7 C 263/2021

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 31 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 460 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 4. 9. 2021 do zaplacení, dále částku ve výši 1 200 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalované, jímž se domáhá vůči žalobkyni zaplacení částky ve výši 8 371 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši 77 433,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalující společnost se žalobou ze dne , datum, domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 31 460 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalovaná si u ní objednala dne , datum, dodání formy na betonové bloky, a to za sjednanou cenu ve výši 45 133 Kč vč. DPH. Žalobkyně dle dohody objednané zboží žalované dodala a žalovaná za něj zaplatila sjednanou cenu. Dne 23. 6. 2021 žalovaná u žalobkyně reklamovala vadu dodané formy, která měla vykazovat odlišné rozměry oproti objednávce. Žalobkyně má za to, že reklamace byla učiněna opožděně a ne předepsanou formou. I tak žalobkyně reklamaci uznala, a to s ohledem na svůj proklientský přístup. Se žalovanou se žalobkyně dohodla, že bude dodána nová, bezvadná forma, kdy tato nová forma byla žalované dodána dne 28. 6. 2021. Na žalované žalobkyně ponechala rozhodnutí, zda vadnou formu žalobkyni vrátí nebo zda si ji ponechá a žalobkyně jí na ni poskytne slevu. Žalovanou bylo rozhodnuto, že si původní vadnou formu ponechá a za nově dodanou formu uhradí žalobkyni sníženou cenu ve výši 31 460 Kč vč. DPH. Podle sdělení žalované o řešení reklamace pak žalobkyně vystavila žalované nejprve zálohovou fakturu č. , Anonymizováno, na částku 31 460 Kč a následně vystavila i daňový doklad č. , hodnota, na uvedenou částku se splatností dne 3. 9. 2020. I přes opakované upomínky však žalovaná sjednanou částku ve výši 31 460 Kč za nově dodanou bezvadnou formu žalobkyni neuhradila. Nezaplacení ceny měla žalovaná odůvodňovat tím, že má vůči žalobkyni pohledávku z titulu náhrady škody v důsledku dodání vadné formy. Spolu s jistinou a úrokem z prodlení požadovala žalobkyně úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Soudem byl ve věci vydán dne , datum, platební rozkaz, proti němuž si žalovaná podala včasný odpor. V jeho odůvodnění žalovaná uvedla, že skutečně u žalované objednala dodání formy na bloky za cenu 45 133 Kč, když forma byla žalobkyní dodána a byl vystaven daňový doklad. Potvrdila, že dodaná forma vykazovala vadu, reklamace měla být žalobkyní uznána. Oproti žalobě však žalovaná uvedla, že reklamace byla vyřešena tím, že namísto vadné formy bude dodána nová bezvadná forma, ne však za slevu z původní ceny. Následně mělo být před několika svědky dohodnuto, že si žalovaná ponechá původní vadnou formu a žalobkyně na ni vystaví další fakturu, kdy žalobkyní byla následně vystavena faktura na 31 460 Kč. V mezidobí měla žalovaná obdržet od svého zákazníka výzvu k náhradě škody způsobené dodáním vadných výrobků z původní vadné formy, kdy v důsledku nedodržení objednaných rozměrů, měly vyrobené betonové kostky chybný tvar a nebylo možné je na sebe vázat. Škodu zákazník žalované vyfakturoval na částku ve výši 39 831 Kč. V této výši měla zákazníkovi vzniknout škoda ve formě vícenákladů a víceprací. Vzhledem k tomu, že měly existovat dvě pohledávky, tedy pohledávka žalobkyně za žalovanou za dodání bezvadné formy ve výši 31 460 Kč a naopak pohledávka žalované za žalobkyní z titulu náhrady škody ve výši 39 831 Kč, provedla žalovaná zápočet těchto vzájemných pohledávek a žalobkyně tedy má vůči žalované povinnost k úhradě částky ve výši 8 371 Kč. Žalovaná proto učinila vzájemný návrh vůči žalobkyni a domáhala se po žalobkyni zaplacení částky ve výši 8 371 Kč s příslušenstvím.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 7 C 263/2021-93 ze dne 4. 11. 2022, jímž vyhověl žalobě o zaplacení částky ve výši 31 460 Kč s příslušenstvím a zároveň zamítl nárok žalované, jímž se vůči žalobkyni domáhala zaplacení částky ve výši 39 831 Kč s příslušenstvím. Žalované uložil zaplatit žalobkyni náklady spojené s projednáním věci.

4. K odvolání žalované rozhodoval ve věci Krajský soud v Plzni. Ten svým usnesením č. j. 64 Co 40/2023 – 113 ze dne 31. 5. 2023 rozhodnutí soudu prvého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ve svém rozhodnutí odvolací soud uložil, aby soud prvého stupně vyjasnil se žalovanou, na základě jakých skutečností uplatňuje vzájemnou žalobou požadavek na náhradu škody i ve výši přesahující saldo jí provedeného započtení, dále uložil provést důkaz výpovědí svědka , jméno FO, , vyzvat žalovanou k označení důkazu namísto jí navrhované výpovědi , jméno FO, , případně zvážit, zda nejsou důvody pro provedení důkazu jeho účastnickou výpovědí.

5. Po vrácení věci zpět vycházel soud částečně z důkazů provedených v rámci původního řízení, vyslechl navrženého svědka a provedl účastnické výslechy. Prvně však soud se žalovanou vyjasnil, čeho se v řízení domáhá. Při jednání, které se konalo dne , datum, , byl žalovanou změněn žalobní návrh tak, že navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu, s tím, že žalobkyni by mělo být uloženo zaplatit jí částku ve výši 8 371 Kč s úrokem z prodlení jdoucím od 8. 9. 2021 do zaplacení. Takto uplatněná částka má být rozdílem mezi nárokem žalobkyně na zaplacení nově dodané formy (31 460 Kč) a nárokem na náhradu škody, která měla žalované vzniknout (39 831 Kč), kdy ze strany žalované došlo k započtení vzájemných nároků.

6. Soud zjistil následující:

7. Nespornými obě procesní strany učinily skutková tvrzení, že žalovaná za původní, vadnou formu žalobkyni zaplatila částku dne 21. 10. 2020 ve výši 45 133 Kč a tuto formu si žalovaná ponechala. Nesporné bylo rovněž to, že nová, bezvadná forma byla žalobkyní dodána žalované dne 28. 6. 2021, a to na základě reklamace ze dne 23. 6. 2021.

8. Z objednávky ze dne 12. 10. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná si u žalobkyně objednala formu na bloky o rozměrech 180 x 60 x 60 cm, žlutá za 31 700 Kč, dělící příčku 60 x 60 cm, žlutá za 2 900 Kč, hák za 400 Kč a dopravu za 2 300 Kč. Objednané zboží mělo být dodáno do 2. 11. 2020 a žalovaná za něj měla žalobkyni zaplatit celkem 37 300 Kč bez DPH (45 133 vč. DPH).

9. Potvrzením o doručení objednávky má soud za prokázané, že druhá, bezvadná forma byla žalované doručena dne 28. 6. 2021.

10. Zálohovou fakturou č. , Anonymizováno, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalované druhou, bezvadnou formu na částku ve výši 31 460 Kč se splatností dne 12. 8. 2021. Táž částka byla pak předmětem faktury č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností dne 3. 9. 2021.

11. Na základě výše uvedeného má tedy soud za prokázané, že žalobkyně skutečně dodala žalované na základě její objednávky ze dne , datum, formu na betonové výrobky. Forma byla žalované dodána společně s dalšími položkami a dopravou za cenu ve výši 45 133 vč. DPH. Tuto sjednanou cenu žalovaná žalobkyni řádně uhradila. Dodanou formu žalovaná u žalobkyně reklamovala pro nevyhovující rozměry, žalobkyně důvodnost reklamace uznala a strany se dohodly na dodání nové, bezvadné formy za sníženou cenu ve výši 31 460 Kč. Tato nová forma již vyhovujících rozměrů byla žalobkyní žalované dodána dne 28. 6. 2021. Cenu ve výši 31 460 Kč žalovaná žalobkyni neuhradila.

12. Existenci pohledávky resp. dluhu vůči žalobkyni žalovaná fakticky uznala. To vyplývá z dokumentu ze dne 13. 9. 2021 (jednostranný zápočet), kde žalovaná uvádí výslovně, že žalobkyně má vůči žalované pohledávku ve výši 31 460 Kč za dodání nové formy z neuhrazené faktury č. , hodnota, ze dne , datum, splatné dne 3. 9. 2021.

13. Soud tak má za to, že žalobkyně se žalovanou uzavřely kupní smlouvu ve smyslu ust. § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

14. V daném případě vztah mezi účastníky soud neposuzoval podle ustanovení upravující smlouvu o dílo (§ 2586 a násl. občanského zákoníku), neboť nebylo tvrzeno, že betonové formy byly žalobkyní zhotoveny dle požadavku žalované. Sporné betonové formy žalobkyně katalogově inzeruje jako hotové výrobky.

15. Žalovaná tedy od žalobkyně převzala dvě formy na betonové bloky o celkové ceně 76 714 Kč vč. DPH, kdy žalobkyně v důsledku uznané reklamace pro vadu prvé formy od žalované za tyto dvě formy požaduje k zaplacení sníženou cenu v celkové výši 69 817 Kč vč. DPH. Obě formy byly žalobkyní žalované odevzdány, žalovaná je převzala a obě formy si ponechala. Odevzdáním věcí žalobkyní, proto žalované vznikla povinnost uhradit sjednanou kupní cenu. Žalovaná zaplatila kupní cenu za prvou vadnou formu ve výši 31 700 Kč bez DPH (38 357 vč. DPH). Cena druhé dodané formy byla v důsledku uznané reklamace sjednána na částku ve výši 31 460 Kč vč. DPH, kdy tuto cenu žalovaná žalobkyni nezaplatila, neboť tvrdila, že nárok žalobkyně zanikl započtením nároku na náhradu škody, která v souvislosti s vadou prvé formy vznikla na výrobcích.

16. K započtení soud opětovně, stejně jako v předchozím rozsudku, poukazuje na to, že způsobilost pohledávek k započtení je upravena v ust. § 1987 odst. 2, kdy platí, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Tato úprava směřuje započtení k nekonfliktnímu zúčtování pouze takových dluhů, jejichž existence, výše i další parametry nejsou předmětem nejistoty. Za nejistou a neurčitou lze považovat rovněž i pohledávku z titulu náhrady škody, neboť kompenzace vzniklé škody podléhá případné moderaci rozhodnutím soudu (ust. § 2953). Samotnou otázku spornosti náhrady škody nastolila žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 18. 1. 2022, kde uvádí, že uplatnění nároku ze strany žalované je účelové a ze strany žalované byla vzniklá škoda zmíněna teprve poté, co žalovaná obdržela výzvu k zaplacení dlužné faktury. Proto má soud za to, že žalovanou tvrzená škoda není způsobilá k vzájemnému započtení proti pohledávce žalobkyně, neboť se jedná o nárok nejistý a zcela neurčitý.

17. Mimo to má soud za to, že samotné jednostranné započtení provedené žalovanou dopisem ze dne 13. 9. 2021 je právním jednáním neurčitým, a tedy zdánlivým ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 občanského zákoníku, k němuž se ve smyslu ustanovení § 554 občanského zákoníku nepřihlíží. Je tomu tak z toho důvodu, že v rámci tohoto jednostranného započtení žalovaná žádným způsobem nespecifikovala škodu, která jí dodáním vadné formy měla vzniknout. Jí uvedené vágní vymezení aktivně započítávané pohledávky tím, že má za žalobkyní pohledávku z titulu práva na náhradu škody nelze považovat za určitou a jasnou. V kompenzačním projevu žalované nebylo uvedeno ani v nejmenším o jakou škodu se jedná, v čem vznik škody spočíval (když vymezení dodáním vadných výrobků zákazníkovi nelze považovat za zcela jasné a určité), zda a kdy byla žalovanou vzniklá škoda zaplacena, jakého protiprávního jednání resp. jednání v rozporu se smlouvou se měla žalobkyně jako škůdce dopustit, jaká a zda existuje příčinná souvislost mezi zaviněním žalobkyně a finanční újmou, která měla žalované vzniknout.

18. Z výše uvedených důvodů proto soud uzavřel, že jednostranným započtením provedeným dopisem ze dne 13. 9. 2021 pohledávka žalobkyně za žalovanou nezanikla19. Spornou byl mezi oběma stranami nárok žalované na zaplacení vzniklé škody ve výši 39 831 Kč, kdy tento nárok započetla vůči nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 31 460 Kč za druhou dodanou formu.

20. Žalovaná soudu předložila fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, na částku ve výši 39 831 Kč. Údaj o splatnosti faktury chybí. Rukou je na této faktuře připsána poznámka , Anonymizováno, . Faktura byla vystavena společností , právnická osoba, . k zaplacení žalované a předmětem fakturace je náhrada škody představující vícenáklady a vícepráce nutně vynaložené z důvodu dodání nekvalitních lego kostek (chybný tvar a rozměry – nejdou vázat). Faktura měla být zaplacena zápočtem. Oproti údaji uvedenému na faktuře, že tato byla uhrazena započtením, předložila žalovaná doklad ze dne 11. 8. 2021, kterým tvrdila, že pohledávku společnosti , právnická osoba, . uhradila v hotovosti. Zaplacení v hotovosti z pokladny tvrdil při jednání ve věci dne , datum, rovněž i právní zástupce žalované. Rovněž tento doklad obsahuje informaci, že se jedná o platbu dokladu označeného jako , Anonymizováno, . Nicméně jak již bylo uvedeno, faktura společnosti , právnická osoba, byla číselně označena jako , Anonymizováno, .

21. Žalovaná dále soudu předložila dokument ze dne , datum, označený jako Zápočet jednostranný. Zde žalovaná stručně bez jakékoliv bližší specifikace uvádí, že má za žalobkyní pohledávku – , právnická osoba, způsobené zákazníkovi dodáním vadných výrobků vyrobených na Vámi, prvně dodané, vadné formě. Tato škoda byla vyfakturována v částce 39 831 Kč. V tomto dokumentu dále žalovaná uvádí, že dluží žalobkyni částku 31 460 Kč dle faktury č. , hodnota, za dodání formy na betonové bloky, datum vystavení faktury , datum, datum splatnosti , datum, . Žalovaná vyzvala žalobkyni, aby jí zaplatila 8 371 Kč na její bankovní účet do 14 dnů od okamžiku, kdy převzala započtení.

22. Žalobkyně soudu předložila e-mailovou komunikaci se žalovanou. Dne 13. 8. 2021 žádal jednatel žalobkyně žalovanou o úhradu nezaplacené faktury. Na to dne 26. 8. 2021 reagoval jednatel žalované, který odepsal, že byla dodána vadná forma. Použití vadné formy způsobilo žalované škodu, kterou je žalobkyně povinna uhradit. Žalobkyně měla uznat pochybení a dodat formu bezvadnou. Jednatel žalované sdělil žalobkyni, že z tohoto důvodu si žalovaná ponechává vadnou formu jako náhradu škody. Škoda, která měla žalované vzniknout (cca 40 tis.) měla být vyšší než požadovaná cena za vadnou formu (26 tis.). Na to reagoval jednatel žalobkyně e-mailem ze dne 26. 8. 2021, kdy popírá dohodu o náhradě škody. Připomíná jednateli žalované, že z nabízených řešení vybrala žalovaná, že ponechá vadnou formu i bezvadnou formu s doplatkem, který byl vyčíslen ve faktuře , Anonymizováno, (31 460 Kč). Na to reagoval téhož dne jednatel žalované, kdy žalobkyni oznámil, že budou vymáhat rozdíl mezi uplatněnou náhradou škody od zákazníka (cca 40 tis.) + újmu na dobrém jménu žalované, oproti hodnotě vadné formy. Tato hodnota měla být určena znaleckým posudkem, který si měla žalovaná nechat vypracovat.

23. Soud vyslechl svědka , jméno FO, . Ten uvedl, že je u žalované společnosti zaměstnán, má na starosti investice a kontroly. K otázce vzniklé škody uvedl, že částka 39 831 Kč měla vzniknout jako vícenáklad, neboť společnost , právnická osoba, měla vynaložit více na mzdách dělníkům, kteří tři dny pracovali na odstranění závad. Měly rovněž vzniknout náklady na použití stroje, s jehož pomocí bylo manipulováno s betonovými výrobky, přičemž hodina provozu tohoto stroje stojí přibližně 800 Kč. Dalším vícenákladem, který měl tvořit částku 39 831 Kč, byla odměna pana , jméno FO, , který musel strávit tři dny tím, že od rána do večera kontroloval své zaměstnance při úpravě vadných legokostek. Uvedl, že společnost , právnická osoba, jako zhotovitel prováděla pro žalovanou stavbu opěrných zdí a bran v areálu žalované v , adresa, . Žalovaná byla objednatelem, společnost , právnická osoba, pak zhotovitelem. Svědek uvedl, že za dílo zaplatila žalovaná společnosti , právnická osoba, cenu v řádu statisíců.

24. Jako účastník byl vyslechnut rovněž jednatel žalované , jméno FO, , který je současně jednatelem společnosti , právnická osoba, (nově , právnická osoba, ). Uvedl mimo jiné, že o tom, že kostky budou zaměstnanci společnosti , Anonymizováno, upravovány rozhodl on sám, a to z pozice jednatele společnosti , právnická osoba, , kdy jednatelem žalované se stal až později. Uvedl, že pokyn k úpravě kostek od nikoho nedostal. Ke konkrétní stavební akci, při níž mělo dojít ke vzniku škody, uvedl, že jeho společnost , právnická osoba, měla se žalovanou uzavřenou smlouvu o dílo, a to v ústní formě. Betonové kostky, z nichž se stavěly opěrné zdi, tak dodávala žalovaná a zůstávaly v jejím vlastnictví. Společnost , právnická osoba, dodávala pouze práci. Jednatel , jméno FO, nedokázal popsat, jakým způsobem došlo k úhradě víceprací mezi společnostmi , právnická osoba, a žalovanou. Domníval se, že v tomto případě došlo k započtení vzájemných pohledávek. To, že kostky vykazují vadu, oznámil tehdy jednateli žalované panu , jméno FO, .

25. Vyslechnut byl i jednatel žalované , jméno FO, . Ten ve své výpovědi uvedl mimo jiné, že o tom, že vadné kostky budou upravovány, se měl dohodnout jednatel společnosti , Anonymizováno, pan , jméno FO, se svědkem , jméno FO, .

26. Jak již bylo výše uvedeno, mezi společnostmi , právnická osoba, a žalovanou společností , Jméno žalované, byla uzavřena smlouva o dílo, kdy v rámci tohoto díla společnost , právnická osoba, jako zhotovitel pro žalovanou budovala mimo jiné i opěrné zdi z betonových kostek vyrobených z forem dodaných žalované žalující společností , Jméno žalobkyně, . O tom, že prvá z dodaných forem vykazovala výrobní vadu spočívající v nesprávných rozměrech, není v řízení sporu, neboť to připustil při svém výslechu i jednatel žalobkyně. V důsledku této výrobní vady na sebe nešly jednotlivé betonové kostky bezpečně vázat.

27. Pakliže mezi žalovanou jako objednatelem a společností , právnická osoba, . v postavení zhotovitele, byla uzavřena smlouva o dílo, pak se vztah mezi nimi řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku (§ 2586 a násl.). V projednávané věci není sporu o tom, že žalovaná jako objednatel dodala zhotoviteli vadné betonové kostky. V takovém případě měla společnost , právnická osoba, jako zhotovitel postupovat podle ust. § 2594 občanského zákoníku a upozornit žalovaného jako objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal (odstavec 1). Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu (odstavec 2). Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci (odstavec 4).

28. Jak uvedl jednatel společnosti , právnická osoba, rozhodl o úpravě vadných kostek jejich broušením on sám a to v pozici zhotovitele. Od nikoho, tedy ani od žalované společnosti jako objednatele (tehdy ještě nebyl jednatelem žalované) pokyn k úpravě kostek nedostal.

29. Za tohoto stavu měla společnost , právnická osoba, přerušit práce na stavbě opěrné zdi a vyčkat na dodání bezvadných betonových kostek. To, že zhotovitel sám bez příkazu v rozporu s ust. § 2594 občanského zákoníku začal upravovat betonové kostky tak, aby byly použitelné, v důsledku čehož mu vznikla materiální a finanční škoda, zbavuje objednatele (žalovaného) odpovědnosti za škodu, která společnosti , právnická osoba, vznikla v souvislosti s jejich broušením do správných rozměrů. Pakliže žalovaná nevyužila svého práva odmítnout odpovědnost za škodu, která měla společnosti , právnická osoba, vzniknout a škodu bez dalšího uhradila, nemůže takovou odpovědnost za vzniklou škodu přesunout na žalobkyni, která může v případě řízení o náhradu škody uplatnit totožné námitky, jako měla uplatnit žalovaná ve vztahu ke společnosti , právnická osoba, ačkoliv žalobkyně nebyla účastníkem vztahu mezi žalovanou a společností , právnická osoba, vyplývajícím z uzavřené smlouvy o dílo. Proto soud nemohl žalované přiznat nárok náhradu škody resp. na doplacení rozdílu mezi škodou, kterou měl zaplatit společnosti , právnická osoba, a nárokem žalobkyně na zaplacení ceny za dodanou bezvadnou formu. Z tohoto důvodu soud zamítl nárok žalované na zaplacení částky ve výši 8 371 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně není odpovědná za škodu, která vznikla společnosti , právnická osoba, broušením vadných betonových kostek.

30. Shora soud konstatuje pouze právně významná tvrzení a důkazy, které hodnotil ve vztahu k oběma uplatněným nárokům. Jiná tvrzení, která zazněla především v rámci svědecké a účastnických výpovědí nebyla pro rozhodnutí ve věci relevantní, proto je soud v rozhodnutí nehodnotí.

31. Shrne-li soud výše uvedené, pak lze dojít k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalované dodala bezvadnou formu na betonové bloky, a to za sjednanou sníženou cenu ve výši 31 460 Kč, a to na základě ujednání o náhradě za původně dodanou formu, která vykazovala vady. Žalovaná oproti tomu neprokázala, že by měla vůči žalobkyni nárok na zaplacení částky 39 831 Kč z titulu odpovědnosti žalobkyně za škodu, kterou započetla proti nároku žalobkyně na zaplacení ceny druhé z forem a ta by tak byla žalované povinna doplatit rozdíl ve výši 8 371 Kč. Žalovaná je proto povinna žalobkyni zaplatit částku ve výši 31 460 Kč s úrokem z prodlení počítaným po dni následujícím po splatnosti nezaplacené faktury č. , hodnota, tj. od 4. 9. 2021. Právo na úroky z prodlení náleží žalobci ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Podle ust. § 2 tohoto nařízení platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. Spolu s jistinou a úrokem z prodlení soud uložil žalované zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky vycházeje z ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého platí, že jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

33. O náhradě nákladů soud rozhodl postupem podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a to za použití ust. § 142a o. s. ř.. Předžalobní výzva datovaná dnem 6. 9. 2021 byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána žalované dne 8. 9. 2021 (viz dodejka ve spise na č.l. 10). Žaloba byla žalobkyní podána dne , datum, , je tedy zachována nejméně sedmidenní lhůta pro podání návrhu po zaslání předžalobní výzvy dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř..

34. Soudem byly projednávány současně dva samostatné nároky, na zaplacení částky ve výši 31 460 Kč a na zaplacení částky ve výši 39 831 Kč, kdy podle ust. § 12 odst. 3 advokátního tarifu se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Soud tak vycházel z tarifní hodnoty 71 291 Kč. Odměna za jeden úkon právní pomoci tak činí dle § 7 advokátního tarifu 3 980 Kč.

35. Náklady na straně žalobkyně jsou tvořeny odměnou advokáta za 10,5 úkonu právní pomoci po 3 980 Kč (převzetí věci a příprava, předžalobní výzva, podání návrhu, kvalifikované vyjádření ze dne 18. 1. 2022, účast na jednání soudu dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, jako poloviční úkon, účast na jednání soudu dne , datum, , vyjádření k odvolání, účast na jednání soudu dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , , datum, a účast na jednání soudu dne , datum, ), 11 režijních paušálů po 300 Kč, cestovné za cestu na jednání soudu 7 x z , adresa, a zpět v celkové výši 14 494,69 Kč, náhrada za čas promeškaný na cestě dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 3 600 Kč za 36 půlhodin strávených na cestě při sazbě 100 Kč za každou započatou půlhodinu + 21 % DPH tj. 9 468,90 Kč. Za účast u soudu dne , datum, přiznal soud žalobkyni odměnu advokáta ve výši jedné poloviny, neboť jednání samotné se pro neúčast navržených svědků nekonalo. Mimo uvedené je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s cestou jednatele žalobkyně na jednání dne , datum, , které bylo pro neúčast svědků odročeno, kdy tyto náklady činí cestovné z , adresa, a zpět ve výši 2 822,24 Kč. Celkem tak žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů soudního řízení ve výši 77 433,79 Kč.

36. Soudem určené náklady je žalovaná povinna zaplatit právní zástupkyni žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..