešit. Uvedl, že je to jenom jeho věc. Zástupce žalované rovněž vypověděl, že si není vědom toho, že by se sjednával konkrétní datum realizace zakázky, neboť když se okna zadávají do výroby, tak oni ještě neví, kdy budou okna hotová. Většinou se proto dojednává zhotovení ve lhůtě měsíce. Když se okna montovala u žalobce ve dnech [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], tak on to nijak neřešil, že si to montéři řeší sami. Druhý den mu měli oznámit, že si to má žalobce ještě brousit. On sám to však nijak neřešil. Měl mu však někdo říct, že pan [celé jméno žalobce] odmítl podepsat předávací protokol, pak měl proběhnout nějaký telefonát. Měl se rovněž žalobce ptát na fakturaci, a jak bude zaplaceno. Žalobce mu měl sdělit, že nejsou nalepeny parotěsné pásky, že nic platit nebude. Ty pásky se neměly lepit, neboť bylo chladno. Pak mu měl od žalobce přijít seznam vad. On to neměl rozporovat, snažil se žalobci vyhovět. Kromě drobností měly být uvedeny i zásadní problémy v ukotvení oken. Žalobci se nemělo líbit ukotvení turbošroubama. Ukotvení do polystyrenu neznamená, že jsou okna připevněna pouze do polystyrenu, ale ten je provrtán a ukotvení je provedeno až do betonového překladu. Předěláno to mělo být na základě požadavku žalobce s tím, že díry v polystyrenu by byly zapěnovány. Zásadní problém měl být s připojovací spárou, tedy s velikostí stavebních otvorů. Jednatel žalované trval na tom, že okna byla zaměřena dobře. Uvedl, že pokud by byl na ostění přihozen centimetr, tak by se stále vešli do vůle 1,5 cm, neboť by spára činila přípustný 0,5 cm. Omítnutí však mělo být křivé, někde mělo být přihozeno více omítky, někde méně. Mezeru 1,5 cm jednatel žalované zaměřoval u všech oken stejně. Pokud se následně demontovala i okna, u nichž byla spára dostatečná, tak se to dělalo v podstatě zbytečně. Dílo bylo podle něj dokončeno [anonymizována dvě slova], kdy chybělo pouze nalepení parotěsných pásek, což nemohlo být provedeno z povětrnostních důvodů. O tom však asi žalobce neinformoval, nicméně ze zkušenosti ví, že to si stavebníci nalepují sami. Žalobce měl být jedním z mála, který si to nebyl schopen nalepit sám. Poté, co byla zástupci žalovaného předložena fotografie s osazenými dřevěnými podložkami (ve spise na rubu čl. 43), tak uvedl, že přes takto umístěné dřevěné špalíky by pásky samozřejmě nalepit nešly. Špalíky by se musely odříznout nebo upravit a teprve poté by šlo pásky nalepit. K dotazu, zda si je jednatel žalované vědom normy upravující spáru (mezeru) mezi oknem a ostěním, tak uvedl, že zřejmě nějaká norma je asi 10 – 15 cm, ale neví to přesně. Neřešil rovněž ani, zda je nějaká norma na to, z jakého materiálu mají být podložky pod okny. Pakliže mu bylo předestřeno, že podložky by měly být z nenasákavého materiálu, tak připustil, že dřevěné podložky asi nebyly v pořádku, že by to nebylo dobré, kdyby pod oknem byla louže. Pokud mu bylo žalobcem sděleno, že do doby zaměření tj. do [datum] bude připraveno ostění, tak když na místo přijel, tak již měl za to, že je vše již připraveno a že už se to měnit nebude. Toto tvrzení je však dle přesvědčení soudu v rozporu s jeho výše uvedeným tvrzením, že při zaměření měl počítat s omítnutím dosud nepřipravených otvorů, že tyto budou dodatečně upraveny a měl tedy při zaměření počítat s jejich úpravou tak, aby byla spára 1,5 cm. Dále uvedl, že problém mohl být odstraněn tím, že by žalobce ty otvory upravil více, pokud by osekal více malty po stranách, což by nebylo nic složitého. Na otázku, z jakého důvodu došlo k tomu, že byly závady odstraněny až v [anonymizováno] následujícího roku, pak jednatel žalované nedokázal odpovědět. Uvedl, že by to dodělali už v [anonymizováno], ale nebyla shoda na tom, kdo by nesl náklady. Nakonec to dodělali proto, že to chtěl mít z krku.

15. Soud provedl rovněž listinné důkazy, kdy vyjma smlouvy o dílo a předžalobních sdělení právních zástupců byla podstatná následná komunikace mezi žalobcem a žalovanou společností.

16. Soud má za prokázané, že již dne [datum] tj. 3 dny po prvním pokusu o dokončení díla, které proběhlo [datum], zaslal e-mailem žalobce [příjmení] [příjmení] seznam vad. Žalované vytýkal: 1) kotvení oken turbošrouby do polystyrenové izolace nad okny, kdy měla být porušena izolace s hrozbou vzniku tepelného mostu, 2) nedostatečnou připojovací spáru, kdy v některých místech má být téměř nulové vypěnění spáry. Žalobce sděluje, že upozorňoval [anonymizováno] [příjmení] na to, že bude omítáno s tím, že vrstva omítky je v rozmezí 3 – 4 mm. I přes to, že bylo dvakrát zaměřováno, nebylo to k ničemu. Žalobce požadoval dodržení normy odkazem na přiloženou tabulku. Při nedodržení norem může dojít k opření okenního profilu o ostění a k jeho poškození, 3) nosné podložky přesahující pod okny, přes které nelze nalepit pásky na parapet. Podložky měly být z nenasákavého materiálu, plastové a měly být umístěny na podklad, který je unese, nikoliv na polystyren, 4) nenalepené pásky na ostění s uvedením návodu lepení, 5) nezakrytí kotvících turbošroubů krytkami.

17. Na tento vytýkací dopis [anonymizováno] [příjmení] reagoval e-mailem ze dne [datum], tedy až o více než měsíc později, kdy v mezidobí mezi účastníky evidentně došlo k ne příliš přínosné komunikaci po telefonu. Zde [anonymizováno]. [příjmení] připouští závady pod body 1), 3), 4) a 5). Uvádí, že z jejich strany nic nebrání tomu, aby byly vady odstraněny. Výhrady má k bodu 2). Uvádí, že se žalobcem mluvili o zahlazení prolisů, tedy o dodatečné úpravě stavebních otvorů. Nicméně tyto měly být zahlazeny jen po zuby cihel tak, aby bylo zaměření platné. Žalobce si však měl křivé otvory ještě doomítat tak, že otvory zmenšil, přičemž ostění jsou rovněž omítnuta křivě. Tloušťku doomítání měl žalobce provést bez konzultace. Žalobcem navržené úpravy tak, aby byly zachovány normy, je možné provést, nicméně [anonymizováno] [příjmení] odmítl, že by náklady s tím spojené hradila žalovaná. [anonymizováno] [příjmení] nabídl žalobci, že odstranění vad u dvou pozic provedou během jednoho dne, že se okna vyndají, žalobce provede úpravy a následující den, by byly prvky namontovány zpět. Náklady by činily asi [částka] a obě strany by se na tom podílely polovinou. Žalobce by měl přistoupit na kompromis a uznat svoji chybu.

18. Již dne [datum] v [údaj o čase] hodin posílal žalobce [příjmení] [příjmení] [jméno] zprávu, zřejmě v reakci na telefonát, kde žalobce požaduje nalepení pásek a poté ihned měl poslat peníze. Dne [datum] měl na totéž číslo zaslat požadavek na setkání a vyplnění reklamačního formuláře a dne [datum] pak dotaz, kdy bude dílo dokončeno a kdy budou odstraněny chyby, které vznikly při montáži. Telefonní číslo [tel. číslo], na které žalobce zprávy posílal, není osobním číslem [anonymizováno] [příjmení], ale má se jednat o služební telefon, který je v sídle žalované.

19. Dne [datum] zaslal [anonymizováno] [příjmení] žalobci sdělení, že by bylo vhodné se domluvit na termínu dokončení zakázky, že jsou termínově vytížení a mohl by být problém najít pro žalobce jím požadovaný čas. Závěrem uvedl, že jeho nabídka stále platí.

20. Jak již bylo výše konstatováno, dílo bylo dokončeno a protokolárně předáno až dne [datum], kdy byl podepsán předávací protokol s uvedením vady spočívající v prasklém skle v okně [číslo].

21. Soud věc posuzoval v intencích příslušných ustanovení zákona [číslo] sb., občanský zákoník upravujících vzájemné právní vztahy objednatele a zhotovitele ze smlouvy o dílo.

22. Podle ust. § 2586 odst. 1 občanského zákoníku platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

23. Podle ust. § 2590 odst. 1 občanského zákoníku provede zhotovitel dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

24. Podle ust. § 2591 občanského zákoníku pak platí, že je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

25. Podle ust. § 2604 občanského zákoníku je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad (§ [číslo]).

26. Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně (§ 2618).

27. Podle ust. § 2627 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit.

28. Úkolem soudu bylo v projednávané věci posoudit, na čí straně bylo zavinění ve vztahu k nedodržení lhůty dodání a montáže díla. S ohledem na výše uvedené dokazování pak má soud za zjištěné, že prodlení bylo způsobeno jednáním žalované. Předmětem díla nebyla příprava otvorů k osazení výplní, což si žalobce zajistil svépomocí a čehož si byla žalovaná vědoma. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce provedl úpravy stavebních otvorů bez jejího vědomí, což však není pravda, neboť jednatel žalované sám v e-mailu ze dne [datum] sdělil žalobci, že se o„ zahlazení prolisů na cihlách mluvilo“. Jednatel žalované provedl zaměření stavebních otvorů v době, kdy již žalobce stavební otvory připravoval, 3 pozice měl již upraveny omítnutím a zbývajících 6 dosud nikoliv. Byl rovněž žalobcem upozorněn na to, že omítnuto bude i zbývajících 6 stavebních otvorů. Věděl tedy, že se i dalších 6 stavebních otvorů bude upravovat stejným způsobem, že budou částečně zmenšeny jako 3 otvory, které omítnuté viděl osobně při zaměření. Musel tedy nutně počítat, nebo minimálně při zachování náležité péče měl počítat s tím, že i zbývajících 6 pozic bude upraveno stejným způsobem. Jednatel žalované však provedl zaměření tak, že nepřihlédl k tomu, že zbývajících 6 pozic bude opraveno nanesením omítky a nepočítal s přičtením dostatečné mezery pro zachování připojovací spáry. To mohlo být způsobeno prostou nedbalostí, ale spíše zásadní neznalostí a neodborností. Ačkoliv jednatel žalované uvedl, že se montáží oken zabývá již 25 let, je s podivem, že nemá ani ponětí o existenci prováděcí normy ČSN 74 6077, která závazně upravuje požadavky na zabudování oken a vnějších dveří. Tato norma přesně definuje, že připojovací spára musí mít šířku [číslo] mm v závislosti na rozměru a materiálu okenního rámu a na použitém těsnícím materiálu. Zachování těchto norem je zásadní pro zachování tepelněizolačních, hydroizolačních a akustických vlastností připojovací spáry. O existenci těchto norem nutných k řádnému provedení díla neměl ponětí jak jednatel žalované společnosti, tak ani samotní montéři, zaměstnanci žalované [příjmení] a [příjmení], kteří nemají k provádění stavebních úprav stavební vzdělání, kdy jeden je automechanik a druhý instalatér. Svědek [příjmení] uvedl, že je jedno jestli má mezera 2 cm nebo 0,5 cm. Svědek [příjmení] vypověděl, že mezery 0,5 cm jsou dostatečné. Oba montéři rovněž neměli ponětí o tom, jaké rozměry měly mít stavební otvory, kdy svědek [příjmení] uvedl, ž rozměry stavebních otvorů při montáži k dispozici neměl, pouze měl k dispozici rozměry okenních rámů. Před montáží neměli rovněž ani bližší informace od svého zaměstnavatele. Již z toho má soud za prokázané, že dílo bylo žalovanou prováděno ledabyle, bez náležitých odborných předpokladů a znalostí základních stavebních postupů a rovněž bez potřebné péče tak, jak upravuje ust. § 2590 odst. 1 občanského zákoníku.

29. Výše uvedené vyústilo v situaci, kdy dodatečné doomítnutí šesti stavebních pozic, okenních a dveřních otvorů nebylo žalovanou při zaměření zohledněno, ačkoliv zohledněno být mělo, neboť jednatel žalované věděl, že stavební otvory budou nanesením omítky zmenšeny, byť jen o pár milimetrů. V důsledku toho zadala žalovaná do výroby výplně o rozměrech, které dodatečné doomítnutí nezohledňovaly. Po jejich montáži do stavebních otvorů proto nebyla zachována normovaná připojovací spára, ta byla menší, než požaduje ČSN 74 6077, což by v důsledku pro žalobce znamenalo, že okna nebudou mít předpokládané tepelné, hydroizolační a akustické vlastnosti a nebudou schopna umožnit dilatační pohyby, k nimž dochází vlivem působení rozdílných teplot. Ačkoliv to bylo na místě částečně řešeno tím, že žalobce sám stavební otvory škrábáním upravoval, nevzešla tato iniciativa zjevně ze strany žalované (jejích zaměstnanců), kteří neměli evidentně takové odborné znalosti, aby žalobce instruovali tak, aby byly zachovány normované rozměry. Pakliže však byly na místě zjištěny skryté překážky spočívající v nedostatečné šíři připojovacích spár znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, měla žalovaná postupovat dle ust. § 2627 odst. 1 občanského zákoníku a oznámit to bez zbytečného odkladu žalobci s návrhem na změnu díla a dočasně přerušit provádění díla. To však zaměstnanci žalované nedodrželi, neboť i když žalobce stavební otvory částečně upravil, vsadili výplně do otvorů i přes to, že spára byla po úpravě stále nedostatečná. Instrukce k dodržení normovaných rozměrů však měly vzejít ze strany zhotovitele, jenž by měl být nadán takovými odbornými znalostmi, aby mohl poskytovat zákazníkům kvalitní služby, a nelze břemeno odbornosti přenášet na zákazníka samotného, jenž není zákonem vázán k tomu, aby při provádění díla sám postupoval s potřebnou péčí.

30. Mimo nedodržení nutných rozměrů připojovacích spár vykazovalo dílo v době montáže v [anonymizováno] [rok] rovněž i další zásadní nedostatek a to použití dřevěných kolíků k podepření okenních rámů. Tyto kolíky přesahovaly mimo okenní rám a nebylo možno přes ně nalepit parotěsné pásky TWIN AKTIV. Instalace těchto pásek byla přitom součástí předmětu díla (viz čl. I odst. 2 smlouvy). Kolíky byly napevno zapěnovány do připojovacích spár ve spodní části okenních rámů, kde může docházet k hromadění kondenzované vlhkosti, čehož si byl jednatel žalované dle své výpovědi vědom a považoval to za problém. Je zřejmé i bez odborných znalostí, že dlouhodobé vystavení dřevěných kolíků vlhkosti musí nutně znamenat jejich degradaci bobtnáním a hnilobou s následnou tvarovou změnou, což by nutně znamenalo rovněž zásah do izolačních vlastností připojovací spáry se změnou funkčních vlastností oken a dveří. Tyto kolíky byly podle fotodokumentace položeny na vrstvu extrudovaného polystyrenu, který nelze v žádném případě pokládat za stabilní podklad, neboť při zatížení dochází k jeho deformaci a v místech založení podložek měl být vynechán otvor pro uložení podložky.

31. Nedostatek spočívají v absenci krytek hlav turbošroubů je pak zcela nepodstatná a soud ji nepovažuje za zásadní.

32. Ačkoliv nebyl předmětem sporu mezi účastníky způsob provedení díla resp. jeho kvalita, je zřejmé, že soud musel způsob provedení díla hodnotit k posouzení případné odpovědnosti zhotovitele či objednatele za prodlení s dokončením díla. V tomto směru soud s ohledem na výše uvedené může učinit závěr, že dílo bylo zhotovitelem provedeno bez potřebné péče, neodborně, bez dodržení nutných technologických postupů, což vedlo k tomu, že dne [datum] nebylo dílo způsobilé sloužit svému účelu, nebylo tedy dokončené ve smyslu ust. § 2605 odst. 1 občanského zákoníku, nebylo provedeno tak, jak předpokládá ust. § 2604 a žalobce tak dílo správně nepřevzal. Žalobce pak bez zbytečného odkladu oznámil žalované dopisem (e-mailem) ze dne [datum] vady díla a jednal tedy postupem, který předpokládá ust. § 2618 občanského zákoníku.

33. Pakliže by bylo zavinění prodlení na straně žalobce tak, jak tvrdí a na čem staví svoji obranu žalovaná, pak měla při montáži díla žalobce upozornit na nevhodnost stavebních otvorů a případně provádění díla přerušit (§ 2594 občanského zákoníku). Tato povinnost žalované by odpadla jen v případě, že by nevhodnost věci či příkazu nemohla zjistit ani při vynaložení náležité péče. Je však zřejmé, že žalovaná žádnou náležitou péči nevynaložila, pověření zaměstnanci a rovněž i jednatel žalované jsou pro neznalost základních norem zcela nekompetentní a nemohli tedy žalobce upozornit na nevhodnou povahu věci (nevhodné rozměry stavebních otvorů) nebo příkazu objednatele, že mají okna namontovat i když nebude zachován nutný rozměr připojovací spáry. Je rovněž zcela nepochopitelné, že žalovaná, ačkoliv si byla dle e-mailu [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] vědoma řady nedostatků, přistoupila k jejich odstranění až dne [datum] tj. po více než půl roce.

34. Shledal-li soud, že prodlení s dokončením díla o více jak [anonymizováno] dnů bylo důsledkem řady pochybení na straně žalované jako zhotovitele a nikoliv neposkytnutím nezbytné součinnosti žalobce jako objednatele, je žalobcem vznesený nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. II odst. 5 po právu. Žalobce má tedy vůči žalované právo na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla ve výši 0,5% denně z ceny díla tj. z částky [částka] ([částka] denně). Pakliže prvním dnem prodlení je [datum] a dílo bylo dokončeno (předáno) až dne [datum], pak při [anonymizováno] dnech prodlení činí smluvní pokuta [částka].

35. Podle ust. § 1982 odst. 1 občanského zákoníku platí, že dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

36. Žalovaná vyúčtovala žalobci doplatek ceny díla ve výši [částka] fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobce oznámil žalované, že nárok žalované na doplacení díla ve výši [částka] započítává na část pohledávky za žalovanou z titulu smluvní pokuty ve výši [částka] a má tak vůči žalované nárok na část smluvní pokuty ve výši [částka]. K zaplacení této částky vyzval žalobce žalovanou výzvou ze dne [datum] s tím, aby žalovaná částku uhradila do 10 dnů od doručení výzvy. Výzvu žalovaná převzala dne [datum].

37. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě vyhověl a uložil žalované doplatit žalobci část smluvní pokuty ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s prvním dnem počítaným dle lhůty určené ve výzvě ze dne [datum].

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud přiznal žalobci vůči žalované právo na náhradu nákladů soudního řízení ve výši [částka] Tyto jsou tvořeny odměnou advokáta za [anonymizováno] úkonů právní pomoci po [částka] dle § 7 vyhl. MS č. 177/96 Sb., [anonymizováno] režijních paušálů po [částka], cestovné za [anonymizováno] jízd z [obec] do [obec] a zpět ve výši [částka], náhradu za čas promeškaný na cestě ve výši [částka] ([anonymizováno] započatých půlhodin po [částka]) a [částka] za zaplacený soudní poplatek.

39. Náklady soudního řízení žalovaná uhradí k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to ve lhůtě určené v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.