7 C 211/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala vydání rozhodnutí, jímž by mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, obchodní společností právnická osoba, dne datum smlouvu o zápůjčce číslo částky ve výši částka. Žalovaný měl vrátit jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka. Celkový dluh se žalovaný zavázal splácet v anonymizováno týdenních splátkách po částka s poslední splátkou dne datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze částka, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Dluh žalobkyně vyčíslila na částka za neuhrazenou jistinu, kterou uplatnila jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně od svého právního předchůdce smlouvou ze dne datum. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně.

2. K soudem nařízenému jednání, které se konalo dne datum, se žalovaný nedostavil, na předvolání nereagoval, z jednání se neomluvil, nežádal o odročení jednání. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti postupem podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu.

3. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalobkyní ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

5. Podle § 2395 občanského zákoníku platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka. Ten měl vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v anonymizováno týdenních splátkách po částka, poslední splátka ve výši částka byla splatná dne datum. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum činil dluh žalovaného ke dni postoupení částku ve výši částka. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky ve výši částka do datum.

7. Žalobkyně, vědoma si stávající rozhodovací praxe soudů ve věcech neplatných úvěrových smluv pro rozpor s dobrými mravy, uplatnila nárok toliko ve výši neuhrazené jistiny, na níž má nárok jako na bezdůvodné obohacení, které musí úvěrovaný vrátit, pakliže je hlavní úvěrová shledána absolutně neplatnou.

8. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

9. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaný vrátil to, oč se obohatil. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté částky anonymizována dvě slova bylo žalovaným zaplaceno částka. Žalovaný je proto žalobkyni povinen vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení ve výši částka. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit žalobci ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..

10. Žalobkyně se domáhala zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného ode dne následujícího po dni, k němuž měla být zaplacena poslední splátka tj. datum. Vzhledem k tomu, že hlavní úvěrová smlouva je absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, pak je rovněž neplatné i ujednání o sjednaných splátkách a k poslednímu dni, k němuž měla být pohledávka uhrazena tak nelze přihlížet. Prvním dnem prodlení tak soud určil den, který následuje po dni, k němuž měl žalovaný dle předžalobní výzvy uhradit dluh tj. do datum. Úrok z prodlení je tak uložen ode dne datum. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení od datum do datum, byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta.

11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba žalobkyně po právu, proto je žalovanému uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení v celkové výši částka (3 úkony po částka dle § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po částka + 21% DPH a částka za zaplacený soudní poplatek).

12. Soud žalobkyni nepřiznal náklady spojené s účastí advokáta při jednání soudu dne datum, neboť neshledal, že by takto vynaložený náklad spočívající v poskytnutí kvalifikované právní pomoci bylo nákladem účelně vynaloženým ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.. V projednávané věci bylo právnímu zástupci žalobkyně zasláno soudem předvolání, v němž byl vyrozuměn o tom, že soud netrvá v zájmu nenavyšování nákladů řízení na jeho osobní účasti, a to především pro jednoduchost věci a pasivitu žalovaného. Účast právního zástupce by v takovém případě byla považována za neúčelnou. I přes toto upozornění pověřil právní zástupce žalobkyně substituta, advokáta se sídlem v obec, který se k jednání dostavil. Účast advokáta se v obdobných případech při jednání omezuje výlučně na přednesení žalobního návrhu, předložení písemného vyčíslení nákladů řízení a stručný přednes závěrečného návrhu. Ve většině skutkově a právně totožných případů se právní zástupce žalobkyně omlouvá a souhlasí, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. V omluvě právní zástupce žalobkyně vždy uvádí, že se„ Z důvodu nenavyšování nákladů řízení v souladu se zásadou procesní ekonomie se žalobce omlouvá z nařízeného jednání.“ Zástupci žalobkyně jsou tedy známy principy procesní ekonomie. Soud respektuje a nikterak nezpochybňuje právo žalobkyně na zastoupení advokátem, jež je jí zaručeno ust. § 25 o. s. ř.. Právo účastníka na zastoupení advokátem na straně jedné a právo na náhradu nákladů řízení s tím spojených na straně druhé jsou práva, která sice spolu úzce souvisí, avšak nejsou nerozlučně spjata. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. totiž platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na posuzování účelnosti nákladů právního zastoupení nelze rezignovat a omezit se jen na konstatování, že takové náklady jsou účelné vždy, a to již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc garantované v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, což plyne např. z nálezu Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. III. ÚS 2984/09, v jehož odst.

22. Ústavní soud mj. vyslovil, že„ Zcela jinou otázkou však je, zda soudy zhodnotí zvítězivším účastníkem předestřené náklady jako náklady účelně, resp. důvodně, vynaložené (§ 60 odst. 1 s. ř. s., § 142 odst. 1 o. s. ř.)“. V projednávané věci se nejedná o nijak skutkově ani procesně složitou právní věc, nárok žalobkyně uplatnila (tak jako i ve stovkách dalších jím podaných návrzích) vzorovou žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný byl v řízení zcela pasivní, neuplatnil jakoukoliv procesní obranu, žalobkyně nemusela nárok při jednání obhajovat, když soud ve věci rozhodl výlučně na základě listin založených ve spise. Účast substituta zastupujícího právního zástupce žalobkyně na základě substituční plné moci je při jednání prakticky zcela pasivní, vyjma shora uvedeného, kdy hlavním„ posláním“ substituta, je předložení vyčíslení náhrady nákladů soudního řízení. Za toto„ právní zastoupení“ při jednání nepřesahujícím 5 minut, pak advokát zastupující žalobkyni účtuje jeden úkon právní pomoci za částka a režijní paušál částka. Soud je přesvědčen o tom, že hlavním důvodem vyslání substituta k jednání, který je advokátem v soudním obvodu klatovského soudu, není výkon právní pomoci, ale generování finančního zisku v podobě odměny za právní zastoupení. Pakliže lze tedy za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. považovat pouze takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu, nelze s ohledem na výše uvedené posoudit náklady spojené s účastí advokáta při jednání dne datum za vynaložené účelně a přiznat za ně náhradu. O to více to platí v případě, že advokát byl předem v rámci předvolání k jednání ze strany soudu vyrozuměn o tom, že náklady zastoupení, pakliže se k jednání dostaví, bude soud považovat za neúčelné.

13. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. V projednávané věci měla žalobkyně plný procesní úspěch (k příslušenství se nepřihlíží) a proto povinnost doplatit soudní poplatek stíhá žalovaného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.